2009: SEB 6: Studia etymologica Brunensia 6. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konfe­rence Etymologické symposion Brno 2008. Ed. I. Janyšková &amp; H. Karlíková. Na­kladatelství Lidové noviny, Praha 2009. 420 pp.

Etymological Department

The subject of the investigation is a pair of bracelets from Nový Knín in the Příbram district, the first of which appeared in 1965, the second in 2014. In the past, the first bracelet was characterised as silver, with analogies in Scandinavian ring ornaments of the 10th–11th century AD. But when this bracelet was subjected to an elemental analysis XRF in 2008, it was found to be composed of an alloy of brass with an admixture of silver. Following the surprising discovery of the second bracelet, a series of scientific and archaeological-culturally anthropological analyses were conducted, the results of which led to a chronological and material re-evaluation of previously published data, including their ‘find’ contexts. The analyses indicate that the two ornaments are virtually identical and also reveal that they cannot be regarded as early medieval artefacts but rather as Modern to recent products that were likely made outside of Europe (Africa?), probably of a tourist souvenir.

Materiálem analýz a komentářů, soustředěných v této práci, jsou drobné prozaické texty, otištěné v průběhu posledního desetiletí 19. století v českých časopisech. Kapitoly, věnované dvěma dílčím rokům (1890 / 1900), představují různě zryté fólie, mezi nimiž lze srovnávat, pasáž (kapitola) mezi nimi odpovídá zkratce, redukci, určité zkusmé úvaze, exponující víceméně vyhraněný fenomén (šílenost), kolem něhož modeluje pole nálezů.The materials for analyses and commentaries assembled in this work are short prosaical texts printed throughout the last decade of the 19th century in Czech joumals. The chapters devoted to the years 1890 and 1990 are in the form of various encraved foils that can be compared, a chapter in between them corresponds to an abbrevation, reduction, a kind of tentative contemplation exposing the more or less distinctive phenomenon (madness) that it models its findings around.Department of Czech and Comparative LiteratureÚstav české literatury a komparatistikyFilozof...

The central Bohemian hillfort-type site in Tismice is one of the largest (20–22 ha) in Bohemia from the Early to Middle Hillfort period (8th–9th century) and has been studied for years using non-destructive methods. The study, which presents the results of the complete geophysical survey of the site as well as the results of small-scale trenching from 2013, is focussed on an analysis of non-ferrous metal ornaments (c. 170 pcs., mostly belt and horse harness decorations) and analyses of evidence of craft production – jewellerymaking, metalsmithing and metal casting (ingots, blanks). It presents the earliest evidence of work with gold in early medieval Bohemia (2018 excavation) as well as natural science radiocarbon and magnetic absolute dates, which supplement dating on the basis of Carolingian coin and imports. The internally divided hillfort was an elite residence (gilded ornaments, spurs, coin) and for a short time served as a supra-regional centre that not only received and redis...

Studia etymologica Brunensia 6 kniha.indb 1 9.4.2009 16:14:32 Sborník p ísp vků z mezinárodní v decké konference Etymologické symposion Brno 2008, po ádané etymologickým odd lením Ústavu pro jazyk eský AV R, v. v. i., v Brn ve dnech 26.–28. kv tna 2008 kniha.indb 2 9.4.2009 16:14:48 STUDIA ETYMOLOGICA BRUNENSIA 6 Editorky: Ilona Janyšková Helena Karlíková Nakladatelství Lidové noviny Praha 2009 kniha.indb 3 9.4.2009 16:14:49 Sborník byl vydán díky ﬁnan ní podpo e Grantové agentury eské republiky (grant . 405/07/1092) a jeho p íprava probíhala i v rámci projektu Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky (projekt . LC546). Recenzenti: Stefan Michael Newerkla Marko Snoj © Ilona Janyšková, Helena Karlíková ISBN: 978-80-7106-209-7 (NLN), 978-80-86496-45-0 (ÚJ ) kniha.indb 4 9.4.2009 16:14:49 Obsah Úvod..............................................................................................................................9 . – . ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ...................................11 ǒȇȑ ȠǾǽȆȇȅ ȇ Ȋ.-Ȏ. ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ (ȈȉȇǺȄǾȅȁ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ȈȉǹȃȊǾ)........................27 Václav Blažek Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů.................................................37 Vít Bo ek Hláskové substituce v nejstarších romanismech ve slovanských jazycích.....................59 Libuše ižmárová – Milena Šipková Názvy jater v dialektech evropských jazyků.......................................................................67 ǣȓȅ „Albanian Etymological Dictionary“ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ I. (ȁȄȁ Ȁǹ ȉȇȄȘȋǹ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹȋǹ ȄǾȃȊȁȃǹ Ȉȉȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾ Ȇǹ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘ Ȇǹ ǾȀȁȃȇǻ ȃȇȆȋǹȃȋ).....................................77 EǽȆǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ǽȌȅǹ: ȈȉȇȁȀȎȇǽ, ǻǹȉȁǹȆȋȁ..................................................87 Rainer Eckert Zur Etymologie von Phraseologismen: Theorie und Praxis.............................................93 Metka Furlan Polisemija in homonimija slovanskega pridevnika *morȕskȓ.......................................101 Ј џ ǧ ǽȇȈȉȁȆȇȊȌ ȠǾȀȁȐȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ..........................113 Eva Havlová N kolik slovanských termínů z oblasti pa eziny..............................................................123 Milada Homolková Staro eská slova přídruha a přídružě.................................................................................127 kniha.indb 5 9.4.2009 16:14:49 Mariola Jakubowicz O rekonstrukcji pewnego przymiotnika ps .:*dužȕ czy *dїžȕ?.....................................135 Ilona Janyšková Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů.........................139 ǧȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȇ-ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ǹȆǹȄȁȀǹ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȎ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǺȁȡȆǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. ........................................................................151 Helena Karlíková e tina jako zdroj n kterých arabismů ve slovanských jazycích..................................163 Ľubor Králik Príspevok k štúdiu slovanskej fytonymie: slk. rasca ‘Carum carvi’............................167 . ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȊȄǹǻ. *paxati...............................................................................................173 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ........................................................183 Corinna Leschber Rekonstruktion und Substrat......................................................................................201 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȄǾȃȊǾȅ hájit ȁ ȎǹȘȋȕ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȁ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ.......................211 ǝȉ.-ȊǾȉǺ. , -, - ‘ǺȉǾȆȆȔȂ’..............................................................................223 І I. ǝǹ ȖȋȔȅǹȄȇǼȞȞ ǺǾȄǹȉȌȊȃ. ȋȉȔȊȏȞȆȃǹ Ȟ ȋȉȔȊȏȞȏȕ....................................................235 . ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȁ ȋǾȃȊȋ.............................................................................................................239 . ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȆȇǻȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ...................................247 A. ǨȉȇǺȄǾȅǹ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ........................................261 kniha.indb 6 9.4.2009 16:14:49 Petr Nejedlý Neznámý kurtoazní výraz ve staré eštin ?...............................................................275 ǚȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ǻȁǽ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ Ȋ ǻǹȉȁǹȆȋȁ ȁ ȊȉȇǽȆȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ǻ ȊȓȊǾǽȆȁ ǾȀȁȏȁ...........................................................281 Ji í Rejzek eské etymologie...................................................................................................................289 Heinz Schuster-Šewc Zu den slawischen Bezeichnungen des Hemdes (lat. camis[i]a, indisium): Eine sprach- und kulturhistorische Betrachtung..............295 ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȃȇȅȈȄǾȃȊ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȁǽǹ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ............................303 Žoﬁe Šarapatková Poznámky k sémantickému okruhu ‘prut, proutí, hůl’ v staroslov nštin ..................313 Vladimír Šaur Jak graﬁka zmátla etymology.....................................................................................317 Ond ej Šef ík Strymōn a *strumen-: hydronyma a apelativa od indoevropského ko ene *sre-......323 . Ǡ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ǽȞǹȄǾȃȋȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ (ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȁȂ ȃȇȅǾȆȋǹȉ)..............................329 . ǨȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ȋȉȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȌȅȁ: ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (Ȋǻ. ǻ. ȆǹǻàȃȊǹȅ), ȊǹȐèȊǻǹ, ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ (ȀǺǹȊàȉȁ ȊǾ)............................337 . ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ)...................................................341 Pavla Val áková K významu csl. trȕputica..........................................................................................357 . ǣ ȈȉȇǺȄǾȅǾ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ....................361 kniha.indb 7 9.4.2009 16:14:50 Radoslav Ve erka P ipravované vydání souborného v deckého díla Václava Machka..........................369 Jana Villnow Komárková K názvům cizího původu ve slovanské terminologii textilní výroby...........................371 Jasna Vlajić-Popović Proto-Slavic *koty, -ȓve ‘anchor’, ‘cat’ or something else?...........................................377 ǧ ǹȉǼȇȋȁȀȅȌ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȊǾȊȋȁ’...........................................................................................389 Bohumil Vykyp l Theorie und Empirie in der diachronen Sprachwissenschaft: Einige Bemerkungen zum Begriff der genetischen Sprachverwandtschaft.................397 Jadwiga Waniakowa Co ma wspólnego o ówek z tatarakiem czyli o w drówce s ów i znaczeń...............403 kniha.indb 8 9.4.2009 16:14:50 Úvod P edkládáme odborné ve ejnosti další svazek tematické ady Studia etymologica Brunensia. Její sou ástí jsou jak konferen ní sborníky, tak publikace v nované různým oblastem diachronní slavistiky a etymologie; jejich seznam je uveden na konci této knihy. Pro Studia etymologica Brunensia 6 byly vybrány p ísp vky z po adí již tvrté mezinárodní konference Etymologické symposion Brno 2008, kterou po ádalo ve dnech 26.–28. kv tna 2008 etymologické odd lení Ústavu pro jazyk eský AV R, v. v. i., v prostorách hotelu Santon u brn nské p ehrady. Finan n tuto konferenci podpo ila Grantová agentura Akademie v d eské republiky (projekt . IAA900610501 eská etymologie v evropském kontextu), záštitu nad ní p evzali p edseda Akademie v d eské republiky prof. RNDr. Václav Pa es, DrSc., a hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek. Na padesát renomovaných slavistů-etymologů z jedenácti evropských zemí p edneslo referáty, které se vztahovaly k úst ednímu tématu sympozia Etymologie – teorie a praxe. Zazn ly p ísp vky zabývající se jak etymologickou analýzou slovanského lexika s důrazem na jeho sémantický vývoj a motiva ní kritéria, tak otázkami kontaktů mezi jazyky slovanskými a neslovanskými, etymologickými výklady frazeologismů i obecn teoretickými aspekty etymologického výzkumu. Referáty a bohatá diskuse ukázaly, že existuje stále ješt ada témat, která je t eba podrobit detailn jšímu zkoumání v oblasti teorie i p i její aplikaci zejména v etymologické lexikograﬁi. Naše pod kování za pomoc p i p íprav sborníku a za jeho sazbu pat í Vítu Bo kovi, za spolupráci d kujeme rovn ž Jan Villnow Komárkové, Pet e Novotné a Aleši Bi anovi. Ilona Janyšková a Helena Karlíková V Brn 1. dubna 2009 kniha.indb 9 9.4.2009 16:14:50 kniha.indb 10 9.4.2009 16:14:50 : . – . ǫȇȄȐȃȇȅ ǽȄȘ ȆǹȈȁȊǹȆȁȘ Ȋȋǹȋȕȁ ǽȄȘ ǹǻȋȇȉȇǻ ȊȋǹȄȇ ǿǾȄǹȆȁǾ ǻȔȘȊȆȁȋȕ ȅȇȋȁǻǹȏȁȗ ǽǻȌȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ, ȃȇȋȇȉȔǾ ǻȊȋȉǾȋȁȄȁȊȕ ȁȅ ǻ ȎȇǽǾ ȈȇȄǾǻȇȂ ȉǹǺȇȋȔ Ȇǹ ǩȌȊȊȃȇȅ ǪǾǻǾȉǾ. Ƕȋȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ȁ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ, ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȒȁǾ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ǽǾȍǾȃȋȔ ȉǾȐȁ ȁȄȁ ȇȋȃȄȇȆǾȆȁȘ ȇȋ Ȇȇȉȅ ȉǾȐǾǻȇǼȇ ȈȇǻǾǽǾȆȁȘ (ȉǾǿǾ, ǻ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȁ Ȋ ȅǾȋȇȆȁȅȁȐǾȊȃȁȅ ȈǾȉǾȆȇȊȇȅ, ȄȗǽǾȂ Ȋ ȋǹȃȁȅȁ ǽǾȍǾȃȋǹȅȁ ȁ ȇȋȃȄȇȆǾȆȁȘȅȁ). ǣǹȃ Ȗȋȇ ȆǾȉǾǽȃȇ ǺȔǻǹǾȋ, ȈȇȈȔȋȃȁ ȆǹȂȋȁ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔǾ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ, Ȋ ȇǽȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ȈȉȁǺȄȁǿǹȄȁ ȃ ȉǾȑǾȆȁȗ ǻȇȈȉȇȊǹ, ǹ Ȋ ǽȉȌǼȇȂ – ȊȋǹǻȁȄȁ ǻȇȈȉȇȊȔ ȆȇǻȔǾ. ǣȉȌǼ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹǾȅȔȎ ȍǹȃȋȇǻ ȊȋǹȄ ȆǹȈȇȅȁȆǹȋȕ ȃȄȌǺȇȃ ȑǾȉȊȋȁ, ȉǹȊȈȌȋǹȋȕ ȃȇȋȇȉȔȂ ȅȔ ȈȇȈȔȋǹǾȅȊȘ ǻ ȊȋǹȋȕǾ. Ǩȇ ǽǹȆȆȔȅ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȎ ȁȊȋȇȐȆȁȃȇǻ, ȁȆȋǾȉǾȊȌȗȒȁǾ ȆǹȊ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȁȅǾȗȋ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȄȁȆǼǻȇǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ: ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ – ǹȉȎ., ǻȄǼ. (ǣǪǜǩǪ, ǣǪǩǦǜ), ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ – ǹȉȎ., ǻȄǼ., ȃǹȉǾȄ. (ȉȌȊ.), ȈǾȉȅ., ȊǻǾȉǽȄ. (ǣǪǜǩǪ, ǪǛǜ, ǪǨǜ, Ǫǩǜǣ, ǪǩǜǪǬ). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȔ ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ Ȇǹ ǩȌȊȊȃȇȅ ǪǾǻǾȉǾ ȁ ǻ ǽȇȐǾȉȆȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪȉǾǽȆǾǼȇ ǬȉǹȄǹ. ǡȀȌȐǹǾȅȔǾ ȇǺȇȉȇȋȔ ȁȅǾȗȋ ȑȁȉȇȃȁǾ ȁ ǻ ȏǾȄȇȅ ǽȌǺȄȁȉȌȗȒȁǾ ǽȉȌǼ ǽȉȌǼǹ ȊȈǾȃȋȉȔ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȈȇȖȋȇȅȌ ȏǾȄǾȊȇȇǺȉǹȀȆȇ ȇȈȁȊǹȋȕ ȁȎ ȊȇǻȅǾȊȋȆȇ. ǰȋȇǺȔ ȆǾ ǽȌǺȄȁȉȇǻǹȋȕ ȈȇǽǹȐȌ ȀȆǹȐǾȆȁȂ Ȉȉȁ ȃǹǿǽȇȅ ȍǹȃȋǾ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȁȅ ȇǺȇǺȒǾȆȆȔǾ ȍȇȉȅȌȄȁȉȇǻȃȁ, ȁȄȄȗȊȋȉȁȉȌǾȅȔǾ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȕȆȔȅȁ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȅȁ: – ȇ ȉǾȐȁ Ȋ ǹȉȋȁȃȌȄȘȏȁȇȆȆȔȅȁ ǽǾ ȍǾȃȋ ǹȅȁ (ȃǹȉȋǹǻȇȂ, ȑǾȈǾȄȘǻȇȂ, ȀǹȁȃǹȗȒǾȂȊȘ ȁ ǽȉ.): ǹȉȎ. «ǨȄȇȎȇ Ǽȇǻȇȉȁȋ ȁȄȁ ȆǾ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹǾȋ ȊȄȇǻǹ, ǽǹȃ ȘȀȔȃ Ȍ ȆǾǼȇ ȑȌǺȆȔȂ ȁȄȁ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ»; «Ǹ ǻȇȋ ȒǹȊ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ, ȀȌǺȇǻ-ȇȋ ȆǾȋ»; «Ǭ ȆǾǼȇ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ, ȇȆ ȈȇȄȌȀǹȈȁȆǹǾȋȊȘ, ȐǾǼȇ-ȋȇ ȆǾ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹǾȋ. ǣȇǼǽǹ ȈȉȇȁȀȆȇȑǾȆȁǾ ȆǾȐǾȋȃȇǾ»; «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ – Ȗȋȇ ȃȇǼǽǹ ǺȌȃǻȔ ȆǾ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹǾȋ: „ȉ“ ȆǾ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹǾȋ ȁȄȁ ǻȅǾȊȋȇ „Ȅ“ Ǽȇǻȇȉȁȋ „ǻ“»; «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ, ȃǹȉȋǹǻȁȋ Ȅȁ Ȑș, ȃǹȑǹ ǻȇ ȉȋȌ, ȅȘȅȄȘ»; ǻȄǼ. «Ǚ ǺȔǻǹȋ, Ȑȋȇ ȁ ȆǾ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹȋ ȐǾȄȇǻǾȃ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǺȌȃǻ, ȋǹȃ Ȉȉȇ ǾǼȇ ȁ ǼȇǻȇȉȘȋ, Ȑȋȇ Ȍ ȆǾǼȇ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ» (ǣǪǜǩǪ); ǻȄǼ. «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ-ȋȇ Ȍ ȅǾȆȘ, ȎȌǽȇ Ǽȇǻȇȉȗ. ǪȄȇǻȇ ǽǹȃ ȆǾ ǻȔǼȇǻȇȉȁȋȕ ǽȉȌǼȇǾ» (ǪǛǜ 12: 106); – ȇ ȋȁȎȇȂ, ȈȉȁǼȄȌȑǾȆȆȇȂ ȉǾȐȁ: ǹȉȎ. «Ǭ ȆǾǼȇ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ, ȊȄȇǻǹ-ȋȇ ȈȇȄȌȐǹȗȋȊȘ ǼȄȌȎȇǻǹȋȇ, ȋȇȄȊȋȇȘȀȔȃȁȂ ȇȆ ȋǹȃȇȂ» (ǣǪǜǩǪ); – ȇ ȃȇ ȊȆȇȘȀȔȐȆȇȂ, ȆǾȅȆȇǼȇ ȊȄȇǻȆȇȂ ȉǾȐȁ: ǻȄǼ. «Ǭ ȅǾȆȘ ȘȀȔȃ-ȇȋ ȑȌǺȆȇȂ, Ȗǽǹȃ ȆǾ ǻȇȉȇȏȁǾȋ ȋǹȃ Ȅȇǻȃȇ. ǝǹȃ Ȍǿ Ș ǺȌǽȌ Ȉȇ-ȊǻȇǾȅȌ…» (ǪǛǜ 12: 132); ȃǹȉǾȄ. (ȉȌȊ.) ȑȌǺȆȔȂ ‘ȃȇȊȆȇȘȀȔȐȆȔȂ’ (Ǫǩǜǣ 6: 913); ǹȉȎ. ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȇ ȐǾȄȇǻǾȃǾ, ǼȇǻȇȉȘȒǾȅ ȆǾǻȆȘȋȆȇ ȁ ȆǾȇȎȇȋȆȇ’: «ǚȔǻǹǾȋ, Ȑȋȇ ǺȌȃǻȔ-ȋȇ ȈȉȇȈȌȊȃǹȗȋ. ǡ Ȉȇȋȇȅ ǾȒǾ kniha.indb 11 9.4.2009 16:14:51 12 ǞȄǾȆǹ Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ – ǞȄǾȆǹ ǝ. ǣǹȀǹȃȇǻǹ ȊȃȉȔȋȆȔȂ ȇȆ. ǫǹȃ Ȗȋȇ ǻȊǾ ȇǺȇǺȒȁȋȕ – ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ. ǧȆ ȃǹȃ ȁȆǻǹȄȁǽ, Ȗȋȇȋ ȑȌǺȆȔȂ, ȁ ȇȆ Ǽȇǻȇȉȁȋ-ȋȇ, ȆǾ ǻȊǾ ȊȄȇǻǹ ȈȇȂȅǾȑȕ» (ǣǪǜǩǪ); – ȇ ȉǾȐȁ ȈȕȘȆȔȎ: ǻȄǼ. «ǨȕȘȆȔȂ ǻȇȋ ȆǹȏȕȆǾȋ ȄȘȈǹȋȕ ȑȌǺȆȔȅ ȘȀȔȃȇȅ» (ǣǪǜǩǪ); – ȇ ǽǾȋ Ȋȃȇȅ ȄǾȈǾȋǾ: ǻȄǼ. «Ǜȇȋ ǻȔȅȆǾȋ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ-ȇȋ, ȋȇǼǽǹ ȁ ȈȇȂȅǾȑȕ, ȐǾǼȇ Ǽȇǻȇȉȁȋ» (ǪǛǜ 12: 131); – ȇ ȆǾȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇȂ, ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȉǾȐȁ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȇȏǾȆȁǻǹǾȋȊȘ ȃǹȃ «ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆǹȘ»: ǻȄǼ. «ǸȀȔȃȁ ȑǾȉȊȋȘȆȔǾ Ȍ ȆǹȊ, ǻȔ ȃȌȄȕȋȌȉȆȔǾ, ǹ ȅȔ Ȑȋȇ ȈȉǾǿǽǾ ǻȇȉȇȋȁȅ»; ǹȉȎ. «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ, ǽǾȉǾǻǾȆȊȃȁȂ, ȆǾ ȅȇǿǾȋ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ, ȊȄǹǺȇ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹǾȋ ȊȄȇǻȇ»; ǹȉȎ. «ǸȀȔȃ-ȇȋ ǺȔȄ ȑȌǺȆȇȂ Ȍ ȊȋǹȉȌȎ, ȆǾ ǻȔȅȘȋ, Ȑȋȇ Ȇǹȑȁ ȑȌǺȔ»; «ǪǾȉȇȊȋȕ ǻ ǽǾȉǾǻȆǾ, ȘȀȔȃȁ-ȋȇ ȑȌǺȆȔǾ, ȆǾȉǹȀǻȁȋȔǾ ȘȀȔȃȁ, Ǽȇǻȇȉȁȅ ȅǹȄȇ»; ǻȄǼ. «Ǩȇ ȑȌǺȆȇȅȌ ȘȀȔȃȌ ǻȁǽȆȇ, ȑȋȇ ǻȇȄȇǼȇǽȊȃȁȂ ȋǾȄșȈǹȄ»; «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ȈȉȁǾȎǹȄǹ ȁȀȌȐǹȋȕ?»; «ǱȌǺȆȔǾ ȊȄȇǻǹ ǻȊǾ Ȇǹȑȁ ȀǹȈȁȊǹȄȁ» (ǣǪǜǩǪ); ȈǾȉȅ. ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȆǾǻȔȉǹȀȁȋǾȄȕȆǹȘ, ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆǹȘ ȉǾȐȕ’: «ǸȀȔȃ-ȇȋ ȑȌǺȆȇȂ Ȍ ȆǹȊ, Ȍ Ȋȋǹȉȁȃȇǻ, ǹ Ȍ ǻǹȊ, Ȍ ȅȇȄȇǽȔȎ-ȋȇ, ȑǾȄȃȇǻȔȂ» (ǪǨǜ 2: 571); – ȇ ȊȃȄȇȆȆȇ Ȋȋȁ ȃ ǺȇȄȋȇǻȆǾ, ȊȈȄǾȋȆȘȅ, ȀȄȇ ȊȄȇǻȁȗ: ǹȉȎ. «ǛǾȐǾȉȇȅ ȅǾȆȘ ȈȇȊǻǹȋǹȄȁ, ȆǹȌȋȉȇ ǻȊȘ ǽǾȉǾǻȆȘ Ȍǿ ȀȆǹȄǹ, ǻȇȋ Ȍ ȆǾǼȇ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ, ȈȉȇǽǹǿȆȔȂ, ȊȈȄǾȋȆȁȃ» (ǣǪǜǩǪ); ǹȉȎ. «Ǭ ȆǾǼȇ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ. ǚȇȄȋǹǾȋ ȁ ǻȉǾȋ. ǥǾȄǾȋ ȁ ȅǾȄǾȋ. ǣȇǼǽǹ Ȍǿ „ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ“ ȊȃǹǿȌȋ, ȋȇ Ȗȋȇ ǞȅǾȄȘ ȆǹȊȋȇȘȒȁȂ. ǫǹȃ ǾȅȌ ȁ ȆǾ ǻǾȉȘȋ» (ǣǪǜǩǪ); – ȇ ȉǾȐȁ, ȊȇǽǾȉǿǹȒǾȂ ȆǾǽȇǺȉȇ Ǿ ȈȉǾǽȊȃǹȀǹȆȁǾ: ǻȄǼ. «Ǭ ȅǾȆȘ ȘȀȔȃ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ: Ȑȋȇ ȊȃǹǿȌ, ȋȇ ȁ ȊǽǾȄǹǾȋȊȘ, ȊȃǹȀǹȄǹ, Ȑȋȇ ȀǽǾȊȕ ȆȁȐǾǼȇ ȆǾ ǻȔȉǹȊȋǾȋ, ȋǹȃ ȁ ǻȔȑȄȇ» (ǪǛǜ 12: 132); ǹȉȎ. ‘ȇ ȐǾȄȇǻǾȃǾ, ȃȇȋȇȉȔȂ ȐǹȊȋȇ ȈȉǾǽȊȃǹȀȔǻǹǾȋ ȆǾǽȇǺȉȇǾ’: «ǶȎ, ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ, ǺǾǽȌ ǼǹǽǹǾȑȕ»; «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ȋȔ, ȐǾǼȇ ȃǾȉȃǹǾȑȕ1!» (ǣǪǜǩǪ); ǻȄǼ. «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ȀǹȉǹȆǾǾ ǻȊǾ ȀȆǹǾȋ» (ǪǛǜ 12: 106). ǡȆȋǾȉǾȊȆȇ, Ȑȋȇ Ȗȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȇȃǹȀǹȄȇȊȕ ȇȋȉǹǿǾȆȆȔȅ ǻ ȎȌǽȇǿǾȊȋǻǾȆȆȇȅ ȋǾȃȊȋǾ, Ȋȉ.: «– ǫȔ ǿǾ ȀǹȅǾȋȁȄ, Ȑȋȇ Ș ȊȃǹǿȌ, ǻȊǾ ȊǺȔǻǹǾȋȊȘ? – ǦǾ ȀǹȅǾȋȁȄ, – ȇȋȇȀǻǹȄȊȘ ǣȇȊȅǹȐ. – ǣǹȃ? ǨȇȅȆȁȑȕ, ȀȁȅȇȂ, ȃȇǼǽǹ ȉȔǺǹȐȁȄȁ Ȍ ȅǾȄȕȆȁȏȔ? Ǹ ǿǾ ȊȃǹȀǹȄ, ȆǾ ȄǾȀȕ Ȇǹ ȃȉȇȅȃȌ, ȈȉȇǻǹȄȁȑȕȊȘ! ǡ ȋȔ ȈȉȇǻǹȄȁȄȊȘ! – ǝǹ Ȍ ȋǾǺȘ ȈȉȇȊȋȇ ȘȀȔȃ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ! – ǦȌ ǻȇȋ ȈȇȊȅȇȋȉȁȑȕ!» (Ǫ. ǙȄǾȃȊǾǾǻ. ǨȇȃǹȘȆȁǾ Ȉȉȇȉȇȃȇǻ) [allbest.ru/library/texts/tr/alek13/1.shtml]. ǧȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ǻǻȇǽǹ ȇǺȇȉȇȋǹ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ǻ ȋǾȃȊȋ, ȃǹǿǾȋȊȘ, ǼȇǻȇȉȘȋ ȇ ȋȇȅ, Ȑȋȇ Ȗȋȇ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȆǾ ȇȃȃǹȀȁȇȆǹȄȕȆȔȂ ǹǻȋȇȉȊȃȁȂ ȇǺȉǹȀ, ǹ ȁȀǻǾȊȋȆȇǾ ȈȁȊǹȋǾȄȗ ȌȀȌǹȄȕȆȇǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ. ǛȇȀȅȇǿȆȇ, ǹǻȋȇȉ ȋǾȃȊȋǹ ȀȆǹȃȇȅ Ȋ ȊǾǻǾȉȆȇȉȌȊȊȃȁȅȁ Ǽȇǻȇȉǹȅȁ; ȆǾȄȕȀȘ ȁȊȃȄȗȐȁȋȕ ȁ ȋȇǼȇ, Ȑȋȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅ ȁȀǻǾȊȋǾȆ Ȁǹ ȁȎ ȈȉǾǽǾȄǹȅȁ. ǝǹȆȆȔȂ ȆǹǺȇȉ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȌǾȋ ȃǹȃ ȈȄǹȆ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ, ȋǹȃ ȁ ȈȄǹȆ ȊȇǽǾȉǿǹȆȁȘ ȉǾȐȁ, Ȇȇ ǹȃȏǾȆȋ ǽǾȄǹǾȋȊȘ Ȇǹ ȊȇǽǾȉǿǹȋǾȄȕȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆǾ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȁȀ ǻȆǾȑȆȁȎ ȈǹȉǹȅǾȋȉȇǻ ǻȔǺȁȉǹȗȋȊȘ ȋǾ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȈȉǾȈȘȋȊȋǻȌȗȋ ȈȇȆȁȅǹȆȁȗ ȊȅȔȊȄǹ (ȃǹȉȋǹǻȇȊȋȕ, ȀǹȁȃǹȆȁǾ, ȈȉȁǼȄȌȑǾȆȆȔȂ ǼȇȄȇȊ ȁ ǽȉ.). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȇǺȒȁȂ ȈȉȁȀȆǹȃ, ȇǺȓǾǽȁȆȘȗȒȁȂ ǽǹȆȆȔȂ ȊȈǾȃȋȉ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, – ȊȅȔȊȄȇǻǹȘ ȆǾȈȇȄȆȇȏǾȆȆȇȊȋȕ/ 1 kniha.indb 12 Ǫȉ. ǹȉȎ. ȃǾȉȃǹȋȕ ‘«ȃǹȉȃǹȋȕ», Ǽȇǻȇȉȁȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ. ȆǾǽȇǺȉȇǾ, ȃȇȒȌȆȊȋǻǾȆȆȇǾ’ (ǣǪǜǩǪ). 9.4.2009 16:14:51 ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ 13 ȆǾȆȇȉȅǹȋȁǻȆȇȊȋȕ ȉǾȐȁ. ǠȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȆǾǽȇǺȉȇǾ ȈȉǾǽȊȃǹȀǹȆȁǾ’ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇ, Ȉȇ ǻȊǾȂ ǻȁǽȁȅȇȊȋȁ, ȇȋ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȊȈȄǾȋȆȁ, ȀȄȇȊȄȇǻȁǾ’ (ǽȉȌǼȁǾ ȍǹȃȋȇȉȔ, ȇǺȌȊȄȇǻȁǻȑȁǾ ȈȇȘǻȄǾȆȁǾ ȖȋȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ǺȌǽȌȋ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȔ ȆȁǿǾ). Ǜ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȇȅ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȅ ȈǾȉǾȐȆǾ ȊȄȇǻȇ ȘȀȔȃ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋȊȘ ǻ «ȃȇȅȅȌȆȁȃǹȋȁǻȆȇȅ» ȊȅȔȊȄǾ. ǧȊȇǺȆȘȃȇȅ Ȋȋȇȁȋ ȀȆǹȐǾȆȁǾ, ȊǻȘȀǹȆȆȇǾ Ȋ ȘȀȔȃȇȅ «ȊȇȅǹȋȁȐǾȊȃȁȅ» (ȃȇȋȇȉȔȂ, ȃǹȃ ȁ «ȃȇȅȅȌȆȁȃǹȋȁǻȆȔȂ» ȘȀȔȃ, ȈȄȇȎȇ ǻȔȈȇȄȆȘǾȋ Ȋǻȇȁ ȍȌȆȃȏȁȁ): ǹȉȎ. ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȘȀȔȃ, ȈȄȇȎȇ ȐȌǻȊȋǻȌȗȒȁȂ ǻȃȌȊ ȈȁȒȁ’: «ǱȌǺȆȔȂ ȊȋǹȄ ȘȀȔȃ – Ȗȋȇ ǻȉȇǽǾ ȃǹȃ ȇǺȇǿǿǾȆȆȔȂ ȁȄȁ ȆǾ ȐȌǻȊȋǻȌǾȋ ǻȃȌȊǹ» (ǣǪǜǩǪ). ǝȄȘ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȁ ȁȆȋǾȉǾȊȌȗȒȁȎ ȆǹȊ ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁȂ ȈȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ȌȋȇȐȆȁȋȕ ȊǾȅǹȆȋȁȃȌ ȈȉȇȁȀǻȇǽȘȒȁȎ ȊȄȇǻ ȑǾȉȊȋȕ ȁ ȑȌǺǹ. Ǜ ȇǺȒǾȆǹȉȇǽȆȇȅ (ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇȅ) ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȊȄȇǻȇȅ ȑǾȉȊȋȕ ȇǺȇȀȆǹȐǹǾȋȊȘ ‘ǻȇȄȇȊȘȆȇȂ Ȉȇȃȉȇǻ ǿȁǻȇȋȆȔȎ’ ȁ ‘ǻȇȄȇȃȆȇ (ȁ ȊȇȋȃǹȆȆǹȘ ȁȀ ȆǾǼȇ ȋȃǹȆȕ), ȁȀǼȇȋȇǻȄǾȆȆȇǾ ȁȀ ȖȋȇǼȇ ǻȇȄȇȊȘȆȇǼȇ Ȉȇȃȉȇǻǹ’. ǨȉȇȁȀǻȇǽȘȒǾǾ ȊȄȇǻȇ ȑȌǺǹ ȁȅǾǾȋ ȇǺȒǾȆǹȉȇǽȆȔǾ (ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȔǾ) ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǻǾȉȎȆȘȘ ȀȁȅȆȘȘ ȇǽǾǿǽǹ ȁȀ ȅǾȎǹ, Ȇǹ ȅǾȎȌ (ȇǺȔȐȆȇ Ȋ ǽȄȁȆȆȔȅȁ ȈȇȄǹȅȁ)’ ȁ ‘ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ Ȉȇȃȉȇǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǿȁǻȇȋȆȔȎ’. Ǜ ȋȇ ǿǾ ǻȉǾȅȘ ǻ ǼȇǻȇȉǹȎ ȊȋǹǻȘȋȊȘ ȊȈǾȏȁȍȁȐǾȊȃȁǾ ǹȃȏǾȆȋȔ: ǾȊȄȁ ȆȇȊȁȋǾȄȕ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹǾȋ ‘ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ Ȉȇȃȉȇǻ ǿȁǻȇȋȆȔȎ’ ȃǹȃ ȆǾȃȇȋȇȉȌȗ ȅǾȋǹȍȇȉȌ Ȇǹ ǺǹȀǾ «ȇǽǾǿȆȇǼȇ» ȀȆǹȐǾȆȁȘ (ȀǻǾȉȁ «ȆȇȊȘȋ» Ȋǻȇȁ ȑȌǺȔ «Ȉȉȁ ǿȁȀȆȁ», ȃǹȃ Ȅȗǽȁ), ȋȇ ǻ ǽȁǹȄǾȃȋǹȎ, Ȉȇȅȁȅȇ ȋǹȃȇǼȇ ǻȇȊȈȉȁȘȋȁȘ, ǽǾȄǹǾȋȊȘ ȋǹȃǿǾ ǹȃȏǾȆȋ Ȇǹ ȊȆȘȋȇȂ ȑȃȌȉǾ, ȈȉȁǼȇǽȆȇȂ ǽȄȘ ȁȀǼȇȋȇǻȄǾȆȁȘ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȁȀǽǾȄȁȂ – ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȑȌǺ, ȉȌȃǹǻȁȏ, ȇǽǾȘȄ ȁ ǽȉ., Ȋȉ. ǻȄǼ., ȃǹȉǾȄ. (ȉȌȊ.) ȑȌǺǹ ‘ȑȃȌȉǹ, ȅǾȎ (ȐǹȒǾ ǻȊǾǼȇ ȇǻȐȁȆǹ)’ (ǣǪǜǩǪ; Ǫǩǜǣ 6: 912), ǻȄǼ. ȑȌǺǹ ‘ȇǽǾȘȄȇ’ (ǪǛǜ 12: 105), ǹȉȎ., ǻȄǼ., ȃǹȉǾȄ. (ȉȌȊ.) ȑȌǺǾȆȃȁ, ȑȌǺȆȁȏȔ ‘ȅǾȎȇǻȔǾ ȉȌȃǹǻȁȏȔ (ȃǹȃ ȈȉǹǻȁȄȇ, ȇǻȐȁȆȆȔǾ); ǻǹȉǾǿȃȁ ȁȀ ȇǻǾȐȕǾȂ ȑǾȉȊȋȁ’ (ǣǪǜǩǪ; ǪǛǜ 12: 105–106), ǹȉȎ., ǻȄǼ. ȑȌǺȆȔȂ ‘ȅǾȎȇǻȇȂ, ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ’ (ǣǪǜǩǪ), ǻȄǼ. ȑȌǺȆȔȂ ‘ȊǽǾȄǹȆȆȔȂ ȁȀ ȇǻȐȁȆȔ’ (ǪǛǜ 12: 106) ȁ ǽȉ. ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹǾȅȔǾ ȊȄȇǻǹ ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȋ ȃǹȃ ǻȇȄȇȊȘȆȇȂ Ȉȇȃȉȇǻ ǿȁǻȇȋȆȔȎ, ȋǹȃ ȁ ȁȀǽǾȄȁȘ ȁȀ ȆǾǼȇ (Ȇȇ ȑǾȉȊȋȘȆȔǾ ȁȀǽǾȄȁȘ ǺȇȄǾǾ ȋȇȆȃȁǾ, ȁȀǼȇȋǹǻȄȁǻǹȗȋȊȘ ȈȉȘǽǾȆȁǾȅ, ȑȌǺȆȔǾ – ȇǺȉǹǺȇȋȃȇȂ ȑȃȌȉ ȁ ȑȁȋȕǾȅ). ǪȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆǹȘ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȅȇǿǾȋ ǻȔȊǻǾȐȁǻǹȋȕ ȊǻȇȂȊȋǻǹ ȑǾȉȊȋȁ ȁ ȑȌǺȔ ȃǹȃ ǹȋȉȁǺȌȋǹ ǿȁǻȇȋȆȔȎ ȁȄȁ ǿǾ ȃǹȃ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ǽȄȘ ȁȀǼȇȋȇǻȄǾȆȁȘ ȇǽǾǿǽȔ (ȊǹȅȇȂ ȇǽǾǿǽȔ), ȋ. Ǿ. ȁȊȎȇǽȁȋȕ ȁȀ «ȈȉȁȉȇǽȆȇȂ» ȁȄȁ «ȃȌȄȕȋȌȉȆȇȂ» ȋȉǹȃȋȇǻȃȁ ȖȋȁȎ ȉǾǹȄȁȂ. Ǩȇ ȖȋȇȂ ȈȉȁȐȁȆǾ ȅȇȋȁǻǹȏȁȘ ǽǹȆȆȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ ȆǾ ȅȇǿǾȋ ȆǾ ǺȔȋȕ ȃȇȅȈȄǾȃȊȆȇȂ, ȅȆȇǼȇǼȉǹȆȆȇȂ. Ǜ ȎȇǽǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȅȔ ȈȇȊȋǹȉǹǾȅȊȘ ȌȐǾȊȋȕ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ǼȉǹȆȁ ȇǺȉǹȀǹ, ȋǾȊȆȇ ȊǻȘȀǹȆȆȔǾ ȅǾǿǽȌ ȊȇǺȇȂ. ǱǾȉȊȋȕ – ǹȋ ȉȁǺȌȋ ǿȁǻȇȋȆȔȎ → ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ȁȅǾǾȋ ȊǻȇȂȊȋǻǹ «ȀǻǾȉȁȆȇǼȇ» ȘȀȔȃǹ. ǥȇȄȐǹȄȁǻȇȅȌ ȁȄȁ ǼȇǻȇȉȘȒǾȅȌ ǼȉȌǺȇ, ȆǾǻȆȘȋȆȇ ȐǾȄȇǻǾȃȌ ȅȇǼȌȋ ȈȉȁȈȁȊȔǻǹȋȕȊȘ ȊǻȇȂȊȋǻǹ ǿȁǻȇȋȆȇǼȇ: ǹȉȎ. «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ – Ȗȋȇ Ȑȋȇ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ, ȇȆȁ ǻȊǾ ȇȋȆȇȊȘȋȊȘ ȃ ȅǾȎǹȅ. Ǫ ȅǾȎǹȅȁ ȊȉǹǻȆȁǻǹȗȋ, ȈȇȋȇȅȌ Ȑȋȇ ȇȆȁ ȆǾȉȇǻȆȔǾ. ǫȇȉȐȅȘ ȋȇȉȐȁȋ ȑǾȉȊȋȕ Ȍ ǽȁȃȇǼȇ ȀǻǾȉȘ»2 (ǣǪǜǩǪ). ǰǾȄȇǻǾȃǹ, ǼȇǻȇȉȘȒǾǼȇ 2 kniha.indb 13 ǧǺȉǹȀ «ȋȇȉȐǹȒȁȎ» ȊȄȇǻ ȇȋȉǹǿǾȆ ȋǹȃǿǾ ǻ ȊȅȇȄ. ȊȄȇǻǹ ȋȇȉȐȅȘ ȁǽȌȋ ‘ȇ ǼȉȌǺȇȂ, ȆǾǼȉǹȅȇȋȆȇȂ ȉǾȐȁ’ (ǪǪǜ 10: 48). 9.4.2009 16:14:51 14 ǞȄǾȆǹ Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ – ǞȄǾȆǹ ǝ. ǣǹȀǹȃȇǻǹ ȃǹȃ ȀǻǾȉȕ, Ȇǹ ǩȌȊȊȃȇȅ ǪǾǻǾȉǾ ȆǹȀȔǻǹȗȋ ȋǹȃǿǾ ǽȁȃȇȑșȉȊȋȆȔȅ, Ȋȉ. ǹȉȎ. ǽȁȃȇȑșȉȊȋȆȔȂ ‘ȆǾȉǹȀǼȇǻȇȉȐȁǻȔȂ, ȆǾȃȇȅȅȌȆȁȃǹǺǾȄȕȆȔȂ’, ‘ǺȇȄȋȄȁǻȔȂ’, ‘ȋǹȃȇȂ, ȃȇȋȇȉȔȂ Ǽȇǻȇȉȁȋ ȆǾȈȉǹǻǽȌ’: «ǝȁȃȇȑșȉȊȋȆȔȂ ǻȉșȋ ǻȊȗ ǽȇȉȇǼȌ ȁ ǻȊș: ǦȌ, ȆǾȆȇȉȅǹȄȕȆȔȂ, Ȑș-ȋȇ ȆǾ ȎǻǹȋǹǾȋ Ȍ ȆǾǼȇ. ǚǹǺȌȑȃǹ Ȇǹ ȍȉȇȆȋǾ, ǽǾǽȌȑȃǹ ǻ ȋȔȄȌ»; «ǥȇȄȇȋȕ ȘȀȔȃȇȅ ȅȇǿǾȋ ǺǾȀ ȃȇȆȏǹ. ǥȆȇǼȇ, ǽȁȃȇ Ǽȇǻȇȉȁȋ. ǝȁȃȇȑșȉȊȋȆǹȘ ȇȆǹ» (ǣǪǜǩǪ). ǝȄȘ ȆǹȉȇǽȆȇǼȇ ȇǺȉǹȀȆȇǼȇ ȅȔȑȄǾȆȁȘ ǻȈȇȄȆǾ ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆȇ ȈȉȁȈȁȊǹȋȕ ȊǻȇȂȊȋǻǹ ȘȀȔȃǹ ȃǹȃ ȇȉȌǽȁȘ ȃȇȅȅȌȆȁȃǹȏȁȁ ȘȀȔȃȌ ȃǹȃ ȐǹȊȋȁ ȋǾȄǹ. ǧȋȊȗǽǹ ȇǺȉǹȀ ȆǹȉǹȊȋǹȗȒǾȂ Ȇǹ «ȊȇȅǹȋȁȐǾȊȃȇȅ» ȘȀȔȃǾ ȁȄȁ ȀȌǺǹȎ ȑǾȉȊȋȁ3, ȃȇȋȇȉǹȘ ǻȔȀȔǻǹǾȋ ǹȆȇȅǹȄȁȁ ǻ ȉǾȐǾǻȇȅ ȈȇǻǾǽǾȆȁȁ4. Ƕȋȇȋ ȇǺȉǹȀ ȇǺȆǹȉȌǿǾȆ Ȇǹȅȁ ȃǹȃ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ, ȋǹȃ ȁ ǻ ǼǾȉȅǹȆȊȃȁȎ ȁ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȎ. ǦǹȈȉȁȅǾȉ, ȐǾȑȊȃȁǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȔ ȊȇǽǾȉǿǹȋ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁǾ ȇ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ǻȔȉȇȊȑǹȘ Ȇǹ ȘȀȔȃǾ ȑǾȉȊȋȕ «ȋȇȉȅȇȀȁȋ» ȉǾȐȕ, ȊȋǹȆȇǻȁȋȊȘ ȈȉȁȐȁȆȇȂ ȅȇȄȐǹȆȁȘ: jazyk mu zchlupatěl («ȘȀȔȃ Ȍ ȆǾǼȇ ȊȋǹȄ ȅȇȎȆǹȋȔȅ») ‘ȊǽǾȄǹȄȊȘ ȅȇȄȐǹȄȁǻȔȅ’, narostou mu chloupky na jazyku («Ȍ ȆǾǼȇ ǻȔȉaȊȋyȋ ȑǾȉȊȋȁȆȃȁ Ȇǹ ȘȀȔȃǾ») ‘ȋȇ ǿǾ’ (Zaorálek 1963: 141, 143). ǪȇǼȄǹȊȆȇ ȇǺȉǹȀȆȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȃȇȅȁ, ȑǾȉȊȋȕ Ȇǹ ȘȀȔȃǾ ǻȄǾȐǾȋ Ȁǹ ȊȇǺȇȂ ȃȇȊȆȇȘȀȔȐȁǾ: ȄȁȋǾȉ. ǼöȆǹ ȃȔǻȓȘ («Ȋ ȈȇȃȉȔȋȔȅ ȑǾȉȊȋȕȗ (ȈǾȉȕȘȅȁ, ǻȇȄȇȊǹȅȁ) ȘȀȔȃȇȅ») ‘ȃȇȊȆȇȘȀȔȐȆȔȂ’ (ǣǩǪ: 154), ǽȁǹȄ. ȁǿ. ǼöȆǹ ȃȔȄȓȘ, ǼöȆǹ ȃȔȄǹ («Ȋ ȑǾȉȊȋȘȆȔȅ ȘȀȔȃȇȅ») ‘ȑǾȈǾȄȘǻȔȂ, ȆǾȘȊȆȇ ǼȇǻȇȉȘȒȁȂ’ (ǪǣǠǝ: 87). ǪȁȆȇȆȁȅȇȅ ȑǾȉȊȋȁ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȅǾȎ, Ȋȉ. ȅǾȎ Ȇǹ ȘȀȔȃǾ ‘ȇ ȆǾǻȆȘȋȆȇ ǼȇǻȇȉȘȒǾȅ ȐǾȄȇǻǾȃǾ’ (ǤǠǙ: ȈȉȇȊȋȇȉǾȐȁǾ Ǽ. ǪǹȉǹȆȊȃǹ). Ƕȋȇȋ ȇǺȉǹȀ ǻȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ȁ ȃǹȃ ǹǻȋȇȉȊȃǹȘ ȅǾȋǹȍȇȉǹ: «…Ǚ ǛȔ ȊȃǹȀǹȄȁ ȅȆǾ: „Ǩȇȉǻȁ, // Ǩȇȉǻȁ ȆǹǻǾȃ Ȋȇ ȀǽȉǹǻȔȅ ȊȅȔȊȄȇȅ!“ // ǛȊȃȇȐȁǻ, ȅǹȎȆȌȄȁ ȈȇȅǾȄȇȅ, // ǡ ȉǹȀȉǹȀȁȄȁȊȕ ǽȁȃȁȅ ȊȅǾȎȇȅ, – // ǪȋǹȄ ȋȉǾȌǼȇȄȕȆȔȅ ǻ ǼȇȉȄǾ ȃȇȅ, // ǸȀȔȃ ǻȇ ȉȋȌ ȈȇȃȉȔȄȊȘ ȅǾȎȇȅ… // ǥǾȎ Ȋ ȘȀȔȃǹ Ș ȊǺȉȁȄ ȅǾȐȇȅ. // ǥȆǾ ȆǾ ǻȈǾȉǻȇȂ, ȈȉȁǻȔȃ – ȉȌȋȁȆǹ…» (ǱȌȉȁȃ-ȅǾǽȁȃ <ȈȊǾǻǽȇȆȁȅ ǹǻȋȇȉǹ>, ȁȆȋǾȉȆǾȋ-ǼǹȀǾȋǹ «ǦǹǻȘȀȐȁǻǹȘ ȅȁȊȄȕ», № 184)5. ǦǹȇǺȇȉȇȋ – ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾ ȑǾȉȊȋȁ ȉǹȊȃȇǻȔǻǹǾȋ ȉǾȐȕ, Ȋȉ. ȊǾȉǺ. ǺǾȀ ǽȄǹȃǾ Ȇǹ jǾȀȁȃȌ (Ǽȇǻȇȉȁȋȁ), ǽȄǹȃǾ Ȇǹ jǾȀȁȃȌ ȆǾȅǹȋȁ ‘ȇȋȃȉȔȋȇ, ǺǾȀ ȊȋǾȊȆǾȆȁȘ, ǺǾȀ ȃǹȃȁȎ-ȄȁǺȇ ȈȉǾǽȇȊȋȇȉȇǿȆȇȊȋǾȂ (Ǽȇǻȇȉȁȋȕ)’ (ǩǪǮǣǦJ 4: 362). ǩǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹǾȅȔȂ ȇǺȉǹȀ ȅȇǿǾȋ ȈȇǻǾȉȆȌȋȕȊȘ ǽȉȌǼȇȂ ȊǻȇǾȂ ǼȉǹȆȕȗ: «ǿȁǻȇȋȆǹȘ ȆǾȅȇȋǹ» ȊȅǾȆȘǾȋȊȘ ǹǼȉǾȊȊȁǻȆȇȊȋȕȗ, ȆǾȊǽǾȉǿǹȆȆȇȊȋȕȗ ǻ ȉǾȐǾǻȇȅ ȈȇǻǾǽǾȆȁȁ, Ȋȉ. ȐǾȑ. mluvit od srsti ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȈȉȘȅȇ, ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆȇ, «ȃǹȃ ǚȇǼ Ȇǹ ǽȌȑȌ ȈȇȄȇǿȁȋ»’ (Zaorálek 1963: 366), chlupatý jazyk («ȅȇȎȆǹȋȔȂ ȘȀȔȃ») ‘ȇ ȋȇȅ, ȃȋȇ ȉǹȀǻȘȀǾȆ, ȆǾȊǽǾȉǿǹȆ Ȇǹ ȘȀȔȃ, ȆǾȈȉȁȘȋǾȆ Ȋǻȇȁȅȁ ȉǾȐǹȅȁ’: «<Bývalý důstojník> vypráv l o svých soubojích, které m l pro „chlupatý eský jazyk“, prostořeký, všete ný»; «Ale nelíbili jsme se mu <vojáci majorovi> n jak a ekl nám to chlupatou eštinou hrubou» (PSJ 1: 1053), ǹ ȋǹȃǿǾ ȆǾȅ. Haare auf den 3 4 5 kniha.indb 14 Ǫȉ., ȃȊȋǹȋȁ, ȃǹȉǾȄ. (ȉȌȊ.) ȘȀȔȃ ȀǹȉǹȊȋǾȋ (ȀǹȉȇȊȊȘ) ‘ȇ ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȈȇȑǾǻǾȄȁȋȕ ȘȀȔȃȇȅ’: «ǥȇȄȐǹȋȕ ǻȊǾ ǻȉǾȅȘ, ǽǹ ȘȀȔȃ ȀǹȉǹȊȋǾȋ» (Ǫǩǜǣ 2: 189, 191). ǧȋȅǾȋȁȅ, Ȑȋȇ ȇǺȉǹȀ ȆǹȉǹȊȋǹȗȒǾȂ ȑǾȉȊȋȁ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȋ ȇǺ «ȇȀǻǾȉǾȆȁȁ» ȐǾȄȇǻǾȃǹ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ǻ ȈȄǹȆǾ ǻȄǹǽǾȆȁȘ ȘȀȔȃȇȅ, Ȋȉ., ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȆȇǻǼ., ȈȊȃ. ȇǺȉǹȊȋǹȋȕ ǻȇȄȐȕǾȂ (ȊȇǺǹȐȕǾȂ) ȑǾȉȊȋȕȗ ‘ȊȋǹȆȇǻȁȋȕȊȘ ȊǻȇǾǻȇȄȕȆȔȅ, ȆǹȎǹȄȕȆȔȅ’, ǻȇȄǼȇǼȉ. ȇǺȉǹȊȋǹȋȕ ǻȇȄȐȕǾȂ ȑǾȉȊȋȕȗ ‘ȊȋǹȆȇǻȁȋȕȊȘ ȆǾȄȗǽȁȅȔȅ’ (ǚǪǩǨ: 749). ǛȊȈȇȅȁȆǹǾȋȊȘ ȅǾȋǹȍȇȉǹ ȀǹȉǹȊȋǹȗȒȁȎ ȑǾȉȊȋȕȗ ȌȑǾȂ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȊȄȌǿȁȄȁ ǻ ȈȇǻǾȊȋȁ Ǚ. ȁ ǚ. ǪȋȉȌǼǹȏȃȁȎ «ǨȇȆǾǽǾȄȕȆȁȃ ȆǹȐȁȆǹǾȋȊȘ ǻ ȊȌǺǺȇȋȌ» ȁȆǽȁȃǹȋȇȉȇȅ ȁȆȋǾȄȄǾȃȋȌǹȄȕȆȇǼȇ «ȇǽȁȐǹȆȁȘ» ȆǹȌȐȆȔȎ ȊȇȋȉȌǽȆȁȃȇǻ. ǠǽǾȊȕ ȁ ǽǹȄǾǾ ȏȁȋǹȋȔ ȁȀ ǹǻȋȇȉȊȃȁȎ ȋǾȃȊȋȇǻ ȈȇǽȉȇǺȆȇ ȆǾ ȈǹȊȈȇȉȋȁȀȁȉȌȗȋȊȘ, ǽǹȗȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ ȌȃǹȀǹȆȁȘ Ȇǹ ǹǻȋȇȉǹ. ǯȁȋǹȋȔ ȁȀǻȄǾȐǾȆȔ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ ȁȀ ȉǾȊȌȉȊȇǻ ǡȆȋǾȉȆǾȋǹ. ǞȊȄȁ ǹǻȋȇȉ ȁȊȈȇȄȕȀȌǾȋ ȈȊǾǻǽȇȆȁȅ ȁȄȁ Ȇȁȃ-ȆǾȂȅ, ǽȇȈȇȄȆȁȋǾȄȕȆȇ ȌȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȊǹȂȋǹ. 9.4.2009 16:14:51 ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ 15 Zähnen haben («ȑǾȉȊȋȕ Ȇǹ ȀȌǺǹȎ ȁȅǾȋȕ») ‘ǺȔȋȕ ȀȌǺǹȊȋȔȅ; ǺȔȋȕ ǺȇȂȃȁȅ Ȇǹ ȘȀȔȃ’ (ABBYY Lingvo 11). ǜȇǻȇȉȘ ȇ «ȀǻǾȉȁȆȔȎ» ǹȄȄȗȀȁȘȎ ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȊȄǾǽȌǾȋ ȌȈȇȅȘȆȌȋȕ ǾȒǾ ȇǽȁȆ ȅȇȅǾȆȋ. ǣǹȃ ǺȔȄȇ ȈȇȃǹȀǹȆȇ ǻȔȑǾ, ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ȁȅǾǾȋ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȐǾȉȋȔ ȆǾȇǺȒǾȁȀǻǾȊȋȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁ ǽǹǿǾ ȘȀȔȃǹ «ȈȇȊǻȘȒǾȆȆȔȎ» (Ȋȉ. ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȅǾȊȋȆȔȂ Ǽȇǻȇȉ’ ȁ ‘ȆǾǽȇǺȉȇǾ ȈȉǾǽȊȃǹȀǹȆȁǾ’). ǫǹȂȆȔǾ ȘȀȔȃȁ ȅȇǼȌȋ ȈȇȄȌȐǹȋȕ «ǿȁǻȇȋȆȔǾ» ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁȘ, Ȋȉ. ȄȁȋǾȉ. ȈȋȁȐȁȂ ȘȀȔȃ ‘ȋǹȂȆȔȂ, ȀǹȃȇǽȁȉȇǻǹȆȆȔȂ ȘȀȔȃ’ (ǪǪǩǤǸ 11: 1642), ǿǹȉǼ. ȉȔǺȁȂ ȘȀȔȃ ‘ǻȇȉȇǻȊȃȇȂ ǿǹȉǼȇȆ’ (ǚǪǩǨ: 768): Ȗȋȇ ȈȇǽǽǾȉǿȁǻǹǾȋȊȘ ǻǹǿȆȔȅ ǽȄȘ ȆǹȉȇǽȆȇȂ ȃȌȄȕȋȌȉȔ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁǾȅ ȇǺ ȇȊȇǺȔȎ ȅǹǼȁȐǾȊȃȁȎ ȊǻȇȂȊȋǻǹȎ ȘȀȔȃǹ ǿȁǻȇȋȆȔȎ, ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȊȈȇȊȇǺȆȇȊȋȁ ȈȉǾǽȊȃǹȀȔǻǹȋȕ ǺȌǽȌȒǾǾ (ǜȌȉǹ 1997: Ȉȇ ȌȃǹȀǹȋǾȄȗ (ȘȀȔȃ ǿȁǻȇȋȆȔȎ)). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ (ȃǹȃ ȋǹȂȆȔȂ, ȅǹǼȁȐǾȊȃȁȂ = ȀǻǾȉȁȆȔȂ) ȅȇǿǾȋ ǻȊȋǹȋȕ ǻ ȇǽȁȆ ȉȘǽ Ȋ ȈȋȁȐȕȁȅ ȁ ȉȔǺȕȁȅ. ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȆǾǽȇǺȉȇǾ ȈȉǾǽȊȃǹȀǹȆȁǾ’ ȅȇǿǾȋ ȇȋȊȔȄǹȋȕ ȋǹȃǿǾ ȃ ȆǾȐȁȊȋȇȂ ȊȁȄǾ – ȃ ȐǾȉȋȌ. ǣǹȃ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, ȆǹȄȁȐȁǾ ȑǾȉȊȋȁ – ȌȊȋȇȂȐȁǻǹȘ ȐǾȉȋǹ ǻȆǾȑȆǾǼȇ ȇǺȄȁȃǹ ȖȋȇǼȇ ǽǾȅȇȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȈǾȉȊȇȆǹǿǹ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȇȋȉǹǿǾȆǹ ȁ ǻ ȘȀȔȃǾ, Ȋȉ. ȃȇȊȅǹȋȔȂ ‘ȐǾȉȋ’ (ǩǝǪ: 577). «ǰǾȉȋȇǻȔ ǹȄȄȗȀȁȁ», Ȇǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ȊȇǽǾȉǿǹȋȊȘ ǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘȎ ǺȉǹȆȆȇȂ ȉǾȐȁ, «ȐǾȉȋȔȎǹȆȁȘ», Ȋȉ. ȀǹǺǹȂȃ. ǽǹȋȕ ȃȇȊȅǹȋȇǼȇ ‘ǻȔȉȌǼǹȋȕ, ǻȔǺȉǹȆȁȋȕ’ (ǪǜǪǠ: 114), ǹ ȋǹȃǿǾ ȅȇȎȆǹȋȇǾ ȊȄȇǻȇ ‘ǺȉǹȆȆȇǾ ȊȄȇǻȇ’ (ǤǠǙ: ȈȉȇȊȋȇȉǾȐȁǾ Ǽ. ǨǾȉȅȕ). ǧǽȆǹȃȇ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ ȇ «ȐǾȉȋȇǻȇȅ ȊȄǾǽǾ» ǻ ǻȔȉǹǿǾȆȁȁ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ (ȑȌǺȆȔȂ) ȘȀȔȃ Ȉȇ ȊǻȇǾȂ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȕȆȇȂ ȊȁȄǾ ǻȔǼȄȘǽȁȋ Ȉȇȃǹ ǻǾȊȕȅǹ ȊȄǹǺȔȅ ȁ ȆȌǿǽǹǾȋȊȘ ǻ ǽȇȈȇȄȆȁȋǾȄȕȆȔȎ ǹȉǼȌȅǾȆȋǹȎ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȅȇǼȌȋ ȇǺȆǹȉȌǿȁȋȕȊȘ ǻ ȎȇǽǾ ǽǹȄȕȆǾȂȑȁȎ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȂ. ǩǹȊȊȅȇȋȉǾǻ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȁȊȋȇȄȃȇǻǹȆȁȘ ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻ ȊǻȘȀȁ Ȋ ȇȋȊȔȄȃȇȂ ȃ ǿȁǻȇȋȆȔȅ (ȐǾȉȋȌ?), ȇǺȉǹȋȁȅȊȘ ȃ ǽȉȌǼȁȅ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔȅ ȄȁȆȁȘȅ. ǱǾȉȊȋȕ ǻȇȉȊȁȊȋ ǹȘ → ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ȆǾǼȄǹǽȃȁȂ, ǼȉȌǺȔȂ. ǛȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȋǹȃȇȂ ȅȇȋȁǻǹȏȁȁ ȇȊȇȀȆǹǾȋȊȘ ȆȇȊȁȋǾȄȘȅȁ ǽȁǹȄǾȃȋǹ, Ȋȉ. ǹȉȎ. «ǱȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ Ȍ ȆǾǼȇ, ȊȄȇǻǹ ȆǾ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹǾȋ, Ȍ ȑȌǺȔ ǻȇȉȊȁȆȇȃ ȅȆȇǼȇ – ȈȇȖȋȇȅȌ ȑȌǺȆȔȂ»; «ǩǾȐȕ ȆǾǻȆȘȋȆǹ, ȆǾȈȇȆȘȋȆǹȘ, ǺȌȃǻȌ ȆǾ ǻȔǼȇǻǹȉȁǻǹǾȋ. ǜȇǻȇȉȘȋ: ȑȌǺȆȔȂ ȁȄȁ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ. Ǜ ȉǾȐȁ ȆǾȈȇȉȘǽȇȃ. ǱǾȉȊȋȕ ȑǾȉȑǹǻǹȘ, ȈȇȖȋȇȅȌ ȁ ǼȇǻȇȉȘȋ ȋǹȃ» (ǣǪǜǩǪ). Ǜ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ Ȇǹ ȈǾȉǻȔȂ ȈȄǹȆ ǻȔȎȇǽȁȋ ǾȒǾ ȇǽȆǹ ȊȋȇȉȇȆǹ ȁȀȌȐǹǾȅȇǼȇ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȇǼȇ ȃȇȅȈȄǾȃȊǹ – ȋǹȃȋȁȄȕȆȔǾ ȇȒȌȒǾȆȁȘ ȇȋ ȑǾȉȊȋȁ, ȅǾȎǹ. ǧȆȁ Ȋ ȇȊȇǺȇȂ ȆǹǼȄȘǽȆȇȊȋȕȗ ȇȋȉǹǿǾȆȔ ǻ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ «ǩǾȐȕ ȋǻȇȘ ȊȄȇǻȆȇ Ȉȇ ȊǾȉǽȏȌ ȑǾȉȊȋȁȋ», ȃȇȋȇȉȔȂ ȈȉȁǻȇǽȁȋȊȘ Ǜ. ǡ. ǝǹȄǾȅ ȃǹȃ ȁȄȄȗȊȋȉǹȏȁȘ ȃ ȋǻǾȉ. ȑǾȉȊȋȁȋȕ ‘ȏǹȉǹȈǹȋȕ, ǽȉǹȋȕ, ȃǹȃ ȊȌȃȆȇ Ȉȇ ȋǾȄȌ’ (ǝǹȄȕ 4: 630). ǩǾȐǾǻȔǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ ǼȄǹǽȃȁȂ/ȆǾǼȄǹǽȃȁȂ, ǼȉȌǺȔȂ ǼȇǻȇȉȘȋ ȇ ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆȇȊȋȁ ǻȇȊȈȉȁȘȋȁȘ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȐǾȉǾȀ ȈȉȁȀȅȌ ȇȊȘȀǹȆȁȘ; Ȋȉ. ȃȇȅȁ (ȉȌȊ.) ȑǾȉȑǹǻȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȃȋȇ-ȄȁǺȇ ȁȅǾǾȋ ǽǾȍǾȃȋ ȉǾȐȁ, Ǽȇǻȇȉȁȋ ȆǾȈȇȆȘȋȆȇ, ȆǾǻȆȘȋȆȇ, ȆǾȐȄǾȆȇȉǹȀǽǾȄȕȆȇ’ (ǣȇǺǾȄǾǻǹ 2004: 298), ǹ ȋǹȃǿǾ ȃȉȔȄǹȋȇǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȑǾȉȑǹǻȔȅ ȘȀȔȃȇȅ ȈȄǹȃǹȋǹ, ǻȇȊȎȇǽȘȒǾǾ ȃ ȀȆǹȅǾȆȁȋȇȅȌ ȊȋȁȎȇȋǻȇȉǾȆȁȗ Ǜ. ǥǹȘȃȇǻȊȃȇǼȇ. Ǜ ȈȇȄȕȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ȇǺȇȉȇȋ s owo szorstkie ‘ǼȉȌǺȇǾ ȊȄȇǻȇ’ (Skorupka 2: 144), Ȉȉȁ Ȗȋȇȅ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǾ szorstki ǻ ȆǹȊȋȇȘȒǾǾ ǻȉǾȅȘ ȁȅǾǾȋ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȑǾȉȇȎȇǻǹȋȔȂ’, ‘ȊȌȉȇǻȔȂ, ȉǾȀȃȁȂ’6, ‘ȆǾȀǻȌȐȆȔȂ, ȎȉȁȈȄȔȂ’, ȇǽȆǹȃȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȇȆȇ ȊǻȘȀǹȆȇ Ȋ ȑǾȉȊȋȕȗ: ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȇ ȁȀ 6 kniha.indb 15 Ǫȉ.: «– Nie ma pan wi kszych zmartwień? – odpowiedzia a szorstko» (A. Osiecka). 9.4.2009 16:14:52 16 ǞȄǾȆǹ Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ – ǞȄǾȆǹ ǝ. ǣǹȀǹȃȇǻǹ Ȍȃȉ. ȑǾȉȊȋȃȁȂ, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǼȇ ȇȋ ȊȌȒ. ȑǾȉȊȋȕ (Bory 2005: 605). Ǭȃȉ. ȑǾȉȊȋȃȁȂ ‘ǿǾȊȋȃȁȂ, ȑǾȉȇȎȇǻǹȋȔȂ’ ȋǹȃǿǾ ȈȇȄȌȐǹǾȋ «ȉǾȐǾǻȇǾ» ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȆǾǼȄǹǽȃȁȂ (ȇ ȈȉȇȁȀȆȇȑǾȆȁȁ)’, Ȋȉ.: «Ǧǹȑi ǼȇȄȇȊȆi i ȀǼȇȄȇȊȆi ȄiȋǾȉȁ ǻ ȂȇǼȇ ǻȁȎȇǽȁȄȁ ȋǹȃȁȅȁ ȑǾȉȊȋȃȁȅȁ» (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 4: 493). ǪȌǺȊȋǹȆȋȁǻȆǹȘ ȅǾȋǹȍȇȉǹ ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȃǹȃ «ȑǾȉȑǹǻȇǼȇ», ǿǾȊȋȃȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȇȉǼǹȆȁȐȆȇ ǽȇȈȇȄȆȘǾȋȊȘ ȅǾȋǹȍȇȉȇȂ ǼȄǹǼȇȄȕȆȇȂ: ȈȉȇȏǾȊȊ ȇǺȉǾȋǾȆȁȘ ȉǾȐȁ ȋȉǹȃȋȌǾȋȊȘ ȃǹȃ ȇǺȉǹǺȇȋȃǹ ȑȃȌȉ, ȃȇǿ, ȁȎ «ȊȅȘǼȐǾȆȁǾ»7, Ȋȉ. ǻȄǼ. ǻȔȅȘȋȕ8 ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȆǹȌȐȁȋȕȊȘ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ (ȇ ȉǾǺǾȆȃǾ)’ (ǪǛǜ 12: 131). ǸȀȔȃ, ȆǾ ȈȉȇȑǾǽȑȁȂ ǾȒǾ ȋǹȃȇȂ ȇǺȉǹǺȇȋȃȁ, ȇȊȇȀȆǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ȆǾǻȔȅȘȋȔȂ, Ȋȉ. ǻȄǼ. ȆǾǻȔȅȘȋȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȆǾȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆǹȘ ȉǾȐȕ’: «Ǭ ȆǹȊ ȘȀȔȃ ȃȇȉȘǻȇȂ, ȆǾǻȔȅȘȋȔȂ»; «ǦǾǻȔȅȘȋȔȂ ȘȀȔȃ-ȋȇ, ȋȔ Ǽȇǻȇȉȁ ȅȆǾ, ǹ ȋȇ ǻǾǽȕ ȁ ȇǺȁǿȌ ȀǹȀȉȘ» (ǪǛǜ 5: 89); ȆǹȈȇȅȆȁȅ ȋǹȃǿǾ ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔȂ ǻȔȑǾ ǹȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȁȂ ȃȇȆȋǾȃȊȋ: «ǸȀȔȃ-ȇȋ ǺȔȄ ȑȌǺȆȇȂ Ȍ ȊȋǹȉȌȎ, ȆǾ ǻȔȅȘȋ, Ȑȋȇ Ȇǹȑȁ ȑȌǺȔ»9. ǝȉȌǼǹȘ ǼȉǹȆȕ ȇǺȉǹȀǹ ȊǻȘȀǹȆǹ Ȋȇ ȊȋȉȌȃȋȌȉȇȂ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ. ǱǾȉȊȋȕ, ȅǾȎ – ȉȔȎȄȔȂ, ȆǾȈȄȇȋȆȔȂ ȅǹȋǾȉȁǹȄ → ȑȌǺȆǹȘ ȉǾȐȕ «ǼȄȌȎǹȘ», ȆǾǼȁǺȃǹȘ, ǺǾ ȊȊȋ ȉȌȃȋȌȉȆǹȘ. ǣǹȃ ǻ ȈȉǾǽȔǽȌȒǾȅ ȊȄȌȐǹǾ, «ȉȔȎȄȇȊȋȕ» ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȊȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ȁ Ȇǹ ǻȆǾȑȆǾȂ, ȁ Ȇǹ ȊȇǽǾȉǿǹȋǾȄȕȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆǾ ȉǾȐȁ. ǧǺȉǹȀȆǹȘ ȋȉǹȃȋȇǻȃǹ ǻȆǾȑȆȁȎ ȃǹȐǾȊȋǻ ȉǾȐȁ (ȋȇȐȆǾǾ – ȊǻȇȂȊȋǻ ȀǻȌȐǹȒǾǼȇ ǼȇȄȇȊǹ) ȈȇȊȉǾǽȊȋǻȇȅ «ȑȌǺȆȇȂ» ȅǾȋǹȍȇȉȔ ȇȊȆȇǻǹȆǹ Ȇǹ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȆǾȈȄȇȋȆǹȘ, ȋȇȄȊȋǹȘ ȅǹȋǾȉȁȘ ȈȇǼȄȇȒǹǾȋ ȀǻȌȃ, «ȁȀȇȄȁȉȌǾȋ», ȈȉȁǼȄȌȑǹǾȋ ǾǼȇ. Ǫȉ. ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǹǻȋȇȉȊȃȁȎ ȋǾȃȊȋǹȎ: «ǫȔ! – ȈȁȊȃȆȌȄ ǝȉǹȃȇ, ȁ ȌǽȁǻȁȄȊȘ ȊǻȇǾȅȌ ǻȆǾȀǹȈȆȇ ȇȊȁȈȑǾȅȌ ǼȇȄȇȊȌ – Ȑȋȇ-ȋȇ ǻ ǼȇȉȄǾ ȆǹǺȌȎȄȇ, ȘȀȔȃ ȊȋǹȄ ȊȌȎȁȅ ȁ ȑǾȉȊȋȘȆȔȅ, ȃǹȃ ȉȌȃǹǻȁȏǹ…» (Ledi-Aribet, ȊǹȂȋ «ǭǹȆȋǻȇȉȐǾȊȋǻȇ»); «ǜȇǻȘǽȁȆ ȈȉȇȑȁȈǾȄ ȑǾȉȊȋȘȆȔȅ ǼȇȄȇȊȇȅ, ǺǾȀȀǻȌȐȆȇ» (Ǚ. Ǧ. ǫȇȄȊȋȇȂ); «ǜȇȄȇȊ Ȉȉȁ Ȗȋȇȅ ǺȔȄ ǼȄȌȎȇȂ, ȃǹȃ ǺȌǽȋȇ ǼȇǻȇȉȁȄȁ ȐǾȉǾȀ ȋȇȄȊȋȌȗ ȑǾȉȊȋȘȆȌȗ ǻǾȒȕ» (Imperior, ȊǹȂȋ «ǶȄǾȃȋȉȇȆȆǹȘ ǺȁǺȄȁȇȋǾȃǹ rin.ru»); «Ǧǹ ȈȉȁȊȋǹȆȁ, – ȆǾǼȉȇȅȃȁȅ, ȃǹȃȁȅ-ȋȇ ȑǾȉȊȋȘȆȔȅ ǼȇȄȇȊȇȅ ȇȋǻǾȐǹȄ ǝǾȄȕȅȁ» (Ƿ. ǭȉȁǽȅǹȆ) ȁ ǽȉ. ǜȄȌȎȇǾ ȀǻȌȐǹȆȁǾ «ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ» ǼȇȄȇȊǹ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ȁ ǻ ȌȀȌǹȄȕȆȔȎ ȊȇȐǾȋǹȆȁȘȎ Ȋȇ ȊȄȇǻȇȅ «ǼȇȄȇȊ», Ȋȉ. ȐǾȑ. chlupatý hlas: «Vy, kte í máte hlasy p íjemn upravené, jd te na kruchtu, a vy kte í máte hlasy chlupaté, jd te dolů a odpovídejte» (PSJ 1: 1053), ǹ ȋǹȃǿǾ ǹȆǼȄ. woolly voice ‘ȊȁȈȄȔȂ ǼȇȄȇȊ’ (ǥȗȄȄǾȉ 2003: 828), ȆȁǽǾȉȄ. ullen ‘ȈȉȁǼȄȌȑǾȆȆȔȂ (ȇ ȀǻȌȃǾ)’ (ǚǦǩǪ: 622) ȁ ǽȉ. ǛȇȇǺȒǾ, ȊǻȇȂȊȋǻǹ ǼȇȄȇȊǹ ȆǾȉǾǽȃȇ ȈȇȄȌȐǹȗȋ ȇǺȉǹȀȆȌȗ ȋȉǹȃȋȇǻȃȌ ȐǾȉǾȀ ȊǻȇȂȊȋǻǹ ȋȃǹȆȁ. Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȇȊȆȇǻȔ ǽȄȘ ȅǾȋǹȍȇȉ ǺǾȉȌȋȊȘ ȁȅǾȆȆȇ «ȋȇȄȊȋȔǾ» ȋȃǹȆȁ, ȃǹȃ ǺȔ «ǼǹȊȘȒȁǾ» ȁ ȊȅȘǼȐǹȗȒȁǾ ȀǻȌȃ. ǦǹȁǺȇȄǾǾ ȁȀǻǾȊȋȆǹȘ ȅǾȋǹȍȇȉǹ ȋǹȃȇǼȇ ȉȇǽǹ – «ǺǹȉȎǹȋȆǹȘ», Ȋȉ. ȉȌȊ. ȄȁȋǾȉ. ǺǹȉȎǹȋȆȔȂ ǼȇȄȇȊ ‘ȇ ǼȇȄȇȊǾ: ȈȉȁȘȋȆȔȂ, ȆǾǿȆȔȂ, ȅȘǼȃȁȂ’: «ǤȗǽȅȁȄǹ ȀǹȊȅǾȘȄǹȊȕ, ȊȅǾȎ ǾǾ ȀǻȌȐǹȄ ȆǾǼȉȇȅȃȇ, ǺǹȉȎǹȋȁȊȋȇ» (ǥ. ǜȇȉȕȃȁȂ) (ǪǪǩǤǸ 1: 286–287), ȐǾȑ. sametový hlas, bas etc. («ǺǹȉȎǹȋȆȔȂ ǼȇȄȇȊ, ǺǹȊ ȁ ǽȉ.): «Otakar Mokrý mluvil tichým, sametovým basem» (PSJ 5: 29) ȁ ǽȉ. 7 8 9 kniha.indb 16 Ƕȋǹ ȁǽǾȘ ȇȋȉǹǿǾȆǹ, ȃ ȈȉȁȅǾȉȌ, ȁ ǻ ȃǹȉǾȄ. kiel’i pehmenöw («ȘȀȔȃ ȊȅȘǼȐȁȄȊȘ») ‘ȀǹǼȇǻȇȉȁȄ’ (ǭǪǣǸ: 77). Ǫȉ. ǹȉȎ., ǻȄǼ. ǻȔȅȘȋȕ ‘ȊǽǾȄǹȋȕ ȅȘǼȃȁȅ, ȖȄǹȊȋȁȐȆȔȅ, ȉǹȀȅȘȋȕ’ (ǙǧǪ 8: 30; ǣǪǜǩǪ). Ǩȇȅȁȅȇ ȇǺȉǹȀȆȇǼȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁȘ ȘȀȔȃǹ ȃǹȃ ȆǾȇǺȉǹǺȇȋǹȆȆȇȂ ȑȃȌȉȔ, ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ǾȒǾ ȇǺȉǹȀ ȑȃȌȉȔ, ǻȔǻǾȉȆȌȋȇȂ ȆǹȁȀȆǹȆȃȌ, Ȋȉ. ȈǾȉȅ. «Ǭ ȆǹȊ ȀǽǾȊȘ ȘȀȔȃ ȑȃȌȉǹ ȆǹǻȔǻȇȉȇȋ, Ȉȇ-ȊǻȇǾȅȌ Ǽȇǻȇȉȁȅ» (ǪǩǜǣǨ: 266). 9.4.2009 16:14:52 ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ 17 Ǜ ȎȌǽȇǿǾȊȋǻǾȆȆȔȎ ȋǾȃȊȋǹȎ ǻȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ȋǹȃǿǾ ȍȄǹȆǾȄǾǻȔȂ, ǻǾȄȕǻǾȋȇǻȔȂ, ȈȄȗȑǾǻȔȂ ǼȇȄȇȊ, Ȋȉ.: «ǣȇǼǽǹ ȃȋȇ-ȋȇ ȊȄȔȑǹȄ ǾǾ ǼȇȄȇȊ (ȍȄǹȆǾȄǾǻȔȂ ȅȘǼȃȁȂ ȁ ȀǹǻȇȉǹǿȁǻǹȗȒȁȂ ǼȇȄȇȊ) ȋȇ ǻȊǾ ȊȉǹȀȌ ȇǺȇȉǹȐȁǻǹȄȁȊȕ, ȐȋȇǺ ȌȀȆǹȋȕ, ȃȋȇ Ȗȋȇ ȋǹȃ Ǽȇǻȇȉȁȋ» (Free Mind, ȁȆȋǾȉȆǾȋ-ȍȇȉȌȅ Kavkazchat); «ǨȇȀǹǽȁ ȆǾǼȇ, ȈȉȁǼȇǻǹȉȁǻǹȘ ȆǾǿȆȔȅ ȈȄȗȑǾǻȔȅ ǼȇȄȇȊȇȅ, ȃȋȇ-ȋȇ ȐȁȊȋȁȄ ǹȈǾȄȕȊȁȆ» (Ǚ. ǥǹȅǾǽȇǻ); «ǪȌȒǾȊȋǻȇ ȊȅȌȒǾȆȆȇ ȈȇȋȌȈȁȄȇȊȕ ȁ ȅȘǼȃȁȅ ȈȄȗȑǾǻȔȅ ǼȇȄȇȊȇȅ ȈȉǾǽȊȋǹǻȁȄȇȊȕ: „Ǹ – ǭȄȇȆȆ…“» (Karasusan, ȁȆȋǾȉȆǾȋ-ȍȇȉȌȅ «World Art»); «ǪǾȉǾǼǹ Ȋǻȇȁȅ ǻǾȄȕǻǾȋȇǻȔȅ ǼȇȄȇȊȇȅ, ǻǾȐȆȇ ȊȇȉǻǹȆȆȔȅ ȁȀ-Ȁǹ ȆǾȌȅǾȆȁȘ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȋȁȎȇ ȁ ȊȈȇȃȇȂȆȇ, ǺǾȀ ȈǾǽǹȄȘǿǹ, ȆǹȐǹȄ…» («ǤȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇǾ ȉȇȃ-ȃǹǺǹȉǾ Ǚ. ǝȁǽȌȉȇǻǹ»); «… ǻǾȄȕǻǾȋȇǻȔȅ ǼȇȄȇȊȇȅ ȅȌȉȄȔȃǹȄǹ ȈǾǻȁȏǹ Dido» (Ǚ. ǜȉȁȑǹȆȇǻǹ) ȁ ȋ. Ȉ.10 Ǩȇȅȁȅȇ ȃǹȐǾȊȋǻ ǼȇȄȇȊǹ, ȇǺȉǹȀ ȉȔȎȄȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȅȇǿǾȋ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȋȕȊȘ ǽȄȘ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ȊǻȇȂȊȋǻ «ȊȇȅǹȋȁȐǾȊȃȇǼȇ» ȘȀȔȃǹ, Ȋȉ. ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȘȀȔȃ, ȈȄȇȎȇ ȐȌǻȊȋǻȌȗȒȁȂ ǻȃȌȊ ȈȁȒȁ’. Ǜ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȋȇȐȆȔȅ ȊȁȆȇȆȁȅȇȅ ȑȌǺȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻȔȊȋȌȈǹǾȋ ǻǹȋȆȔȂ ȘȀȔȃ. Ǜǹȋǹ – ȅǹȋǾȉȁǹȄ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȅ ǻ ȅǹȃȊȁȅǹȄȕȆȇȂ ȈȇȄȆȇȋǾ ǻȇȈȄȇȒǾȆȇ ȊǻȇȂȊȋǻȇ ȉȔȎȄȇȊȋȁ, ȁǽǾǹȄȕȆȔȂ ǼȄȌȑȁȋǾȄȕ ȁ ȁȀȇȄȘȋȇȉ, – ȁ Ȗȋǹ ǾǾ «ȆǾȈȉȇǻȇǽȁȅȇȊȋȕ» ȇȋȉǹǿǾȆǹ ǻ ȅǾǽȁȏȁȆȊȃȇȅ ȋǾȉȅȁȆǾ ȊȁȅȈȋȇȅ ǻǹȋȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ‘ȇǺ ȇȒȌȒǾȆȁȁ ȇȆǾȅǾȆȁȘ ȘȀȔȃǹ’11. ǨǾȉǾȂǽǾȅ ȃ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǾ ǻȆȌȋȉǾȆȆȁȎ ȃǹȐǾȊȋǻ ȉǾȐȁ, «ȃȇǽȁȉȌǾȅȔȎ» ȐǾȉǾȀ ȇǺȉǹȀȔ ȑǾȉȊȋȁ ȁ ȑȌǺȔ. ǦǾǼȁǺȃȁȅ, ȆǾȈȇǻȇȉȇȋȄȁǻȔȅ ȘȀȔȃȇȅ ȋȉȌǽȆȇ ǻȄǹǽǾȋȕ, Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȁȊȃȌȊȆȇ, ȃȉǹȊȁǻȇ, ȈȇȖȋȇȅȌ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ȀǹȋȉȌǽȆǾȆȆȔȂ, ȆǾȅȆȇǼȇȊȄȇǻȆȔȂ, ȆǾǻȆȘȋȆȔȂ. ǠǽǾȊȕ Ȍ ȑȌǺȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻȆȇǻȕ ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹǾȋȊȘ ǻǹȋȆȔȂ ȊȁȆȇȆȁȅ, Ȋȉ. ȄȁȋǾȉ. ǻǹȋȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȇ ȆǾǻȔȉǹȀȁȋǾȄȕȆȇȂ, ǺǾǽȆȇȂ ȉǾȐȁ’: «Ǧȇ ǻȊǾ Ȗȋȇ ȆǾ ȇȋȅǾȆȘǾȋ, ȃȇȆǾȐȆȇ, ǻǹȋȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǽȌȉǹȏȃȇǼȇ ȍȁȄȇȊȇȍȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȁ ȆǹǼȉȇȅȇǿǽǾȆȁȘ ǺǹȆǹȄȕȆȇȊȋǾȂ, ȊȃǻȇȀȕ ȃȇȋȇȉȔǾ ȈȉȁȎȇǽȁȋȊȘ ȈȉȇǽȁȉǹȋȕȊȘ…» (ǙȆȆǹ ǳ-ǦǹȉȁȆȊȃǹȘ, «ǣȇȅȅǾȉȊǹȆȋ», № 24, 2007). ǞȊȋȕ ȁ ǽȉȌǼǹȘ ȊȋȇȉȇȆǹ ȊȇǽǾȉǿǹȋǾȄȕȆȇȂ «ȑȌǺȆȇȊȋȁ». ǛȇȉȊȁȆȃȁ, ȈȌȑȁȆȃȁ ȄǾǼȃȁ ȁ «ȖȍǾȅǾȉȆȔ», ȉǹȊȈȇȄȇǿǾȆȔ ȆǾȌȈȇȉȘǽȇȐǾȆȆȇ, ȈȇȖȋȇȅȌ ǽǹȆȆȔȂ ȇǺȉǹȀ ȈȇǽȎȇǽȁȋ ǽȄȘ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ǺȇȄȋȇǻȆȁ = «ȇǺȄǾǼȐǾȆȆȇȂ», ǺǾȊȈȇȉȘǽȇȐȆȇȂ, ȆǾȊȋȉȌȃȋȌȉȁȉȇǻǹȆȆȇȂ ȉǾȐȁ. ǪȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ǻȊȋȉǾȐǹȗȋȊȘ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȅ ȊȈǾȃȋȉǾ ǹȆǹȄȁȀȁȉȌǾȅȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ. Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ȐǾȑ. hádají se o kozí chlup («ȇȆȁ ȊȈȇȉȘȋ ȇ ȃȇȀȕǾȂ ȑǾȉȊȋȁ») ‘(ȇȆȁ) ȊȈȇȉȘȋ ȁȀ-Ȁǹ ȈȌȊȋȘȃǹ’ (V RS: 241)12, vata ‘ǻȇǽǹ (ǻ ȋǾȃȊȋǾ)’ (V RS: 1154), ȉȌȊ. ǿǹȉǼ. ȃǹȋǹȋȕ ǻǹȋȌ ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ǻȀǽȇȉ, ȇǺȅǹȆȔǻǹȋȕ ȃȇǼȇ-Ȅ.’ (ǚǪǩǨ: 72) ȁ ǽȉ. Ǩȇȅȁȅȇ ȊǻȇȂȊȋǻ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ, ǻ ȁȆȋǾȉǾȊȌȗȒȁȎ ȆǹȊ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘȎ ȅȇǼȌȋ ǺȔȋȕ ȇȋȉǹǿǾȆȔ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȕȊȋǻǹ ȍȌȆȃȏȁȇȆȁȉȇǻǹȆȁȘ, ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ ȑǾȉȊȋȘȆȔȎ ȋȃǹȆǾȂ. 10 11 12 kniha.indb 17 Ǜ ȋȇ ǿǾ ǻȉǾȅȘ ǼȄǹǽȃȁǾ, ǺȄǾȊȋȘȒȁǾ ȋȃǹȆȁ – ȃ ȈȉȁȅǾȉȌ, ȊǹȋȁȆ, ȑǾȄȃ – ȆǾ ȈȇȄȌȐǹȗȋ «ǹȆȋȇȆȁȅȁȐȆȇǼȇ» ȇȊȅȔȊȄǾȆȁȘ (ȁȎ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȆǾ ȁȊȈȇȄȕȀȌȗȋȊȘ ǽȄȘ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐǾȊȃȇǼȇ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ, ȃ ȈȉȁȅǾȉȌ, ǻȔȊȇȃȇǼȇ ȀǻȇȆȃȇǼȇ ǼȇȄȇȊǹ). ǧȐǾǻȁǽȆȇ, ȖȋȇȅȌ ȅǾȑǹǾȋ ȇǺȒǾǾ ȊǻȇȂȊȋǻȇ ȋȃǹȆǾȂ – ȅȘǼȃȇȊȋȕ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȇȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȊȁȄȕȆǾǾ ǺȄǾȊȃǹ (ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ, *ȊǹȋȁȆȇǻȔȂ ǼȇȄȇȊ ȆǾ ȅȇǼ ǺȔ ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹȋȕȊȘ ȃǹȃ ȀǻȇȆȃȁȂ). ǣȊȋǹȋȁ, ȃȉȇȅǾ ȘȀȔȃǹ, «ȆǾȅȔȅȁ» ȅȇǼȌȋ ǺȔȋȕ ȆȇǼȁ, Ȋȉ. ȄȁȋǾȉ. ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ǻǹȋȆȔǾ ȆȇǼȁ, Ȍ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȋȇǿǾ ǾȊȋȕ ȑȌǺȆǹȘ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕ: ǹȉȎ. ȑȌǺȆȔǾ ȆȇǼȁ ‘«ǻǹȋȆȔǾ», ȇȆǾȅǾǻȑȁǾ ȆȇǼȁ’: «ǦȇǼȁ ȑȌǺȆȔǾ ǺȔǻǹȗȋ: ȆǾ ǽǾȉǿǹȋ ȇȆȁ Ȇȁȃǹȃ. ǪȋǹȃǹȆ Ȉȁǻǹ ǽǾȉǾǻǾȆȊȃȇǼȇ ǻȔȈȕǾȑȕ – ȁ ȆȇǼȁ ȑȌǺȆȔǾ ǺȌǽȌȋ» (ǣǪǜǩǪ). ǧȐǾǻȁǽȆȇ, Ȗȋȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȃǹȄȕȃȁȉȌǾȋ ȄǹȋȁȆȊȃȇǾ, Ȋȉ. Ȅǹȋ. de lana caprina rixari («ȊȈȇȉȁȋȕ ȇ ȃȇȀȕǾȂ ȑǾȉȊȋȁ») ‘ȊȈȇȉȁȋȕ ȇ ȈȌȊȋȘȃǹȎ’ (ǝǻȇȉǾȏȃȁȂ 2002: 439). 