Bonus

                                    

                                              
Song k části   Matt Simons - When The Lights Go Down
                          
Z pohledu Jasona



                          
                     
                          
Nikdy jsem se moc nejebal s tím jaký je den v týdnu. Pokud se mi nechtělo do školy, prostě jsem se na ní vysral, jenže od chvíle co je Alex doma, což jsou už dva týdny, trávím v té díře každý den a sedím tam jak chuj každou hodinu, od rána do večera. Proč? Alex řekl, že mi zpřeláme haksny, když nebudu chodit do školy a ať už v ten moment zněl jakkoliv jako chuj, pořád to byl můj brácha a já nevím proč nechtěl aby byl víc nasraný než doteď byl. Sice to nepřiznal, ale nesnášel mě za to, že jsem mu zapíral pravdu, kterou mu ta malá kunda vyžvatlala. Zatnul jsem pěsti, pořád jsem byl ohledně toho nasraný.
                          
Měl jsem k tomu kurva dobrý důvod. Ta mrcha se jebala do věcí, do kterých jí nic nebylo. Neměla nejmenší důvod k tomu najít Alexe a to nemluvím o tom že měla tu drzost a vyhrožovala Johnovi, nebudu říkat, že to byla kurva žhavá představa jak si hraje na drsňačku, protože jsem vždycky cítil cuknutí ve slabinách, když jsem si jí představil. Neměla důvod starat se do mých věcí, nebyla to moje zasraná přítelkyně, pouze jsme spolu jebali, nic víc.
                          
Mé auto se zastavilo u příjezdové cesty do Johnového domu, vypl jsem motor, vytáhl klíčky ze zapalování a vystoupil. Zatímco jsem si to mířil ke vchodovým dveřím jsem centrálem zamknul mojí čtyřkolovou lásku. Bez zazvonění nebo zaklepání jsem otevřel dveře a vešel dovnitř. Johnův barák mi byl za poslední dny víc domov než dům, kde skutečně bydlím a to jenom díky Alexovi, tak proč se jebat s klepáním nebo zvoněním. Cigaretová vůně nesoucí se ve vzduchu mi napověděla, že jsou všichni v obyváku, užívají si páteční odpoledne s nějakou dobrou sklenkou chlastu a v ještě lepším případě nějakýma buchtičkama.  
                          
Přešel jsem rovnou do místnosti, kde všichni ti sráči včetně mého bratra už seděli.
                          
„Jasone," pozdravil mě John se zvednutou sklenkou v ruce.
                          
Ukázal jsem mu akorát dva zvedlé prsty ve znaku míru a vešel dovnitř, posadil se na velký, černý gauč, který tu měl a na kterém už seděl můj brácha.
                          
„Tak jaký byl den ve škole?" Měl jsem chuť mu za to vrazit pěstí do obličeje, nenáviděl jsem tu otázku. Do prdele kdy se všichni naučí, že ve škole to prostě stojí za hovno a je to děs, takže pokud někdo řekne, že to byl super den tak vám sere do huby, nebo je totálně vymaštěnej fanatik bez života mimo učebnice a Áčka, které dostává z každé hovadiny co napíše nebo udělá.
                          
„Na piču, jako vždy." Zavrčel jsem, sáhl do kapsy svých kalhot a vytáhl z ní krabičku cigaret.
                          
Uslyšel jsem Alexův pobavený smích, „Do školy chodit musíš, hlavně teď když jsi v posledním ročníku." Co si pamatuju Alex byl vždy vzorný student, teda jasně i on měl svojí zábavu jako trávu, ale kdo neměl?  „Maturita bráško." Zatřásl mnou a já potlačil nutkání protočit očima.
                          
„Dej mi s tím pokoj, prosím tě." Zavrčel jsem setřepávajíc jeho ruce z mých ramen.
                          
Celej týden jsem byl zasraně protivný, neměl jsem náladu na nic a nikoho a tyhle debilní kecy tomu moc nepomáhaly.
                          
„Máš svůj týden nebo co? Vrčíš tu na všechny jako zasranej pes." Zasmál se John, střelil jsem po něm pohledem a v představách ho kopl do koulí.
                          
„Vyliž si prdel." Vložil jsem si cigaretu, kterou jsem celou dobu držel v ruce mezi rty a zapalovačem jí zapálil. Hned po prvním potáhnutí se mé tělo trochu uvolnilo, vše co stačilo byla malá dávka nikotinu. Chuj, který s tímhle přišel by si zasloužil posranou cenu míru, věřím tomu, že se u dobrého cíga usmířilo nemálo sporů, s trochou trávy by to pak byla ještě větší bomba.