9.4.2009 16:14:52 18 ǞȄǾȆǹ Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ – ǞȄǾȆǹ ǝ. ǣǹȀǹȃȇǻǹ ǫȃǹȆȕ ȁ ȁȀǼȇȋȇǻȄǾȆȆǹȘ ȁȀ ȆǾǾ ȇǽǾǿǽǹ – ȁȆǽȁȃǹȋȇȉ ȊȇȏȁǹȄȕȆȇǼȇ ȊȋǹȋȌȊǹ ȐǾȄȇǻǾȃǹ. ǱǾȉȊȋȕ – ȆǾȈȉǾ ȊȋȁǿȆǹȘ, «ǽǾȉǾǻǾȆȊȃǹȘ» ȋȃǹȆȕ → ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ «Ȉȉȇ ȊȋȇȂ», ȃȉǾ ȊȋȕȘȆȊȃȁȂ. Ǧǹ ǩȌȊȊȃȇȅ ǪǾǻǾȉǾ, ǻ ȀȇȆǾ Ȋ ȎȇȄȇǽȆȔȅ ȃȄȁȅǹȋȇȅ, ȑǾȉȊȋȕ, ȅǾȎ, ȑȃȌȉǹ – ȇȊȆȇǻȆȇȂ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ǽȄȘ ȁȀǼȇȋȇǻȄǾȆȁȘ ȇǽǾǿǽȔ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȄǹȊȕ Ǿǽǻǹ Ȅȁ ȆǾ ǻǾȊȕ Ǽȇǽ (ǽǹǿǾ ȄǾȋȇȅ ǻ ȎȇȄȇǽȆȔȎ ȁȀǺǹȎ ȎȇǽȁȄȁ ǻ ǻǹȄǾȆȃǹȎ, Ȇǹ ȈȇȃȇȊ ȆǹǽǾǻǹȄȁ ȑǾȉȊȋȘȆȔǾ ȉȌȃǹǻȁȏȔ ȁȄȁ «ȆǹǼȇȄǾȆȆȁȃȁ» ȁ ǽȉ.). ǨȇȖȋȇȅȌ Ȍ ȑǾȉȊȋȁ (ȇȊȇǺǾȆȆȇ ǼȉȌǺȇȂ, ȈȄȇȎȇ ȇǺȉǹǺȇȋǹȆȆȇȂ) ǾȊȋȕ «ȈȉȇȊȋȇȆǹȉȇǽȆȔǾ» ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȁ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȇȒȌȋȁȅȔ Ȉȉȁ ȊȉǹǻȆǾȆȁȁ Ȋ ǽȇȉȇǼȁȅȁ ȁ ȁȀȔȊȃǹȆȆȔȅȁ ȋȃǹȆȘȅȁ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, Ȋ ȑǾȄȃȇȅ (ȈȇǽȉȇǺȆǾǾ ȇǺ Ȗȋȇȅ ȆȁǿǾ). Ƕȋȁ ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȁ ȅȇǼȌȋ ǻȔȊȋȌȈǹȋȕ Ȇǹ ȈǾȉǻȔȂ ȈȄǹȆ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȆǾȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȔȂ ȘȀȔȃ, ǽȁǹȄǾȃȋ’. ǡȋǹȃ, «ȑǾȉȊȋȘȆǹȘ» ȅǾȋǹȍȇȉǹ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȈȁȋǹǾȋȊȘ ȏǾȄȔȅ ȃȇȅȈȄǾȃȊȇȅ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔȎ ȈȉȁȀȆǹȃȇǻ, ȊȉǾǽȁ ȃȇȋȇȉȔȎ «ȀǻǾȉȁȆȇǾ» ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȑǾȉȊȋȁ, ǾǾ ȋǹȃȋȁȄȕȆȔǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ, ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ, ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ ȁȀǼȇȋȇǻȄǾȆȆȇȂ ȁȀ ȆǾǼȇ ȇǽǾǿǽȔ. ǣǹǿǽȔȂ ȁȀ ȖȋȁȎ ȈȉȁȀȆǹȃȇǻ ȁȅǾǾȋ Ȋǻȇȁ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ǹȃȋȌǹȄȁȀǹȏȁȁ – ǻ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȘȎ ȁȀȌȐǹǾȅȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ ȁȄȁ ǿǾ ǻ «ȉȁȊȌȆȃǹȎ» ǻȆȌȋȉǾȆȆǾȂ ȍȇȉȅȔ. ǪȇȐǾȋǹȆȁȘ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ȁ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ, ȃǹȃ ǼȇǻȇȉȁȄȇȊȕ ǻȔȑǾ, ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ ǻ ǼȇǻȇȉǹȎ ǩȌȊȊȃȇǼȇ ǪǾǻǾȉǹ ȁ ǪȉǾǽȆǾǼȇ ǬȉǹȄǹ. Ƕȋȇ Ǽȇǻȇȉȁȋ ȇ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇȊȋȁ ȌȐǾȋǹ ȍǹȃȋȇȉǹ ȉȌȊȊȃȇ-ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȎ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ Ȉȉȁ ȄȁȆǼǻȇǼǾȆǾȋȁȐǾȊȃȇȂ ǹȋȉȁǺȌȏȁȁ ȁȆȋǾȉǾȊȌȗȒǾȂ ȆǹȊ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȅȇǽǾȄȁ. ǥȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔǾ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹȗȋȊȘ ǻ ȃȇȅȁ, Ȋȉ. ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔǾ ǻȔȑǾ ȃȇȅȁ ȄȁȋǾȉ. ǼöȆǹ ȃȔǻȓȘ («Ȋ ȈȇȃȉȔȋȔȅ ȑǾȉȊȋȕȗ ȘȀȔȃȇȅ») ‘ȃȇȊȆȇȘȀȔȐȆȔȂ’, ǽȁǹȄ. ȁǿ. ǼöȆǹ ȃȔȄȓȘ, ǼöȆǹ ȃȔȄǹ («Ȋ ȑǾȉȊȋȘȆȔȅ ȘȀȔȃȇȅ») ‘ȑǾȈǾȄȘǻȔȂ, ȆǾȘȊȆȇ ǼȇǻȇȉȘȒȁȂ’, ǹ ȋǹȃǿǾ ǻ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ, Ȋȉ. ȃǹȉǾȄ. ȋǻǾȉ. šargakiel’i («ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ13 ȘȀȔȃ») ‘ȇ ȃȇȊȆȇȘȀȔȐȆȇȅ ȐǾȄȇǻǾȃǾ’: «Šargakiel’i nasul’i šanua viäkel’d’äw» («ǣȇȊȆȇȘȀȔȐȆȔȂ Ȋ ȋȉȌǽȇȅ ȊȄȇǻǹ ȊȃȄǹǽȔǻǹǾȋ») (ǪǣǸ: 264; ǭǪǣǸ: 193). ǣȇȅȁ ȁ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁǾ ǽȁǹȄǾȃȋȔ ȊȇȊǾǽȊȋǻȌȗȋ Ȋ Ǽȇǻȇȉǹȅȁ, ǼǽǾ ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ ȉȌȊȊȃȁǾ «ȑǾȉȊȋȘȆȔǾ» ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȔ; ǻ ȀȇȆǾ ȆǾȈȇȊȉǾǽȊȋǻǾȆȆȔȎ ȁ ǹȃȋȌǹȄȕȆȔȎ ǽȇ ȊȁȎ Ȉȇȉ ȃȇȅȁ-ȉȌȊȊȃȁȎ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ ȆǹȎȇǽȁȋȊȘ ǤǾȆȊȃȁȂ ȉǹȂȇȆ ǙȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ (ȀǽǾȊȕ ȍȌȆȃȏȁȇȆȁȉȌǾȋ ȁ ȑȌǺȆȔȂ, ȁ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ (ǣǪǜǩǪ)), ȃǹȉǾȄȕȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȎ – ǨȌǽȇǿȊȃȁȂ ȉǹȂȇȆ ǣǹȉǾȄȁȁ (ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ (Ǫǩǜǣ)). ǛȊȋǹǾȋ ǻȇȈȉȇȊ ȇ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ. Ǩȇ ȆǹȑǾȅȌ ȅȆǾȆȁȗ, ǻǾȃȋȇȉ ȃȇȆȋǹȃȋǹ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆ ȁȀ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻ ȃȇȅȁ ȁ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ, ǹ ȆǾ ȆǹȇǺȇȉȇȋ. «ǱǾȉȊȋȘȆȔǾ» ȅǾȋǹȍȇȉȔ ȆǾ ȇȋȅǾȐǾȆȔ, ȊȌǽȘ Ȉȇ ȁȅǾȗȒȁȅȊȘ Ȍ ȆǹȊ ȊȄȇǻǹȉȘȅ, ǻ ȋǾȎ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȌǽǹȄǾȆȔ ȇȋ ǹȉǾǹȄǹ ȉȌȊȊȃȇȂ «ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ» ȅȇǽǾȄȁ (ǻ ȍȁȆȊȃȇȅ, ȅǹȉȁȂȊȃȇȅ, ȅȇȉǽȇǻȊȃȇȅ, ȌǽȅȌȉȋȊȃȇȅ, ȎǹȆȋȔȂȊȃȇȅ ȁ ǽȉ.). Ǜ ȋȇ ǿǾ ǻȉǾȅȘ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȇǺȇȉȇȋȔ, ȃȇȋȇȉȔǾ, Ȏȇȋȕ ȁ ȆǾ ȁȅǾȗȋ ȊȋȉȇǼȇǼȇ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇǼȇ ȋȇǿǽǾȊȋǻǹ Ȋ ȉȌȊȊȃȁȅȁ, ȊȇǽǾȉǿǹȋ ȊȎȇǽȆȌȗ ȇǺȉǹȀȆȌȗ ȍǹȃȋȌȉȌ (ȇǺȉǹȀ ȉǹȊȋȌȒǾȂ Ȇǹ ȘȀȔȃǾ ȑǾȉȊȋȁ ȁ ȋ. Ȉ.). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, «ȑǾȉȊȋȘȆȌȗ» ȅǾȋǹȍȇȉȌ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȅȇǿȆȇ ȊȐȁȋǹȋȕ ȁȊȃȇȆȆȇȂ. 13 kniha.indb 18 Ǫȉ. ȃǹȉǾȄ. ȋǻǾȉ. šarga ‘ȑǾȉȊȋȘȆǹȘ ȋȃǹȆȕ, ȈȉȘǿǹ; ǽȇȅȇȋȃǹȆȇǾ ȊȌȃȆȇ, ȊǾȉȅȘǼǹ’ (ǪǣǸ: 264). 9.4.2009 16:14:52 ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ 19 Ǩȇ ȎȇǽȌ ȁȀȄȇǿǾȆȁȘ ȅȔ ȈȉȁǻȇǽȁȄȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȇǺȉǹȀȔ, ǻȊȋȌȈǹȗȒȁǾ Ȋ «ȑǾȉȊȋȘȆȔȅ» ǻ ȊȁȊȋǾȅȆȔǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ (ǻǹȋǹ, ǺǹȉȎǹȋ, ȍȄǹȆǾȄȕ, ȈȄȗȑ ȁ ǽȉ.). ǧȆȁ ȈȉȇȀȉǹȐȆȔ ȁ ȈȇǽǽǾȉǿȁǻǹȗȋ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȗ «ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ». Ǜ Ȗȋȇȋ ȉȘǽ ȅȇǿȆȇ ǻȃȄȗȐȁȋȕ ȁ ǽȉȌǼȁǾ, ȅǾȆǾǾ ȈȉȇȀȉǹȐȆȔǾ «ȋȃǹȆǾǻȔǾ» («ȅǹȋǾȉȁǹȄȕȆȔǾ») ȅǾȋǹȍȇȉȔ, Ȉȉȁ ȋȉǹȃȋȇǻȃǾ ȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄǾǽȌǾȋ ȌȐȁȋȔǻǹȋȕ ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔǾ ǻȔȑǾ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔǾ ǻȔȃȄǹǽȃȁ. ǪȌȃȆȇ. Ǜ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȅ ȉȌȊȊȃȇȅ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇȅ ȘȀȔȃǾ ǾȊȋȕ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȊȌȃȇȆȆȔȂ ȘȀȔȃ, ȊȌȃȇȆȆǹȘ ȉǾȐȕ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȋ ‘ȆǾǻȔȉǹȀȁȋǾȄȕȆȔȂ, ǺȄǾǽȆȔȂ, ȑǹǺȄȇȆȆȔȂ ȘȀȔȃ’ (ǪǩǸ 4: 304). ǣǹǿǾȋȊȘ, ȊȄȇǻǹȉȆȌȗ ȍȇȉȅȌȄȁȉȇǻȃȌ «ȑǹǺȄȇȆȆȔȂ» ȅȇǿȆȇ ȌȊȁȄȁȋȕ: ȊȌȃȇȆȆȔȂ ȘȀȔȃ – ǺȗȉȇȃȉǹȋȁȐǾȊȃȁȂ, ȃǹȀǾȆȆȔȂ, ȍȇȉȅǹȄȕȆȇ-ǺǾȀǽȌȑȆȔȂ. Ǜ ǻȇȊȈȉȁȘȋȁȁ ȆȔȆǾȑȆȁȎ ȆȇȊȁȋǾȄǾȂ ȘȀȔȃǹ ǽǹȆȆȔȂ ȇǺȉǹȀ ȈȉȇȐȁȋȔǻǹǾȋȊȘ Ȋ ȇȈȇȉȇȂ Ȇǹ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ ȊȌȃȆǹ: Ȗȋȁȅ ȅǹȋǾȉȁǹȄȇȅ ȈȇȃȉȔǻǹȗȋ ȊȋȇȄȔ ǻ ȇȍȁȏȁǹȄȕȆȔȎ ȌȐȉǾǿǽǾȆȁȘȎ, ȈȇȖȋȇȅȌ Ȍ ȊȄȇǻǹ ȊȌȃȆȇ ȈȇȘǻȄȘȗȋȊȘ ȌȊȋȇȂȐȁǻȔǾ «ǺȗȉȇȃȉǹȋȁȐǾȊȃȁǾ» ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȁ, Ȋȉ. ȉǹȀǼ. ȃȄǹȊȋȕ (Ȋȇǻǹȋȕ) / ȈȇȄȇǿȁȋȕ Ȉȇǽ ȊȌȃȆȇ ‘ȇȋȃȄǹǽȔǻǹȋȕ ȃǹȃȇǾ-ȄȁǺȇ ǽǾȄȇ, ȇȊȋǹǻȄȘȋȕ ǾǼȇ ǺǾȀ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȁȘ, ȆǾ ǽǹǻǹȋȕ ǾȅȌ Ȏȇǽǹ’, ȄǾǿǹȋȕ Ȉȇǽ ȊȌȃȆȇȅ ‘ȇȊȋǹǻǹȋȕȊȘ ǺǾȀ ǻȆȁȅǹȆȁȘ, ǺǾȀ ǽǻȁǿǾȆȁȘ (ȇ ǽȇȃȌȅǾȆȋǾ, ǽǾȄȇǻȇȂ ǺȌȅǹǼǾ)’ (ǚǪǩǨ: 651). ǧǽȆǹȃȇ ȘȀȔȃ XIX ǻ. ȁ ǼȇǻȇȉȔ ȎȉǹȆȘȋ ǽȉȌǼȇǾ ȊȇǽǾȉǿǹȆȁǾ ȇǺȉǹȀǹ. Ǜ ȊȄȇǻǹȉǾ Ǜ. ǡ. ǝǹȄȘ ȊȌȃȇȆȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȃǹȉȋǹǻȔȂ, ȑǾȈǾȄȘǻȔȂ (ȘȀȔȃ)’ (ǝǹȄȕ 4: 358); ǻ ȈȊȃȇǻȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ȘȀȔȃ ȊȌȃȇȆȆȔȂ ‘ȇȊȃȇȅȁȆǹ’; ‘ȑȌȋȄ., ȁȉȇȆ. ȇ ȅǾȊȋȆȇȅ ȆǹȉǾȐȁȁ, ȇ ȐǾȄȇǻǾȃǾ, ǼȇǻȇȉȘȒǾȅ Ȇǹ ȅǾȊȋȆȇȅ ȆǹȉǾȐȁȁ’: «Ǧǹȅ ȘȀȔȃ ȆǾ ȈȘȉȘȅǾȆȁǻǹȋȕ, ǻȊș ȋǹȃȇȂ ǺȌǽȘ ȊȌȃȇȆȆȔȂ. ǣȉȌǿǾǻǹ ȆǹȀȔǻǹȄȁȊȕ ȃǹȉȌȆȃǹȅ, ȋǹȃȁǾ ȘȀȔȃȁ ȊȌȃȇȆȆȔǾ ǺȔȄȁ» (ǪǨǨ: 83), ǻ ȇǽǾȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ȊȌȃȇȆȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȁȆȇȊȋȉǹȆȆȔȂ ȘȀȔȃ’ (ǚǪǩǨ: 768). Ƕȋȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈȇǻȋȇȉȘȗȋ ȁ ȉǹȀǻȁǻǹȗȋ ȋǾ ȊȅȔȊȄȔ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȔ ǽȄȘ ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ (‘ȇȊȃȇȅȁȆǹ’ ȈǾȉǾȃȄȁȃǹǾȋȊȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȘȀȔȃ, ȈȄȇȎȇ ȐȌǻȊȋǻȌȗȒȁȂ ǻȃȌȊ ȈȁȒȁ’; ‘ȁȆȇȊȋȉǹȆȆȔȂ ȘȀȔȃ’ ȌȊȁȄȁǻǹǾȋ ȁǽǾȗ ȆǾȈȇȆȘȋȆȇǼȇ, ȇǺȓǾǽȁȆȘȗȒȌȗ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ «ȑǾȉȊȋȘȆȔȎ» ȀȆǹȐǾȆȁȂ). ǧȐǾǻȁǽȆȇ, ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȊȌȃȇȆȆȔȂ ȘȀȔȃ ȁȊȎȇǽȆȇ ǺȔȄȇ ǻǾȊȕȅǹ ȋȇȐȆȔȅ ȇǺȉǹȀȆȔȅ ȊȁȆȇȆȁȅȇȅ ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ. ǝǹȄȕȆǾȂȑǾǾ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆȇ ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȁǾȅ ȊȄȇǻǹ ȊȌȃȇȆȆȔȂ, ȈȇȄȌȐȁǻȑǾǼȇ «ǺȗȉȇȃȉǹȋȁȐǾȊȃȁǾ» ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȁ. ǚǹȂȃǹ. ǣǹȃ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, ǺǹȂȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ (ȁȄȁ ȅȌȀȔȃǹ) – ‘ǻȔȅȔȑȄǾȆȆȔȂ, ȅǹȄȇȊȄȇǻȆȔȂ ȘȀȔȃ ȊȋȇȄȁȐȆȔȎ ȅǹȀȌȉȁȃȇǻ, ǻȇȉȇǻ ȁ ȃǹȉȅǹȆȆȁȃȇǻ’ (ǝǹȄȕ 1: 38–39). ǪȋȇȄȁȏǹ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ – ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. ǧǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾ ǽǹȆȇ ȆǾ ȁȀǻȆǾ, ǹ ǻȇȀȆȁȃȄȇ ǻȆȌȋȉȁ ȊǹȅȇǼȇ ǹȉǼȇ. Ǫȉ. ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȌ ȖȋȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁȀ ȉȇȅǹȆǹ ǛȊ. ǣȉǾȊȋȇǻȊȃȇǼȇ «ǨǾȋǾȉǺȌȉǼȊȃȁǾ ȋȉȌȒȇǺȔ». «Ǭ ǻȇȉȇǻ ȁ Ȍ ȅȇȑǾȆȆȁȃȇǻ ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ ȊǻȇǾǼȇ ȉȇǽǹ ȌȊȄȇǻȆȔȂ ȘȀȔȃ (argot), ȁȀǻǾȊȋȆȔȂ Ȉȇǽ ȁȅǾȆǾȅ „ȅȌȀȔȃȁ“ ȁȄȁ „ǺǹȂȃȇǻȇǼȇ ȘȀȔȃǹ“. <…> ǻ ȆǾȅ <…> ȀǹȅǾȋǾȆ ȊȁȄȕȆȔȂ ȆǹȈȄȔǻ ȊȄȇǻ, ȀǻȌȐǹȒȁȎ ȇȐǾǻȁǽȆȇ ȆǾ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ ȀǻȌȃǹȅȁ. ǦǾ ǼȇǻȇȉȘ ȌǿǾ ȇ ȀǻȌȃǹȎ ȇȋȐǹȊȋȁ ȈȇȄȕȊȃȁȎ, ȇȋȐǹȊȋȁ ȅǹȄȇȉȌȊȊȃȁȎ, ǻȔ ǻǾȊȕȅǹ ȐǹȊȋȇ ȊȄȔȑȁȋǾ ǻ „ȅȌȀȔȃǾ“ ȊȄȇǻǹ ǻȈȇȄȆǾ ǻȇȊȋȇȐȆȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ <…>. Ƕȋȇ ȊȅǾȑǾȆȁǾ ȇǺȓȘȊȆȘǾȋȊȘ Ȋǹȅȁȅ ȊȇȊȋǹǻȇȅ ȅȇȑǾȆȆȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȇȊȄȇǻȁȘ, ȊȄȌǿǹȒǾǼȇ ȑȁȉȇȃȁȅ Ȋȋȇȃȇȅ ǽȄȘ ǻȊǾȎ ȆǹȏȁȇȆǹȄȕȆȇȊȋǾȂ» (ȏȁȋ. Ȉȇ: ǣȇȀȄȇǻȊȃȁȂ 1983, 1: 29–30). Ǩȉȁ ȈȇǽǹȐǾ ȖȋȇǼȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ Ǜ. ǡ. ǝǹȄȕ ȆǾ ȌǽǾȉǿȁǻǹǾȋȊȘ ȇȋ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȃȇȅȅǾȆȋǹȉȁȘ: «ȇȋ ǺǹȂȃȁ, ȊȌȃȇȆȆȔȂ, ȃǹȉȋǹǻȔȂ? ȁȄȁ ȇȋ ǼȄǹǼ. Ǻǹȁȋȕ?» (ǝǹȄȕ 1: kniha.indb 19 9.4.2009 16:14:53 20 ǞȄǾȆǹ Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ – ǞȄǾȆǹ ǝ. ǣǹȀǹȃȇǻǹ 38–39). ǞȊȄȁ ǝǹȄȕ ȋȉǹȃȋȌǾȋ Ȗȋȁ ǻǾȉȊȁȁ ȃǹȃ ȉǹǻȆȇȈȉǹǻȆȔǾ, ȋȇ ǭǹȊȅǾȉ ȇȋǽǹǾȋ ȈȉǾǽȈȇȐȋǾȆȁǾ ǻȋȇȉȇȂ: «ǻȇȀȅȇǿȆȇ, ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇ ȑȌȋȇȐȆȇǾ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾ ȇȋ ǺǹȂȃǹ ‘ȊȃǹȀȃǹ, ȆǾǺȔȄȁȏǹ’» (ǭǹȊȅǾȉ 1: 108). Ǜ ȊǻǾȋǾ ȁǽǾȂ, ǻȔȊȃǹȀȔǻǹǾȅȔȎ ǻ ȆǹȊȋȇȘȒǾȂ ȊȋǹȋȕǾ, ǺȇȄǾǾ ȇȈȉǹǻǽǹȆȆȇȂ ǻȔǼȄȘǽȁȋ «ȋȃǹȆǾǻǹȘ» ǻǾȉȊȁȘ: ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȇ ȇȋ ǺǹȂȃǹ ‘ȅȘǼȃǹȘ ǻȇȉȊȁȊȋǹȘ ȎȄȇȈȐǹȋȇǺȌȅǹǿȆǹȘ ȁȄȁ ȑǾȉȊȋȘȆǹȘ, ȈȇȄȌȑǾȉȊȋȘȆǹȘ ȋȃǹȆȕ’. ǪȍȇȉȅȌȄȁȉȌǾȅ ǹȉǼȌȅǾȆȋȔ. Ǜȇ-ȈǾȉǻȔȎ, ǻȇȉȇǻȊȃȇǾ ǹȉǼȇ «ȅǹȄȇȊȄȇǻȆȇ», ȉǾȐȕ «ȅǹȀȌȉȁȃȇǻ» ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ȃǹȉȋǹǻǹȘ (Ȋȉ. ȃǹȉȋǹǻȔǾ ‘ȈȉȇȀǻȁȒǾ ǿȁȋǾȄǾȂ Ǽ. ǣȇǻȉȇǻǹ (Ȁǹ ȇȍǾȆȊȃȁȂ ȘȀȔȃ)’ (ǨǩǦ: 334)14), ǻ ȆǾȂ, ȊȌǽȘ Ȉȇ ȇȈȁȊǹȆȁȗ ǣȉǾȊȋȇǻȊȃȇǼȇ, ȅȆȇǼȇ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ, ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȈȇȄȕȊȃȁȎ, ȃȇȋȇȉȔǾ ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹȄȁȊȕ ȃǹȃ «ȑǾȈǾȄȘǻȔǾ», – ȁ Ȗȋȁ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ ȆǹȁȄȌȐȑȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȋ ȊǻȇȂȊȋǻǹȅ «ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ» ȘȀȔȃǹ. Ǜ ȋȇ ǿǾ ǻȉǾȅȘ ȇȆȁ ȊȇȈȉȇȋȁǻȄȘȗȋȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ ǼȄǹǼȇȄǹ ǺǹȘȋȕ, ȃȇȋȇȉȔȂ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋȊȘ ȇǺȔȐȆȇ Ȉȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁȗ ȃ ȅȆȇǼȇȊȄȇǻȆȇȂ, ȊǻȇǺȇǽȆȇ ȋǾȃȌȒǾȂ ȉǾȐȁ. Ǜȇ-ǻȋȇȉȔȎ, ȇǽȁȆ ȁȀ ȈȉȇǽȌȃȋȁǻȆȔȎ ȊȈȇȊȇǺȇǻ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ǻ ȋǹȂȆȔȎ ȘȀȔȃǹȎ ȋǹȃȇǼȇ ȉȇǽǹ – ȑȁȍȉȇǻȃǹ ȇǺȒǾȆǹȉȇǽȆȔȎ ȊȄȇǻ ȈȌȋǾȅ ȀǹȅǾȆȔ ȁȎ ǼȁȈȇ-ǼȁȈǾȉȇȆȁȅǹȅȁ, ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȅȁ ǹȆǹȄȇǼǹȅȁ ȁ ȋ. Ȉ., Ȋȉ., ȃ ȈȉȁȅǾȉȌ, ȇǺȉȌȐ ‘ȃȇȄȕȏȇ’, ȃȇȆȕȃȁ ‘ȊǹȈȇǼȁ’, ǺȌȉȃǹ ‘ȑȌǺǹ’, ȃǻǹȊ ‘ǻȁȆȇǼȉǹǽȆȇǾ ǻȁȆȇ’, ȗǺȇȐȃǹ ‘Ȉȁǽǿǹȃ’ (ǣȇȀȄȇǻȊȃȁȂ 1983, 1: 22, 58; 3: 136). Ǜ Ȗȋȇȋ ȉȘǽ ǻȈȇȄȆǾ ȅȇǿȆȇ ǻǻǾȊȋȁ ȈǹȉȌ ǺǹȂȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ – ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ (ȑȌǺȆȔȂ) ȘȀȔȃ, ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȘ, Ȑȋȇ ȈǾȉǻȇǾ «ȃȇǽȁȉȌǾȋ» ǻȋȇȉȇǾ. ǪȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔȂ ǹȉǼȌȅǾȆȋ ǻ ȈȇȄȕȀȌ ȋǹȃȇǼȇ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁȘ – ȊȎȇǽȊȋǻȇ ȄȁȆǼǻȇǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȎ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃ: «ȑǾȉȊȋȘȆǹȘ» («ȑȌǺȆǹȘ») ȅǾȋǹȍȇȉǹ ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ǻ ȋȇȂ ȊȉǾǽǾ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȇȃȉȌǿǹȄǹ ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ (ȇȊȇǺǾȆȆȇ ǻȇȄȇǼȇǽȊȃȁǾ ǽȁǹȄǾȃȋȔ ȁ ȉȌȊȊȃȁǾ ǼȇǻȇȉȔ ǣǹȉǾȄȁȁ). Ƕȋǹ ȘȀȔȃȇǻǹȘ ȊȋȁȎȁȘ, ȆǾȊȇȅȆǾȆȆȇ, ǺȔȄǹ ȁȀǻǾȊȋȆǹ ȈǾȋǾȉǺȌȉǼȊȃȁȅ «ȅǹȀȌȉȁȃǹȅ» (ȆǾ ǼȇǻȇȉȘ ȇ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȇǺȓǾȃȋȇȅ «ȀǹȊǾȃȉǾȐȁǻǹȆȁȘ» ȅȇǼȄȇ ǺȔȋȕ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȊȌȃȇȆȆȔȂ ȘȀȔȃ, ȘǻȄȘǻȑǾǾȊȘ ȇǺȒǾȆǹȉȇǽȆȔȅ). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ǺǹȂȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ, Ȉȇ ȆǹȑǾȅȌ ȅȆǾȆȁȗ, – ǹȉǼȇȋȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȇǼ ȑǾȉȊȋȘȆȇǼȇ. ǣȇǿǹ – ȅȘȊȇ. Ǜ ȃȉȌǼ ȁȀȌȐǹǾȅȔȎ ȍǹȃȋȇǻ ȊȄǾǽȌǾȋ ǻȃȄȗȐȁȋȕ ȋǹȃǿǾ ǻȄǼ. ȃȇǿǹȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȇ ȋȇȅ, ȃȋȇ ȆǾȇȋȐǾȋȄȁǻȇ, ȆǾǻȆȘȋȆȇ Ǽȇǻȇȉȁȋ’ (ǪǩǦǜ 14: 51), ȈȊȃ. ȃȇǿǹȆȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȇ ǼȉȌǺȇȂ ȅǹȆǾȉǾ ȉǹȀǼȇǻȇȉǹ’: «Ǭ ǠȁȆȌȄȁ ǻǹȑȓȂ ȃȇǿȔȆȆȔȂ ȘȀȔȃ» (ǨǧǪ 14: 299). ǧȐǾǻȁǽȆȇ, ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȈȇǽȐǾȉȃȁǻǹǾȋȊȘ ǼȉȌǺȇȊȋȕ, «ȑǾȉȇȎȇǻǹȋȇȊȋȕ» ȃȇǿȁ, ȑȃȌȉȔ, Ȋȉ. ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȖȋȇǼȇ ȊȄȇǻǹ – «ȃȇȀȕȘ ȑȃȌȉǹ», ǹ ȋǹȃǿǾ ȈȊȃ. ȃȇǿǹ ‘ȏǾȄȕȆǹȘ ȆǾȇǺȉǹǺȇȋǹȆȆǹȘ ȑȃȌȉǹ ǿȁǻȇȋȆȇǼȇ’ (ǨǧǪ 14: 296), ȈȊȃ., ȉȘȀ., Ȅȁȋȇǻ., ȖȊȋ. (ȉȌȊ.) ȃȇǿǹ ‘ȃȇȉǹ ǽǾȉǾǻǹ’, ȈȊȃ. ‘ǻȆǾȑȆȘȘ ȇǺȇȄȇȐȃǹ ȊȋǾǺȄǾȂ ȄȕȆǹ’, ȊȅȇȄ. ȃȇǿǹȆǾȋȕ ‘ǼȉȌǺǾȋȕ, ȊȃȇȉȌȀȆȌȋȕ (ȇ ȃȇǿǾ Ȇǹ ȉȌȃǹȎ)’, ȃȇǿǹȆȃǹ ‘ȇ ǽǹǻȆȇ ȆǾ ǺȉȁȋȇȂ ǺȇȉȇǽǾ’, ȃȇǿǹȆȇǻǹȋȔȂ ‘ȀǹǼȉȌǺǾǻȑȁȂ, ȋǻǾȉǽȔȂ, ȃǹȃ ȃȇǿǹ’ ȁ ǽȉ. (ǪǩǦǜ 14: 49–51). ǡȆȋǾȉǾȊȆǹȘ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕ ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹǾȋȊȘ ǻȇ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, Ȋȉ. cuir («ȃȇǿǹ, ȑȃȌȉǹ (ǺȔȐȕȘ)») ‘ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆȇǾ (ǼȉǹȅȅǹȋȁȐǾȊȃȁ) ȊȇǾǽȁȆǾȆȁǾ ȊȄȇǻ ǻ ȉǾȐȁ (ȆǹȈȉȁȅǾȉ, pas-t-à moi ǻȅǾȊȋȇ pas-z-à moi)’, faire des cuirs («ǽǾȄǹȋȕ ȃȇǿȌ») ‘ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆȇ ȊȇǾǽȁȆȘȋȕ ȊȄȇǻǹ (ǻ ȈȉȇȁȀȆȇȑǾȆȁȁ)’ (ABBYY Lingvo 11); ǹȆǹȄȇǼȇȅ 14 kniha.indb 20 ǨȉȁǻǾǽǾȅ ȈȇȘȊȆǾȆȁǾ ǜ. Ǩ. ǪȅȇȄȁȏȃȇȂ: «Ƕȋȇ ȈȉȇȀǻȁȒǾ ǽǹȆȇ ǿȁȋǾȄȘȅ ǣȇǻȉȇǻǹ ȈȇȋȇȅȌ, Ȑȋȇ ȊȉǾǽȁ ȆȁȎ ǺȔȄȇ ȅȆȇǼȇ ȃȇȉȇǺǾȂȆȁȃȇǻ, ȇȍǾȆǾȂ – ȋȇȉǼȇǻȏǾǻ ȅǾȄȃȁȅ ȋȇǻǹȉȇȅ, ȁȅǾǻȑȁȎ ȊǻȇȂ ȋǹȂȆȔȂ (ȈȉȇȍǾȊȊȁȇȆǹȄȕȆȔȂ), ȆǾȈȇȆȘȋȆȔȂ ȇȃȉȌǿǹȗȒȁȅ (ȇȋȊȗǽǹ ȁ ȃǹȉȋǹǻȔȂ) ȘȀȔȃ» (ǪȅȇȄȁȏȃǹȘ 2002: 156). 9.4.2009 16:14:53 ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ 21 «ȃȇǿȁ» ȘǻȄȘǾȋȊȘ «ǻǾȄȗȉ»: ȍȉǹȆȏ. velours ‘ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆȇǾ (ǼȉǹȅȅǹȋȁȐǾȊȃȁ) ȊȇǾǽȁȆǾȆȁǾ ȊȄȇǻ ǻ ȉǾȐȁ’ (ȋǹȅ ǿǾ). ǣȇǿǹ, ȑȃȌȉǹ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ȅȘȊȌ Ȉȇ ȈȉȁȀȆǹȃȌ «ǻȆǾȑȆǾǾ – ǻȆȌȋȉǾȆȆǾǾ». ǫǹȃǹȘ ȇȈȈȇȀȁȏȁȘ ȇȊȇǺǾȆȆȇ ǹȃȋȌǹȄȕȆǹ, ǽȌȅǹǾȋȊȘ, ǽȄȘ ȋǾȎ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȂ, ǼǽǾ ȊȁȄȕȆȔ ȇȎȇȋȆȁȐȕȁ ȋȉǹǽȁȏȁȁ (ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ǽȄȘ ǩȌȊȊȃȇǼȇ ǪǾǻǾȉǹ). ǣǹǿǾȋȊȘ, ȇȆǹ ȉǾǹȄȁȀȌǾȋȊȘ ȁ ǻ ȉǹȅȃǹȎ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹǾȅȇȂ Ȇǹȅȁ ȊȁȊȋǾȅȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉȔ, Ȋȉ. ǹȉȎ. ȅȘȊȆȇȂ ȘȀȔȃ ‘ȇ ȐǾȄȇǻǾȃǾ Ȋ ȈȉǹǻȁȄȕȆȇȂ ȉǾȐȕȗ’: «ǜȇǻȇȉȁȋ Ȏȇȉȇȑȇ, ȈȉǹǻȁȄȕȆȇ. ǦǾ ȅȘȊȆȇȂ Ȅȁ Ȍ ȆǾǼȇ ȘȀȔȃ? ǥȘǼȃȇǾ Ȑș-ȋȇ – ȅȘȊȆȇȂ ȘȀȔȃ» (ǣǪǜǩǪ). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȈȉǹǻȁȄȕȆǹȘ, ȎȇȉȇȑǹȘ ȉǾȐȕ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ȈȄȇȎȇȂ, ȆǾǻȆȘȋȆȇȂ ȃǹȃ ȅȘȊȇ ȑȃȌȉǾ. ǝȉȌǼȇȂ ǻǹȉȁǹȆȋ ȋǹȃȇǼȇ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁȘ – Ȉǹȉǹ «ȅȘȊȇ – ȃȇȊȋȁ», ȃȇȋȇȉǹȘ ȋȇǿǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȌǾȋ ȊǻȇȂȊȋǻǹ ȘȀȔȃǹ, Ȋȉ. ȃȇȅȁ (ȉȌȊ.) ȃȇȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ‘ȃȋȇ-ȄȁǺȇ ȀǹȁȃǹǾȋȊȘ, Ǽȇǻȇȉȁȋ Ȋ ȀǹȋȉȌǽȆǾȆȁǾȅ, ȀǹȈȁȆǹȘȊȕ’ (ǣȇǺǾȄǾǻǹ 2004: 52). Ƕȋȁ ȍǹȃȋȔ ǼȇǻȇȉȘȋ ȇ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȁȀȌȐǹǾȅǹȘ ȅǾȋǹȍȇȉǹ ǼȄȌǺȇȃȇ «ǻȉǹȊȋǹǾȋ» ǻ ȊȁȊȋǾȅȌ ȆǹȁǻȆȇ-ǹȆǹȋȇȅȁȐǾȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁȂ. ǱǾȄȃ. ǧ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȁ ȇȈȈȇȀȁȏȁȁ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ ↔ ȑǾȄȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ Ǽȇǻȇȉȁȋ ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔȂ ǻȔȑǾ ȈǾȉȅȊȃȁȂ ȃȇȆȋǾȃȊȋ «ǸȀȔȃ-ȇȋ ȑȌǺȆȇȂ Ȍ ȆǹȊ, Ȍ Ȋȋǹȉȁȃȇǻ, ǹ Ȍ ǻǹȊ, Ȍ ȅȇȄȇǽȔȎ-ȋȇ ȑǾȄȃȇǻȔȂ» (Ȋȉ. ȈǾȉȅ. ȑǾȄȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ ‘ȈȄǹǻȆǹȘ, ǼȄǹǽȃǹȘ ȉǾȐȕ’: «ǸȀȔȃ-ȇȋ ȑǾȄȃȇǻȇȂ, ǽǹȃ ȊȄȇǻǹȅȁ ȃȇǼȇ Ȏȇȑȕ ȌȃȄǹǽǾȋ» (ǪǨǜ 2: 571), ȄȁȋǾȉ. Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȃǹȃ Ȉȇ ȑǾȄȃȌ ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ǼȄǹǽȃȇ, ȈȄǹǻȆȇ, ȃȉǹȊȁǻȇ’). ǦǾȈȉǹǻȁȄȕȆǹȘ, ȈȄȇȎǹȘ ȉǾȐȕ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ȈȄǹǻȆȇȂ ȁ ȃȉǹȊȁǻȇȂ ȃǹȃ ȑǾȉȇȎȇǻǹȋȇǾ ȁ ȃȇȄȗȐǾǾ ȈȇȄȇȋȆȇ ȑǾȉȊȋȁ – ǼȄǹǽȃȇȂ ȁ ǺȄǾȊȋȘȒǾȂ ȑǾȄȃȇǻȇȂ ȅǹȋǾȉȁȁ15. ǣȉȇȅǾ ȋȇǼȇ, ȃǹȃ ȇȋȅǾȐǹȄȇȊȕ ǻȔȑǾ, ȑǾȉȊȋȕ – ȈȉȇȊȋǹȘ, ȊǻȇǾǽǾȄȕȆǹȘ, «ǽǾȉǾǻǾȆȊȃǹȘ» ȋȃǹȆȕ; ȆǹȈȉȇȋȁǻ, ȑǾȄȃ – ǽȇȉȇǼǹȘ (Ȋȉ. Ȇȁǿ. ǽȇȉȇǼ ‘ȑǾȄȃ ȁ ǻȊǾ ȑǾȄȃȇǻȇǾ’ (ǝǹȄȕ 1: 474)), ȁȀȔȊȃǹȆȆǹȘ, «ȀǹȅȇȉȊȃǹȘ». «ǪȇȏȁǹȄȕȆȇǾ ȆǾȉǹǻǾȆȊȋǻȇ» ȑǾȉȊȋȁ ȁ ȑǾȄȃǹ ȇȋȉǹǿǾȆȇ ǻ ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ȃȇȈȉȁȆǾȆǹ ǿǾȆǹ Ȋ ǻȓȄȆǾȆ ȅȓǿ («ȑǾȄȃȇǻǹȘ ǿǾȆǹ Ȋ ȑǾȉȊȋȘȆȔȅ ȅȌǿǾȅ») ‘ǼȇǻȇȉȘȋ ǻ ȋȇȅ ȊȄȌȐǹǾ, ȃȇǼǽǹ ȅȌǿ, ǻ ȇȋȄȁȐȁǾ ȇȋ ǿǾȆȔ, ȆǾȌȐǾȆȔȂ, ȈȉȇȊȋǹȃ’ (ǭǩǚǞ 1: 537). Ǜ ȈȇȖȋȁȐǾȊȃȁȎ ȋǾȃȊȋǹȎ ȁȀȔȊȃǹȆȆȇȊȋȕ, ȊȇǻǾȉȑǾȆȊȋǻȇ ȘȀȔȃǹ ȋǹȃǿǾ ȇȒȌȒǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ǾǼȇ «ȑǾȄȃȇǻȁȊȋȇȊȋȕ», Ȋȉ.: «ǣȋȇ ȊȇȀǽǹȄ Ȗȋȇȋ ȑǾȄȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ, ǻȊȈǹȆȘȄȔ, ȑǾȄǾȊȋȘȒȁȂ, ȋȇȐȆȔȂ, ǼȄǹǽȃȁȂ…» (Ǜ. ǟȁȄȁȆ); «Ǹ ȈǾȉǾǻǾȄ ȊǻȇȂ ȋȁȎȁȂ ǺȉǾǽ Ȇǹ ȑǾȄȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ ȅȇȉȇȀǹ. ǦȇȐȆȇǼȇ ȆǾǺǹ ȄȇȅȃȁȂ ȊǻǾȋ ȋǾȈǾȉȕ ȐȁȋǹǾȋȊȘ, ȃǹȃ ȈȉȇȀǹ» (Ǜ. ǨȉȁǾȀǿǾǻ). ǧǽȆǹȃȇ ȌȅǾȆȁǾ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ǼȄǹǽȃȇ, ȃǹȃ Ȉȇ ȑǾȄȃȌ, ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȇȏǾȆȁǻǹǾȋȊȘ ȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ. ǣȉǹȊȁǻȇȂ ȉǾȐȕȗ, ȃǹȃ ȑǾȄȃȇȅ, ȅȇǿȆȇ «ȇȈȄǾȋǹȋȕ», «ȇȃȌȋȔǻǹȋȕ» ȆǾ ȊǹȅȇǾ ȈȉȁȘȋȆȇǾ ǽȄȘ ȊȄȌȑǹȋǾȄȘ ȊȇǽǾȉǿǹȆȁǾ, Ȋȉ. ȈȇȄȕȊȃ. s owa w jedwab obwiwać («ȇǺȇȉǹȐȁǻǹȋȕ ȊȄȇǻǹ ǻ ȑǾȄȃ») ‘ȊȋǹȉǹȋȕȊȘ ȃȇȅȌ-Ȅ. Ǽȇǻȇȉȁȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ. ȃǹȃ ȅȇǿȆȇ ǽǾȄȁȃǹȋȆǾȂ, ǻǾǿȄȁǻǾȂ’ (Skorupka 1: 309)16. ǚȄǾȊȃ, ȐȉǾȀȅǾȉȆǹȘ ȉȇȊȃȇȑȆȇȊȋȕ ȑǾȄȃǹ, ȇǺǻȁ15 16 kniha.indb 21 ǛȇȇǺȒǾ, ȑǾȉȊȋȕ ȁ ȑǾȄȃ ȆǾȉǾǽȃȇ ǻȔȊȋȌȈǹȗȋ «ǻ ȈǹȉǾ». ǦǹȈȉȁȅǾȉ, ǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǽǾȋȊȃȁȎ ȁǼȉǹȎ ǻȇȈȉȇȊ ǱǾȄȃ ȁȄȁ ȑǾȉȊȋȕ? ȁȊȈȇȄȕȀȌǾȋȊȘ ǽȄȘ ȋȇǼȇ, ȐȋȇǺȔ ȁǼȉǹȗȒȁǾ ȉǹȀǺȁȄȁȊȕ Ȇǹ ȃȇȅǹȆǽȔ: ȋǾ, ȃȋȇ ǻȔǺȁȉǹȗȋ ȑǾȄȃ, ȈȇȈǹǽǹȗȋ ǻ ȇǽȆȌ ȃȇȅǹȆǽȌ, ȑǾȉȊȋȕ – ǻ ǽȉȌǼȌȗ (ǥǝ: 367). Ǜ ȈȇȄȕȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȍȌȆȃȏȁȗ «ȇȃȌȋȔǻǹȗȒǾȂ ȊȅȔȊȄ» ȋȃǹȆȁ ȅȇǿǾȋ Ǻȉǹȋȕ Ȇǹ ȊǾǺȘ ȁ ȎȄȇȈȇȃ, Ȋȉ. nie owijać s ów w bawe nę («ȆǾ ȇǺȇȉǹȐȁǻǹȋȕ ȊȄȇǻǹ ǻ ȎȄȇȈȇȃ») ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȇȋȃȉȔȋȇ, Ȉȉǹǻǽȁǻȇ, ȆǹȀȔǻǹȋȕ ǻǾȒȁ Ȋǻȇȁȅȁ ȁȅǾȆǹȅȁ’ (Skorupka 2: 144), ǹ ȋǹȃǿǾ «Niech pan mówi po prostu, bez obwijania w bawe n » (NKPP 1: 68) ȁ ǽȉ. Ǜ ȊǾȉǺȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȋǹȃȌȗ ǿǾ ȉȇȄȕ ȅȇǿǾȋ ȁǼȉǹȋȕ ȑǾȉȊȋȕ, Ȋȉ. ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȇǾ ǻȔȑǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ǽȄǹȃǾ Ȇǹ jǾȀȁȃȌ ȆǾȅǹȋȁ ‘ȇȋȃȉȔȋȇ, ǺǾȀ ȊȋǾȊȆǾȆȁȘ, ǺǾȀ ȃǹȃȁȎ- 9.4.2009 16:14:53 22 ǞȄǾȆǹ Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ – ǞȄǾȆǹ ǝ. ǣǹȀǹȃȇǻǹ ǻǹȗȒǾǼȇ ȊȄȇǻǹ, ȇǺȅǹȆȔǻǹǾȋ ȊȄȌȑǹȗȒǾǼȇ, ȊȃȉȔǻǹǾȋ ȈȉǹǻǽȌ, Ȋȉ. Ȍȃȉ. Șȃ (ȅȇǻ, ȆiǺȁ ȁ ǽȉ.) ȑȇǻȃȇȅ ȑȁє (ǼǹȈȋȌє) (ȌȈȇȋȉǾǺȄ. Ȋ ǼȄ. ǺȉǾȎǹȋȁ) ‘ȇȐǾȆȕ ȌȅǾȄȇ, ȋȇȆȃȇ (ǻȉǹȋȕ)’: «ǠȆǹǻ Ș i ȋǹȃȁȎ, Ȓȇ ǻ ǿȁǻiȟ ȇȐi ȋȇǺi ǺȉǾȑǾ, Șȃ ȑȇǻȃȇȅ ȑȁє – ȎȇȐ Ǻȁ ȅȇȉǼȆȌǻ, ǻȉǹǿȁȂ ȊȁȆ!» (ǭǪǬǥ 2: 962); ȐǾȑ. hedvábná slůvka dávǹt někomu ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȄȕȊȋȁǻȔǾ ȊȄȇǻǹ’ (Zaorálek 1963: 58); ȃǹȑȌǺ. jedvåb ov́ijac ‘ȄȁȏǾȅǾȉȆȇ, ȎȇȋȘ ȁ ȊȄǹǽȃȇ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ’ (Sychta 2: 92); ȈȇȄȕȊȃ. jedwabne s owa (s ówka) ‘ȄǹȊȃȇǻȔǾ, Ȇȇ ȄȁȏǾȅǾȉȆȔǾ ȁȄȁ ȄȕȊȋȁǻȔǾ ȊȄȇǻǹ’: «Jedwabne s ówka, a rzetelno ć zgrzebna», «S owa w j zyku jedwabne, ale w piersiach serce zdradne», «Jedwabne s ówka z g busi sznurowanej» (NKPP III: 242); ǻ ȈȄǹȆǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȁ Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ ȃǹȉǾȄ. šulkkuni kieli («ȑǾȄȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ») ‘ȄȕȊȋǾȏ’ (ǭǪǣǸ: 207)17, ǹȆǼȄ. silken («ȑǾȄȃȇǻȔȂ») ‘ȄȁȏǾȅǾȉȆȔȂ (ȇ ȊȄȇǻǹȎ, ȉǾȐȁ)’ (ABBYY Lingvo 11)18. ǱǾȄȃȇǻȔȅ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȘȀȔȃ, Ȇȇ ȁ ǼȇȄȇȊ, Ȋȉ. ȋǾȃȊȋȇǻȔǾ ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁȘ: «ǣȄǹǻǹ ǡǻǹȆȇǻȆǹ ǽǾȉǿǹȄǹ ȃȉǾȈȃȇ ȁ ȑǾȄȃȇǻȔȅ ǼȇȄȇȊȇȅ ȊȈȉǹȑȁǻǹȄǹ, ȃǹȃ ǿǾȆǹ, ȃǹȃ ǽǾȋȁ, ȆǹǻǾȉȆȇ, ǿǽȌȋ ȈǹȈȇȐȃȌ, ǹ ȈǹȈȇȐȃǾ, ȊȋǹȉȇȅȌ ȃȇǺǾȄȗ, ȀǹȎȇȋǾȄȇȊȕ ȈȇȒȁȈǹȋȕ ȋȉǹǻȃȌ…» (Ǚ. Ǥȕǻȇǻ); «ǫȇȆȃȁȂ, ȋȇȅȆȔȂ ȁ ȊȄȇǻȆȇ ǺȔ Ȋ ȑǾȄȃȇǻȔȅ ȊȃȉȁȈȇȅ ǼȇȄȇȊ ǾǼȇ ǥǹȉȁȘ ȌǿǾ ȋȇȐȆȇ ȊȄȔȑǹȄǹ ȉǹȆȕȑǾ» (Ǚ. ǝȅȁȋȉȁǾǻ) ȁ ǽȉ. ǛȇȇǺȒǾ, ȁȀȄȁȑǾȊȋǻȇ, ȁȀǺȔȋȇȐȆȇȊȋȕ ȊȇǽǾȉǿǹȆȁȘ ȋȇǼȇ ȁȄȁ ȁȆȇǼȇ ȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ȈȉȁȀȆǹȃǹ ǻ ȊȇȀȆǹȆȁȁ ȆȇȊȁȋǾȄǾȂ ȘȀȔȃǹ ȆǾȉǾǽȃȇ ȈȇȄȌȐǹǾȋ ȇȋȉȁȏǹȋǾȄȕȆȌȗ ȇȏǾȆȃȌ. Ǜ Ȗȋȇȅ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȊȁȅǻȇȄȁȃǹ ȑǾȄȃǹ ǺȄȁȀȃǹ ȊȁȅǻȇȄȁȃǾ ȊǹȎǹȉǹ ȁ ȅǹȊȄǹ19, Ȋȉ. ȈȉȁȅǾȉȔ, ȈȉȁǻȇǽȁȅȔǾ ǣ. Ǜ. ǨȕȘȆȃȇǻȇȂ: ȈȊȃ., ȋǻǾȉ. ȊáȎǹȉȁȋȕȊȘ ‘ǽȇǺȁǻǹȘȊȕ ȐȕǾǼȇ-ȄȁǺȇ ȉǹȊȈȇȄȇǿǾȆȁȘ, ȈȉȇȘǻȄȘȋȕ ǻȆȁȅǹȆȁǾ, ȀǹǺȇȋȌ, ȀǹȁȊȃȁǻǹȋȕ, ȄȕȊȋȁȋȕ’, ȋȇǺȇȄ. ȊȄǹȋúȋȕ ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȆǾǺȔȄȁȏȔ, ǻȉǹȋȕ’, ȄȁȋǾȉ. ȅǹȊȄǾȆȔȂ ‘ȊȄǹȒǹǻȔȂ, ȄȕȊȋȁǻȔȂ, ȀǹȁȊȃȁǻǹȗȒȁȂ’ ȁ ǽȉ. ǪȄȁȑȃȇȅ ȊȄǹǽȃǹȘ ȁȄȁ ǿȁȉȆǹȘ ȈȁȒǹ – Ȗȋȇ ȇȋȊȋȌȈȄǾȆȁǾ ȇȋ Ȇȇȉȅ ȈȇǻȊǾǽȆǾǻȆȇȂ ǿȁȀȆȁ, ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ, Ȗȋȁȅȁ ȈȉȁȀȆǹȃǹȅȁ ȅȇǼȌȋ ȆǹǽǾȄȘȋȕȊȘ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ȆǾ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁǾ Ȇȇȉȅǹȅ ǽǾȂȊȋǻȁȘ ȁȄȁ ȉǾȐȁ (ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 127). ǞȊȄȁ ȌȐǾȊȋȕ, Ȑȋȇ ȑǾȄȃ, ȇǺȄǹǽǹȗȒȁȂ ȊȎȇǽȆȇȂ Ȋ ȅǹȊȄȇȅ ȁ ȊǹȎǹȉȇȅ ȊȁȅǻȇȄȁȃȇȂ «ȁȀǺȔȋȇȐȆȇȊȋȁ», ȅȇǿǾȋ ȉǹȀǻȁǻǹȋȕ ȋǾ ǿǾ ǻȋȇȉȁȐȆȔǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ȋȇ ȊȋǹȆȇǻȁȋȊȘ ȈȇȆȘȋȆȇ, ȃǹȃ ȇǺȓȘȊȆȁȋȕ ǾȒǾ ȇǽȁȆ «ȑǾȄȃȇǻȔȂ» ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ, Ȋȉ. ȃǹȉǾȄ. ȑșȄȃȇǻǹȘ ȐǹȊȋȌȑȃǹ ‘ȆǾȈȉȁȊȋȇȂȆǹȘ ȐǹȊȋȌȑȃǹ’: «Ǚ ȐǹȊȋȌȑǾȃ Ș ȌȅǾȗ ȑǾȄȃȇǻȔȎ, ȇȋ ȆȁȎ ȅȇȄȇǽȔǾ-ȋȇ ȃȉǹȊȆǾȗȋ» (Ǫǩǜǣ 6: 855). Ƕȋȇ -ȄȁǺȇ ȈȉǾǽȇȊȋȇȉȇǿȆȇȊȋǾȂ (Ǽȇǻȇȉȁȋȕ)’. ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȊȁȋȌǹȋȁǻȆȇ ȑǾȉȊȋȕ ȊȋǹȆȇǻȁȋȊȘ ȊȁȆȇȆȁȅȇȅ ȑǾȄȃǹ ȁ ȎȄȇȈȃǹ. Ǜ ȈȇǽȇǺȆȔȎ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘȎ Ȇǹ ȈǾȉǻȔȂ ȈȄǹȆ ǻȔȎȇǽȁȋ ȅȇȋȁǻ ȈȇȃȉȔȋȁȘ ȘȀȔȃǹ (ȊȄȇǻ) ȋȃǹȆȕȗ: ȊȆȁȅǹǾȋȊȘ Ȉȇȃȉȇǻ Ȋ ȘȀȔȃǹ – ȇȋȃȉȔǻǹȗȋȊȘ ȁ ȊȇȃȉȔȋȔǾ ȊȅȔȊȄȔ. 17 ǪȃȇȉǾǾ ǻȊǾǼȇ, ǻ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ ȘȀȔȃ Ȗȋȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȃǹȄȕȃȁȉȇǻǹȆȇ ȁȀ ȉȌȊȊȃȇǼȇ. 18 Ǫȉ. ȃȇȆȋǾȃȊȋ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȅ ȁǽǾȘ ȄȁȏǾȅǾȉȁȘ, ȄȕȊȋȁǻȇȊȋȁ ȌȊȁȄǾȆǹ Ȁǹ ȊȐǾȋ ȁǼȉȇǻȇǼȇ ȊȋȇȄȃȆȇǻǾȆȁȘ ȇǺȉǹȀȇǻ «ȃȇȅȅȌȆȁȃǹȋȁǻȆȇǼȇ» ȁ «ȊȇȅǹȋȁȐǾȊȃȇǼȇ» ȘȀȔȃǹ (ȈȇȊȄǾǽȆȁȂ ȅȇǿǾȋ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȋȕȊȘ ǽȄȘ «ȄȁȀǹȆȁȘ»): «5-ȅȌ ȃǹȆǹȄȌ ȅȇǿȆȇ ǺȔȄȇ ȊȅǾȄȇ ǽǹȋȕ 14–Ȍȗ ȆǹǼȉǹǽȌ ȃǹȃ ȃǹȆǹȄȌ, ȄȁȀȆȌǻȑǾȅȌ ȈȉǾȀȁǽǾȆȋǹ ȇȋȃȉȇǻǾȆȆǾǾ ǻȊǾȎ <…>. Ƕȋȇ ǺȌǽǾȋ ȆǹǼȉǹǽǹ ǻ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ „ǱǾȄȃȇǻȔȂ ȘȀȔȃ“» (ȁȆȋǾȉȆǾȋ-ȈȇȉȋǹȄ «ǭǾȇǽȇȊȁȂȊȃȁȂ ȈȇȉȋǹȄ ǭȇȋȇȆǹ»). ǧǺȔǼȉȔǻǹǾȋȊȘ «ȋǹȃȋȁȄȕȆǹȘ» ǼȄǹǽȃȇȊȋȕ ȁ ȑǾȄȃȇǻȁȊȋȇȊȋȕ ȘȀȔȃǹ ȁ «ȊȇǽǾȉǿǹȋǾȄȕȆǹȘ» ȄȕȊȋȁǻȇȊȋȕ, ȊȄǹȒǹǻȇȊȋȕ. 19 ǥǹȊȄȇ ȁ ȑǾȄȃ, ȇǺȄǹǽǹȘ ȊȎȇǽȊȋǻȇȅ Ȇǹ ȌȉȇǻȆǾ ǽǾȆȇȋǹȋȁǻȆȔȎ ȈȉȁȀȆǹȃȇǻ (ǼȄǹǽȃȇȊȋȕ, ȅǹȋȇǻȔȂ ǺȄǾȊȃ), ȆǾȉǾǽȃȇ ȃȇȆȋǾȃȊȋȌǹȄȕȆȇ ȊȇȈȇȄȇǿǾȆȔ ȁ ǻȀǹȁȅȇȀǹȅǾȆȘǾȅȔ. Ǫȉ.: «ǣǹȊǹȘȊȕ ȃȇǿȁ – ȑǾȄȃ ȁ ȅǹȊȄȇ – ǺȄǹǿǾȆȊȋǻǹ ȅȌȀȔȃǹ ǻȇ ȅȆǾ» (ǧ. ǙȆǽȉȌȊ); ȉȌȊ. ȄȁȋǾȉ. ȃǹȃ Ȉȇ ȅǹȊȄȌ ‘ǼȄǹǽȃȇ’ ȁ ȃǹȃ Ȉȇ ȑǾȄȃȌ ‘ȋȇ ǿǾ’, ȅǹȊȄȘȆȔȂ ǼȇȄȇȊ ȁ ȑǾȄȃȇǻȔȂ ǼȇȄȇȊ. kniha.indb 22 9.4.2009 16:14:53 ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ 23 ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȋȇǿǾ ȁȅǾǾȋ ǹȆǹȄȇǼȁ ȊȉǾǽȁ «ȊǹȎǹȉȆȔȎ» ȁ «ȅǹȊȄȘȆȔȎ», Ȋȉ. ȃǹȄȌǿ. ǪȄǹȒǹǻȔȂ ‘ȈȉȇȀǻȁȒǾ ǼȉȌǺȁȘȆǹ’ (ǪǩǦǜ 38: 240), ǹȉȎ. ǻȔ́ȊǹȎǹȉȁȋȕ ‘ǻȔȉȌǼǹȋȕ’ (ǙǧǪ 8: 176), ǿȁȉȆȔȂ ‘ȆǾȈȉȁȊȋȇȂȆȔȂ, ȊǹȄȕȆȔȂ’ (ǨǧǪ 10: 244–245), ȄǾȆȁȆǼȉ. ȅǹȊȄȘǼǹ ‘ǺǾȀȇǺȉǹȀȆȁȃ ȁ ȊȃǻǾȉȆȇȊȄȇǻ’ (Ǫǩǜǣ 3: 200). ǛǹǿȆȔȂ ȅȇȋȁǻȁȉȌȗȒȁȂ ȅȇȅǾȆȋ ȊȇȊȋȇȁȋ ǻ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȊȄǹǽȃǹȘ, ǿȁȉȆǹȘ ȈȁȒǹ, ȉȇȊȃȇȑȆȔǾ ȋȃǹȆȁ ȅȇǼȌȋ ȈȇȄȌȐǹȋȕ ȆǾǼǹȋȁǻȆȌȗ ȇȏǾȆȃȌ Ȋ ȋȇȐȃȁ ȀȉǾȆȁȘ ȎȉȁȊȋȁǹȆȊȃȇȂ Ȗȋȁȃȁ ȁ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕȊȘ ȃǹȃ ȊǻȘȀǹȆȆȔǾ Ȋ ȆǾǻȇȀǽǾȉǿǹȆȆȇȊȋȕȗ, ȉǹȊȈȌȋȊȋǻȇȅ. ǣǹȃ ǻȁǽȁȅ, ȑǾȄȃ, ȃǹȃ ȁ ǽȉȌǼȁǾ «ȈǹȉȋȆǾȉȔ» ȑǾȉȊȋȁ (ǺȌǽȕ ȋȇ «ȊȁȆȇȆȁȅȔ» ȁȄȁ «ǹȆȋȇȆȁȅȔ»), ȁȅǾǾȋ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȃȇȉȉǾȄȘȋȁǻȆȌȗ ȊȁȅǻȇȄȁȃȌ, Ȇȇ ȁ Ȋǻȇȗ, ȊȈǾȏȁȍȁȐǾȊȃȌȗ. Ƕȋȇ ȊǻȘȀǹȆȇ Ȋ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȘȅȁ ȇǺȉǹȀȆȇȂ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȈȉȁȊȋǹȄȕȆȇ «ǻȊȅǹȋȉȁǻǹǾȋȊȘ» ǻ ǻǾȊȕ ȃȇȅȈȄǾȃȊ ȊǻȇȂȊȋǻ ȁ ȍȌȆȃȏȁȂ ȉǾǹȄȁȁ. ǣȉȌǼ ȊȅȔȊȄȇǻȔȎ ȊǻȘȀǾȂ «ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ» ȁ «ȑȌǺȆȇȂ» ȅǾȋǹȍȇȉȔ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȅȇǿȆȇ ȉǹȊȑȁȉȘȋȕ. ǥȔ ȈȇȐȋȁ ȆǾ ȀǹȋȉǹǼȁǻǹȄȁ, ȃ ȈȉȁȅǾȉȌ, ȅȆȇǼȇȐȁȊȄǾȆȆȔǾ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ȉǾȐȁ, ǻ ȇȊȆȇǻȌ ȃȇȋȇȉȔȎ ȈȇȄȇǿǾȆȔ ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁȘ ȇǽǾǿǽȔ, ǹ ȋǹȃǿǾ ȈȉȇȏǾȊȊȇǻ ȈȉȘǽǾȆȁȘ, ȑȁȋȕȘ, ȃȉȇȂȃȁ ȁ ȋ. Ȉ. ǛȊǾ Ȗȋȇ – ȈȉȇȘǻȄǾȆȁȘ ȇǺȑȁȉȆȇȂ ȁ ȉǹȀȆȇȇǺȉǹȀȆȇȂ «ȋȃǹȐǾȊȃȇȂ»/«ȋȃǹȆǾǻȇȂ» ȅǾȋǹȍȇȉȁȐǾȊȃȇȂ ȅȇǽǾȄȁ, ȁȀȌȐǾȆȁǾ ȃȇȋȇȉȇȂ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȔȅ ȈȉȇǽȇȄǿȁȋȕ. ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǙǧǪ: ǙȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǻȔȈ. 1–, ǥȇȊȃǻǹ 1980–. ǚǦǩǪ: ǚȇȄȕȑȇȂ ȆȁǽǾȉȄǹȆǽȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǥȇȊȃǻǹ 2002. ǚǪǩǨ: ǥȇȃȁǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ. – ǦȁȃȁȋȁȆǹ, ǫ. ǜ., ǚȇȄȕȑȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȈȇǼȇǻȇȉȇȃ, ǥȇȊȃǻǹ 2008. ǚǫǪǝǣ: ǚȇȄȕȑȇȂ ȋȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǽȇȆȊȃȇǼȇ ȃǹȀǹȐǾȊȋǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ 2003. ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȌȃȉǹȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋ. 1–4. ǪȇȊȋ. ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ, ǚ., ǣȁǾǻ 1907–1909. ǜȌȉǹ 1997: ǜȌȉǹ, Ǚ. Ǜ., ǪȁȅǻȇȄȁȃǹ ǿȁǻȇȋȆȔȎ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȆǹȉȇǽȆȇȂ ȋȉǹǽȁȏȁȁ, ǥȇȊȃǻǹ. ǝǹȄȕ: ǝǹȄȕ, Ǜ. ǡ., ǫȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǿȁǻȇǼȇ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋ. I–IV. 2-Ǿ ȁȀǽ. ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ – ǥȇȊȃǻǹ 1880–1882 (1955). ǝǻȇȉǾȏȃȁȂ 2002: ǝǻȇȉǾȏȃȁȂ, ǡ. Ǯ., ǤǹȋȁȆȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǥȇȊȃǻǹ. ǣȇǺǾȄǾǻǹ 2004: ǣȇǺǾȄǾǻǹ, ǡ. Ǚ., ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǩǾȊȈȌǺȄȁȃȁ ǣȇȅȁ, ǪȔȃȋȔǻȃǹȉ. ǣȇȀȄȇǻȊȃȁȂ 1983: ǪȇǺȉǹȆȁǾ ȉȌȊȊȃȁȎ ǻȇȉȇǻȊȃȁȎ ȊȄȇǻǹȉǾȂ, ȋ. 1–4. ǪȇȊȋ. ǣȇȀȄȇǻȊȃȁȂ, Ǜ., Ǧȕȗ-Ǣȇȉȃ. ǣǩǪ: ǣȇȅȁ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǪȔȃȋȔǻȃǹȉ 2000. ǣǪǜǩǪ: ȃǹȉȋȇȋǾȃǹ ǪȄȇǻǹȉȘ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǩȌȊȊȃȇǼȇ ǪǾǻǾȉǹ (ȃǹȍǾǽȉǹ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁ ȇǺȒǾǼȇ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȘ ǬȉǹȄȕȊȃȇǼȇ ǼȇȊȌǽǹȉȊȋǻǾȆȆȇǼȇ ȌȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋǹ, ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ). ǣǪǩǦǜ: ȃǹȉȋȇȋǾȃǹ ǪȄȇǻǹȉȘ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ (ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȂ ǩǙǦ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ). ǤǠǙ: ȄȁȐȆȔǾ ȀǹȈȁȊȁ ǹǻȋȇȉȇǻ (ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȂ ȉȌȊȊȃȇȂ ǼȇȉȇǽȊȃȇȂ ȉǹȀǼȇǻȇȉȆȇȂ ȉǾȐȁ). kniha.indb 23 9.4.2009 16:14:53 24 ǞȄǾȆǹ Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ – ǞȄǾȆǹ ǝ. ǣǹȀǹȃȇǻǹ ǥǝ: ǥȌǽȉȇȊȋȕ ȆǹȉȇǽȆǹȘ. ǟȁȀȆȕ ȐǾȄȇǻǾȃǹ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȍȇȄȕȃȄȇȉǾ, ǻȔȈ. I. ǥȄǹǽǾȆȐǾȊȋǻȇ; ǝǾȋȊȋǻȇ, ǥȇȊȃǻǹ 1991. ǥȗȄȄǾȉ 2003: ǥȗȄȄǾȉ, Ǜ. ǣ., ǦȇǻȔȂ ǹȆǼȄȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǥȇȊȃǻǹ. ǨǧǪ: ǨȊȃȇǻȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ Ȋ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁȅȁ ǽǹȆȆȔȅȁ, ǻȔȈ. 1–, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1967–. ǨǩǦ: ǝǹȄȕ, Ǜ. ǡ., ǨȇȊȄȇǻȁȏȔ ȉȌȊȊȃȇǼȇ Ȇǹȉȇǽǹ, ǥȇȊȃǻǹ 1957. ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: ǨȕȘȆȃȇǻǹ, ǣ. Ǜ., ǤǾȃȊȁȃǹ, ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȒǹȘ ȃǹȋǾǼȇȉȁǹȄȕȆȔǾ ȈȉȁȀȆǹȃȁ ȈȁȒȁ: ȖȋȆȇȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ǹȊȈǾȃȋ. ǝȁȊ. … ȃǹȆǽ. ȍȁȄȇȄ. ȆǹȌȃ, ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ 2008. ǩǝǪ: ǩȌȊȊȃȁȂ ǽǾȅȇȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ. Ǚǻȋȇȉ-ȊȇȊȋǹǻȁȋǾȄȕ ǦȇǻȁȐȃȇǻǹ, ǫ. Ǚ., ǥȇȊȃǻǹ 1995. ǩǪǮǣǦJ: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ jǾȀȁȃǹ, ȃȢ. 1–, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959–. ǪǛǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ǻȇȄȇǼȇǽȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǻȔȈ. 1–12, ǛȇȄȇǼǽǹ 1983–2007. ǪǜǪǠ: ǪȄȇǻǹȉȕ Ǽȇǻȇȉȇǻ ȊȋǹȉȇȇǺȉȘǽȏǾǻ (ȊǾȅǾȂȊȃȁȎ) ǠǹǺǹȂȃǹȄȕȘ, ǦȇǻȇȊȁǺȁȉȊȃ 1999. ǪǣǠǝ: ǪȉǹǻȆȁȋǾȄȕȆȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȃȇȅȁ-ȀȔȉȘȆȊȃȁȎ ǽȁǹȄǾȃȋȇǻ, ǪȔȃȋȔǻȃǹȉ 1961. ǪǣǸ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ (ȋǻǾȉȊȃȁǾ ǼȇǻȇȉȔ), ǨǾȋȉȇȀǹǻȇǽȊȃ 1994. ǪȅȇȄȁȏȃǹȘ 2002: ǪȅȇȄȁȏȃǹȘ, ǜ. Ǩ., ǫȇȈȇȆȁȅȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǯǾȆȋȉǹȄȕȆȇȂ ǩȇȊȊȁȁ, ǥȇȊȃǻǹ. ǪǨǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȈǾȉȅȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǻȔȈ. 1–2, ǨǾȉȅȕ 1999–2002. ǪǨǨ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȈȊȃȇǻȊȃȁȎ ȈȇȊȄȇǻȁȏ ȁ ȈȇǼȇǻȇȉȇȃ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 2001. Ǫǩǜǣ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǣǹȉǾȄȁȁ ȁ ȊȇȈȉǾǽǾȄȕȆȔȎ ȇǺȄǹȊȋǾȂ, ǻȔȈ. 1–6, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1994–2005. ǪǩǜǣǨ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǣȇȅȁ-ǨǾȉȅȘȏȃȇǼȇ ȇȃȉȌǼǹ, ǨǾȉȅȕ 2006. ǪǩǜǪǬ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǪȉǾǽȆǾǼȇ ǬȉǹȄǹ, ȋ. 1–7, ǪǻǾȉǽȄȇǻȊȃ 1964–1987. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǻȔȈ. 1–, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1965–. ǪǩǸ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋ. 1–4, ǥȇȊȃǻǹ 1981–1984. ǪǪǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȊȅȇȄǾȆȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǻȔȈ. 1–11, ǪȅȇȄǾȆȊȃ 1974–2005. ǪǪǩǤǸ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋ. 1–17, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1948–1965. ǭǹȊȅǾȉ: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃa, ȋ. 1–4. ǨǾȉǾǻȇǽ Ȋ ȆǾȅ. ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ 1964–1973. ǭǩǚǞ: ǦȁȐǾǻǹ, ǣ. – ǪȈǹȊȇǻǹ-ǥȁȎǹȂȄȇǻǹ, Ǫ. – ǰȇȄǹȃȇǻǹ, ǣ., ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ȋ. 1–2, ǪȇȍȁȘ 1974–1975. ǭǩǪ: ǭȁȆȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǫǹȄȄȁȆ 1998. ǭǪǣǸ: ǭǾǽȇȋȇǻǹ, Ǜ. Ǩ., ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǨǾȋȉȇȀǹǻȇǽȊȃ 2004. ǭǪǨǜ: ǨȉȇȃȇȑǾǻǹ, ǣ. Ǧ. ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȈǾȉȅȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǨǾȉȅȕ 2002. ǭǪǩǜǪ: ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǪȁǺȁȉȁ, ǦȇǻȇȊȁǺȁȉȊȃ 1983. ǭǪǬǥ: ǭȉǹȀǾȇȄȇǼiȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹïȆȊȕȃȇï ȅȇǻȁ, ȃȆ. 1–2, ǣȁïǻ 1993. ABBYY Lingvo 11: ABBYY Lingvo 11: ȑǾȊȋȕ ȘȀȔȃȇǻ. ǶȄǾȃȋȉȇȆȆȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ [www.lingvo.ru]. Bory 2005: Bory , W., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. kniha.indb 24 9.4.2009 16:14:54 ǱǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ: ȇǺ ȇǽȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȉǾȐǾǻȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ 25 NKPP: Nowa księga przys ów i wyrażeń przys owiowych polskich, t. 1–4, w oparciu o dzie o S. Adalberga, Warszawa 1969–1978. PSJ : Příru ní slovník jazyka eského, d. 1–8, Praha 1935–1957. Skorupka: Skorupka, S., S ownik frazeologiczny języka polskiego, t. I–II, Warszawa 1967–1968. Sychta: Sychta, B., S ownik gwar kaszubskich na tle kultury ludowej, t. 1–7, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1967–1976. V RS: Velký esko-ruský slovník, Praha 2005. Zaorálek 1963: Zaorálek, J., Lidová r ení, Praha. ǩǾȀȗȅǾ Ǜ ȊȋǹȋȕǾ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȗȋȊȘ ȊǾǻǾȉȆȇȉȌȊȊȃȁǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȔ ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ ȘȀȔȃ ȁ ȑȌǺȆȔȂ ȘȀȔȃ, ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȒȁǾ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ǽǾȍǾȃȋȔ ȉǾȐȁ ȁȄȁ ȇȋȃȄȇȆǾȆȁȘ ȇȋ Ȇȇȉȅ ȉǾȐǾǻȇǼȇ ȈȇǻǾǽǾȆȁȘ. ǝȄȘ ȖȋȁȎ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹȗȋȊȘ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ ǻ ȁȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ, ǹ ȋǹȃǿǾ ǻ ȉȇȅǹȆȊȃȁȎ, ǼǾȉȅǹȆȊȃȁȎ ȁ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȎ. ǛȔȘǻȄȘǾȋȊȘ ȅȇȋȁǻǹȏȁȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ: ǻ ȇȊȆȇǻǾ ȁȎ ȄǾǿǹȋ ȋǹȃȁǾ ȈȉȁȀȆǹȃȁ ȑǾȉȊȋȁ, ȃǹȃ ǾǾ «ȀǻǾȉȁȆȇǾ» ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ, ȋǹȃȋȁȄȕȆȔǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ, ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ, ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ ȁȀǼȇȋȇǻȄǾȆȆȇȂ ȁȀ ȆǾǼȇ ȇǽǾǿǽȔ. Ǩȇ ȅȆǾȆȁȗ ǹǻȋȇȉȇǻ, ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǽǹȆȆȔǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȁȊȃȇȆȆȔȅȁ; ȇȆȁ ȊȋǹȄȁ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȅȁ ȃǹȄȕȃȁȉȇǻǹȆȁȘ ǻ ǼȇǻȇȉȔ ȃȇȅȁ ȁ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻ. ǣǹȍǾǽȉǹ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁ ȇǺȒǾǼȇ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȘ, ǬȉǹȄȕȊȃȁȂ ǼȇȊȌǽǹȉȊȋǻǾȆȆȔȂ ȌȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋ Ȉȉ. ǤǾȆȁȆǹ, 51, ȃȇȅ. 306, 620000 ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ, ǩȇȊȊȁȘ berezovich@yandex.ru kniha.indb 25 9.4.2009 16:14:54 kniha.indb 26 9.4.2009 16:14:54 Ј ( .- . ( ) ) ћ 0. ǒǾǽǹȆ ȇǽ ȀǹǼȇȆǾȋȆȁȎ ǼȄǹǼȇȄǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȁ ȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, ǺǾȀ ȈǹȉǹȄǾȄǹ Ȍ ǽȉȌǼȁȅ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ, ȠǾȊȋǾ ǼȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ. 1. ǩǪǙ ǽǹȠǾ ȁȊȏȉȈȆȌ ǽǾȍȁȆȁȏȁȠȌ ȢǾǼȇǻȁȎ ȀȆǹȐǾȢǹ: ȀǹȆȇǻéȋǹȋȁ, -òǻēȋ ȅ ȁ -òǻēȣēȅ/ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȋȁ, -òǻȁȠǾȋ ȅ ȁ -òǻȁȠǾȣēȅ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ) ‘ȆǹȄǹȀȁȋȁ ȊǻǾȅȌ ȅǹȆǾ, ȊȁȋȆȁȐǹȉȁȋȁ, ȏǾȈȁǽȄǹȐȁȋȁ, ȀǹȃǾȉǹȋȁ’, ‘ȈȉȁȐǹȋȁ, Ǽȇǻȇȉȁȋȁ ȇ ȆǾǻǹǿȆȁȅ Ȋȋǻǹȉȁȅǹ; Ǽȇǻȇȉȁȋȁ ȃȇȠǾȑȋǹ, ǺȉǺȡǹȋȁ, ȆǹȃȄǹȈǹȋȁ, ǺȄǾǺǾȋǹȋȁ’, ‘ȀǺȁȠǹȋȁ ȑǹȄȌ, ȑǾǼǹȐȁȋȁ ȊǾ, ȄǹȃȉǽȁȠǹȋȁ’: ǣȇǽ ǱȌȅǹǽȁȆǹȏǹ ȁȅǹ Ȉȇ ȈȉǹǻȁȄȌ ȅȆȇǼȇ ȇȀǺȁȡȆȇȊȋȁ ȁ ȉǾȋȃȇ ȊǾ «ǹȠȆǹȐǾ» («ȣǹȄǹȈȉǽǹȠȌ», «ȀǹȆȇǻǾȋǹȠȌ»), ȃǹȇ ȑȋȇ ȠǾ ȋȇ ȐǾȊȋȇ ȊȄȌȐǹȠ ȃȇǽ ȈȉǹǻȁȎ ǽȁȆǹȉǹȏǹ ǯǻȁȠȁȣ, ǦǾ ȀǹȆȇǻǾȋǹȠ Ȋǹ ȅȆȇȅ ǯǜ, ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȁ Ȍ ȊȆȌ ȁȄȁ ǺȌȆȁȄȌ, ǺȌȆȏǹȋȁ’, ‘ȇȅǾȋǹȋȁ ȆǾȃȇǼǹ Ȍ ȃǹȃǻȇȅ ȈȇȊȄȌ, ȌȀȆǾȅȁȉȌȠȌȣȁ Ǽǹ ǺǾȀȆǹȐǹȠȆȁȅ ȈȉȁȐǹȅǹ, ȈȁȋǹȢȁȅǹ, ȈȉȁȅǾǽǺǹȅǹ, ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ, ȊȅǾȋǹȋȁ’: Ǫǹǽ Ȅȁ Ȋȁ Ȇǹȑǹȇ ǽǹ ȅǾ ȀǹȆȇǻǾȣǾȑ Ȇǹ ȇǻǹȠ ǼȇȉȇǼȄǹǻ, ȃǹǽ ȆǾ ȀȆǹȅ Ȇȁ ȃǹȃȇ ȅȁ ȠǾ ȁȅǾ ǛȌȐȁȋȉȆ, ǽȇȃ ȁȀ RJA ȊǹȀȆǹȠǾȅȇ ǽǹ ȠǾ ȈȇȊǻǾǽȇȐǾȆ ȇǽ 17. ǻǾȃǹ. 1.1. ǨȇȋǻȉǽǾ ȇǻȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ ǽȇȆȇȊȁ Ȋȃȇȉȇ Ȋǻǹȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋȊȃȁ ȁȀǻȇȉ, ȌȈ. ȆȈȉ. ȀǹȆȇǻéȋǹȋȁ ‘ȈȉȁǼȇǻǹȉǹȋȁ, ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ ȈȉȁǼȇǻǹȉǹȢǾȅ’ ȊǾǻ. ǱǹȠȃǹȑȃǹ (ǜǹȄǾȋȁȆ 1980), ‘ȀǹȅǾȉǹȋȁ, Ǻȁȋȁ ȆǾȀǹǽȇǻȇȡǹȆ’ ǰǾȆǾȠ (ǥǹȉȁȣ 2002), ‘ȈȉȁȐǹȋȁ ȃȇȠǾȑȋǹ’, ‘ȀǹǻȁȋȄǹǻǹȋȁ, Ȁǹǽȁȉȃȁǻǹȋȁ’ ǬȊȃȇȏȁ (ǪȋǹȆȁȣ 1990–1991), ȀǹȆȇǻéȋǹȋ ‘ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ Ȋǹǽ Ȋ ȇǻȁȅ Ȋǹǽ Ȋ ȇȆȁȅ ȀǹȎȋǾǻȇȅ’ ǝȌǺȉȇǻȆȁȃ (ǚȇȠǹȆȁȣ–ǫȉȁǻȌȆǹȏ 2002), ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȋȁ ‘ȆǹȃȄǹȈǹȋȁ, ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ ȈȉȁȐȇȅ’: ǦǾ ȀǹȆȇǻȁȠǾȋǹȠ, Ȇȇ ȈȉȁȐǹȠ ȃǹȃȇ ȋȉǾǺǹ ǨȉȇȑȣǾȢǾ (ǛȌȠȁȐȁȣ 1995), ‘ȈȉȁȐǹȋȁ ȃȇȠǾȑȋǹ’, ‘ȆǾ ȉǹǽȁȋȁ ȃǹȃȇ ȋȉǾǺǹ’, ‘ȋǾȉǹȋȁ ȑǾǼȌ Ȋ ȆǾȃȁȅ ȁȄȁ ȆǾȐȁȅ; ȁȀȅȁȑȡǹȋȁ’ ǬȊȃȇȏȁ (ǪȋǹȆȁȣ 1990–1991), ȀǹȆȇǻȁȠéȋǹȋȁ ‘id.’, ‘ǺǾȊȈȇȊȄȁȐȁȋȁ, ǽǹȆǼȌǺȁȋȁ’ ǨȇȋȃȇȀǹȉȠǾ (ǝǹȄȅǹȏȁȠǹ 2004), ‘ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ’ ǮǹȆ ǣȇȄǹ (ǼȉǹȚǹ ǞǩǪǒ), ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȋ ‘ȅȌǽȉȇǻǹȋȁ, ȁȀȅȁȑȡǹȋȁ, ǺȌǽǹȄȁȊǹȋȁ’ ǛǹȊȇȠǾǻȁȣȁ (ǚȇȉȁȐȁȣ 2002), ȀǹȆȇǻȁȠǾȋȋ ‘ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ ȈȉȁȐȇȅ, ȈȉȁǼȇǻǹȉǹȋȁ’ ǓȌǺȇȋȁȢ (ǼȉǹȚǹ ǞǩǪǒ), ȀǹȆȇǻȠǾȋǹȋȁ ‘ȑǹȄȁȋȁ ȊǾ, ȋȉǹȣȁȋȁ ǻȉǾȅǾ, ȄǾȆȐǹȉȁȋȁ’ ǣȇȉǽȌȆ (ǼȉǹȚǹ ǞǩǪǒ), ȀǹȆȇǻu´ȋǹ 3. sg. ‘ȊȅǾȋǹȋȁ, ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’ ǣǹȅǾȆȁȏǹ ȃȇǽ Ǧȁȑǹ (ǒȇǻǹȆȇǻȁȣ 2004), ǫȁȅȇȃ (ǝȁȆȁȣ 1988), ȀǹȆȇǻu´ȋǹ (ȊǾ) ‘Ȁǹǽȉǿǹǻǹȋȁ (ȊǾ)’: ǦǾ ȅȇǼȌ ǻȁȑǾ ǽǹ ȊǾ ȀǹȆȇǻȁȋǹȅ Ȋ ȋǾǺǾ, ǻǾȣ ȠǾ ȈȉȇȑȄȇ ȈȄǹǽȆǾ ǯȉȆǹ ǩǾȃǹ (ǥǹȉȃȇǻȁȣ 1986), ȀǹȆȇǻu´ȣǹȅ ‘ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’: ǦǾ ȅǾ ȀǹȆȇǻȁȣǹȠ ǻȁȑǾ, ȁȅǹȅ Ȋȁ ǼȉǽȆȌ ȉǹǺȇȋȌ ǤǾȊȃȇǻǹȏ (ǥȁȋȉȇǻȁȣ 1984)1, ‘Ȁǹǽȁȉȃȁǻǹȋȁ, ȇȅǾȋǹȋȁ Ȍ ȈȇȊȄȌ’ ǣǹȑȋǹǻǹȉ (ǼȉǹȚǹ ǞǩǪǒ) ȁȋǽ. 1.2. ǜȄǹǼȇȄ ȁȅǹ ȉǹȀǻȁȠǾȆȌ ȄǾȃȊȁȐȃȌ ȈȇȉȇǽȁȏȌ: ȁȅǾȆȁȏǾ ȀȆȇǻēȋ/ȀȆȇǻȁȠǾȋ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋ) f. (ȉǾȋȃȇ m.) ‘ȈȉȁǼȇǻȇȉ, ȀǹȅǾȉȃǹ; ȆǾȀǼȇǽǹ, ȋǾȑȃȇȣǹ’, ‘Ȉȇǻȇǽ ȃǹȃǻȇȅ ȀǹȆȇǻǾȋǹȢȌ; ȊȅȁȏǹȄȁȏǹ’, ‘ȑǹȄǹ, ȄǹȃȉǽȁȠǹ’ (ǩǪǙ)2, ȀȆȇǻȁȠǾȋ ‘ȀǹȆȇǻǾȋǹȢǾ, 1 2 kniha.indb 27 Ǡǹ -ȁ- Ȍ ȃȇȉǾȆȌ ȌȈ. ȁȀ ȁȊȋȇǼ ȁȀǻȇȉǹ ȀǹȈȇǻuȚ́ǹȅ ‘ȀǹȈȇǻǾǽǹȋȁ’. ǭȇȆǾȋȊȃȁ Ȅȁȃ ȇǺȄȁȃǹ Ȋǹ -ȁ- ȇǺȠǹȑȢǹǻǹ ȊǾ Ȇǹ ȊȄǾǽǾȣȁ ȆǹȐȁȆ: «Ǭ ǻǾȣǾȅ ǽǾȄȌ Ǽȇǻȇȉǹ ȇǻǾ [ȈȉȁȀȉǾȆȊȃȇ-ȋȁȅȇȐȃǾ] ǼȉȌȈǾ ȆǹȄǹȀȁȅȇ ȈȉȇǽȌȃȋȁǻȆȌ ȍȇȉȅǹȏȁȠȌ ȁȋǾȉǹȋȁǻȆȁȎ ǼȄǹǼȇȄǹ Ȋ ȈȉȇȅǾȆȇȅ ȃȇȉǾȆȊȃȇǼ Ǿ Ȍ ȁ: ȇǼȉu´Ǻǹȅ, ȁȊȋȉu´Ȋǹ» (ǡǻȁȣ 1985: 115). ǬȈ. ȁ ȀȆȇǻēȊȋ/ȀȆȇǻȁȠǾȊȋ ‘ȈȉȁǼȇǻȇȉ, ȀǹȅǾȉȃǹ; ȆǾȀǼȇǽǹ, ȋǾȑȃȇȣǹ’ (ǩǪǙ). 9.4.2009 16:14:54 28 ǥǹȉȋǹ ǚȠǾȄǾȋȁȣ ǽȇȊǹȚȁǻǹȢǾ, ȑǹȄǹ’ ȊȉǾǽȢǹ ǝǹȄȅǹȏȁȠǹ (RJA)3, ȀȆȇǻēȋȃǹ/ȀȆȇǻȁȠǾȋȃǹ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋȃǹ) ‘ȀǹȆȇǻǾȋ’: ǫȇ ȊȌ ǿǾȆȊȃǾ ȀǹȆȇǻǾȋȃǾ, ‘ȈȉȇǺȄǾȅ ȃȇȠȁ ȠǾ ȋǾȑȃȇ ȉǾȑȁȋȁ, ȀǹǼȇȆǾȋȆȇ ȈȁȋǹȢǾ’ (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻéȋǹȄȇ/ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȄȇ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȄȇ) ‘ȇȆǹȠ ȃȇȠȁ ȀǹȆȇǻǾȋǹ, ȏǾȈȁǽȄǹȃǹ, ȊȁȋȆȁȐǹȉ, ȀǹȃǾȉǹȄȇ; ȇȆǹȠ ȃȇȠȁ ȅȆȇǼȇ Ǽȇǻȇȉȁ, ǼȢǹǻǹȋȇȉ’, ‘ȊȈǹǽǹȄȇ, ȄǹȃȉǽȁȠǹȑ’: ǚȁȠǹȑǾ ȆǹȠǻǾȣȁ ȇǺȠǾȑǾȢǹȃ Ȍ ȅȠǾȊȋȌ … ȀǹȆȇǻȁȠǾȋǹȄȇ, ȀǹǺǹǽǹȄȇ ȁ ȈȇǽǻǹȡȁǻǹȐ ǝȇȆȐǾǻȁȣ (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻéȋǹȄȇ ‘ȇȆǹȠ ȃȇȠȁ ȀǹȆȇǻǾȋǹ’ ǺǹȐȃȁ ǚȌȢǾǻȏȁ (Peić–Ba lija 1990), ǝȌǺȉȇǻȆȁȃ (ǚȇȠǹȆȁȣ–ǫȉȁǻȌȆǹȏ 2002), ȀǹȆȇǻȁȠéȋǹȄȇ ‘id., ǺǾȊȈȇȊȄȁȐǹȉ’ ǨȇȋȃȇȀǹȉȠǾ (ǝǹȄȅǹȏȁȠǹ 2004), ȀǹȆȇǻéȋǹȄǹȏ/ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȄǹȏ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȄǹȏ) ‘ǻ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȄȇ’ (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻéȋǹȄȁȏǹ/ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȄȁȏǹ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȄȁȏǹ) ‘id.’ (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻéȋǹȄȁȏǹ ǺǹȐȃȁ ǚȌȢǾǻȏȁ (Peić–Ba lija 1990), ȀǹȆȇǻéȋǹǻǹȏ ǝȌǺȉȇǻȆȁȃ, ȀǹȆȇǻéȋǹǻȁȏǹ ibid. (ǚȇȠǹȆȁȣ–ǫȉȁǻȌȆǹȏ 2002), ȀǹȆȇǻèȋ Ȑ/ȀǹȆȇǻȠèȋ Ȑ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȐ) (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻèȋ ȑ/ȀǹȆȇǻȠèȋ ȑ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȑ) (ǩǪǙ), ȈȉȁǽǾǻǾ ȀȆȇǻēȋǹȆ/ȀȆȇǻȁȠǾȋǹȆ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȆ) ‘ȃȇȠȁ ȀǹǽǹȠǾ ȅȆȇǼȇ ȈȇȊȄǹ, ȀǹȅǾȋǹȆ; ȀǹȅȉȑǾȆ, ȃȇȅȈȄȁȃȇǻǹȆ, ȋǾǿǹȃ’: ǜȄǹǽ- ȆǾ ǽȉȌǿȁȆǾ ȅȆȇǼȇ ǹ ȉȁǺǹ ǻǾȣȁȆȇȅ ȊȁȋȆǹ ȁ ȀǹȆȇǻǾȋȆǹ Ȉǹ ȠǾ Ȇȁȃǹȃȇ ȆǹȐȁȊȋȁȋȁ ȁ ȆǹȊȅȇȣȁ ǥǹȑȁȣ, ‘ǽȇȊǹǽǹȆ, ȆǾȈȉȁȠǹȋǹȆ’, ‘ȀǹǼȇȆǾȋǹȆ, ȋǹȠǹȆȊȋǻǾȆ’ (ǩǪǙ), ȀȆȇǻȁȠǾȋǹȆ ‘ǽȇȊǹǽǹȆ; ȑǹȡȁǻ’: ǧȆ ȠǾ ȀǹȆȇǻȁȠǾȋǹȆ ȁ ȐȌǽȆȇǻǹȋ ȐȇȠȃ Ǥȁȃǹ (RJA), Ȁa´ȆȇǻȁȋǹȆ ‘ǽǹȆǼȌǺǹǻ, ȈȁȈǹǻ, Ȁǹ ȃȇȠȁ ȋȉǾǺǹ ȅȆȇǼȇ ǻȉǾȅǾȆǹ’ ǯȉȆǹ ǩǾȃǹ (ǥǹȉȃȇǻȁȣ 1993), ȀǹȆȇǻèȋȡȁǻ/ ȀǹȆȇǻȠèȋȡȁǻ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋȡȁǻ) ‘ȃȇȠȁ ȐǾȊȋȇ ȀǹȆȇǻǾȋǹ’ ǣȆȁȆ, ǛȇȄ ȠǾ ȈȌȆȇ ȀǹȆȇǻǾȋȡȁǻ Ȍ ’ȉǹȆȁ Ǩȇȡȁȏǹ (ǩǪǙ) ȁ ȈȉȁȄȇǼǾ ȀȆȇǻēȋȆȇ/ȀȆȇǻȁȠǾȋȆȇ (ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋȆȇ) ‘ȀǹȅǾȋȆȇ, ȋǾȑȃȇ; ǽȇȊǹǽȆȇ, ȆǾȈȉȁȠǹȋȆȇ’ (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻèȋȄȁ/ȀǹȆȇǻȠèȋȄȁ ‘ȀǹȆȇǻǾȋȆȇ’ ǥȇȊȋǹȉ (ǩǪǙ). 1.3. ǠǹǺǾȄǾǿǾȆǾ ȊȌ ȁ ȅǹȢǾ ȁȄȁ ǻȁȑǾ ȁȀȅǾȢǾȆǾ ǻǹȉȁȠǹȆȋǾ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ: ȀǹȆǾǻéȋǹȋȁ ‘ǻȇǽȁȋȁ ȈȉǹȀȆǾ ȉǹȀǼȇǻȇȉǾ, ȀǹǼȇǻǹȉǹȋȁ, ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’ ǤǾȊȃȇǻǹȏ, ‘Ȇǹȉȁȏǹȋȁ, ȀǹȈéǻǹȋȁ’ ǚȇȊȆǹ (ǩǪǙ)4, ȀǹȆȁȠȇǻéȋǹȋȁ ‘ȈȉȁȐǹȋȁ ȃȇȠǾȑȋǹ’, ȇǽǹȋȄǾ ȀǹȆȁȠȇǻéȋ ȢǾ ǬȊȃȇȏȁ (ǪȋǹȆȁȣ 1990–1991), Ȇȇǻéȋǹȋȁ ‘ȈȉȁǼȇǻǹȉǹȋȁ, ȀǹȃǾȉǹȋȁ, ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’, ȇǽǹȋȄǾ Ȇȇǻéȋ ȢǾ ‘ȈȉȁǼȇǻǹȉǹȢǾ, ȀǹȃǾȉǹȢǾȅ ȀǹȆȇǻǾȋǹȢǾ’ Ǳȁȅȁȣ (ǩǪǙ), ȀǹȃȇǻȁȠèȋǹȋȁ ‘ȈȉȁȐǹȋȁ ȆǾǻǾȀǹȆȇ, ȃȇȠǾȑȋǹ, ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’: ǧȆȁ ȊȌ Ȑȁȋǹǻȇ ǻȉȁȠǾȅǾ ȀǹȃȇǻȁȠǾȋǹȄȁ ǬȊȃȇȏȁ (ǪȋǹȆȁȣ 1990–1991). 1.4. ǦȁȠǾ ȊǹȊǻȁȅ ȠǹȊȆȇ ǽǹ Ȅȁ, ȌȈȉȃȇȊ ȈȇȋȈȌȆȇȅ ȍȇȆǾȋȊȃȇ-ȅȇȉȍȇȄȇȑȃȇȅ ȈȇȃȄǹȈǹȢȌ, ȇǻȇȠ Ȉȇȉȇǽȁȏȁ ȈȉȁȈǹǽǹȠȌ ȁ ȊȄǾǽǾȣȁ ȇǺȄȁȏȁ (ǻ. § 6.3.): ȀȆȇǻēȋ/ȀȆȇǻȁȠǾȋ f. (ȉǾȋȃȇ m.) ‘ȆǹȀȁǻ Ȁǹ ǻȉȄȇ ȉǹȀǼȉǹȆǹȋ ȉȇǽ Ǻȁȡǹȃǹ Cytisus (ȐȁȠǾ ȊȌ ȆǾȃǾ ǻȉȊȋǾ ȈȇȀȆǹȋǾ Ȉȇ ȋȇȅǾ ȑȋȇ ȊǹǽȉǿǾ ȇȈȇȠȆȁ ǹȄȃǹȄȇȁǽ ȏȁȋȁȀȁȆ)’: … ȇǻȇ ȉǹȑȣǾ ȅȇǿǾ Ȍ ȆǾȃȁȅ ȈȉȁȄȁȃǹȅǹ Ȋȋȇȏȁ ǽǹ ȑȃȇǽȁ (ȊǾȅǾ Ȋǹǽȉǿȁ ȏȁȋȁȀȁȆǹ …), ȋȇ ȆǹǼȇǻȠǾȑȣȌȠǾ ȁ ȁȅǾ ȀǹȆȇǻǾȋǹ ǨǹȆȐȁȣ, ǠǹȆȇǻǾȋ ȁ ȠǹȊǾȆ … ȊȄȌǿǾ ȃǹȇ «ȄȁȊȋȇȊȠǾȃ» Ȁǹ ȊȋȇȃȌ ǚȉǹȋȇȆȇǿȁȣȁ, ‘ǿȌȋȁȄȁ- ȏǹ, Genista, Genista tinctoria’ ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ (ǩǪǙ), ȀȆȇǻȁȠǾȋ ‘ȊȅǾȊǹ ȊǻǹȃȇȠǹȃǾ ȑȌȅǾ ǽȇǺȉǾ Ȁǹ ȈǹȑȌ’ ǮǾȉȏ. (RJA), ȀȆȇǻēȋǹȆ/ȀȆȇǻȁȠǾȋǹȆ ‘ȃȇȠȁ ȊǾ ȇǽȆȇȊȁ Ȇǹ ǺȁȡȃȌ ȀǹȆȇǻǾȋ’ (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻèȋȁȆǹ/ȀǹȆȇǻȠèȋȁȆǹ ‘ȆǹȀȁǻ Ȁǹ ȉȇǽ Ǻȁȡǹȃǹ Cytisus; ȀǹȆȇǻǾȋȆǹ ȑȁȃǹȉǹ, ȀǹȆȇǻǾȋȆȇ ǿǺȌȢǾ’ (ǩǪǙ), ȀǹȆȇǻèȋȆȁȏǹ/ȀǹȆȇǻȠèȋȆȁȏǹ ‘ȠǾǽȆȇ ȊȋǹǺȄȇ, Ǽȉȅ ȀǹȆȇǻǾȋȁ; (Ȍ ȅȆ.) ȀǹȆȇǻǾȋȆǹ ȑȁȃǹȉǹ, ȀǹȆȇǻǾȋȁȆǹ’: ǡȅǹ ȇȆȌǽǹ ǽȇȊȋǹ ȀǹȆȇǻǾȋȁ, ȅǹ ȆǾȅǹ 3 4 kniha.indb 28 ǡȅǾȆȁȏǹ ȠǾ ȈȇȋǻȉȚǾȆǹ ȇǽ 16. ǻǾȃǹ (RJA). ǦȁȠǾ ȠǹȊȆȇ ȊȈǹǽǹ Ȅȁ ȇǻǹȅȇ ȁ Ȁǹ ǻéȣǹȋȁ ‘ȁȀǼȇǻǹȉǹȋȁ ȆǾȠǹȊȆȇ, ȆǾȐȁȊȋȇ ȈȇȠǾǽȁȆǾ ǼȄǹȊȇǻǾ’, ‘ȆǾ Ǽȇǻȇȉȁȋȁ ȁȊȋȁȆȌ, ȄǹǼǹȋȁ’ ǛȉǹȢǾ (ǩǪǙ). 9.4.2009 16:14:54 ǒȇȑ ȠǾǽȆȇȅ ȇ Ȋ.-Ȏ. ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ (ȈȉȇǺȄǾȅȁ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ȈȉǹȃȊǾ) 29 Ȇȁ ȠǾǽȆǹ Ȋȋǹȉǹ ȀǹȆȇǻǾȋȆȁȏǹ ǫȉǾȑȢǾǻȇ, ǛȉǹȣȁȋǾ ȊǾ ǹȃȇ ȆǾ ȅȁȊȄȁȋǾ ǽǹ ȇȊȋǹǻȁȋǾ ȏȉȁȠǾǻǹ Ȉȇ ȇǻȁȠǾȎ ȀǹȆȇǻǾȋȆȁȏǹ ǨǹǻȁȣǾǻȁȣ, ǯǜ (ǩǪǙ), ȀȆȇǻēȋȢ ȃ/ȀȆȇǻȁȠǾȋȢ ȃ ‘ȄȁȊȆȁȃ ȇǽ ȀǹȆȇǻǾȋȁ’: ǣǹǽ ȊǾ ȊȋȇǼ ȊȁȠǾȆǹ ȁȄȁ ȄȁȊȆȁȃ ȑȌȅȇǻǹȃ, ȠǹȊǾȆȇǻǹȃ ȁȄȁ ȀǹȆȇǻǾȋȢǹȃ ȆǹȐȆǾ, ȃǹǿǾ ȊǾ «ȉǹȀǻȉȑȁȇ ȊǾ» ǣȌȐȁ (ǩǪǙ). 2. ǨȉȇȌȐǹǻǹȠȌȣȁ ǼȄǹǼȇȄǾ Ȇǹ -ǹȋȁ Ȋǹ ǽǻȇȠǹȃȇȅ ȈȉǾȀǾȆȋȊȃȇȅ ȇȊȆȇǻȇȅ, ǥȁȄǹȆȇǻȁȣ ȠǾ ȈȇȊǾǺȆȌ ȈǹǿȢȌ ȈȇȊǻǾȋȁȇ ǼȄǹǼȇȄȌ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ, ǹȄȁ ȠǾ ȅȇǼǹȇ ǽǹ ȃȇȆȊȋǹȋȌȠǾ Ȋǹȅȇ ȊȄǾǽǾȣǾ: «ȐȁȆȁ ȊǾ ǽǹ ȠǾ Ȉȇ ǼȄǹȊȇǻȆȇȅ ȊǹȊȋǹǻȌ ȇǻȇ ȊȄȇǿǾȆǹ ǼȄǹǼȇȄȊȃǹ ȉǾȐ, Ȋ ȈȉǾȍȁȃȊȇȅ Ȍ Ȉȉǻȇȅ ǽǾȄȌ, ȁǹȃȇ ȠǾ ȠǹȊȆȇ ǽǹ ȋȇ ȆȁȠǾ, ȠǾȉ Ȍ ȠǾȀȁȐȃȇȅ ȇȊǾȣǹȢȌ ȆǾǽȇȊȋǹȠǾ ǼȄǹǼȇȄȊȃȁ ǽǾȇ ȋǹȃǻǾ ȊȄȇǿǾȆȁȏǾ. ǠǹȆȇǻǾȋǹȋȁ ȠǾ, ǽǹȃȄǾ, ȠǾǽȁȆȊȋǻǾȆȁ ǼȄǹǼȇȄ ȁȅȈǾȉȍǾȃȋȁǻȆȇǼ ǻȁǽǹ, ȃȇȠȁ ȊǾ Ȋǹȅȇ ȃǹȇ ȋǹȃǹǻ ȁ ȇȊǾȣǹ» (ǥȁȄǹȆȇǻȁȣ 1977: 179). ǥȁȄǹȆȇǻȁȣ ȠǾ, ȅǾȚȌȋȁȅ, ȌȇȐȁȇ ȃȡȌȐȆȁ ȈȉȇǺȄǾȅ ȇǻȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ – ȆǾȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ǽǹ ȊǾ ȈȇȌȀǽǹȆȇ Ȍȋǻȉǽȁ ǽǹ Ȅȁ ȠǾ Ȍ ȢǾǼȇǻȇȅ ȊǹȊȋǹǻȌ ǺȁȄȇ ě ȁȄȁ ȆȁȠǾ. ǧȆ Ȇǹǻȇǽȁ Ȑȁȋǹǻ ȆȁȀ ȈȉȁȅǾȉǹ Ȍ ȃȇȠȁȅǹ ȁȠǾȃǹǻȊȃȁ ȈȁȊȏȁ (ȆȈȉ. ǥ. ǥȁȡǹȆȇǻ, ǪȋȠ. ǥ. ǓȌǺȁȑǹ, Ǫǻ. Ǖȇȉȇǻȁȣ, ǡ. ǕȁȈȁȃȇ, Ǧ. ǚǹȉȋȌȄȇǻȁȣ, ǒ. ǣȇȀǹȉǹȏ) ȃȇȉȁȊȋǾ ȇǻǹȠ ǼȄǹǼȇȄ Ȍ ǾȃǹǻȊȃȇȅ ȇǺȄȁȃȌ, ǹȄȁ ȆǹȈȇȅȁȢǾ ǽǹ ȆǾȃȁ ȇǽ ȢȁȎ (ȆȈȉ. Ǖȇȉȇǻȁȣ, ǕȁȈȁȃȇ ȁ ǣȇȀǹȉǹȏ) ȌȈȇȋȉǾǺȡǹǻǹȠȌ ȇǺȄȁȃǾ ȇǻǾ ȉǾȐȁ ȁ Ȍ ȁȠǾȃǹǻȊȃȇȅ ȁȀǼȇǻȇȉȌ.5 ǡ ȀǹȃȡȌȐȌȠǾ: «ǧǻȁ ȁ ȇǻǹȃǻȁ ȈȉȁȅǾȉȁ ȐȁȆǾ Ƞȇȑ ȀǹǼȇȆǾȋȆȁȠȇȅ ȈȇȠǹǻȌ ǾȃǹǻȊȃȇǼ ȉǾȍȄǾȃȊǹ Ȍ ȇǺȄȁȏȁȅǹ ȇǻȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ ȃȇǽ ȈȇȅǾȆȌȋȁȎ ȈȁȊǹȏǹ, ǹ ȊȁǼȌȉȆȇ ȠǾ ǽǹ ȆȁȊȌ Ȍ ȈȁȋǹȢȌ Ȋǹȅȇ ȇȆȁ… Ǡǹȋȇ ȊǾ ȀǹȊǹǽ ȅȇȉǹȅȇ Ȁǹǽȇǻȇȡȁȋȁ Ȋǹȅȇȅ ȐȁȢǾȆȁȏȇȅ – ǽǹ ȠǾ ȋȇ, Ȍ ȁȠǾȃǹǻȊȃȁȅ Ǽȇǻȇȉȁȅǹ, ȠǾǽǹȆ ǾȃǹǻȁȀǹȅ ǻȁȑǾ, ȃȇȠȁ ȊǾ ǻȉȄȇ ȉǾȋȃȇ Ƞǹǻȡǹ, Ȉȉȁ ȐǾȅȌ ȁȅǹ ȁ ȆǾǽȇȊȄǾǽȆȇȊȋȁ ȁ ȃȇȄǾǺǹȢǹ» (op. cit. 181–182).6 ǔǾǼȇǻȌ ȋǻȉǽȢȌ ȈȇȋȃȉǾȈȡȌȠȌ ȁ ȈȇȠǾǽȁȆȁ ȈȉȁȅǾȉȁ ȁȀ ȅǹȋǾȉȁȠǹȄǹ ȁȀȄȇǿǾȆȇǼ Ȇǹ ȈȇȐǾȋȃȌ ȉǹǽǹ.7 2.1. ǥȁȄǹȆȇǻȁȣǾǻ Ȋȋǹǻ ǽǾȄǾ ȁ ȊǹȊȋǹǻȡǹȐȁ ǩǪǙ, ȃȇȠȁ ȌȀ ȊǻǹȃȌ ǾȃǹǻȊȃȌ ȈȇȋǻȉǽȌ ȁȀ ȁȠǾȃǹǻȊȃȇǼ ȁȀǻȇȉǹ ȊȋǹǻȡǹȠȌ ȃȇȅǾȆȋǹȉ ȋȁȈǹ: «ȆǾȃȢ. ȁȠǾȃ. ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ» (ǻ. § 1. ȁ 1.2.). ǫȇ ȈȉǹȃȋȁȐȆȇ ȀȆǹȐȁ ǽǹ ȇȆȁ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǹȠȌ ȁȀǻȇȉȆȇ ě Ȍ ǼȄǹǼȇȄȌ. 2.2. Ǫȃȇȃ, ȅǾȚȌȋȁȅ, ȅȁȊȄȁ ǽȉȌǼǹȐȁȠǾ: «ǨȉǾȅǹ ȀǹȆȇǻéȋǹȋ (ǤȌȅǺǹȉǽǹ) ȐȁȆȁ ȊǾ ǽǹ ȠǾ -Ǿ- ȊȋǹȉȁȠǾ, ǹ -ȁȠǾ- Ȍ ǛȌȃǹ ǽǹ ȠǾ ȈȊǾȌǽȇȠǾȃǹǻȁȀǹȅ. Ǚȃȇ ȠǾ ȋǹȃȇ, ȇȆǽǹ ȠǾ -Ǿȋǹȋȁ ȃǹȇ Ȍ ǽȉȌǼȁȅ ǼȄǹǼȇȄȁȅǹ ȇȆȇȅǹȋȇȈǾȠȊȃȇǼ ȈȇǽȉȁȠǾȋȄǹ, ȋȁȈ ȋȉǾȈǾȋǹȋȁ» (Skok 1971–1974, 2: 527 s.v. nòvēt). 2.3. ǫǹȃȇ ȊǾ ǻǾȣ ȇȏȉȋǹǻǹȠȌ ǽǻǹ ȅȇǼȌȣǹ Ȉȉǹǻȏǹ Ȍ ȋȉǹǿǾȢȌ ȃȉǹȠȢǾǼ ȈȇȉǾȃȄǹ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ, ȃȇȠǹ ȈȇǽȉǹȀȌȅǾǻǹȠȌ ȁ ȢǾǼȇǻȇ ȉǹȀȄȁȐȁȋȇ ȋǻȇȉǺǾȆȇ ȉǹȑȐȄǹȢǹǻǹȢǾ. 3. ǨȇȚȁȅȇ ȇǽ ǪȃȇȃȇǻǾ ȇȈȏȁȠǾ. Ǩȇ ȢǾȅȌ, ǼȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ ȠǾ ǽǾȆȇȅȁȆǹȄ ȇǽ ȁȅǾȆȁȏǾ ȀǹȆȇǻǾȋ f. ‘Ǻȁȡȃǹ cytisus, ǿȌȐȁȏǹ’, ‘ȊȅǾȋȢǹ, ǽȇȊǹǽǹ’, ȃȇȠǹ ȠǾ Ȉǹȃ ȁȀǻǾǽǾȆǹ ȈȉǾȍȁȃȊȇȅ Ȁǹ- ȇǽ Ȇòǻēȋ m. ‘ȀǹǻȇȠ, ȃȉȁǻȌǽǹȢǾ’8. ǡǹȃȇ ȃȇȆȊȋǹȋȌȠǾ ǽǹ ȠǾ ȈȇȉǾȃȄȇ 5 6 7 8 kniha.indb 29 ǬȈ. ȈǹȉǹȄǾȄȆȌ ȌȈȇȋȉǾǺȌ ȇǺȄȁȃǹ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ ȁ ȀǹȆȇǻȁȠǾȋǹȋȁ (ȈȇȉǾǽ ȁȀȅǾȢǾȆȁȎ ȀǹȆȁȠȇǻǾȋǹȋȁ ȁ ȀǹȃȇǻȁȠǾȋǹȋȁ) Ȍ ǬȊȃȇȏȁȅǹ. Ǭ ȆȇǻȁȠǾ ǻȉǾȅǾ ȈȁȋǹȢȁȅǹ ȉǾȍȄǾȃȊǹ Ƞǹȋǹ Ǻǹǻȁ ȊǾ ǥȁȇǽȉǹǼ ǒȇǻǹȆȇǻȁȣ, ȌȈ. ȆȈȉ. ȢǾǼȇǻ ȈȉȁȄȇǼ: ǪȋǹȄȆȁ ȁ ȈȇǻȉǾȅǾȆȁ ǾȃǹǻȁȀȅȁ Ȍ ȊȄȇǼȇǻȁȅǹ Ȋǹ ȃȉǹȋȃȁȅ Ƞǹȋȇȅ Ȍ ȏȉȆȇǼȇȉȊȃȁȅ Ǽȇǻȇȉȁȅǹ, ǩȁȠǾȐ 11/1–2 (2005), 55–74. ǦǹǿǹȄȇȊȋ, ȇȆ Ȍ ȇǻȇȅ ȉǹǽȌ ȆǾ ȈȇȅȁȢǾ ǼȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ. ǬȈ. ȆȈȉ. ǺȌȢǾǻǹȐȃȁ ȇǺȄȁȃ ȀǹȆȇǻéȋǹȋ (Peić–Ba lija 1990), Ȋǹ Ǿ ȌȅǾȊȋȇ ȉǾǼȌȄǹȉȆȇǼ ȁ Ȍ ȃȇȉǾȆȌ, ȈȇȉǾǽ Ȁáǻȁȋ ‘ȊǻǾȐǹȆȇ ȇǺǾȣǹȢǾ, ȀǹȃȄǾȋǻǹ’ (< *zav tȓ), Ȁáǻȁȋȇǻǹȋ (ȊǾ) ‘ȇǺǹǻǾȀǹȋȁ (ȊǾ) ȀǹȃȄǾȋǻȇȅ, ȀǹǻǾȋȇǻǹȋȁ (ȊǾ)’ (ibid.). ǧǻǹ ȊȄǹǺȇ ȈȇȋǻȉȚǾȆǹ ȁ ǹȉǾǹȄȆȇ ȇǼȉǹȆȁȐǾȆǹ ȁȅǾȆȁȏǹ ȅȇǼȄǹ Ǻȁ Ǻȁȋȁ ȈȉǾȉǹǽǹ ǽȇȅǹȣǾǼ ȁȀȉǹȀǹ Ȇǹ Ȇȇǻȇ [ȈȌȋ ȊǾ ȈǾȢǾ ȁ Ȅȇȅȁ Ȇǹ Ȇȇǻȇ …] ȈȉǾȅǹ ȁȋǹȄ. nuovo nuovetto ‘Ȇȇǻ Ȇȇǻȏǹȋ’, ȌȈ. ȁ ȊȈȄȁȋȊȃȁ ȁȀȉǹȀ Ȇȇǻȁ ȆȇǻǾȆȋȁ, ȆȇǻǾ ȆȇǻǾȆȋǾ ‘id.’ (ǻ. Vinja 1998–2004, 2: 218 s.v. novênti). ǧȆǹ ȆǹȠǻǾȉȇǻǹȋȆȁȠǾ ȆǾȅǹ ǻǾȀǾ 9.4.2009 16:14:55 30 ǥǹȉȋǹ ǚȠǾȄǾȋȁȣ ȏǾȄǾ ǼȉȌȈǾ ȉǾȐȁ ȆǾȠǹȊȆȇ, Ǫȃȇȃ ȈȇȅȁȢǾ ǽǻǹ ȅȇǼȌȣǹ ȉǾȑǾȢǹ (ǽȇǽȌȑǾ ǺǾȀ ǾȃȊȈȄȁȃǹȏȁȠǾ): ȇǽ ȈȉȁǽǾǻǹ Ȇȇǻ ȁȄȁ ȇǽ ȁǾ. ȃȇȉǾȆǹ *n u-/*nəu-/*nū- ‘ȅȌȐȁȋȁ ǽȇ ȁȀȆǾȅȇǼȄȇȊȋȁ’ (Skok l.c.). 3.1. ǧǻȌ ȈȇȋȇȢȌ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȃȌ, ȃȇȠȌ ȠǾ ȀǹȈȉǹǻȇ Ȉȉǻȁ ȁȀȆǾȇ ǝǹȆȁȐȁȣ9, ȈȉȁȎǻǹȋǹ ȁ ǽǹȡǾ ȉǹȀȉǹȚȌȠǾ ǛǹȉǺȇȋȇǻǹ. ǧȆǹ ǽȇǻȇǽȁ ȉǹȀȅǹȋȉǹȆǾ Ȋ.-Ȏ. ȄǾȃȊǾȅǾ Ȍ ǻǾȀȌ Ȋǹ ȊȄȇǻǹȐȃȁȅ ȉǾȐȁȅǹ Ȍ ȃȇȠȁȅǹ ȊǾ ȁȀǽǻǹȠǹ ȇȊȆȇǻǹ zanov-: zanoviť sa ‘ȉǹǿǾȊȋȁȋȁ ȊǾ, ȇȃȇȉǾȋȁ, ȈȇȊȋǹȋȁ ȌȈȇȉǹȆ’, zanovitý ‘ȋǻȉǽȇǼȄǹǻ, ȌȈȇȉǹȆ’, zanovec ȁ zanovit ‘ȋǻȉǽȇǼȄǹǻǹȏ’, zanovovati ‘ǿǾȊȋȁȋȁ ȊǾ’, zanovitosť ‘ǺǾȀǽȌȑȆȇȊȋ, ȋǻȉǽȇǼȄǹǻȇȊȋ’.10 ǨȇȉǾȚǾȢǾȅ ȀȆǹȐǾȢǹ Ȋ.-Ȏ. ȁ ȊȄȐ. ȉǾȐȁ ǹȌȋȇȉȃǹ ǽȇȄǹȀȁ ǽȇ ȀǹȃȡȌȐȃǹ ǽǹ ȀȆǹȐǾȢǾ ‘ȀǹǻȇȠ, ȃȉȁǻȌǽǹȢǾ (ȈȌȋǹ)’ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȊǾȃȌȆǽǹȉȆȌ ȃȇȆȃȉǾȋȁȀǹȏȁȠȌ ȇȈȑȋȁȠǾǼ ȀȆǹȐǾȢǹ ‘ȊȅǾȋȢǹ, ǽȇȊǹǽǹ, ȋǾȑȃȇȣǹ’, ȋǾ ǽǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȁ ȃȇȅȈȄǾȃȊ ǹȆǹȄȁȀȁȉǹȆǾ ȊȄȇǻǹȐȃȇ-ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃǾ ȄǾȃȊȁȐȃǾ ǼȉȌȈǾ ȌȃǹȀȌȠǾ Ȇǹ ȢǾȆȌ ȈȉȁȈǹǽȆȇȊȋ ȁǾ. ǼȆǾȀǽȌ *n u-/*nəu-/*nū- ȃȇȠǾ ȠǾ ȇȀȆǹȐǹǻǹȄȇ ‘ȊȈȇȉȌ Ȋȅȉȋ ȃǹȇ ȈȇȊȄǾǽȁȏȌ ȊȋǹȉȇȊȋȁ, ȁȊȋȉȇȑǾȆȇȊȋȁ, ȅȌȐǾȢǹ ȁȋǽ.’. ǪȄȇǻǾȆȊȃǾ ȋǻȇȉǾǻȁȆǾ ȃȇȠǾ ȈȉȁȈǹǽǹȠȌ ȇǻȇȅ ǼȆǾȀǽȌ ȁȅǹȠȌ ȃȇȉǾȆȊȃȇ a (*naviti ‘Ȁǹȅǹȉǹȋȁ’, *navȓ ‘ȅȉȋǻǹȏ, ǽȌȑǹ ȌȅȉȄȇǼ’)11 ȁȄȁ y (*nyti ‘Ȉǹȋȁȋȁ, ȋȌǼȇǻǹȋȁ’)12, ȋȠ. ȇǽȉǹǿǹǻǹȠȌ ǽȌǼ ȁǾ. ǻȇȃǹȄȁȀǹȅ. Ǚȃȇ ȇȊȆȇǻǹ (za)nov-, ȃȇȠǹ ȊǾ Ƞǹǻȡǹ Ȍ Ȋ.-Ȏ. ȁ ȊȄȐ. ȠǾȀȁȃȌ, ȈȉȁȈǹǽǹ ȇǻȇȅ ǼȆǾȀǽȌ, ȢǾȆȇ o ȈȇȋȁȐǾ ȇǽ ȁǾ. *ə, ȋȠ. ȇǽȉǹǿǹǻǹ ȊȋǾȈǾȆ ȉǾǽȌȃȏȁȠǾ. 3.1.1. ǙȆǹȄȁȀȁȉǹȠȌȣȁ ȉǹȀȅǹȋȉǹȆǾ ȇǺȄȁȃǾ Ȋǹ ȋǻȇȉǺǾȆȇǼ ȁ ȎȉȇȆȇȄȇȑȃȇǼ ȊȋǹȆȇǻȁȑȋǹ, ǹȌȋȇȉȃǹ ȀǹȃȡȌȐȌȠǾ ǽǹ ȊȌ ȆǹȠȊȋǹȉȁȠȁ, ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ, ȊȄȐ. ǼȄǹǼȇȄ zanoviť sa ȁ Ȋ.-Ȏ. ȁȅǾȆȁȏǹ ȀȆȇǻēȋ, Ȇǹ ȇȊȆȇǻȌ ȃȇȠȁȎ ȠǾ ȁ Ȇǹ ȈȊȄ. ȆȁǻȇȌ ȅȇǼȌȣǾ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȊǹȋȁ ǼȄǹǼȇȄ *(za)noviti (sę) ‘Ȍȅȇȉȁȋȁ ȊǾ, ȌȃȉȌȋȁȋȁ ȊǾ, ȇǺǹȅȉǾȋȁ’ ȁ ȁȅǾȆȁȏȌ *zanovetȕ ‘Ȍȅȇȉ, ȅȌȐǾȢǾ’. ǜȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ ȠǾ ȆǾȊȌȅȢȁǻȇ ȊǾȃȌȆǽǹȉȆȇ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆ Ȉȇ ǹȆǹȄȇǼȁȠȁ Ȋǹ ȇȆȇȅǹȋȇȈǾȠȊȃȁȅ ǼȄǹǼȇȄȁȅǹ, ȆǹȃȇȆ ǼȌǺȁȋȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȇǼ ȀȆǹȐǾȢǹ ȁȅǾȆȁȏǾ ȀǹȆȇǻǾȋ. ǧǽ Ȋ.-Ȏ. ȁȅǾȆȁȏǹ Ȇǹ -et ȅȌȑȃȇǼ ȁ ǿǾȆȊȃȇǼ ȉȇǽǹ (ȆȇǻǾȋ, ȀǹȆȇǻǾȋ) ȊȋǹȉȁȠȁ ȠǾ ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ ȇǺȄȁȃ ǿǾȆȊȃȇǼ ȉȇǽǹ, ǺȌǽȌȣȁ ǽǹ ȊǾ -et Ȍ ȅȌȑȃȇȅ ȉȇǽȌ ȇǺȁȐȆȇ ȇǽȆȇȊȁ Ȇǹ ȆǹȀȁǻǾ ȈȇȠǹǻǹ ȃȇȠǾ ȊǾ ȇȈǹǿǹȠȌ ȐȌȄȁȅǹ (ȋȁȈǹ *lepetȓ, *trepetȓ) ȁ Ȍ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇȅ ȊȄȌȐǹȠȌ ȅȇǿǾ ȊȋǹȠǹȋȁ Ȍ ǻǾȀȁ Ȋǹ ȃǹȊȆȁȠȁȅ ȀȆǹȐǾȢǾȅ ȁȅǾȆȁȏǾ (‘ǺȉǺȡǹȢǾ’). Ǚȃȇ ȠǾ Ǫȃȇȃ Ȍ ȈȉǹǻȌ ǽǹ ȠǾ Ȍ ȊȌȍȁȃȊȌ -et ȈȉǻȇǺȁȋȆȇ ǺȁȄȇ e, ȇȆǽǹ Ȋ.-Ȏ. ȀȆȇǻēȋ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǹ ȈȊȄ. ȊȌȍȁȃȊ *-etȕ. ǙȄȁ ȃǹȃȇ ȠǾ ȋȇ «ȊǾȃȌȆǽǹȉǹȆ» ȊȌȍȁȃȊ, ȁȅǾȆȁȏǹ *zanovetȕ ȅȇǿǾ Ǻȁȋȁ Ȋǹȅȇ Ȍ ȈȇȊȉǾǽȆȇȠ ǻǾȀȁ Ȋǹ ǼȄǹǼȇȄȇȅ *zanoviti (ǽǾȋǹȡȆȁȠǾ ǻ. ǛǹȉǺȇȋ 1975: 30–32). 3.2. ǥǾȚȌȋȁȅ, ǹȃȇ Ǫȃȇȃ ȆȁȠǾ Ȍ ȈȉǹǻȌ ȊȅǹȋȉǹȠȌȣȁ ȇǺȄȁȃǾ Ȋǹ -ȁȠǾ- ȊǾȃȌȆǽǹȉȆȁȅ ȈȊǾȌǽȇȠǾȃǹǻȁȀȅȁȅǹ, ȇȆǽǹ ȊǾ ȁ ȋȌȅǹȐǾȢǾ ȀǹȊȆȇǻǹȆȇ ȌȈȉǹǻȇ Ȇǹ ȋȇȠ ȢǾǼȇǻȇȠ ȋǻȉǽȢȁ Ȋǹ ȅȆȇǼȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȢǾȆȁȠȁȅ ǼȄǹǼȇȄȇȅ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ, ȇȊȁȅ ȑȋȇ ȊȌ ȊǾ ȇǻǾ ǽǻǾ ȉǾȐȁ Ȍ ȁȀȉǹȀȌ Ȇǹ ȀǹȆȇǻǾȋ ȌȃȉȊȋȁȄǾ. ǝȉȌǼǹȐȁȠǾ ǛǹȉǺȇȋ 1975: 31 (ǻ. § 3.1.). 9 ǧ ȃȇȉǾȆȌ nu (2) ‘ȇǺȉȋǹȋȁ, ȇǺǹȉǹȋȁ, ȃȄȇȆȌȋȁ’, ǝǹȆȁȐȁȣ ȃǹǿǾ: «ȊǹȅȇǼȄǹȊȆȇ ȊǾ ȑȁȉȁ Ȍ au, ȇǽ ȐǾǼǹ Ȍ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ȈȉǾǽ ȊǹȅȇǼȄǹȊȆȁȅ Ǻȁǻǹ ov: ȀȆǹȐǾȢǾ ‘ȇǺȉȋǹȋȁ ȊǾ’ ȈȉȁǺȄȁǿȌȠǾ ȊǾ ȃ ȀȆǹȐǾȢȌ ‘ȁȀǻȁȠǹȋȁ’, ǹ ȀȆǹȐǾȢǾ ‘ȃȄȇȆȌȋȁ’ ȈȉȁǺȄȁǿȌȠǾ ȊǾ ȃ ȀȆǹȐǾȢȌ ‘ȈȉǾȆǾȅǹǼǹȋȁ ȊǾ’: ȀȆȇǻȁȠǾȋ, ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȋȁ, ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȄȇ, ȀǹȆȇǻȁȠèȋ ȑ. ǨȇȉǾǽȁȅ Ȋǹ íàâü (morbus), ȐǾȑ. unaviti (fatigari), ȊȋȊȄ. qíûâàòè (animum despondere)» (Dani ić 1877: 121). 10 ǦȁȠǾ ȠǹȊȆȇ ȊȈǹǽǹ Ȅȁ ȇǻǹȅȇ ȉȌȊ. ǽȁȠǹȄ. ȀǹȆȇǻúȋȕ, -úȑȕ ‘ȌȅǹȀǹȋȁ, ȁȊȈȉȡǹȋȁ ȆǾȑȋȇ Ȇȇǻȇ, ȐȁȊȋȇ’, ‘ǽǹȋȁ ȇǽȌȑȃǹ, ȇȄǹȃȑǹȋȁ ȊȉȏǾ’ [Ȋ ȆǹȈȇȅǾȆȇȅ ǽǹ ȠǾ ȀȆǹȐǾȢǾ ȆǾȠǹȊȆȇ] (ǪǩǦǜ). 11 ǬȈ. ǶǪǪǸ 24: 11–12 s.v. *naviti (sę) II, 43–44 s.v. *navȓka, 49–52 s.v. *navȕ, 52 s.v. *navȕcȕ?, 52–53 s.v. *navȕjȕ, 53 s.v. *navȕnȓjȕ, 61–63 s.v. *navȕskȓ(jȕ), id. 28: 112 s.v. *obnaviti sę. 12 ǬȈ. ǶǪǪǸ 26: 66–67 s.v. *nyti, 67 s.vv. *nytikȓ, *nytȕje, 68 s.v. *nyvȓjȕ, ȋǹȃȇȚǾ 49 s.v. *nutiti (sę). kniha.indb 30 9.4.2009 16:14:55 ǒȇȑ ȠǾǽȆȇȅ ȇ Ȋ.-Ȏ. ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ (ȈȉȇǺȄǾȅȁ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ȈȉǹȃȊǾ) 31 ǽȇǻȇǽȁ Ȍ ȈȁȋǹȢǾ. ǧȊȁȅ ȋȇǼǹ, ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȁ ȊǾ ȈȇȅǾȆȌȋȁ ȊȄȐ. ȁ Ȋ.-Ȏ. ȇǺȄȁȏȁ ȈȉȁȄȁȐȆȇ ȉǹȀȁȄǹȀǾ, Ȉǹ ȢȁȎȇǻȇ ȀǹȠǾǽȆȁȐȃȇ ȊǻȇȚǾȢǾ Ȇǹ ȁǾ. ȃȇȉǾȆ Ȋǹ ȀȆǹȐǾȢǾȅ ‘ȅȌȐȁȋȁ ǽȇ ȁȀȆǾȅȇǼȄȇȊȋȁ’ ȆȁȠǾ ȊǹȊǻȁȅ ȌǺǾǽȡȁǻȇ13. 4. Ǫǹ ǽȉȌǼǾ ȊȋȉǹȆǾ, ȀȆǹȐǾȢǹ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ (‘ȈȉȁǼȇǻǹȉǹȋȁ’, ‘ǺȉǺȡǹȋȁ’, ‘ȑǾǼǹȐȁȋȁ ȊǾ’, ‘ǺȌȆȏǹȋȁ’, ‘ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ, ȊȅǾȋǹȋȁ’) ǽǹȄǾȃȇ ȊȌ ǺȄȁǿǹ ȈȊȄ. ȃȇȉǾȆȌ *vět- ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȁ’, Ȇǹ ȃȇȠȁ Ǫȃȇȃ ȍǹȃȋȁȐȃȁ Ȋǻȇǽȁ ȇǻǹȠ ǼȄǹǼȇȄ ȈȇȅȁȢȌȣȁ Ǽǹ Ȍ ȇǽȉǾǽȆȁȏȁ vijèće: «ǪȄȇǿǾȆȁȏȁ ȋȁȈǹ ȆǹǼȇǻȁȠǾȊȋȁȋȁ ȇǽǼȇǻǹȉǹ ȈȉȁǽǾǻ ȉǹȀǼȇǻȁȠǾȋǹȆ (ȆǾ-), Ȋ ǹȈȊȋȉǹȃȋȌȅȇȅ ȉǹȀǼȇǻȁȠǾȋȆȇȊȋ (ȆǾ-) ȁ ȁȅǾȆȁȏǹ ȀǹȆȇǻȁȠǾȋ m. ‘ȊȅǾȋȢǹ, ǽȇȊǹǽǹ’, ‘cytisus, ǿȌȐȁȏǹ’, ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȋȁ, -ȆòǻȁȠǾȋ ȅ impf. (ǛȌȃ) ‘blaterare’, ȇǽǹȋȄǾ ȉǹǽȆǾ ȁȅǾȆȁȏǾ Ȇǹ -ǹȑ, -ǹȄȇ, -ǹȄǹȏ ȀǹȆȇǻȁȠèȋ ȑ, gen. -áȑǹ = ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȄǹȏ, gen. -ǹȇȏǹ = ȀǹȆȇǻȁȠèȋǹȄȇ. Ǭ ȇǺǹ ȊȄȌȐǹȠǹ ȈȉǾȍȁȃȊ ȠǾ ȉǹȊȋǹǻȡǾȆ ȈǹȉȋȁȃȌȄǹȅǹ Ǽȇ, Ȇȇ» (Skok 1971–1974, 3: 590). ǝǹȃȄǾ, ȇǻǽǾ ȊǾ ȆǹǻȇǽǾ ȁȊȃȡȌȐȁǻȇ ȁȠǾȃǹǻȊȃȁ ȇǺȄȁȏȁ, Ȉȉȁ ȐǾȅȌ ȊǾ ǛȌȃȇǻ ȈȉȁȅǾȉ ȌȇȈȑȋǾ ȆǾ ȃȇȅǾȆȋǹȉȁȑǾ. Ǡǹ ȉǹȀȄȁȃȌ ȇǽ ȈȉǾȚǹȑȢǾǼ ȋȌȅǹȐǾȢǹ, ȈȉǾȅǹ ȃȇȠǾȅ ȊǾ Ȍ ǼȄǹǼȇȄȌ ȁȀǽǻǹȠǹ ȈȉǾȍȁȃȊ Ȁǹ-, ȃȇȉǾȆ -Ȇȇǻ- ȁ ȊȌȍȁȃȊ -Ǿȋǹȋȁ, Ȍ ȇǻȇȅ ȊȄȌȐǹȠȌ Ǫȃȇȃ ȁȅȈȄȁȏȁȉǹ ȈȇȊȋȇȠǹȢǾ ȈȉǾȍȁȃȊǹ Ȁǹ-, ȈǹȉȋȁȃȌȄǾ Ȇȇ ȁ ȇȊȆȇǻȆȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ ǻȁȠǾȋǹȋȁ. 4.1. ǡ ȀǹȁȊȋǹ, ȇǻǹȠ ǼȄǹǼȇȄ ȠǾ ȑȁȉȇȃȇ ȀǹȊȋȌȈȡǾȆ Ȍ ȏȉȆȇǼȇȉȊȃȁȅ Ǽȇǻȇȉȁȅǹ, ȌȈ. ǻȁȠèȋǹȋȁ, ǻȠǾȋ ȅ ‘ȇǺǾȣǹǻǹȋȁ, ȇǺǾȋǹǻǹȋȁ’: ǛȁȠǾȋǹȠ ȅȌ ȋȉȁ ȋȇǻǹȉǹ ǺȄǹǼǹ! – ǛȁȠǾȋǹ ȅȌ ǺȇǼȇȅ ȈȇȊǾȊȋȉȁȅȊȋǻǹ – ǧǽ ȆǾǻȇȡǾ ǻȁȠǾȋǹȠ ȅȌ ȃȌȅȊȋǻȇ! ǯǜ (ǛȌȃ; RJA), ǻȁȠèȋǹȋ, ǻȠǾȋ ȅ ‘Ǽȇ ǻ ȇ ȉ ȁ ȋ ȁ , Ȉ ȉ ȁ Ȑ ǹȋ ȁ [ȇǻǽǾ ȁ ǽǹȡǾ ȈȉȇȉǾǽ ǥ. ǚ.] ȈȄǹȆȁȉǹȠȌȣȁ ȆǾȑȋȇ’: ǫȉȁ ǼȇǽȁȆǾ ǻȁȠǾȋǹȅ ǽǹ ȇȠǽǾȅ Ȍ ǨǾȣ, Ȇȇ Ȇȁȃǹȃȇ ǽǹ ȊǾ ȆǹȃǹȆȁȅ – ǛǹȀǽǹ ȆǾȑȋȇ ǻȁȠǾȋǹȠȌ, ǹȄ ȆǾ ȐȁȆǾ Ȇȁȑȋǹ ǛǹȊȇȠǾǻȁȣȁ (ǪȋȁȠȇǻȁȣ 1990), ǻȁȠèȋǹȋ ‘ȇǺǾȣǹǻǹȋȁ’ ǚȠǾȄȇȈǹǻȄȁȣȁ (ǕȌȈȁȣ 1977), ǻȁȠǾȋȋ, ǻȠǾȋ ȅ ‘ȆȌǽȁȋȁ, ȇǺǾȣǹǻǹȋȁ’: ǣȌȅȊȋǻȇ ȅȌ ȠǾ ǻȁȠǾȋâ Ȋǹȅȇ ǽǹ ȆǾ ȃǹǿǾ Ǿ ȁ ȇȆ Ǻȁȇ ȑ Ȣȁȅǹ ǠǹǼǹȉǹȐ (ǕȌȈȁȣȁ 1997), ǻȁȠǾȋȋ (ȇ ȃȌȅȊȋǻȌ) Ǫȋǹȉǹ ǯǜ (ǨǾ- ȑȁȃǹȆ 1965), ǻȠēȋȋ ‘ǻǾȣǹȋȁ; ȇǺǾȣǹȋȁ’ ǯȉȅȆȁȏǹ (ǥȁȄǾȋȁȣ 1940: 472).14 4.1.1. ǧȆ ȈȉȁȈǹǽǹ Ȉȇȉȇǽȁȏȁ ȈȊȄ. ǼȄǹǼȇȄǹ *větiti15. Ǫȃȇȃ, ȋȌȅǹȐǾȣȁ ǼȄǹǼȇȄ ȇǺȋǹȋȁ impf. ȃǹȇ ǽǾȆȇȅȁȆǹȄ ȇǽ òǺȠǾȋ m./f., ȁȃ. ȇǺȁȋ ‘promissio, votum’ < ob + větȓ, ǽȇǽǹȠǾ ǽǹ ȊǾ Ȋǹȅ ǼȄǹǼȇȄ ǺǾȀ ȈȉǾȍȁȃȊǹ ȇǺ- ȇȐȌǻǹȇ Ȍ ǯȉȆȇȠ ǜȇȉȁ: ǻȁȠèȋǹȋȁ, ǻȠǾȋ ȅ impf. ‘ȇǺȉȁȏǹȋȁ’ ǛȌȃ (Skok l.c.). 4.2. ǨȉȁȈǹǽȆȇȊȋ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ ȉǹȀȅǹȋȉǹȆȇȠ Ȉȇȉȇǽȁȏȁ ȈȇȊȉǾǽȆȇ Ǻȁ ȅȇǼȄȁ ȈȇȋǻȉȚȁǻǹȋȁ ȇǺȄȁȏȁ ȀǹȆȇǻe´ȋȁȑȋǾ ‘ȅǾȊȋȇ ǼǽǾ ȊȌ ȊǾ ȡȌǽȁ ȀǹǻǾȋȇǻǹȄȁ’16: ǡȅǹ Ȉȇ ǨȐȁȢȌ ȀǹȆȇǻǾȋȁȑȋǹ, ȈȇȆǾǼǽǾ Ƞȇȑ ȈȇȊȋȇȠȁ ȃȉȊ, ȡȌǽȁ ȊǾ Ȁ ǹ Ȇ ȇ ǻ Ǿ ȋ ǹ Ȅ ȁ ǛȉǹȢǾ ȁ ȀǹȆȇǻe´ȋǹȆ ‘Ȁ ǹ ǻ Ǿ ȋ ǹ Ȇ’: ǔǾǼȇǻȁ ȊȌ ǺȁȄȁ ȀǹȆȇǻǾȋǹȆȁ Ȑǹȃ Ȍ ǪǻǾȋȁ ȇȋǹȏ ibid. (ǠȄǹȋǹȆȇǻȁȣ 1998)17, ȌȃȇȄȁȃȇ Ȋǹȅȁ ȆȁȊȌ ȆǹȊȋǹȄȁ Ȉȇǽ ȌȋȁȏǹȠǾȅ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ. 13 14 15 16 17 kniha.indb 31 ǪǾȅǹȆȋȁȐȃȁ Ǻȁ ȇǻǹȅȇ ǾǻǾȆȋȌǹȄȆȇ ȊȈǹǽǹȄȁ ȈȉȁǽǾǻ ȀǹȆȇǻǾȋǹȆ ‘ȀǹȅǾȋǹȆ, ȃȇȅȈȄȁȃȇǻǹȆ; ǽȇȊǹǽǹȆ, ȆǾȈȉȁȠǹȋǹȆ’ ȁ ȈȉȁȄȇǼ ȀǹȆȇǻǾȋȆȇ ‘ȀǹȅǾȋȆȇ, ȋǾȑȃȇ; ǽȇȊǹǽȆȇ, ȆǾȈȉȁȠǹȋȆȇ’. Ǭ ǩǪǙ ȊȌ ȉǹȀǽǻȇȠǾȆȁ ǼȄǹǼȇȄȁ ǻȁȠèȋǹȋȁ1 ‘ȇǺǾȣǹȋȁ, ȈȇȆȌǽȁȋȁ (ȐǾȊȋȇ Ȍ ǻǾȀȁ Ȋ ȃȌȅȊȋǻȇȅ)’ ȁ ǻȁȠèȋǹȋȁ2 ‘ǻǾȣǹȋȁ, ǽȇǼȇǻǹȉǹȋȁ ȊǾ, ȊǹǻǾȋȇǻǹȋȁ ȊǾ’. ǬȈ. *jȕzv titi, *jȕzv tȓ (ǶǪǪǸ 9: 94), *nav titi, *nav tȓ I, *nav tȕje, *nav tȕnikȓ, *nav tȕnȓ(jȕ) (id. 23: 229–231), *obv titi (sę), *obv t(j)anȕje, *obv t(j)ati (sę) (id. 31: 30–33), *obv tȓ/*obv tȕ/*obv ta, *obv tȕnica/*obv tȕnikȓ (34–37) ȁȋǽ. ǬȈ. ȁ ǭǹȊȅǾȉ 1986–1987, 1: 305–306 s.v. ǻǾȋ; ǚǞǩ 1: 138 s.v. ǻèȋǹȅ (ȊǾ); Machek 1968: 687 s.v. v titi 2; Bezlaj 1977–2007, 4: 396 s.v. zavt II, id. 3: 348–349 s.v. svt II. ǬȈ. ȌȇǺȁȐǹȠǾȆȇ ȀáǻǾȋūȑȋǾ/ȀáǻȠǾȋūȑȋǾ ‘id.’ (ǩǪǙ). ǬȈ. ȇǺȄȁȃǾ ǺǾȀ ǾȄǾȅǾȆȋǹ -Ȇȇ-: Ȁǹǻe ȣ́ǹȆ ‘ȇȆǹȠ ȃȇȠȁ ȊǾ ȌȀǽȉǿǹǻǹ ȇǽ ȆǾȐǾǼǹ’: ǥȁȄȌȋȁȆ ȆȁȠǾ Ǻȁȇ ȀǹǻǾȣǹȆ, ȉǹǽǾȇ ȠǾ ȁ Ȍ ȆǾǽǾȡȌ ȁ Ȍ ȊǻǾȋǹȃ, Ȁǹǻeȣ́ǹ 3. sg. ‘ȌȀǽȉǿǹǻǹȋȁ ȊǾ ȇǽ ȆǾȐǾǼǹ’: ǧȆǹ ȅȄȇǼȇ ȀǹǻǾȣǹ, Ȋǻȁȅǹ ǽȇȊǹ- 9.4.2009 16:14:55 32 ǥǹȉȋǹ ǚȠǾȄǾȋȁȣ 4.2.1. Ǭ ȈȉȁȄȇǼ ȋǻȇȉǺǾȆȇȅ ȉǹȑȐȄǹȢǹǻǹȢȌ Ȇǹ Ȁǹ-Ȇȇ-ǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ ǼȇǻȇȉȁȄǹ Ǻȁ ȁ ȌȊȃȇȐȃǹ Ȉȇȋǻȉǽǹ Ȁǹ-ȃȇ-ǻȁȠèȋǹȋȁ, Ȍ ȃȇȠȇȠ ȊǾ ȌȅǾȊȋȇ ǾȄǾȅǾȆȋǹ -Ȇȇ- Ƞǹǻȡǹ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻȆȁ ȈȉǾȍȁȃȊ ȃȇ- (ǻ. § 1.3.). 4.3. ǞȄǾȅǾȆȋ -Ȇȇ- Ǫȃȇȃ ȋȌȅǹȐȁ ȃǹȇ ȈǹȉȋȁȃȌȄȌ ȃȇȠǹ ȊȋȇȠȁ ȁȀȅǾȚȌ ȈȉǾȍȁȃȊǹ Ȁǹ- ȁ ȇȊȆȇǻǾ ǻȁȠǾȋǹȋȁ (Skok 1971–1974, 3: 590). ǥǾȚȌȋȁȅ, Ȍ ȇǽȉǾǽȆȁȏȁ nòvēt, Ȍ ȃȇȠȇȠ ȈȉǾǽȄǹǿǾ ȊǹȊǻȁȅ ǽȉȌǼǹȐȁȠǾ ȋȌȅǹȐǾȢǾ, ȇȆ Ȇǹǻȇǽȁ ǜȉȁȆǾȆȋǹȄȇǻȇ ȅȁȑȡǾȢǾ ǽǹ ȠǾ -Ȇȇ-, Ȍ Ȋȋǻǹȉȁ, ȈȇȃǹȀȆǹ ȀǹȅǾȆȁȏǹ ȃȇȠǹ ȉǹȊȋǹǻȡǹ ȈȉǾȍȁȃȊ ȇǽ ȇȊȆȇǻǾ (Skok 1971–1974, 2: 527). 4.3.1. ǜȉȁȆǾȆȋǹȄ ȀǹȈȉǹǻȇ ȉǹȀȅǹȋȉǹ ȊȄȇǻǾȆȊȃǾ ȃȇȅȈȇȀȁȋȆǾ ǼȄǹǼȇȄǾ ȃȇȠȁ Ȍ ȊǾǺȁ ȊǹǽȉǿǾ ȀǹȅǾȆȁȏǾ: ȐǾȑ. ondati, ǺȌǼ. ȇȆòǿǽǹȅ, Ȋ.-Ȏ. òȆȇǽȁȋȁ, ȊȄȆ. onegati ȁȋǽ., ȁȄȌȊȋȉȌȠȌȣȁ ȇǻǹȃǹǻ ǻȁǽ ȋǻȇȉǺǾ, ȁȀȅǾȚȌ ȇȊȋǹȄȇǼ, ȁ ǼȄǹǼȇȄȇȅ (Ȁǹ)Ȇȇǻéȋǹȋȁ, Ȍ ȃȇȠǾȅ ȋǹȃȇȚǾ ȁȀǽǻǹȠǹ ȀǹȅǾȆȁȏȌ (ȇ)Ȇȇ (Grünenthal 1932: 380). 4.3.2. ǡ Ǫȃȇȃ ȋȌȅǹȐȁ Ȋ.-Ȏ. ǼȄǹǼȇȄ òȆȇǽȁȋȁ Ȇǹ ȊȄȁȐǹȆ ȆǹȐȁȆ, ǻȁǽǾȣȁ Ȍ ȢǾȅȌ verbum vicarium ȆǹȊȋǹȇ ȇǽ ȊȁȆȋǹǼȅǾ Ȋ ȈȇȃǹȀȆȁȅ ȈȉȁǽǾǻȇȅ ȁ ǼȄǹǼȇȄȇȅ ǽȠǾȋȁ (Skok 1971–1974, 2: 556–558 s.v. ôn)18. ǨȇȊǾǺȆȇ ȠǾ ȀǹȆȁȅȡȁǻǹ ȐȁȢǾȆȁȏǹ ǽǹ ǛȌȃȇǻǹ Ȉȇȋǻȉǽǹ ȇǻȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ ȁȀ ǝȇǺȉȇȋǾ ȁ ǩȁȊȆǹ ȁȅǹ ȌȈȉǹǻȇ ȀȆǹȐǾȢǾ ‘ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’ (Skok 1971–1974, 2: 557)19. 4.4. ǝǹȃȄǾ, ǹȃȇ ȈȉȁȎǻǹȋȁȅȇ ǜȉȁȆǾȆȋǹȄȇǻȇ ȋȌȅǹȐǾȢǾ, ǼȄǹǼȇȄ (Ȁǹ)ȆȇǻǾȋǹȋȁ ȅȇǼȄȁ ǺȁȊȅȇ, Ȉȇ ȌȀȇȉȌ Ȇǹ ȊȁȆȋǹǼȅǾ *ono děti, *ono dati ȁȋǽ., ȊǻǾȊȋȁ Ȇǹ *ono větati ȁȄȁ, ȅȇǿǽǹ, ȈȉǾ Ȇǹ *za ono větati ‘ȆǾȈȉǾȊȋǹȆȇ [ȁȋǾȉǹȋȁǻ!] ȊǾ Ȍ ǼȇǻȇȉȌ [vět-] ǻȉǹȣǹȋȁ Ȇǹ ȠǾǽȆȌ ȇǽȉǾȚǾȆȌ Ȋȋǻǹȉ, Ȏǻǹȋǹȋȁ ȊǾ Ȁǹ ȇȆȇ’. ǨȉǾȅǹ *ǻ(Ƞ)Ǿȋȋȁ Ȍ ȇǺ(Ƞ)Ǿȋǹȋȁ/ -ȣǹȋȁ – ǻȁȠèȋǹȋȁ/-ǻéȋǹȋȁ ȠǾ ȁȋǾȉǹȋȁǻȆȇ ǽȌǿǾȢǾ, ȌȈ. ȈȠǻǹȋȁ : ȀǹȈ(ȁȠ)éǻǹȋȁ. ǣǹǽǹ ȊǾ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ Ȍ ȠǾȀȁȐȃȇȅ ȇȊǾȣǹȢȌ ȀǹȅǹǼȄȁȄǹ, ȅȇǼȄȇ ȠǾ ǽȇȣȁ ǽȇ ȉǾǹȆǹȄȁȀǾ ȃȇȠȇȅ ȠǾ -(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ ȈȇȁȊȋȇǻǾȣǾȆȇ Ȋǹ ȊȌȍȁȃȊȇȅ ȁȋǾȉǹȋȁǻǹ Ȇǹ -Ǿȋǹȋȁ (Ǫȃȇȃȇǻȇ ȋȉǾȈèȋǹȋȁ), ǼǽǾ ȆȁȠǾ ǺȁȄȇ Ƞǹȋǹ, ȅǹǽǹ ȠǾ ȋȌ ȆǹǼȄǹȊǹȃ ȉǹȀȄȁȐȁȋ. Ǫǹ ȁȊȋȁȅ ȆǹǼȄǹȊȃȇȅ ȌȈ. ȀȆǹȐǾȢȊȃȁ ǺȄȁȊȃȇ ǹǻéȋǹȋȁ ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȁ ȃȇȠǾȑȋǹ, ǺȌȄǹȀȆȁȋȁ’ < ǹǻēȋȋ ‘id.’ (ǞǩǪǒ 1: 50 s.v. ǹǻǾȋ), ǼȢǾǻéȋǹȋȁ ‘ǼȢǹǻȁȋȁ, ǽȇȊǹȚȁǻǹȋȁ (ȈȉȁȐȇȅ)’ (ǩǪǙ). 5. ǥǹȢǾ ǻǾȉȇǻǹȋȆȇȅ ȐȁȆȁ ȊǾ ȊȄȇǿǾȆȁȏǹ *ȀǹȆȇǻȇ-ǻⱑ ȋǹȋȁ, ǹȄȁ ȇȆǹ ȆǹȊ ǽȇǻȇǽȁ ǽȇ ȈȇȊȄǾǽȢǾǼ (ȋǹȐȆȁȠǾ ȈȉǻȇǼ) ǪȃȇȃȇǻȇǼ ȈȉǾǽȄȇǼǹ Ȁǹ ȉǾȑǹǻǹȢǾ ȈȇȉǾȃȄǹ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ, ȋȠ. ǽȇ ȈȉȁǽǾǻǹ Ȇȇǻ (ǻ. § 3.). ǦǹȁȅǾ, ȅȇǼǹȇ Ǻȁ ȊǾ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȁȋȁ ǼȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻȁȋȁ Ȍ ȀȆǹȐǾȢȌ *‘ȌǻǾȃ ȁȀȆȇǻǹ ȈȇȐȁȢǹȋȁ ȁȊȋȌ ȈȉȁȐȌ’ (ǽȇǽȌȑǾ, ȋǹȃǻȇ ȀȆǹȐǾȢǾ ȃȇǽ ȇǻȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ ȆȁȠǾ ȈȇȊǻǾǽȇȐǾȆȇ Ȇȁ Ȍ ǩǪǙ, Ȇȁ Ȍ RJA), Ȍ ȃȇȅ Ǻȁ ȊȄȌȐǹȠȌ ȇǺȄȁȃ ȀǹȆȇǻȁȠǾȋǹȋȁ Ǻȁȇ ȈȊǾȌǽȇȠǾȃǹǻȁȀǹȅ ȆǹȊȋǹȇ ȆǹȊȄǹȢǹȢǾȅ Ȇǹ ǻȁȠǾȋǹȋȁ. 5.1. ǧǻǹ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȠǹ ȁȅǹ ȁ ȋȌ ȈȉǾǽȆȇȊȋ ȑȋȇ ǽȇȈȌȑȋǹ ǽǹ ȊǾ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋ ‘Cytisus’ ȇǺȠǹȊȆȁ ȃǹȇ ȁȀǻǾǽǾȆȁȏǹ Ȇǹ -tȕ (ȋȁȈ *bolgodětȕ, Vaillant 1974: 688) ȇǽ ȁȆȋȉǹȆȀȁȋȁǻǹ *zanověti, ȌȈ. Ȋ.-Ȏ. ȀǹȆòǻȁȋȁ ‘ȈȌȊȋȁȋȁ ȃȇȉǾȆ, Ȉȉȁȅȁȋȁ ȊǾ (ȇ ȈȉǾȊǹȚǾǽȁȄǹ Ȋ ȋȇ ȀǹǻǾȣǹȢǾ, ‘ȈȉǹȀȆȇǻǹȋȁ’, Ȁǹǻe´ȣȁȆǹ ‘ȀǹǻǾȋȁȆǹ’ ȊǻǾ ǯȉȆǹ ǩǾȃǹ (ǥǹȉȃȇǻȁȣ 1986). ǠǹȆȁȅȡȁǻȇ 18 19 kniha.indb 32 ȠǾ ȁȈǹȃ ǽǹ Ȍ ǯȉȆȇȠ ǩǾȏȁ ǼȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ ȁȅǹ Ȅȁȃ ȀǹȆȇǻu´ȋǹ (ȊǾ) 3. sg. ‘Ȁǹǽȉǿǹǻǹȋȁ (ȊǾ)’, ȌȈ. ȁ ǼȇȉǾȈȇȅǾȆȌȋǾ ȈȇȋǻȉǽǾ ȀǹȆȇǻu´ȋǹ ‘ȊȅǾȋǹȋȁ, ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’ ǣǹȅǾȆȁȏǹ ȃȇǽ Ǧȁȑǹ, ǫȁȅȇȃ, ȀǹȆȇǻu´ȣǹȅ ‘ȀǹȆȇǻǾȋǹȋȁ’ ǤǾȊȃȇǻǹȏ (ǻ. § 1.1.). ǧ ȋǻȇȉǾǻȁȆǹȅǹ ȇǻȇǼ ȋȁȈǹ ǻ. Ƞȇȑ ȁ Machek 1968: 414–415 s.v. on; ǚǞǩ 4: 888–889 s.v. ȇȆòǽà; Bezlaj 1977–2007, 2: 249 s.v. onegaviti ȁȋǽ. ǧ ȇȊȋǹȄȁȅ ȀȆǹȐǾȢȁȅǹ ȇǻȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ ǻ. Skok l.c.; ǩǪǙ 17: 695–696; ǥȇȊȃȇǻȡǾǻȁȣ 1937: 176–179. 9.4.2009 16:14:55 ǒȇȑ ȠǾǽȆȇȅ ȇ Ȋ.-Ȏ. ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ (ȈȉȇǺȄǾȅȁ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ȈȉǹȃȊǾ) 33 ȆȇȠ Ǻȁȡȏȁ, ȃǹȄǾȅȌ)’: ǨȉǾȊǹȚǾȆǹ ǻȇȣȃǹ, ȃǹȄǾȅ, Ȑȇȃȇȋ ȀǹȆȇǻȁ ȋȠ. Ȉȉȁȅȁ ȊǾ, ȈȇȋǾȉǹ (ǩǪǙ), ǺȌǽȌȣȁ ǽǹ ȠǾ ȀǹȆȇǻǾȋ ȃȇȉȁȑȣǾȆǹ ȁ Ȁǹ «ȄȁȊȋȇȊȠǾȃ»20 (ǻ. § 1.4.). 6. ǫǹȃȇ ǽȇȄǹȀȁȅȇ ǽȇ Ƞȇȑ ȠǾǽȆȇǼ ȇǽ ȆǾȉǾȑǾȆȁȎ ȈȉȇǺȄǾȅǹ ǻǾȀǹȆȁȎ Ȁǹ ȉǹȀȅǹȋȉǹȆȌ ȄǾȃȊȁȐȃȌ ǼȉȌȈȌ, ǹ ȋȇ ȠǾ ȇǽȆȇȊ ȍȁȋȇȆȁȅǹ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋ ȈȉǾȅǹ Ȉȇȉȇǽȁȏȁ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ. 6.1. ǦǹȉȇǽȆǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ǽȇǻǾȄǹ ȠǾ Ȍ ǻǾȀȌ ȇǻǾ ǽǻǾ ȄǾȃȊǾȅǾ, ȑȋȇ ȊǾ ȆǹȠǺȇȡǾ ǻȁǽȁ ȁȀ ȈȉȁȅǾȉǹ ȃȇȠȁ ȁȄȌȊȋȉȌȠǾ ȠǾǽȆȇ ȇǽ ǼȇȉǾȆǹǻǾǽǾȆȁȎ ȀȆǹȐǾȢǹ ǼȄǹǼȇȄǹ, ȋȠ. ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȁ Ȍ ȊȆȌ ȁȄȁ ǺȌȆȁȄȌ, ǺȌȆȏǹȋȁ’: ǚȌǽȁȅȊȃǹ ȠǾ ȃȉǹȡȁȏǹ ȈȉǾȄǹ Ȍ ȆǾǽȠǾȡȌ, Ȉǹȃ Ȋǹȅ … ȠȇȠ Ȁ ǹ Ȇ ȇ ǻ Ƞ Ǿ ȋ, ȆǾǻǾȊȁȡ ȁ ȀǹǺȌȆȁȏȌ ȋȉǹǻȌ Ȉȇǽ ȆȇȊ ȅǾȋȆȌȄǹ, Ȉǹ ȠǾ ȈȇǺȌǽǹȄȁȄǹ, Ȁ ǹ Ȇ ȇ ǻ Ƞ Ǿ ȋ ǹ ȁ ȀǺȌȢǾȆǹ ȠǾ ǦǨȉ (ǩǪǙ). ǧǻǽǾ ȊǾ ȀǹȈȉǹǻȇ ȉǹǽȁ ȇ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȇȠ ȅǹǼȁȠȁ, ȃǹȃǻǾ ǽȇȊȋǹ ȁȅǹ Ȍ ȡȌǺǹǻȆȁȅ ȆǹȉȇǽȆȁȅ ȈǾȊȅǹȅǹ, ȌȈ. ȆȈȉ.: ǥȁȄȇǽȌǹ, ǽǹ ȊǾ ȅȁȄȌȠǾȅȇ; / ǣǹȄȇȈǾȉǹ, ǽǹ ȅǾ ȆǾ ȇȋǾȉǹ; / ǓȌǺȁȐȁȏǾ, ǽǹ ȅǾ ȊǻǹǼǽǹ ȡȌǺȁ; / ǣǹȉǹȆȍȁȄǹ, ǽǹ ȊǾ ȆǾ ȃǹȉǹȅȇ; / ǰȌǺȉǹ ȏǻǾȣǹ, ǽǹ ȅǾ ǽȇǺȉȇ ȐȌǻǹ; / ǚȇȊȁȇȃǹ, ǽǹ ȅ’ ȆǾ ȊȅǾȣǾ Ȋ ȇȃǹ; / Ǚ ȆǾǻǾȆǹ, ǽǹ ȅȌ ȊȉȏǾ ǻǾȆǾ; / ǪǹȅǽȇȃǹȊǹ ȁ ȇȃȇȄȇȐǾȈǹ (ǛȌȃ I: 645). 6.2. ǥǾȚȌȋȁȅ, Ȋǹ ȊȋǹȆȇǻȁȑȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ȆǹȌȃǾ, ȇǻǹȠ ȇǽȆȇȊ ȆȁȠǾ ǽȇ ȃȉǹȠǹ ȉǹȀȠǹȑȢǾȆ. Ǫǹȅ Ǫȃȇȃ, ȃȇȠȁ Ȍ ǽȇȊǹǽ ȏȁȋȁȉǹȆȁȅ ȇǽȉǾǽȆȁȏǹȅǹ ȌǻǾȃ ȆǹȈȇȉǾǽȇ Ȇǹǻȇǽȁ ȍȁȋȇȆȁȅ ȁ ǼȄǹǼȇȄ, ȑȋȇ Ǻȁ ȊȌǼǾȉȁȊǹȄȇ ǽǹ ȁȎ Ȋȅǹȋȉǹ ǼǾȆǾȋȊȃȁ ȊȉȇǽȆȁȅǹ, Ȍ ȇǽȉǾǽȆȁȏȁ znovijet Ȉȇ Ȉȉǻȁ ȈȌȋ ȇǽȉǾȚȌȠǾ ȈȉȁȉȇǽȌ ȋȇǼ ȇǽȆȇȊǹ: «Ǭ Ȏȉǻ. Ȋ Ǿ ȇ Ȋ Ƞ Ǿ ȣ ǹ Ȅ ǹ ȃǹȇ ǹȈȊȋȉǹȃȋȌȅ ȇǽ ȀǹȆȇǻȁȠǾȋǹȋȁ…» (Skok 1971–1974, 3: 642), ȀǹȊȆȇǻǹȆȇǼ, ȃǹȃȇ ȁȀǼȄǾǽǹ, Ȋǹȅȇ Ȇǹ ȈǹȉǾȋȁȅȇȄȇȑȃȇȅ ȆǹȊȄǹȢǹȢȌ ȍȁȋȇȆȁȅǹ Ȇǹ ǼȄǹǼȇȄ.21 6.3. ǝȇǽǹȋȆȇ ȇȈȋǾȉǾȣǾȢǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȐȁȢǾȆȁȏǹ ǽǹ Ȇȁ Ȋǹȅ ȍȁȋȇȆȁȅ, ȃȇȠȁ ȊǾ Ƞǹǻȡǹ Ȍ ȆȁȀȌ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȎ ȠǾȀȁȃǹ, Ȍ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ ǻǹȉȁȠǹȆȋǹȅǹ, ȆǾȅǹ ȠǾǽȁȆȊȋǻǾȆȇ ȉǾȑǾȆȌ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȌ. ǦǹȠȐǾȑȣǾ ȊǾ ȁȀǻȇǽȁ ȁȀ Ȅǹȋ. genista, ȊȉȄǹȋ. janesta (Berneker 1908–1913: 439; Bezlaj 1977–2007, 2: 218 s.v. negnцj; ǞǪǬǥ 2: 264 s.v. ȀíȆóǻǹȋȕ ȁȋǽ.), Ȍ ȑȋǹ ȊȌȅȢǹ ǪȆȇȠ, ȇǽȉǾȚȌȠȌȣȁ ȢǾǼȇǻȇ ȈȇȉǾȃȄȇ ȃǹȇ ȆǾȠǹȊȆȇ (ǻ. Bezlaj 1977–2007, 4: 389 s.v. zánovet). ǩǾȚǾ ȊǾ ǽȇȈȌȑȋǹ ȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ǽȇȅǹȣǾ ȋǻȇȉǺǾ ȋȁȈǹ *za-nova, ǺȌǽȌȣȁ ǽǹ ȊǾ Genista tinctoria ǺǾȉǾ Ȁǹ ǻȉǾȅǾ ȅȄǹǽȇǼ ȅǾȊǾȏǹ (Machek 1968: 216 s.v. janovec), ȑȋȇ ȊǾ Ȍ ǞǪǬǥ l.c. ȋȉǾȋȁȉǹ ȃǹȇ ȆǹȉȇǽȆǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ. ǛǹȉǺȇȋ 1975: 32–33 Ȋǻȇǽȁ ȍȁȋȇȆȁȅ Ȇǹ ȁȊȋȁ ȃȇȉǾȆ *n u-/*nəu-/*nū- ȃǹȇ ȁ ǼȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ, ǽȇȃ Ǥȇȅǹ Ȍ ȢǾȅȌ ǻȁǽȁ ȊȄȇǿǾȆȁȏȌ zano-větȕ, ȐȁȠȁ ȠǾ Ȉȉǻȁ ǽǾȇ Ȍ ǻǾȀȁ Ȋǹ zona ‘ȑȌȈȡǾ ȀȉȆȇ ǿȁȋǹ’22 < ȈȁǾ. *Кen-/Кon- ‘ȈȉǹȀǹȆ’, ǹ ǽȉȌǼȁ Ȋǹ ȊȋȊȄ. ǻⱑ ȋǻȕ, ȉȌȊ., ǺȌǼ. ǻǾȋȃǹ ‘ǼȉǹȆǹ’, ȈȊȄ. *vitva ‘ǻȉǺǹ’ (Ǥȇȅǹ 1990: 94–95). 7. ǩǾȀȁȅȁȉǹȠȌȣȁ ȊǻǾ ȑȋȇ ȠǾ ȉǾȐǾȆȇ ȅȇȉǹȅȇ ȃȇȆȊȋǹȋȇǻǹȋȁ ǽǹ ǼȄǹǼȇȄ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ Ƞȇȑ ȌǻǾȃ ȆǾ ȅȇǿǾ ǽȇǺȁȋȁ ȃȇȆǹȐȆȇ, ȆǾǽǻȇȊȅȁȊȄǾȆȇ ȋȌȅǹȐǾȢǾ. ǦǹȠǻǾȣȌ ȈȉǾȈȉǾȃȌ ȋȇȅǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȆǾȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ǽǹ ȊǾ Ȍȋǻȉǽȁ ǽǹ Ȅȁ ȠǾ Ȍ ȢǾǼȇǻȇȅ ȊǹȊȋǹǻȌ ȈȉȁȅǹȉȆȇ ǺȁȄȇ ě ȁȄȁ ȆȁȠǾ, ȇǽ ȐǾǼǹ ǽǹȡǾ ȀǹǻȁȊȁ ȁ ȋǻȇȉǺǾȆȇ ȉǹȑȐȄǹȢǹǻǹȢǾ ǼȄǹǼȇ20 21 22 kniha.indb 33 ǤȁȊȋòȊǾȃ/ȄȁȊȋòȊȠǾȃ ‘ǽǾȇ ȑȌȅǾ ȌȉǾȚǾȆǾ Ȁǹ ȈȇǻȉǾȅǾȆȇ ȊǹȊǾȏǹȢǾ ǼȉǹȢǹ ȁ ȊǹǽǾǻǹȢǾ ȄȁȊȆȁȃǹ Ȁǹ ȁȊȎȉǹȆȌ ȊȋȇȃǾ’: ǧȆȁ ȊȌ ȊǾ ȈȉȁȃȉǹǽǹȄȁ ȊǾȄȌ ȁ ȑȌȡǹȄȁ ȃȉȇȀ ȠǾǽǹȆ ȄȁȊȋȇȊǾȃ ǼȉǹǺȇǻȁȆǾ ȁ ȀǹȆȇǻǾȋȁ, ‘ȊǾȐǹ, ȊǹȊǾȏǹȢǾ ǼȉǹȢǹ Ȁǹ ȄȁȊȆȁȃ’ (ǩǪǙ). ǝǹ ȆǾȅǹ ȠǾǽȁȆȊȋǻǾȆȇǼ Ȋȋǹǻǹ ȇ ȇǽȆȇȊȌ ȍȁȋȇȆȁȅǹ ȈȉǾȅǹ Ȉȇȉȇǽȁȏȁ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ ǻȁǽȁ ȊǾ ǻǾȣ ȁ ȁȀ ȋȉǾȋȅǹȆǹ ȁȅǾȆȁȏǾ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋ Ȍ ȉǾȍǾȉǾȆȋȆȁȅ ȉǾȐȆȁȏȁȅǹ. ǫǹȃȇ ȠǾ Ȍ ǩǪǙ ȋȇ ȠǾǽȆǹ ȇǽȉǾǽȆȁȏǹ Ȋǹ ǽǻǹ ȀȆǹȐǾȢǹ, ǽȇȃ ȊȌ Ȍ RJA ȁȀǽǻȇȠǾȆǹ ǽǻǹ ȎȇȅȇȆȁȅǹ: ȀǹȆȇǻȁȠǾȋ ‘ȀǹȆȇǻǾȋǹȢǾ, ȀǹǽȁȉȃȁǻǹȢǾ, ǽȇȊǹȚȁǻǹȢǾ’ ȁ ȀǹȆȇǻȁȠǾȋ ‘Ǻȁȡȃǹ’. ǬȈ. ȀцȆǹ ‘ȀǹȃȉǿȡǹȄǹ, ȠǹȄȇǻǹ ǿȁȋǹȉȁȏǹ (ȇǺȁȐȆȇ ȀȇǺ, ȠǾȐǹȅ ȁȄȁ ȈȉȇȊȇ)’ ǚǹȐȃǹ, Ǥȁȃǹ (ǩǪǙ). 9.4.2009 16:14:56 34 ǥǹȉȋǹ ǚȠǾȄǾȋȁȣ Ȅǹ. ǧǻȇȠ ȆǾǽȇȊȋǹȠȌȣȇȠ ȃǹȉȁȏȁ ȈȉȁǽȉȌǿȌȠǾ ȊǾ ȁ ȆǾȠǹȊǹȆ ȇǽȆȇȊ ǼȄǹǼȇȄǹ ȈȉǾȅǹ ȍȁȋȇȆȁȅȌ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋ, ȃȇȠȁ Ȇȁ Ȋǹȅ ȆǾȅǹ ȠǾǽȁȆȊȋǻǾȆȇ ȈȉȁȎǻǹȣǾȆȇ ȇǺȠǹȑȢǾȢǾ. ǫǹȃȇ ȠǾ ȈȉǾǽ Ȇǹȅǹ ȀǹȈȉǹǻȇ «ȠǾǽȆǹȐȁȆǹ Ȋǹ ǽǻǾ ȆǾȈȇȀȆǹȋǾ», ȃȇȠǹ ȊǾ Ȅǹȃȇ ȉǾȑǹǻǹ Ȍ ȅǹȋǾȅǹȋȁȐȃȇȠ ȋǾȇȉȁȠȁ, ǹȄȁ Ȍ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȇȠ ȈȉǹȃȊȁ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȆǾȈȉǾȅȇȊȋȁǻ ȈȉȇǺȄǾȅ. 7.1. ǨȉȁȅǾȉ ǼȄǹǼȇȄǹ ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ Ƞȇȑ ȠǾǽȆȇȅ Ȇǹȅ ȈȇȃǹȀȌȠǾ ȃȇȄȁȃȇ ȠǾ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ȀǹǻȁȊȆǹ ȇǽ Ȉȇǽǹȋǹȃǹ ȃȇȠǾ ȈȉȌǿǹȠȌ ȇȊȋǹȄǾ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃǾ ǽȁȊȏȁȈȄȁȆǾ, ȃǹȇ ȑȋȇ ȊȌ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȠǹ, ȁȊȋȇȉȁȠȊȃǹ ȍȇȆǾȋȁȃǹ, ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȠǹ, ȋǻȇȉǺǹ, ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȁȋǽ. ǨȇȋȈȌȆȇȊȋ ȁ ȈȇȌȀǽǹȆȇȊȋ ȢȁȎȇǻȁȎ ȆǹȄǹȀǹ ȆǾȇȈȎȇǽǹȆ ȊȌ ȈȉǾǽȌȊȄȇǻ ǽǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ, ȃǹȇ ȊȁȆȋǾȀǹ ȁ ȊȌǺȄȁȅǹȏȁȠǹ ǺȉȇȠȆȁȎ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃȁȎ ǽȇȊȋȁǼȆȌȣǹ, ȁ Ȋǹȅǹ ȇȊȋǻǹȉȁ ȊǻȇȠ ȏȁȡ. Ǭ ȊȁȋȌǹȏȁȠǹȅǹ ȃǹǽǹ ȆǾȃȁ ȇǽ ȃȡȌȐȆȁȎ ȍǹȃȋȇȉǹ ȆȁȊȌ ȈȇȀȆǹȋȁ, Ȑǹȃ ȁ Ȍ ȊȄȌȐǹȠȌ ȑȁȉȇȃȇ ȈȇȊǻǾǽȇȐǾȆȁȎ ȁ ǺȇǼǹȋȇ ǽȇȃȌȅǾȆȋȇǻǹȆȁȎ ȄǾȃȊȁȐȃȁȎ Ȉȇȉȇǽȁȏǹ ȃǹȇ ȑȋȇ ȠǾ ȇǻǹ, ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ȉǹȀȇȋȃȉȁǻǹ ȊǻȌ ȊǻȇȠȌ ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȇȊȋ ȁ ȆǾȅȇȣ.23 ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, ǪȇȍȁȘ 1971–. ǚȇȠǹȆȁȣ–ǫȉȁǻȌȆǹȏ 2002: ǚȇȠǹȆȁȣ, ǥ. – ǫȉȁǻȌȆǹȏ, ǩ., ǩȠǾȐȆȁȃ ǽȌǺȉȇǻǹȐȃȇǼ Ǽȇǻȇȉǹ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 49. ǚȇȉȁȐȁȣ 2002: ǚȇȉȁȐȁȣ ǫȁǻȉǹȆȊȃȁ, Ǜ., ǩȠǾȐȆȁȃ ǻǹȊȇȠǾǻȁȣȃȇǼ Ǽȇǻȇȉǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǛǹȉǺȇȋ 1975: ǛǹȉǺȇȋ, ǟ. ǟ., ǣ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ǼȄǹǼȇȄȕȆȔȎ ȇȊȆȇǻ ȁ ȇȋǼȄǹǼȇȄȕȆȔȎ ȁȅǾȆ. III (*ro iti, *tȕrbati, *(s)koměti ȁ *(s)koměz-, *lojiti I ȁ II, *zanoviti ȁ *zanovetȕ). ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1973, 23–33. ǛȌȠȁȐȁȣ 1995: ǛȌȠȁȐȁȣ, ǥ., ǩȠǾȐȆȁȃ Ǽȇǻȇȉǹ ǨȉȇȑȣǾȢǹ (ȃȇǽ ǥȇȠȃȇǻȏǹ), ǨȇǽǼȇȉȁȏǹ. ǛȌȃ: ǪȋǾȍǹȆȇǻȁȣ ǣǹȉǹȦȁȣ, Ǜ., ǪȉȈȊȃȁ ȉȠǾȐȆȁȃ, ǚǾȇǼȉǹǽ 18983. ǛȌȃ I: ǪȋǾȍǹȆȇǻȁȣ ǣǹȉǹȦȁȣ, Ǜ., ǪȉȈȊȃǾ ȆǹȉȇǽȆǾ ȈȠǾȊȅǾ, I, ǚǾȇǼȉǹǽ 1977. ǜǹȄǾȋȁȆ 1980: ǜǹȄǾȋȁȆ, ǜ., ǡȀ ȄǾȃȊȁȐȃǾ ȈȉȇǺȄǾȅǹȋȁȃǾ ȊǾǻǾȉȆǾ ǱǹȠȃǹȑȃǾ. ǨȉȁȄȇȀȁ ȈȉȇȌȐǹǻǹȢȌ ȠǾȀȁȃǹ 16, 59–92. ǝǹȄȅǹȏȁȠǹ 2004: ǝǹȄȅǹȏȁȠǹ, Ǫ., ǩȠǾȐȆȁȃ Ǽȇǻȇȉǹ ǨȇȋȃȇȀǹȉȠǹ, ǚǹȢǹ ǤȌȃǹ. ǝȁȆȁȣ 1988: ǝȁȆȁȣ, ǒ., ǩǾȐȆȁȃ ȋȁȅȇȐȃȇǼ Ǽȇǻȇȉǹ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 34, 7–335. ǞǩǪǒ: ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȉǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ 2003–. ǞǪǬǥ: ǞȋȁȅȇȄȇǼiȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ, ǣȁïǻ 1982–. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. ǠȄǹȋǹȆȇǻȁȣ 1998: ǠȄǹȋǹȆȇǻȁȣ, ǥ., ǩǾȐȆȁȃ Ǽȇǻȇȉǹ ȠȌǿȆǾ ǪȉǺȁȠǾ, ǛȉǹȢǾ. ǡǻȁȣ 1985: ǡǻȁȣ, Ǩ., ǝȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȠǹ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ. Ǭǻȇǽ ȁ ȑȋȇȃǹǻȊȃȇ ȆǹȉǾȐȠǾ, Ǧȇǻȁ Ǫǹǽ 19852. ǒȇǻǹȆȇǻȁȣ 2004: ǒȇǻǹȆȇǻȁȣ, Ǜ., ǩǾȐȆȁȃ ȊǾȄǹ ǣǹȅǾȆȁȏǾ ȃȇǽ Ǧȁȑǹ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 51, 313–688. Ǥȇȅǹ 1990: Ǥȇȅǹ, Ǚ., ǨȇȀǹȠȅȡǾȆȁȏǾ ȁȀ ȆǾȈȇȀȆǹȋȇǼ ȠǾȀȁȃǹ Ȍ ȈȉǹȊȄȇǻǾȆȊȃȇȅ (Georg Holzer: Entlehnungen aus einer bisher unbekannten indogermanischen Sprache im Urslavischen 23 kniha.indb 34 ǧǻǹȠ ȐȄǹȆǹȃ ȠǾ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȉǹǽǹ Ȇǹ ȈȉȇȠǾȃȋȌ 148004 «ǞȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ ȁ ȁȀȉǹǽǹ ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȇǼ ȉǾȐȆȁȃǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ» ȃȇȠȁ Ȍ ȏǾȄȁȆȁ ȍȁȆǹȆȊȁȉǹ ǥȁȆȁȊȋǹȉȊȋǻȇ ȆǹȌȃǾ ǩǾȈȌǺȄȁȃǾ ǪȉǺȁȠǾ. 9.4.2009 16:14:56 ǒȇȑ ȠǾǽȆȇȅ ȇ Ȋ.-Ȏ. ȀǹȆȇǻ(ȁȠ)Ǿȋǹȋȁ (ȈȉȇǺȄǾȅȁ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ȈȉǹȃȊǾ) 35 und Urbaltischen (Österreichische Akademie der Wissenschaften, Philosophisch-historische Klasse, Sitzungsberichte Bd. 521), Wien 1989, 232 Ȋȋȉ.). ЈȌǿȆȇȊȄȇǻǾȆȊȃȁ ȍȁȄȇȄȇǼ 46, 87–122. ǥǹȉȁȣ 2002: ǥǹȉȁȣ, ǚ., ǡȀ ȄǾȃȊȁȃǾ ǰǾȆǾȠǹ (ȉȌȅȌȆȊȃȁ ǚǹȆǹȋ). ǨȉȁȄȇȀȁ ȈȉȇȌȐǹǻǹȢȌ ȠǾȀȁȃǹ 33, 258–326. ǥǹȉȃȇǻȁȣ 1986: ǥǹȉȃȇǻȁȣ, ǥ., ǩǾȐȆȁȃ ȆǹȉȇǽȆȇǼ Ǽȇǻȇȉǹ Ȍ ǯȉȆȇȠ ǩǾȏȁ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 32, 245–500. ǥǹȉȃȇǻȁȣ 1993: ǥǹȉȃȇǻȁȣ, ǥ., ǩǾȐȆȁȃ ȆǹȉȇǽȆȇǼ Ǽȇǻȇȉǹ Ȍ ǯȉȆȇȠ ǩǾȏȁ, ǣȢȁǼǹ II. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 39, 149–398. ǥȁȄǹȆȇǻȁȣ 1977: ǥȁȄǹȆȇǻȁȣ, ǚ., ǜȄǹǼȇȄȁ Ȇǹ -ǹȋȁ Ȋǹ ǽǻȇȠǹȃȇȅ ȈȉǾȀǾȆȋȊȃȇȅ ȇȊȆȇǻȇȅ (ȊǻȉȑǾȋǹȃ). Ǧǹȑ ȠǾȀȁȃ 22/4–5, 163–306. ǥȁȄǾȋȁȣ 1940: ǥȁȄǾȋȁȣ, ǚ., ǯȉȅȆȁȐȃȁ Ǽȇǻȇȉ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 9, 209–663. ǥȁȋȉȇǻȁȣ 1984: ǥȁȋȉȇǻȁȣ, ǚ., ǩǾȐȆȁȃ ȄǾȊȃȇǻǹȐȃȇǼ Ǽȇǻȇȉǹ, ǤǾȊȃȇǻǹȏ. ǥȇȊȃȇǻȡǾǻȁȣ 1937: ǥȇȊȃȇǻȡǾǻȁȣ, ǥ., ǝǻǹ ȈȉȁȄȇǼǹ. Ǧǹȑ ȠǾȀȁȃ 5/5–6, 175–179. ǨǾȑȁȃǹȆ 1965: ǨǾȑȁȃǹȆ, ǥ., ǪȋǹȉȇȏȉȆȇǼȇȉȊȃȁ ȊȉǾǽȢȇȃǹȋȌȆȊȃȁ ȁ ȡǾȑǹȆȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 15. ǩǪǙ: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959–. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ (ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ) 1965–. ǪȋǹȆȁȣ 1990–1991: ǪȋǹȆȁȣ, ǥ., ǬȊȃȇȐȃȁ ȉǾȐȆȁȃ, 1–2, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǪȋȁȠȇǻȁȣ 1990: ǪȋȁȠȇǻȁȣ, ǩ., ǡȀ ȄǾȃȊȁȃǾ ǛǹȊȇȠǾǻȁȣǹ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 36, 121–380. ǕȌȈȁȣ 1977: ǕȌȈȁȣ, ǝ., ǜȇǻȇȉ ǚȠǾȄȇȈǹǻȄȁȣǹ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 23. ǕȌȈȁȣȁ 1997: ǕȌȈȁȣ, ǝ. – ǕȌȈȁȣ, ǟ., ǩǾȐȆȁȃ Ǽȇǻȇȉǹ ǠǹǼǹȉǹȐǹ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 44. ǭǹȊȅǾȉ 1986–1987: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–4 (ȈǾȉǾǻȇǽ Ȋ ȆǾȅǾȏȃȇǼȇ ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ), ǥȇȊȃǻǹ 1986–19872. Berneker 1908–1913: Berneker, E., Slavisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg. Bezlaj 1977–2007: Bezlaj, F., Etimološki slovar slovenskega jezika, 1–5, Ljubljana. Dani ić 1877: Dani ić, ., Korijeni s rije ima od njih postalijem u hrvatskom ili srpskom jeziku, Zagreb. Grünenthal 1932: Grünenthal, O., Etymologische Beiträge. Zeitschrift für Slavische Philologie 9, 379–381. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha 19682. Peić–Ba lija 1990: Peić, M. – Ba lija, G., Re nik ba kih Bunjevaca, Novi Sad – Subotica. RJA: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–23, Zagreb 1880–1976. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, Zagreb. Vaillant 1974: Vaillant, A., Grammaire comparée des langues slaves 4. La formation des noms, Paris. Vinja 1998–2004: Vinja, V., Jadranske etimologije, 1–3, Zagreb. kniha.indb 35 9.4.2009 16:14:56 36 ǥǹȉȋǹ ǚȠǾȄǾȋȁȣ S.-Cr. zanov(ij)etati revisited (problems of etymological praxis) The paper deals with S.-Cr. verb zanov(ij)etati impf. ‘to grumble’. The three hitherto existing etymological solutions (deriving it from PSl. *(za)noviti (sę) ‘to get tired’, from PSl. *větati ‘to talk’ and from S.-Cr. nov ‘new’) are discussed and it is concluded that the verb zanov(ij)etati still cannot be given a ﬁnal etymological interpretation. The principal obstacle in the way to solving this problem lies in the fact that the dilemma whether the original form featured the vowel -ě- or not, which conditions formal segmentation of the verb, cannot yet be eliminated. The overall complexity of this matter is aggraveted by the obscurity of the relation between the verb analysed and the phytonym zanov(ij)et ‘Cytisus’ which, in its turn, does not have an unanimously accepted explanation. ǡȆȊȋȁȋȌȋ Ȁǹ ȊȉȈȊȃȁ ȠǾȀȁȃ ǪǙǦǬ ǣȆǾȀ-ǥȁȎǹȁȄȇǻǹ 36, 11000 ǚǾȇǼȉǹǽ, ǩǾȈȌǺȄȁȃǹ ǪȉǺȁja marta.bjeletic@sanu.ac.rs kniha.indb 36 9.4.2009 16:14:57 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů Václav Blažek Každý, kdo se zabývá etymologií slovanských jazyků v indoevropském kontextu, si pravd podobn povšiml zajímavého fenoménu. V ad dob e dokumentovaných indoevropských etymologií na první pohled chybí slovanský kontinuant, zatímco baltský zpravidla nikoliv. P i detailní analýze širšího etymologického materiálu je však možno alespo n kdy chyb jící kontinuant dohledat, i když jen jako sou ást derivátů, kompozit i s posunutou sémantickou funkcí, nez ídka i v roli gramatické. P íkladem budiž nap . ie. **H1 dont- ‘zub’, primárn z ejm aktivní participium od slovesa **H1 ed- ‘jíst’, s kontinuanty v jazycích indoíránských, arménském, eckém, italických, keltských, germánských, litevském a pruském (Pokorny 1959: 289). Ve slovanských jazycích jej nahradilo slovo *zїbȓ, v lotyštin zùobs, v albánštin dhamb ~ dhëmb, v tocharštin A kam, B keme, vše z ie. *g’ombho-. P esto lze původní etymon identiﬁkovat i v t ch baltoslovanských jazycích, v nichž chybí, konkrétn v lotyšském duntas ‘dáse ’ (také v pruském dantimax id.) a slovanském *dęsna ‘dáse ’ < *dent-sn (Fraenkel 1962–1965: 82; Machek 1968: 111 odmítá roli deriva ního suﬁxu *-sn-, který se pojí se slovesnými ko eny, a p edpokládá původní složeninu typu *dent-moksn , kde druhou složku rekonstruuje na základ lit. makšnà ‘pouzdro’, sl. mošȕna). Dalším p íkladem může být ie. ko en *ped- ozna ující ‘nohu’. Prochází op t v tšinou ie. v tví: indoíránskou, arménskou, anatolskou, eckou, italickou, keltskou (zde je dob e doložen v galštin a keltiberštin ), germánskou, baltskou a tocharskou. V albánštin jej lze identiﬁkovat v adverbiu përposh ‘dole’, kde -posh odráží starý lok. sg./pl. *pēd-su (Orel 1998: 322). Obdobné východisko se p edpokládá pro stir. ís ‘unterhalb’ a stsl. pěšȕ ‘p ší’ (Pokorny 1959: 790–91; Val áková–Erhart, ESJS 11: 640). Mén o ividný je kontinuant ie. slova **pH tr ‘otec’, které chybí krom jazyků slovanských též ˚ a albánštin . Ve slovanštin lze najít hned dva slibné v jazycích baltských, anatolských kontinuanty: (i) *stryjȕ ‘strýc (otcův bratr)’ < *strūjo- < *ptrŭvjo- < *pH2 truwyo-, srov. ˚ véd. pítvya-, av. tūiriia- id., . patruiÒj ‘Stiefvater’, lat. patruus ‘Vaterbruder’, sthn. fatureo id.; (ii) str. Stribogȓ ‘bůh v trů’ (Povesť vremennyx let, AD 980) < **pH2 triy˚ -bhagos ‘father-god’ (Vey 1958: 96), formáln odpovídající složenému titulu nejvyššího boha ie. pantheonu *dyēws-pH2 tr ‘nebes otec’ (Pokorny 1959: 829, 184). Szemeré˚ nyi (1977: 7) ukázal, že také zdánliv odchylná baltská ozna ení ‘otce’ odrážejí totéž ie. východisko skrývající se ve starém kompozitu: lit. tvas ‘otec’, lot. tēvs ‘id., sta ec’, prus. (Ench) t ws, taws, t was, tawas & (E 169) towis ‘otec’, (E 176) thewis ‘Vetter’, jestliže povstala složením složek *(p)tē ‘otec’ s regulérním odpadnutím koncového *-r & *awos ‘p edek’. kniha.indb 37 9.4.2009 16:14:57 38 Václav Blažek Také v p ípad následujících etymonů chybí ve standardních etymologických p íru kách slovanský materiál. Cílem p edkládané studie je zmapovat tento fenomén, zvlášt v kontrastu k baltským paralelám, pokud existují, a ukázat, že ne vždy jsou slovanské kontinuanty nenávratn ztraceny. Oddíl (1) sestává z etymonů, kde lze slovanský materiál dohledat, v oddíle (2) se jej dosud identiﬁkovat nepoda ilo. Každé heslo je rozd leno v oddíle (1) do t í ástí: A – doklady; B – slovanský substituent; C – p ípadný slovanský fosilizovaný kontinuant; oddíl (2) se omezuje pouze na ásti A a B. ímská ísla ozna ují jednotlivé indoevropské v tve s dostate nou dokumentací: I. indo-árijské; II. íránské; III. arménský; IV. anatolské; V. helénské; VI. albánský; VII. italické & venetský; VIII. keltské; IX. germánské; X. baltské; XI. slovanské; XII. tocharské. V dalším textu symbol * zna í „Brugmannovskou“, tj. pozdn indoevropskou rekonstrukci, zatímco symbol ** znamená rekonstrukci laryngalistickou. (1) Indoevropské etymologie dopln né o slovanský materiál 1.1. **H1ek’wo- > *ek’wo- ‘ků ’ A: I. véd. ásva- ‘ků ’; II. av. aspa-, stpers. asa- id.; III. arm. ēš, gen. išoy ‘osel’ (Olsen 1999: 20); IV. kluv. azzu(wa)- ‘ků ’, hluv. asuwi-, lyk. esbi; V. mykén. i-qo, . †ppoj ‘ků ’; VI. alb. sasë ‘horsetail rush / Equisetum spp.’ < *ek’ó-g’hatАō i *-satАō, p i emž druhá složka je rekonstruována podle . ca…th ‘hair, lock’ nebo lat. saeta ‘bristle’, v obou p ípadech s metatezí (Huld 2004: 193); VII. ven. ak. sg. ekvon, lat. equus ‘ků ’, srov. osk. NV Epius, Epidius, Epetīnus; VIII. stir. ech ‘ků ’, korn., velš. ebol ‘h íb ’ < *ep lo-, srov. gal. ND Epona ‘muliōnum dea’, Eporēdia, vedle jména m síce Equos v kalendá i z Coligny, keltib. NV dat. sg. Equeisui; IX. stang. eoh, stsev. iór ‘ků ’, stsas. ehu-skalk ‘Pferdeknecht’, gót. aí¹ a-tundi ‘Dornstrauch’, doslova *‘Rosszahn’; X. stlit. ašvà, ešva ‘Stute’, ašvíenis ‘Hengst’, stlot. ôssa ‘equa’, prus. aswinan ‘Pferdemilch’; XI. – ; XII. toch. A yuk, B yakwe ‘ků ’ (Pokorny 1959: 301–302; Blažek 1999: 21–33). B: Sl. *konjȕ & *komonjȕ m., *kobyla f., *grebę n. C: Vzhledem k důvtipné albánské etymologii p edložené Huldem i dalším fytonymům jako lit. ašvók(š)l , -is, ašókliai, ešõkl ‘Johannisbeere’, tj. ‘rybíz’: ašvà, též ešvà (Bretkun) ‘Stute’, n m. Rossbeere, dial. také perdsbier (Fraenkel 1962–1965: 19), gót. aí¹ a-tundi ‘Dornstrauch’, doslova *‘Rosszahn’, je slibné hledat slovanský relikt práv mezi jmény rostlin i d evin. Objevují se zde hned dva kandidáti: (i) Sl. *sverěpȓ > chorv. sverepek ‘Festuca, Aegilops’, . sveřep ‘Bromus’, pol. świerzop ‘ohnice’, świerzepa ‘hulevník’, świerzepia róża ‘šípková růže’, r. svirepa ‘ohnice’, svirépka, ukr. svyripa ‘ epka, trýzel’; též v roli adj. ‘divoce rostoucí’, odtud ‘divoký’: stsl. sverěpȓ ‘¤grioj’ (Supr.), bulh. svirep, sln. sverệp, . sveřepý, str. sverěpȓ, r. svirépyj. Machek (1954: 286; 1968: 595) rozložil psl. *sverěpȓ na reﬂexivní posesivum *svo- (s asimilací na -e- pod vlivem *-ě-) a ko en *rěp-, který identiﬁkuje též v bulh. repej, st . řěpí ‘lopuch’, r. repéj ‘plod lopuchu, epíku i epn ’, ukr. repyk ‘ epík’ aj., vše z psl. *rěpȕje a jeho derivátů (Machek 1968: 530). Složenina *svo-rěpȓ p edpokládaná Machkem může odrážet původní *esvo-rěpȓ ‘ko ský lopuch’, které po ztrát hypotetického sl. *esvo- bylo reinterpretováno podle zvukov blízkého reﬂexi- kniha.indb 38 9.4.2009 16:14:57 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 39 va. Ztráta po áte ního vokálu má analogii nap . v prus. sweikis ‘Pﬂugpfert’ (E 432), které se odvozuje z *asveikīs (Mažiulis 1988–1997: 4, 172). V ad slovanských jazyků se ztrácí po áte ní *jȕ- p ed skupinou *-Cr-, nap . ., hluž. hra, pol., dluž. gra : stpol., sln., sch., r. igra ‘hra’ nebo ., pol. kra : ukr. ikra ‘kra’ (Machek 1968: 181, 287). Souvislost hypotetické složky *(e)svo- ve složenin *sverěpȓ práv s významem ‘ků ’ může dokumentovat . ná . koňský řepí ek (Protivínsko) = r. repij dikij. Dále stojí za povšimnutí csl. > rumun. sireáp, arch. svireáp ‘bujný (o koni)’ (BER 6: 554), . sveřep(ec) ‘plemenný h ebec’, stpol. świerzepic ‘equus admissarius’, odtud prus. sweriapis ‘Keynhẽgelt’ (E 431; Smoczyński 2000: 104 dokazuje, že jde o zám nu významů s E 430 sirgis ‘Hengelt’), stpol. świerzepa (1441), świerzopa (1494) ‘kobyla’, aj. (ii) . svízel ‘Galium’ v konfrontaci k svinízel ‘Hyoseris’ (Machek 1954: 219, 231 jinak) dovoluje vyd lit druhou složku *zelȕ ve významu ‘tráva, bylina’ (srov. sln. zel, slk. ze , str. zelȕ – viz Machek 1968: 714). Jestliže sviní p edstavuje adj. od slova ‘svin ’, je lákavé uvažovat o podobné motivaci i v p ípad hypotetické složky *sví-. Vzhledem k p edchozím argumentům je legitimní uvažovat o hypotetickém východisku v podob *(e)svo- *‘ků ’. Pozn.: K. T. Witczak (p.c.) se domnívá, že sl. *sverěpȓ p edstavuje adaptaci p-keltského kompozita *swero-epos ‘t žko (ovladatelný) ků ’. 1.2. **H1ē̆sH2-r (-d/-gw) : **H1(e)s-n-(gw-) ‘krev’ ˚ A: I. véd. ást, ásk ‘krev’, gen. asná ‘krev’, asj id.; II. ?st pers. * r < *ahro (Gershevitz; EWAI I, 149); III. arm. ariwn, gen. arean ‘krev’ (Olsen 1999: 490–491); IV. het. ēshar ‘Blut’, gen. eshanas, palaj. eshur id., kluv. shar-sa id., ashanuwant‘krvavý’, hluv. asharmi- id.; V. . poet. œar ‘Blut’, Hes. Ãar id.; VI. – ; VII. stlat. aser, asser ‘Blut’ : lat. sanguis id.?; VIII. stir. íarnn, stbret. hoiarn ‘železo, gal. NL Isarno-dori ‘železná vrata’, srov. Gallica lingua Isarnodori, id est ferrei ostii < kelt. *īsarno- < *ēs-no- *‘krvavé’ i ‘barvy krve’ (Cowgill 1986: 68); IX. – (germ. *īsarna- ‘železo’ < kelt.); X. lot. asins ‘Blut’, pl. asinis; XI. – ; XII. toch. A ys r, B yasar ‘Blut’ (Pokorny 1959: 343; Adams 1999: 487). B: Sl. *krȓvȕ. C: Mikuckij (1855: 48, 413; viz též Val áková, ESJS 5: 283) vyslovil zdánliv nesmyslnou úvahu o tom, že se ie. slovo pro ‘krev’ skrývá ve slovanském ozna ení ‘podzimu’, které se rekonstruuje jako *esenȕ/*osenȕ. Opírá se p itom o vbalt. inovaci *rud hō(r), -eno > lit. ruduõ, lot. rudens ‘podzim’, vedle lit. rudens mnuo ‘zá í’ = lot. rudens mēnesis id. – vše od adj. v lit. rùdas ‘( erveno)hn dý, tmavožlutý’, lot. ruds ‘ ervenavý, ervenohn dý’ (Fraenkel 1958: 349; 1962–1965: 745). Pokud bychom rekonstrukci ie. slova **H1ós-/*H1és-no ‘podzim’ (Schindler 1975: 3, 5) doplnili o druhou ko enovou laryngálu *H2, tedy na **H1ósH2-/*H1ésH2-no, což je zcela v souladu s existujícími daty ( . Ñpwra ‘Erntzeit’, lak. (Alkm.) Ñp r ‘pozdní léto – raný podzim’ < *Ñp-oh£r ; ?st ir. ēorna ‘Gerste’ < *esorny ; gót. asans ‘Ernte, Sommer’, stsev. їnn ‘Ernte’; prus. assanis ‘Herbst’, toch. A yä[p]sant ‘podzim’ < *epi-esont-; viz Blažek 2006: 70) dostáváme tak ka úplnou korespondenci se slovem **H1 sH2-(-d/ -gw) : **H1(e)s-n-(gw-) ‘krev’. Mikuckého myšlenka tak obstojí jak z pohledu moderní kniha.indb 39 9.4.2009 16:14:57 40 Václav Blažek ie. prajazykové rekonstrukce, tak z hlediska sémantiky, kdy lit. a lot. ozna ení ‘podzimu’ i m síce ‘zá í’ jednozna n ukazují na motivaci ‘ ervenou’ barvou listí. 1.3. **H1 yekw-r (-d)/-n- > *yekw-r /-n- ‘játra’ ˚ ˚ A: I. véd. yákt, gen. yakná ‘játra’; II. av. y karə, pers. Æ igar id. < *yakar-, pašto yna id. < *yaxna-; III. – ; IV. – ; V. . Âpar, -atoj ‘játra’; VI. – ; VII. lat. jecur, -oris & -inoris ‘játra’; VIII. – ; IX. – ; X. stlit. jeknos, jekanas, lit. jãknos, lot. aknas, aknis pl., prus. lagno = *jakno; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 504). B: Sl. *ętro < *entro-. C: Už Pedersen (1909–1913, I: 129) uvažoval o souvislosti sl. *jȕkra, -o & *jȕkno ‘jikry’ (ESSJ 8: 216–220; k původnímu významu má nejblíže ukr. dial. júklo ‘b icho’) a st ir. i(u)chair f., gen. i(u)chrach id. 1.4. **H2 eg’- > *ag’- ‘hnát’ A: I. véd. ájati ‘treibt’; II. av. azaiti ‘treibt, führt weg’; III. arm. acem ‘führe, bringe’; IV. ?hluv. katta aka- ‘unterwerfen’ (Poetto, Kratylos 43, 1998, 111, pozn. 21; viz LIV 256) nebo izi(ya)- ‘to make’ (Hawkins 2000: 627) se ‘satemovým’ reﬂexem *g’ a iniciálním i- snad podobného původu jako ē- v lat. ēgī?; V. . ¥gw ‘führe’; VI. alb. mbrodh ‘I help’ < *en-pro-ag’ō; VII. lat. agō, -ere ‘treibe, führe, verhandle’, ēgī ‘trieb’, umb. aitu ‘agito’ = osc. imper. actud, inf. acum ‘agere’; VIII. stir. -aig, -agat ‘treiben, führen’, stvelš. agit, velš. â ‘geht’; IX. stsev. aka ‘fahren’; X. – ; XI. – ; XII. toch. AB k- ‘reisen, führen’ (Pokorny 1959: 4–5; Mann 1984–1987, 3–4; LIV 255–256). B: Na slovanské půd plní obdobné funkce slovesa *gȓnati : *ženї, *vezti : *vezї, *vesti : *vedї. C: O p ítomnosti ko ene v bsl. jazycích sv d í zachování s-derivátu v podob slova ‘osa’: lit. ašìs, lot. ass, prus. assis, stsl. osȕ < *ak’sis < **H2eg’-s-i- (Pokorny 1959: 6; Fraenkel 1962–1965: 19; Šarapatková–Erhart, ESJS 10: 603). Mann (1984–1987: 3) sem za adil též sl. *jazda ~ *jězda ‘jízda’ (ESSJ 8, 184–185), které pokud odráží *azda ~ *ězda, může být promítnuto do * g’(ə)d(h) . Zdloužený stupe lze vysv tlit jako důsledek Winterova–Kortlandtova zákonȃ v baltoslovanských jazycích. Vyskytuje se však i v dalších v tvích: véd. jí- ‘Wettlauf, Kampf’; st ir. g ‘Kampf’, ga, ige ‘Führer’, srov. stir. ágmar ‘kriegerisch’; lat. amb gēs ‘Umgang, Umlauf, Irrgang, Winkelzüge’ (Pokorny 1959: 4). 1.5. **H2ep- > *ā̆p- ‘voda; eka’; v anatol., lat. a kelt. zm na *-p- > *-b- z ejm vlivem tzv. Hoffmanova suﬁxu *-H3on-/*-H3n- (Hamp). A: I. véd. p- ‘Wasser’: nom. pl. pa, ak. pl. apá, gen. pl. apm; II. av. nom. sg. fš, ak. sg. pəm, instr. sg. ap (-ca) id.; III. ?arm. vtak ‘river, stream, brook’ < *apo-tok- (Mann 1984–1987: 1408; zatímco Olsen 1999: 245 p edpokládá p ejetí z írán. pramene typu *vi-t ka-, srov. av. vī-taxti- ‘Zerﬂiessen, Schmelzen’); IV. het. hap(a)‘ eka’, hapati- ‘zavlažovaná zem ’, kluv. h pa- ~ hap - ‘ eka, proud’, palaj. h pnas ‘ eka’; V. . jen v hydronymech: 'Apidèn (Arkádie), 'ApidanÒj (Thessálie), srov. ' p…a a Messap…a ‘Peloponnésos’; VI. jen hydronyma typu ”Apoj z Dácie; VII. osk. ak. kniha.indb 40 9.4.2009 16:14:58 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 41 sg. aapam, gen. sg./ak. pl. aapas ‘Quellwasser’ nebo ‘Wasserleitung’ (Untermann 2000: 42–43), vedle lat. amnis, abl. amne ‘ eka, proud’ < *abni-; VIII. stir. a(u)b f. < *abū, ak. sg. abinn < *aboneN, gen. sg. abae ‘ eka’ < *abens, dat. pl. aibnib < *abenobi); dále stir. abann id., st velš. afon id., stkorn., st bret. auon (*abon ); IX. – ; X. prus. ape ‘Fluss’, apus ‘Quell, Brunnen’, snad také lit. ùp , lot. upe ‘Fluss’; XI. – ; XII. toch. AB p ‘water; river’ (Pokorny 1959: 51–52; Adams 1999: 44). B: Sl. *rěka s nejbližší paralelou v etn velární extenze v írán. *raika- ‘písek’ (viz ESJS 13: 764). C: Sl. *potokȓ ‘potok’ nemusí nutn být jen ablautovou variantou slovesa *potekї : *potekti (Janyšková, ESJS 11: 688), kde *po- p edstavuje preﬁx s nejasnou primární sémantikou (na rozdíl od ostatních preﬁxálních extenzí: *jȕz-tokȓ ‘pramen’, *o(b)-tokȓ ‘ostrov’, *orz-tokȓ ‘vodní p ed l, rozvodí’, *sї-tokȓ ‘soutok’) a p evážn perfektizující funkcí (srov. r. pote ’ ‘za ít téct’, . pote e s významem futura). Vzhledem k homonymii nulového stupn preﬁxu **Ha po- a slova pro eku **H2 po- lze p ipustit, že ve slov *potokȓ se může také skrývat složenina *H2 po-tok wos ‘ í ní tok’. Složenina práv z t chto komponent se objevuje v Mladší Avest : taci. p- ‘ﬂiessendes Wasser’ (Bartholomae 1904: 629): yataēte yōi mazdaiiasna taci.apaiia nas um fraÆ asąn [Videvdat 6.26] ˜ xšuuīδa zūiti tacat. pa uxšiiat.uruuara [Yašt 16.8] ˜ ˜ Obdobnou najdeme i v litevské hydronymii: Tekupỹs (Vanagas 1981: 343); Taccuppe (Froelich 1930: 69; citováno podle Blažienė 2000: 158). První složka p edstavuje sloveso *tekw- ‘téct; sp chat’ (> lit. tekù, -ti ‘b žet, téct’, lot. teku, tecêt ‘b žet, utíkat’; stsl. tekї, tešti id.; viz LIV 620–621), ve druhé ﬁguruje východobaltské slovo pro ‘ eku’: lit. ùp , žem. upìs ‘ eka, proud’, lot. upe ‘ eka, potok’, které nejspíše p edstavuje nulový stupe slova *H2ep- ‘ eka’, avšak zachovávající slabi nost laryngály, tj. *H2 piy (Hamp 1968: 257). Další podobný p íklad lze nalézt ve sl. *poniky, -ȓve ˚ ‘mizející eka’ (Val áková, ESJS 9: 546; Udolph 1979: 239–240), p edstavující derivát slovesa *nicati / *niknїti ‘mizet’ (Val áková, ESJS 9, 545–546). Atraktivní paralela se objevuje v prus. toponymu (1336) Nycape, složeném ze slova pro ‘ eku’ a slovesa, které je doloženo v lit. nỹkti ‘verschwinden, vergehen’, lot. nīkt id. (Gerullis 1922: 108; Schwarz 1931: 12: prus. + sl.). Dalším slibným p íkladem ze slovanské hydronymické terminologie může být sl. *ponorȓ ‘ponor’ : ponoriti ‘pono it’, op t s pozoruhodnou baltskou hydronymickou paralelou v lit. Naupe : nãras ‘Taucherente’, nérti ‘to dive’ (Gerullis 1922: 107). 1.6. **H2 eug- > *aug- ‘růst’ A: I. véd. ojmán- ‘Kraft’, ójas- ‘Kraft, Stärke’, ugrá- ‘gewaltig’, komp. ójīyas-, super. ójiha- ‘der kräftigere, kräftigste’; II. av. aojah- & aogah- & aogarə ‘Kraft, Stärke’, ugra- ‘stark, kräftig’; III. – ; IV. het. ukturi- ~ wakturi- ‘beständig, ewig, sicher, bestimmt, fest’, možná též ugana- ‘eine Pﬂanze’ (Tischler 2001: 185); V. ¢šxomai ‘wachse’, ¢(#)šxw ‘mehre’, aÜxw ‘vermehre, steigere’; VI. – ; VII. lat. augeō, -ēre ‘vermehren’, augmentum ‘Zuwachs’, auxilis ‘zur Verstärkung dienlich’, auctiō ‘Versteigerung’, auctor = umb. uhtur ‘Urheber’; VIII. – ; IX. gót. aukan & auknan ‘sich kniha.indb 41 9.4.2009 16:14:58 42 Václav Blažek mehren’, stsev. auka ‘vermehren’, stsas. ōkan ‘vermehrt, schwanger’; X. lit. áugu : áugti ‘wachse’, augmuõ & áugumas = lot. aûgums ‘Wachstum’, lit. ũgis ‘Wuchs, Jahreswuchs’, lot. aũgt ‘wachsen’, aûglis ‘Frucht’, stlot. aukt ‘hoch’, vedle aûkst = lit. áukštas id., prus. auginnons ‘gezogen’, aūgus ‘geizig’, aucktimmien ‘Vorsteher’; XI. – ; XII. A ok-, B auk- ‘to grow, increase’ (Pokorny 1959: 85; Adams 1999: 130; LIV 274–275). B: Sl. *orsti (viz ESJS 13: 751–752). C: Stsl. ovoštȕ, ovot(ij)e ‘Frucht’ < *ovoktȕ & kol. *ovoktȕje < *ovektȕo (srov. sl. výpůj ka v germ.: stang. ofett, st dn. avet, ovet, sthn. opaz, obaz, n m. Obst) < *aweg-ti- (Machek 1968: 424; kriticky Val áková–Erhart, ESJS 10: 612, kte í p ipomínají, že dva plné vokalické stupn odporují struktu e ie. ko ene; východisko hledají v preﬁxaci – vhodným kandidátem může být preﬁx *au-). 1.7. **Horg’ hi- : **Hrg’ hi- ‘testiculi’ ˚ A: I. – ; II. av. ərəzi- ‘Hodensack’, du. ərəzi ‘Hoden’; III. arm. pl. orji-k‘ ‘Hoden’, orji ‘nicht kastriert’ < *org’ hiyos, mi-orji ‘mÒnorcij’; IV. het. arki- ‘testicles’; V. . Ôrcij ‘Hode’, ¢rcÒj ‘rectum, anus’; VI. alb. herdhe ‘Hode’ < *org’hy ; VII. – ; VIII. st ir. uirgge ‘Hode’ < *org’y ; IX. stsev. argr ‘cowardly, unmanly, immoral’, ergi ‘lascivious behavior, shamelessness’; X. lit. aržùs, eržùs, arškùs ‘lüstern, geil’, ìš-arža ‘kastrované zví e’, ežilas, dial. ažilas ‘Hengst’, lot. rželis id.; XI. – ; XII. toch. B erkatstse ‘testiculate’, adj. z nedoloženého *erk ‘testicle’ (Pokorny 1959: 782; Adams, EIEC 507–508; Id. 1999: 94–95; Fraenkel 1962–1965: 123). B: Sl. *mїdo. C: Watkins (1975: 526) sem za adil r. ërzaet ~ ërgaet ‘ﬁdgets, wriggles, moves in coitus’. Lákavé je p idat sem slovanské ozna ení ‘o e’, doložené ve st ., . poet. oř, stpol. horz, str. orȕ, gen. orja, pokud odráží starší *orzjȕ, v n mž by palatalizované *-zj- > -ž- splynulo s p edchozím *-r- ješt p ed nástupem metateze likvid. Nep ímé sv dectví o jeho existenci nabízí pravd podobná raná slovanská výpůj ka ve ﬁn. orhi, ori(h), oris ‘vzrostlý h ebec’, veps. oŕh, oŕih, orih, lud. orih, oŕ(i)h id. (SKES 437; Machek 1968: 418), kde h odráží starší *š nebo * a může substituovat i sl. *ž. Kretov (1994: 199–200) našel i p ímé sv dectví ve jménu obce Vorzy z Pskovské oblasti, která bývá nazývána také Žerebcovo. Uvádí i další toponyma z ruského severu: Vorzovka (Pskov), Vorža (Jaroslav , Kostroma), Voržino (Tversk), Vórzogory a Vórzoly (Onega), dále též ukrajinské eky Vorzná a jejího p ítoku Vorzénka. Pozoruhodné je složené adj. vorzogubyj ‘s pysky h ebce, zp n ný’, zachycené jako folklorní dialektismus v Karélii. Protetické v- p ed o ne iní žádný problém. Obtížn ji se vysv tluje absence metateze likvid, resp. pleofonie na východoslovanské půd . Jistou možnost skýtá p edpoklad, že *-rz- bylo vnímáno jako jediný segment (viz výše poznámka o . oř). Jak potom ale vysv tlit reﬂexy preﬁxu *orz-? O ekávaná vsl. pleofonie se naopak objevuje v ozna ení ‘kance’, které vychází s psl. *kȓn-orzȓ: stslk. kuneráž, slk. kornaz, . kňour, hluž. kundroz, dluž. kjandroz, (st)pol. kiernoz, dial. kiędroz, knorz, knarz, pom.sln. knôrz, knå´rz; str. knorozȓ id., r. dial. knóroz ‘mladý nekastrovaný býk, nekastrovaný beran i vep ’, stukr. knurozȓ, ukr. knóros ‘nekastrovaný vep ’, knó- kniha.indb 42 9.4.2009 16:14:59 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 43 roz (Bukovina), knir (Žitomirsko), kornoz (Bukovina), aj. (ESSJ 13: 234: *kȓrnorzȓ). Preﬁx *kȓn- m l s nejv tší pravd podobností význam ‘s’ = lat. cum-. Kretov (1994: 202–203) našel i reﬂex paralelní formace *sȓn-orzȓ, a to ve st bulh. senozor, jemuž odpovídá str. kȓnorozȓ (Povestȕ o Varlaame i Ioasafe) a . k£proj. 1.8. **bheH2 go- > *bhāgo- ‘buk’ A: I. – ; II. gilání (íránský jazyk od jižních b ehů Kaspického mo e) faƵ / ﬁƵ ‘hornbeam’ (Henning 1963: 68–72); III. ?arm. bak ‘hůl, ty ’ < *bhgo (sémantický vývoj má analogii nap . v r. trosť ‘hůl’ : oset. tærs / tærsæ ‘buk’ < *tšta-, původn ‘tvrdý’; nebo r. dubína ‘hůl’ : dub ‘dub’); IV. – ; V. . fhgÒj, dór. f gÒj ‘Eiche’; VI. alb. bungë ‘chestnut’ < *bh g-n ; VII. lat. f gus ‘Buche’; VIII. gal. NL Bagacum, dnes Bavay (Francie), *b gon > NL Val Bavona (Švýcarsko) a Baons-le-Comte (Francie), NP Bagenni s odpovídajícím sídelním jménem Augusta Bagienorum v Ligurii, dnes Bene; IX. stisl. bók, stang. bēce, bōc ‘Buche’; X. – ; XI. ?lit. gúoba & guobà ‘Ulme, Rüster / Ulmus campestris’, lot. guôba ‘Ulme, Rüster / Ulmus campestris’, ‘Hainbuche, Hornbaum / Carpinus betulus’ (LKŽ III: 736; Fraenkel 1962–1965: 176–177; Mühlenbach– Endzelin 1923–1932, I: 688; metateze *b…g > *g…b má analogii nap . v lit. gebti : gerbiù ‘achten, hochschätzen, (ver)ehren’ oproti sl. *bergt’i : *bergї ‘to protect, look after’; co se tý e vokalismu, který odráží v p ípad standardních jazyků ie. *ō, může jít o speciﬁcký dialektismus: lit. žem. uo; lot. latgal. & jv. vidz. uo < balt. & ie. * (Stang 1966: 37–38); XII. – (Pokorny 1959: 107–108; Blažek 2002: 190–217). B: Sl. *bukȓ < germ. *bōk-, snad pod vlivem kulturní výpůj ky *buky < germ. *bōkō(n). C: Sl. *baga > sch. bga ‘Wagnergerät, Teil am Wagen’, mak. dial. bága ‘part of a chariot’; *bag(ȓ)rȓ > slk. bahor ‘wooden bent part of a wheel’, r. bagór ‘long wooden pole with the iron extension and hook’ aj. D evo stromu ozna ovaného *bh gós bylo oblíbeno už konstruktéry vozů v homérských dobách, srov. f»ginoj ¥xwn (Il. V, 838). Blíže viz Blažek 2002: 198, 204–205. Pozn.: Sl. jména ‘bezu’ v různých ablautových stupních *bȓzȓ, *buzȕ, *byzȕje nemohou být spojována s ie. *bh gós, neboť jejich ko enový vokál odráží ie. *u, *ou/ *au, *ū. Také si lze t žko p edstavit zám nu tak m kké d eviny jako je ‘bez’ za ‘buk’ nebo jiný strom s typicky tvrdým d evem. 1.9. *bhug’- ‘kozel’ A: I. Romani buzni ‘Ziege’; II. av. būza ‘Ziegenbock’, pers. buz ‘Ziege, Bock’; III. arm. bowz ‘Lamm’; IV. – ; V. – ; VI. – ; VII. – ; VIII. st ir. bocc, velš. bwch, korn. boch, bret. bouc’h ‘Bock’; IX. stisl. bukkr, bokkr, bokki, stang. bucca, sthn. boc ‘Bock’; X. – ; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 174). B: Sl. *kozȕlȓ je m. k f. *koza. C: Sl. *bȓzȓ/*buzȓ/*byzȕje ‘bez / Sambucus’ spolu s lit. búož ‘reed-mace / Typha latifolia’ a lot. bouze or buožu kuoks ‘gekappter Baum im Walde’ mohou p edstavovat kontinuanty ie. *bhug’- ‘koza’, soud podle astých metafor v botanické terminologii, v nichž vystupuje ‘koza’ i ‘kozel’: . a„g…nh, lat. Caprifolium, n m. Geissblatt, r. ží- kniha.indb 43 9.4.2009 16:14:59 44 Václav Blažek molosť, ale nap . také v turkickém jazyce nogajském z Kavkazu eški tal ‘Sambucus’, tj. ‘kozí jíva’ (viz Blažek 2002: 201–204). 1.10. **dhg’ hmō(n)/-on- > *g’ h(dh)mon- ‘ lov k’ od *dhg’ hem- ‘zem ’ A: I. – ; II. – ; III. – ; IV. – ; V. – ; VI. – ; VII. stlat. hemō, ak. hemōnem ‘Mensch’, lat. homō, -inis id., srov. nēmō ‘niemand’ < *ne-hemō, osk. humuns ‘homin s’, umb. homonus ‘hominibus’; VIII. gal. *gdonio- v p edalp. (Vercelli) gen. pl. TEUXTONION /dēwogdonion/ ‘bohů a lidí’, v paralelním lat. textu dat. pl. ‘deis et hominibus’, stir. duine, velš. dyn, korn., bret. den ‘Mensch’; IX. gót. guma, stisl. gumi, stang. guma, sthn. gomo ‘Mensch, Mann’, n m. -gam v Bräutigam; X. stlit. žmuõ, ak. žmūnį, lit. žmogùs & žmõgus ‘Mensch’, pl. žmón s ‘Menschen’, žmonà ‘Frau’; XI. – ; XII. ?toch. A śom ‘Bursche, Jüngling’, B śaumo, pl. ś mna ‘Mensch’ (Pokorny 1959: 415; Adams 1999: 636 odvozuje ptoch. *ś umo od slovesa B ś w- ‘žít’). B: Sl. * elověkȓ, snad ‘dít rodu’ (Ivanov 1975: 17–22), srov. véd. kúla- n. ‘Speisengemeinschaft’, pozd ji též ‘rodina, ele , dům’ (*kwС(H)o-), sogd. wkwry ‘p íbuznost’, het. kuwalan- ‘oddíl’ (EWAI I: 372–373) a prus. wayklis ‘syn’, waix ‘sluha’ (Mažiulis 1988–1997, IV: 213). C: Hypotetický slovanský ekvivalent k této italo-keltsko-germánsko-baltské izoglose by m l z ejm podobu *zmy : *zmono (srov. Goląb 1995: 180). Důvodů, pro mohl být transformován i eliminován, lze nalézt hned n kolik: (i) Zjednodušení hypotetické formy *zmon-gj- na *monž-, která by vznikla po p idání formantu *-gjo- i *gju-, odpovídajícího lit. -gu- v žmogùs ‘ lov k’. To by znamenalo, že sl. *mїžȕ p edstavuje p ímo kontinuant ie. *g’hmon- + -gwyo-/-gwyu-. (ii) Kontaminace ie. synonym *mфn(u)- i *mn(u)- a *(dh)g’ hmō(n) : *(dh)g’ hmono > sl. *zmonjȕ a následná metateze *monzjȕ > *mїžȕ. (iii) Eliminace o ekávaného kontinuantu *zmy kvůli zvukové blízkosti slova *zmȕjȕ ‘had’ (diskusi viz Val áková–Blažek–Erhart, ESJS 8: 499). 1.11. **dhg’ huH- > *g’ hū- ‘ryba’ A: I. – ; II. – ; III. arm. jowkn ‘Fisch’ (Olsen 1999: 130–131); IV. – ; V. . „cqàj, gen. -Úoj id. ; VI. – ; VII. – ; VIII. – ; IX. ; X. lit. žuvìs, lot. zuvs & zivs ‘Fisch’, srov. vých. lit. žùvo : žúti ‘ﬁschen’, vedle lit. žvejóti, lot. zvejuôt id., lit. žvejỹs ‘Fischer’, prus. suckis, ak. pl. suckans ‘Fisch’ : lit. žklỹs ‘Fischer’; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 416–417). B: Sl. *ryba. C: Sl. *zȓveno > pol. (d)zwonko ‘kus ryby’, stpol. zwono ‘kus ryby podéln roz íznuté’, r. zvenó id. (Smoczyński 2003: 106–108: z nedoloženého adj. *zȓv-enȓ ‘rybí’; viz Blažek– eladín–B ťáková 2004: 119). 1.12. **g’enH1- ‘rodit’ A: I. véd. jánati ‘erzeugt, gebiert’, jajna ‘hat erzeugt, geboren’; II. sogd. zn‘erzeugen’, av. zīzanəлti ‘sie erzeugen’; III. arm. cnaw ‘gebar, wurde geboren’; IV. het. genzu-, ginzu- ‘(lower) abdomen, lap’ < *g’enH1-su- (Puhvel 1997: 154–157); V. . œgeneto ‘wurde geboren, entstand’, g…gnomai ‘ich werde’, gšgona ‘bin geboren, kniha.indb 44 9.4.2009 16:14:59 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 45 geworden’; VI. – ; VII. stlat. genunt ‘sie erzeugen’, gn scor ‘I am born’ = lat. n scor, gignō, -ere : genui : genitum ‘erzeugen, hervorbringen’, n tus ‘geboren, Sohn’, paelign. cnatois ‘nātīs’; VIII. stir. -gní ‘machen’, génair ‘wurde geboren’, gein ‘Geburt’, gal. gn tha ‘Tochter’, srov. NV Cintu-gn tus *‘Erstgeborener’; IX. stang. cennan ‘erzeugen’, stsev. kundr ‘Sohn’, sthn. kind ‘Kind’, gót. kuni ‘Geschlecht’; X. – ; XI. – ; XII. toch. AB kän- ‘to come to pass; be realized’: A knetär, B knatär ‘wird zustande kommen’ (Pokorny 1959: 373–375; Adams 1999: 160; LIV 163). B: Sl. *roditi. C: Brugmann (1906: 512–513) identiﬁkoval bsl. deriva ní suﬁx *-źni-/-źn -?, jenž by mohl p edstavovat gramatikalizaci slovesného ko ene *g’enH1-: lot. pũznis ‘Fauliges, Eiterndes, Lagerstätte eines Tieres’, pl. pũznes ‘Modererde’ : pũt ‘faulen, lange schlafen’, lit. pti ‘faulen, modern, verfallen’ (Fraenkel 1962–1965: 680–681), a stsl. bojaznȕ ‘Furcht’ : bojati sę, bolěznȕ ‘Krankheit’ : bolěti, žiznȕ ‘Leben’ : žiti, vedle ukorizna ‘Verunglimpfung’ : ukoriti. Možná sem pat í i pruská slovesná abstrakta jako au-mūsn ‘Abwaschung’, bi sn ‘Furcht’, et-skīsn ‘Auferstehung’, mait sn ‘Nahrung’, teikūsn ‘Ordnung’, avšak vzhledem k n mecké graﬁce s může odrážet jak původní *s, tak o ekávané z < balt. *ź < ie. *g’(h). Na velární východisko ukazuje odpovídající lat. suﬁx -go, gen. -ginis, nap . plant go ‘Wegerich’, mellīgo ‘Bienenharz’, asperūgo ‘Klebekraut’. Za pozornost stojí korespondence v p edcházejícím vokálu mezi stsl. *-aznȕ/*-iznȕ/*-ěznȕ a lat. - go/-īgo/-ūgo. Pozn.: Mann (1984–1987: 392) sem p idal též lot. zēns ‘boy’, které však p edstavuje p ejímku st dn. soen, dn m. sön, sän, sên ‘syn’ (Mühlenbach–Endzelin 1923–1932, IV: 715). Pokorny (l.c.) sem také zahrnul lit. žéntas ‘Schwiegersohn, Tochtermann’ i sl. *zętȕ id., které jsou však spíše deriváty ie. *g’emH- ‘heiraten’. 1.13. *g’enu- ‘koleno’ A: I. véd. jnu ‘Knie’, abhi-jñú ‘bis ans Knie’; II. av. ak. sg. žnūm ‘Knie’, pers. z nū id.; III. arm. cownr ‘Knie’ (Olsen 1999: 168); IV. het. nom.-ak. sg. & pl. gēnu/ genu/ginu, dat.-lok. pl. gēnuwas/ginuwas/kanuwas ‘knee’, palaj. gi-nu-kat (Puhvel 1997: 146–151); V. . gÒnu, gen. hom. gounÒj ‘Knie’; VI. alb. gju ~ gjû, pl. gjunj(ë) ‘koleno’ < *glūno- < *g’nūno- (Orel 1998: 137); VII. lat. genū ‘Knie’; VIII. stir. glúin ‘koleno’ < *glūni- < *g’nūni- ; IX. gót. kniu, sthn. knio, kneo ‘Knie’; X. – ; XI. – ; XII. toch. A du. kanweг, B kenīne ‘Knie’ (Pokorny 380–381; Adams, EIEC 336). B: Sl. *kolěno. C: Sl. *zveno > bulh., ukr., r. zvenó ‘ ást t la’, může p edstavovat metatezi z formy *zenvo- < *g’enwo-, která už je zcela slu itelná s ostatními ie. formami. 1.14. *ghaid- ‘koza; kozel’ A: I. – ; II. šugni gidik ‘beran’ < *gaidika- (Paxalina 1983: 170); III. – ; IV. – ; V. – ; VI. – ; VII. lat. haedus ‘Böckchen, junger Ziegenbock’; VIII. – ; IX. gót. gaits, stisl. geit, stang. g t, stsas. gēt, sthn. geiz ‘Ziege’; X. – ; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 409). B: Sl. *koza. kniha.indb 45 9.4.2009 16:15:00 46 Václav Blažek C: Truba ev (1960: 84; Id. apud Vasmer 1986–1988, II: 55–56) našel slovanský korespondent v ozna ení d eviny ‘loubinec’: r. žímolosť, ukr. žýmolosť, blr. žýmoloc’, pol. zimo za ‘loubinec / Lonicera’, aj. < sl. *žimolztȕ & *žimȕlza, ve kterém identiﬁkoval složeninu ko enů *ghaid- ‘koza’& *melg’- ‘dojit’. Hypotetické sl. *žid- ztrácí své *-d- p ed *-m- zcela regulérn , srov. stsl. věmȕ ‘vím’ < *woid-mi vs. věděti ‘v d t’. P esv divou oporu našel v dalších botanických termínech, utvo ených od slova pro ‘kozu’: st lat. caprifolium, n m. Geissblatt, a mimo ie. jazyky nogajské eški tal ‘sambucus’ = ‘kozí jíva’ (Dmitrieva 1972: 181). „Kozí“ etymologie dovoluje sem za adit také záhadné lat. sambūcus (Lucil.) ~ sabuncus (glosa) ‘bez’, pokud p edstavuje adaptaci gal. *sam-bukkos, srov. kelt. *bukko- ‘kozel’ (viz výše). 1.15. **meg’H2- ‘velký’ A: I. véd. mah-, ntr. máhi (= . mšga), vedle mahnt- ‘gross’, komp. mahīyas-, super. mahiha-; II. av. maz- ‘gross’, komp. maziiah-, super. mazišta-, maš ‘sehr’ < *meg’hs & aš id. < *еg’ hs; III. arm. mec ‘gross’; IV. het. mekki- ‘numerous’ < *meg’H2-iH2-; V. . mšgaj, mšga, meg£lh ‘gross’, komp. myk. me-zo, ión., dór., ark. mšzwn < *mšgiwn, super. mšgistoj, ¢ga- ‘sehr’, ¥g n ‘zu sehr’; VI. alb. math, madhi ‘gross’, ̑ madhështí ‘Grösse, Würde’; VII. lat. magnus ‘gross’, komp. magis ‘mehr’, maior ‘grösser’; VIII. st ir. mag-, maige ‘gross’ < *magio-, maignech id. < *magini kos, srov. gal. NV Maginus, vedle Magio-rīx, dále st velš. maon ‘die Grossen’ < *magones; IX. germ. *mikilaz > gót. mikils ‘gross’, stisl. mikell, stang. mycel, stsas. mikil, sthn. mihhil id., dále stisl. mjїk ‘sehr’, ang. much < germ. *meku- podle *felu- ‘mnoho’?; X. – ; XI. – ; XII. toch. A m k, B m ka ‘many, much; very much’ < *meg’ōH2 (Pokorny 1959: 708–709; Adams 1999: 446–447). B: Sl. *velijȕ & *velikȓ(jȕ). C: V bsl. v tvi se objevuje jediný p ijatelný etymologický korespondent s paradoxn opa ným významem: lit. mãžas ‘klein’, mãža ‘wenig, zu wenig’, màž(u) ‘vielleicht’, mažàsis ‘kleiner Finger’, mõžis ‘Kleinigkeit’, lot. mazs ‘klein’, prus. (Ench.) adv. komp. massais ‘weniger’ (Fraenkel 1962–1965: 421–423); sl. *mězinȓ(jȕ) ‘menší, mladší; malí ek’ (ESSJ 18: 227–230). Odpov d na otázku, jak vysv tlit sémantický posun ‘velký’ → ‘malý’, zůstává klí ovým momentem této etymologie. Hypotetickou možnost p edstavuje p edpoklad, že transformace v antonymum byla uskute n na prost ednictvím negativního preﬁxu *н- > bsl. *in-/*un-, jehož reﬂexy na baltské i slovanské půd splynuly s kontinuanty jiných preﬁxů, pop ípad jimi byly vytla eny (srov. Pokorny 1959: 757–758). 1.16. **retH- ‘b žet’ : **rotHo-/-ā ‘kolo’ → ‘vůz’ A: I. véd. rátha- ‘Wagen’; II. av. raƸa- id. ; III. – ; IV. – ; V. – ; VI. – ; VII. lat. rota ‘Rad’, birotus ‘zweirädrig’, rotundus ‘scheibenrund’, umb. amb-retuto ‘let them walk around’; VIII. stir. rethim ‘laufe’, kaus. roithim ‘treibe an’, stvelš. retit, -ret- ‘laufen’, velš. tyred ‘komm!’ < *to-rete, odtud ir. roth ‘Rad’, velš. rhod id., srov. gal. petor-ritum ‘vierrädriger Wagen’ a NL Roto-magus ‘Rouen’; IX. sthn. rad, stfrís. reth ‘Rad, Kreis’, stisl. rїðull ‘Strahlenkranz, Sonne’, srov. stang. ræd ‘schnell’, sthn. adv. rado, kniha.indb 46 9.4.2009 16:15:00 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 47 rato ‘schnell’, gót. raþizo komp. ‘leichter’; X. lit. ritù : rìsti ‘rollen’ < *t-, odtud lit. rãtas ‘Rad, Kreis’, pl. rãtai ‘Karren, Wagen’, dvirãtis ‘zweirädriger Wagen’, lot. rats ‘Rad’, pl. rati ‘Wagen’, balt. > ﬁn. ratas ‘wheel’; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 866; Mann 1984–1987: 1073, 1091; LIV 507). B: Sl. *běgati ‘b hat’ : *kolo, -ese ‘kolo’ & *vozȓ ‘vůz’. C: Na slovanské půd je možno ko en *retH- najít rozší ený o preﬁxy *ob- a *sȓ-: *ob-rętjї : *ob-rěsti ‘nalézt, dosáhnout’ a *sȓ-rętjї : *sȕ-rěsti ‘st etnout (se)’. Významový posun od slovesa pohybu k významu ‘nalézt’ vedle ‘st etnout se’ má mnoho analogií, nap . sl. *naiti ‘najít’ : *iti ‘jít’ nebo lat. invenire ‘najít, vymyslet’ : venire ‘p ijít’, vedle lat. occurrere ‘jít vst íc, potkat se, objevit se’ : currere ‘b žet’ (Val áková–Erhart, ESJS 9–10: 566–567; Machek 1968: 586–587). 1.17. **wiHro- > *wīro- ‘muž’ A: I. véd. vīrá- ‘Mann, Held’; II. av. vīra- id., skyth. o„Òr ‘¥ndra’ (Herod. IV, 110), sogd. wyr- ‘Ehemann’, jaghnóbí wīr ‘Mann’, st pers. wīr ‘Mann, Held’; III. – ; IV. – ; V. – ; VI. – ; VII. lat. vir ‘Mann’, umb. acc. pl. n. u(e)iro ‘mancipia’, vol. abl. sg. couehriu ‘*coviriō, contiōne’; VIII. stir. fer ‘Mann’, velš. gwr, pl. gwŷr; IX. gót. waír, stisl. verr, stang., stsas., sthn. wer ‘Mann; X. lit. výras, lot. vis, prus. wijrs ‘Mann’; XI. – ; XII. toch. A wir ‘jung’ (Pokorny 1959: 1177–1178; EWAI II: 569). B: Sl. *mїžȕ. C: Ie. etymon se z ejm zachoval ve str. vira, virȕnaja ‘pokuta za vraždu’, srov. stang. wer(e)gild, sthn. wërgelt ‘Wergelt’ nebo véd. váira- n. ‘Feindschaft, Fehde; Manngeld, Wergeld’ : vīrá- ‘Mann’ (Kiparski 1934: 92; Vasmer 1986–1988, I: 318; KEWA III: 268). (2) Indoevropské etymologie bez slovanských dokladů 2.1. **H1reH1- ‘veslovat’ A: I. véd. arítra- m. ‘Ruder; treibend’, n. arítra- & áritra- ‘Steuerruder’ < **H1erH1-tro-/-tlo-, aritár- ‘Ruderer’ < **H1erH1-tér-; II. – ; III. – ; IV. – ; V. myk. e-re-e ‘rudern’, . ™ršthj ‘Ruderer’ < **H1erH1-tHa-, denom. ™ršssw, att. šršttw ‘rudere’, ™retmÒj, pl. ™retm£ ‘Ruder’ < **H1(e)rH1t-mó-, ¡li-»rhj ‘das Meer durchrudernd’; VI. – ; VII. lat. rēmus ‘Ruder’ < *resmos < **H1 re(t)s-mo-, cf. stlat. (Col. rostr.) triresmom = trirēmis ‘Dreiruderer’, ratis ‘boat’ < **H1 H1-ti-; VIII. stir. rá- ‘rudern’, imb-rá- ‘rudern, zu Schiffe fahren’, nomen verb. imram ‘das Rudern’, st ir. ráma ‘oar’ < **H1r(o)H1-m-yo-; IX. stsev. róa, stang. rōwan, st hn. rüejen ‘rudern’, odtud stsev. róþr ‘das Rudern’, stang. rōđor, sthn. ruodar ‘Ruder’ < **H1róH1-tro-; X. lit. iriù : ìrti, lot. it ‘rudern’ < **H1 H1-, lit. ìrklas, lot. ikls ‘Ruder’ < **H1 H1-tlo-, prus. artwes pl. ‘Schiffsreise’ < **H1o/erH1-tu-; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 338; Fraenkel 1962–1965: 187; LIV 251–252; Hamp 1998: 79 je autorem díl ích rekonstrukcí). B: Sl. *veslo (Machek 1968: 685 spojuje s n m. bewegen ‘pohybovat se’, odtud rekonstruuje *veg-slo). Pozn.: Toporov (1975, I: 108) upozor uje, že prus. artwes p esn odpovídá lit. artùv s ‘doba orby’, odkud odvozuje, že innost p i orání byla vnímána jako blízká k kniha.indb 47 9.4.2009 16:15:01 48 Václav Blažek veslování, srov. nap . r. borozdiť more ‘brázdit mo e’. Jde nejen o funk ní blízkost dvou inností, ale též o důsledek kvazihomonymie ko enů *H1 reH1- ‘veslovat’ a *H2 erH3‘orat’ (LIV 272) v baltských jazycích. Formální i funk ní podoba slovanských slov pro ‘rádlo’ a nedoloženého ozna ení ‘vesla’ i odpovídajících inností mohla pak vést k úplné eliminaci druhého z nich a k jeho zám n slovem zcela novým. 2.2. **H2 erg’- > *arg’- ‘bílý’ > ‘st íbro’ A: I. véd. árjuna- ‘licht, weiss’, rajatá- ‘weisslich’, rajatám híraлyam ‘weissliches Gold’ = ‘Silber’; II. av. ərəzata-, stpers. ardata- ‘Silber’; III. arm. arcat‘ ‘Silber’; IV. het. harki- ‘weiss, hell’, *harkanza- = KÙ.BABBAR-anza ‘Silber’ (Tischler 2001: 43); V. . ¢rgÒj ‘weiss’, ¥rguroj ‘Silber’, messap. argorian ‘Silber’, argorapandes ‘quaestor’; VI. thr. NF ”Arzoj; VII. osk. aragetud ‘argento’, lat. argentum ‘Silber’, arguō ‘mache klar’; VIII. stir. arggat, st ir. airget, st bret., korn. argant, bret. arc’hant, velš. arian(t) ‘Silber’, srov. gal. Arganto-magus; IX. – ; X. lit. árškus ‘jasný’, nap . v árškus rytas ‘jasné ráno’ (LKŽ: 1, 312) < *arž-k- nebo *arž-s/šk(Karaliūnas 1994: 166–171; Hamp 1997: 24); XI. – ; XII. toch. A rki, B rkwi ‘weiss’ (Pokorny 1959: 64–65). B: Sl. *bělȓ(jȕ) ‘bílý’ : *serbro ‘st íbro’. 2.3. **H2 stḗr, gen. **H2 strós ‘hv zda’ A: I. véd. stár- (instr. pl. stbhi, bez s- pl. tra) (EWAI II: 755); II. av. star(stav. gen. pl. strəm, mlav. ak. sg. st rəm, dat. pl. stərəbiiō) ‘hv zda’ (KEWA III: 512); III. arm. ast (*astil), gen.-dat. aste ‘souhv zdí, hv zda’ (Olsen 1999: 159–160); IV. het. hasterza id.; V. . ¢st»r, gen. ¢stšroj ‘hv zda’, pl. ¥stra; VI. – ; VII. lat. stēlla ‘hv zda’; VIII. kelt. *ster- > stir. ser, velš. pl. ser, st korn. pl. steyr, bret. pl. ster ‘hv zda’; sr. gal. ND Sirona, Dirona < *stēr-on- ; IX. germ. *sternōn > gót. stairno, sthn. stern(o), stisl. stjarna ‘hv zda’; X. ?lot. stars, gen. stara ‘paprsek (slunce); v tev’; XI. – ; XII. toch. A pl. śreñ, B ścirye ‘hv zda’ (Pokorny 1959: 1027–1028; Adams 1999: 640). B: Bsl. spole ná inovace *źwaizd(iy) ‘hv zda’ (lit. žvaigžd & žvaigzd, arch. a dial. žvaizd ‘hv zda’, lot. zvàigzne, dial. zvàizne id., ?prus. ak. sw igstan ‘lesk, sv tlo’, sl. *zvězda) může být promítnuta do pozdní ie. praformy *g’(h)woisd(h) . Srovnávat ji lze s ir. gead, gen. geide ‘bílá lysina na hlav zví ete’, pro které Hamp (1974: 279) rekonstruoval p edkeltské východisko *gwisd . Složitá struktura bsl. etymonu dává za pravdu Truba evovi (ESSJ 7: 182–183), který uvažoval o složenin , kde první složkou by byla praforma *g’(h)woid(h)- a druhou jeden ze slovesných ko enů *dhē- ‘klást’ nebo *st - ‘stát’. Oba mají vyjad ovat, že jde o ‘stálé’ sv tlo. Pro druhou možnost hovo í prus. sw igstan ‘lesk, sv tlo’. Pokud se budeme snažit identiﬁkovat první složku, ir. gead, gen. geide ‘bílá lysina na hlav zví ete’, analyzované Hampem, by mohlo být vhodným kandidátem, pokud je možno odvodit jej z kelt. praformy *gid - < *g hwid- . To z ejm možné je, sr. ir. beach, stir. bech ‘v ela’ < *biko-; ir. fear, stir. fer ‘muž’ < *wiro-. Další úvahy viz Blažek 2005. kniha.indb 48 9.4.2009 16:15:01 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 49 2.4. **H2 r dk’o- ‘medv d’ ˚ A: I. véd. ka- ‘Bär’; II. av. arša- id., oset. ars id.; III. arm. arÆ ‘Bär’ : arÆ n ‘dunkelbraun’; IV. het. hartagga- ‘ein Raubtier, Bär?’; V. . ¥rktoj ‘Bär(in)’; VI. alb. arí, pl. arinj m., arushë ~ areshë f. ‘Bär’ (Orel 1998: 8–9); VII. lat. ursus ‘Bär’; VIII. st ir. art, velš. arth ‘Bär’, gal. ND Deae Artioni ‘Bärengöttin’; IX. ?stsev. Yrsa ‘dcera & žena (!) Helgi Halfdanarsona z Hrólfs saga Kraka (rovnici Yrsa = ‘medv dice’ p edložil Schröder, Germanisch-Romanische Monatsschrift 38 [1957], 204, který také rekonstruoval germánské východisko *urhsjōn < *k’þy ); X. lit. dial. (žem.) irštvà ‘Winterlager des Bären’ (Mann 1984–87: 260; Young 1991: 241–244; Karaliūnas 1993); XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 875; Blažek 2000). B: Sl. *medvědȕ < *medhu-ēdi- ‘medojed’. 2.5. **(dr k-)H2 (e)k’ru- ‘slza’ = ‘oko’ & ‘ho ké’ (podle Kortlandta 1985) ˚ A: I. véd. áśru, skt. aśra- n. ‘Träne’; II. av. asrū-azan- ‘Tränen vergiessend’; III. arm. artōsr, pl. artasowk‘ ‘Träne’ (Olsen 1999: 167); IV. ; V. . d£kru, d£kruon, d£kr ūma ‘Träne’; VI. – ; VII. stlat. dacruma může být p ejato z ., lat. lacruma & lacrima ‘slza’; VIII. stir. dér, velš. deigr, pl. dagra, korn. dagr ‘Träne’, stbret. dacr(lon) ‘uvidus’; IX. sthn. trahan, stsas. pl. trahni ‘Träne’, st dn. tr n id., st hn. traher ‘Tran’, vedle gót. tagr ‘Träne’, stsev. tár, stang. tæhher, tēar, teagor, sthn. Zähre; X. lit. ašarà, ãšara ‘Träne’, lot. asara id.; XI. – ; XII. toch. A kär, pl. krunt, B pl. akrūna ‘tear(s)’ (Pokorny 1959: 179; Adams 1999: 4). B: Sl. *slȕza < kol. *slig’ ; jeho nejbližší paralelou je alb. lot ‘slza’ (Hamp 1981: 171–172). Pozn.: Podle Kortlandta (1985) je het. ishahru- (s prothetickým i-) odvoditelné z paraleln utvo ené složeniny *skw-H2k’ru- ‘oko’ + ‘ho ký’, srov. het. sakui- ‘oko’. Zm na *-kr-/*-k’r- > het. -hr- je z ejm regulérní („Lex Oettinger“), první velára se zm nila na h patrn asimilací nebo analogií ke slovu eshar ‘krev’. 2.6. **g’(e/o)nH2 dh-/**g’enHu- ‘ elist’ A: I. véd. hánu- ‘Kinnbacke’; II. av. z nu- id.; III. arm. cnōt ‘Kinnbacke, Wange’ (Olsen 1999: 93–95); IV. – ; V. . gn£qoj ‘Kinnbacke’, maked. k£nadoi : siagÒnej, gn£qoi, fryg. az»n ‘Bart’; VI. – ; VII. lat. gena ‘Wange’, genuīnus (dens) ‘Backenzahn’; VIII. stir. gi(u)n ‘Mund’, velš. gen ‘Wange, Kinn’, pl. geneu, stkorn. genau, bret. genou < *genewes; IX. gót. kinnus ‘Wange’, stsev. kinn ‘Backe, Bergabhang’, stang. cinn, sthn. kinni ‘Kinn’; X. lit. žándas ‘Kinnbacke’, lot. zuôds ‘Kinn, scharfe Kante’; XI. – ; XII. toch. A du. śanweг ‘Kinnbacken’ (Pokorny 1959: 381–382). B: Sl. * eljustȕ. 2.7. *g’ hes-to- ‘ruka, paže’ A: I. véd. hásta- ‘Hand’; II. av. zasta-, stpers. dasta- id. ; III. – ; IV. – ; V. – ; VI. – ; VII. lat. praestō ‘zur Hand’ < *prae-hestōd; VIII. – ; IX. – ; X. lit. pa-žast, pa-žastìs ‘Raum unter dem Arm, Achselhöhle’, žãstas ‘Oberarm’ (Fraenkel 1962–1965: 1293); XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 447 uvádí též formy rozší ené o *-r-: *g’hes-r-: kniha.indb 49 9.4.2009 16:15:01 50 Václav Blažek III. arm. jer·n ‘Hand’, pl. jer·-k‘; IV. het. kessar ‘hand’, kluv. īssar(i)-, hluv. isátara/i-, lyk. izri id.; V. . ce…r ‘Hand’, gen. ceirÒj, dór. chrÒj; VI. alb. dorë, pl. duar ‘Hand’ < *g’ hēsr-е, pl. *g’hēsres; VII. lat. īr, hīr ‘hohle Hand’ < *hēr < *g’ hēsr ?; XII. toch. A tsar ‘hand’ < *g’ hesēr, B ar id. < *g’ hesr-е; viz Adams 1999: 650–651). B: sl.*rїka & *ormę. Pozn.: Je lákavé uvažovat o tom, že sl. kontinuant se skrývá ve sl. *pazja > . paže, hluž., dluž. paža ‘paže’ a *paz-duxa ‘podpaždí’ < *-dous , tedy ve formách s funk n paralelním preﬁxem jako v lit. pa-žast, pa-žastìs ‘Raum unter dem Arm, Achselhöhle’, jak uvažoval už Fraenkel (1962–1965: 560; Id., 1953: 93–102). Oproti baltským tvarům však zůstává úkol vysv tlit pon kud brutální zkrácení, snad jako efekt eliminace ﬁnál: **(Ha pō-)g’ hests > *pō-źe a odtud p íklon k deklinaci na *-ja? 2.8. *gwem- ‘chodit, p ijít’ A: I. véd. gámati ‘geht’; II. av. Æ amaiti id., fr -gəmat ‘er kam hinzu’, stpers. a-gmat ; III. arm. ekn ‘er kam’ = véd. ágan < *e-gwem-t;˜IV. – ; V. . ba…nw ‘gehe’, b£ske ‘geh!, komm!’; VI. alb. pre-gjim ‘Gastmahl bei der Erstgeburt’, n-gan ‘geht los, eilt’; VII. lat. veniō ‘komme’, osk. cúmbened ‘convenit’, cebnust ‘(huc) v nerit’, umb. benust, benuret ‘venerit, -int’; VIII. ?ir. beann ‘step’ a / nebo stbret. bemhéd ‘tribe’ (Mann 1984–1987: 355); IX. gót. qiman, stsev. kóma, stang. cuman, sthn. queman ‘kommen’; X. lit. gemù : giЯti ‘geboren werden’, lot. dzemu : dzìmt id., prus. gemton ‘gebären’; XI. – ; XII. toch. A kum-, AB kam-, A käm- ‘kommen’ (Pokorny 1959: 464–465; LIV 209–210). B: Sl. *prijti ‘p ijít’; *xoditi ‘chodit’. 2.9. *k’louni- ‘ky el, hýžd ’ A: I. véd. śroлi- ‘Hinterbacke, Hüfte’, srov. śroлá- ‘lahm’; II. av. sraoni- ‘Hinterbacke, Hüfte’, khot. ūni- ‘Hüfte’, pers. surūn ‘Hinterbacke’; III. – ; IV. – ; V. ? . klÒnij ‘Steissbein’, klÒnion ‘Hüfte’; VI. – ; VII. lat. clūnis ‘Hinterbacke, Hinterkeule, Steiss bei Menschen und Tieren’; VIII. velš., korn. klun ‘Hüfte’, bret. klun ‘Hinterbacke’; IX. stisl. hlaun ‘Hinterbacke’; X. lit. šlaunìs ‘Hüfte, Oberschenkel’, lot. slaũna, slaûne, slauns ‘Schenkelstück am Fleisch, Keule am Vogel’, prus. slaunis ‘Oberschenkel’, slaune ‘Arme’; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 607–608; Fraenkel 1962–1965: 1000; EWAI II: 671–672). B: Sl. *gїzȓ. 2.10. *k’(u)wō(n)/-on- ‘pes’ A: I. véd. śv & śuv, gen. śúnas, ak. śvnam ‘Hund’; II. av. sp , ak. sg. sp nəm, gen. pl. snam id., av. spaka- = ‘hundeartig’ méd. (Hérodotos) sp£ka ~ skt. śvaka‘Wolf’, srov. také sp£dakej : kÚnej (Hesych.) = *sp£kadej, dále st pers. sak, pers. sag, kurd. sah, wakhi ša ‘Hund’, vedle pers. sabah, které p ipomíná zdroj r. sobáka ‘Hund’; III. arm. šown, gen. šan ‘Hund’, vedle skund ‘Hündchen’; IV. het. kuwas, gen. kuwanan, hluv. suwani- ‘dog’ (Hawkins 2000: 153, 629); V. . kÚwn, gen. kunÒj ‘Hund’; VI. alb. samë ‘dog’s excrements’ < *k’н-mo- (Orel 1998: 393), zatímco alb. kniha.indb 50 9.4.2009 16:15:02 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 51 shak(ë) ‘dog, bitch’ bývá pokládáno za jz. íránskou výpůj ku, srov. st pers. sak < írán. *śaka- (Orel 1998: 406–407); VII. lat. canis ‘Hund’, canēs ‘Hündin’; VIII. stir. cú, gen. con, velš. ci, pl. cwn, bret., korn. ki ‘Hund’ < *k’wō ; IX. gót. hunds, stisl. hundr, stang. hund, sthn. hunt ‘Hund’; X. lit. šuõ, gen. šuñs, lot. suns, prus. sunis ‘Hund’, vedle lot. suntana ‘grosser Hund’; XI. – ; XII. toch. AB ku ‘dog’ (Pokorny 1959: 632–633; Adams 1999: 179). B: Sl. *pȕsȓ m., *suka f., š enę n. Pozn.: Pokorny (1959: 633) uvažoval o slovanském kontinuantu v r. suka ‘Hündin’, které by pak odráželo psl. *sїka. Avšak pol. suka id. vylu uje nosový vokál. Polské slovo ješt může být vysv tleno jako vsl. výpůj ka, ale totéž je vylou eno v p ípad plb. sako/saАko ‘kurtizána, prostitutka’. Polabština nosové *ї reﬂektuje, srov. plb. zџb ‘zub’ < sl. *zїbȓ (Polański 1993: 677, 1085). Ješt mén nad jné jsou Pogodinovy pokusy identiﬁkovat ztracené ie. slovo pro ‘psa’ v takových sl. názvech rostlin jako *snětȕ nebo *sunika/*sunica (kritický rozbor viz Vasmer 1986–1988, III: 698–699, 803–804). 2.11. **neH2 u- > *nāu- ‘lo ’ A: I. véd. nu ‘Schiff, Boot’, skt. n vya- ‘schiffbar’; II. khot. no, sogd. nw, oset. naw/nawæ ‘Boot’, n uuaiia- ‘schiffbar’, nauu za- ‘Schiffer’, sogd. nw’’z id. (= . nau-hgÒj, srov. lat. n vig re), pers. > arm. naw ‘lo , lun, prám’ (Olsen 1999: 896); IV. – ; V. . *n #Òj > hom. nhÒj, nhàj, att. naàj, neèj ‘Schiff’ ; VI. – ; VII. lat. n vis ‘Schiff’; VIII. stir. náu, gen. nóë, dat. pl. nóib ‘Schiff’, velš. noe ‘ﬂaches Gefäss, Backtrog’, bret. neo id. < *n wiy , gal. nausum ‘Schiff’; IX. stisl. nór ‘Schiff’, nóatún ‘Schiffsburg’, stang. nōwend ‘Schiffer’, srov. nor. nō ‘Trog aus einem ausgehöhlten Baumstamm’, nøla ‘grosser Trog, schweres Boot’ < *nowilōn ; X. – ; XI. – ; XII. toch. A new ‘ﬂood’ < *naiwe < *n wiyo- (Pokorny 1959: 756; Adams–Mallory, EIEC 74–75; EWAI II: 59). B: Sl. * ȕlnȓ ‘ lun’, *oldȕja ‘lo ’. C: Pokorny (l.c.) uvažoval o souvislosti s bsl. hydronymy: lit. Nóva a pol. Nawa, p i emž baltský původ polského hydronyma nemůže být vylou en. P inejmenším stejn nad jná je stará myšlenka (Afanasjev 1865), že ie. ozna ení ‘lodi’ se na půd baltoslovanských jazyků transformovalo do významu ‘nebožtík’. V germánských jazycích existují vedle sebe významy oba (gót. naus, stsev. nár, stang. nēo- ‘nebožtík’). Tento netriviální sémantický posun osv tluje poh ební rituál spo ívající ve spálení t la mrtvého umíst ného na ‘poh ebním lunu’ (viz Truba ev, ESSJ 24: 49–53: sl. *navȕ/ *navȕjȕ/*navȕja p edstavuje okruh významů spojených se sv tem mrtvých: ‘mrtvý, duše mrtvého, zlý duch, záhrobí, mohyla’ aj.). 2.12. *psteno- ‘prsa’ A: I. véd. stána- ‘Brust’; II. av. fšt na- du. ‘weibliche Brust, Brustwarze, Knoten’, ərəduuafšnii ˚ ‘der hochbusigen’, pers. pist n ‘weibliche Brust’; III. arm. stin, gen. stean ‘webliche Brust’; IV. ?het. istanza ‘soul’ (Eichner 1973); V. . sthn…on : stÁqoj (Hes.); VI. – ; VII. – ; VIII. stir. sine ‘Zitze’; IX. stisl. speni ‘Zitze, Brustwarze’, st dn. spene id., vedle stang. spane ‘Brustwarze’, st hn. spen ‘Brust, Muttermilch’, a sthn. kniha.indb 51 9.4.2009 16:15:02 52 Václav Blažek spunni ‘Brustwarze’; X. lit. spenỹs ‘Zitze, Zäpfchen im Halse, Ohrläppchen’, prus. spenis ‘Zitze’; XI. – ; XII. toch. du. A päśśäб, B päścane ‘woman’s breast’ (Pokorny 1959: 990; Adams 1999: 382). B: Sl. *grїdȕ ‘hru ’ a du. *pȕrsi ‘prsa’. 2.13. *seno- ‘starý’ A: I. véd. sána- II. av. hana- ‘alt’; III. arm. hin ‘alt’; IV. het. zena- & zenant‘léto-podzim’ (Eichner 1973: 89, pozn. 26 jako první srovnal het. zena- ‘podzim’ a . d…enoj ‘dvouletý’ < *dwi-seno-), lyk. kbi-sñne ‘dva roky starý’, tri-sñni ‘t i roky starý’ (Neumann 1999: 50–53); V. . ›noj ‘alt, vom vorigen Jahre’, d…-enoj ‘zweijährig’; VI. – ; VII. lat. senex ‘alt’ (= skt. sanaká- ‘ehemalig, alt’), gen. senis, komp. senior ‘alt, bejahrt’, seneō, -ere ‘alt, schwach sein’, sen tus ‘Senat’ = osk. gen. senateís; VIII. stir. sen ‘alt’, stvelš., korn., bret. hen ‘senex’ : komp. stir. siniu, velš. hyn, srov. gal. NV Seno-gn tus; IX. gót. sineigs ‘presbÚthj’, super. sinista ‘ältester’, burg. sinistus ‘elderly priest’, stfrank. sini-skalkus ‘der älteste Hausdiener’, stsas. sin-līf ‘eternal life’, sin-hīwun ‘man-and-wife’, stisl. sina ‘vorjähriges Gras’; X. lit. sẽnas ‘alt’, sẽnis ‘Greis’, seniaĩ ‘vor alters, längst’, senju ‘werde alt’ (= lat. seneō), lot. sens ‘old’ ; XI. – ; XII. – (Pokorny 1959: 907–908; Mann 1984–1987: 1128). B: Sl. *starȓ(jȕ) & *vetȓxȓ(jȕ). Záv r P edkládaná studie si kladla za cíl p ezkoumat ty indoevropské etymologie, v nichž chybí slovanský materiál. P irozen nebylo možné prov it veškerou indoevropskou slovní zásobu. Jako p ijatelný kompromis byl vybrán soubor 30 ilustrativních etymologií bez slovanských dat ve standardních lexikologických dílech (Pokorny 1959, EIEC), ale s baltským materiálem nejmén v 19 p ípadech. Po pe livé analýze etymologické literatury i na základ vlastního etymologického bádání mohu konstatovat, že slovanský materiál lze doplnit k 17 etymologiím (a v 7–9 p ípadech také baltská data). Výsledkem je tudíž záv r, že proces nahrazování slov inovacemi i výpůj kami je na ko enové úrovni pomalejší, původní kontinuanty nez ídka ješt dlouho p ežívají v podob derivátů, kompozit i gramatikalizovaných formací. Jedním z pravd podobných důvodů, pro k lexikálním vým nám dochází, je z ejm fenomén, který bych nazval „sout ž homonym“. V zájmu zachování co nejvyššího stupn jednozna nosti slovní zásoby „poražený“ v této pomyslné sout ži uvol uje prostor „vít zi“ a je nahrazen novotvarem nebo vhodnou výpůj kou. Výpůj ky vytla ují ast ji domácí termíny i tehdy, pocházejí-li z prestižn jšího jazyka. A opominout nelze ani efekt tabuistických substitucí, ítankovým p íkladem budiž slovanské *medvědȕ (2.4).1 1 kniha.indb 52 lánek vznikl ve spolupráci s Centrem pro interdisciplinární studium starých jazyků a starších fází jazyků moderních na Filozoﬁcké fakult Masarykovy univerzity v Brn (MSM 0021622435). 9.4.2009 16:15:02 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 53 Zkratky: alb. – albánský, ang. – anglický, arm. – arménský, av. – avestský, balt. – baltský, blr. – b loruský, bret. – bretonský, bsl. – baltoslovanský, bulh. – bulharský, burg. – burgundský, . – eský, d- – dolno-, dór. – dórský, ﬁn. – ﬁnský, frank. – franský, gal. – galský, germ. – germánský, gót. – gótský, h- – horno-, het. – hetitský, hluv. – hieroglyﬁcký luvijský, hom. – homérský, ie. – indoevropský, ir. – irský, isl. – islandský, j- – jiho-, khot. – khotanský, kluv. – klínopisný luvijský, korn. – kornský, kurd. – kurdský, lak. – lakónský, lat. – latinský, latgal. – latgalský, lit. – litevský, lot. – lotyšský, lud. – ludikovský, luž. – lužický, lyk. – lykijský, mak. – makedonský (slovanský), maked. – makedonský (helénský), méd. – médský, messap. – messapský, ml- – mlado-, myk. – mykénský, n. & n m. – n mecký, NL – nomen loci, NV – nomen viri, oset. – osetinský, osk. – oský, p- – pra, pers. – perský, plb. – polabský, pol. – polský, prus. – pruský, r. – ruský, . – ecký, sas. – saský, sev. – severský, skt. – sanskrt, sl. – slovanský, slk. – slovenský, sogd. – sogdijský, st- – staro-, st - – st edo-, stsl. – staroslov nský, toch. – tocharský, ukr. – ukrajinský, umb. – umberský, v- – východo-, véd. – védský, velš. – velšský, ven. – venetský, veps. – vepský, vidz. – vidzemský, vol. – volský, z- – západo-, žem. – žemaitský. Literatura Adams 1999: Adams, D. Q., A Dictionary of Tocharian B. Atlanta: Rodopi. Bartholomae 1904 [1961]: Bartholomae, Ch., Altiranisches Wörterbuch. Berlin: Walter de Gruyter. BER 6: Bălgarski etimologi en re nik, tom VI. Soﬁja: Akademi no izdatelstvo 2002. Blažek 1999: Blažek, V., Is Indo-European *H1 ek’wos ‘horse’ really of Indo-European origin? Studia Indogermanica Lodziensia 2, 21–32. Blažek 2000: Blažek, V., Baltic *[ ]l kija- m. / *[ ]l kij f. ‘bear’. Linguistica Baltica 8, 49–56. Blažek 2002: Blažek, V., The ‘beech’-argument – State-of-the-Art. Historische Sprachforschung 115, 190–217. Blažek 2005: Blažek, V., Astronomická terminologie v indoevropských jazycích. Linguistica Brunensia. Sborník prací ﬁlozoﬁcké fakulty brněnské univerzity A 53, 31–49. Blažek 2006: Blažek, V., Indoevropský rok (I). Linguistica Brunensia. Sborník prací ﬁlozoﬁcké fakulty brněnské univerzity A 54, 43–70. Blažek– eladín–B ťáková 2004: Blažek, V. – eladín, J. – B ťáková, M., Old Prussian FishNames. Baltistica 39/1, 107–126. Blažienė 2000: Blažienė, G., Die baltischen Ortsnamen im Samland. Stuttgart: Steiner (Hydronymia Europaea, Sonderband II). Brugmann 1906: Brugmann, K., Grundriss der vergleichenden Grammatik der indogermanischen Sprachen, II.1. Strassburg: Trübner. Cowgill 1986: Cowgill, W., Indogermanische Grammatik, Bd. I/1, Heidelberg: Winter. Eichner 1973: Eichner, H., Die Etymologie von heth. mehur. Münchener Studien zur Sprachwissenschaft 31, 53–107. EIEC: Encyclopedia of Indo-European Culture, ed. J. P. Mallory – D. Q. Adams, London – Chicago: Fitzroy Dearborn 1997. kniha.indb 53 9.4.2009 16:15:03 54 Václav Blažek ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, 1–13, ed. E. Havlová – A. Erhart – I. Janyšková, Praha: Academia 1989f. ESSJ: timologi eskij slovar’ slavjanskix jazykov, 1–33, ed. O. N. Truba ev et al., Moskva: Nauka 1974n. EWAI: Mayrhofer, M., Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen, I–III, Heidelberg: Winter 1986–2001. Fraenkel 1953: Fraenkel, E., Morphologisches und etymologisches, Lingua Posnaniensis 4, 85–108. Fraenkel 1958: Fraenkel, E., Zu den idg. Zeitausdrücken. Zeitschrift für Slavische Philologie 26, 339–351. Fraenkel 1962–1965: Fraenkel, E., Litauisches etymologisches Wörterbuch, I–II, Göttingen – Heidelberg: Vandhoeck & Ruprecht – Winter. Froelich 1930: Froelich, G., Flussnamen in Ostpreussen. Ein Beitrag zur Namenforschung und Siedlungsgeschichte des preussischen Ostens, In: Festschrift zum 50-jährigen Bestehen der Altertumsgesellschaft Insterburg, Heft 19. Insterberg, 1–84. Gamkrelidze–Ivanov 1984: Gamkrelidze, T. V. – Ivanov, V. V., Indoevropejskij jazyk i indoevropejcy, Tbilisi: Izdate stvo Tbilisskogo universiteta. Gerullis 1922: Gerullis, G., Die altpreussische Ortsnamen, Berlin – Leipzig: Walter de Gruyter. Hamp 1968: Hamp, E. P., Lithuanian pa- and põ again. Baltistica 4/2, 255–257. Hamp 1972: Hamp, E. P., Palaic ha-a-ap-na-aš ‘river’. Münchener Studien zur Sprachwissen˘ schaft 30, 35–37. Hamp 1974: Hamp, E. P., Varia. Ériu 25, 253–284. Hamp 1981: Hamp, E. P., Slavic *ślȕza. Zbornik za ﬁlologiju i lingvistiku 24/1, 171–72. Hamp 1983: Hamp, E. P., Indo-European *tekw-. Indogermanische Forschungen 88, 93–94. Hamp 1997: Hamp, E. P., Lithuanian árškus. Baltistica 32/1, 24. Hamp 1998: Hamp, E. P., Old Prussian artwes. In: Colloquium Pruthenicum Secundum, ed. by W. Smoczyński, Kraków: Universitas, 79. Hawkins 2000: Hawkins, J. D., Corpus of Hieroglyphic Luwian Inscriptions, Vol. I: Inscriptions of the Iron Age, Berlin – New York: Walter de Gruyter. Henning 1963: Henning, W. B., The Kurdish elm. Asia Major 10, 68–72. Holub–Kope ný 1952: Holub, J. – Kope ný, F., Etymologický slovník jazyka eského, Praha: Státní nakladatelství u ebnic. Huld 2004: Huld, M., An Albanian Reﬂex of Proto-Indo-European *E1ék’o-s ‘Horse’. In: Proceedings of the Fifteenth Annual UCLA Indo-European Conference (Los Angeles, Nov 2003), ed. by K. Jones-Bley et al. Washington, D.C. Institute for the Study of Man (Journal of Indo-European Monograph series, No. 49), 186–195. Ivanov 1975: Ivanov, V. V., K tipologi eskomu analizu vnutrennej formy praslav. * elověkȓ ‘ elovek’, Etimologija 1973, 17–22. Karaliūnas 1993: Karaliūnas, S., Reﬂexes of IE *h2 rtk’o- ‘bear’ in Baltic. Journal of Indo-European Studies 21, 367–372 Karaliūnas 1994: Karaliūnas, S., Lie. árškus ir jo giminai iai. Baltistica 29/2, 166–171. kniha.indb 54 9.4.2009 16:15:03 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů 55 KEWA: Kurzgefasstes etymologisches Wörterbuchs des Altindischen, I–IV, von M. Mayrhofer, Heidelberg: Winter 1956–1980. Kortlandt 1985: Kortlandt, F., Arm. atawsr ‘tear’. Annual of Armenian Linguistics 6, 59–61. Kretov 1994: Kretov, A. A., Baltijskie i slavjanskie prodolženija i.-e. *org’ h-. Staťja I: lit. išarža i prasl. *kȓnorzȓ. Linguistica Baltica 3, 197–206. LIV: Lexikon der Indogermanischen Verben2, ed. H. Rix et al., Wiesbaden: Reichert 2001. LKŽ: Lietuvių kalbos žodynas, I (A–B). Vilnius: ‘Minties’ Leidykla 1968. Machek 1954: Machek, V., eská a slovenská jména rostlin. Praha: SAV. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského2, Praha: Academia. Mann 1984–1987: Mann, S. E., An Indo-European Comparative Dictionary, Hamburg: Buske. Mažiulis 1988–1997: Mažiulis, V., Prūsų kalbos etimologijos žodynas, 1–4. Vilnius: Mokslas. Mikuckij 1855: Mikuckij, S., 5-j & 7-j ot etȓ Kandidata S. Mikuckago. Izvěstija Vtorago Otdělenija Imperatorskoj Akademii Nauk IV, List, 78, c. 47n & List 101, c. 403n. Mühlenbach–Endzelin 1923–1932: Mühlenbach, K., Lettisch-deutsches Wörterbuch, red. von J. Endzelin. Riga. Neumann 1999: Neumann, G., Beiträge zur Lykischen VIII. Die Sprache 41/1, 50–55. Olsen 1999: Olsen, B. A., The Noun in Biblical Armenian. Origin and Word Formation, Berlin – New York: Mouton de Gruyter. Orel 1998: Orel, V., Albanian Etymological Dictionary, Leiden: Brill. Paxalina 1983: Paxalina, T. N., Issledovanija po sravnitel’no-istori eskoj fonetike pamirskix jazykov, Moskva: Nauka. Pedersen 1909–1913: Pedersen, H., Vergleichende Grammatik der keltischen Sprachen, I–II. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. Pokorny 1959: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, Bern – München: Francke. Polański 1993: Polański, K., S ownik etymologiczny języka Drzewian po abskich. Warszawa: Energeia. Puhvel 1997: Puhvel, J., Hittite Etymological Dictionary, vol. 4: (K). Berlin – New York: Mouton de Gruyter. Schwarz 1931: Schwarz, E., Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle. München – Berlin: Oldenbourg. SKES: Suomen kielen etymologinen sanakirja, ed. Y. H. Toivonen et al. Helsinki 1955n. Smoczyński 2000: Smoczyński, W., Untersuchungen zum deutschen Lehngut im Altpreussischen, Kraków. Smoczyński 2003: Smoczyński, W., Hiat laryngalny w językach ba to-s owiańskich, Kraków: Universitas. Stang 1966: Stang, C. S., Vergleichende Grammatik der baltischen Sprachen. Oslo: Universitetsforlaget. Szemerényi 1977: Szemerényi, O., Studies in the kinship terminology of the Indo-European languages. Leiden: Brill – Téhéran-Liége: Bibliothèque Pahlavi (Acta Iranica 16). Tischler 2001: Tischler, J., Hethitisches Handwörterbuch. Innsbruck: IBS 102. kniha.indb 55 9.4.2009 16:15:03 56 Václav Blažek Toporov 1975n: Toporov, V., Prusskij jazyk: Slovar’, I–IV, Moskva: Nauka. Udolph 1979: Udolph, J., Studien zu slavischen Gewässernamen und Gewässerbezeichnungen. Ein Beitrag zur Frage nach der Urheimat der Slaven. Heidelberg: Winter. Vanagas 1981: Vanagas, A., Lietvių hidronimių etimologinis žodynas, Vilnius: Mokslas. Vasmer 1986–1988: Vasmer, M. [Fasmer, M.], Etimologi eskij slovar’ russkogo jazyka, I–IV, p eklad O. N. Truba ev, Moskva: Progress. Vey 1958: Vey, M., K etimologii drevnerusskogo Stribogȓ, Voprosy jazykoznanija 7/3, 96–99. Watkins 1975: Watkins, C., The Indo-European family of Greek Ôrcij: linguistics, poetics, and mythology. Indo-European Studies 2, 504–539. Young 1991: Young, S. R., ‘Bear’ in Baltic. Journal of Baltic Studies 22/3, 241–244. What is the fate of the lost words? On the lost Slavic equivalents of the Indo-European etymons In the present contribution the phenomenon of the „missing etyma“ in Slavic is studied, especially in contrast to the existing Baltic continuants of well-documented Indo-European etymologies. From 30 chosen etymological examples, for which the Slavic continuants are not included in the standard handbooks, in 17 cases it is possible to add at least indirect witness of their existence (for Baltic there are 7–9 additions). The result is that in process of the replacement the original roots frequently continue in their „life“, only in the form of derivates, compounds or grammaticalized formations. The following reasons of replacement are most probable: (i) „Competition of homonyms“, leading to elimination of one of the pair of similar words to preserve the unambiguousness of the lexicon. (ii) Loans has been preferred, if they represent a more prestigeous language. (iii) Tabu substitution (e.g. 2.4. Slavic *medvědȕ ‘bear’ = ‘honey-eater’). In any case, the absence of lexical data from any language in etymological dictionaries does not imply their absence at all. Ústav jazykovědy a baltistiky, Filozoﬁcká fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1, 602 00 Brno, eská republika blazek@phil.muni.cz Abbreviations: I. Indo-Aryan, II. Iranian, III. Armenian, IV. Anatolian, V. Hellenic, VI. Albanian, VII. Italic, VIII. Celtic, IX. Germanic, XII. Tocharian; Cz. Czech, E East, La. Latvian, Li. Lithuanian, OR. Old Russian. Symbols: + standard cognate, – none known cognate, 1 hypothetical cognate with shifted meanings, T & A probable onomastical parallels in toponyms or anthroponyms respectively. kniha.indb 56 9.4.2009 16:15:03 Kam ta slova zmizela? O chyb jících slovanských kontinuantech indoevropských etymonů **IE I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. XII. Baltic 57 Slavic Etymons with Slavic supplements H1ek’wo- horse + + 1 + + 1 + + + + + *sverěpȓ sp. weed Cz. svízel : svinízel H1sH2-/n- blood + ?+ + + + – + 1 – + + *esenȕ/*osenȕ H1 yek w- /-n- liver + + – – + – + 1 – – + *jȕkra, -no roe H2eg’- drive, lead + + + ?+ + + + + + + *ašis H2 ep- river + + ?1 + T – + + – + + H2 eug- grow + + – ?+ + – + – + + + Horg’ hi- testicle – + + + + + – + + + bheH2 go- beech, oak + 1 – + + + T + bhug’- he-goat, buck *osȕ; ?*(j)azda *potokȓ, *ponikva, *ponorȓ *ovoktȕ(je) ?+ + + – – – – + + h h – – – – – – + + + + ?EBalt. – *gōba elm búož – Li. reed-mace ?– + h h d g’ uH- ﬁsh – – + – + – – – – – g’enH1- give birth + + + 1 + – + + + g’enu- knee + + + + + + + + + + *-źni-/ + *-źn ? + – – ?+ – – – – + – + – *mězinȓ d g’ mō(n)/-on- man h g aid- goat – *orzȕ, *kȓn-orzȓ *zȓveno piece of ﬁsh *baga *bȓzȓ/*buzȓ/*byzȕje *mїžȕ *-znȕ /*-zna *zveno limb *ži-molztȕ & -mȕlza meg’H2- big + + + + + + + + + *maźas : + *m źis retH- run : rotHo-/- wheel, wagon + + – – – – + + + – + *ob-/*sȓ-rętjї : -rěsti wiHro- man, male + + – – – – + + + 1 + OR vira, virȕnaja Etymons without Slavic supplements H1reH1- oar + – – – + – + + H2erg’- white > silver + + + + + – + + H2 str, gen. H2 strós star + + + + + – + + + H2 dk’o- bear + + + + + + + + A (dk-)H2(e)k’ru- tear + + + (+) + – + + + + Li. árškus + clear stars + ?La. ray irštvà – Li. bear’s den + + + + + – + + + + + g’(e/o)nH2dh-/ g’enHu- jaw + + – h + + + + + + + – – + + w g em- come, walk + + + – + + + ?1 + + 1 k’louni- hip, buttocks + + – – + – + + + – + k’(u)wō(n)/-on- dog + + + + + 1 + + + + + neH2 u- ship + + – – + – + + + + ?T psteno- breast, chest + + + 1 + – – + + + + seno- old + + + 1 + – + + + – + g’ es-to-/- hand, arm kniha.indb 57 + 9.4.2009 16:15:04 kniha.indb 58 9.4.2009 16:15:05 Hláskové substituce v nejstarších romanismech ve slovanských jazycích Vít Bo ek P i etymologickém zkoumání p ejatých slov je důležitým úkolem stanovení hláskových substitucí, tedy toho, jakými hláskami p ijímajícího jazyka byly substituovány hlásky jazyka, z n hož se p ejímalo. V p ípad , že jde o slova, jejichž pravd podobná doba p ejetí spadá do písemn nedoložených fází dávajícího i p ijímajícího jazyka, může takové zkoumání významn p isp t i k ur ení chronologie prehistorických hláskových zm n prob hnuvších v t chto jazycích. Takovými slovy jsou i nejstarší románské výpůj ky ve slovanských jazycích. Snad už v 5., zejména však v 6. století se Slované p i své migraci z pravlasti dostávají do sousedství i p ímo na území osídlená obyvatelstvem jazykov románským a za íná dlouhá doba více i mén intenzivního jazykového kontaktu rozli ných etnik na pom rn velkém teritoriu – v alpských oblastech, severovýchodní Itálii a na Balkánském poloostrov . N které ze starých románských výpůj ek se po p ejetí rozší ily po dalším, asto dokonce celém slovanském území, a pat í tak k té vrstv slov, kterou lze nazvat všeslovanskou i obecn slovanskou.1 K p ijetí p edpokladu, že pramenem slovanského slova byl n jaký románský tvar a nikoli jeho doložené latinské východisko, nás v tšinou vede p edevším skute nost, že podoba slovanské rekonstrukce a podoba latinského tvaru nejsou co do p edpokládaných hláskových substitucí slu itelné. Uvažovaný pozd jší románský tvar je ovšem t eba také rekonstruovat, a to na základ dochovaných slov v románských jazycích (a ovšem i za pomoci původního latinského slova). To pak může p inést i výhody – k n kterým lidov latinským/románským zm nám již docházelo pouze na omezeném území a pokud díky nim nalezneme uspokojivé vysv tlení hláskových substitucí, získáme zárove i p esn jší p edstavu o míst a dob p ejetí konkrétního slova. V tomto p ísp vku se chci v novat p edevším substituci vokálů. Zde si lze nejprve položit obecn jší otázku, která prozodická vlastnost vokálů v románském slov hrála důležit jší roli pro výslednou podobu vokálu ve slov slovanském: byl to p ízvuk nebo kvantita? Auto i výkladů jednotlivých slov asto dávají p ednost první možnosti, aniž by vždy m li na z eteli, jaký dopad může mít takové pojetí pro výklad slova jiného. Vezm me si za p íklad tuto dvojici: sl. *poganȓ < sl. *păg nŭ < lid. lat./rom. pagánu < lat. p gnus sl. *sobota < sl. săbăta < lid. lat./rom. sá(b)bata < lat. sábbata Pokud bychom cht li u prvního slova vysv tlit slovanské o první slabiky tím, že lidov latinské/románské a bylo nep ízvu né, a slovanské a druhé slabiky vysv tlit tím, že lidov latinské/románské á bylo p ízvu né, museli bychom pak u druhého slova ekat v první slabice slovanského slova jako reﬂex téhož lidov latinského/románského p í1 kniha.indb 59 K nejstarším romanismům ve slovanských jazycích viz i Bo ek 2008b. 9.4.2009 16:15:05 60 Vít Bo ek zvu ného á také slovanské a, nebo prost p ipustit kolísání v hláskových substitucích týchž p ízvu ných vokálů, jak to iní nap íklad Skok (1934: 192n) s absencí vysv tlení takového kolísání. Z t chto důvodů je snad vhodn jší p ijmout druhé pojetí, totiž že rozhodující nebyla p ízvu nost i nep ízvu nost, ale délka i krátkost románského vokálu. Jak je všeobecn známo, ve vokalickém subsystému lidové latiny došlo k zásadní prom n , když zanikl protiklad délky a u vokálů st ední výšky vznikl protiklad zav enost : otev enost. To je další rys, který musíme v popisu hláskových substitucí brát v úvahu. V následném vývoji románského vokalismu dále dochází ke dv ma základním jevům. Zaprvé, vývoj (všech) vokálů byl různý v závislosti na tom, zda byly p ízvu né i nep ízvu né (nep ízvu né byly asto redukovány, p ípadn došlo k jejich synkop ). Zadruhé, vývoj (už jen) p ízvu ných vokálů byl rozdílný v závislosti na tom, zda se vokál nacházel v zav ené i otev ené slabice: p ízvu né vokály ležící v otev ené slabice2 podléhaly v raných fázích n kterých románských jazyků diftongizaci a a je celá problematika v romanistice široce diskutovanou záležitostí a nepanuje naprostá shoda, p ece jen p evažuje mín ní, že p edstupn m této diftongizace bylo zdloužení původního monoftongu (k diskusi sr. nap íklad Weinrich 1969: 175n). Po ítá se tedy s tím, že v jisté fázi vývoje lidové latiny / románštiny došlo ke zdloužení všech p ízvu ných vokálů v otev ených slabikách. Je to tzv. zákon ten Brinkův, jako první ho totiž formuloval ten Brink (1879) pro starou francouzštinu. Důležité pro otázku nejstarších romanismů ve slovanských jazycích je to, že jde o územn omezený jev, p i emž východní hranice provedení této zm ny probíhá nap í územím, na n mž docházelo ke kontaktu slovanského a románského obyvatelstva. Ke vzniku románské kvantity, kterou jsme si práv popsali, došlo totiž v t ch raných románských dialektech, z nichž se pozd ji konstituovala francouzština, rétorománské jazyky, dalmatština, n které severoitalské dialekty a východní ást jihoitalských dialektů (sr. Lausberg 1967–1969, 1: 150n). Pokud tedy chceme uvažovat o tom, že n které staré románské výpůj ky byly p ejaty na území severovýchodní Itálie a v Dalmácii, musíme tuto románskou zm nu ve výkladech zohlednit. Naopak slov p ejatých z t ch uvažovaných románských dialektů, z nichž se konstituovala rumunština, se tato zm na netýká. Až p ekvapiv málo a nesoustavn se novou románskou kvantitou vokálů ve svých výkladech nejstarších románských výpůj ek ve slovanštin doposud zabývali slavisté. Ze slavistické strany upozornil na tento jev Bidwell (1961: 113n, pozn. 15), který dokonce uvažoval o t ech stupních délky románských vokálů: nep ízvu né byly podle n j krátké, p ízvu né v antepenultim o n co delší a p ízvu né v penultim byly dlouhé. Ve svém modelu substitucí slovanských vokálů za vokály románské ovšem Bidwell tuto okolnost dále nerozpracoval. V poslední dob poukázala na tento jev s odkazem na Bidwella Šega (2007: 405). Teprve Holzer (2007: 37n) jej však pojímá diachronn – jakožto hláskovou zm nu, která proto může, ba má být i datována. Holzer ji za adil do svého modelu relativní chronologie hláskových zm n, k nimž došlo v tom románském dialektu, který byl v kontaktu s raným slovanským jazykovým útvarem, z n jž se pozd ji konstituovala chorvatština, tj. v tom, který byl p edstupn m dalmatštiny. Holzer 2 kniha.indb 60 Sem spadaly krom slabik bez kódy také slabiky, po jejichž vokálu následuje skupina muta cum liquida, p ípadn též liquida cum muta, sr. Rohlfs 1949: 66n. 9.4.2009 16:15:06 Hláskové substituce v nejstarších romanismech ve slovanských jazycích 61 tuto zm nu považuje za poslední z t ch, které prob hly ješt p ed prvními kontakty románského a slovanského obyvatelstva, tedy v jeho pojetí p ed rokem 600; prob hla tedy podle n j u všech románských výpůj ek do slovanštiny na tomto území. Jak jsem již nazna il jinde (Bo ek 2008c), vhodn jší by možná bylo uvažovat o pozd jší dataci této zm ny, což by umožnilo po ítat s tím, že v n kterých velmi raných výpůj kách do slovanštiny se ješt nereﬂektovala.3 U n kterých výpůj ek nám totiž p edpoklad zdlouženého p ízvu ného vokálu v románském prameni pro uspokojivé objasn ní hláskových substitucí vyhovuje, u jiných ale naopak pro bezproblémové vysv tlení „pot ebujeme“ v románském zdroji vokál krátký. V tomto druhém p ípad se pak nabízí dvojí výklad: 1) k výpůj ce došlo na území, kde nová románská kvantita nevznikla; pak pochopiteln nemusíme zohled ovat ani dataci této zm ny; 2) k výpůj ce došlo na území nové románské kvantity, ale p ed jejím provedením. Výb r mezi první a druhou možností výkladu by m l být op en o fakta jazyková, tj. také ostatní slovanské hlásky daného slova musí být vyloženy v souladu s p edpokládanými, n kdy totiž už územn (a samoz ejm i asov ) omezenými románskými hláskovými zm nami; na pravd podobn jší možnost p ejetí však mohou ukazovat i fakta mimojazyková, p edevším geograﬁcké rozší ení daného slova u Slovanů. Toto obecné vymezení se nyní pokusím demonstrovat na n kolika p íkladech nejstarších románských výpůj ek ve slovanských jazycích. Uvedu vždy dvojici slov, v níž u prvního slova je t eba pro románský zdroj p edpokládat p ízvu ný vokál dlouhý, zatímco u druhého z nich p ízvu ný vokál krátký. (1) rom. ā > sl. ā > a × rom. ă > sl. ă > o sl. *poganȓ < sl. *păg nŭ < rom. *păgnu < lid. lat. *pagánu < lat. p gnus sl. *sobota < sl. *săbăta < rom. sắb(b)ăta < lid. lat. sábbata < lat. sábbata Slovanské *păg nŭ bylo nejspíše p ejato z románského *păgnu, tedy tvaru, v n mž už zdloužení p ízvu ného vokálu prob hlo. K p ejetí proto muselo dojít západn od východní hranice rozší ení této románské zm ny, a to po jejím provedení. Pro slovanské *săbăta se už nabízí výkladů víc. P ejímalo-li se z románského tvaru, v n mž ješt byla zachována gemináta -bb-, ležel p ízvu ný vokál v zav ené slabice, a k jeho zdloužení tedy nedošlo. K p ejetí tak mohlo dojít na kterémkoli území kontaktu slovanského a románského obyvatelstva. Pokud však byl zdrojem románský tvar, kde už byla původní gemináta zjednodušena na -b-, musíme na ásti románského území ekat zdloužení vokálu první slabiky. Sl. ă však mohlo být reﬂexem jedin románského vokálu krátkého, k p ejetí na slovanskou půdu tedy mohlo dojít bu v oblasti, kde tato zm na neprob hla – to je ovšem málo pravd podobné vzhledem k rozší ení slova p edevším v západoslovanských a západních jihoslovanských jazycích – anebo v oblasti jejího dosahu, ale v dob p ed jejím provedením – to je ale 3 kniha.indb 61 Holzer (2007: 37, pozn. 20) ostatn cituje p ísp vek Antuna Mayera, v n mž je tato zm na datována až do 7. století (Mayer 1929–1930: 141, pozn. 1). 9.4.2009 16:15:06 62 Vít Bo ek zase málo pravd podobné vzhledem k tomu, že jde o k esťanský termín. Vzhledem k práv uvedeným okolnostem geograﬁckým a historicko-sémantickým se tedy jako nejpravd podobn jší jeví p edpoklad, že zdrojem slovanského *săbăta byl románský tvar s ješt zachovanou geminátou. (2) rom. ẹˉ > sl. ī > i × rom. ẹ × sl. ĭ > sl. *misa < sl. *mīsa < rom. *m́sa < lid. lat. *mβsa < lat. mnsa sl. *ocȕtȓ < sl. *ăkĭtŭ < rom. *ăkβtu < lid. lat. akβtu < lat. actum Tato dvojice slovanských slov je p íkladem substituce románského zav eného ẹ slovanským i-ovým vokálem, p i emž krátké ẹ se reﬂektuje jako ĭ > ȕ a dlouhé  jako ī > i. K p ejetí slovanského *mīsa < rom. *m́sa tedy muselo dojít západn od východní hranice rozší ení této románské zm ny. Výklad slovanského *ocȕtȓ je složit jší, ale níže uvažované hláskové substituce se zdají p esn ji ukazovat na místo p ejetí. Lidov latinský tvar akβtu byl poslední formou spole nou všem románským oblastem, poté už za alo ná e ní št pení. Na v tšin románského území došlo k palatalizaci veláry p ed p edním vokálem, tedy ke zm n k > . To je pom rn raná románská zm na, nap íklad Lausberg (1967–1969, 2: 39n) ji datuje už do 3.–5. století. Vzniklý tvar *ă ẹtu ovšem za pramen slovanského slova pokládat nelze, neboť románské by z ejm dalo slovanské (jako nap íklad v sl. * rbōl’a < rom. * rfтl’o < lat. caerefólium, sr. níže). K románské palatalizaci ovšem nedocházelo v románském dialektu, z n jž se konstituovala dalmatština. Tam můžeme ješt v dob prvních kontaktů románského a slovanského obyvatelstva p edpokládat tvar *ăkβtu. Myslím si, že práv ten mohl být pramenem slovanského slova. Hláskové substituce jsou zde dob e vysv tlitelné: románské ă > slovanské ă (> o), románské u > slovanské ŭ (> ȓ); dále p ijm me substituci románského zav eného ẹ, a to práv krátkého (!), slovanským ĭ (> ȕ). Teprve pozd ji muselo dojít v románském tvaru ke zdloužení p ízvu ného vokálu druhé slabiky, jehož výsledkem je pak diftong v dochovaném dalmatském tvaru akait (Bartoli 1906: 169). Pokud jde o souhlásky, musíme p ijmout p edpoklad, že slovo bylo p ejato na slovanskou půdu s k, tedy v podob *ăkĭtŭ, a zde teprve prošlo druhou palatalizací velár.4 K p ejetí by tak muselo dojít p ed nebo v dob její působnosti. Shr me: slovanské *ocȕtȓ bylo p ejato z románského dialektu, jehož stopy jsou zachovány v dalmatštin , a to p ed provedením románského zdloužení p ízvu ného vokálu. (3) rom. ō > sl. ō > ū > u × rom. ŏ > sl. ŭ > * rěbul’a < * erbūl’a < sl. * rbōl’a < rom. * rfтl’o < lid. lat. *ker(e)fól’o < lat. caerefólium *kȓmetȕ < sl. *kŭm tȕ < rom. *kŏ́m te < lid. lat. *kómete < lat. cómitem Pro slovanské * rěbul’a (> st . třěbule, sch. trebulja; k dalšímu slovanskému materiálu viz Bo ek 2008a) je možno vyjít z románského tvaru * rfтl’o s provedeným zdloužením p ízvu ného vokálu. Románské ō pak lze za adit do Holzerova modelu 4 kniha.indb 62 K druhé palatalizaci velár ve starých výpůj kách sr. Lehr-Sp awiński 1955, Stieber 1969: 68n, Lamprecht 1987: 46. 9.4.2009 16:15:06 Hláskové substituce v nejstarších romanismech ve slovanských jazycích 63 slovanských substitucí za románské hlásky – tato hláska se ve slovanštin reﬂektuje jako dlouhé ō (Holzer 2007: 44), které lze p edpokládat jako mezistadium p i probíhající monoftongizaci diftongů – tu lze totiž znázornit i takto: u, u > ō >  > ū (sr. Holzer 2007: 52, 59, Mareš 1999: 39n).5 Potíže ne iní románské otev ené , které se ve slovanštin reﬂektuje jako (Holzer 2007: 44). Na p esn jší lokalizaci p ejetí dále ukazuje v románském tvaru. Takový výsledek románské palatalizace byl v t ch románských dialektech, z nichž se konstituovaly rétorománské jazyky a n které severoitalské dialekty, zatímco v p edstupni dalmatštiny k palatalizaci nedošlo (sr. výše u slovanského *ocȕtȓ). Rekonstruovaný románský tvar *kŏ́m te m l všechny vokály otev ené: latinské p ízvu né ŏ́ dává p ízvu né otev ené ó, latinské nep ízvu né ĭ i dávají otev ené e (sr. Lausberg 1967–1969, 1: 145n, 159n, 194). Myslím si, že tento tvar *kómete lze považovat za zdroj slovanského slova. asto se jako problematický vykládá vokál první slabiky, ale existuje jazykový materiál, jenž může být podkladem pro obhajobu hláskové substituce románského otev eného krátkého ó slovanským ŭ > ȓ. Bidwell (1961: 115) uvádí lat. Scódra > rom. skódra > sl. *skŭdr- > sch. Skadar. Holzer (2007: 44n) tuto substituci p ímo zavádí do svého modelu hláskových substitucí z románského dialektu, z n hož p ejímal slovanský dialekt, který byl p edchůdcem chorvatštiny, a p ináší její další doklady, nap . lat. córvus > rom. *kórƴu > sl. *kŭrbŭ > kȓrbȓ > ch. krb; lat. Córcora > rom. *Kórkọra > sl. *Kŭrkŭrŭ > *Kȓrkȓrȓ > ch. Krkar; lat. hórtus > rom. *órtu > sl. *ŭrtŭ > *ƴȓrtȓ > ch. vrt; lat. hórtulus > rom. *órtulu > sl. *ŭrtŭlŭ > *ƴȓrtȓlȓ > ch. vrtao (Holzer 2007: 107, 108, 139). V obecném ohledu je t eba uvážit, že k p ejetí zjevn dochází v dob , kdy slovanský vokalický systém neobsahuje krátké ŏ. Nejbližší slovanskou hláskou pro cizí ŏ tedy snad skute n bylo ŭ > ȓ. Pokud jde o vokál druhé slabiky, lze op t po ítat se substitucí rom. otev ené > sl. > e, doloženou nap . ve sl. * rbōl’a < rom. * rfтl’o (sr. výše). K p ejetí slovanského *kȓmetȕ tedy mohlo dojít bu v oblasti, které se zdloužení románského p ízvu ného vokálu netýkalo, anebo v oblasti jejího dosahu, ale v dob p ed jejím provedením. Uvedeným způsobem lze postupn budovat konzistentní model slovanských hláskových substitucí za románské hlásky. Zárove si lze položit otázku, zda nám výklady slovanských slov pomohly zp esnit dataci románského zdloužení p ízvu ného vokálu. Odpov je jist nesnadná už z toho důvodu, že k p ejímání románských slov docházelo na velkém teritoriu a tato románská zm na se ší ila ze západu na východ postupn . Nap íklad výklad slovanského * rěbul’a ukázal, že p inejmenším v severozápadní oblasti románsko-slovanského kontaktu byla tato zm na provedena už v dob probíhající slovanské monoftongizace diftongů (tj. v Lamprechtov periodizaci v letech 500–575). Výklad slovanského *ocȕtȓ, jehož p ejetí jsme lokalizovali více na jihovýchod, umož uje zase po ítat s alespo o n co pozd jším provedením románského zdloužení na tomto území, ne však po ukon ení druhé palatalizace velár (v Lamprech5 kniha.indb 63 Ke stejné substituci došlo nap íklad v t chto toponymech: lat. *Castelliōnem > rom. *Kasl’ne > sl. *Kasljnu > *Kosljūnȓ > ak. Košljun, lat. *Salōna > rom. *Salna > sl. *Salnu > *Solūnȓ > ch. Solun (Holzer 2007: 105n, 132). 9.4.2009 16:15:06 64 Vít Bo ek tov pojetí v letech 575–650). Lze se tedy snad prozatím spokojit s obecn jším tvrzením, že zatímco se v 6. století z jedné strany dostávají Slované p i své migraci na území jazykov románské, ve stejnou dobu se z druhé strany tímto územím postupn ší í zm na zdloužení p ízvu ného vokálu v otev ené slabice. Cílem tohoto p ísp vku bylo ukázat, že průnik v polích působnosti diachronní slavistiky a diachronní romanistiky může pomoci ob ma disciplínám. P i důkladn jším zohledn ní románských zm n lze p esn ji vysv tlit p ejetí románských slov na slovanskou půdu a tato slovanská slova románského původu zase mohou p isp t k p esn jší dataci románských zm n.6 Literatura Bartoli 1906: Bartoli, M. G., Das Dalmatische. Altromanische Sprachreste von Veglia bis Ragusa und ihre Stellung in der apennino-balkanischen Romania. II. Glossare und Texte – Grammatik und Lexikon, Wien. Bidwell 1961: Bidwell, C. E., The Chronology of Certain Sound Changes in Common Slavic as Evidenced by Loans from Vulgar Latin. Word 17, 105–127. Bo ek 2008a: Bo ek, V., K staro eským názvům pro Anthriscus cerefolium. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.), Varia Slavica. Sborník příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Ve erky, Praha, 65–70. Bo ek 2008b: Bo ek, V., K otázce nejstarších románských výpůj ek ve slovanských jazycích. In: Graf, E. – Thielemann, N. – Zimny, R., Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 11, München, 1–7. (Die Welt der Slaven. Sammelbände/ǪǺȇȉȆȁȃȁ. 33.) Bo ek 2008c: Bo ek, V., Recenze: Holzer, G., Historische Grammatik des Kroatischen. Einleitung und Lautgeschichte der Standardsprache, Frankfurt am Main et al. 2007 (Schriften über Sprachen und Texte 9). Sborník prací ﬁlozoﬁcké fakulty brněnské univerzity A 56, 268–271. Brink 1879: Brink, B. ten, Dauer und Klang: Ein Beitrag zur Geschichte der Vocalquantität im altfranzösischen, Strassburg. Holzer 2007: Holzer, G., Historische Grammatik des Kroatischen. Einleitung und Lautgeschichte der Standardsprache, Frankfurt am Main et al. (Schriften über Sprachen und Texte 9). Lamprecht 1987: Lamprecht, A., Praslovanština, Brno. Lausberg 1967–1969: Lausberg, H., Romanische Sprachwissenschaft. I. Einleitung und Vokalismus, Berlin 1969, II. Konsonantismus, Berlin 1967. Lehr-Sp awiński 1955: Lehr-Sp awiński, T., Próba datowania tzw. II palatalizacji spó g osek tylnoj zykowych w j zyku pras owiańskim. Studia z ﬁlologii polskiej i s owiańskiej 1, 375–383. Mareš 1999: Mareš, F. V., Diachronische Phonologie des Ur- und Frühslavischen, Frankfurt am Main et al. 6 kniha.indb 64 P ísp vek vznikl v rámci projektu výzkumu a vývoje MŠMT LC546. 9.4.2009 16:15:07 Hláskové substituce v nejstarších romanismech ve slovanských jazycích 65 Mayer 1929–1930: Mayer, A., Pabirci iz povijesti jezika. Nastavni vjesnik 37, 1929, 257–266, 346–351 a Nastavni vjesnik 38, 139–147. Rohlfs 1949: Rohlfs, G., Historische Grammatik der Italienischen Sprache. I. Lautlehre, Bern. Skok 1934: Skok, P., Zum Balkanlatein IV. Zeitschrift für Romanische Philologie 54, 175–215, 424–499. Stieber 1969: Stieber, Z., Zarys gramatyki porównawczej języków s owiańskich. Fonologia, Warszawa. Šega 2007: Šega, A., Nekaj ugotovitev o glasovnih zna ilnostih vulgarnolatinskih predlog za starejše latinizme in romanizme v slovenš ini. Jezikoslovni zapiski 13, 1–2 (Merkujev zbornik), 397–408. Weinrich 1969: Weinrich, H., Phonologische Studien zur romanischen Sprachgeschichte, Münster. Die Lautsubstitutionen in den ältesten Romanismen im Slavischen Der Aufsatz stellt einen Versuch dar, die ältesten Romanismen im Slavischen in zwei Gruppen zu unterteilen, je nachdem, ob sich in ihren Lautsubstitutionen die romanische Dehnung der Tonvokale in offener Silbe widerspiegelt oder nicht. Einige Romanismen scheinen darauf hinzudeuten, dass dieser romanische Lautwandel im slavisch-romanischen Kontaktbereich am wahrscheinlichsten im sechsten Jahrhundert verlaufen ist. Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika vitbocek@gmail.com kniha.indb 65 9.4.2009 16:15:07 kniha.indb 66 9.4.2009 16:15:07 Názvy jater v dialektech evropských jazyků Libuše ižmárová – Milena Šipková Pro 9. svazek Evropského jazykového atlasu (ALE) jsme zpracovaly mapu I-181 játra. Ve svém p ísp vku uvádíme základní fakta o tomto monumentálním jazykov zem pisném díle a v eštin stru n interpretujeme svou studii (mapa a komentá k položce játra v ALE jsou v angli tin ). Rozhodly jsme se prezentovat svůj p ísp vek na etymologické konferenci z n kolika důvodů: za prvé jde o problematiku na pomezí dialektologie a etymologie, za druhé mapa i komentá vyjdou tiskem až v rámci 9. dílu ALE, tj. p ibližn za 5–6 let, a za t etí – p estože se naše mapa p ed necelým m sícem objevila na internetu (http://www.fryske-akademy.nl/ale), jde o velice zjednodušenou verzi zatím v podstat bez komentá e, plná interaktivní verze se teprve p ipravuje a není jisté, jak dalece bude p ístupna širšímu publiku. Evropský jazykový atlas, Atlas linguarum Europae, vzniká v rámci rozsáhlé spolupráce akademických a univerzitních pracovišť evropských zemí a pod patronací UNESCO. Práce na ALE se za aly r. 1970 prvním oﬁciálním setkáním evropských dialektologů v Nizozemsku. V roce 1975 vyšel úvodní svazek (ALE 1975), v letech 1976 a 1979 byly publikovány dva svazky dotazníku (ALE 1976, 1979), první díl vlastního atlasu vyšel ve dvou svazcích v r. 1983. Doposud bylo v šesti dílech, vždy odd len svazek map a svazek komentá ů, publikováno 72 map a 50 komentá ů. První ty i díly vyšly v Nizozemsku (ALE 1983, 1986, 1988, 1990), od 5. dílu je ALE vydáván v Itálii (ALE 1997a, 2002) (dosud poslední, šestý díl vyšel v roce 2002)1 (Šipková 2005). V roce 1997 (ALE 1997b) byl vydán ješt mimo ádný svazek textů s názvem Atlas linguarum Europae – perspectives nouvelles en géolinguistique, v n mž jsou shrnuty nové p ístupy k jazykov zem pisnému materiálu evropských jazyků a k jejich rozboru, popisu a projekci na mapách. Sou asný zám r je vydat asi 150 map a komentá ů ve 12 dílech. Soub žn s vydáváním klasického „papírového“ atlasu se v Nizozemsku p ipravuje jeho digitální, on-line p ístupná verze. Mezi prvními mapami, které je už možno zhlédnout na internetu, je i naše mapa játra. Vlastní práce na mapách a komentá ích ALE probíhají v jednotlivých národních komisích, kterých je v sou asnosti kolem padesáti, avšak všechny nejsou zapojeny stejn aktivn . Vždy záleží na p ístupu konkrétních univerzitních i akademických pracovišť, jak dalece budou schopna a ochotna ﬁnan n a personáln ú ast na ALE zajistit. Patronát UNESCO totiž není spojen s žádnou ﬁnan ní podporou. Nejaktivn jšími leny jsou tradi n Itálie a Velká Británie, v posledním desetiletí p istoupily k aktivní spolupráci zejména slovanské a další evropské zem bývalého sov tského bloku, a to nejen tvorbou map, ale i organizováním každoro ních pracovních zasedání redak ní rady (v roce 2005 uspo ádalo schůzku pracovního kolektivu ALE i naše 1 kniha.indb 67 V letošním roce z ejm vyšel ve velmi malém nákladu sedmý díl, ale ten zatím nemáme k dispozici, proto jsme ho do této statistiky nezahrnuly. (Pozn. aut.) 9.4.2009 16:15:07 68 Libuše ižmárová – Milena Šipková pracovišt , 38. zasedání redak ní rady ALE ve Šlapanicích, srov. ižmárová 2006). Na t chto schůzkách auto i map prezentují své zpracované položky a jsou seznamováni s p ipomínkami ostatních evropských lingvistů, konzultují o problémech svých rozpracovaných položek a sou asn poskytují konzultace ostatním autorům o jejich položkách. Bez t chto schůzek, na nichž se rovn ž probírají nové zásady a postupy, nov p ijímané metodologie, p ípadn organiza ní a vydavatelské záležitosti, si práci na ALE nelze p edstavit. Že však jde nejen o záležitost pracovní, ale rovn ž prestižní, o možnost prezentovat svou zemi a její p ístup k v deckému zkoumání jazyka p ed významnými evropskými lingvisty, bylo z ejmé i v eskoslovenských dobách, kdy eská národní komise ve složení Jan Petr a Pavel Jan ák zpracovávala mapu rampouch (která pak vyšla ve 2. díle ALE v roce 1986) a už v roce 1972 zorganizovala 4. zasedání redak ní rady ALE v Praze. Jde skute n o dílo, ú ast na n mž by m la být pro každou evropskou zemi prestižní záležitostí. Jak píše v úvodu k prvnímu svazku Mario Alinei (Alinei 1983), jeden ze zakladatelů ALE a jeho druhý p edseda, ALE je jazykový atlas tvrté generace – p ed atlasem tohoto typu jsou regionální a národní atlasy a atlasy jazykových rodin (mezi atlasy t etí generace můžeme za adit nap íklad v sou asnosti rozpracovaná díla jako Slovanský jazykový atlas – OLA, Atlas Lingustique Roman – ALiR nebo Atlas Linguarum Fennicarum – ALFE). Jazykový atlas tvrté generace je nejen nadnárodní, ale i interlingvistický. Areál ALE je vymezen ne jazykov , ale geograﬁcky – hranicemi Evropy. (Jiný atlas tvrté generace menšího rozsahu je Karpatský jazykový atlas z let 1987–2003, podávající nap í jazykovými rodinami lingvistický obraz poho í Karpaty). ALE zahrnuje celkem 8 skupin více i mén p íbuzných jazyků i jazyků nep íbuzných (jazyky keltské, románské, germánské, baltské, slovanské, uralské, jiné západní jazyky – albánština, maltština, baski tina, e tina, cikánština, jiné východní jazyky – jazyky kavkazské, mongolské, turecké, íránské, arménština), které pat í k šesti jazykovým rodinám (altajské, baskické, indoevropské, kavkazské, semitské a uralské), jež se dále lení na 22 jazykových v tví. Cílem je zmapovat základní reálie, innosti a d je spjaté s evropským lov kem a p írodou z hlediska toho, jak se jejich názvy zrcadlí v sou asných dialektech evropských jazyků. Alineiho myšlenku o ALE jako atlase tvrté generace dále rozvíjí Wolfgang Viereck, p edseda ALE do roku 2005, nap . ve své glose The Atlas Linguarum Europae – A Brief Presentation (Viereck 2006). Píše, že atlas pátého typu by zahrnoval jazykové rodiny jako indoevropské jazyky a atlas poslední generace by byl atlas celosv tový, takové atlasy že však dosud neexistují. ALE je pak první jazykový atlas kontinentální. Jak Alinei, tak Jan ák–Petr (1986) a Viereck ve výše zmín né stati zdůraz ují nové interpreta ní p ístupy, které umož uje materiál získaný z tak rozsáhlého a jazykov různorodého území, jako je Evropa. ALE je nejen dokumenta ní, ale p edevším interpretativní jazykový atlas, který využívá jak tradi ní, tak inova ní metody. K tradi ním metodám pat í onomasiologický a semasiologický p ístup, k novým metodám pak motivická interpretace materiálu. V jednotlivých ná e ních výrazech je nez ídka možné odhalit stejné i podobné motivace, které se uplat ují p es hranice jazyků i jazy- kniha.indb 68 9.4.2009 16:15:07 Názvy jater v dialektech evropských jazyků 69 kových rodin. Motiva ní areály v evropských dialektech pak lze odhalit jen s pomocí etymologie, která rozpozná ko eny jednotlivých slov a jejich prvotní významy, úkolem interpreta evropského jazykového materiálu je pak vymezit areály konkrétních motivací, popsat je a odhalit hlubší souvislosti, které z nich plynou. Evropské motiva ní areály tak prozrazují kulturní historii Evropy až do velmi dávných dob. Lze v nich rozpoznat vrstvu k esťansko-muslimskou i vrstvy prehistorické, z nichž mladší je vrstva antropomorﬁcká a starší, sahající až do doby kamenné, vrstva zoomorﬁcká. Rozbor motivací tak p ispívá k zobec ujícímu pohledu na proces pojmenovávání a tím k odhalení stop minulých kultur a vývoje lidského myšlení v evropském kulturním areálu. Naše mapa reﬂektující pojmenování lidských jater v evropských dialektech je v první ad motiva ní, v rámci jednotlivých motiva ních skupin pak uvádíme vý et pojmenování podle etymologické souvislosti. Názvy jater v Evrop lze seskupit do celkem devíti hlavních motiva ních areálů: 1) játra jako p edpokládané sídlo citů a duševních pochodů – jména vztahující se k sekretivní funkci jater; 2) pojmenování odrážející umíst ní jater v t le; 3) jména vztahující se k vlastnostem jater; 4) jména vycházející z názvů jiných orgánů nebo sekretů; 5) metaforická pojmenování; 6) jména motivovaná kuchy skou p ípravou zví ecích jater; 7) jména vycházející z p edstavy n eho malého, drobného; 8) jména navazující na starý, patrn nemotivovaný ide. základ *Аeq nebo *Аeqt; 9) nejasná pojmenování. Uvedeme p íklad vztahující se k jedné z t chto skupin, na n mž osv tlíme nezastupitelný význam etymologie pro interpretaci evropského ná e ního materiálu. Jak souvisí sloven. pe eň s frankoprovensál. fritura a ital. fegato? Etymologicky jde o zcela nep íbuzná slova, ovšem etymologie nám vysv tlí, že pe eň souvisí s pe ením, friture se smažením a fegato souvisí s fíkem, protože ve starém ecku a ím se játra bu plnila fíky, nebo tepeln upravovala spolu s nimi. Všechny tyto lexémy spolu se všemi slovotvornými, morfologickými a hláskovými variantami tvo í významný evropský areál, na n mž se játra pojmenovávají podle p ípravy k jídlu. Ten zahrnuje zejména východoslovanské jazyky, odkud se rozší il dále na východ, ﬁnské jazyky v Rusku, slovenštinu, e tinu a románské jazyky. Celý tento areál, stejn jako ostatní motiva ní areály, bude už brzo možné zhlédnout na internetu. 1. Játra jako p edpokládané sídlo citů a duševních pochodů – jména vztahující se k sekretivní funkci jater 1.1 Do první motiva ní skupiny náleží názvy, které jsou pokra ováním výrazu *maksa vyskytujícího se v uralských jazycích; různé hláskoslovné a slovotvorné varianty se objevují v jazycích ﬁnských, laponských, volžských a permských. 1.1.1 Za p ímé kontinuanty lze chápat podoby s -ks-, -kš- a -s, nap . ﬁn. maksa, kar. makša, udm. mus; pojmenování jsou doložena ve ﬁn., est., liv., mord. (mokša), karel., lap., marij., udm., komi-zyrjan. a komi-perm. (EWU 1992–1997, Anikin 2000) 1.1.2 Pův. *-ks se reﬂektuje jako -j (v rum. výpůj kách z ma . jako -i), nap . ma . máj, rum. mai; pojmenování byla zapsána v ma ., mold., rum. a ukr. 1.1.3 Související formou je patrn n n. myd a rovn ž kniha.indb 69 9.4.2009 16:15:08 70 Libuše ižmárová – Milena Šipková 1.1.4 mold. maer a snad také 1.1.5 lap. vuoivas. 1.2 Motivaci ‘bůh’ – ve smyslu ‘život, duše’ lze vysledovat v první ásti kabard. (kavkazské jazyky) slova tx’əmŝĉIyg’'u. Jde pravd podobn o složeninu z tx’ə ‘duše’ a slovesného kmene ŝĉIyg’'u ‘být spole n s, doprovázet’. Komponent m může být hláskovým rozší ením kmene. 2. Pojmenování odrážející umíst ní jater v t le 2.1. To, co je uvnit , ve vnit ku (v srdci) 2.1.1 Formy vztahující se k ie. *en-t(e)ro-: 2.1.1.1 Pojmenování jater založená na motivaci ‘to, co je uvnit ’ se vyskytují zejména v oblasti slovanských jazyků. Slovanské názvy se vztahují k psl. *(j)ętro, jež je pokra ováním ie. *en-t(e)ro-, utvo eného spojením p edložky *en- ‘v’ s komparativním formantem -t(e)ro- (srov. lat. interior ‘vnit ní’), takže původní význam byl ‘vnit nosti’ (ESJS 293). *(J)ętro je tedy slovo zd d né z prajazyka. Jeho stavba byla neprůhledná už Slovanům, proto v n m bylo zachováno ę; místo p edložky a preﬁxu en mají slovanské jazyky veskrze *on (Machek 1971). Pojmenování byla zaznamenaná v chorv., srb., sln., hluž. a ., nap . . játra. 2.1.1.2 Z psl. rovn ž vychází csl. їtroba, derivovaná suﬁxem -oba z adj. *їterȓ, vztahující se k ie. *en-t(e)ro-, viz 2.1.1.1. Staré en bylo ve slovanských jazycích nahrazeno novým on, oslabení ter v tr bylo ovlivn no adverbiem їtrȓ. Formy jsou doložené z pol., ., ukr., chorv. a srb., nap . pol. wątroba. 2.1.2 Stejnou motivaci lze vysledovat v dialektu oïl ve slov [hεtr'εi] f. ‘vnit nosti, důležité orgány’ 2.1.3 a ve slov blankín z kyperské e tiny, které patrn souvisí se staro ec. spl£gcnon, zpravidla v pl. spl£gcna ‘vnit ní ásti, zejména srdce, plíce, játra, ledviny’. 2.2 Motivace ‘to, co je vzadu’ je obsažena v baskické form gibel, s metatezí a se zm nou morfologické charakteristiky pak ve šp. form [biƵ'elA]. 3. Jména vztahující se k vlastnostem jater 3.1. Tvrdý 3.1.1 Je pravd podobné, že v dialektu oïl ve Francii se komponent dura z původního tripa dura, spis. ‘tvrdé st evo’, osamostatnil a zm nil se v m.: [dyr] (Gamillscheg 1969). 3.1.2 První len severoirského ná . slova crúógaí může ve své podstat být ie. *ghru- s významem ‘hrubozrnný’, *gru- bylo pozd ji na základ lidové etymologie nahrazeno cruaidh- ‘tvrdý’, jak dokládá keltský výraz gruaidhe ve Skotsku. 3.2. T žký Motivaci ‘t žký’ má substantivizované neutrum ná . adj. k psl. *tęžȕkȓ ‘t žký’, cjažkoje v brus. 3.3 Horší, špatný, nep íjemný Tuto motivaci má výraz vztahující se k lat. pejor ‘špatný’, zm nou významu ‘to, co se nedá jíst’: [pir] f., zapsaný v dial. oïl (Gamillscheg 1969). kniha.indb 70 9.4.2009 16:15:08 Názvy jater v dialektech evropských jazyků 71 3.4 Visící Katal. slovo penjoll vychází z lat. pendēre ‘viset’ a je snad motivováno p edstavou visícího orgánu – snad v t le zví ete, pod jinými orgány; slovo penjoll v kat. jinak znamená ‘ovocné plody zav šené na niti’ (Meier-Lübke 1972). 3.5 Mající pískovitou, hrubozrnnou strukturu Motivace byla z ejm zdrojem n kterých gaelských forem. Ty se mohou realizovat ve slov grùthan ze skotské gaelštiny, jehož první ást se vztahuje k ie. *ghru- ‘hrubozrnný’ a jehož druhou ástí je an (nominalizující suﬁx, deminutivum nebo bez významu, který lze p irovnat k irskému suﬁxu -óg). Druhý komponent se objevuje v etných slovotvorných a hláskových variantách, nap . ir. ae. Stejného původu je z ejm velš. iau a afu a bret. avu. 4. Jména vycházející z názvů jiných orgánů nebo sekretů 4.1 Sval – výrazy se vztahují k lat. musculus ‘sval’, nap . alb. mushkni (Meyer 1891, Orel 1998) 4.2 Srdce – odvozeniny z lat. cor (it., oïl, frpr., chorv.). 4.3 Plíce – patrn k lat. pulmō, -onis ‘plíce’: plămîn (rum., mold.). 4.4 Ledviny – k psl. *obȕlȓ: hobli ka (slk.). 4.5 Slezina 4.5.1 V alb. byly zaznamenány varianty spisovného výrazu mëlçi ‘plíce, játra’, ve významu ‘játra’ obvykle doprovázené atributem e zezë ‘ erný’ (na rozdíl od atributu e bardhë ‘bílý’, jenž se p ipojuje k tomuto lexému, pokud znamená ‘plíce’). Slovo mëlçi, vypůj ené z italštiny (milza), m lo původn význam ‘slezina jako orgán’ (Orel 1998). (Zm na významu byla usnadn na tím, že vnit ní orgány byly považovány za sídla duševních procesů.) 4.5.2 Stejnou motivaci lze nalézt v albánském výrazu pro játra shpunētk, který vychází ze shpretka – shpënetka ‘slezina’, vypůj eného z lat. splēnēticum ‘vztahující se ke slezin ’: [lpun'etk]. 4.6 St evo – název [trip d'yr] (oïl) složený z komponentu tripe ‘st evo’ (nejasného původu: bu k lat. *trippa ‘st evo’, nebo k afrikán. triper, treper ‘krok’, nebo dokonce k arabskému tarb nebo therb ‘sklad na pob išnici’; Gamillscheg 1969) a dure ‘tvrdý’. 4.7 Žlu – výrazy vycházejí z lat. fel, vznikly zm nou významu a adaptací, nap . frpr. [fjεr]. 5. Metaforická pojmenování 5.1 V ingr. se objevuje složenina leiƴä-liha, jejíž první ást může být výpůj ka z germ. (*hlaiba- ‘chléb’), druhá ást je ﬁnské slovo liha ‘maso’, odtud pravd podobn ‘maso podobající se (bochníku) chleba’ (Toivonen–Itkonen–Joki 1994). 5.2 V dialektu oïl a ve frpr. se objevují varianty slova panne ‘lalok jater’ (z lat. penna ‘k ídlo’), tj. ‘n co velkého, plochého, p ipomínajícího k ídlo’ (Gamillscheg 1969): [pœn], [pan] f. kniha.indb 71 9.4.2009 16:15:08 72 Libuše ižmárová – Milena Šipková 6. Jména motivovaná kuchyňskou p ípravou zví ecích jater V n kterých jazycích dostala játra název podle kuchy ské p ípravy zví ecích jater, výrazy pak byly p eneseny na játra lidská. Výrazy jsou motivovány bu p ípravou jater za p ímého působení tepla v uzav eném prostoru (v peci/troub ) – pe ením, tepelnou úpravou v horkém oleji – smažením, nebo způsobem p ípravy jater spole n s fíky. 6.1 Pe ení 6.1.1 Podle procesu pe ení dostala játra název hlavn ve východoslovanských jazycích: z ruštiny (nap . peĉen’ f., dem. peĉonka) byl název jater p evzat do volž. jazyků mordv. (erzja a mokša), do perm. jazyka komi-perm. a do ingr. a votštiny, tj. ﬁnských jazyků, jimiž se mluví v Rusku; výraz derivovaný z ko ene *pek- (k pek-ї, pek-ti) se objevuje také ve slk. (Machek 1971). (Jiné vysv tlení může vycházet ze staré e tiny: výraz cÒlon pšssein ‘trávit žlu ’ byl užit v Homérovi v p eneseném významu ‘živit v sob hn v’, kde je jiná funkce (lidských) jater vyjád ena stejným ie. slovesem *pekw-.) 6.1.2 V lit. došlo k metatezi v ko eni (sr. lit. kepù, kèpti oproti psl. *pek-ї, pek-ti), nap . kẽpenys f. pl. (Machek 1971, Fasmer 1964–1973). 6.1.3 Stejná motivace existuje ve slov asadura (šp.). Souvisí s asar ‘péci, smažit’ (z lat. ass re), asado ‘pe ený’. 6.2 Smažení 6.2.1 Výrazy pro játra podle procesu ‘smažení’, nap . it., frpr. [frit'ura] f., souvisí s lat. frīgere ‘smažit’ (it., frpr., oïl). 6.2.2 Lze sem adit i složeniny s druhým elementem casse ‘pánev na smažení’ (it., frpr., okcit., friul. a lad., velš.), nap .: frpr. [frikas'e]. 6.3 Do jmen motivovaných kuchy skou p ípravou adíme i výrazy vycházející z eckého sukwtÒj [sikot'os] ‘podobný fíku’, což původn znamenalo ‘zví ecí játra bu pln ná, nebo obložená fíky’ (a následn zpracovaná). Původní adj. se p ipojilo k ie. názvu jater iecur (lat. forma). Substantivum pozd ji odpadlo, adj. se substantivizovalo a nahradilo původní ie. výraz. Tato pojmenování byla zaznamenána v e tin a v adaptovaných formách se objevují v celé oblasti románských jazyků (ALiR, Meier-Lübke 1972, De Mauro, Mancini 2000). 6.3.1 ecká podoba sukwti [sik'oti] je p ímým pokra ováním původního adjektiva. 6.3.2 Románské formy vycházející z lat. ﬁcatum: Varianty, které p ímo navazují na pův. formu fīc tum [ﬁk'ato] jsou doloženy z galorom., sard., šp., rum., friul. a lad., it., a chorv., nap . galorom. [ﬁg'ato] m. 6.3.3 V pův. form fīc tum [ﬁk'ato] prob hly následující zm ny: a) zm na kvantity v první slabice: fī > ﬁ [fe]; b) posun p ízvuku z druhé slabiky na slabiku první; c) metateze c – t > t – c; d) zm na neobvyklého zakon ení na zakon ení obvyklé, a to asimilací a – i > i – i (-'atum a -'acum > -'itum a -'icum). Tyto zm ny se promítly do ady sekundárních podob: 6.3.3.1 Podoby, které jsou pokra ováním rekonstruované podoby *ﬁc tum [fek'ato] se zm nou fī > ﬁ [fe], se vyskytují na severozápad Špan lska. kniha.indb 72 9.4.2009 16:15:08 Názvy jater v dialektech evropských jazyků 73 6.3.3.2 Výrazy, které jsou pokra ováním rekonstruované podoby *fīcatum [f'ikato] s p ízvukem posunutým na první slabiku, jsou doloženy z ., šp., port., sard., it., okcit., frpr., nap . it. [f 'ikatu] m. 6.3.3.3 Výrazy, jež jsou pokra ováním p edpokládané formy *ﬁcatum [f 'ekato] s posunem p ízvuku a modiﬁkací první slabiky, se odrážejí v it. spis. form fegato a variantách zapsaných v it., friul. a lad., n m., kors., srb., oȟl, fr., galorom., frpr. a bret. Tato skupina zahrnuje také formu foie [fwa] m. v galorom. a další fonetické varianty v oȟl, frpr. a bret. (Gamillscheg 1969). 6.3.3.4 Pokra ováním p edpokládané formy *fītacum [f 'itako], v níž došlo ke zm n p ízvuku a kvantity spolu s metatezí, je severoit. slovo [f 'idak] m. 6.3.3.5 Sporadická je it. forma vycházející z formy ﬁtacum > [f 'etako] m., v níž došlo ke zm n p ízvuku, modiﬁkaci první slabiky a metatezi. 6.3.3.6 ast jší jsou podoby vycházející z formy ﬁticum > [f 'etəko] m., v níž došlo ke zm n p ízvuku, modiﬁkaci první i druhé slabiky a metatezi; doloženy jsou z it., alb., frpr., šp., kat. a okcit., nap . it., alb. [f ' təku]. 6.3.3.7 Podoby vycházející z formy *fīticum [f'iteko] m., v níž došlo ke zm n p ízvuku, modiﬁkaci druhé slabiky a metatezi, se objevují v it. a sard., nap . it. [f'idek]. 7. Jména vycházející z p edstavy n eho malého, drobného 7.1 Tuto motivaci lze vysledovat v ukrajinském slov potruch, vztahujícím se k psl. *potrochȓ ‘kousek’, které souvisí s psl. *trochati ‘drobit’ (Machek 1971). Slovo potruch může též mít význam ‘vnit nosti, útroby’, proto je v ukr. speciﬁkováno adj. ornyj: ornyj potruch m. 7.2 Lexém drob, kterého se užívá pro vnit nosti ve slovanských jazycích – v eštin pouze pro zví ecí (pl. droby, drůbky), v jihoslovanských jazycích též pro lidské, se vztahuje, podle obecn p ijímaného názoru, k psl. slovesu *drobiti. Ve významu ‘játra’ je v materiálu ALE substantivum vždy provázeno adj. atributem ve významu ‘ erný’, nap . srb. crni drob m.; pojmenování jsou doložena ze srb., mak. a bulh. 8. Jména navazující na starý, patrn nemotivovaný ie. základ *ieqr nebo *ieq r t, ̑ ˚ ̑ ˚ gen. Аeq-nés s významem ‘játra’ (Mayrhofer 1976, Pokorny 1959–1969, Walde 1938). V kmeni došlo k alternaci r/a. Do této skupiny pat í následující výrazy: 8.1 Slova se základem džiger- (çiğer); z tur., tam výpůj ka z perštiny (Radloff 1960); vyskytují se v tat., tur., gag., oset., rum., mold., bulh., srb., chorv., mak., . 8.2 Baltské výrazy téhož původu, s kmenem zakon eným na -n-, nap . lit. jẽknos pl., lot. aknas (Fraenkel 1962). 8.3 Pojmenování Leber/liver (a varianty), snad stejného původu, jsou pro svoji hláskovou stavbu obecn považována za nejasná (Pfeifer 1989). N kte í lingvisté spojují výraz Leber/liver s eckým lipos, liparos ‘tu ný’ (Buck 1949, Kluge 2002). Výrazy jsou doloženy zejména z n m., angl., skot., velš., isl., frís., nor., hol., švéd., dán., lap. a hluž. kniha.indb 73 9.4.2009 16:15:09 74 Libuše ižmárová – Milena Šipková 9. Nejasná pojmenování 9.1 Maltský výraz fwied [fwiəd]; existuje jistá možnost, že by se mohl vztahovat ̑ k *ﬁcatum (nebo, p esn ji, k fr. foie). 9.2 Výraz [gry] a varianty v dialektu oȟl (snad kelt. substrát, snad lze srovnat s kelt. slovem uvedeným pod 3.1.2). 9.3 Výraz buko v romských jazycích. 9.4 etné další názvy pro ‘játra’, které byly zaznamenány ve vepštin , kalmy tin a v kavkazských jazycích v oblasti bývalého Sov tského svazu (zejména v oblasti sou asného Ruska). adíme sem nap . vep. tamanod, kalm. ėlkn, adyg. ŝIy a adu pojmenování azených v materiálu ALE pod jazyky nachodagestánské: doIhu (inguš.), [dijxkh] ( e en.), pod jiné jazyky nachodagestánské, nap . tIul (avar.), dulekI (daržština), likI (tabasaránština), ttilikI (lakština), [dilikh] (archština), ljak’ (lezginština) a pod jazyky abchazskoadygejské: Iva, šIu. 9.5 Za nemotivované je z ejm t eba v sou asnosti rovn ž považovat pojmenování bagyr/bayir a jeho varianty, které se asto objevuje v turkotatar. jazycích na území bývalého Sov tského svazu ( uvaš., kara aj.-balkar., nogaj., tat., baškir., kazaš., karaim., kumyk.). Tento lexém, pon kud nejasný také z hlediska etymologického, se objevuje v etných významech, z nichž n které tvo í v pojmenování jater v evropských jazycích a dialektech samostatné motiva ní skupiny (‘játra’, ‘srdce’, ‘hru , ‘prsa’, ‘b icho’, ‘p ední ást n jakého p edm tu’, ‘hn v’, ‘nep átelství’, ‘smutek’ atd., viz výše). Sevortjan (1978) uvádí n které názory, podle nichž může mít toto slovo slovesný základ *bag/*beg nebo se může vztahovat k mongol. lexému bagir ‘m kký, k ehký’ (S. cituje Ramstedta), on sám však se k motivaci tohoto lexému nevyjad uje. Podle Anikina (2000) jde o prastaré slovo, jehož motivaci je velmi t žké stanovit. V p ísp vku jsme se mohly zam it pouze na ilustrativní p edstavení pojmenování jater v evropských dialektech. Ukazuje se, že díky multilingválnímu kontextu umožuje metodologie motiva ních map nezdůraz ovat formální rozdíly mezi jazyky a soust edit se na identitu nebo podobnost kulturní prezentace reality. Motiva ní mapování vytvá í základy pro nový typ komparativní lingvistiky a p ispívá k rozvoji mezikulturních studií. Práv v n m nepochybn spo ívá další sm r vývoje ALE.2 Literatura ALE 1975: Atlas linguarum Europae – introduction. Van Gorcum & Comp. B.V., Assen. ALE 1976: Atlas linguarum Europae – premier questionnaire. Van Gorcum, Assen – Amsterdam. ALE 1979: Atlas linguarum Europae – second questionnaire. Van Gorcum, Assen. ALE 1983: Atlas linguarum Europae – commentaires 1.1. Van Gorcum, Assen. Atlas linguarum Europae – cartes 1.1. Van Gorcum, Assen. 2 kniha.indb 74 P ísp vek byl zpracován v rámci výzkumného zám ru AV0Z90610518 Integrovaný výzkum eského jazyka a jeho variet. 9.4.2009 16:15:09 Názvy jater v dialektech evropských jazyků 75 ALE 1986: Atlas linguarum Europae – commentaires 1.2. Van Gorcum, Assen – Maastricht. Atlas linguarum Europae – cartes 1.2. Van Gorcum, Assen – Maastricht. ALE 1988: Atlas linguarum Europae – commentaires 1.3. Van Gorcum, Assen – Maastricht. Atlas linguarum Europae – cartes 1.3. Van Gorcum, Assen – Maastricht. ALE 1990: Atlas linguarum Europae – commentaires 1.4. Van Gorcum, Assen – Maastricht. Atlas linguarum Europae – cartes 1.4. Van Gorcum, Assen – Maastricht. ALE 1997a: Atlas linguarum Europae – commentaires 1.5. Istituto Poligraﬁco e Zecca dello Stato, Libreria dello Stato, Roma. Atlas linguarum Europae – cartes 1.5. Istituto Poligraﬁco e Zecca dello Stato, Libreria dello Stato, Roma. ALE 1997b: Atlas linguarum Europae – perspectives nouvelles en géolinguistique. Istituto Poligraﬁco e Zecca dello Stato, Libreria dello Stato, Roma. ALE 2002 Atlas linguarum Europae – commentaires 1.6. Istituto Poligraﬁco e Zecca dello Stato, Libreria dello Stato, Roma. Atlas linguarum Europae – cartes 1.6. Istituto Poligraﬁco e Zecca dello Stato, Libreria dello Stato, Roma. Alinei 1983: Alinei, M., Úvod k Atlas linguarum Europae – commentaires 1.1. Van Gorcum, Assen, XV–XXXIX. ALiR: Atlas Linguistique Roman, Roma 1996–. Anikin 2000: Anikin, A. Je., Etimologi eskij slovar’ russkich dialektov Sibiri, Moskva2. Buck 1949: Buck, C. D., A Dictionary of Selected Synonyms in the Principal Indo-European Languages, Chicago. ižmárová 2006: ižmárová, L., A Short Report on the 38th Editorial Board Meeting of the Atlas Linguarum Europae, In: Dialectologia et Geolinguistica – Journal of the International Society for Dialectology and Geolinguistics 14, Mouton de Gruyter, Berlin – New York, 118–120. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, Praha 1989–. EWU 1992–1997: Etymologisches Wörterbuch des Ungarischen, Band 2, Budapest. Fasmer 1964–1973: Fasmer, M., Etimologi eskij slovar’ russkogo jazyka, 1–4, Moskva. Gamillscheg 1969: Gamillscheg, E., Etymologisches Wörterbuch der französischen Sprache, Heidelberg. Fraenkel 1962: Fraenkel, E., Litauisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg – Göttingen. Jan ák–Petr 1986: Jan ák, P. – Petr, J., Ná e ní názvy pro „rampouch“ v Evropském jazykovém atlase (Nad naší první mapou v souboru ALE). Slovo a slovesnost 47, 264–283. Kluge 2002: Kluge, F., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, Berlin – New York24. Machek 1971: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. De Mauro–Mancini 2000: De Mauro, T. – Mancini, M., Dizionario etimologico, Milano. Mayrhofer 1976: Mayrhofer, M., Kurzgefaßtes etymologisches Wörterbuch des Altindischen, III, Heidelberg. Meier-Lübke 1972: Meier-Lübke, W.: Romanisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg5. Meyer 1891: Meyer, G., Etymologisches Wörterbuch der albanischen Sprache, Strassburg. Walde 1938: Walde, A., Lateinisches etymologisches Wörterbuch, I, Heidelberg. Orel 1998: Orel, V., Albanian Etymological Dictionary, Leiden – Boston – Köln. kniha.indb 75 9.4.2009 16:15:09 76 Libuše ižmárová – Milena Šipková Pfeifer 1989: Pfeifer, W., Etymologisches Wörterbuch des Deutschen, Berlin. Pokorny 1959–1969: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, Bern. Radloff 1960: Radloff, W., Versuch eines Wörterbuches des Türk-dialecte, I–IV, ’s-Gravenhage. Sevortjan 1978: Sevortjan, E. V., Etimologi eskij slovar’ tjurkskich jazykov, B, Moskva, 17–20. Šipková 2005: Šipková, M., Atlas linguarum Europae, Volume I: Sixième fascicule, Cartes I. 60-I. 72, Commentaires. Slovo a slovesnost 66, 228–231. Toivonen–Itkonen–Joki 1994: Toivonen, Y., H. – Itkonen, E. – Joki, A. J., Suomen kielen etymologinen sanakirja, II, Helsinki 1994. Viereck 2006: Viereck, W., The Atlas Linguarum Europae – A Brief Presentation. In: Dialectologia et Geolinguistica – Journal of the International Society for Dialectology and Geolinguistics 14, Mouton de Gruyter, Berlin – New York, 104–110. Names for ‘liver’ in European dialects The item brieﬂy resumes the nearly 40 years old history of the Atlas linguarum Europae, mentions newly adopted approaches to the European dialectal material and presents a new Czech map which is to be published in 9th volume of the ALE – the liver. It is a primarily motivational map which categorizes the dialectal denominations for the liver into 9 main motivational groups (1. Liver as a supposed home of feelings and spiritual movements, 2. Denominations reﬂecting the position of the liver in the body, 3. Denominations relating to the character of the organ, 4. Denominations coming from the names of other organs or secretions, 5. Metaphoric denominations, 6. Denominations motivated by cooking preparation of animal liver, 7. Something small, minute, a piece, a crumb, 8. Denominations going back to probably unmotivated IE. basis *Аeq or *Аeqt, 9. Obscure denominations) and within them it lists etymological relations. Dialektologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika cizmarova@iach.cz, sipkova@iach.cz kniha.indb 76 9.4.2009 16:15:10 „Albanian Etymological Dictionary“ . I. ( ) Ǜ ǽȇȃȄǹǽǹ Ȋȁ „ǡȀ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȃȇȅȅǾȆȋǹȉȁǾǻ ȃ ȈȇȁȊȃǹȅ ȈȉǹȉȇǽȁȆȔ ȊȄǹǻȘȆ“, ȁȀȆǾȊǾȆ Ȇǹ ȈȓȉǻȁȘ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȊȁȅȈȇȀȁȌȅ ǻ ǚȓȉȆȇ ȈȉǾȀ 1999 Ǽ., ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȁȀȉǹȀȁ ȅȆǾȆȁǾ, ȐǾ ȆǹȉǾǽ Ȋ ǻȊȁȐȃȁ Ȋǻȇȁ ȈȉǾǽȁȅȊȋǻǹ ǹȄǺǹȆȊȃȁȘȋ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ „ȄȇȅǹǾȋ, ȃȇȄǾǺȄǾȋ ȁȀǻǾȊȋȆȔǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁȘ ȄȁȆǼǻȁȊȋȇǻ ǻ ȖȋȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ“, ȈȇȘȊȆȘǻǹȂȃȁ, ȐǾ Ȋȋǹǻǹ ǻȓȈȉȇȊ Ȁǹ ǹȄǺǹȆȊȃȇ-ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȃȇǻȁ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ ȁ Ȉȇ-ȊȈǾȏȁǹȄȆȇ Ȁǹ ȆǹȄȇǿȁȄǹȋǹ ȊǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻǹ, ȐǾ ȋȇǻǹ Ȋǹ ǻȊȓȒȆȇȊȋ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ǹȄǺǹȆȊȃȁȘ ǾȀȁȃ Ȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ Ȇǹ ȉǹȀȄȁȐȆȁ Ȉȇ ǽȉǾǻȆȇȊȋ ǾȋǹȈȁ. Ǚ ǻȊȓȒȆȇȊȋ ȋȇǻǹ ȊȈȇȉǾǽ ȆǾǼȇ ȆǾ Ǿ ȊȓǻȊǾȅ ȋǹȃǹ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: 17). ǨȉǾȀȌȅȈȏȁȘȋǹ Ȁǹ ȋȇǻǹ, ȐǾ ȇȋȊȓȊȋǻȁǾȋȇ Ȇǹ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁ ǹȄǺǹȆȊȃȁ ȊȄǹǻȘȆȁȀȅȁ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȆǾȈȉǾȅǾȆȆȇ ȊȓȊ ȀǹǼȌǺǹȋǹ ȁȅ ǻ ȋǾȀȁ ǾȀȁȏȁ, ȈȇȊȋǾȈǾȆȆȇ ǼȌǺȁ Ȉȇ ȆǾǼȇǻȁȋǾ ǽȌȅȁ ȊǻȇȘȋǹ ǹȃȋȌǹȄȆȇȊȋ. Ǚ ǻ ȆǹȌȃǹȋǹ ȈȇǽȇǺȆȁ ǾǻȇȄȗȏȁȁ ǻȓǻ ǻȓȀǼȄǾǽȁȋǾ ȈȇȆȘȃȇǼǹ ȊǾ ȆǹȉȁȐǹȋ ȊȅȘȆǹ Ȇǹ ȈǹȉǹǽȁǼȅǹȋǹ, ȊȓǻȈǹǽǹȒǹ ǻ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ȊȄȌȐǹȁȋǾ ȁ ȊȓȊ ȊȅȘȆǹ Ȇǹ ȈȇȃȇȄǾȆȁȘȋǹ. ǡ ȁȅǾȆȆȇ Ȉȉȁ ǛȄǹǽȁȅȁȉ ǧȉǾȄ, ȃȇǼȇȋȇ ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȇȋȆǹȊȘ ȃȓȅ Ȉȇ-ȅȄǹǽȇȋȇ ȈȇȃȇȄǾȆȁǾ, ȊǾ ȆǹǺȄȗǽǹǻǹ Ȉȇ-ǼȇȄȘȅǹ ȑȁȉȇȋǹ ǻ ȀǹȃȄȗȐǾȆȁȘȋǹ ȅȌ Ȉȇ ȋǾȅǹȋǹ Ȁǹ ǾǻǾȆȋȌǹȄȆȁ ȆǾȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǾȄǾȅǾȆȋȁ Ȇǹ ǪȄǹǻȘȆȊȃȁȘ ȗǼ, ȆǾȒȇ, ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȀǹȊȋȓȈǻǹ ȇȊȇǺǾȆȇ ǻ ȆǾǼȇǻȁȘ Ȇȇǻ ȉǾȐȆȁȃ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: 21). ǡȀȃǹȀǹȆȇȋȇ ȅȆǾȆȁǾ Ȇǹ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȇȊȇǺǾȆȇ ȅǾ ȀǹȁȆȋȉȁǼȌǻǹ ȁ Ȁǹȉǹǽȁ ȇȈȁȋǹ ȅȌ ǽǹ ȇǺȘȊȆȁ ȋǾȀȁ ȁȀȃȄȗȐǾȆȁȘ ȇȋ ȇǺȒǹȋǹ ǺǾȀȌȊȄȇǻȆȇ ȗǿȆǹ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋ Ȇǹ ȊȄǹǻȁȀȅȁȋǾ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ Ȋ ǾǽȆǹ ȉǹȅȃȇǻǹ ȃȇȆȏǾȈȏȁȘ, ǹ ȁȅǾȆȆȇ ȊȓȊ ȀǹȊȋȓȈǻǹȆǹȋǹ ȇȋ ȆǾǼȇ ȋǾȀǹ Ȁǹ ǽȉǾǻȆȇȋȇ ȊȓǻȇȃȌȈȆȇ ȇǺȁȋǹǻǹȆǾ Ȇǹ ǻȊȁȐȃȁ ȊȄǹǻȘȆȁ, ǹ ȆǾ Ȋǹȅȇ Ȇǹ ȗǿȆȁȋǾ, ǻ ǪȉǾǽȆȁȘ ǝȌȆǹǻ. ǞǽȆȇǻȉǾȅǾȆȆȇ Ȋ ȋȇǻǹ ȇǺǹȐǾ ǺȘȎ ȈȉȇǻȇȃȁȉǹȆǹ ȇȋ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ȁȀȆǾȊǾȆȁȋǾ ȇȋ ȆǾǼȇ ǾȀȁȃȇǻȁ ȍǹȃȋȁ, Ȇǹ ȃȇȁȋȇ ǺǾȀȌȊȄȇǻȆȇ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ǻȓȀȉǹȀȁ. ǫǹȃȁǻǹ Ȋǹ ȆǹȈȉȁȅǾȉ ǹȄǺ. triskë ‘ȃȓȊȐǾ ǽȓȉǻȇ, ȊȋȉȌǿȃȁ, ȊȋȓȉǼȇȋȁȆȁ’, ȈȉǾǽȊȋǹǻȘȆȇ ȃǹȋȇ ȉǹȆȆǹ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȄǹǻ. *trěska (ȇȊȆȇǻȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȋȉǾȊȃǹ’), „ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ“ ȊȈȇȉǾǽ ǧȉǾȄ (Orel 1998: 465), Ȇȇ „ȃǹȃȋȇ Ǿ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȇ ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȁ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ“ ȊȈȇȉǾǽ ǫȉȌǺǹȐǾǻ (2000: 18). ǨȉȇǽȓȄǿȁȋǾȄ Ȇǹ ȊȄǹǻ. *trěska ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȇǺǹȐǾ Ǿ ȇǺȒȇǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ ȋȉǾȊȃà ‘ȅǹȄȃȇ ȃȓȊȐǾ ǽȓȉǻȇ, ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȇȋȏǾȈǻǹ Ȉȉȁ ȊǾȐǾȆǾ’ (ȇȊȋǹȉ. ȋȉⱑ Ȋȃǹ, Ȁǹ ȃȇǾȋȇ ǻǿ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1941: 638), ǹ ǻ ȊȉȓǺȊȃȇ-ȎȓȉǻǹȋȊȃȁ – trska, tréska, trijèska, ǽȁǹȄ. tríska ȊȓȒȇ (ǻ ǝǹȄȅǹȏȁȘ ȁ ǪȄǹǻȇȆȁȘ) (ǻǿ. RHSJ 18: 612, 657). ǲȇ ȊǾ ȇȋȆǹȊȘ ǽȇ ǻȉǾȅǾȋȇ Ȇǹ ȀǹǾȅǹȆǾ (Ȋȉǻ. Ȍ Orel 1998: 465: „The substitution of Slav -ě- > Alb -i- may reﬂect an early loanword“), Ȉȇ-Ȋȃȇȉȇ Ȋȋǹǻǹ ǻȓȈȉȇȊ Ȁǹ Ȉȇ-ȃȓȊȆǹ ȀǹǾȅȃǹ, ȋȇǼǹǻǹ, ȃȇǼǹȋȇ ȈȉǹȊȄǹǻ. ě ȊǾ Ǿ ȉǹȀǻȁȄȇ ǻ ȊȉȎȉ. ǻ Ǿ ȁȄȁ ije (ǹ ǻ ȆȘȃȇȁ ǽȁǹȄǾȃȋȁ ǽȇȉȁ ȃǹȋȇ ǽȓȄǼȇ ī), ǹ ȊȋǺ. ȑȁȉȇȃǹ ǼȄǹȊȆǹ ý Ǿ ǺȁȄǹ ȀǹȅǾȆǾȆǹ Ȋ Ǿ ǻ ȀǹȈǹǽȆȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ kniha.indb 77 9.4.2009 16:15:10 78 ǮȉȁȊȋȁȆǹ ǝǾȂȃȇǻǹ Ǽȇǻȇȉȁ (ȃȇǾȋȇ, ȇȋ ȊǻȇȘ ȊȋȉǹȆǹ, Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ȊǾ ȉǾǽȌȏȁȉǹ ǻ ȁ ǻ ǽȁǹȄǾȃȋȁȋǾ, ȃȇȁȋȇ ȆǾ Ȋǹ Ȋ ȈǹȉȇȃȊȁȋȇȆȆȇ ȌǽǹȉǾȆȁǾ). ǡ ȇȒǾ: ǹȄǺ. ronit(ëm) ‘Ȉǹǽǹȅ, ȋȉȇȑǹ ȊǾ, ȉȇȆȘ ȊǾ’ Ǿ „ȀǹǺǾȄǾǿȁȋǾȄȆȇ“ ȊȈȇȉǾǽ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ „Ȋ ȋȇǻǹ, ȐǾ ȇȋȉǹȀȘǻǹ ȆǾ ȁȀȎȇǽȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ȊȄǹǻ. *roniti, ȃȇǾȋȇ, ǹȃȇ ȊǾ Ȋȓǽȁ Ȉȇ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘȋǹ, ȊǾ ȘǻȘǻǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ǽȉǾǻȆȇ – ‘ȄǾȘ’, ǻ ȉǾǽȁȏǹ ȊȄȌȐǹȁ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȇ ‘ȄǾȘ, ȈȉȇȄȁǻǹȅ ȊȓȄȀȁ’ (ȊȉȓǺ., ǺȓȄǼ., ȐǾȑ., ȊȄȇǻǹȑ., ȄȌǿ.-ȊȉȓǺ., ȈȇȄ., ǻǿ. ǭǹȊȅǾȉ 3: 501), ǹ ȁ Ȇ ȇ ǻǹ ȏ ȁ ȇ Ȇ Ȇ ȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ, ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȇ ǻ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ – ȉȌȊ. ȉȇȆȘ́ȋȕ, ȌȉȇȆúȋȕ ‘ȈȇȀǻȇȄȘǻǹȅ, ȈȉǹǻȘ ǽǹ ȈǹǽȆǾ’“. „Ǧǹ ȋǹȀȁ ȈȇȌȐȁȋǾȄȆǹ ȉǹȀȄȁȃǹ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ“, Ȁǹ ȃȇȘȋȇ ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȇȋȈȉǹȒǹ ȃȓȅ ǧȉǾȄ, Ȋ. 374, „ȆǾ Ǿ ȇǺȓȉȆǹȋȇ ȆȌǿȆȇȋȇ ǻȆȁȅǹȆȁǾ“ ȊȈȇȉǾǽ ȆǾǼȇ ȆǹȈȉ. Ȍ Svane, Ȋ. 241 (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: 19). ǫȌȃ ȒǾ ȇȋǺǾȄǾǿǹ Ȋǹȅȇ, ȐǾ ȇǺȒȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘȋ ǼȄǹǼȇȄ ȉòȆȘ ȊǾ ȁȀȈȇȄȀǻǹ ȆǹȁȊȋȁȆǹ ǻ ȊȓȐǾȋǹȆȁǾȋȇ ȉòȆȘ ȊȓȄȀȁ ‘ȄǾȘ, ȈȉȇȄȁǻǹȅ ȊȓȄȀȁ’, Ȇȇ ȇȊȆȇǻȆȁȋǾ ȆǾǼȇǻȁ ǽȆǾȑȆȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ Ȋǹ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁȘ ȈǾȉȁȅǾȋȓȉ Ȇǹ „ȁȆȇǻǹȏȁȇȆȆȇȋȇ“ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ: ‘ȇȋǽǾȄȘȅ ȀȓȉȆǹ Ȇǹ ȈȄȇǽ, ȄȁȊȋǹ Ȇǹ ǽȓȉǻȇ ȁ ǽȉ.; ȋȉȇȑǹ ȆǾȒȇ Ȇǹ ǽȉǾǺȆȁ ȐǹȊȋȁȏȁ; ȈȉȓȊȃǹȅ, ȈȌȊȃǹȅ ǽȉǾǺȆȁ ȐǹȊȋȁȏȁ’, ǻȓȀǻȉ. ȉòȆȘ ȊǾ ‘Ȁǹ ȀȓȉȆǹ, ȄȁȊȋǹ – Ȉǹǽǹȋ ǾǽȆȇ Ȉȇ ǾǽȆȇ; Ȁǹ ǺȉȘǼ, ȊȁȈǾȂ ȁ ǽȉ. – ȉȌȑȁ ȊǾ, ȊȓǺǹȉȘ ȊǾ Ȉȇ ȅǹȄȃȇ Ȇǹ ȊȁȋȆȁ ȐǹȊȋȁȏȁ’ (ǩǪǚǣǞ 3: 122). ǫȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ȊȈȇȅǾȆǾ ȇȒǾ, ȐǾ ǝǾȊȆȁȏȃǹȘ ȈȉǹǻȁȄȆȇ ȈȉȁǻǾǿǽǹ ǻȓȀǻȉǹȋȆȇȋȇ ǺȓȄǼ. ȉòȆȘ ȊǾ ȁ ȊȉȓǺ. ȉòȆȁȋȁ ȊǾ ‘Ȉǹǽǹȅ, ȉȇȆȘ ȊǾ; ȉȌȑǹ ȊǾ, ȊȓǺǹȉȘȅ ȊǾ’ ȃǹȋȇ ȁȀȋȇȐȆȁȃ Ȇǹ ǹȄǺ. ronitem ‘Ȉǹǽǹȅ, ȉȇȆȘ ȊǾ’ (ǝǾȊȆȁȏȃǹȘ 1963: 16–17). ǦǾȌȅǾȊȋȆȇȋȇ ȈȉȁǻǾǿǽǹȆǾ Ȇǹ ȋǾȀȁ, ǹ ȁ ǽȉȌǼȁ ȈȉȁȅǾȉȁ (ȈȉȇǻǾȉȃǹȋǹ Ȇǹ ȃȇȁȋȇ ȇǺǹȐǾ ȁȀȁȊȃǻǹ ȈȉȁǻǾǿǽǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǽȇȈȓȄȆȁȋǾȄǾȆ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ) ǻ ȈȇǽȃȉǾȈǹ Ȇǹ ȀǹȊȋȓȈǻǹȆǹȋǹ, ȁȆǹȐǾ ǽȇȊȋǹ ȁȆȋǾȉǾȊȆǹ ȋǾȀǹ, ǺǾȑǾ ȃȇȆȃȉǾȋȆȁȘȋ Ȉȇǻȇǽ Ȁǹ ȅȇȘ ȁȆȋǾȉǾȊ ȃȓȅ ȋȇȀȁ ȉǾȐȆȁȃ. Ǩȇ-ȈȇǽȉȇǺȆȇȋȇ ȀǹȈȇȀȆǹǻǹȆǾ Ȋ ȆǾǼȇ ȁ Ȉȇ-ȃȇȆȃȉǾȋȆȇ Ȋ ȇȆǾȀȁ ȆǾǼȇǻȁ ȐǹȊȋȁ, ȇȋȆǹȊȘȒȁ ȊǾ ǽȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ, ȅǾ ȆǹǻǾǽǾ Ȇǹ ȅȁȊȓȄȋǹ Ȁǹ ȊȄȌȐǹȂȆȇȋȇ ǻ ȆǹȌȃǹȋǹ ȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȋǾ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ. ǫȇǻǹ ȇȋ ȊǻȇȘ ȊȋȉǹȆǹ ȅȁ ȈȉȁȈȇȅȆȁ ȉǹȀȊȓǿǽǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ǟ. ǟ. ǛǹȉǺȇȋ Ȁǹ ȊȄȌȐǹȂȆȇȋȇ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȋǾ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ ǻ ȆǾȂȆǹ ȊȋǹȋȁȘ, ȈȇȊǻǾȋǾȆǹ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ, Ȁǹ ȃȇǾȋȇ ȋȘ ǻȀȁȅǹ Ȉȇǻȇǽ ȇȋ ȁȀȃǹȀǻǹȆǾ Ȇǹ Ƿ. ǥ. ǤȇȋȅǹȆ Ȁǹ ȊȄȌȐǹȂȆȇȋȇ ǻ ȁȀȃȌȊȋǻȇȋȇ (ǛǹȉǺȇȋ 1996). ǧȈȉǾǽǾȄȘȂȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ ȃǹȋȇ ȆǹȂ-ȃȇȆȃȉǾȋȆǹȋǹ ǽȁȊȏȁȈȄȁȆǹ ǻ ȇǺȄǹȊȋȋǹ Ȇǹ ǾȀȁȃȇȀȆǹȆȁǾȋȇ, ǟ. ǟ. ǛǹȉǺȇȋ ȁȀȋȓȃǻǹ, ȐǾ Ȉȉȁ ȆǾȘ Ǿ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ǻ ȆǹȂ-ǼȇȄȘȅǹ ȊȋǾȈǾȆ ǽǹ ȊǾ ȇȋȐȁȋǹ ȁ ȁȀȌȐǹǻǹ ȊȄȌȐǹȂȆȇȋȇ, ȃȇǾȋȇ ȈȉǾǽȁ ǻȊȁȐȃȇ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȁȉǹ ȁȊȋȇȉȁȘȋǹ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ (ǛǹȉǺȇȋ 1996: 8). ǞǽȁȆ ȇȋ ǹȊȈǾȃȋȁȋǾ Ȇǹ ȊȄȌȐǹȂȆȇȋȇ ȊǾ ȆǹǺȄȗǽǹǻǹ ȊȈȇȉǾǽ ȏȁȋȁȉǹȆȁȘ ȇȋ ȆǾȘ ǥǹȄȃȁȄ ǻ ȊǹȅȁȘ ȈȉȇȏǾȊ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇȋȇ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆǾ Ȉȇǽ ȍȇȉȅǹȋǹ Ȇǹ ȍȉǹǼȅǾȆȋǹȉȆȇȊȋ Ȇǹ ǽȇȊȋȓȈȆȁȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄ, ȆǹȋȉȌȈǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȃȇȂȋȇ ȀǹǻȁȊȁ ȇȋ ȊȄȌȐǹȘ – ȇȋ ȇȋȃȉȁǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȈȌǺȄȁȃǹȏȁȁ Ȁǹ Ȇȇǻȁ ȄǾȃȊȁȃǹȄȆȁ ǽǹȆȆȁ, ȃȇǾȋȇ, ȃǹȃȋȇ ǹǻȋȇȉȃǹȋǹ ȈȇǽȐǾȉȋǹǻǹ, ȈȉǾǽȇȈȉǾǽǾȄȘ ȁ ȈȉȁȆȏȁȈȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ȆȇǻȁȋǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ (ǛǹȉǺȇȋ 1996: 9). Ǟǽǻǹ Ȅȁ ȆȘȃȇȂ Ǻȁ ȇȊȈȇȉȁȄ ȆǾȂȆǹȋǹ Ȉȇ-ȆǹȋǹȋȓȑȆǹ ȃȇȆȊȋǹȋǹȏȁȘ, ȐǾ ȈȇǽǾȅȓȋ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȈȉǾȀ ǻȋȇȉǹȋǹ ȈȇȄȇǻȁȆǹ Ȇǹ XX ǻ. ȆǾȊȓȅȆǾȆȇ Ǿ ȊǻȓȉȀǹȆ Ȋ ȉǹȀȑȁȉȘǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȈȌǺȄȁȃǹȏȁȁȋǾ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ȁ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁ ȉǾȐȆȁȏȁ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ, ȃǹȃȋȇ ȁ ȃȇȆȊȋǹȋǹȏȁȘȋǹ ȁ̀ Ȁǹ ȈȉȁȆȏȁȈȆǹȋǹ ȉȇȄȘ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹȋǹ ȄǾȃȊȁȃǹ ǻ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆǹȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ. Ǚǻȋȇȉȃǹȋǹ ȁȅǹ ȈȉǾǽǻȁǽ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀǹȏȁȘȋǹ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ (ǻȓǻ ǻȊǾȃȁ ǾǽȁȆ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǾȀȁȃ), ȃǹȃȋȇ ȁ ǹȆǹȄȁȀǹ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ (ȊȄǹǻȘȆȊȃǹ) ȄǾȃȊȁȃǹ, ȈȉȁǻȄȁȐǹȆǹ kniha.indb 78 9.4.2009 16:15:10 ǣȓȅ „Albanian Etymological Dictionary“ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ I. 79 ǻ Ȏȇǽǹ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȋǾ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȄǾȃȊȁȃǹȋǹ Ȇǹ (ȇȋǽǾȄǾȆ) ȃȆȁǿȇǻǾȆ (ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ) ǾȀȁȃ, Ȇǹ ȈȉǹǾȀȁȃǹ ȁȄȁ Ȇǹ ȉȇǽȊȋǻǾȆ (ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ) ǾȀȁȃ (ǛǹȉǺȇȋ 1996: 9). Ǫ ȈȓȄȆǹ ȊȁȄǹ ȋȇǻǹ ǻǹǿȁ ȁ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘȋǹ Ȇǹ ǾȀȁȃȇǻ ȃȇȆȋǹȃȋ, ȃȓǽǾȋȇ ȉȇȄȘȋǹ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹȋǹ ȄǾȃȊȁȃǹ Ǿ ȇȋ ȆǾ Ȉȇ-ȅǹȄȃȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ. ǭȉǹǼȅǾȆȋǹȉȆȇȊȋȋǹ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȁȄȁ ȄȁȈȊǹȋǹ Ȇǹ ȋǹȃȓǻ ȇȋ ǾȀȁȃǹ ȁȀȋȇȐȆȁȃ (ǺȁȄȇ ȋȇ Ȉȇ ȇǺǾȃȋȁǻȆȁ ȁȄȁ ȊȌǺǾȃȋȁǻȆȁ ȈȉȁȐȁȆȁ), Ȇȇ ȊȓȒȇ ȁ ȇȋ ǾȀȁȃǹ ȈȉȁǾȅȆȁȃ, ȃǹȃȋȇ ȁ ȇȋ ǾȀȁȃǹ ȈȇȊȉǾǽȆȁȃ ȋȇǼǹǻǹ, ȃȇǼǹȋȇ Ȋȋǹǻǹ ǻȓȈȉȇȊ Ȁǹ ǾȀȁȏȁ ǻ ȃȇȆȋǹȃȋ ǻ ȉǹȅȃȁȋǾ Ȇǹ ǾȀȁȃȇǻ ȊȓȗȀ ȃǹȋȇ ǚǹȄȃǹȆȊȃȁȘ ǾȀȁȃȇǻ ȊȓȗȀ, ȅȇǿǾ ǽǹ ǻȆǾȊǾ ȆǾ Ȋǹȅȇ ȅȇȅǾȆȋ Ȇǹ ȊȄȌȐǹȂȆȇȊȋ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȋǾ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ, Ȇȇ ȊȓȒȇ ȋǹȃǹ ǽǹ ǽȇǻǾǽǾ ǽȇ ȆǾȊȁǼȌȉȆȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȁ, ǹ ȐǾȊȋȇ ȁ ǽȇ ȆǾǻȓȀȅȇǿȆȇȊȋ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ.1 ǡȀǻǾȊȋȆȇ Ǿ, ȐǾ ȁȅǾȆȆȇ ȉǹȀȑȁȉȘǻǹȆǾȋȇ ȁ ȀǹǽȓȄǺȇȐǹǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȈȇȀȆǹȆȁȘȋǹ ǻȓȉȎȌ ȇȋǽǾȄȆȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ ȁ ǽȁǹ Ȅ Ǿȃȋȁ (ȉǹȀȉǾǽȃǹȋǹ ȅȇȘ, Ǯȉ. ǝ.) ǻȇǽȁ ǽȇ ȇǺȇȊȇǺȘǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ Ȋǹȅǹȋǹ ǾȀȁȃȇǻǾǽȊȃǹ ǽȁȊȏȁȈȄȁȆǹ ǺǹȄȃǹȆȁȊȋȁȃǹ (ǙȊǾȆȇǻǹ 2002: 9). Ǫǹȅȇȋȇ ǺǹȄȃǹȆȊȃȇ ǾȀȁȃȇȀȆǹȆȁǾ ȁ ȇǺȘȊȆȘǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǻȀǹȁȅȇȇȋȆȇȑǾȆȁȘȋǹ ȁ ȊȎȇǽȊȋǻǹȋǹ ȅǾǿǽȌ ȇȋǽǾȄȆȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ ȈȉǾȅȁȆǹǻǹ ȈȉǾȀ ȉǹȀȄȁȐȆȁ ȈǾȉȁȇǽȁ, Ȁǹ ǽǹ ȊǾ ȊȋȁǼȆǾ ǽȇ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ǾȋǹȈ, ȃȇǼǹȋȇ ȈȉȁȐȁȆȁȋǾ Ȁǹ ȊȓȀǽǹȄǹȋǹ ȊǾ ǾȀȁȃȇǻǹ ȊȁȋȌǹȏȁȘ Ȇǹ ǚǹȄȃǹȆȁȋǾ ȊǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹȋ ȇȊȆȇǻȆȇ ǻ ȊǻǾȋȄȁȆǹȋǹ Ȇǹ ȋǾȇȉȁȘȋǹ Ȁǹ ǾȀȁȃȇǻȁȋǾ ȃȇȆȋǹȃȋȁ, ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȒȁ ǾȀȁȃȇǻǹ ȁȆȋǾȉȍǾȉǾȆȏȁȘ, ȉǹȀȄȁȐȆȁ ȍȇȉȅȁ Ȇǹ ǺȁȄȁȆǼǻȁȀȓȅ, ȈȉȘȃȇ ȁȄȁ ȇȈȇȊȉǾǽȊȋǻǾȆȇ ǾȀȁȃȇǻȇ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁǾ (ǙȊǾȆȇǻǹ 2002: 15) ȅǾǿǽȌ ȆȇȊȁȋǾȄȁȋǾ Ȇǹ ȉǹȀȄȁȐȆȁ ȆǾǺȄȁȀȃȇȉȇǽȊȋǻǾȆȁ ȁȄȁ ȆǾȉȇǽȊȋǻǾȆȁ ǾȀȁȏȁ, ȇȊȓȒǾȊȋǻȘǻǹȆȇ ȈȉǾǽȁȅȆȇ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ ȉǹǻȆȁȒǾ. „ǦǹȈȓȄȆȇ ȉǾǹȄȁȊȋȁȐȆǹ ȃǹȉȋȁȆǹ Ȇǹ ǚǹȄȃǹȆȊȃȁȘ ǾȀȁȃȇǻ ȊȓȗȀ“ Ȉȇ ǽȌȅȁȋǾ Ȇǹ Ǩ. ǙȊǾȆȇǻǹ „ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȈȇȄȌȐȁ, ǹȃȇ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘȋǹ ǻȓȉȎȌ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ ȊǾ ǻȇǽȘȋ ȁ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ ȉǹǻȆȁȒǾ, ȃȇȄȃȇȋȇ ȁ ȋȉȌǽȆȇ ǽǹ Ǿ ȋȇǻǹ“ (ǙȊǾȆȇǻǹ 2002: 20). Ǜ ȇǺȄǹȊȋȋǹ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ ȋȇǻǹ ȇȀȆǹȐǹǻǹ ȈȉȁǻȄȁȐǹȆǾ ȇȋ ǻȊȁȐȃȁ ȈȌǺȄȁȃȌǻǹȆȁ ȁ ǽȇȊȋȓȈȆȁ ȁȀȋȇȐȆȁȏȁ Ȇǹ ȅǹȃȊȁȅǹȄȆȇ ȃȇȄȁȐǾȊȋǻȇ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȄǾȃȊȁȃǹȄǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȃǹȋȇ ȀǹǽȓȄǿȁȋǾȄȆȇ, ȅǹȃǹȉ ȈȇȆȘȃȇǼǹ ȁ ȇǺǾȃȋȁǻȆȇ ȆǾȇȊȓȒǾȊȋǻȁȅȇ ȌȊȄȇǻȁǾ Ȁǹ ȇȈȋȁȅǹȄȁȀȁȉǹȆǾ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȋǾ ȉǾȑǾȆȁȘ. ǡ ȁȅǾȆȆȇ ȋȇǻǹ ȊȅȘȋǹȅ Ȁǹ ǾǽȆǹ ȇȋ ȇȊȆȇǻȆȁȋǾ ȊȄǹǺȇȊȋȁ Ȉȉȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȘ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ, ȃǹȋȇ Ȉȇ-ǽȇȄȌ ȒǾ ǽǹȅ ȆȘȃȇȁ ȈȉȁȅǾȉȁ Ȁǹ ȋȇǻǹ.2 ǝȓȉǿǹ ǽǹ ȇȋǺǾȄǾǿǹ, ȐǾ Ȁǹ ȈȇǻǾȐǾȋȇ ȇȋ ȈȉȁǻǾǽǾȆȁȋǾ ȋȌȃ ȈȉȁȅǾȉȁ ȊȉǹǻȆȁȋǾȄȆȇ ȈȓȄȆǹ ȁ ǽȇȊȋǹȋȓȐȆǹ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȘ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȆǹȅǾȉȁ ǻ „ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ“3, ȃȇȂȋȇ Ȁǹ ȊȓǿǹȄǾȆȁǾ ȊǾ ȏȁȋȁȉǹ 1 2 3 kniha.indb 79 ǥȆȇǿǾȊȋǻȇ ȈȉȁȅǾȉȁ Ȁǹ ȋȇǻǹ, ȇȋ ȃǹȃǻȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȋǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁȋǾ ǾȀȁȃȇǻȁ ȍǹȃȋȁ Ȉȉȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾ Ȇǹ ȄǾȃȊȁȃǹȋǹ Ȇǹ ǾȀȁȃ, ȉǹȀǻȁǻǹȄ ȊǾ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘȋǹ Ȇǹ ȅȆȇǼȇȊȋȉǹȆȆȁ ǾȀȁȃȇǻȁ ȃȇȆȋǹȃȋȁ, ȅȇǼǹȋ ǽǹ Ǻȓǽǹȋ ȆǹȅǾȉǾȆȁ ǻ „ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ“. ǧȊȋǹǻȘȅ ȆǹȊȋȉǹȆǹ ȃȇȅǾȆȋǹȉǹ ȇȋȆȇȊȆȇ ȎǹȉǹȃȋǾȉǹ Ȇǹ ȋǾȀȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȀǹǾȅȃȁ, ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȇ ȆǾ ȊȓǻȊǾȅ ȃȇȉǾȃȋȆȇȋȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȘȆǾ ǻ ȈȇǻǾȐǾȋȇ ȇȋ ȊȄȌȐǹȁȋǾ Ȇǹ ȁȀȎȇǽȆǹ ȇǺȒǹ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃǹ ȍȇȉȅǹ ǽȇȉȁ ǻ ȊȄȌȐǹȁȋǾ, ȃȇǼǹȋȇ ȋǾȎȆȁȘȋ ȍȇȆǾȋȁȐǾȆ ȇǺȄȁȃ ȆǾǽǻȌȊȅȁȊȄǾȆȇ Ǽȇǻȇȉȁ Ȁǹ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ȁȅ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋ, ȆǾ ȊȓǻȊǾȅ ȃȇȉǾȃȋȆȇȋȇ ȈȉȇȊȋȇ ȊȉǹǻȆȘǻǹȆǾ Ȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ȁȄȁ ȊȉȓǺȊȃȇ-ȎȓȉǻǹȋȊȃǹ ȍȇȉȅǹ, ȃȇȁȋȇ ǻȊȓȒȆȇȊȋ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ȈȉȁǻǾǿǽǹȋ ȃǹȋȇ ȁȀȎȇǽȆȁ ȍȇȉȅȁ Ȇǹ ȀǹǾȅǹȆǾ, ȇȊȆȇǻǹȆȁȘȋǹ Ȁǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉǹȆǾ Ȇǹ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȍȇȉȅȁ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǹȋǹ Ȇǹ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȁ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ, ȃǹȋȇ ȊǾ ȁȀȎȇǿǽǹ ȇȋ ȀǹǾȅȃȁȋǾ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ, Ȇǹ ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȊȈȁȉǹ ȁ ǫȉȌǺǹȐǾǻ (2000: 21–22) ȁ ȋ.Ȇ. Ǧǹ ȋȇȀȁ ǾȋǹȈ, ȃȇǼǹȋȇ ǻȊǾ ȇȒǾ ȆǾ Ǿ ȁȀȉǹǺȇȋǾȆ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, ȁȀȇǺȁȄȊȋǻǹȒȁȘȋ Ȋ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ „ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ“ Ǻȁ ȅȇǼȓȄ ȆǹȈȓȄȆȇ ǽǹ ȀǹȈȓȄȆȁ ȋǹȀȁ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȊȃǹ ȈȉǹȀȆȁȆǹ. 9.4.2009 16:15:11 80 ǮȉȁȊȋȁȆǹ ǝǾȂȃȇǻǹ ȁȀȃȄȗȐȁȋǾȄȆȇ ȉȘǽȃȇ ǻ ȉǾȐȆȁȃǹ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ, ȃǹȋȇ Ȉȇ ȋȇȀȁ ȆǹȐȁȆ ȊȓǺȉǹȆȁȘȋ ȈȉǾȀ ȈȇȊȄǾǽȆȁȋǾ ǼȇǽȁȆȁ ȁ ǻ ȈȇǻǾȐǾȋȇ ȊȄȌȐǹȁ ȈȉǹǻȁȄȆȇ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋȁȉǹȆ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ Ǿ ȇȊȋǹȆǹȄ ȁȀǻȓȆ ȈȇȄǾȀȉǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǹǻȋȇȉǹ. ǨȉȁǻǾǽǾȆȁȋǾ ȈȉȁȅǾȉȁ ǺȁȎǹ ȅȇǼȄȁ ǽǹ ȊǾ ȇǺǾǽȁȆȘȋ ȆǹȂ-ȇǺȒȇ ǻ ǽǻǾ ǼȉȌȈȁ. ǣȓȅ Ȉȓȉǻǹȋǹ ǼȉȌȈǹ ȊǾ ȇȋȆǹȊȘȋ ȊȄȌȐǹȁȋǾ, ȃȇǼǹȋȇ ȆǾȈȉȁǻǾǿǽǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȁ ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋ ȇȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǻȇǽȁ ǽȇ ȆǾȋȇȐȆȇ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋȁȉǹȆǾ Ȇǹ ȊȄǹǻȁȀȅȁȋǾ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ (ǻȃȄ. Ȇǹ ȋȘȎȆǹȋǹ ȎȉȇȆȇȄȇǼȁȘ), ǽȇ ȆǾȈȇȊȇȐǻǹȆǾ Ȇǹ ȃȇȆȃȉǾȋȆȁ ȁȀȎȇǽȆȁ ȍȇȉȅȁ, Ȇȇ ȊȓȒȇ ȁ ǽȇ ȆǾȃȇȉǾȃȋȆȁ ȁȀǻȇǽȁ ȇȋȆȇȊȆȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ ȇǺȒȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǽȌȅȁ Ȇǹ ǪȄǹǻȘȆȊȃȁȘ ȗǼ. ǫȇǻǹ ȇȋ ȊǻȇȘ ȊȋȉǹȆǹ, ȃǹȃȋȇ ǺǾȑǾ ȈȇȃǹȀǹȆȇ Ȉȇ-ǼȇȉǾ, Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ǺȓǽǾ ȁȀȈȇȄȀǻǹȆȇ Ȉȉȁ ȆȘȃȇȁ Ȉȇ-ȇǺȒȁ ȀǹȃȄȗȐǾȆȁȘ ȇȋȆȇȊȆȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȋȇ ȐȄǾȆǾȆȁǾ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ȉȇǽȁȆǹ ȁ Ȉȇǽ. ǣȓȅ ǻȋȇȉǹȋǹ ǼȉȌȈǹ ȊǾ ȇȋȆǹȊȘȋ ȊȄȌȐǹȁȋǾ, ȃȇǼǹȋȇ ȆǾǽȇȊȋǹȋȓȐȆȇȋȇ ȈȉȁǻǾǿǽǹȆǾ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ȊȓȊǾǽȆȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ, ǻȃȄ. ȇȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, ȈȇȊȋǹǻȘ ȊȓoȋǻǾȋȆǹȋǹ ǹȄǺǹȆȊȃǹ ǽȌȅǹ ȁȀǻȓȆ ȆǾȂȆȁȘ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ȃȇȆȋǾȃȊȋ, ǻȊȄǾǽȊȋǻȁǾ Ȇǹ ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȊȋȁǼǹ ǽȇ ȇȈȉǾǽǾȄȘȆǾȋȇ ȁ̀ ȃǹȋȇ „ȅȆȁȅ“ ȊȄǹǻȁȀȓȅ, ȇȋ ǾǽȆǹ ȊȋȉǹȆǹ, ǹ ȇȋ ǽȉȌǼǹ, ǽȇ ȆǾȋȇȐȆȇ ȁ ȆǾȌǺǾǽȁȋǾȄȆȇ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋȁȉǹȆǾ Ȇǹ ȊȄȇǿȆȁȋǾ ȈȓȋȁȒǹ Ȇǹ ȈȉȇȆȁȃǻǹȆǾ Ȇǹ ǺǹȄȃǹȆȁȀȅȁȋǾ, ǺǾȀ ǽǹ ȊǾ ȇȋȐȁȋǹȋ ȅȆȇǼȇȈȇȊȇȐȆȁȋǾ ǻȉȓȀȃȁ ȁ ǻȀǹȁȅȇȇȋȆȇȑǾȆȁȘ ȅǾǿǽȌ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ. Ǧȇ ǹȃȇ ȏȁȋȁȉǹȅǾ ǧ. Ǧ. TȉȌǺǹȐǾǻ ǻ ȊȈȇȅǾȆǹȋǹȋǹ Ȉȇ-ǼȇȉǾ ȆǾǼȇǻǹ ȉǹǺȇȋǹ, „ǽǹ ǽǹǽǾȅ ȈȉǾǽȁ ǻȊȁȐȃȇ ǽȌȅǹȋǹ Ȇǹ ȍǹȃȋȁȋǾ“. : . galё ‘ ; ’ ǧȉǾȄ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȃǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȄǹǻ. *gal’a ‘ȐǾȉȆȇ ǿȁǻȇȋȆȇ; Ȑǹǻȃǹ’, ȃǹȋȇ ȇǺȉȓȒǹ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȋȇǻǹ, ȐǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘ȐǾȉȆǹ ȇǻȏǹ’ Ǿ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇ ǻ ȊȉȎȉ. glja, ǽȇȃǹȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘Ȑǹǻȃǹ’ Ǿ ȁȀǻǾȊȋȆȇ Ȋǹȅȇ ǻ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȁ ȊȇȐȁ ȊȋȉȌȊ. ȁ ȉȌȊ. ǼáȄȘ (Orel 1998: 108). Ǫȉǻ. ȇǺǹȐǾ ȊȉȎȉ. ȇȊȋǹȉ. ǼǹȄǹ ǿ. ‘Ȉȋȁȏǹ Ȋ ȐǾȉȆȇ ȇȈǾȉǾȆȁǾ’ (ȇȋ 15 ǻ., ȈȇȊȇȐǾȆȇ ǻ ǶǪǪǸ 6: 96, Ȉȇǽ ǼǹȄȓ II), ȃǹȃȋȇ ȁ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ǼǹȄ ‘Ȑǹǻȃǹ, Corvus monedula’ (ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇ ȇȋ ȃȇǾȋȇ Ǿ ǽȁǹȄ. ǼǹȄȌȆ ‘ǼǹȉǻǹȆ, Corvus corax’), ǹ ȊȓȒȇ ȁ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ǼàȄȁȏǹ ‘Ȑǹǻȃǹ’, ǼǹȄùȏǹ ‘ǼǹȉǻǹȆ, ǻȉǹȆǹ, ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ Ȉȋȁȏǹ’, ȊȉȎȉ. ǼȄȁȏǹ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ Ȉȋȁȏȁ Ȋ ȐǾȉȆȇ ȇȈǾȉǾȆȁǾ, ȃȇȁȋȇ ȆǹȉǾǽ Ȋ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ȇȋǻǾǿǽǹȋ ȃȓȅ ȈȉǹȊȄǹǻ. *g lic , ȈȉȇȁȀǻ. ȇȋ *g l Ȋ ǽǾȅȁȆȌȋȁǻǾȆ ȊȌȍȁȃȊ -ic . ǠǹǾȅȃǹȋǹ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ Ȉȇȋǻȓȉǿǽǹǻǹ ȇȊȆȇǻǹȆȁȘȋǹ Ȁǹ ǻȓȀȊȋǹȆȇǻȘǻǹȆǾ Ȇǹ ȈȓȉǻȁȐȆȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇ *g l ȇȋ ǿ.ȉ., ȃȇǾȋȇ ǹǻȋȇȉȃǹȋǹ Ȇǹ ȋǾȀȁ ȉǾǽȇǻǾ Ȉȉǹǻȁ Ȇǹ ǽȉȌǼȇ ȅȘȊȋȇ (ǻǿ. Ȉȇ-ȈȇǽȉȇǺȆȇ ǝǾȂȃȇǻǹ 2006: 351–354, ǝǾȂȃȇǻǹ 2007: 113–115). ǣǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, Ȇȇ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǻȉǹȆǹ’ ǹȄǺ. galș Ǿ ȈȇȊȇȐǾȆȇ ȁ ǻ ǚǞǩ 1: 225. Ǡǹ . harabel ‘ ’ ǧȉǾȄ ȈȁȑǾ, ȐǾ Ǿ „ȀǹǾȋȇ ȇȋ ȊȄǹǻ. *vorbȕlȕ ȊȓȒȇ, ȍȇȉȅǹ, ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆǹ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ, ȃȓǽǾȋȇ ȊǾ ȇȋȃȉȁǻǹ Ȋǹȅȇ *vorbȕcȕ ȊȓȊ ȊȓȒȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ“ (Orel 1998: 142). ǣȓȅ ȋȇǻǹ ǫȉȌǺǹȐǾǻ ǽȇȈȓȄǻa, ȐǾ „ȄȁȆǼǻȇǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȇǾ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ *vorbȕcȕ ~ *vorbȕlȕ (ǻǹȉ. *vorbȕjȕ) ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȁȋ, ȃȊȋǹȋȁ ȊȃǹȀǹȋȕ, ȃ ȐȁȊȄȌ ǻȔȉǹȀȁȋǾȄȕȆȔȎ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȈȉȁȅǾȋ ǻȆȌȋȉȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ǹȉǾǹȄǹ“ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: 18). Ǩȇ-ȈȉȁǾȅȄȁǻǹ Ǿ ȍȇȉȅȌȄȁȉȇǻȃǹȋǹ ǻ ǚǞǩ (1: 178), ȃȓǽǾȋȇ ȊǾ ȏȁȋȁȉǹ ǩ. ǚǾȉȆǹȉ, ȐǾ ǺȓȄǼ. ǻȉǹǺȐǾ Ǿ ȀǹǾȋȇ ǻ ǹȄǺ. harabel, ȇȋ ȁȀȐǾȀȆǹȄǹ kniha.indb 80 9.4.2009 16:15:11 ǣȓȅ „Albanian Etymological Dictionary“ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ I. 81 ȍȇȉȅǹ *ǻȉǹǺǾȄ ȁ ȊǾ ȊȉǹǻȆȘǻǹ ȊȓȊ ȊȄȇǻǾȆ. vrábelj. Ǚǻȋȇȉȃǹȋǹ Ȇǹ ȋǾȀȁ ȉǾǽȇǻǾ ȁȅǹȑǾ ǻȓȀȅȇǿȆȇȊȋ ǽǹ ȈȇȊȇȐȁ ǻǾȐǾ Ȇǹ ǽȉȌǼȇ ȅȘȊȋȇ, ȐǾ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȉȇǽȇȈȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ Ȋǹ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȁ ȍȇȉȅȁ, ȃǹȋȇ ǻȓȉǺèȄ, ǻǹȉǺèȄ, ǻòȉǺǾȄ, ǻȓȉǺǹȄèȏ, ȃȇȁȋȇ ȈȉǹǻȘȋ ȈȇȉǹȆȇ ȁȀȃǹȀǹȆȇȋȇ ȋǻȓȉǽǾȆȁǾ Ȇǹ A. ǭ. ǟȌȉǹǻȄǾǻ Ȁǹ ȊȓȒǾȊȋǻȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȄǾȎȁȋȊȃȇ-ȄȌǿȁȑȃǹ ȁȀȇǼȄȇȊǹ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇ Ȉȉȁ ȋǾȀȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȆǾȊȁǼȌȉȆȇ (ǝǾȂȃȇǻǹ 2003: 396). Ǚ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ǻȓȉǺèȄ, ǻǹȉǺèȄ, ǻòȉǺǾȄ ȅȇǼǹȋ ǽǹ Ǻȓǽǹȋ ȈȇȊȇȐǾȆȁ ȃǹȋȇ ȁȀȋȇȐȆȁȃ Ȇǹ ǹȄǺǹȆȊȃǹȋǹ ȀǹǾȅȃǹ. Ǧǹ ȋȇǻǹ ȅȘȊȋȇ Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ȊǾ ȈȇȊȇȐȁ ȁ ǹȄǺ. rabeckё ‘ ’, ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȁȀǻǾǿǽǹ ȇȋ ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇ ǹȄǺ. *rabec ȁ ȊǾ ȃǹȀǻǹ, ȐǾ ȋo Ǿ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȄǹǻ. *vorbȕcȕ, ȃǹȋȇ ȊǾ ȊȉǹǻȆȘǻǹ Ȋ ǺȓȄǼ. ǻȉǹǺǾȏ, ȊȉȎȉ. vrabac (Orel 1998: 364). ǯȁȋȁȉǹ ȊǾ ȁ ǝǾȊȆȁȏȃǹȘ 1963: 13, ȃȇȘȋȇ Ȉȇ-ȃȇȉǾȃȋȆȇ ȇǺǹȐǾ ȁȀǻǾǿǽǹ ǹȄǺǹȆȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ ȇȋ ǺȓȄǼ. ǻȉǹǺèȏ, ȃȓȅ ȃȇǾȋȇ ȋȌȃ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ǽȇǺǹǻȁ ȇȒǾ ȁ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇȋȇ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȉǹǺèȏ ȇȋ ǚǹȆǹȋ (ǻǿ. ǚǞǩ 6: 134) ȃǹȋȇ ǻȓȀȅȇǿȆǹ ȁȀȎȇǽȆǹ ȍȇȉȅǹ. . gamis ‘ ’ ǧȉǾȄ ȇȈȉǾǽǾȄȘ ȃǹȋȇ ȀǹǾȋȇ ȇȋ ȊȄǹǻ. *gamiti ‘ǻȁȃǹȅ, ȃȉǾȒȘ, ǻǽȁǼǹȅ ȑȌȅ’, ȃȇǾȋȇ „ȆǾ Ǿ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ“ (Orel 1998: 109). ǣȓȅ ȋȇǻǹ ǫȉȌǺǹȐǾǻ ǽȇǺǹǻȘ, ȐǾ ȆǾ Ǿ ȁȀǻǾȊȋȆȇ ǻ ǽȉȌǼȁ ǾȀȁȏȁ ȇȊǻǾȆ ǻ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȁ ȊȇȐȁ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. Ǽǹȅéȋȕ ‘ǻȁȃǹȅ’ ȁ ȊȈǾȏȁǹȄȆȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȊȁȄȆȇ ȄǹȘ (Ȁǹ ȃȌȐǾȋǹ)’ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: 19). Ǜ ǚǞǩ 1: 228, ȊǾ ȈȉȁǻǾǿǽǹ ȇǺǹȐǾ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. Ǽǹȅ ‘ǼȄȓȐ, ǼȄȓȐȃǹ, ȑȌȅ’ ǻ ȋǾȃȊȋ ǣǹȃȓ̀ǻ Ǿ ȋòȘ ȑȌȅ ȁ Ǽǹȅ, ȃȇǾȋȇ ǫȇǽȇȉȇǻ ȌǺǾǽȁȋǾȄȆȇ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȃǹȋȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹ Ȉȇ ȈȉȇȁȀȎȇǽ ǽȌȅǹ Ȋ ȋȇȐȆȁ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ (ȇȋ ȈȉǹȊȄǹǻ. *g mȓ) ȁ ȊȉȇǽȆǹ Ȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ǼȄǹǼȇȄȁ ǼǹȅòȋȘ ‘ȅȓȅȉȘ, ȉȌǼǹȘ’, ǼǹȅòȊǻǹȅ ‘Ȏȇȃǹȅ; ȅȓȉȅȇȉȘ’, ǼǹȅȇȆùȊǹȅ ‘ǺȓȉǺȇȉȘ, ȅȓȉȅȇȉȘ’ (ǻǿ. ǫȇǽȇȉȇǻ 2000: 124–125). ǣǹȋȇ ȊǾ ȁȅǹ ȈȉǾǽǻȁǽ ȋȇǻǹ, ǹȄǺ. gamis ‘ȄǹȘ’ Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ȊǾ ȁȀǻǾǽǾ ȇȋ ȊȉȇǽǾȆ Ȇǹ Ǽǹȅ ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǼȄǹǼȇȄ, ȈȉȇǽȓȄǿȁȋǾȄ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻ. *gamiti, Ȇȇ ȊȓȒȇ ȁ ǽǹ ȊǾ ȇǺȘȊȆȁ ȃǹȋȇ ǻȓȀȆȁȃȆǹȄȇ Ȉȇ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. Ǽǹȅ ȁȄȁ Ȉȇ ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆ ǼȄǹǼȇȄ Ȋ ȃȇȉǾȆ Ǽǹȅ- (Ȋȉǻ. ǻ ǶǪǪǸ 6: 97, ȁ ǻȓȀȊȋǹȆȇǻǾȆǹȋǹ ǻȓȀ ȇȊȆȇǻǹ Ȇǹ ȉȌȊȃȁȋǾ ȈȉȇǽȓȄǿȁȋǾȄȁ ȈȉǹȊȄǹǻ. ȍȇȉȅǹ *gaměti), ȈȇǽȇǺȆȇ Ȇǹ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ǼǹȅòȊǻǹȅ, ȇȍȇȉȅǾȆȇ ȇǺǹȐǾ Ȋ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻǾȆ ȊȌȍȁȃȊ -ȇȊ- (ǻǿ. ǫȇǽȇȉȇǻ, Ȉǹȃ ȋǹȅ: 125). . okitë ‘ ( )’ Ǿ ȀǹǾȋȇ ȊȈȇȉǾǽ ǧȉǾȄ ȇȋ ȊȄǹǻ. *ob(ȓ)kytȓ ȊȓȒȇ, ȃǹȋȇ ȊǾ ȊȉǹǻȆȘǻǹ ȊȓȊ ȊȉȎȉ. ȇȃȁȋ ȊȓȒȇ (ȏȁȋȁȉǹ ȊǾ ǝǾȊȆȁȏȃǹȘ 1963: 14, ȃȇȘȋȇ ȇǺǹȐǾ ǻ ǽǾȂȊȋǻȁȋǾȄȆȇȊȋ Ǽȇ ȊȉǹǻȆȘǻǹ ȊȓȊ ȊȉȎȉ. òȃȁȋȁȋȁ ‘ȌȃȉǹȊȘ’) (Orel 1998: 306). Ǜ Ȉȇ-ȉǹȆȆǹ ȊǻȇȘ ȉǹǺȇȋǹ ǧȉǾȄ ȊȅȘȋǹ, ȐǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǹȄǺǹȆȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ Ǿ ȈȉǾȐȃǹ Ȁǹ ȊǻȓȉȀǻǹȆǾȋȇ ȁ̀ ȊȓȊ ȊȉȎȉ. òȃȁȋȁȋȁ ‘ȌȃȉǹȊȘ’, ȃȇǾȋȇ Ǽȇ ȃǹȉǹ ǽǹ ȋȓȉȊȁ ǽȉȌǼȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ. ǪǻȓȉȀǻǹ Ș Ȋ ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. okyď, okyť ‘ȅȇȃȓȉ ȊȆȘǼ, ȈȇȃȉȁȄ ǻ ǼȇȄȘȅȇ ȃȇȄȁȐǾȊȋǻȇ ǽȓȉǻǾȋǹȋǹ’, ȊȉǹǻȆȘǻǹ Ȋ ȉȌȊ. ǺǾȀȈȉǾȍȁȃȊǹȄȆȇ ȃȁǽȕ ‘ȅǾȃ, ȈȌȎȃǹǻ ȊȆȘǼ, ȈǹǽȆǹȄ ǻ ȋȁȎȇ ȁ ȋȇȈȄȇ ǻȉǾȅǾ’ ȁ ǻȓȀȊȋǹȆȇǻȘǻǹ, ȊȋȉȌǻǹ ȅȁ ȊǾ Ȋ ȇȊȆȇǻǹȆȁǾ, ȈȉǹȊȄǹǻ. *obkydȕ, Ȁǹ ȃȇǾȋȇ ȇȋǺǾȄȘȀǻǹ: „ǽȌȅǹ, ȃȇȘȋȇ, ǽȇȃȇȄȃȇȋȇ Ȇȁ Ǿ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, ȆǾ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ“4 (ǧȉǾȄ 1986: 183). ǣȇȆȊȋǹȋǹȏȁȘȋǹ Ȇǹ ǧȉǾȄ Ȁǹ ȄȁȈȊǹȋǹ Ȇǹ ȋǹȀȁ ǽȌȅǹ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȇǺǹȐǾ Ǿ ȆǾǻȘȉȆǹ. ǝȁǹȄǾȃȋȆȁ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹ Ȁǹ ȆǾȂȆȇȋȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ Ȉȇǽǹǻǹ 4 kniha.indb 81 ǲȇ ȊǾ ȇȋȆǹȊȘ ǽȇ ȀǹǻȓȉȑǾȃǹ, ȊȈȇȉǾǽ ǧȉǾȄ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆǹȋǹ ȍȇȉȅǹ Ǿ ǺȁȄǹ *obkydȕ, ȃȇǾȋȇ Ǿ ȈȉǾȇȊȅȁȊȄǾȆȇ Ȇǹ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆ ǾȋǹȈ ȁ ȈȉǾȇȍȇȉȅǾȆȇ ȃǹȋȇ *obkytȕ. 9.4.2009 16:15:12 82 ǮȉȁȊȋȁȆǹ ǝǾȂȃȇǻǹ ǚǞǩ 2: 355, Ȉȇǽ ȃȁǽ, ȃȓǽǾȋȇ ǻ ȐǹȊȋȋǹ Ȁǹ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁȋǾ ȊǾ ȈȉȁǻǾǿǽǹ ȇȃȁȋ ‘ȊȆȘǼ Ȉȇ ȃȄȇȆȁȋǾ Ȇǹ ǽȓȉǻǾȋǹȋǹ’ (ȇȋ ǣȁȐǾǻȊȃȇ ȁ ǨȇȉǾȐǾ). Ǧǹ ȊȓȒȇȋȇ ȅȘȊȋȇ ȊǾ ȈȉȁǻǾǿǽǹȋ ȇȒǾ ȁ ǺȓȄǼ. ȃȁǽ ‘ȊȃȉǾǿ Ȉȇ ǽȓȉǻǾȋǹȋǹ’ (ǩǹǽȇǻȇ, ǫȉȓȆȊȃȇ), ȃȁȋ (ǫȉȓȆȊȃȇ), ‘ȋȓȆȃǹ ȊȆǾǿȆǹ Ȉȇȃȉȁǻȃǹ Ȉȉȁ ȘȊȆȇ ǻȉǾȅǾ’ (ǣȇȉȇǻȇ, ǛǾȄȁȆǼȉǹǽȊȃȇ), ‘ȊȆȘǼ Ȉȇ ȃȄȇȆȁȋǾ Ȇǹ ǽȓȉǻǾȋǹȋǹ’ (ǚȇȋǾǻǼȉǹǽ, ǪȋȉǹȆǽǿǹ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ, ǙȉǽȁȆȊȃȇ, ǝȇȄǾȆ, ǣȇȉȇǻȇ, ǛǾȄȁȆǼȉǹǽȊȃȇ), ‘ȊȃȉǾǿ’ (ǛǾȄȁȆǼȉǹǽȊȃȇ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ, ǩǹȀȄȇǿȃȇ, ǙȉǽȁȆȊȃȇ), ǻȊȁȐȃȁ ȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȆȇ Ȋ ȈȉǾǽȁȅȆȇ ȀǹȈǹǽȆȇ, ȗǿȆȇ ȁ ȗǼȇȀǹȈǹǽȆȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ.5 Ǜǿ. ȁ ȊȉȎȉ. óȃȁǽ ȇǺȄ. ‘ȊȆȘǼ, ȃȇȂȋȇ ȊǾ ȇȋǽǾȄȘ ȇȋ ȏȘȄȇȋȇ ȁ Ȉǹǽǹ ȇȋȆȘȃȓǽǾ’ ȁ ȊȓȇȋǻǾȋȆȇ ǼȄ. ȇȃȁǽǹȋȁ, ȇȊǻǾȆ óȃȁȋ ȅ. ȁ цȃȁȋǹ ǿ. ‘ȌȃȉǹȊǹ, Ȇǹȃȁȋ’ (ǩǪǮǣǦJ 17: 399, 402). ǪȅȘȋǹȅ, ȐǾ Ǿǽǻǹ Ȅȁ Ȉȉȁ ȋȇǻǹ ȈȇȄȇǿǾȆȁǾ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȇȊȈȇȉȁ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ȁ Ȉȇ-ȊȈǾȏȁǹȄȆȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋ (ȈȉǾǽǻȁǽ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ) Ȇǹ ȋǹȀȁ ǹȄǺǹȆȊȃǹ ȀǹǾȅȃǹ. . muzg ‘ , ; ’ ǧȉǾȄ ȁȀǻǾǿǽǹ ȇȋ ȈȉǹǹȄǺ. *muzga, ȀǹǾȋȇ ȇȋ ȊȄǹǻ. *mȓzga ‘ǽȓǿǽȇǻȆȇ ǻȉǾȅǾ’, ǹ muzgș ‘ȃǹȄ, ȋȁȆȘ’ ȊȅȘȋǹ Ȁǹ ȆǾȘȊȆȇ – ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ muzg ȁȄȁ ȃǹȋȇ Ȉȇ-ȅǹȄȃȇ ǻǾȉȇȘȋȆȇ ǽȇȈȌȊȃǹ, ȐǾ Ǿ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȄǹǻ. *muzga ‘ǽȓȉǻǾȊǾȆ Ȋȇȃ; ȃǹȄ, ȋȁȆȘ’ Ȋ ȌǼȇǻȇȉȃǹȋǹ, ȐǾ Ȇȁȋȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘȋ ǾȀȁȃ, Ȇȁȋȇ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁȘȋ Ȋǹ ȀǹȈǹȀȁȄȁ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȃǹȄ, ȋȁȆȘ’ (Orel 1998: 281). Ǧǹ ȋǾȀȁ ǽǻǾ ǹȄǺǹȆȊȃȁ ǽȌȅȁ ȊǾ ȊȈȁȉǹ ȁ ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ȊȈȇȉǾǽ ȃȇǼȇȋȇ ǹȄǺ. muzg 6 ȁ ȇȊȇǺǾȆȇ muzgș ȇȐǾǻȁǽȆȇ ȈȉȇȁȀȎȇǿǽǹȋ ȇȋ ȉǹȀȃȄȇȆǾȆȇȋȇ ǼȆǾȀǽȇ Ȇǹ ȊȄǹǻ. *muzga/*mȓzga, Ȉȉȁ ȃȇǾȋȇ, ǹȃȇ Ȉȓȉǻǹȋǹ ȈȓȄȆǹ ȊȋǾȈǾȆ ȊȓȊ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁ ȉǹȀȄȁȃȁ ȊǾ ȆǹǺȄȗǽǹǻǹ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ, ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȁ ǻ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ (ȇȋȈȉǹȒǹ ȃȓȅ ǶǪǪǸ 20: 202), ȋȇ *mȓzga Ǿ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇ ȈȉǾǽȁ ǻȊȁȐȃȇ Ȁǹ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ – ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȅȀǼǹ ‘Ȋȁǻȇ, ȅȉǹȐȆȇ ǻȉǾȅǾ, ǼȆȁȄȇȊȋ’, ȅȇȀǼá ‘ǼȆȇȂ’, ȃȇȁȋȇ Ȋǹ ǺȄȁȀȃȁ ǽȇ ǹȄǺ. muzgș ȃǹȃȋȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȇ, ȋǹȃǹ ȁ ǻȓǻ ȍȇȉȅǹȄȆȇ-ȍȇȆǾȋȁȐȆȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ, ǹȃȇ ȊǾ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁ Ȉȇ-Ȋȋǹȉǹ ǻȓȀȉǹȊȋ Ȇǹ ȀǹǾȅǹȆǾ (ȇȋȉǹȀȘǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȊȄǹǻ. ȓ ȃǹȋȇ ǹȄǺ. u); Ȁǹ ȊȄǹǻ. *mȓzga ȇȋȈȉǹȒǹ ȃȓȅ ǶǪǪǸ 21: 19 (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: 19). ǙȄǺ. muzgș ‘ȃǹȄ, ȋȁȆȘ’ ȇǺǹȐǾ Ǿ Ȉȇ-Ȋȃȇȉȇ Ȉȇ-ȃȓȊȆǹ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ, Ȁǹ ȃȇǾȋȇ ǻǿ. ǻ ǚǞǩ 4: 306, ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȅỳȀǼǹ ‘ǺȄǾǽȇȉȇȀȇǻǹ ȊȄǹǺǹ ȈȇȐǻǹ, ȃȇȘȋȇ ǺȓȉȀȇ ȊǾ ȆǹȄȁǻǹ Ȋ ǻȇǽǹ’ (ǣȉȌȅȇǻȇ, ǪǾǻȄȁǾǻȊȃȇ), ‘ȄǾȈȃǹǻǹ ȈȇȐǻǹ’ (ǩǾȃǹȆȊȃȇ), ȐȊȄ. ìóçãà ‘ȋȁȆȘ’, ȊȉȎȉ. ȅȌȀǼǹ ‘ȅȇȐȌȉȄȁǻǹ ȀǾȅȘ’ (ȃȇȁȋȇ ȆǾ ȊǾ ȊȇȐǹȋ ǻ ǶǪǪǸ 20: 202 Ȉȇǽ *muzga/ *muzgȓ, ȇȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȋǹȅ ȊǾ ȈȉȁǻǾǿǽǹ Ȋǹȅȇ ȊȄȇǻǾȆ. múzga ‘ȋȁȆȘ, ǼȄȁȆǾȊȋǹ ȈȇȐǻǹ, ǽȓȉǻǾȊǾȆ Ȋȇȃ’). ǚȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ǺȓǽǾ ȁ Ȉȇ-ȉǹȆȆǹ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȗȊȄǹǻ. *mȓzga Ȋ ȈȉȇǽȓȄǿȁȋǾȄȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȅȓȀǼà ‘Ȋȇȃȓȋ Ȉȇǽ ȃȇȉǹȋǹ Ȇǹ ǽȓȉǻȇ, (ȈȉǾȆ.) 5 6 kniha.indb 82 ǨȉǾǽȄȇǿǾȆǹȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ǻ ǚǞǩ 2: 355, Ȉȇǽ ȃȁǽ, ȊǾ ȆȌǿǽǹǾ ȇȋ ȈȉǾȏȁȀȁȉǹȆǾ ȁ ȃȇȉȁǼȁȉǹȆǾ ȈȉǾǽǻȁǽ ȆǾȇȋȉǹȀǾȆȁȋǾ ȈȉǾȍȁȃȊǹȄȆȁ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ȇȋ ǽȉȌǼȁȋǾ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ (ȊȉȓǺȊȃȇ-ȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ȁ ȐǾȑȃȁ) ȁ ȈȉǾǽǻȁǽ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȁȋǾ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǼȄ. ȃȁǽù ȊǾ ‘Ȉȇȃȉȁǻǹ ȊǾ ȊȓȊ ȊȆȘǼ ȁȄȁ ȊȃȉǾǿ (Ȁǹ Ǽȇȉǹ)’ (ǪȋǹȉȏǾǻȇ, ǪȉǾǽȆȇǼȇȉȏȁ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ, ǝȇȄǾȆ, ǥȇȅȐȁȄǼȉǹǽȊȃȇ) ȁ ȈȉȇȁȀǻ. ȇȃùǽȕǻǹ ȊǾ ‘Ȉȇȃȉȁǻǹ ȊǾ ȊȓȊ ȊȆȘǼ ȁȄȁ ȊȃȉǾǿ (Ȁǹ ǽȓȉǻȇ)’ (ǠǹǼȉǹǿǽǾȆ, ǙȉǽȁȆȊȃȇ, ǪȋǹȉȏǾǻȇ, ǪȉǾǽȆȇǼȇȉȏȁ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ, ǞȄȎȇǻǾȏ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ), ȈȉȁǻǾǽǾȆȁ ǻ ǚǞǩ 2: 355, Ȉȇǽ ȃùǽǹȅ2. ǫȇȀȁ ǾȀȁȃȇǻ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ ǻȓȀȊȋǹȆȇǻȘǻǹȆǾ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻ. *obkydȓ/*obkydȕ ȃǹȋȇ ǽǾǻǾȉǺǹȋȁǻ ȇȋ ȈȉǾȍȁǼȁȉǹȆ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǼȄǹǼȇȄ *obkydati (Ȋȉǻ. ǻ ǶǪǪǸ 13: 252–254, ȇǺȘȊȆǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȈȉǹȊȄ. *kyda/*kydja, *kydȓ, *kydȕ ȃǹȋȇ ȇȋǼȄǹǼȇȄȆȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁ ȇȋ ȈȉǹȊȄǹǻ. *kydati). Ǫȉǻ. ǻ ǚǞǩ 2: 392, Ȉȇǽ ȃȁȋ2 ǹȄȋǾȉȆǹȋȁǻȆȇȋȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ Ȇǹ ǽȁǹȄ. ȃȁȋ ‘ȊȆȘǼ Ȉȇ ȃȄȇȆȁ Ȇǹ ǽȓȉǻǾȋǹ; ȊȃȉǾǿ’ ȁ Ȉȇǽ. ȃǹȋȇ ǾǽȆǹȃǻȇ Ȋ ȃȁȋ1 ‘ȃȁȋȃǹ, ȃȁȐȌȉ’ ȁ ǽȇȈȌȊȃǹȆǾȋȇ Ȁǹ ȃȉȓȊȋȇȊǻǹȆǾ Ȇǹ ǽǻǾ ǽȌȅȁ Ȋ ȉǹȀȄȁȐǾȆ ȈȉȇȁȀȎȇǽ, ǾǽȆǹȋǹ ȇȋ ȃȇȁȋȇ – ȃȁǽ, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆǹ ȇȋ ȃùǽǹȅ ‘ȎǻȓȉȄȘȅ’. Ǭ ȆǾǼȇ ȋȓȄȃȌǻǹȆȇ ȃǹȋȇ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȆȇ – ‘ȈǹȊȅȌȉȆȔȂ’, ȋ.Ǿ. ‘ȅȉǹȐǾȆ, ȇǺȄǹȐǾȆ’ (ǻǿ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: 19). 9.4.2009 16:15:12 ǣȓȅ „Albanian Etymological Dictionary“ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ I. 83 ǺȌȂȆǹ ȃȉȓǻ ȁ ȅȄǹǽȇȊȋ’, ȅȓ̀ȀǼǹ (ǪǾǻǾȉȆȁ ǩȇǽȇȈȁ, ǥǹȄȃȇȋȓȉȆȇǻȊȃȇ) ‘ȊȓȉȏǾǻȁȆǹ Ȇǹ ȉǹȊȋǾȆȁǾ ȁ ǽȓȉǻȇ’ (ǜȇȏǾ ǝǾȄȐǾǻ), ȀǹǾȋȁ ȊȓȒȇ ǻ ȉȌȅ. mîzgă, ǽȁǹȄ. măzgă ‘ȅȓȀǼǹ, ȈȄǾȊǾȆ, ȃǹȄ, ȄǹȈǹǻȁȏǹ’, ǹȉȌȅ. măzg ‘ȄǾȈȃǹǻǹ ȃǹȄ’, ȋȌȉ. ǽȁǹȄ. mezga ‘ȄǾȈȃǹǻǹ ȆǾȈȄȇǽȇȉȇǽȆǹ ȈȇȐǻǹ’ (ǻǿ. ǚǞǩ 4: 378). Ǧǹ ȊȓȒȇȋȇ ȅȘȊȋȇ ǻ ǚǞǩ ȈȉǹǻȁȄȆȇ ȊǾ ȇȋǺǾȄȘȀǻǹ, ȐǾ ȉȌȅȓȆȊȃǹȋǹ, ǹȉȌȅȓȆȊȃǹȋǹ ȁ ȋȌȉȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȋ, ȐǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘ȃǹȄ’ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ Ǿ ǺȁȄȇ ȈȉȁȊȓȒȇ ȁ Ȇǹ ǺȓȄǼ. ȅȓȀǼà, ȅȓ̀ȀǼǹ; ǽȇȈȌȊȃǹ ȊǾ ȊȅǾȊǻǹȆǾ Ȇǹ ȅȓȀǼà, ȅȓ̀ȀǼǹ Ȋ ȅȘȀǼà ‘Ȋȇȃȓȋ Ȉȇǽ ȃȇȉǹȋǹ Ȇǹ ǽȓȉǻȇ’ ȇȋ ȈȉǹȊȄǹǻ. *mězga (ǻǿ. ǚǞǩ 4: 443). ǫȇǻǹ ȈȇȀǻȇȄȘǻǹ ǽǹ ȊǾ ǽȇȈȌȊȆǾ ȈȓȉǻȁȐȆȇ ȀǹǾȅǹȆǾ ȇȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ, ȉǾȊȈ. ȇȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ Ȇǹ ǹȄǺ. muzgș ǿ.ȉ. ‘ȃǹȄ, ȋȁȆȘ’, ȈȉǾȋȓȉȈȘȄȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȆ ȁ ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǹȀǻȇȂ Ȇǹ ǹȄǺǹȆȊȃǹ ȈȇȐǻǹ ǻ ǹȄǺ. muzg ȅ.ȉ. ‘ȀǽȉǹȐ, ȊȌȅȉǹȃ; ȅȉǹȐȁȆǹ’. ǠȆǹȐǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȅȀǼǹ ‘Ȋȁǻȇ, ǻȄǹǿȆȇ, ȃȁȑǹǻȇ ǻȉǾȅǾ; ǼȆȁȄȇȊȋ’, ȃǹȃȋȇ ȁ Ȇǹ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȅȇȀǼ ȅ.ȉ. ‘Ȋȁǻȇ, ȅȉǹȐȆȇ ǻȉǾȅǾ’ (ǻǿ. Ȁǹ ȋȘȎ ǶǪǪǸ 21: 19, Ȉȇǽ *mȓzga/*mȓzgȓ) ȈȇǽȊȃǹȀǻǹȋ ǻȊȓȒȆȇȊȋ ǻȓȀȅȇǿȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȆ ȈȉǾȎȇǽ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ: ‘ȃǹȄ, ȋȁȆȘ’ > ‘ȃǹȄȆȇ, ȃȁȑǹǻȇ, ǻȄǹǿȆȇ ǻȉǾȅǾ’ > ‘ǻȄǹǿȆȇ, ȇǺȄǹȐȆȇ, Ȋȁǻȇ, ȅȉǹȐȆȇ ǻȉǾȅǾ’ > ‘ȅȉǹȐȁȆǹ, ȈȇȄȌȅȉǹȃ, ȊȌȅȉǹȃ’. Ǜ ȊȄȌȐǹȁ ȃǹȋȇ . kёnd ~ kand ‘ , ’, pendar ‘ ’ ȁ Ȉȇǽ., Ȁǹ ȃȇȁȋȇ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȇ ȊǾ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ, ȐǾ Ȋǹ ȉǹȆȆȁ ȀǹǾȅȃȁ ȇȋ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ (ȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇ ȇȋ ȊȄǹǻ. *kїtȓ ȁ ȊȄǹǻ. *pїdarȕ, ǻǿ. Orel 1998: 178, 315) Ǻȁ ȋȉȘǺǻǹȄȇ ǽǹ ȊǾ ȇȋȐȁȋǹ ȍǹȃȋȓȋ, ȐǾ ǻ ȆȘȃȇȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ ȁȅǹ ȉǹȀȄȇǿǾȆ ȆǹȀǹȄȁȀȓȅ ȁ ȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȆȇ ȇȈȉǾǽǾȄȘȆǾȋȇ Ȇǹ ȎȉȇȆȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ȀǹǾȅǹȆǾȋȇ ȆǾ Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ǺȓǽǾ ǾǽȆȇȀȆǹȐȆȇ, ȇȊȇǺǾȆȇ ȃȇǼǹȋȇ ǻ ȊȓȊǾǽȆȁ ǽȁǹȄǾȃȋȁ Ȋǹ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȁ ȍȇȉȅȁ ȊȓȊ ȀǹȈǹȀǾȆ ȆǹȀǹȄȁȀȓȅ, ȃǹȋȇ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. Ȉȓ̀Ȇǽǹȉ (ǣȇȊȋȌȉȊȃȇ),7 ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȃȓȆȋ ‘ȃȓȋ’ (ǻǿ. ǚǞǩ 3: 233, Ȉȇǽ ȃȓȋ) ȁ ȃȓȆȋ ‘ȅȘȊȋȇ ǻȓȋȉǾ ǻ ȃȓȒǹȋǹ, ȃȓǽǾȋȇ ȊǾ ȃȄǹǽǾ ȇǼȓȆ, ȁ ȇȃȇȄȇ ȆǾǼȇ’ ȇȋ Ǡǹȉȇǻȇ, ǪȇȄȌȆȊȃȇ (ǻǿ. ǛǹȐǾǻǹ-ǮȇȋǾǻǹ–ǣǾȉǾȅȁǽȐȁǾǻǹ 2000: 252). : . misur ‘ ’ ǧȉǾȄ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȃǹȋȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇ ȇȋ ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇ ǹȄǺ. *misë, ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȄǹǻ. *misa ‘ȐȁȆȁȘ, ǺȄȗǽȇ’, ȁ ȊȉǹǻȆȘǻǹ Ȋ ȗȊȄǹǻ. ȉǾȍȄǾȃȊȁ: ǺȓȄǼ. ȅȁȊǹ, ȊȉȎȉ. ȅȁȊǹ, ȃǹȋȇ ȊǾ ȏȁȋȁȉǹ Meyer 1891: 2808 (Orel 1998: 267). Ǚȃȇ ȊǾ ȈȉȁǾȅǾ ȋǹȀȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ, ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ǽȇǺǹǻȁ, ȐǾ ȊȄǹǻ. misa Ǿ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇ ȃǹȋȇ Ǫǡ ǻ ǙȄǺǹȆȁȘ – ǥȁȊǹ, Ȁǹ ȃȇǾȋȇ ǻǿ. ǪǾȄȁȒǾǻ (1931: 52) ȁ ǚǞǩ (4: 121–122). ǝȇǺȉǾ Ǿ ǽǹ ȊǾ ȌȋȇȐȆȁ ȇȒǾ, ȐǾ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȅùȊǹ Ǿ Ȋ ȗǼȇȀǹȈǹǽȆȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ. ǪȉȎȉ. msa ȇǺǹȐǾ ȊǾ ȈȉȁǻǾǿǽǹ Ȍ ǧȉǾȄ ȆǾȇȊȆȇǻǹȋǾȄȆȇ, ȀǹȒȇȋȇ ȋȇ ȇȀȆǹȐǹǻǹ ‘ȉǾȄȁǼȁȇȀȆǹ ȊȄȌǿǺǹ ǻ ȃǹȋȇȄȁȐǾȊȃǹ ȏȓȉȃǻǹ’. ǫȌȃ ȆǾ Ǿ ȇǺȓȉȆǹȋȇ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȅùȊȌȉ ‘ȈȉȓȊȋǾȆǹ ǽȓȄǺȇȃǹ ȐȁȆȁȘ Ȁǹ ǺȇǺ ȁȄȁ ȃȁȊǾȄȇ ȅȄȘȃȇ’ (ǠǹǼȇȉȁȐǹȆȁ, ǣȇȊȋȌȉȊȃȇ), ȅȁȊỳȉ ‘ȐȁȆȁȘ ȇȋ ȈȇȉȏǾȄǹȆ ȁȄȁ ȍǹȘȆȊ; ȋǹǻǹ’ (ǣȌȃȌȑ, ǥǹȉȁȇǻȇ), ȅȁȊȌȉ ‘ȈȄȁȋȃǹ ȈȇȉȏǾȄǹȆȇǻǹ ȐȁȆȁȘ’ (ǜǾǻǼǾȄȁȂȊȃȇ), ȇȊȆȇǻȆȇ ȇȋ ȗǼȇȀǹȈǹǽȆȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ ȇȋȆȇǻȇ, ȁ Ȇǹ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻǹȒȁȋǾ ǽȌȅȁ ǻ ǽȉȌǼȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ. Ǜǿ. ǚǞǩ 4: 129, ȃȓǽǾȋȇ ǽȌȅǹȋǹ ȊǾ ȈȇȊȋǹǻȘ ǻ ȆǾȂȆȁȘ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ȃȇȆȋǾȃȊȋ, ȃǹȋȇ ȊǾ 7 8 kniha.indb 83 Ǜǿ. ǚǞǩ 6: 34–35, ȃȓǽǾȋȇ Ȉȇ Ȉȇǻȇǽ Ȇǹ ȀǹǾȋȇȋȇ ȋȌȉ. ǽȁǹȄ. pandar ȊǾ ȃǹȀǻǹ, ȐǾ „ȇǺȄȁȃȓȋ Ȇǹ ȀǹǾȅȃǹȋǹ ȇȋȉǹȀȘǻǹ ǻȊȓȒȆȇȊȋ ȊȋǹȉȁȆȆȇ ȆǹȀǹȄȆȇ ȈȉoȁȀȆȇȑǾȆȁǾ Ȇǹ ȊȋǺ. ©, ȀǹȈǹȀǾȆȇ ǻ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ȗǼȇȀǹȈǹǽȆȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ“. ǥǹȂǾȉ ȇǺǹȐǾ ȊȇȐȁ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȇ ȁ ȊȓȇȋǻǾȋȆȇ ȐǾȑȃȇ, ȈȇȄȊȃȇ ȁ ȉȌȊȃȇ misa ‘ȈǹȆȁȏǹ, ȃȌȈǹ’ ȁ ǽȇǺǹǻȘ, ȐǾ ȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾȋȇ Ǿ ȊȓȊ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȊȌȍȁȃȊ -urȓ, -ura (Meyer 1891: 280). 9.4.2009 16:15:12 84 ǮȉȁȊȋȁȆǹ ǝǾȂȃȇǻǹ ȈȉȁǻǾǿǽǹȋ ȇȒǾ ȊȉȎȉ. ȅȁȊȌȉ ȇȋ XV ǻǾȃ, ǹȉȌȅ. misúr, misúră (ȃȇǾȋȇ Papahagi 808, ȁȀǻǾǿǽǹ ȇȋ Ǽȉ. misoÚr, a ȋȇ ȇȋ ȁȋǹȄ. misura), ȅǾǼȄǾȆȇȉȌȅ. misur. ǫȌȃ ȆȘȅǹ ǽǹ ȊǾ ȊȈȁȉǹȅǾ Ȇǹ ȉǹȀȄȁȐȆȁȋǾ ȇȈȁȋȁ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾ, ȈȉȁǻǾǽǾȆȁ ǻ ǚǞǩ. ǫǾ ȊǾ ȇǺǾǽȁȆȘǻǹȋ ȇȊȆȇǻȆȇ ȇȃȇȄȇ ȁǽǾȘȋǹ Ȁǹ ȄǾȃȊȁȃǹȄǾȆ ǺǹȄȃǹȆȁȀȓȅ, Ȇȇ Ȋ ȉǹȀȄȁȐǾȆ Ȉȓȋ Ȇǹ ȈȉȇȆȁȃǻǹȆǾ (ȊȈȇȉǾǽ Ǫȃȇȃ ȆǹȈȉȁȅǾȉ Ȋȋǹǻǹ ǻȓȈȉȇȊ Ȁǹ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǼȓȉȏȁȀȓȅ). . pojatё ‘ , , , ’ ȊǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȇȋ ǧȉǾȄ ȃǹȋȇ ȉǹȆȆǹ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȄǹǻ. *polata ‘ȈǹȄǹȋ, ǽǻȇȉǾȏ’, ȊȉǹǻȆȘǻǹ ȊǾ ȊȓȊ ȊȋǺ. ïîëàòà. ǪȈȇȉǾǽ ȆǾǼȇ ȋȇȀȁ ȈǹȊȋȁȉȊȃȁ ȋǾȉȅȁȆ ȈȉǾȅȁȆǹǻǹ ȇȋ ǹȄǺǹȆȊȃȁ ǻ ȉȌȅ. poiată ȁ ǻ ǽȉȌǼȁȋǾ ȃǹȉȈǹȋȊȃȁ ȁ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ (Orel 1998: 337). ǨȉȁǻǾǽǾȆȁȘȋ ȇǺǹȐǾ ǻ ǚǞǩ 5: 575–577, ǺȇǼǹȋ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ȉȌȅȓȆȊȃȁ, Ȋ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁ ǻǹȉȁǹȆȋȁ (polată ȁ poiată), ȃǹȃȋȇ ȁ Ȋ ǺȇǼǹȋǹ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ, ȁȄȗȊȋȉȁȉǹȒǹ ȈȉǾȎȇǽǹ Ȇǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ȇȋ ‘ȈǹȄǹȋ, ǽǻȇȉǾȏ’ ǽȇ ‘ȃȇȑǹȉǹ’ ȁ Ȉȇǽ. Ǽȇǻȇȉȁ Ȉȇ-Ȋȃȇȉȇ Ȁǹ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇ ȀǹǾȅǹȆǾ ȇȋ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǻ ȉȌȅȓȆȊȃȁ, ȇȋȃȓǽǾȋȇ ǽȌȅǹȋǹ ȊǾ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆȘǻǹ ǻ ȇȊȋǹȆǹȄȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ, ǻȃȄ. ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȃǹȋȇ ȇǺȉǹȋȆǹ ȀǹǾȅȃǹ ȁ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ. . rubë ‘ , ’ ǧȉǾȄ ȇȈȉǾǽǾȄȘ ȆǾȇȊȆȇǻǹȋǾȄȆȇ ȊȈȇȉǾǽ ȅǾȆ ȃǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȄǹǻ. *rїbȓ ‘ȉȓǺ, ȃȉǹȂ’ (Orel 1998: 375). Ǚȃȇ ǽȌȅǹȋǹ ȊǾ ȉǹȀǼȄǾǽǹ ǻ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ȃȇȆȋǾȃȊȋ, ȃǹȋȇ ȊǾ ȊȉǹǻȆȁ ȆǹȈȉ. ȊȓȊ ȊȉȎȉ. rba ‘ǽȉǾȎǹ’, ȉȌȅ. rubă ‘ȈǹȉȏǹȄ’ ȁ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȉỳǺǹ ‘ǽȉǾȎǹ; ǽȉǾȎǹ, ȃȇȘȋȇ ȆǾ ȊǾ ȆȇȊȁ ǻȊǾȃȁ ǽǾȆ; ǺȌȄȐȁȆȊȃǹ ǽȉǾȎǹ; ǿǾȆȊȃȇ ǽȇȄȆȇ ȇǺȄǾȃȄȇ, ǻȓȉȎȌ ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȇǺȄȁȐǹ ǼȇȉȆȇȋȇ; ǽǹȉ Ȇǹ ȅȇȅǹ ǻ ǽȉǾȎȁ, ȐǾȁȀ’, ȈȇȊȄǾǽȆȇȋȇ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻaȆȇ ǻȃȄȗȐȁȋǾȄȆȇ ǻ ǩȇǽȇȈȁȋǾ ȁ ǻ ǝǾȄȐǾǻȇ, ǣȁȐǾǻȊȃȇ, ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȊȋȁǼȆǾ ǽȇ ȋȌȉ. ruba ‘ǽȉǾȎǹ’, ȇȈȇȊȉǾǽȊȋǻǹȄȇ ȀǹǾȅǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ ȇȋ ȁȋǹȄȁǹȆȊȃȁ ǻ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ (ǻǿ. ǚǞǩ 6: 331–332, ȃȓǽǾȋȇ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȉỳǺǹ ȊǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȐȉǾȀ ȋȌȉ. ruba ‘ǽȉǾȎǹ’ ȇȋ ȁȋǹȄ. roba). ǣǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȋȌȉȊȃȁ ȇȈȉǾǽǾȄȘ ǹȄǺ. rubë ȁ ǚȇȉǾȏȃȁ (Boretzky 1976: 113). ǠȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘ȃȓȉȈǹ Ȁǹ ǼȄǹǻǹ, ȑǹȄȐǾ’ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȁȀǻǾǽǾ ȇȋ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘ǽǹȉ Ȇǹ ȅȇȅǹ ǻ ǽȉǾȎȁ, ȐǾȁȀ’ Ȇǹ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȉỳǺǹ ȈȉǾȀ ȊȋǾȈǾȆ ‘ȃȓȉȈǹ Ȁǹ ǼȄǹǻǹ ȃǹȋȇ ǽǹȉ, ȃǹȋȇ ȐǾȁȀ’, ȃȇǾȋȇ ȇȋ ȊǻȇȘ ȊȋȉǹȆǹ ȈȇȀǻȇȄȘǻǹ ǽǹ ȊǾ ǽȇȈȌȊȆǾ ȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇ ȈȇȊȉǾǽȆȁȐǾȊȋǻȇ Ȇǹ ȋȌȉȊȃǹȋǹ ȀǹǾȅȃǹ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ (ǹȃȇ ȊǾ ǽȇȈȌȊȆǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȆ ȉǹȀǻȇȂ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ȈȇȐǻǹ Ȋ ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆǹ ȈȇȊȄǾǽȆǹ ȊȋǾȈǾȆ) ȁȄȁ ȈȇȆǾ ǻȄȁȘȆȁǾ Ȇǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ȋȌȉȏȁȀȓȅ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘ Ȇǹ ǺȁȄȁȆǼǻȁȀȓȅ, ȇǺȌȊȄȇǻȁȄȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁȘ ȉǹȀǻȇȂ Ȇǹ ȊȓȒȁȘ ȋȌȉȏȁȀȓȅ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁ. Ǡǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁȘ ȈȉǾȎȇǽ ȊȉǹǻȆȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁȋǾ ȇȋ ǽǹȉ ǻ ȗǼȇȀǹȈǹǽȆȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ – ǽàȉȁȆǹ ‘ǼȇȄȘȅǹ ǺȘȄǹ ȃȓȉȈǹ Ȋ ȁȀǻǾȀǹȆȁ ȓǼȄȁ’ (ǝǾǺȓȉȊȃȇ), ǽǹȉòǻǾȆ, ǽǹȉòǻȁȆǹ ‘ǽǹȉȇǻǾ, ȃȇȁȋȇ ȊǻǹȋȇǻǾȋǾ ȈȇǽȆǹȊȘȋ Ȇǹ ȆǾǻǾȊȋǹȋǹ’ (ǷǠ), ǽǹȉòǻȆȁȏǹ ‘ȃȓȉȈǹ Ȁǹ Ȉȇǽǹȉȓȃ‘ (ǷǠ) (ǻǿ. ǚǞǩ 1: 319). ǨȉȁǻǾǽǾȆȁȋǾ ȈȉȁȅǾȉȁ ȁȄȗȊȋȉȁȉǹȋ Ȁǹ ȈȇȉǾǽǾȆ Ȉȓȋ „ȈȉȁȆȏȁȈȆǹȋǹ ȉȇȄȘ“ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹȋǹ ȄǾȃȊȁȃǹ Ȉȉȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘȋǹ Ȇǹ ǾȀȁȃȇǻ ȃȇȆȋǹȃȋ ȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇ Ȉȉȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȋǾ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ Ȇǹ ǹȄǺǹȆȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ȃȇȂȋȇ ȈȉǾȀ ȉǹȀȄȁȐȆȁȋǾ ǾȋǹȈȁ ȇȋ ȊǻȇȘ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁ ȉǹȀǻȇȂ Ȇǹ ǚǹȄȃǹȆȁȋǾ, ȆǹȉǾǽ Ȋ ǻȊȁȐȃȁ ǽȉȌǼȁ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ, Ǿ ȈȉǾȋȓȉȈȘȄ ȉǹȀȄȁȐȆȁ ǾȀȁȃȇǻȁ ǻȄȁȘȆȁȘ ȁ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁȘ. ǨȉȁǻǾǿǽǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǺȇǼǹȋ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇ ȇȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ Ǿ ȇȋ ǺǾȀȊȈȇȉȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȆǾ Ȋǹȅȇ Ȁǹ ǹȄǺǹȆȊȃǹȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ, ȉǾȊȈ. Ȁǹ ȁȊȋȇȉȁȘȋǹ Ȇǹ ǹȄǺǹȆȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, Ȇȇ ȋǹȃǹ ȊȓȒȇ ȁ Ȁǹ ȁȊȋȇȉȁȘȋǹ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȁ ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋ Ȇǹ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ, Ȁǹ ȈȉǹȊȄǹ- kniha.indb 84 9.4.2009 16:15:13 ǣȓȅ „Albanian Etymological Dictionary“ Ȇǹ ǛȄ. ǧȉǾȄ I. 85 ǻȘȆȊȃǹȋǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ. ǚǾȀȊȈȇȉȆȇ Ǿ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ȄǾȃȊȁȃǹ, ȃǹȃȋȇ ȁ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ǽȉȌǼȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ ȁ ȇȋ ǼȄǾǽȆǹ ȋȇȐȃǹ Ȇǹ ǺǹȄȃǹȆȊȃȇȋȇ ǾȀȁȃȇȀȆǹȆȁǾ Ȁǹ ȁȀȘȊȆȘǻǹȆǾ Ȇǹ ȅȆȇǼȇȊȋȉǹȆȆȁȋǾ ǽǻȌǾȀȁȐȆȁ ȁ ȅȆȇǼȇǾȀȁȐȆȁ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁȘ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘȋǹ Ȇǹ ǾȀȁȃȇǻ ȃȇȆȋǹȃȋ Ȇǹ ǚǹȄȃǹȆȁȋǾ. ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǙȊǾȆȇǻǹ 2002: ǙȊǾȆȇǻǹ, Ǩ., ǚǹȄȃǹȆȊȃȇ ǾȀȁȃȇȀȆǹȆȁǾ. ǧȊȆȇǻȆȁ ȈȉȇǺȄǾȅȁ Ȇǹ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȘ ǾȀȁȃȇǻ ȊȓȗȀ, ǡȀǽ. „ǭǹǺǾȉ“. ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, 1–, ǪȇȍȁȘ 1971–. ǛǹȉǺȇȋ 1996: ǛǹȉǺȇȋ, ǟ. ǟ., ǧ ȊȈǾȏȁȍȁȃǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ. In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ, ǻȔȈ. 6 [ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ I–II ȆǹȌȐ. ȊȇǻǾȒǹȆȁȂ Ȉȇ ȉȌȊȊȃȇȂ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ, ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ, 10–12 ȇȃȋȇǺȉȘ 1991Ǽ.; 17–19 ǹȈȉǾȄȘ 1996 Ǽ.], ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ, 7–17. ǛǹȐǾǻǹ-ǮȇȋǾǻǹ–ǣǾȉǾȅȁǽȐȁǾǻǹ 2000: ǛǹȐǾǻǹ-ǮȇȋǾǻǹ, ǥ. – ǣǾȉǾȅȁǽȐȁǾǻǹ, Ǫ., ǜȇǻȇȉȓȋ Ȇǹ ȊǾȄȇ Ǡǹȉȇǻȇ, ǪȇȄȌȆȊȃȇ, ǪȇȍȁȘ. ǝǾȂȃȇǻǹ 2003: ǝǾȂȃȇǻǹ, Ǯ., ǪǾȅǹȆȋȁȐȆǹ ȅȇȋȁǻǹȏȁȘ ȁ ȊȉǾǽȊȋǻǹ Ȁǹ ȆȇȅȁȆǹȏȁȘ Ȉȉȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȈȋȁȏȁȋǾ. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.), Studia etymologica Brunensia 2, Praha, 391–401. ǝǾȂȃȇǻǹ 2006: ǝǾȂȃȇǻǹ, Ǯ., ǧȆȇȅǹȊȁȇȄȇǼȁȐȆȁ ȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄȆȁ ȊȎȇǽȊȋǻǹ ȁ ȉǹȀȄȁȐȁȘ ȅǾǿǽȌ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ ȐǾȑȃȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȇǹ Ȉȋȁȏȁ. ǝȁȊǾȉȋǹȏȁȘ Ȁǹ ȈȉȁȊȓǿǽǹȆǾ Ȇǹ ȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄȆǹȋǹ ȁ ȆǹȌȐȆǹ ȊȋǾȈǾȆ „ǽȇȃȋȇȉ“, ǪȇȍȁȘ. ǝǾȂȃȇǻǹ 2007: ǝǾȂȃȇǻǹ, Ǯ., ǣȓȅ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȇǹ Ȉȋȁȏȁ: *varnȓ, *varn , *g (j)vornȓ, *g lȓ (?), *g l , *g lȓk , *g lic . In: ǪȄȇǻǾȆȊȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁjǹ ǽǹȆǹȊ. ǠǺȇȉȆȁȃ ȊȁȅȈȇȀȁjȌȅǹ ȇǽȉǿǹȆȇǼ ȇǽ 5. ǽo 10. ȊǾȈȋǾȅǺȉǹ 2006. ǼȇǽȁȆǾ. ǬȉǾǽȆȁȃ ǽȇȈȁȊȆȁ ȐȄǹȆ Ǚ. Ǥȇȅǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ, 107–121. ǝǾȊȆȁȏȃǹȘ 1963: ǝǾȊȆȁȏȃǹȘ, Ǚ. Ǜ., ǪȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ. ǝȇȃȄǹǽȔ ȊȇǻǾȋȊȃȇȂ ǽǾȄǾǼǹȏȁȁ. V ǥǾǿǽȌȆǹȉȇǽȆȔȂ ȊȓǾȀǽ ȊȄǹǻȁȊȋȇǻ (ǪȇȍȁȘ, ȊǾȆȋȘǺȉȕ 1963), ǥȇȊȃǻǹ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1941: ǥȄǹǽǾȆȇǻ, Ǫ., ǞȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȁ ȈȉǹǻȇȈȁȊǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ. ǧȉǾȄ 1986: ǧȉǾȄ, Ǜ. Ƕ., ǤǾȃȊȁȃǹ ȆǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ǚǹȄȃǹȆ ȃǹȃ ȁȊȋȇȐȆȁȃ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ. ǪȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȁȂ ȁ ǻȇȊȋȇȐȆȇȉȇȅǹȆȊȃȁȂ. In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1984, ǥȇȊȃǻǹ, 181–186. ǩǪǚǣǞ 3: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǾȀȁȃ, ȋ. 3, ǪȇȍȁȘ 1959. ǩǪǮǣǦJ 17: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ jǾȀȁȃǹ, ȃȢ. XVII, ǚǾȇǼȉǹǽ 2006. ǪǾȄȁȒǾǻ 1931: ǪǾȄȁȒǾǻ, Ǚ. ǥ., ǪȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȆǹȊǾȄǾȆȁǾ ǻ ǙȄǺǹȆȁȁ, ǪȇȍȁȘ. ǫȇǽȇȉȇǻ 2000: ǫȇǽȇȉȇǻ, ǫ. Ǚȋ., ǪȄǹǻȘȆȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ǽǻǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȌȅȁ: ǼǹȅòȋȘ, ǼǹȅòȊǻǹȅ. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.): Studia etymologica Brunensia 1, Praha, 123–126. kniha.indb 85 9.4.2009 16:15:13 86 ǮȉȁȊȋȁȆǹ ǝǾȂȃȇǻǹ ǫȉȌǺǹȐǾǻ 2000: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǡȀ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȃȇȅȅǾȆȋǹȉȁǾǻ ȃ ȈȇȁȊȃǹȅ ȈȉǹȉȇǽȁȆȔ ȊȄǹǻȘȆ. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.): Studia etymologica Brunensia 1, Praha, 17–22. ǭǹȊȅǾȉ: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–4, ǥȇȊȃǻǹ 1964–1973. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. ǹȃǹǽ. ǩǙǦ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ. ǛȔȈ. 1–, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. Boretzky 1976: Boretzky, N., Der türkische Einﬂuss auf das Albanische. Teil 2. Wörterbuch der albanischen Turzismen, Wiesbaden. Meyer 1891: Meyer, G., Etymologisches Wörterbuch der albanesischen Sprache, Strassburg. Orel 1998: Orel, Vl., Albanian Etymological Dictionary, Leiden – Boston – Köln. RHSJ 18: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, dio XVIII, U Zagrebu 1962–1966. ǣ „Albanian Etymological Dictionary“ ǛȄǹǽȁȅȁȉǹ ǧȉȄǹ I. (ȁȄȁ ȇ ȉȇȄȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ Ȉȉȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȀǹȏȁȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘȎ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȃȇȆȋǹȃȋȁȉȇǻǹȆȁȘ) Ǧǹ ȈȉȁȅǾȉǾ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǹȄǺǹȆȊȃȁȎ ȊȄȇǻ, ǻȃȄȗȐǾȆȆȔȎ ǻ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǛȄ. ǧȉȄǹ, ǻ ȊȋǹȋȕǾ ȌȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ Ȇǹ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇȊȋȕ ȈȉȁǻȄǾȐǾȆȁȘ ȁ ȌȐșȋǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȊȇȊǾǽȆȁȎ ȘȀȔȃȇǻ Ȉȉȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȀǹȏȁȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ ǻ ȌȊȄȇǻȁȘȎ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȃȇȆȋǹȃȋȁȉȇǻǹȆȁȘ. Ǫ ȇǽȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ȌȐëȋ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆȔȎ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȄǾȃȊǾȅ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ (ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋȁ, ǺȇȄǼǹȉȊȃȇȅ) ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȈȉǾǽȄȇǿȁȋȕ ǺȇȄǾǾ ȋȇȐȆȌȗ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȗ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ [ȆǹȈȉȁȅǾȉ galș ‘ǼǹȄȃǹ; ȐǾȉȆǹȘ ȇǻȏǹ’, ǹȄǺ. harabel ‘ǻȇȉȇǺǾȂ’, gamis ‘ȄǹȘȋȕ’, okitë ‘ȁȆǾȂ ȁȄȁ ȊȆǾǼ (Ȇǹ ǻǾȋǻȘȎ ǽǾȉǾǻȕǾǻ)’, muzg ‘ȊȌȅǾȉȃȁ, ȊȌȅȉǹȃ; ȈȇȄȌȅȉǹȃ’] ȁ ȇǽȆȇǻȉǾȅǾȆȆȇ Ȋ Ȗȋȁȅ ȊȃȇȉȉǾȃȋȁȉȇǻǹȋȕ ȊǽǾȄǹȆȆȔǾ ǹǻȋȇȉȇȅ ȇȑȁǺȇȐȆȔǾ ȃȇȆȊȋǹȋǹȏȁȁ ȇǺ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁȁ ȖȋȁȎ ȊȄȇǻ Ȇǹ ǪȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ǷǼǾ. ǨȉȁǻȄǾȐǾȆȁǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȊȄȇǻ ȁȀ ȊȇȊǾǽȆȁȎ Ȋ ǹȄǺǹȆȊȃȁȅ ǺȇȄǼǹȉȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ǽȇȈȌȊȋȁȋȕ ǺȇȄǾǾ ȈȇȀǽȆȗȗ ȎȉȇȆȇȄȇǼȁȗ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ (ǹȄǺ. kșnd~kand ‘ȌǼȇȄ’, pendar ‘Ȋȋȇȉȇǿ’). ǦǹȃȇȈȄǾȆȁǾ ǺȇǼǹȋȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȋ ȇȋȆȗǽȕ ȆǾ ǻ ȈȇȄȕȀȌ ȈȇȈȔȋȇȃ ȈǾȉǾȇȏǾȆȃȁ ȊȄȇǿȁǻȑǾǼȇȊȘ ǻ ȆǹȌȃǾ ȈȇȊȋȌȄǹȋǹ ȇ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ ǻ ǹȄǺǹȆȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ (ǻȇȈȉǾȃȁ ȅȆǾȆȁȗ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ). Ǫ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȁǾ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǹȄǺǹȆȊȃȁȎ ȊȄȇǻ ǻ ǺǹȄȃǹȆȊȃȇȅ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ Ȋ ȈȉȁǻȄǾȐǾȆȁǾȅ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȁȀ ǽȉȌǼȁȎ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȌȋȇȐȆȁȋȕ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁǾ ȁ ȇȋȃǹȀǹȋȕȊȘ ȇȋ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ „ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ“ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȂ ǻ ȈȇȄȕȀȌ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȎ (misur ‘ǼȄȌǺȇȃǹȘ ȋǹȉǾȄȃǹ’, pojatș ‘ȎȁǿȁȆǹ, ȑǹȄǹȑ, ȇǻȐǹȉȆȘ’, rubë ‘ȃȇȊȔȆȃǹ, ȈȄǹȋȇȃ’). ǡȆȊȋȁȋȌȋ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ – ǚǙǦ ȌȄ. ǱȁȈȐǾȆȊȃȁ ȈȉȇȎȇǽ 52, ǺȄ. 17, 1113, ǪȇȍȁȘ, ǚȓȄǼǹȉȁȘ deykova@yahoo.com kniha.indb 86 9.4.2009 16:15:14 E : , - ǫȌȃ ȒǾ ǺȓǽǾ ȉǹȀǼȄǾǽǹȆ ȈȉȇȁȀȎȇǽȓȋ Ȇǹ ǾǽȆǹ ǹȉǹǺȊȃǹ ȀǹǾȅȃǹ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ, ȐȁȘȋȇ ȁȀȎȇǽȆǹ ȍȇȉȅǹ Ǿ ȆǹǻȄȘȀȄǹ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ Ȋ ȈȇȊȉǾǽȆȁȐǾȊȋǻȇȋȇ Ȇǹ ȋȌȉȊȃȁ ǾȀȁȃ. ǦǾȀǹǻȁȊȁȅȇ ȇȋ ȑȁȉȇȃȇȋȇ ȁ̀ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ Ȋ ȅȆȇǼȇǺȉȇȂȆȁ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁ ǻǹȉȁǹȆȋȁ, Ȇȁȋȇ ȋȘ, Ȇȁȋȇ ȆȘȃȇȂ ȇȋ ǻǹȉȁǹȆȋȁȋǾ ȁ̀ Ȋǹ ǻȃȄȗȐǾȆȁ ǻ „ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ“ ǽȇȊǾǼǹ. ǫȇǻǹ Ǿ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹȋǹ ǽȌȅǹ ȎǹȘ̀ȋ ‘Ȉȇȃȉȁȋ ȇȋǼȇȉǾ ǻȎȇǽ; Ȉȇȃȉȁȋǹ ȋǾȉǹȊǹ, ǻǾȉǹȆǽǹ, Ȑǹȉǽǹȃ; ȁȀǽȁǼȆǹȋȇ ȈȉǾǽǻǾȉȁǾ Ȇǹ ȃȓȒǹ’ (DTB: 273, ǚǫǩ: 1021), ‘ȈȉȌȊȋ; ȃȁȄǾȉ; Ȑǹȉǽǹȃ; ȊǹȂǻǹȆȋ’ (ǜǾȉȇǻ 5: 491), ‘ȇȋȃȉȁȋ ȆǹǻǾȊ ǻ ǽǻȇȉǹ, ȃȇȂȋȇ ȊȄȌǿȁ Ȁǹ ȈȇǽȊȄȇȆ Ȇǹ ȊȋȇȈǹȆȊȃȁ ȇȉȓǽȁȘ’ (ǣȇȋǾȄ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ‘ȊǹȂǻǹȆȋ, ȊȌȑȁȆǹ Ȁǹ ȈȇȊȋǹǻȘȆǾ Ȇǹ ǽȓȉǻǹ ȁ ǽȉȌǼȁ ȉǹǺȇȋȁ’ (ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǥǨȉ X: 171), ‘Ȉȇȃȉȁȋ ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ Ȇǹ ȃȓȒǹ’ (Ǧȇǻǹ ǤȇǻȐǹ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǝǙ), ‘Ȉȇȃȉȁȋȇ ȅȘȊȋȇ Ȁǹ ȀǹȋǻǹȉȘȆǾ Ȇǹ ȅǹȄȃȁ ǿȁǻȇȋȆȁ – ȘȉǾȋǹ, ǹǼȆǾȋǹ, ȑȁȄǾȋǹ – ǻ ȊǾȄȇȋȇ’ (ǚǹȆȁȐǹȆ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǝǙ), ‘ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ Ȋ ȇǼȆȁȒǾ’ (Ǧȇǻǹ ǰǾȉȆǹ, ǫȌȋȉǹȃǹȆȊȃȇ; ǪȋǾȍǹȆ ǣǹȉǹǽǿǹ, ǝȇǺȉȁȐȃȇ – ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: 128), ‘ȈȉǾǽȊȋǹǻȁȋǾȄȆȇ ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ’ (ǣȇȋȄǾȆȊȃȇ – ǪǺǦǬ LV: 115, 123), ‘ȎȇȄ ǻ ȃȓȒǹ’ (ǫȁȐǹ, ǣȇȋȄǾȆȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ǽȁǹȄ. ‘ȎȇȄ; ȃȇȉȁǽȇȉ’ (ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: 255), ‘ȃȇȉȁǽȇȉ’ (ǰǾȑȅǹ, ǛǹȉȌȁȋǹ, ǚǾȊǹȉǹǺȁȘ – ǪǺǦǬ XXIX: 82), ‘ǽȇȄȆȁȘȋ Ǿȋǹǿ Ȇǹ ȉȇǽȇȈȊȃȁȋǾ ȃȓȒȁ’ (ǩȌȈȐȇȊ – ǨǪȈ LVIII: 594). ǦȘȃȇȁ ȇȋ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁȋǾ ǻǹȉȁǹȆȋȁ Ȇǹ ȋǹȀȁ ǽȌȅǹ Ȋǹ ǻȓȀȆȁȃȆǹȄȁ Ȇǹ ȋȌȉȊȃǹ ǾȀȁȃȇǻǹ ȈȇȐǻǹ, Ȇȇ Ȉȇ-ǼȇȄȘȅǹȋǹ ȐǹȊȋ ȇȋ ȋȘȎ – Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ. ǦǹȂ-ǺȄȁȀȃȁ ǽȇ ȁȀȎȇǽȆǹȋǹ ȍȇȉȅǹ Ȋǹ ȀǻȌȃȇǻȁȋǾ ȇǺȄȁȏȁ ȎǹȘ̀ȋȕ ‘Ȉȇȃȉȁȋ ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ ǻ ȃȓȒǹ’ (ǝȇȄȆȇȊȄǹǻ, ǙȊǾȆȇǻǼȉǹǽȊȃȇ; Ǟȉȅǹ ȉǾȃǹ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ; ǜǹȂȋǹȆȁȆȇǻȇ, ǨǹȉȁȄ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ; ǠȄǹȋȇǼȉǹǽ – ǝǙ), Ȏǹềȋ ‘ȅȘȊȋȇ ǻ ȊǾȄȇȋȇ, ȃȓǽǾȋȇ ȊǾ ȁǼȉǹȘȋ Ȏȇȉǹȋǹ, ȇǺȁȃȆȇǻǾȆȇ ǻ ȏǾȆȋȓȉǹ’ (Ǟȉȅǹ ȉǾȃǹ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ – ǝǙ), ȎǹȂềȋ ‘Ȉȇȃȉȁȋ ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ ǻ ȃȓȒǹ’ (ǤȘȊȃȇǻȇ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ – ǝǙ) ȁ ȎǹȂềȋȕ ‘ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ, ȈȉǾȀ ȃȇȂȋȇ ȊǾ ȅȁȆǹǻǹ, Ȁǹ ǽǹ ȊǾ ǻȄǾȀǾ ǻ ȊȋǹȁȋǾ Ȁǹ ǿȁǻǾǾȆǾ’ (ǙȊǾȆȇǻǼȉǹǽȊȃȇ; ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ; ǦǾǽǾȄȁȆȇ, ǪȋǹȉȏǾǻȇ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ; ǝȇȄǾȆ, ǥȇȅȐȁȄǼȉǹǽȊȃȇ; ǜȇȄȘȅ ǝǾȉǻǾȆȋ, ǪȌȍȄȁȂȊȃȇ – ǚǝǨǥ 2: 293), ‘Ȉȇȃȉȁȋ ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ’ (ǤǾȒǹȃ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ; ǪǾȄȐǹ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ – ǝǙ). ǧȋ ȎǹȘ̀ȋȕ Ȋ ȉǾǽȇǻȆǹ ǻ ǼȇǻȇȉȁȋǾ ȈȉȇȅȘȆǹ ȋȕ- > ȃȕ- Ǿ ȈȇȄȌȐǾȆǹ ȍȇȉȅǹȋǹ ȎǹȘ̀ȃȕ ‘ȆȌǿȆȁȃ ǻ ǽǻȇȉǹ’ (Ǟȉȅǹ ȉǾȃǹ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ – ǝǙ). Ǡǹ ȈȉȇȅȘȆǹȋǹ Ȋȉǻ. ǽȁǹȄ. ȊǹȄǹǻàȃȕ ȇȋ ȊǹȄǹǻàȋȕ. ǝȌȅǹȋǹ ȎǹȘ̀ȋ Ǿ ȀǹǾȋǹ ȇȋ ȋȌȉ. hayat Ȋ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǽǻȇȉ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹ; ȆǹǻǾȊ; ȈȉȌȊȋ, ǻǾȊȋȁǺȗȄ; ȃȇȉȁǽȇȉ; ȊǹȄȇȆ, ȎȇȄ; ȊȋǹȘ; ȅȘȊȋȇ Ȁǹ ȈȉǹȆǾ ǻ ȊǾȄȇȋȇ; ǺǹȄȃȇȆ; ȃȇȑǹȉǹ ǻ ȄȘȋȆȇ ȈȄǹȆȁȆȊȃȇ ȈǹȊȁȒǾ; ȇǺȇȉ; ȆǹǻǾȊ ǻ ǼȉǹǽȁȆǹ; ǽǻȇȉȆȇ, ȆǾȀǹȊȋȉȇǾȆȇ ȅȘȊȋȇ’ (DS VII: 2315), ‘ǽǻȇȉ; ǻȁǽ ȊȋȉȘȎǹ; ǺǹȄȃȇȆ; ǻǾȊȋȁǺȗȄ’ (DS XII: 4516), ȃȇȘȋȇ Ǿ ȇȋ ǹȉǹǺȊȃǹȋǹ ȍȇȉȅǹ Ȁǹ ȅȆ.Ȑ. ay  Ȇǹ  ’i, ǻ ǡȉǹȃ  je ‘Ȁȁǽ, ȊȋǾȆǹ Ȇǹ ǽǻȇȉ, ȃȓȒǹ; ǽǻȇȉ; ȀǾȄǾȆȐȌȃȇǻǹ ǼȉǹǽȁȆǹ’ (Räsänen 1969: 152, Škaljić 1973: 299, kniha.indb 87 9.4.2009 16:15:14 88 ǤȁȄȘȆǹ ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ-ǫȇǽȇȉȇǻǹ Stachowski 1975: 101, Tietze 1999: 275, Eren 1999: 175). ǚȓȄǼǹȉȊȃȁȘȋ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȇǺȄȁȃ ȎǹȂèȋ ‘Ȉȇȃȉȁȋǹ ȋǾȉǹȊǹ’ (ǨȓȉǻȇȅǹȂȏȁ, ǜȇȉȆȇȇȉȘȎȇǻȊȃȇ; ǫȁȐǹ, ǣȇȋȄǾȆȊȃȇ – ǚǝǙ 2: ȃǹȉȋǹ 211) Ȉȇ ǻȊȘȃǹ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋ Ǿ ǻȓȀȆȁȃȆǹȄ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ȈȇȐǻǹ ȇȋ ȍȇȉȅǹȋǹ Ȁǹ ȅȆ.Ȑ. *ȎǹȂèȋȁ, ȈȇȄȌȐǾȆǹ ȇȋ ȎǹȘ̀ȋȁ (ȇȋ ȎǹȘ̀ȋ) Ȉȇ ȅȇǽǾȄǹ ǺȘȄ – ǺèȄȁ Ȋ ȈȉǾǼȄǹȊ Ș- > (Ȃ)Ǿ-, ȃǹȃȋȇ ǻ ǽȁǹȄ. ȈȇȄèȆȁ, ȅȆ.Ȑ. ȇȋ ȈȇȄȘ̀Ȇǹ. ǧȋ ȎǹȂèȋ ȐȉǾȀ ǽǾȂȇȋǹȏȁȘ, ȅȆȇǼȇ ȐǾȊȋȇ ȘǻȄǾȆȁǾ Ȉȉȁ ȀǹǾȅȃȁȋǾ ȇȋ ȋȌȉȊȃȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, Ȋǹ ȊȓȀǽǹǽǾȆȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁȋǾ ȍȇȉȅȁ Ȏǹèȋ ‘ȈȉȌȊȋ, ȃȁȄǾȉ’ (ǡǻǹȆ ǛǹȀȇǻ, ǠǹȎǹȉȁ ǪȋȇȘȆȇǻ – ǩǩǧǝǝ 1974: 545), ‘ȈȉǾǽȊȋǹǻȁȋǾȄȆȇ ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ’ (ǛǾȄȁȃȇȋȓȉȆȇǻȊȃȇ, ǫȉǾǻȆǾȆȊȃȇ – ǪǺǦǬ LV: 119, 13), ‘Ȉȇȃȉȁȋȇ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻȇ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹ’ (ǝȇǺȉȌǽǿǹ; ǩȇǽȇȈȁ; ǪȄȁǻǾȆȊȃȇ – ǪǺǦǬ LV: 119, 13), ‘ȇȋȃȉȁȋǹ ȈȄȇȒ ǻ ȈȉȁȀǾȅȆȁȘ Ǿȋǹǿ Ȇǹ ȃȓȒǹ, ȈȉȌȊȋ, ǽǻȇȉ’ (ǜǹȂȋǹȆȁȆȇǻȇ, ǡȄȁȆǽǾȆ; ǪǹȋȇǻȐǹ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǪǺ. ǨȁȉȁȆȊȃȁ ȃȉǹȂ 1980: 140), ‘ȁȀǽȁǼȆǹȋǹ ȋǾȉǹȊǹ Ȋ Ȉȇȃȉȁǻ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹȋǹ; ȇȋȃȉȁȋ ȃȇȉȁǽȇȉ, Ȇǹ ȃȇȂȋȇ Ȋǹ ȆǹȉǾǽǾȆȁ ȊȋǹȁȋǾ; Ȉȇȃȉȁȋ ȊǹȄȇȆ, ȀǹȅǹȀǹȆ Ȋ ȈȉȓȊȋ’ (ǪȄȁǻǾȆ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ‘ȇȋȃȉȁȋ ȇȋȈȉǾǽ ǻǾȊȋȁǺȗȄ; Ȉȇǽ’ (ǪȄȁǻǾȆ – ǙȉȎ. ǪȄǹǻȇǻ), ‘ȈȉǾǽǻǾȉȁǾ Ȇǹ ȃȓȒǹ’ (ǪȄȁǻǾȆ – ǙȉȎ. ǚȇȘǽǿȁǾǻ), ‘Ȑǹȉǽǹȃ, ȑȁȉȇȃ ǺǹȄȃȇȆ’ (ǪȇȋȁȉȘ, ǪȄȁǻǾȆȊȃȇ – ǙȉȎ. ǚȇȘǽǿȁǾǻ), ‘ȈȉȌȊȋ, ȆǹǻǾȊ – ȈȉȁȀǾȅǾȆ ȁȄȁ ȁȀǽȁǼȆǹȋ Ȇǹǽ ȀǾȅȘȋǹ’ (ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: 277), ‘ȈȉȌȊȋ’ (ǜȇȉȌǺȄȘȆǾ, ǪȇȍȁȂȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ‘ȆǹȂ-ǼȇȄȘȅǹȋǹ ȁ ȆǹȂ-ǻȓȆȑȆǹȋǹ ȊȋǹȘ Ȇǹ ȃȓȒǹȋǹ, ȃȓǽǾȋȇ ȊǾ ȈȉȁǾȅǹȋ ǼȇȊȋȁ’ (ǝȇȄȆǹ ǧȉȘȎȇǻȁȏǹ, ǜȇȉȆȇȇȉȘȎȇǻȊȃȇ – ǙȉȎ. ǚȇȘǽǿȁǾǻ), ȎǹǾȋ ‘ǽȇȄȆȁȘȋ Ǿȋǹǿ Ȇǹ ȃȓȒǹ, ȃȇȂȋȇ Ǿ ȆǾȇǺȁȋǹǾȅ ȁ ȇǺȁȃȆȇǻǾȆȇ ȆǾ Ǿ ȈȉǾǼȉǹǽǾȆ’ (ǨǾȋȃȇǻȇ, ǙȉǽȁȆȊȃȇ – ǫǹȑǾǻ 1966: 80), ‘ǽȇȄȆȁȘȋ Ǿȋǹǿ Ȇǹ ǿȁȄȁȒǾȋȇ’ (ǙȊǾȆȇǻǼȉǹǽȊȃȇ, ǥǹǽǹȆȊȃȇ, ǥȇȅȐȁȄǼȉǹǽȊȃȇ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ – ǪǺǦǬ LV: 103), Ȏǹèȋȕ ‘ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ’ (ǪȄǹǻǾȁȆȇ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ – ǙȉȎ. ǚȇȘǽǿȁǾǻ). ǭȇȉȅǹȋǹ Ȏǹèȋȓ ‘ȇȋȃȉȁȋ ȋȉǾȅ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹ’ (ǥȁȆǽȘ, ǛǾȄȁȃȇȋȓȉȆȇǻȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ) Ǿ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆǹ ȃǹȋȇ ȊȓȒǾȊȋǻȁȋǾȄȆȇ ȇȋ ǿ.ȉ. ǫȘ ȆǹȂ-ǻǾȉȇȘȋȆȇ Ǿ ȈȉȇȁȀȄȘȀȄǹ ȇȋ ȐȄǾȆȌǻǹȆǹȋǹ ȍȇȉȅǹ Ȁǹ ȅ.ȉ. Ȏǹèȋ-ȓ Ȇǹ Ȏǹèȋ, ȃȓǽǾȋȇ ǽȌȅǹȋǹ Ǿ ȈȉǾȉǹȀȄȇǿǾȆǹ ȁ ȀǹǻȓȉȑǾȃȓȋ Ǿ ȊȎǻǹȆǹȋ ȃǹȋȇ ȇȈȉǾǽǾȄȁȋǾȄǾȆ ȐȄǾȆ Ȁǹ ǿ.ȉ. Ǿǽ.Ȑ. -ȋǹ. Ǜ ǾǽȆǹ ȐǹȊȋ ȇȋ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁȋǾ ǻǹȉȁǹȆȋȁ ȊǾ ȆǹǺȄȗǽǹǻǹ ȁȀȈǹǽǹȆǾ Ȇǹ ȆǹȐǹȄȆȇ Ȏ(ȋȌȉ. h-), ȃȇǾȋȇ ǻ ǾǽȆȁ ȊȄȌȐǹȁ Ǿ ȊȋǹȆǹȄȇ ȇȒǾ ǻ ȋȌȉȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ, ǹ ǻ ǽȉȌǼȁ ȊȄȌȐǹȁ – ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ, ȃȓǽǾȋȇ ȋǹȀȁ ȍȇȆǾȋȁȐȆǹ ȈȉȇȅȘȆǹ Ǿ ȉǾǽȇǻȆȇ ȘǻȄǾȆȁǾ. ǭȇȆǾȋȁȐȆȁȋǾ ȇǺȄȁȏȁ ǹȘ̀ȋ ‘ȈȉȌȊȋ; ȃȁȄǾȉ; ȊǹȂǻǹȆȋ’ (ǜǾȉȇǻ 1: 16), ‘ȅǹȄȓȃ ǺǹȄȃȇȆ Ȇǹ ȊǾȄȊȃǹ ȃȓȒǹ’ (ǥȓȉǻȇǽȇȄ, ǝȌȈȆȁȑȃȇ – ǝǙ), ‘ȃȇȉȁǽȇȉ’ (ǱȁȃȁȉȄȁ-ǣȁȋǹȂ, ǚǾȊǹȉǹǺȁȘ – ǪǺǦǬ XIX: 79, 82), ‘ȅǹȄȓȃ ȃȇȉȁǽȇȉ, ȃȇȂȋȇ ȊǻȓȉȀǻǹ ȊȋǹȁȋǾ Ȇǹ ȃȓȒǹȋǹ’ (ǪȌǻȇȉȇǻȇ, ǬȃȉǹȂȆǹ – Ǫǥǚǝ VII: 76), ‘ǻȊǾȃȁǽȆǾǻȆǹ ȊȋǹȘ’ (ǧǻȐǹȉȇǻȇ, ǝȇǺȉȁȐȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ‘Ȉȇȃȉȁȋȇ ȅȘȊȋȇ Ȁǹ ȀǹȋǻǹȉȘȆǾ Ȇǹ ȅǹȄȃȁ ǿȁǻȇȋȆȁ ǻ ȊǾȄȇȋȇ’ (ǚȌȂȆȇǻȇ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ – ǝǙ), ‘ȇǼȉǹǽǾȆȇ ȅȘȊȋȇ Ȋ Ȉȇȃȉȁǻ ǻȓȆ ȇȋ ȊǾȄȁȒǾ Ȁǹ ȀȁȅȌǻǹȆǾ Ȇǹ ǽȇǺȁȋȓȃ’ (ǩȇǽȇȈȁȋǾ – ǚǝǨǥ 2: 122), ‘ȈȇǽȊȄȇȆ, Ȉȇȃȉȁȋȇ ȅȘȊȋȇ, ȊȌȑȁȆǹ’ (ǜȇȊȈȇǽȁȆȏȁ, ǧǼȆȘȆȇǻȇ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǝǙ), ǹȘ̀ȋȕ ‘Ȉȇȃȉȁȋȇ ȅȘȊȋȇ, ȊȌȑȁȆǹ’ (ǚǹȄǽǾǻȇ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǝǙ), ǹȘȋ ‘ȆǹǻǾȊ’ (ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: 60), ‘Ȉȓȉǻǹȋǹ ǻȓȆȑȆǹ ȊȋǹȘ Ȇǹ ǿȁȄȁȒǾȋȇ, ȃȓǽǾȋȇ Ǿ ȈǾȐȃǹȋǹ ȁ ȃȓǽǾȋȇ ǿȁǻǾǾ ȏȘȄȇȋȇ ȊǾȅǾȂȊȋǻȇ’ (ǚǾȉǽȘȆȊȃǹ ȇǺȄǹȊȋ ǻ ǬȃȉǹȂȆǹ – ǪǺǦǬ XXIX: 78), àȘȋ ‘ȆǹǻǾȊ, Ȉȇǽ ȃȇȂȋȇ ȊǾ ǽȓȉǿǹȋ ǽȓȉǻǹ’ (ǤǾȑǾȃ, ǫǾȋȇǻȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ) ȁȄȁ Ȋǹ ȀǹǾȋȁ ǽȁȉǾȃȋȆȇ ȇȋ ȋȌȉ. ǽȁǹȄ. ayat ‘ǽǻȇȉ, ȅȘȊȋȇ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹȋǹ; ȈȉȌȊȋ, ȈȉǾǽǻǾȉȁǾ, ȎȇȄ’ (DS I: 408, Tietze 1999: 275), ȁȄȁ Ȋǹ ȈȇȄȌȐǾȆȁ ȇȋ ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȎǹȘ̀ȋ Ȋ ȁȀȈǹǽǹȆǾ Ȇǹ ȆǹȐǹȄȆȇ Ȏ-. Ǫ ȁȀȈǹǽȆǹȄȇ ȆǹȐǹȄȆȇ Ȏ- Ȋǹ ȁ ȍȇȉ- kniha.indb 88 9.4.2009 16:15:15 EǽȆǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ǽȌȅǹ: ȈȉȇȁȀȎȇǽ, ǻǹȉȁǹȆȋȁ 89 ȅȁȋǾ ǹǾȋ ‘ǽȓȉǻǾȆǹ ȊȃǹȅǾȂȃǹ Ȇǹ Ȑǹȉǽǹȃ’ (ǣȗȊȋǾȆǽȁȄȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ) (ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐ. ȎǹǾȋ, ǻǿ. Ȉȇ-ǼȇȉǾ), àǾȋ ‘ȅǹȄȓȃ ǺǹȄȃȇȆ Ȇǹ ȊǾȄȊȃǹ ȃȓȒǹ’ (ǥȓȉǻȇǽȇȄ, ǝȌȈȆȁȑȃȇ – ǝǙ), ‘ȇǽȓȉ, ȄǾǼȄȇ ȇȋ ǽȓȊȃȁ’ (ǣȗȊȋǾȆǽȁȄȊȃȇ – ǜǾȉȇǻ 6: 2) (ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐ. *ȎàǾȋ < Ȏǹèȋ Ȋ ȈȉǾȅǾȋ Ȇǹ ȌǽǹȉǾȆȁǾȋȇ), ǹềȋ ‘Ȉȇȃȉȁȋ ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ ǻ ȃȓȒǹ’ (ǚȉǾȀǾ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ) (ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐ. *Ȏǹềȋ), ǹȂèȋ ‘ȊȌȑȁȆǹ’ (ǩȁǺȆȇǻȇ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǝǙ), ‘ȇȋȃȉȁȋȇ ȇȋ ǻȊȁȐȃȁ ȊȋȉǹȆȁ ǺǹȄȃȇȆȐǾ ǻ ȊȉǾǽǹȋǹ Ȇǹ ȍǹȊǹǽǹȋǹ Ȇǹ ȍǹȃȁȂȊȃǹȋǹ ȃȓȒǹ, ȃȇǾȋȇ Ǿ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆȁǾ Ȇǹ ȃȇȉȁǽȇȉǹ (ȊǹȄȇȆǹ)’ (ǞȄȎȇǻȇ – ǝǙ) (ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐ. ȎǹȂèȋ), ǹȂèȋȕǾ, ȐȄǾȆȌǻǹȆǹ ȍȇȉȅǹ ‘Ȉȇȃȉȁȋ ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ ǻ ȃȓȒǹ’ (ǛȓȄȃȇȊǾȄ, ǜȇȏǾǽǾȄȐǾǻȊȃȇ – ǝǙ), ǹȂềȋ ‘Ȉȇȃȉȁȋ ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ ǻ ȃȓȒǹ’ (ǝȇȊȈǹȋ – ǝǙ) (ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐ. ȎǹȂềȋ). ǫǾȀȁ ȍȇȉȅȁ ǺȁȎǹ ȅȇǼȄȁ ǽǹ ȈȉȇȁȀȄȁȀǹȋ ȁ ǽȁȉǾȃȋȆȇ ȇȋ ȋȌȉ. ǽȁǹȄ. ayat Ȋ ȈȉǾǼȄǹȊ ȋȌȉ. ya- > ǺȓȄǼ. Ǿ-. ǥȆȇǼȇ ȁȆȋǾȉǾȊȆȁ Ȋǹ ȊȄǾǽȆȁȋǾ ȍȇȉȅȁ Ȁǹ Ȋȉ.ȉ.: ǹè ‘ȃȁȄǾȉ, ȋȉǾȅ, Ȑǹȉǽǹȃ – ȅȘȊȋȇ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹȋǹ Ȉȇǽ Ȉȇȃȉȁǻ, ȁȀǽȁǼȆǹȋȇ 40 Ȋȅ, ȈȇȊȋȄǹȆȇ Ȋ ǽȓȊȃȁ, ȇǺǼȉǹǽǾȆȇ ȇȋ ȋȉȁ ȊȋȉǹȆȁ Ȋ ȈǹȉǹȈǾȋȁ, ȆǾȒȇ ȃǹȋȇ ǺǹȄȃȇȆ’ (ǨȁȘȆǾȏ, ǣȗȊȋǾȆǽȁȄȊȃȇ – ǪǺǦǬ XLV: 66, 80), àǾ ‘ǺǹȄȃȇȆȐǾ’ (ǣȗȊȋǾȆǽȁȄȊȃȇ – ǚǝǨǥ VI: 139), ‘ǺǹȄȃȇȆ’ (ǜȇȉȆȇ ǬȂȆȇ, ǝȇȄȆǹ ǜȉǹȒȁȏǹ, ǣȗȊȋǾȆǽȁȄȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ, ǙȉȎ. ǚȇȘǽǿȁǾǻ), ‘ȋǾȉǹȊǹ’ (ǪǹȈǹȉǾǻȇ, ǝȌȈȆȁȑȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ȃǹȃȋȇ ȁ ȍȇȉȅǹȋǹ Ȁǹ ǿ.ȉ. àȘ ‘ȐǹȊȋ ȇȋ ǼȇȉȆȁȘ Ǿȋǹǿ Ȇǹ ȃȓȒǹȋǹ, ȃȇȘȋȇ ȆǾ Ǿ ȀǹǾȋǹ Ȋ ȆȁȒȇ’ (ǪȁȅǾȇȆȇǻȇ, ǛȁǽȁȆȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ). ǧǺȄȁȏȁȋǾ ǹè ȁ àǾ Ȋǹ ǻȓȀȆȁȃȆǹȄȁ ǻǾȉȇȘȋȆȇ Ȉȇ ȍȇȉȅȁ ǹèȋǹ ȁ àǾȋǹ, ȊȎǻǹȆǹȋȁ ȃǹȋȇ ȍȇȉȅȁ Ȁǹ Ȋȉ.ȉ. ȅȆ.Ȑ., ȇȋ ȃȇȁȋȇ ǻȓȀȆȁȃǻǹȋ ȍȇȉȅȁ Ȁǹ Ȋȉ.ȉ. Ǿǽ.Ȑ. Ȉȇ ȅȇǽǾȄǹ Ȇǹ ȅȇȅȐè – ȅȇȅȐèȋǹ, ȎàȄǾ – ȎàȄǾȋǹ ȁ Ȉȉ. ǫǾ ǺȁȎǹ ȅȇǼȄȁ ǽǹ Ǻȓǽǹȋ ȊȓȀǽǹǽǾȆȁ ȁ Ȉȇ ȐȄǾȆȌǻǹȆȁȋǾ ȍȇȉȅȁ Ȁǹ ȅ.ȉ. ǹèȋȕǾ ȁȄȁ ǹèȋȌ ǻ Ǽȇǻȇȉǹ (ȉǾǽȌȏȁȉǹȆǹ ȍȇȉȅǹ ȇȋ ǹèȋȇ), ȊȎǻǹȆǹȋȁ ȃǹȋȇ ȐȄǾȆȌǻǹȆȁ ȍȇȉȅȁ ȇȋ Ȋȉ.ȉ. ǧǺȄȁȃȓȋ àȘ, ȃȇȂȋȇ Ǿ ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐ. *ǹȘ̀ Ȋ ȈȉǾȅǾȋ Ȇǹ ȌǽǹȉǾȆȁǾȋȇ, Ǿ ǻǾȉȇȘȋȆȇ ȇȋ ȐȄǾȆȌǻǹȆǹ ȍȇȉȅǹ Ȁǹ ȅ.ȉ. *àȘȋǹ, Ȋ ǽǾǼȄȌȋȁȆǹȏȁȘ Ȇǹ -ȋǹ, ȊȎǻǹȆǹȋȇ ȃǹȋȇ ȇȈȉǾǽǾȄȁȋǾȄǾȆ ȐȄǾȆ Ȁǹ ǿ.ȉ. -ȋǹ (Ȋȉǻ. Ȉȇ-ǼȇȉǾ Ȏǹèȋȓ). Ǡǹ ȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾȋȇ Ȋȉǻ. ǽȁǹȄ. ȊàȄǹǻǹ ȇȋ ȊǹȄǹǻàȋ. Ǜ ȉǾȀȌȄȋǹȋ Ȇǹ ȈȉȇȅȘȆǹ Ȇǹ ȋȌȉ. h- ǻȓǻ ȍ- Ȋǹ ȈȇȄȌȐǾȆȁ ȊȄǾǽȆȁȋǾ ȍȇȉȅȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ Ǽȇǻȇȉȁ: ȍǹȘ̀ȋ ‘ȊǹȄȇȆ ǻ ȊȋǹȉȁȋǾ ȃȓȒȁ’ (ǜȉȌǽȇǻȇ, ǚȌȉǼǹȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ‘ȊǹȄȇȆ’ (ǜȇȉȁȐǹȆǾ, ǚǹȄȐȁȑȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ‘ǹȆȋȉǾ, ǻǾȊȋȁǺȗȄ, ȃȇȉȁǽȇȉ’ (ǪȌǻȇȉȇǻȇ ǻ ǬȃȉǹȂȆǹ – Ǫǥǚǝ VII: 76, Ǫǥǚǝ V: 128); ‘ȈȉȌȊȋ’ (ǫǻǹȉǽȁȏǹ ǻ ǥȇȄǽǹǻȁȘ – Ǫǥǚǝ II: 96), ‘ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ Ȋ ȇǼȆȁȒǾ’ (Ǧȇǻǹ ǰǾȉȆǹ, ǫȌȋȉǹȃǹȆȊȃȇ; ǪȋǾȍǹȆ ǣǹȉǹǽǿǹ, ǝȇǺȉȁȐȃȇ – ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: 128) (ȇȋ ȎǹȘ̀ȋ), ȍǹjǹȋ ‘ȈȇȊȋȉȇȂȃǹ Ȁǹ ǽȇȅǹȑȆȁȋǾ ǿȁǻȇȋȆȁ’ (ǣȁȐǾǻȊȃȇ – ǥJ IX: 42), ȍǹèȋ ‘ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ Ȋ ȇǼȆȁȒǾ’ (ǝȇǺȉȁȐȃȇ – ǪǺǦǬ LV: 115), ‘Ȉȇȃȉȁȋȇ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻȇ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹ’ (ǪȋȉǹȆǽǿǹ – ǪǺǦǬ LV: 119), ȍǹǾȋ ‘ȊǹȄȇȆȐǾ ǻ ȊȋȉǹȆǽǿǹȆȊȃǹȋǹ ȃȓȒǹ; ȆǹǻǾȊ ǻ ȃȓȒǹȋǹ’ (ǪȋȉǹȆǽǿǹ – ǪǺ. ǪȋȉǹȆǽǿǹȆȊȃǹ ǾȃȊȈǾǽȁȏȁȘ 1957: 150) (ȇȋ ȎǹǾȋ), ȍàǾȋ ‘ǻȊǾȃȁǽȆǾǻȆǹ ȊȋǹȘ’ (ǜǾȆǾȉǹȄ ǫȇȑǾǻȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ) (ȇȋ *ȎàǾȋ), ȍǹèȋ ‘ȊȉǾǽȆǹȋǹ ȊȋǹȘ Ȇǹ ȃȓȒǹȋǹ’ (ǜȇȄǾȑ, ǪȁȄȁȊȋȉǾȆȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ), ‘ȈȉǾǽǻǾȉȁǾ, Ȉȇȃȉȁȋǹ ȋǾȉǹȊǹ ǻ ǾǽȆȇǾȋǹǿȆǹ ȃȓȒǹ; ȃȌȅà’ (ǛǾȊǾȄȁǾ, ǚȌȉǼǹȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ) (ȇȋ Ȏǹèȋ). ǫǹȀȁ ȈȉȇȅȘȆǹ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ǻ ȉǾǽȁȏǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ǽȌȅȁ, ȃǹȋȇ ȎǹȂǽỳȃ > ȍǹȂǽỳȃ, ȎǹȂǽỳȋȁȆ > ȍǹȂǽỳȋȁȆ, Ȏàȉǹȋȃȁ > ȍàȉǹȋȃȁ, ȎȇȋỳȄ > ȍȇȋỳȄ ȁ ǽȉ. Ǫ ȆǹȐǹȄȆȇ ȍ- ǻȅǾȊȋȇ Ȏ- (ȇȋ ȋȌȉ. h-) Ȋǹ ȁ ȇǺȄȁȏȁȋǾ ȍèȘȋ ‘ǼȇȄȘȅǹ ȊȋǹȘ Ȁǹ ȇȋǼȄǾǿǽǹȆǾ Ȇǹ ǺȌǺȁ’ (ǝȇȄȆȇ ǤȌȃȇǻȇ, ǡǻǹȂȄȇǻǼȉǹǽȊȃȇ – ǝǙ), ȍȁȘ̀ȋ ‘ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ Ȋ ȇǼȆȁȒǾ’ kniha.indb 89 9.4.2009 16:15:15 90 ǤȁȄȘȆǹ ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ-ǫȇǽȇȉȇǻǹ (Ǧȇǻǹ ǰǾȉȆǹ, ǫȌȋȉǹȃǹȆȊȃȇ; ǪȋǾȍǹȆ ǣǹȉǹǽǿǹ, ǝȇǺȉȁȐȃȇ – ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: 128), ‘ȊȋǹȘ Ȋ ȇǼȆȁȒǾ’ (ǫȕȇȂǺǾȄǾȆ, ǥǹȄǹ ǙȀȁȘ – ǫȉǪǺ V/I: 240) ȁ ȍȁȘȋ ‘ȊǹȄȇȆ; ȇǽȓȉ’ (ǥǹȆǽȉȁȏǹ, ǡǻǹȂȄȇǻǼȉǹǽȊȃȇ – ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ). ǫǾ Ȋǹ ȇȋ ȋȌȉ. ǽȁǹȄ. hǾyat ‘ǽǻȇȉ, ȅȘȊȋȇ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹ; ǻǾȊȋȁǺȗȄ, ȃȇȉȁǽȇȉ; ȊǹȄȇȆ, ȎȇȄ’ (Tietze 1999: 275, DS 1993: 2315) Ȋ ȈȉȇȅȘȆǹ h- > ȍ-. ǛǹȉȁǹȆȋȓȋ ȍèȘȋ Ǿ Ȋ ȈȉǾȅǾȋ Ȇǹ ȌǽǹȉǾȆȁǾȋȇ ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇ *ȍǾȘ̀ȋ, ȇȋ ȃȇǾȋȇ Ȋǹ ȁ ȍȇȉȅȁȋǾ ȍȁȘ̀ȋ ȁ ȍȁȘȋ Ȋ ȉǾǽȌȃȏȁȘ Ȇǹ ȆǾȌǽǹȉǾȆȇ Ǿ > ȁ. ǭèȘȋ Ǿ ȅȇǿǾ Ǻȁ ǻȓǻ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ ȋȌȉ. ǽȁǹȄ. hǹyat ‘ȃȇȈȉȁȆǾȆǹ Ȇȁȑȃǹ ȇȋ ȈǹȑȃȌȄ’ (DS VII 1993: 2315) ȊȓȊ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȆ ȉǹȀǻȇȂ ‘ȆǾȒȇ Ȉȇȃȉȁȋȇ’ > ‘ȈǹȑȃȌȄ’ > ‘ȃȇȈȉȁȆǾȆǹ Ȇȁȑȃǹ, ȁȀȄȘȀȄǹ ȇȋ ȈǹȑȃȌȄ’. Ǜ ǽȁǹȄǾȃȋȁȋǾ ȊǾ ȊȉǾȒǹȋ ȁ ȊȄǾǽȆȁȋǾ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁ ȇǺȄȁȏȁ: ǻǹȘ̀ȋ ‘ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ Ȋ ȇȋȃȉȁȋȇ ȇǼȆȁȒǾ’ (Ǧȇǻǹ ǰǾȉȆǹ, ǫȌȋȉǹȃǹȆȊȃȇ; ǪȋǾȍǹȆ ǣǹȉǹǽǿǹ, ǝȇǺȉȁȐȃȇ – ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: 128), ǻȁȘ̀ȋ ‘ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ Ȋ ȇǼȆȁȒǾ’ (ǡȀȋȇȐȆǹ ǫȉǹȃȁȘ – ǪǺǦǬ LV: 115) ȁ ǻȁềȋ ‘ǻȓȋȉǾȑǾȆ ǽǻȇȉ, ȈȉȌȊȋ’ (ǝȇǼǹȆȎȁȊǹȉ, ǝǾǽǾǹǼǹȐȃȇ – ǚǝǨǥ 2: 138). ǫǾ Ȋǹ ȊȓȇȋǻǾȋȆȇ ȇȋ ȍǹȘ̀ȋ, ȍȁȘ̀ȋ ȁ *ȍȁềȋ Ȋ ȈȉȇȅȘȆǹ ȍ- > ǻ-, Ȁǹ ȃȇȘȋȇ Ȋȉǻ. ǽȁǹȄ. ǻȓȀȄà ǻȅǾȊȋȇ ȍȓȀȄà, ǻȓȂǽà ǻȅǾȊȋȇ ȍȓȂǽà, ǻǹȂȋòȆ ǻȅǾȊȋȇ ȍǹȂȋòȆ ȁ Ȉȉ. Ǜ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ Ǽȇǻȇȉ Ȇǹ Ȋ. ǫǻǹȉǽȁȏǹ ǻ ǥȇȄǽǹǻȁȘ (Ǫǥǚǝ II: 96) Ǿ ȀǹȉǾǼȁȊȋȉȁȉǹȆȇ ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇȋȇ ȍǹùȐȃǹ ‘ȃȌȎȆȘ’. ǫȇ ǻǾȉȇȘȋȆȇ Ǿ ȌȅǹȄȁȋǾȄȆȇ ȇȋ *ȍǹȘ̀ (ȃǹȃȋȇ ȊǹùȐȃǹ, ȌȅǹȄ. ȇȋ ȊǹȘ̀, ǺȇùȐȃǹ ȇȋ ǺȇȘ̀), ȃȇǾȋȇ Ǿ Ȋ ȈȉǾȉǹȀȄǹǼǹȆǾ Ȇǹ ȐȄǾȆȌǻǹȆǹȋǹ ȍȇȉȅǹ Ȁǹ ȅ.ȉ. ȍǹȘ̀ȋǹ, ȊȎǻǹȆǹȋǹ ȃǹȋȇ ȍȇȉȅǹ Ȁǹ ǿ.ȉ., ȇȋ ȍǹȘ̀ȋ ǻ ȊȓȒȁȘ Ǽȇǻȇȉ (ǻǿ. Ȉȇ-ǼȇȉǾ). Ǡǹ ȊȓȒȇȋȇ ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȐȆȇ ȘǻȄǾȆȁǾ Ȋȉǻ. Ȉȇ-ǼȇȉǾ ȍȇȉȅȁȋǾ ǹè, àǾ ȁ àȘ. ǫȌȃ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ȇȋǺǾȄǾǿȁ, ȐǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ǽȌȅǹ ȎǹȘ̀ȋ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȁȀǽȁǼȆǹȋȇ ȈȉǾǽǻǾȉȁǾ Ȇǹ ȃȓȒǹ’ ȁ ȆǾȂȆȁȋǾ ǻǹȉȁǹȆȋȁ Ȏǹèȋ, ǹȘ̀ȋ, ǹèȋ, àǾ ȁ ǻȁȘ̀ȋ, ǺǾȀ ȇǺȘȊȆǾȆȁȘ Ȁǹ ǻȓȀȆȁȃǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǻǹȉȁǹȆȋȁȋǾ ȁ ǺǾȀ ǽȉȌǼȁ ȈȇȊȇȐǾȆȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, Ȋǹ ǽǹǽǾȆȁ ǻ DTB (273) ȁ Ȋǹ ȁȀǻǾǽǾȆȁ ȇȋ ȋȌȉ. ǽȁǹȄ. hayat ‘ǽǻȇȉ, Ȁǹȃȉȁȋ ǽǻȇȉ ȈȉǾǽ ȃȓȒǹ’. Tietze (1999: 275) ȇȋǺǾȄȘȀǻǹ ǽȇǺȉȌǽǿǹȆȇȋǹȋǹȉȊȃȇ ayat ‘ȅǹȄȓȃ ǽǻȇȉ’ ȆǹȉǾǽ Ȋ ȃȉȁȅȊȃȇȋǹȋǹȉȊȃȇ hayat ‘ȃȇȉȁǽȇȉ’, ȁȀǻǾǿǽǹȂȃȁ Ǽȁ ȇȋ ǹȉǹǺȊȃȁ (ǻǿ. Ȉȇ-ǼȇȉǾ ǹȉǹǺȊȃȁȋǾ ȁȀȎȇǽȆȁ ȍȇȉȅȁ), ǹ Skok (1973: 560 Ȉȇǽ vàj t) ȁ Eren (1999: 175) Ȋ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȘ ȋȌȉȏȁȀȓȅ ȇȋ ǹȉǹǺȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ hayat ‘ǽǻȇȉ’ ȇǺȘȊȆȘǻǹȋ ǺȓȄǼ. ȎǹȘ̀ȋ ȁ ǹȘ̀ȋ. ǫȌȉ. hayat Ǿ ȀǹǾȋȇ ȁ ǻ ȇȊȋǹȆǹȄȁȋǾ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ. Ǜ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ȃǹȃȋȇ ȁȀȎȇǽȆǹȋǹ ȍȇȉȅǹ hàj t ‘ȋȉǾȅ; ȊȋȉǹȆȁȐȆǹ ȊȋǹȘ, ȃȇȘȋȇ ȊȄȌǿȁ Ȁǹ ȃȁȄǾȉ ȁ Ȁǹ ȊȈǹȆǾ; ȆǹǻǾȊ; ȅǹȄȃǹ Ǻǹȉǹȃǹ, ȈȉȁȊȋȉȇǾȆǹ ȃȓȅ ȃȓȒǹȋǹ; ȇǺȇȉ, ȃȇȆȗȑȆȘ; ȇȋǽǾȄȆǹ ȈȇȊȋȉȇȂȃǹ ǻ ǽǻȇȉǹ Ȇǹ ȊǾȄȊȃǹ ȃȓȒǹ Ȁǹ ǿȁǻǾǾȆǾ Ȇǹ ǺȉǹȐȆǹȋǹ ǽǻȇȂȃǹ’, ȋǹȃǹ ȁ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁȋǾ ȁ̀ ǻǹȉȁǹȆȋȁ vàj t, àj t, ajt ȁ jat, ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȁ ǻ ȉǾȐȆȁȏȁȋǾ Ȇǹ Škaljić (1973: 299) ȁ Skok (1973: 560 Ȉȇǽ vàj t). ǪȈȇȉǾǽ Skok (ȈȇȊ. ȊȓȐ.) Ȉȉǹǻȁ ǻȈǾȐǹȋȄǾȆȁǾ ȍȇȉȅǹȋǹ vàj t Ȋ ȆǾȇǺȁȐǹȂȆǹȋǹ Ȁǹ ȋȌȉȏȁȀȅȁȋǾ ȈȉȇȋǾȀǹ Ȇǹ ǻ-. Ǜ ȊǻǾȀȃǹ 1 Ȇǹ „ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȉǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇǼ ǾȀȁȃǹ“, ǚǾȇǼȉǹǽ, 2003, ȍȇȉȅȁȋǾ àj t, ajt ȁ jat ȆǾ Ȋǹ ǻȃȄȗȐǾȆȁ. ǚǹȄȃǹȆȊȃȁȘȋ ȋȌȉȏȁȀȓȅ ȇȋ ǹȉǹǺȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ ȎǹȘ̀ȋ Ǿ ȀǹǾȋ ȁ ǻ ǹȄǺ. haját ‘ȊȋǹȘ Ȇǹ ȈȉȁȀǾȅȆȁȘ Ǿȋǹǿ; ȈȉǾǽǻǾȉȁǾ’, Ǽȉ. ǽȁǹȄ. cagi£ti ‘ȃȇȉȁǽȇȉ’ ȁ ǹȉȌȅ. hăiăte ȊȓȒȇ (Skok 1973: 560 Ȉȇǽ vàj t). ǪȈȇȉǾǽ Skok, Ȉǹȃ ȋǹȅ, ǹȉȌȅ. hăiăte Ǿ ȀǹǾȋȇ ȇȋ Ǽȉ. cagi£ti. ǣǹȃȋȇ ȊǾ ǻȁǿǽǹ ȇȋ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȇȋȇ ȁȀȄȇǿǾȆȁǾ, Ȉȉȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǻǹȉȁǹȆȋȁȋǾ Ȇǹ ǾǽȆǹ ǽȌȅǹ Ȋ ȈȉȇȀȉǹȐȆǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȅȇǼǹȋ ǽǹ Ǻȓǽǹȋ ȊȉǾȒǹȆȁ ǼȇȄǾȅȁ ȀǹȋȉȌǽȆǾȆȁȘ Ȉȇȉǹǽȁ ȀǹȋȓȅȆȘǻǹȆǾ Ȇǹ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄȆǹȋǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȁ ȀȆǹȐȁȋǾȄȆȇ ȇȋǽǹȄǾȐǹǻǹȆǾ ȇȋ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁȘ ȇǺȄȁȃ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȆǹ. kniha.indb 90 9.4.2009 16:15:15 EǽȆǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ǽȌȅǹ: ȈȉȇȁȀȎȇǽ, ǻǹȉȁǹȆȋȁ 91 ǚȁǺȄȁȇǼȉǹȍȁȘ ǙȉȎ. ǚȇȘǽǿȁǾǻ: ǙȉȎȁǻ ǟ. ǚȇȘǽǿȁǾǻ ǻ ǝȁǹȄǾȃȋǾȆ ǹȉȎȁǻ Ȇǹ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ. ǙȉȎ. ǥȇȊȃȇǻ: ǙȉȎȁǻ ǥ. ǥȇȊȃȇǻ ǻ ǝȁǹȄǾȃȋǾȆ ǹȉȎȁǻ Ȇǹ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ. ǙȉȎ. ǪȄǹǻȇǻ: ǙȉȎȁǻ Ǜ. ǪȄǹǻȇǻ ǻ ǝȁǹȄǾȃȋǾȆ ǹȉȎȁǻ Ȇǹ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ. ǚǝǙ 2: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ǹȋȄǹȊ ǻ ȐǾȋȁȉȁ ȋȇȅǹ, 2, ǪȇȍȁȘ 1966. ǚǝǨǥ: ǚȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ. ǨȉȇȌȐǻǹȆȁȘ ȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ, ǪȇȍȁȘ 1962–. ǚǫǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ȋȓȄȃȇǻǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, ǪȓȊȋ.: Ǥ. ǙȆǽȉǾȂȐȁȆ, Ǥ. ǜǾȇȉǼȁǾǻ, Ǫ. ǡȄȐǾǻ, Ǧ. ǣȇȊȋȇǻ, ǡ. ǤǾȃȇǻ, Ǫ. ǪȋȇȂȃȇǻ, ǯ. ǫȇǽȇȉȇǻ, ǪȇȍȁȘ 1976. ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ, Ǯ., ǞȋȆȇǼȉǹȍȁȘ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ, ǪȇȍȁȘ. ǜǾȉȇǻ: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, 1–6, ǪȇȍȁȘ 1978. ǝǙ: ǝȁǹȄǾȃȋǾȆ ǹȉȎȁǻ Ȉȉȁ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ. ǥJ: ǥǹȃǾǽȇȆȊȃȁ jǹȀȁȃ, IX, ȃȆ. 1–2, ǪȃȇȈȁjǾ 1958. ǥǨȉ: ǥǹȃǾǽȇȆȊȃȁ ȈȉǾǼȄǾǽ, X, ȃȆ. 1 ȁ 2, ǪȇȍȁȘ 1936. ǨǪȈ: ǨǾȉȁȇǽȁȐǾȊȃȇ ȊȈȁȊǹȆȁǾ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȃȆȁǿȇǻȆȇ ǽȉȌǿǾȊȋǻȇ ǻ ǪȇȍȁȘ, LVIII, ǪȇȍȁȘ 1899. ǩǩǧǝǝ 1974: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȉǾǽȃȁ, ȇȊȋǹȉǾȄȁ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ǽȌȅȁ ǻ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǹȋǹ Ȇȁ ȇȋ XIX ȁ XX ǻǾȃ, ǪȇȍȁȘ. ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: ǝȇǺȉȌǽǿǹ. ǞȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁ, ȍȇȄȃȄȇȉȆȁ ȁ ǾȀȁȃȇǻȁ ȈȉȇȌȐǻǹȆȁȘ, ǪȇȍȁȘ. ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹȆȊȃǹ ǾȃȊȈǾǽȁȏȁȘ 1956: ǣȇȅȈȄǾȃȊȆǹ ȆǹȌȐȆǹ ǝȇǺȉȌǽǿǹȆȊȃǹ ǾȃȊȈǾǽȁȏȁȘ ȈȉǾȀ 1954 ǼȇǽȁȆǹ, ǪȇȍȁȘ. ǪǺǦǬ: ǪǺȇȉȆȁȃ Ȁǹ ȆǹȉȇǽȆȁ ȌȅȇȋǻȇȉǾȆȁȘ ȁ ȆǹȉȇǽȇȈȁȊ, I–, ǪȇȍȁȘ 1889–. ǪǺ. ǨȁȉȁȆȊȃȁ ȃȉǹȂ 1980: ǨȁȉȁȆȊȃȁ ȃȉǹȂ. ǞȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁ ȁ ǾȀȁȃȇǻȁ ȈȉȇȌȐǻǹȆȁȘ, ǪȇȍȁȘ. ǪǺ. ǪȋȉǹȆǽǿǹȆȊȃǹ ǾȃȊȈǾǽȁȏȁȘ 1957: ǣȇȅȈȄǾȃȊȆǹ ȆǹȌȐȆǹ ǪȋȉǹȆǽǿǹȆȊȃǹ ǾȃȊȈǾǽȁȏȁȘ ȈȉǾȀ 1955 ǼȇǽȁȆǹ, ǪȇȍȁȘ. Ǫǥǚǝ: Ǫȋǹȋȕȁ ȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ Ȉȇ ǺȇȄǼǹȉȊȃȇȂ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȁ, I–X, ǥȇȊȃǻǹ 1949–1962. ǫǹȑǾǻ 1966: ǫǹȑǾǻ, ǜ., Ǫ. ǨǾȋȃȇǻȇ, ǪȇȍȁȘ. ǫȉǪǺ: ǫȉǹȃȁȂȊȃȁ ȊǺȇȉȆȁȃ. ǡȀǽǹǻǹ ǫȉǹȃȁȂȊȃȁȘȋ ȆǹȌȐǾȆ ȁȆȊȋȁȋȌȋ, I–VI, ǪȇȍȁȘ 1928–1936. DS: Türkiye’de Halk Ağzından Derleme Sözlüğü, I–XII, Ankara 1993. DTB: Grannes, A. – Hauge, K. R. – Süleymanoğlu, H., Dictionary of Turkisms in Bulgarian, Oslo 2002. Eren 1999: Eren, Ǧ., Türk Dilinin Etimolojik Sözlüğü (2. Baskı), Ankara. Räsänen 1969: Räsänen, M., Versuch eines etymologischen Wörterbuchs der Türksprachen, Helsinki. Skok 1973: Skok, P. Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, kn. III, Zagreb. Stachowski 1975: Stachowski, S., Studien über die arabischen Lehnwörter im osmanisch-türkischen, I, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk. Škaljić 1973: Škaljić, A., Turcizmi u srpskohrvatskom-hrvatskosrpskom jeziku, Sarajevo. Tietze 1999: Tietze, A., Wörterbuch der griechischen, slavischen, arabischen und persischen Lehnwörter im Anatolischen Türkisch, Istanbul. kniha.indb 91 9.4.2009 16:15:15 92 ǤȁȄȘȆǹ ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ-ǫȇǽȇȉȇǻǹ ǧǽȆȇ ǺȇȄǼǹȉȊȃȇǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǾ ȊȄȇǻȇ – ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ, ǻǹȉȁǹȆȋȔ Ǜ ȆǹȊȋȇȘȒǾȅ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȁ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȇǺȑȁȉȆȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ǺȇȄǼǹȉȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǹȆǹȄȁȀȁȉȌǾȋȊȘ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇǾ ȐǾȉǾȀ ȋȌȉǾȏȃȇǼȇ ȇȋ ǹȉǹǺȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȊȄȇǻȇ ȎǹȘ̀ȋ ‘ȃȉȔȋȔȂ ȊǻǾȉȎȌ ǻȎȇǽ ǻ ǽȇȅ; ȆǹǻǾȊ; ȃȉȔȋǹȘ ȋǾȉȉǹȊǹ, ǻǾȉǹȆǽǹ, ǺǹȄȃȇȆ; ȃȇȉȁǽȇȉ, ǻǾȊȋȁǺȗȄȕ; ȎȇȄȄ; ȈȇȅǾȒǾȆȁǾ Ȋ ȇȐǹǼȇȅ’ ȁ ȅȆ. ǽȉ., ȃǹȃ ȁ ǾǼȇ ȅȆȇǼȇȐȁȊȄǾȆȆȔǾ ǻǹȉȁǹȆȋȔ (ȎǹȘ̀ȋȕ, Ȏǹềȋ, ȎǹȂềȋ, ȎǹȂềȋȕ, ȎǹȘ̀ȃȕ, Ȏǹèȋ, ȎǹȂèȋ, Ȏǹèȋȕ; ǹȘ̀ȋ, ǹȘ̀ȋȕ, ǹǾȋ, ǹèȋ, ǹềȋ, ǹȂèȋ, ǹȂềȋ; ǹè, àǾ, àȘ; ȍǹȘ̀ȋ, ȍàǾȋ, ȍǹèȋ; ȍèȘȋ, ȍȁȘ̀ȋ, ȍȁȘȋ; ǻǹȘ̀ȋ, ǻȁȘ̀ȋ, ǻȁềȋ) Ȋ ȋȇȐȃȁ ȀȉǾȆȁȘ ȁȎ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȁ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁȎ, ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ, ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄȕȆȔȎ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȈȉȇȏǾȊȊȇǻ. ǡȆȊȋȁȋȌȋ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ ǬȄ. ǱȁȈȐǾȆȊȃȁ ȈȉȇȎȇǽ 52, ǺȄ. 17 Ȇǹ ǚǙǦ, 1113 ǪȇȍȁȘ, ǚȓȄǼǹȉȁȘ lilidimtod@yahoo.com, todorova@ibl.bas.bg kniha.indb 92 9.4.2009 16:15:16 Zur Etymologie von Phraseologismen: Theorie und Praxis Rainer Eckert Die etymologische Erforschung der slawischen Sprachen hat im letzten halben Jahrhundert gewaltige Fortschritte gemacht. Wir besitzen nunmehr nicht nur für fast alle slawischen Sprachen etymologische Wörterbücher1, sondern es ist auch ein gewaltiges Vorhaben im Gange, das einen neuen Zweig etymologischer Forschungen darstellt. Es handelt sich um die Darstellung der Epoche vor den slawischen Einzelsprachen, also um die urslawische Etymologie, repräsentiert durch die Ausarbeitungen der Wissenschaftlerkollektive aus Brno2, Kraków3 und Moskau4. In allen diesen etymologischen Lexika werden – von vereinzelten, sporadischen Ausnahmen abgesehen – natürlich Einwortlexeme behandelt und zwar vor allem aus dem appellativischen Wortschatz. Konsequenterweise erfolgt die etymologische Beschreibung des Namenschatzes in speziellen Lexika, wobei es selbstverständlich in einzelnen Fällen Überschneidungen geben kann. Nachdem vor allem seit der zweiten Hälfte des vergangenen Jahrhunderts sich die Phraseologie als selbständige linguistische Disziplin etabliert hat (und das besonders intensiv und erfolgreich in der Slawistik), entwickelte sich in den letzten Jahrzehnten eine Tendenz der Komplettierung der synchronischen Phraseologie durch die diachronische. Die Herausbildung der historischen Phraseologie steht seitdem auf der Tagesordnung und man kann sagen, dass hier bereits einige Erfolge erzielt wurden. Die historische Phraseologie wurde einerseits vor allem von Phraseologen, die sich anfangs mit der Phraseologie der Gegenwartssprachen befasst hatten und dann zur Untersuchung des phraseologischen Bestandes früherer Sprachepochen übergingen, vorangetrieben. Andrerseits fand sie wichtige Impulse durch die Forschungsrichtung, die sich mit der Rekonstruktion ursprachlicher Texte beschäftigte (in unserem Falle mit der Rekonstruktion des urslawischen Textes, etwa in den Arbeiten von V. N. Toporov und Vja . Vs. Ivanov, siehe Ivanov–Toporov 1963). Im Jahre 1991 schrieb ich im 1 2 3 4 kniha.indb 93 An einer der noch nicht ganz abgeschlossenen etymologischen Beschreibungen, der des Altkirchenslawischen, arbeitet bekanntlich hier am Konferenzort beharrlich und erfolgreich seit 1989 die hiesige Wissenschaftlergruppe. Ich meine den Etymologický slovník jazyka staroslověnského, von dem bisher 13 Lieferungen (Úvod; zkratky; A–sice ; Praha 1989–2006) erschienen sind. Vgl. Etymologický slovník slovanských jazyků. Slova gramatická a zájmena. Svazek 1: P edložky, Koncové partikule (František Kope ný), Praha 1973; Svazek 2: Spojky, astice, zájmena a zájmenná adverbia (F. Kope ný; Vladimír Šaur, Václav Polák; Praha 1980); F. Kope ný. Základní všeslovanská slovní zásoba, Praha 1981 sowie zahlreiche slawische Etymologien dieser Forschergruppe, die in der Folgezeit in der Zeitschrift „Slavia“ (Praha) erschienen sind. Siehe S ownik pras owiański, herausgegeben von einem polnischen Etymologen-Team unter Redaktion von Franciszek S awski (Bd.1–8, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1974 –2001). Siehe timologi eskij slovar’ slavjanskich jazykov. Praslavjanskij leksi eskij fond. Erarbeitet von einer russischen Wissenschaftlergruppe unter Redaktion von Oleg Nikolaevi Truba ev. Vypusk 1–32, Moskva 1974–2005: A–*orzbotati (sę); vyp. 33 (Red. A. F. Žuravleva, Moskva 2007: *orzbotěti–*orzmajati (sę). 9.4.2009 16:15:16 94 Rainer Eckert Zusammenhang mit der Etymologie von Phraseologismen: „…eine wissenschaftliche Etymologisierung phraseologischer Einheiten (im Unterschied zu den gerade hier nicht selten anzutreffenden pseudowissenschaftlichen und dilettantischen Deutungsversuchen) ist ohne eine ausgearbeitete historische Phraseologie nicht denkbar. Das bedeutet, dass erst die historische Phraseologie die Voraussetzung für die Schaffung von etymologischen phraseologischen Wörterbüchern liefert“ (Eckert 1991: 13). Ich glaube, dass noch heute, nach mehr als 17 Jahren, diese Feststellung ihre volle Gültigkeit bewahrt hat. Damit ist auch gleich eine erste Forderung verbunden, die für die Etymologisierung von Phraseologismen aufzustellen ist, nämlich, dass derselben eine möglichst genaue und solide historische Erforschung der Phraseologismen vorauszugehen hat mit der Erfassung der historischen Belege und – falls diese fehlen – der mundartlichen Fakten sowie der Entsprechungen in den verwandten Sprachen und Dialekten. Solange die historische Phraseologie noch über weite Strecken nur recht lückenhaft entwickelt ist, muss die etymologische Forschung diesen fehlenden Teil der historischen Phraseologie mitentwickeln und sei es auch nur teilweise. Für die historisch-etymologische Erforschung der Phraseologie ist m.E. ein sehr weiter Phraseologiebegriff anzuwenden. Eine zweite Forderung für die Etymologisierung von Phraseologismen ergibt sich m.E. aus folgendem Sachzusammenhang: Bei der Analyse der Phraseologie der Gegenwartssprachen kann der Forscher seine Sprachkompetenz einsetzen und hat somit Möglichkeiten zur Veriﬁzierung seiner hypothetischen Annahmen. Dies ist nicht der Fall hinsichtlich des Materials aus früheren Sprachepochen. Einen gewissen Ausweg bieten nur: 1) die Berücksichtigung der Kontexte, in denen der Phraseologismus vorkommt; 2) die Einbeziehung aller Typen der entsprechenden Lexemverknüpfung (angefangen von den losen, relativ freien über die stabilen bis zu den partiell idiomatischen und schließlich eindeutig idiomatischen); 3) die Einbeziehung der satzgliedwertigen Phraseologismen (Phraseme) und der satzwertigen Phraseologismen (Phraseotexteme); 4) die Berücksichtigung der Varianten von Phraseologismen; 5) die Berücksichtigung der synonymischen und antonymischen Phraseologismen. Es geht hier insgesamt gesehen um die Nutzung der Systembeziehungen im phraseologischen Bereich. Eine dritte Forderung besteht darin, dass die strukturell-semantischen Modelle, die einen Teil der Systembeziehungen innerhalb der Phraseologie ausmachen, aufgedeckt und für die Etymologisierung genutzt werden. Diese Methode ist sehr erfolgreich von V. M. Mokienko (1989: 77–90) entwickelt und angewandt worden, wobei ich mir als wichtige Ergänzung bei ihm eine möglichst breite Heranziehung der historischen Materialen wünsche. In meinen Forschungen in den letzten Jahren bin ich zu der Ansicht gelangt, dass für die Etymologisierung von Phraseologismen (ich gehe hier ausschliesslich auf Phraseme, d.h. satzgliedwertige Phraseologismen ein, obgleich vieles auch für die satzwertigen Phraseologismen oder Phraseotexteme Geltung besitzt) die Begriffe des strukturell-semantischen Modells und des phraseologischen Nestes eine wichtige Rolle spielen. Ich verweile zuerst kurz beim strukturell-semantischen Modell, bei dem ich in erster Linie auf die Ideen von V. M. Mokienko zurückgehe. Es handelt sich um Verall- kniha.indb 94 9.4.2009 16:15:16 Zur Etymologie von Phraseologismen: Theorie und Praxis 95 gemeinerungen der Komponentenstruktur, an die eine bestimmte Semantik gebunden ist. Aus dem Slawischen führe ich folgendes Beispiel an: 1. Modell: „säen, pﬂanzen“ & „Rüben“ = ‘von schmutziger, aufgerissener Haut am Körper’, vgl. weißruss. Na nagach baba repu pasejala, wörtl.: ‘Auf den Beinen hatte das Weib Rüben gesät’, d.h. ‘Das Weib hatte schmutzige, aufgerissene Beine’; 2. Modell: „pﬂanzen“ & „Möhren“ = ‘durch Narben, Unebenheiten verunstaltete Haut’, vgl. russ. Roža – chot’ repu sej, chot’ morkov’ sažaj (š edrovitaja = rjaboj licom Dal’1882–1884, IV: 10, 652), wörtlich: ‘Eine Fresse – zum Rüben säen, zum Möhren pﬂanzen’, d.h. ‘Eine Visage voller Narben und Verunstaltungen’. Vgl. Eckert 1991: 151–152. Aus dem Litauischen lassen hierzu folgende strukturelle Modelle anführen: 1. Modell: „säen, pﬂanzen“ & „Rüben“ = ‘schmutzige Haut’: Jis tikras aulas – kojos nors ropes s k… ‘er ist ein recht verwahrloster Kerl – die Füsse (Beine) starren vor Dreck’; 2. Modell: „säen“ & „Flachs“ = ‘schmutzige Haut’: Mazgokit, vaikai, kojas, be greit možn s ant jų linus s t ‘Wascht, Kinder, die Füsse (Beine); denn sonst kann man bald auf ihnen Flachs säen’, d.h. ‘denn sie sind schmutzig und rissig’; 3. Modell: „säen“ & „Erbsen“ = ‘schmutzige Haut’: O ir kaklas jau toks, kad nors žirnius s k ‘Aber auch der Hals ist schon so, dass man Erbsen säen kann’, d.h. ‘er ist sehr schmutzig’. Vgl. Eckert 1991: 152–156. Als nächste Kategorie habe ich das phraseologische Nest eingeführt und darunter „Gruppen von separaten Phraseologismen mit einundderselben Komponentenverknüpfung“ verstanden (Eckert 1998: 87). Ich komme hier zu einer weiteren Speziﬁzierung. Es handelt sich hier nämlich nicht nur um Verknüpfungen einundderselben Komponenten, sondern auch um Phraseme, die auf Grund ihrer Zugehörigkeit zu verschiedenen Phrasemklassen als separate Einheiten auftreten bzw. um Einheiten, in denen eine Komponente in ihren Derivaten auftritt. An einigen Beispielen sei dies demonstriert. Das phraseologische Nest mit den Schlüsselkomponenten ursl. *rodȓ & plemę und *rodȓ & plodȓ setzt sich z.B. zusammen aus dem Nominalphrasemen russ. rod da plemja mit der Variante rod i plemja und (dem Binomen rod-plemja) mit der Bedeutung ‘Verwandschaft, engere Sippe’; dem Adverbialphrasem russ. ni rodu ni plemeni ‘mutterseelenallein’ und dem Adjektivphrasem russ. folkl. ’ego rodu, ’ego plemeni ‘welcher Herkunft’. Ferner gehören zum selben Nest: das Nominalphrasem russ. rodom da plodom ‘(im Namen) aller Verwandten’ und weißruss. Kab ty propav s tvoim rodom i plodom! ‘Möge dich mit allen deinen Verwandten der Teufel holen! (eine Verwünschung, ein Fluch); das Adverbialphrasem russ. dial. (sib.) ni rodu ni plodu ‘mutterseelenallein; keinerlei Verwandte aufweisend’ und das Adjektivphrasem russ. folkl. ’ich rodov, ’ich plodov ‘welcher Herkunft’. Etymologisch gesehen gehören plodȓ und plemję aus * pled-men- zu einer Wortsippe. Eine Komponente ist durch verschiedene Derivate repräsentiert. Vgl. Eckert 1991: 157–186. In der Sprache der lettischen Volklieder gehören das Verbalphrasem caur sietu (sietava) sij t (izsij t) ‘j-n sehr tadeln, schmähen, heruntermachen’ (wörtl.: ‘j-n durch ein kniha.indb 95 9.4.2009 16:15:16 96 Rainer Eckert Sieb sieben’) und das Komparativphrasem k caur sietu izsij ta ‘wie eine sehr geschmähte’ (wörtl.: ‘wie eine durch ein Sieb durchgesiebte’) zu einem phraseologischen Nest. Vgl. Eckert 2007: 41–50. Auch hier lassen sich Derivationsbeziehungen bei einer der Komponenten beobachten. Die entsprechenden separaten Phraseme (keine Phrasemvarianten!) sind einunddemselben phraseologischen Nest zuzuordnen. Vgl. das Verbalphrasem lett. standardsprachl. aut k jas ‘sich fertigmachen; sich vorbereiten; sich begeben’ sowie dainalett. aut k jas ‘ergeben, untertan sein; dienstbeﬂissen dienen’ und dainalett. aut baltas (gludas, glīši) k jas ‘sich schön machen’ (wörtlich heißt aut k jas ‘Fußbekleidung anlegen’) und das Nominalphrasem dainalett. k ju vējiņa ‘die Ergebene, Dienstbeﬂissene’ sowie k ju vējiņš ‘der Ergebene, Dienstbeﬂissene’ (wörtlich: ‘die Anlegerin der Fußbekleidung’ bzw. ‘der Anleger der Fußbekleidung’). Siehe Eckert 2007: 61–99. Im zweiten Teil meiner Darlegungen unternehme ich den Versuch einer praktischen Anwendung der im ersten Teil erörterten theoretischen Ansätze, indem ich das mittelrussische Verbalphrasem sokolom vorony imatȕ einer etymologischen Analyse unterwerfe. Die Kompliziertheit und Schwierigkeit der Etymologisierung von Phraseologismen, in unserem Falle des Phrasems mruss. sokolom vorony imatȕ, wird schon damit angedeutet, dass ich mich bereits in drei Aufsätzen mit der Deutung dieses Phrasems auseinandergesetzt habe.5 Ein erstes Problem drängt sich gleich bei der Herauslösung der phraseologischen Einheit aus dem Text auf. In der Ersten Pleskauer (Pskover) Chronik aus dem Jahre 1461 kommt das Phrasem in folgendem Kontext vor: Es wird berichtet, wie die Pskover den Grossfürsten Vasilei Vasilievi ȕ aus Moskau baten, ihnen den Fürsten Aleksandr Vasilievi ȕ ertoryskij als Statthalter in Pskov zu ernennen. Letzterer gibt dem Grossfürsten folgende Antwort: „…ne sluga de az velikomu knjazju, i ne budi celovanie na mně i moe na vas; koli ne u nut pskovi i sokolom vorony imatȕ, ino togda de i mene ertoriskago vospomjanete…“6 Im Wörterbuch von I. I. Sreznevskij (Sreznevskij 1893, I: 302–303; 1895, II: 459) wird der phraseologische Charakter der Wendung nicht erkannt und die Textstelle wird auch fälschlich unter aruss. voronȓ ‘Rabe = corvus corax’) behandelt sowie unter sokolȓ ‘Falke’ angeführt. Im Zitat fehlt die Negation, d.h. es steht …koli u nutȕ… Im dialektalen und historischen Wörterbuch der Pskover Region (POSID 1979, 4: 155) erfolgt ebenfalls die Behandlung unter vóron (corvus corax), allerdings mit der Negation und der Charakteristik „obrazno“ (‘bildlich’), d.h. mit einem Hinweis auf ﬁgürlichen Gebrauch. Auf Grund einer brieﬂichen Mitteilung von V. B. Krys’ko (Moskau) hat der berühmte Historiker S. M. Solov’ev (Istorija Rossii s drevnejšich vremen, Kniga II, t. 4, glava 2) festgestellt, dass die Verneinung nur in den beiden Abschriften, die der Edition von Nasonov zu Grunde liegen, vorkommt, in drei weiteren Abschriften des 17. und 18. Jahrhunderts, die in der Edition von 1848 (Polnoe sobranie russkich letopisej, t. IV, Sanktpeterburg, S. 219) benutzt 5 6 kniha.indb 96 Siehe Eckert 1995, Eckert 1998: 86–91 und Eckert 2008. Pskovskie letopisi. Vypusk pervyj. Prigotovil k pe ati A. Nasonov (AN SSSR Institut istorii), Moskva – Leningrad 1941, 56. (Die Hervorhebung des Phrasems stammt von mir – R. E.) 9.4.2009 16:15:16 Zur Etymologie von Phraseologismen: Theorie und Praxis 97 wurden, steht anstelle von …koli ne u nut… die Variante mit der Partikel de: …koli de u nutȓ Pskovi i… und seine Übersetzung ins Neurussische geht von dieser afﬁrmativen Konstruktion aus. Sein Kommentar zur Stelle Kogda stanut pskovi i sokolom voron lovit’ lautet allerdings: „ to ėto zna it? Ne dolžno li itat’ naoborot?“ Folglich schlug er eine Konjektur vor, die der Edition von Nasonov entspricht und die Verneinung aufweist: …kogda ne stanut. Man ersieht daraus, dass allein die genaue Ermittlung der phraseologischen Einheit im altsprachlichen Text eine Reihe von Schwierigkeiten bereiten kann („Rabe“ oder „Krähe“; negierte bzw. afﬁrmative Textstelle). Ich bin der Meinung, dass es sich um die Komponente vorona ‘Krähe’ (corvus corona) handelt und im Phrasem sokolom vorony imatȕ der alte Akk. Pl. vorony vorliegt (den Sobol’ev mit dem heute normativen Gen. Pl. überträgt) und, dass wahrscheinlich vom Sinn her von einer negierten Konstruktion auszugehen ist. Dies alles hätte eigentlich die historische Phraseologie schon vorzugeben. Das zweite Problem ist nun das eigentlich etymologische. Wie ist die Wendung sokolom vorony imatȕ im eingangs erwähnten, von Nasonov edierten Text zu verstehen und zu etymologisieren? In meinem ersten Versuch (Eckert 1995: 64) habe ich fälschlich sokolom vorony imatȕ als ‘einen schlechten Menschen zum Führer haben’ interpretiert und zwar, erstens ausgehend davon, dass ich einen Vergleich mit dem Sprichwort russ. Sokol s mesta, a vorona na mesto ‘Der Falke (ﬂiegt) vom Platz weg, die Krähe nimmt (ihn) ein’ mit Bezug auf Michel’son 1912: 826 und Žukov 1966: 433–434 vorgenommen. Ich ging dabei von der Situation aus, dass ein guter (tüchtiger) Mensch durch einen schlechten ersetzt wird. Ausserdem hatte ich für vorony irrtümlicherweise einen Gen. der Verneinung angesetzt. Herrn Kollegen Prof. Dr. V. B. Krys’ko bin ich sehr dankbar dafür, dass er mich auf diese formale und inhaltliche Fehlinterpretation aufmerksam gemacht hat. Ich gebe ihm völlig recht, dass die Komponente imatȕ (imati) die Bedeutung ‘nehmen, (er)greifen’ und hier wohl sogar ‘fangen’ hatte und führe in meiner dritten Arbeit (Eckert 2008) zahlreiche Argumente an, die das bekräftigen und die ich daher hier nochmals zitiere: (1) Im Wörterbuch des Russisch-Kirchenslawischen und Russischen7 ist imati mit der Charakteristik kirchl. und alt versehen und hat folgende Bedeutung 1. ‘nehmen, fangen’ (brat’, lovit’) und 2. ‘einsammeln, einnehmen’. (2) Die substantivischen Ableitungen emȕ sowie émy (wohl Pl.) besitzen die Bedeutung ‘Kralle (Klaue) des Beizvogels’. Hier wird auch erwähnt, dass emȕ auch ‘Pfote, den ganzen Umfang der Pfote des Falken’ bedeuten konnte (Dal’ 1882–1884, I: 519); ebenfalls hier (IV: 262) wird ein sokolja ’i chvaty i ëmy zitiert, das mit ‘Ergreifen und Fangen durch den Falken’ widergegeben werden kann. (3) Das Wort ëmy ‘die Krallen des Beizvogels’ ist auch im Slovar’ russkago jazyka, sostavlennyj II-ym otdeleniem Imperatorskoj Akademii Nauk, t. II, vyp.1, Sanktpeterburg 1897, Sp. 103 registriert. 7 kniha.indb 97 Slovar’ cerkovno-slavjanskago i russkago jazyka, sostavlennyj vtorym otdeleniem Imperatorskoj Akademii Nauk, tom I, vtoroe izdanie, Sanktpeterburg 1867, 269. 9.4.2009 16:15:17 98 Rainer Eckert (4) Schließlich stelle ich hierher noch das folgende russische Sprichwort mit seinen beiden Varianten: Mertvym sokolom ne lovjat i voron (Pismovnik…Kurganova); Mertvym sokolom i voron ne travjat (Dal’ 1882–1884, IV: 425) und Mertvym sokolom i vorony ne zatraviš’ (Dal’, ibidem: 262). Das Sprichwort ist auf der Verknüpfung von sokol & loviti / (za)traviti & vorona aufgebaut und gleicht in dieser Hinsicht fast völlig dem Phrasem sokolom vorony imati. Frappierend ist, dass hier eine Reihe von Derivaten, die mit imati zusammenhängen, als Termini der Falknerei auftreten. Diese Belege zeigen deutlich, dass das Phrasem sokolom vorony imatȕ die wortwörtliche Bedeutung ‘mit Hilfe eines Falken Krähen fangen’, ‘durch einen Falken Krähen jagen’ besaß. Diese Feststellung wird von der sachlichen Seite her mit drei Zitaten aus dem Enzyklopädischen Wörterbuch von Brockhaus und Efron erhärtet: (1) Unter dem Stichwort „Sokolinnaja ochota“ (Falkenjagd) ist die Rede davon, dass nach einer bestimmten Jagdart der Beizvogel auf seine Beute von oben herabstößt, was auf den Falken (und einige andere Beizvögel) bei der Jagd auf Reiher, Geier, Gänse, Krähen, Dohlen, Saatkrähen etc. zutrifft. (2) Unter den Jagdarten wird weiterhin eine erwähnt, bei der der Beizvogel über einer Stelle hochgeworfen wird, die Beutetiere werden aufgescheucht und vom Beizvogel im Sturzﬂug oder durch Verfolgung geschlagen. Hier werden wieder Falken genannt, die Enten, Krähen, Dohlen, Rebhühner, Waldschnepfen, Doppelschnepfen, Schnepfen etc. schlagen. Siehe Brokgauz–Efron 1900, t. XXX: 723. (3) Beim Anlernen der Beizvögel (Stichwort „Vynašyvanie oder vynoska lov ich ptic“), gemeint sind Falken, Gierfalken und Habichte, werden zu Beginn nur 2–3 Wachteln gejagt und die letzte an den Beizvogel verfüttert; danach kommen Drosseln, Wachtelkönige, Doppelschnepfen an die Reihe und abschließend geht man zur Bejagung von Elstern, Waldschnepfen, Rebhühnern, Saatkrähen und Krähen über. Siehe Brokgauz–Efron 1882, VII: 526. (Die Unterstreichungen stammen von mir – R. E.) (4) Was die deutsche Literatur über die Beizjagd betrifft, so sind aus der pfälzischen Falknerei Begriffe wie Reiher-Flucht, Milanen-Flucht und Krähen-Flucht bekannt, die „eine Reihe gleich abgetragener Beizvögel“ bezeichnen. Siehe Schmidt 1909: 125. Man kann daraus schließen, dass bei der Beizjagd mit Falken auch Krähen und Dohlen bejagt wurden. Es ist jedoch m.E. stark zu bezweifeln, dass diese den wertvollen Beutevögeln, wie Reihern, Gänsen, Enten, Wachteln, Schnepfen und dgl., die für die Tafeln und Gelage der hohen Adligen Bedeutung besaßen, gleichgestellt waren. Ich nehme an, dass die Jagd mit Falken auf Krähen und Dohlen eher der Belustigung für die Jagdgesellschaften und dem Training der Beizvögel (und eventuell der Dezimierung lästiger Vogelarten) diente. Auf dieser Differenzierung könnte dann auch der übertragene Gebrauch von sokolom vorony imatȕ beruhen. Zum phraseologischen Nest mit den Komponenten „Falke“ & „Krähe“ zählt bereits ein Beispiel, das aus dem Altrussischen bezeugt ist: Sija knigi … volkomȓ lovecȕ. tatemȓ pesȓ. vorωnamȓ sokωlȓ (Merilo pravednoe, XIV, 2. – nach SDRJ I: 476) ‘Diese Bücher sind … was den Wölfen der Jäger, den Dieben der Hund, den Krähen der Falke’. kniha.indb 98 9.4.2009 16:15:17 Zur Etymologie von Phraseologismen: Theorie und Praxis 99 Bedeutungsmäßig nahe stehen diesem aruss. Ausdruck die russ. Sprichwörter: Sokol vorony ne boitsja (Dal’ 1882–1884, IV: 262) ‘Der Falke fürchtet die Krähe nicht’ und Kak ni bodriš vorona, a ej do sokola daleko (Dal’, ibidem) ‘Und wenn sich eine Krähe noch soviel Mut fasst, sie wird es nie zum Falken bringen’. Eine semantische Umkehrung liegt im Sprichwort russ. Ne pugaj sokola voronoj – von einer unangebrachten Einschüchterung und Verängstigung (Michel’son 1912: 5167) vor, wörtl.: ‘Mach nicht dem Falken mit der Krähe Angst’. Im Altrussischen ﬁndet sich noch ein separates Komparativphrasem mit der Verknüpfung der Komponenten „Falke“ & „Dohle“; vgl. jako (se) sokolȓ sbivaetȓ galicě (SRJ 23: 74; SDRJ II: 316) ‘wie der Falke die Dohlen schlägt’, das sich zusammen mit sokolom vorony imatȕ in das strukturell-semantische Modell „Beizvogel“ & „durch Beizen gejagte Vogelart“ einreiht. Von besonderem Interesse sind einige Parallelen dazu aus dem Deutschen: 1) Wer keinen Falken hat, muß mit einer Eule beizen mit der Bedeutung: ‘Wenn du nicht das Beste haben kannst, musst du dich mit etwas Geringerem begnügen’ (Spalding 1952–1959: 238); 2) mit einem toten Falken beizen ‘etw. Nichteffektives (Wirkungsloses) tun’ (Spalding 1967: 714), das nach seinem Ausweis bereits bei Ch. Lehmann belegt ist als Wer drawet der beizt mit einem toten Falken (Florilegium Politicum auctum…, Frankfurt am Main 1640) ‘Wer droht, der beizt mit einem toten Falken’ . Schon M. Luther (Bd. 8, 249) hat: sie müssten mit dem Kaiser wie mit einem toten Falken beizen, das wie folgt umschrieben wird: ‘man benutzt ihn (den Kaiser – R. E.) als etwas, mit dem man Ängstliche erschreckt (bedroht)’. Diese Beispiele stehen dem obigen russ. Sprichwort Mertvym sokolom ne lovjat /ne (za)travjat/ voron nahe. Auf Grund dieser Materialien gelange ich zu der Hypothese, dass mruss. sokolom vorony imatȕ im eingangs erwähnten Text aus der Pskover Chronik vielleicht so verstanden werden kann: ‘Wenn eine solche Zeit anbrechen wird, dass die Pskover sich nicht mit uneffektiven Dingen befassen werden (d.h. mit einem Falken Krähen jagen), dann werden sie meiner (des ertoryskij) gedenken’. Doch diese Interpretation bleibt immer noch in vielem eine Vermutung, wie wir überhaupt bei Etymologien von Phrasemen mit einem noch höheren Wahrscheinlichkeitsgrad rechnen müssen, als bei Einwortlexemen. Weitere Erkundungen sind erforderlich. Literatur Brokgauz–Efron 1882; 1900: Enciklopedi eskij slovar’. Izdateli: F. A. Brokgauz; I. A. Efron, tom VII: 1882; tom XXX: 1900, S.-Peterburg. Dal’ 1880–1884: Dal’, V., Tolkovyj slovar’ živogo velikorusskago jazyka, tom I–IV, vtoroe izdanie 1880–1882 (Nachdruck: Moskva 1955). Eckert 1991: Eckert, R., Studien zur historischen Phraseologie der slawischen Sprachen (unter Berücksichtigung des Baltischen), München. Eckert 1995: Eckert, R., Eine altrussische Redewendung und ihre Deutung. In: Podobaetȕ pamętȕ sȓtvoriti. Essays to the Memory of Anders Sjöberg edited by Per Ambrosiani, Bar- kniha.indb 99 9.4.2009 16:15:17 100 Rainer Eckert bro Nilsson, Lars Steensland (Acta Universitatis Stockholmiensis. Stockholm Slavic Studies 24), Stockholm, 63–71. Eckert 1998: Eckert, R., Der historische Zusammenhang von Idiomen und Sprichwörtern im Slawischen und Baltischen. In: Europhras ’97. Phraseology and Paremiology. International Symposium. September 2–5, 1997 Liptovský Ján. Editor: Peter ur o, Bratislava, 86–95. Eckert 2007: Eckert, R., Studien zur Sprache der lettischen Volkslieder. Phraseologische, lexikalische und syntaktische Probleme, Frankfurt am Main – Berlin – Bern – Bruxelles – New York – Oxford – Wien. Eckert 2008: Eckert, R., Zum Stand der in Moskau erscheinenden beiden altrussischen Wörterbücher. Zeitschrift für Slawistik 53, 131–142. Ivanov–Toporov 1963: Ivanov, V. V. – Toporov, V. N., K rekonstrukcii praslavjanskogo teksta. In: Slavjanskoe jazykoznanie. Doklady sovetskoj delegacii. V Meždunarodnyj s’’ezd slavistov (Soﬁja, sentjabr’ 1963), Moskva, 88–158. Michel’son 1912: Michel’son, M. I., Russkaja mysl’ i re ’. Svoe i užoe. Opyt russkoj frazeologii. Posmertnoe izdanie, St. Peterburg. Mokienko 1989: Mokienko, V. M., Slavjanskaja frazeologija, izd. vtoroe, ispravlennoe i dopolnennoe, Moskva. POSID 1979: Pskovskij oblastnoj slovar’ s istori eskimi dannymi, vyp. 4, Leningrad. Schmidt 1909: Schmidt, H., Die Terminologie der deutschen Falknerei, Freiburg im Breisgau. SDRJ 1988 (tom I), 1989 (tom II): Slovar’ drevnerusskogo jazyka (XI–XIV vv.), Moskva. Spalding 1952–1959 (1. Bd.), 1967 (2. Bd.): Spalding, K., An Historical Dictionary of German Figurative Usage, Oxford. Sreznevskij 1893 (t. I), 1895 (t. II): Sreznevskij, I. I., Materialy dlja slovarja drevne-russkago jazyka po pis’mennym pamjatnikam, Sanktpeterburg (izd. 1958, Moskva). SRJ 1975 (2. Bd.), 2000 (23. Bd.): Slovar’ russkogo jazyka XI–XVII vv., Moskva. Žukov 1966: Slovar’ russkich poslovic i pogovorok. Sostavil V-P. Žukov, Moskva. ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ. ǫǾȇȉȁȘ ȁ Ȉȉǹȃȋȁȃǹ Ǜ ȈǾȉǻȇȂ ȐǹȊȋȁ Ȋȋǹȋȕȁ ȁȀȄǹǼǹȗȋȊȘ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȇǺȒȁǾ ȋǾȇȉǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ȈȇȄȇǿǾȆȁȘ o ȀȆǹȐǾȆȁȁ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȃǹȃ ȇȊȆȇǻȔ ǽȄȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȍȉǹȀǾȅ, o ȋȉǾȎ ȋȉǾǺȇǻǹȆȁȘȎ ȃ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȀǹȏȁȁ ȍȉǹȀǾȅ ȁ o ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇȊȋȁ ȌȐǾȋǹ ȊȁȊȋǾȅȆȇǼȇ ȈȇǽȎȇǽǹ ȃ ȅǹȋǾȉȁǹȄȌ (ȈȇȆȘȋȁǾ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȅȇǽǾȄȁ ȁ ȈȇȆȘȋȁǾ „ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǼȆǾȀǽǹ“). ǨȉȁǻȇǽȁȋȊȘ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ȈȉȁȅǾȉȇǻ ȁȀ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȁ ǺǹȄȋȁȂȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. Ǜȇ ǻȋȇȉȇȂ ȐǹȊȋȁ ȉǹǺȇȋȔ ǽǹeȋȊȘ ȈȉȁȅǾȉ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȁȊȊȄǾǽoǻǹȆȁȘ ȊȉǾǽȆǾȉȌȊȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȅȔ sokolom vorony imatȕ, ȌȐȁȋȔǻǹȘ ǻȊȗ ȊȄȇǿȆȇȊȋȕ ȁ ȈȉȇǺȄǾȅǹȋȁȐȆȇȊȋȕ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ǽǹȆȆȇǼȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ. Murtzaner Ring 16, 12681 Berlin, Deutschland rainer_eckert@gmx.net kniha.indb 100 9.4.2009 16:15:17 Polisemija in homonimija slovanskega pridevnika *mor sk Metka Furlan 1. V sodobnih knjižnih sistemih slovanskih jezikov ima reﬂeks pridevnika *morȕskȓ(jȕ) ‘marinus’ dominantno pozicijo in stabilen pomen, ki ga zagotavlja paradigmatska vez z reﬂeksom samostalnika *mor’e (n.) ‘mare’ kljub temu, da pridevnik zaradi germ. *mariska- (adj.) npr. v srnizkonem. mersch, marsch ‘rodovitna nižina ob morju ali reki’ in stangl. mer(i)sc ‘mo virje’ (Darms 1978: 160 s.) ni njegova neposredna izpeljanka (Truba ev 1963: 62; Rikov 1983: 332; ÈSSJ 19: 253 s.). Ob tem pomenu je bil v ÈSSJ 19: 253, v geslu *morȕskȓjȕ evidentiran samo še eden z ozkim arealom. V malborškem nare ju na severu Poljske substantivizirani pridevnik ženskega spola morska (f.) ozna uje sever kot stran neba, kar je razumljivo, ker je na tem obmo ju severna stran pravzaprav lahko morska stran. Tretji pomen pridevnika pa je v ÈSSJ 19: 229, nakazan posredno v geslu *mor’e, kjer se omenja lanek, v katerem je Isa enko slš. besedno zvezo morské oko ‘manjše gorsko jezero v Tatrah’ in drugo njemu znano sorodno gradivo razložil kot tavtološko zvezo, v kateri sta oba elementa nosilca pomena ‘jezero’ in da zato pridevnik *morȕskȓ(jȕ) tu pomeni ‘jezerski’ (Isa enko 1957: 313 s.). S to Isa enkovo rekonstrukcijo pomena se ni strinjal Machek 1968: 412, ki je v etimološkem slovarju Isaenkov lanek omenil, a zapisal, da se v slš. pridevniku samostalnik *mor’e ohranja v svojem starejšem pomenu ‘mo virje’ in da naj bi pridevnik v zvezi slš. morské oko zato pomenil ‘mo virnat’. Dosedanje analize so pokazale, da je za psl. leksikalni fond treba predpostaviti en pridevnik *morȕskȓ(jȕ) in da je njegova delno dokumentirana, delno pa rekonstruirana pomenska variabilnost v pretežni meri odraz pomenske variabilnosti slov. *mor’e (ÈSSJ 19: 227 s.). Ker pri tem nista bili upoštevani slovenski nare ni besedni zvezi morski sneg ‘drobna to a = kleiner, feiner Hagel’ in morska kost ‘nadkost = Überbein’ pa tudi nekatero drugo slovansko gradivo ne, se postavlja vprašanje, ali je slovansko gradivo, ki kaže na fonemsko zaporedje *mor sk-, res odraz enega psl. polisemanti nega pridevnika? Vprašanje se nanaša na etimologijo apelativnega in tudi onomasti nega fonda. 2. Slovensko nare no morski sneg ‘drobna to a = kleiner, feiner Hagel’ Slovenska nare na besedna zveza muђrski sniχ1 je v slovenš ini hapax legomenon, ki je bila v okviru projekta Slovenski lingvisti ni atlas (= SLA) sredi sedemdesetih 1 kniha.indb 101 Ta nare na besedna zveza ni v nobeni zvezi s sln. neologisti nim ekološkim terminom morski sneg ‘mikroskopsko majhni lebde i delci organskih snovi, ki se nakopi ijo na morski gladini’, ki v slovenš ini obstaja le nekaj let in ga zato lahko najdemo le po medmrežju, ker ga slovensko slovaropisje še ni utegnilo evidentirati. Besedna zveza je tako kot n. Meeresschnee kalk po angl. ekološkem terminu marine snow. 9.4.2009 16:15:17 102 Metka Furlan let prejšnjega stoletja v pomenu ‘drobna to a = kleiner, feiner Hagel’ zabeležena na slovenskem skrajnem zahodu v kraju Kozana v Brdih, ki leži severno od Nove Gorice in nedale od italijanske meje. V tej besedni zvezi pridevnik muђrski ne more biti nosilec pomena ‘marinus’, pot do identiﬁkacije pomena pa nakazujejo njegovi sinonimi, ki se pojavljajo v bližini Kozane v Brdih. 2.1. Slovensko nare no kozomцr ‘drobna to a = kleiner, feiner Hagel’ Tam se v ve krajih (Kal nad Kanalom, Most na So i, Kred, epovan, Lokve,2 Stopec in Temljine3) za pomen ‘drobna to a = kleiner, feiner Hagel’ uporablja leksem kozomцr (m.), gen. kozomra. Obmo je rabe tega slovenskega leksema na zahodu sega tudi v sosednjo državo Italijo, kjer se kazòmar, gen. -ja in kazòmer, gen. -ja (Špehonja 2003: 56) v enakem pomenu rabi v nadiškem slovenskem nare ju. Na nekdaj širši areal tega meteorološkega termina kažejo v slovenš ini oron. Kozamor ‘vzpetina ob meji s Hrvaško v ob ini Ilirska Bistrica’ (AS), dve imeni koroških zaselkov Kozamurnik ‘zaselek vzhodno od kraja Obirsko v Avstriji; zaselek severno od kraja Bele Vode v ob ini Šoštanj’ (AS), posredno pa tudi priimka Kozamurnik4 oz. Kozamernik.5 Enak termin je znan v hrv. kozòmor z avgmentativom kozòmorina, ki se v Dubrovniku uporablja za ozna evanje vlažnega in vetrovnega vremena, ko piha mo an veter z vzhoda in isto asno dežuje in pada to a ali sneg, pri Mikalji, Della Belli in drugih hrvaških slovarnikih pa kozomor ozna uje burjo, tj. severovzhodni mrzel veter (ARj). Vuk Karadžić je pojasnil, da ta hrv. beseda ozna uje slabo, zlasti pomladansko vreme, ko koze poginjajo (ARj). Na južnoslovanskem prostoru je bil termin gotovo znan tudi pri Srbih, kot pri a slovenskemu oronimu identi en srb. Kozomor ‘planina v užiškem obmo ju na jugu Srbije’ (ARj). V svojem asu pa je Jungmann zapisal, da je beseda kozomor, ki ozna uje severni veter, v eš ini zastarela (Jungmann 1835–1839, II: 153). 2.2. Pridevnik *mòrȕskȓjȕ ← *mòrȓ (: *mцrȓ) Izglagolska zloženka *kozo-mòrȓ v etimološkem smislu pomeni *‘morjenje koz’6 in kaže, da koren *mor- ‘moriti/morjenje’ v slovanski leksiki lahko nastopa tudi v meteoroloških terminih. V sln. nare nem hapaksu legomenon muђrski sniχ reﬂeks samostalnika *sněg̑ ȓ nedvomno nastopa v pomenu ‘nix’. e upoštevamo pomensko motivacijo v sinonimu *kozo-mòrȓ, je verjetno, da je drobna to a s pridevnikom muђrski < *mòrȕskȓjȕ7 ozna ena po svoji pogubnosti, da pomori drobnico. Drobna to a je s to besedno zvezo ozna ena kot ‘smrtonosen, morilski, uni ujo , poguben sneg’. 2 3 4 5 6 7 kniha.indb 102 Podatek za vse navedene kraje je bil vzet iz gradiva za SLA. Podatek povzemam iz Pleteršnikovega slovarja, le da je ime kraja Stopec namesto tam zapisanega Stopice usklajeno s sodobno obliko imena, bolj natan no lokacijo Temljine namesto Pleteršnikove Tolm. = Tolminsko pa povzemam po Štreklju 1892: 16. Po ZSSP 1974 je bil priimek znan v Dravogradu in Ljubljani z okolico. Sem spada tudi koroško obirsko hišno ime Pər Quzamù:rnq, leta 1825 Kosamurnigg (Karni ar 1990: 101) < *Kozomòrȕnikȓ. Po ZSSP 1974 je bil priimek znan v Kranju, Brežicah, Ljubljani z okolico in Radovljici. Korenska povezava je stara in jo najdemo že pri Mikloši u 1886: 136, in Bernekerju 1908–1913: 595. Pred njima je sln. leksem s hrv. povezal že Erjavec 1879: 142. K reﬂeksu novoakutiranega *ò prim. v istem govoru še nuђsəm ‘nosim’ (SLA) < *nòsimȕ, pruчsəm ‘prosim’ < *pròsimȕ (SLA). 9.4.2009 16:15:18 Polisemija in homonimija slovanskega pridevnika *morȕskȓ 103 Pomensko enak pridevnik bi bilo mogo e identiﬁcirati tudi v . besedni zvezi morská rána ‘kuga’ (Jungmann 1835–1839, II: 492).8 Ni namre verjetno, da bi se leksikalni pomen ‘kuga’ tu realiziral iz prvotnega *‘kužna rana’, ampak je z besedno zvezo morská rána kuga kot pogubna, smrtonosna bolezen lahko ozna ena kot ‘smrtonosni, uni ujo i, pogubni udarec’ oz. ‘smrtonosna, uni ujo a, pogubna rana = bolezen’. Pridevnik *mòrȕskȓjȕ ‘smrtonosen, morilski, uni ujo , poguben ipd.’ je v sln. in . besedni zvezi glede fonemskega zaporedja homonimen s splošnoslov. *morȕskȓ̀jȕ ‘marinus’,9 v njem pa se, e upoštevamo tudi Dybojevo akcentsko paradigmatiko, ohranja slov. deverbativ *mòrȓ (m.) v enakem aktivno-tranzitivnem pomenu *‘moritev, morjenje = Morden’ kot v zloženkah tipa *kozo-mòrȓ, *samo-mòrȓ, *děto-mòrȓ… 2.2.1. *morȕskȓjȕ : *morȕnȓjȕ Samostalnika *morȓ (m.) in *mor’e (n.) besedotvorne paralelnosti ne kažeta le pri tvorbi pridevnika na *-ȕsk-, ampak tudi na -ȕn-.10 Ob arealno širokem pridevniku *morȕskȓ̀jȕ ‘marinus’ je njegov sinonim *morȕnȓjȕ znan v hrv., srb., . in slovin. (ÈSSJ 19: 252).11 Ob tu evidentiranem *mòrȕskȓjȕ ‘smrtonosen, morilski, uni ujo , poguben ipd.’ (sln., .) je pridevnik *morȕnȓjȕ znan v ve ini slov. jezikov, pomensko polje pa mu variira, pogosto skladno s spremembo pomena reﬂeksa *mòrȓ, ki se je ponekod pomešal in izena il s psl. *mцrȓ ‘umiranje, smrt = kuga’.12 Tako imata npr. sln. mцr (m.), gen. móra in akcentsko razli ni hrv. mчr (m.), gen. mчra (ARj) enak pomen ‘umiranje, smrt, kuga’, . mor ‘kuga, kužna bolezen’ iz *mòrȓ ima ob sebi pridevnik morní ‘kužen’. V pomenu ‘morilski, uni ujo ipd.’ je pridevnik na -ȕn- znan v hrvaš ini (prim. Morne dajuć mu trude (ARj)) in vsaj še v ruski nare ni besedni zvezi mórnoe zelȕje ‘strupeno zeliš e’ (Dalȕ II: 347) < *mòrȕnoje ← *mòrȓ, kjer je leksikalni pomen pridevnika mogo e izvesti iz ‘morilski, uni ujo , poguben ipd.’. 2.3. Pomenska prekrivnost med *kozo-mòrȓ in *morȕš izna Primerljivo pomensko polje, ki ga zloženka *kozo-mòrȓ izkazuje v hrv. in ., ima poljsko-kašubski leksem *morȕš izna (← *morȕskȓjȕ). Poljsko nar. morszczyzna pomeni ‘sever’ pa tudi ‘deževno jesensko vreme, ko pada droben dež’ (Kar owicz 1900–1911, III: 184, 183), kaš. morš ëzna pa ‘dolgotrajen severni veter, zlasti severovzhodnik, veter z morja’, ‘sever’, ‘polje, ki leži na severni strani kmetije’, ‘nerodovitna mo virnata zemlja’ in ‘pritlikavo drevo’.13 Bory je oba leksema prek pridevnika *morȕskȓjȕ izvajal iz psl. *mor’e ‘mare’, verjetno zato, ker se je sem ‘sever/severna stran’ v obeh leksemih na severnem poljskem in kašubskem obmo ju lahko razvil iz sema ‘morski/morska stran’. Pomensko polje zloženke *kozo-mòrȓ in pridevnik *mòrȕskȓjȕ ‘morilski, uni ujo , poguben ipd.’ pa to eno8 O tej besedni zvezi imam premalo drugih podatkov, na podlagi katerih bi bilo mogo e sklepati, zakaj besedna zveza pri Jungmannu ni zapisana *mořská rána. 9 Prim. r. morskój. 10 Enak besedotvorni paralelizem je znan pri deverbativu *vцjȕ (m.) ‘vojak’, kjer sta pridevnika na *-ȕskin *-ȕn- že substantivizirana, prim. sln. vójska ‘bellum’ in r. vojná ‘isto’. 11 Areal tega pridevnika je bil širši, kot ponazarjata sln. primorski besedi morník ‘veter z morja’ (Pleteršnik) in morníca ‘morska voda’. O slednji Mati etov 1992: 213 s. 12 Identi na tvorba je znana v lit. mãras ‘umiranje, smrt, kuga’ in gr. mÒroj ‘usoda, smrtna usoda, smrt’. 13 Kašubsko gradivo je citirano po SEK III: 259, 263. kniha.indb 103 9.4.2009 16:15:18 104 Metka Furlan zna no interpretacijo postavlja pod vprašaj, ker pomeni poljsko-kašubskega leksema *morȕš izna verjetno ne izvirajo le od pridevnika *morȕskȓ̀jȕ ‘marinus’, ampak tudi *mòrȕskȓjȕ ‘morilski, uni ujo , poguben ipd.’. Pomen ‘deževno jesensko vreme, ko pada droben dež’ se je p. morszczyzna iz pridevnika *mòrȕskȓjȕ ‘morilski, uni ujo , poguben ipd.’ lahko razvil prek pomenske motivacije ‘slabo = pogubno, uni ujo e vreme’. V kaš. morš ëzna ‘nerodovitna mo virnata zemlja’ bi se sicer lahko ohranjal arhai en pomen ‘mlaka, mo virje ipd.’ psl. *mor’e (Glej spodaj!), zaradi sema ‘nerodoviten’ in ker se v nekaterih slov. jezikih samostalnik *mȕrtvica uporablja za ozna evanje mrtve, nerodovitne zemlje, prim. npr. blg. mrȓtvíca ‘nerodovitna tla’ (ÈSSJ 21: 142), pa bi bilo ta pomen in pa pomen ‘pritlikavo drevo’ < *‘v rasti zamorjeno, zatrto, zaostalo drevo = mrtvo drevo’ bolje povezati z rezultativnim pomenom pridevnika *mòrȕskȓjȕ ‘morilski’, tj. z ‘zamorjen, zatrt = mrtev’. Ob tem bi bilo treba tudi upoštevati, da se sem ‘sever/severna stran’ celo lahko razvije v okviru prvotnega pomena ‘mrtev/mrtva stran’, kot ponazarja blg. nar. mrtvína ‘mrzlo in neprijetno obmo je na severni strani’.14 3. Slovensko nare no morska kost ‘nadkost = Überbein’ Reﬂeks pridevnika *mòrȕskȓjȕ v pomenu ‘mrtev’ je mogo e identiﬁcirati v sln. nare ni besedni zvezi morska kost, ki v knjižni slovenš ini ustreza terminoma divja kost oz. mrtva kost. Ta v veterini ozna ujeta gr ast koš en izrastek na površini cevastih kosti (SSKJ), v medicini pa se tak izrastek na lovekovi kosti, ki povzro a mo ne bole ine, ozna uje s tujko osteoﬁt. Pleteršnik je besedno zvezo morska kost, ki jo je poznal iz Cigaletovega slovarja, imel pa je tudi podatek, da je znana na Kranjskem in Štajerskem, predstavil s pomenom ‘Überbein (ein Knochenauswuchs)’. Še danes je kot mú:rsqa qò:st ‘nadkost’ znana v obirskem koroškem nare ju (Karni ar 1990: 188), kot mə̀:rska kùost ‘hrustanec; divja ali mrtva kost, gr ast koš en izrastek, navadno na kosteh gležnja ali roke’ pa v bovškem govoru (Ivan i Kutin 2007: 66). V podobni nare ni realizaciji mrska kost (npr. mrska kost mu raste) je bil termin v prejšnjem stoletju evidentiran v tolminskem nare ju v kraju Temljine (Kenda 1926: 45). Pomen tega sln. pridevnika je mogo e identiﬁcirati na podlagi slov. sinonimov, kot so npr. slš. mrtvá kost ‘trda oteklina’, ukr. kístka mértva ‘bolezen, izrastek na telesu’ (Grin enko), p. nar. martwica ‘izrastek na kolenu (za konje)’ (Kar owicz 1900–1911, III: 119 s.) in blg. nar. martvák ‘trdi izrastek, divja kost’ (ÈSSJ 21: 141). Bezlaj ESSJ 2: 216, je sicer svoj as menil, da je sintagma morska kost15 po naslonitvi „na mora ali na morȓ“ nastala iz prvotnega sln. *navska kost, kar bi ustrezalo . návní kost oz. r. navȕja kósto ka. Bezlajeva razlaga o ljudskoetimološkem nastanku sln. pridevnika *mrski ‘mrtev’ pa v kontekstu tu obravnavanega problema ni prepri ljiva. Slovani bole ega kostnega izrastka, ki so ga dojemali kot mrtvo kost, verjetno niso ozna evali z enim pridevnikom, ampak vsaj s tremi, tj. z *navȕnȓjȕ/navȕjȕ (← *navȕ (m.) ‘umrli = mrtvec’), *mȕrtvȓ in *mòrȕskȓjȕ. 14 15 kniha.indb 104 Citirano po ÈSSJ 21: 144. Pomen ‘kostni tumor’ v Bezlaj ESSJ 2: 216, za morska kost ne ustreza predstavitvi pomena v Pleteršnikovem slovarju in drugih slovenskih leksikalnih zbirkah. 9.4.2009 16:15:18 Polisemija in homonimija slovanskega pridevnika *morȕskȓ 105 4. Slovansko *mor skoje oko Kaj pa pomeni pridevnik v besedni zvezi *morȕskoje oko? Ali sta dosedanji razlagi sprejemljivi, e je Isa enko 1957: 313 s., sklepal na pomen ‘jezerski’, Machek 1968: 412, pa na ‘mo virnat’? Slov. besedna zveza *morȕskoje oko v slš. morské oko po Isa enkovi predstavitvi ozna uje manjše gorsko jezero v Tatrah. Enako je slš. besedna zveza razložena pri Kálalu 1924: 341, 418. Machek 1968: 412, pa je opozoril, da je izraz za isto vrsto gorskih jezer znan tudi drugod po Slovaškem, npr. v kraju Tisovec, kjer je na grebenu Trstje obsežna ravnina s t. i. morskim okom, ki je danes le še ve ja mlaka. Njegovo opozorilo se potrjuje v SSN II: 591, po katerem je slš. apelativna zveza morske oko znana v kraju Dlhá Lúka iz okraja Bardejov na severovzhodu Slovaške morské oko v kraju Návojovce v okraju Topo any na zahodu Slovaške, ozna uje pa mokro obmo je oz. studenec v bližini izvira pa tudi gorsko jezero. Besedna zveza se onimizirana rabi v vzhodnih Tatrah, kjer pod Sninskim kamnom v Vihorlatskem gorovju ozna uje manjše gorsko jezero ledeniškega izvora. Poljsko Morskie Oko je ime jezera ledeniškega izvora v Visokih Tatrah, ki se je prej imenovalo Polski Staw, Rybi Staw, Zielona Woda (Malec 2003: 161). Pri Kar owiczu 1900–1911, III: 184, pa v zapisu na ziemi są morskie oka bezdenne … Z tych źródlisk, morskich oków woda z pod ziemie i ska wychodzi besedna zveza ozna uje vodni izvir v globini oz. vodne izvire v globini. Torej podobno kot ukr. nar. vóko ‘vdolbina v skali, iz katere te e voda’ (ÈSSJ 32: 41). V ešino je bilo mořské oko prevzeto iz slovaš ine (Machek 1968: 411), toda hrv. zveza morske o i je ljudski izraz za jezera ledeniškega izvora (Re nik SHKJ 4: 97).16 4.1. Slov. *morȕskȓ̀jȕ ← *mцr’e ‘lacus/palus’ Isa enko je svojo razlago, da pridevnik *morȕskoje v besedni zvezi *morȕskoje oko pomeni ‘jezerski’ in da se torej tu pomen psl. *mor’e ohranja v prvotnem pomenu ‘lacus’, še preden je pomenil ‘mare’, utemeljeval s soobstajanjem pomenov ‘morje’ in ‘jezero’ v n. See (f./m.), s soobstajanjem pomenov ‘mo virje’ in ‘jezero’ v slov. *pleso (prim. . pleso ‘mo virje’ : slš. pleso ‘gorsko jezero ledeniškega izvora’ : r. plëso ‘razširjen del reke v obrežju’) in z variabilnostjo pomenskega polja reﬂeksov praide. samostalnika *mori-, ki povsod ne ozna uje le morja, ampak: a) v baltski skupini poleg morja lahko ozna uje tudi zaliv, npr. lit. mãr s (pl.) ‘Kurški zaliv’, stprus. mary ‘zaliv’; b) v germanskih jezikih pridevnik *mariska- in vrddhi tvorba *mōra- iz praide. *mori- (n.)17 ozna ujeta samo mo virje ali mo virnato obmo je (npr. srnizkonem. mersch, marsch ‘rodovitna nižina ob morju ali reki’, stangl. mer(i)sc ‘mo virje’; stvn. muor (m./n.) ‘mo virje’); v osetš ini mal (< *mori-) ozna uje globoko stoje o vodo; c) v ruš ini nare ni samostalnik morcó iz psl. *mor’e ozna uje jezero, nastalo iz razširjenega rokava ob re nem ustju.18 16 17 18 kniha.indb 105 Vir za ta podatek v slovarju je knjiga Kalmete Ratimirja, Opća geograﬁja za više razrede gimnazije, Zagreb 1955. O razvoju ajevskega vokala iz praide. ojevskega v lat. mare ‘morje’ glej Schrijver 1991. Ta tvorba se onimizirana ohranja v ukr. nar. hdn. Mórcja (pl.), gen. -iv, ki ozna uje skupino jezer na kirovogradskem obmo ju (Karpenko 2004: 346). 9.4.2009 16:15:18 106 Metka Furlan Isa enkovo razlago, da v praslovanš ini samostalnik *mor’e (in njegov ustrezni pridevnik *morȕskȓ(jȕ)) pomensko ni bil stabilen in da je pred sre anjem Slovanov z morjem lahko ozna eval katero koli stoje o sladko vodo (zaliv, razširjen del reke v obrežju, jezero ali mo virje), ki sta jo Gamkrelidze in Ivanov smiselno projicirala na vse jezike z reﬂeksom praide. *mor-i- ‘jezero (→ mo virje’) → ‘morje’ (Gamkrelidze–Ivanov 1995, II: 580), potrjujejo pomeni v posameznih slov. jezikih, ki so bili evidentirani v ÈSSJ 19: 227 s., in kažejo, da ob ve inskem mlajšem pomenu ‘mare’ nastopajo vsaj še štirje, in sicer: a) ‘jezero’: srb. nar. mцro, stp. morze, str. in nr. nar. more, toda slovin. moře ‘ve je jezero’; b) ‘(ve ji) (pokrit) vodni rezervoar’, ki bi lahko tudi kazal na razvoj iz pomena ‘izvir’: p. nar. morze, ukr. móre in str. more, kjer str. pomen ‘ve ji vodni rezervoar sladke ali slane vode’ lahko že kaže na vpliv pomena ‘mare’; c) ‘ istina v jezeru’: r. uralsko móre ‘del s trsjem zaraslega jezera, kjer je voda ista’; d) ‘luža oz. mlaka na polju/travniku’: r. pskovsko in tversko ‘mlaka na polju’, br. nar. móre ‘z vodo zalit travnik’ (ekspresivno). Zadnji pomen bi bilo iz imenskega gradiva mogo e predpostaviti tudi vsaj za slovensko severozahodno obmo je, ker koroški mtpn. W Mù:ri < *vȓ mцr’u19 (lok. sg.), ki na Obirskem ozna uje mo virnata tla (Karni ar 1990: 82), nima nobene zveze z morjem, ampak se, sode po konﬁguraciji tal, v njem *mor’e ohranja v pomenu ‘palus’. Tudi v štajerskem tpn. Mórje, lok. sg. v Mórju, adj. mórski, stanovniško ime Mór ani (SKI), imenu razložene vasi po obronkih Pohorja južno od Frama s precej mo virnatim in gozdnatim svetom (KLDB 1937: 412), se reﬂeks psl. *mor’e lahko ohranja v enakem pomenu.20 eprav sta tako Isa enkova kot tudi Machkova pomenska razlaga pridevnika v *morȕskoje oko zaradi potrjenega pomena ‘lacus’ in ‘palus’ samostalnika *mor’e možni, za Machkovo razlago pa govori tudi hdn. Blatno jezero, n. Plattensee, se postavlja vprašanje, zakaj naj bi bila ve inoma manjša gorska jezera ledeniškega izvora, ki so z *morȕskoje oko ozna ena v p., slš. in hrv., pleonasti no ozna ena kot *‘jezerska jezera’ (Isa enko) oz. *‘mo virnata/mo virska jezera’ (Machek). Geografski termin metafori nega izvora *oko v zvezi *morȕskoje oko pomeni ‘jezero’. Ta pomen je razumljiv in sprejemljiv tudi zato, ker je tak generi ni pomen, ki drugod pogosto vsebuje tudi sem ‘fons’ (prim. hrv./srb. цko ‘mesto v jezeru s podvodnim izvirom’ (ARj)), znan v ukrajinš ini, eš ini in bolgarš ini (Šulȕga 1998: 188 s.). Za gorska jezera ledeniškega izvora je zna ilno, da niso nastala zaradi vodnih izvirov in da praviloma vidnih vodnih izvirov oz. dotokov tudi nimajo, zato je možno, da je pridevnik v besedni zvezi *morȕskoje oko ozna eval prav to njihovo zna ilnost. Besedna zveza *morȕskoje oko je zato lahko jezero ozna evala kot ‘mrtvo jezero’, tj. 19 20 kniha.indb 106 V koroškem obirskem nare ju se reﬂeks cirkumﬂektiranega sln. ц pred r razvije v ujevski vokal, npr. za hù:r ‘za gђro’, sqù:rja ‘skђrja’ (Karni ar 1990: 26). Bezlaj je ta toponim obravnaval ve krat in vedno skupaj s tpn. Morskó, zato korenske razlage, navedene v to ki 5., veljajo tudi zanj. 9.4.2009 16:15:18 Polisemija in homonimija slovanskega pridevnika *morȕskȓ 107 jezero brez vidnih vodnih izvirov oz. dotokov in v njej se zato lahko ohranja pridevnik *mòrȕskoje v pomenu ‘mrtev’. e so danes s terminom *morȕskoje oko ozna ena tudi mo virnata obmo ja, kot velja za ravnino s t. i. morskim okom v kraju Tisovec na Slovaškem (Machek 1968: 412), taka poimenovanja lahko le kažejo, da je mo virnato obmo je nastalo iz jezera. Tako poimenovanje je tudi ukr. zakarpatsko mórsk’ə óko ‘mo virje’.21 Kako pa naj se v tem kontekstu razume p. nar. sintagmo morskie oka, ki pomeni ‘vodni izviri v breznu’ in ne potrjuje niti jedrnega sema ‘jezero’, ali pa p. novejše ime jezera Morskie oko, ki viden dotok ima? Tudi slš. nar. pomen ‘studenec v bližini izvira’ je v nasprotju z razlago o psl. geografskem terminu *morȕskoje oko, ki naj bi jezera brez vidnih vodnih izvirov oz. dotokov ozna eval kot mrtva jezera. Ker so s sintagmo *morȕskoje oko jezera ledeniškega izvora ozna ena v treh slov. jezikih, je možno, da so bila obmo ja z izvirom (p. nar.) oz. obmo je ob izviru (slš. nar.) poimenovana s pomensko izpraznjeno = frazeologizirano sintagmo, ki se je v jedrnem delu znova pomensko napolnila s pomenom geografskega termina *цko, ki ni vseboval sema ‘jezero’, ampak le ‘izvir’, tj. *‘odprtina, kjer voda prihaja na dan’, prim. mak. oko ‘izvir’ (Vidoeski 1999: 100), hrv. цko ‘naravni izvir’ (HER), sln. oko ‘Quellgrund’ (Janeži 1893: 364), toda tudi oko ‘okroglast zaton ali kraška vrta a z enim ali ve izviri na dnu ali ob straneh’ (Lokar 1937: 111; Bezlaj 2003, I: 17). Zgodnjo pomensko izpraznjenost sintagme lahko odraža tudi dejstvo, da so jo nemški kolonisti, ki so bili v okolici Tater naseljeni že v 13. stoletju, prevedli z Meeresauge in da se je v zvezi s takim razumevanjem sintagme porodila ljudska razlaga, da so ta globoka gorska jezera povezana z morjem in da v asu neviht na morju pogosto narastejo in povzro ijo povodenj v dolini. Obratna razlaga, da naj bi p. Morskie oko predstavljalo kalk n. Meeresauge, ki jo po Rymut-u in Mól-u sprejema Malec 2003: 161, namre ni verjetna, ker, kot je izpostavil že Machek 1968: 412, so bila tako ozna ena enaka gorska jezera tudi drugod po Slovaškem in ne nazadnje proti taki interpretaciji govori tudi hrv. ljudska sintagma morske o i ‘jezera ledeniškega izvora’. 5. Slovenski toponim Morskó Udolph 1979: 217, 219, je slede Rospondu 1969: 186, pokazal, da je na širšem slov. obmo ju razpršenih ve toponimov elipti nega nastanka tipa *Morȕskȓ oz. *Morȕsko, pri katerih možnosti antroponimi nega izvora sicer ne bi smeli apriorno izklju iti, je pa vsaj pri manjšem številu od njih mogo e predvidevati, da vsebujejo slov. apelativ *mцr’e, a gotovo ne v pomenu ‘mare’. Opozorilo na skrajno previdnost pri etimologiziranju teh slov. toponimov je treba resno upoštevati, saj se v njih lahko ohranja tudi pridevnik s pomensko podstavo ‘mrtev’, pri katerem se, upoštevajo apelativno in onomasti no rabo sinonimnega pridevnika *mȕrtvȓ, odpirajo dodatne možnosti za ve poimenovalnih vzorcev, npr. po nerodovitni zemlji, po osojni legi, po pustem obmo ju ipd. Še ve . Zaradi paralelne tvorjenosti izsamostalniških pridevnikov na *-ȕsk- in *-ȕn- pa za sedaj sicer le na teoreti ni ravni upravi eno pri akujemo tudi obstoj pridevnika *morȕskȓ̀jȕ *‘vro , to21 kniha.indb 107 Citirano po Tolstoj 1969: 209. 9.4.2009 16:15:19 108 Metka Furlan pel, mla en ipd.’, ker *mцrȕnȓ, f. *morȕn, n. *mцrȕno ‘vro , topel, mla en’ obstaja v slovenš ini in ruš ini.22 Pridevnik vsebuje isti koren kot sti. márīci- (f.) ‘žarek’ in gr. marma…rw ‘svetiti se, lesketati se, žareti, iskriti’ (Bezlaj ESSJ 2: 195) in kljub domnevi v ÈSSJ 19: 150, da se pridevniški pomen ‘tepidus’ lahko razvije iz samostalniškega ‘palūs’,23 ne more biti tvorjenka iz *mцr’e ‘mlaka, mo virje ipd.’. Edini toponim elipti nega izvora s pridevnikom *Morȕsk- v slovenš ini ozna uje vas na skrajnem zahodnem obmo ju, kjer sta bila evidentirana sinonimna nare na meteorološka termina kozomцr in muђrski sniχ < *mòrȕskȓjȕ sněg̑ ȓ. Severno od Nove Gorice in južno od kraja Kanal nad levim bregom So e leži deloma na terasi, deloma pa že na pobo ju vzpetine Vrhovski Kuk (716 m) strnjena vas z imenom, ki je danes standardizirano kot Morskó (n.), gen. Morskéga, njegovo stanovniško ime pa se glasi Morš àn (SKI), sredi petdesetih let prejšnjega stoletja pa se je ime nare no še izgovarjalo Mərski (n.), gen. z MorskiƵa, lok. u Morskim, njegovo stanovniško ime Morš nč (SLA). Ime vasi je v lokativni obliki Morskem omenjeno že leta 1398 (Kos 1954: 125).24 V petdesetih in šestdesetih letih prejšnjega stoletja je ta toponim ve krat poizkušal razložiti Bezlaj in domneval, da se v njem ohranja predromanska osnova *marra‘gruš , prod’ (Bezlaj 2003: 60, 901), kasneje pa je pomislil na star etnikon Naristi (Bezlaj 2003: 291). Toponim je povezal s slš. hdn. Morské oko, vendar je dvomil, da bi se v obeh imenih ohranjal slov. suﬁks *-ȕsk- (Bezlaj 2003: 352, 682), nato pa je v Vodnih imenih zapisal: „Vendar je za adj. *morȕskojé mogo a brez težav slovanska razlaga.“ (Bezlaj 1961: 34). Nekaj let kasneje je toponim povezal z ide. korenom *(s)ner‘kriviti, vrteti’ (Bezlaj 2003: 324). K stari razlagi o substratnem elementu v slovenš ini se je vrnil v ESSJ (Bezlaj ESSJ 2: 211, 213). Na podlagi razpoložljivih stvarnih podatkov o kraju in na podlagi ogleda obmo ja, kjer vas leži, je mogo e sklepati, da toponim Mərski, ki kaže na izpeljavo iz baritonirane samostalniške predloge *mцr’e ali *mцrȓ, verjetno: a) ni bil tvorjen iz antroponima, ker za tako razlago ni stvarnega podatka o njem; b) ni bil tvorjen iz pridevnika *morȕskòje (← *mцr’e) v pomenu ‘jezerski’, ker na to iz konﬁguracije tal ni mogo e sklepati; c) ni bil tvorjen iz pridevnika *morȕskòje (← *mцr’e) v pomenu ‘mo virnat’, ker na to iz konﬁguracije tal tudi ni mogo e sklepati; ) ni bil tvorjen iz pridevnika *morȕskòje ‘mla en, topel, vro ipd.’, ki ga je mogo e predpostaviti na podlagi obstoja *mцrȕnȓ, f. *morȕn, n. *mцrȕno ‘vro , topel, mla en’, ker za obmo je ni zna ilna prisojna lega. 22 23 24 kniha.indb 108 V slovenš ini je pridevnik moren, f. morna ‘tepidus’ znan na Notranjskem, v Soški dolini, na obmo ju nadiškega nare ja in se uporablja za kakovostno ozna evanje vode (Pleteršnik) pa tudi mleka, kot ponazarja nadiška zveza mljèko je mornùa ‘mleko je mla no’ (Rigoni–Salvino 1999: 170) < *mцrȕno, prim. r. nar. mórno ‘vro e, toplo’. Domneva je tam podana na podlagi podobnosti sln. mlá en, f. mlá na ‘tepidus’, hrv., srb. mlá an, f. mlá na, tudi mla ìna ‘toplota’, mlk, f. mláka ‘tepidus’, mak. mlak ‘isto’, blg. mlak s psl. *molka ‘palus’. Pred tem sta znana še dva zapisa, in sicer ca. 1340 in Chanol ze Mors in 1367 ze Murzik (citirano po Bezlaj 1961: 34) = *Morsk. 9.4.2009 16:15:19 Polisemija in homonimija slovanskega pridevnika *morȕskȓ 109 Ravno nasprotno. Ker se vas razteza tudi na pobo ju vzpetine, ki z vzhoda zaradi višine (716) zastira pot soncu, je možno, da je toponim mikrotoponimi nega izvora, ker je bila zahodna stran vzpetine s pridevnikom *mцrȕskȓ, v dolo ni obliki *morȕskȓ̀jȕ ozna ena kot mrtvo = sen no pobo je, vas na takem obmo ju pa je dobila ime *Morȕskòje (selo). 6. Pridevnika *mòr sk j /mor sk` j ‘mrtev’ ← *mòr /mò`r Naglasna variantnost, ki jo pridevnik *morȕskȓjȕ v pomenu ‘mrtev’ izkazuje v slovenš ini (*mòrȕskȓjȕ : *morȕskȓ̀jȕ), odraža naglasno variantnost samostalnikov *mòrȓ : *mцrȓ (← ide. nar. *mér-ti ‘izginevati, umirati’), ki sta se kljub izhodnemu razli nemu pomenu ‘umirajo , mrtev’ (tip forÒj ‘neso , ugoden’) : ‘umiranje, smrt’ (tip fÒroj ‘prinašanje’) ponekod pomensko izena ila (npr. sln. mцr , gen. móra in hrv. mчr, gen. mчra, oboje ‘umiranje, smrt, kuga’). Izvorni pomen substantiviziranega psl. *mòrȓ, tj. ‘mrtvec’ pa se ohranja v sln. etnološkem terminu morje (n.) ‘duše otrok, ki so brez krsta umrli’, ki je tako kot sinonim nvje (← *navȕ ‘umrli, mrtvec’; Bezlaj ESSJ 2: 216) po tvorbi kolektiv: *mòrȓ ‘mrtvec’ → *mòrȕje *‘mrtveci’. Od kod pa izvira pomensko razmerje ‘smrtonosen, morilski, poguben…’ : ‘mrtev’ pridevnika *mòrȕskȓjȕ/*morȕskȓ̀jȕ? Aktivno-tranzitivni pomen deverbativa *morȓ, ki ga ohranja tudi pridevniška izpeljanka, je v deverbativni tvorbi sekundaren in je verjetno nastal pod vplivom denominativnega glagola *morı́´ti ← *mцrȓ. 7. Zaklju ek Ob do sedaj evidentiranem pridevniku na *-ȕsk- iz psl. polisemantema *mor’e ‘jezero (→ mo virje), morje’, pri katerem je ob dokumentiranem dominantnem pomenu ‘marinus’ in arealno ozkem ‘severen’ (ÈSSJ) mogo e pri akovati še pomena ‘jezerski’ (Isa enko) in ‘mo virnat’ (Machek), je potrebno predpostaviti tudi obstoj psl. homonimnega pridevnika *mòrȕskȓjȕ/morȕskȓ̀jȕ (← psl. *mòrȓ/mцrȓ) ‘mrtev’ v: a) sln. nar. morska kost ‘osteoﬁt’ < *mòrȕskaja kostȕ *‘mrtva kost’; b) kaš. morš ëzna ‘nerodovitna mo virnata zemlja’ < *‘mrtva zemlja’, ‘pritlikavo drevo’ < *‘v rasti zamorjeno, zatrto, zaostalo drevo = mrtvo drevo’; c) psl. geografskem terminu *morȕskoje oko *‘mrtvo jezero, tj. jezero brez vidnih vodnih virov oz. dotokov’; d) sln. tpn. Morskó, nar. Mərski < *Morȕskòje (selo) *‘vas na mrtvi = sen ni strani vzpetine’. Pridevnik *mòrȕskȓjȕ/morȕskȓ̀jȕ je pod vplivom denominativa *morı́´ti pridobil tudi aktivno-tranzitivni pomen ‘smrtonosen, morilski, ubijalski, poguben ipd.’ in ga je mogo e prepoznati v: a) sln. nar. muђrski sniχ ‘drobna to a = kleiner, feiner Hagel’ < *mòrȕskȓjȕ *‘smrtonosen, morilski, poguben sneg’; b) . morská rána ‘kuga’ < *‘smrtonosna, pogubna … (bolezen)’; c) p. nar. morszczyzna ‘deževno jesensko vreme, ko pada droben dež’ < *‘pogubno vreme’. kniha.indb 109 9.4.2009 16:15:19 110 Metka Furlan Zaradi paralelne tvorjenosti izsamostalniških pridevnikov na *-ȕsk- in *-ȕn- pa bi bilo pri nadaljnjih analizah gradiva z zaporedjem *morȕsk- treba upoštevati tudi možnost obstoja tretjega psl. pridevnika *morȕskȓ̀jȕ *‘vro , topel, mla en ipd.’. Viri in literatura ARj: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, Zagreb 1880–1976. AS: Atlas Slovenije. 109 preglednih kart 1:50 000, Ljubljana. Berneker 1908–1913: Berneker, E., Slavisches etymologisches Wörterbuch. Erster Band A–L, Heidelberg. Bezlaj ESSJ: Bezlaj, F., Etimološki slovar slovenskega jezika, 1–5. Avtorji gesel F. Bezlaj, M. Snoj in M. Furlan. Ljubljana 1976–2007. Bezlaj 1961: Bezlaj, F., Slovenska vodna imena, II. del (M–Ž), Ljubljana. Bezlaj 2003: Bezlaj, F., Zbrani jezikoslovni spisiI, I–II. Ur. M. Furlan, Ljubljana. Dalȕ: Dalȕ,V., Tolkovyj slovarȕ velikorusskago jazyka, I–IV. Vtoroe izdanie, ispravlennoe i znaitelȕno umnožennoe po rukopisi avtora, S.-Peterburgȓ – Moskva 1880–1882. Darms 1978: Darms, G., Schwäher und Schwager, Hahn und Huhn. Die Vddhi-Ableitung im Germanischen, München. Dybo 1981: Dybo, V. A., Slavjanskaja akcentologija. Opyt rekonstrukcii sistemy akcentnych paradigm v praslavjanskom, Moskva. Erjavec 1879: Erjavec, F., Iz pótne torbe. V: Letopis Matice slovenske za leto 1879, Ljubljana, 118–147. ÈSSJ: Ètimologi eskij slovarȕ slavjanskich jazykov, I–, Moskva 1974–. Gamkrelidze–Ivanov 1995: Gamkrelidze, T. V. – Ivanov, V. V., Indo-European and the IndoEuropeans. A Reconstruction and Historical Analysis of a Proto-Language and a ProtoCulture. I–II. Preface by R. Jakobson. English version by J. Nichols, Berlin – New York. Grin enko: Grin enko, B. D., Slovarȕ ukrainskago jazyka, I–IV, Kievȓ 1907–1909. HER: Hrvatski enciklopedijski rje nik, Zagreb 2002. Isa enko 1957: Isa enko, A. V., Morské oko – »nebolȕšoe gornoe ozero«. V: Ezikovedski izsledvanija v est na akademik Stefan Mladenov/Studia linguistica in honorem acad. Stephani Mladenov, Soﬁja, 313–315. Ivan i Kutin 2007: Ivan i Kutin, B., Slovar bovškega govora, Ljubljana. Janeži 1893: Anton Janeži -ev Slovensko-nemški slovar. Tretji natis. Predelal in pomnožil F. Hubad. V Celovci. Jungmann 1835–1839: Jungmann, J., Slovník esko-německý, I–V, Praha. Kálal 1924: Kálal, M., Slovenský slovník z literatúry aj náre í, Banská Bystrica. Kar owicz 1900–1911: Kar owicz, J., S ownik gwar polskich, I–VI, Kraków. Karni ar 1990: Karni ar, L., Der Obir-Dialekt in Kärnten, Die Mundart von Ebriach/Obirsko, Wien. Karpenko 2004: Karpenko, O. P. et al., Slovnyk mikrogidronimiv Ukraïny, Kyïv. kniha.indb 110 9.4.2009 16:15:19 Polisemija in homonimija slovanskega pridevnika *morȕskȓ 111 Kenda 1926: Slovarsko gradivo s Tolminskega. Zbral Josip Kenda. Rokopis hrani Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, Ljubljana. KLDB 1937: Krajevni leksikon Dravske banovine, Ljubljana. Kos 1954: Kos, M., Srednjeveški urbarji za Slovenijo. Zvezek tretji. Urbarji Slovenskega Primorja. Drugi del, Ljubljana. Lokar 1937: Lokar, J., Lovsko-ribiški slovar. V Ljubljani. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského. Druhé, opravené a dopln né vydání, Praha. Malec 2003: Malec, M., S ownik etymologiczny nazw geograﬁcznych Polski, Warszawa. Mati etov 1992: Mati etov, M., Mornica. Primorska sre anja 131–132/’92, 213–214. Meid 1982: Meid, W., ‘See’ und ‘Meer’. V: Investigationes philologicae et comparative. Gedenkschrift für Heinz Kronasser. Hrsg. E. Neu, Wiesbaden, 91–96. Mikloši 1886: Mikloši , F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien. Pleteršnik 2006: Pleteršnik, M., Slovensko-nemški slovar, I–II. CR-ROM. Transliterirana izdaja. Uredila M. Furlan. (Po originalu iz let 1894–5). Ljubljana. Re nik SHKJ: Re nik srpskohrvatskoga književnog jezika, 1–6, Novi Sad – Zagreb 1967–1976. Rigoni–Salvino 1999: Rigoni, S. – Salvino, S., Vocabolarietto Italiano-Natisoniano, San Leonardo. Rikov 1983: Rikov, G. T., Dve etimologi ni beležki. Bȓlgarski ezik XXXIII/4, 331–333. Rospond 1969: Rospond, S., S owiańskie nazwy miejscowe z suﬁksem -ȕsk-, Wroc aw – Warszawa – Kraków. Schrijver 1991: Schrijver, P., The Reﬂexes of the Proto-Indo-European Laryngeals in Latin, Amsterdam – Atlanta. SEK: Bory , W. – Popowska-Taborska, H., S ownik etymologiczny kaszubszsczyzny, I–V, Warszawa 1994–2006. SKI: Slovenska krajevna imena. Avtorji F. Jakopin et al., Ljubljana 1985. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, I–IV, Zagreb. SLA: Gradivo za Slovenski lingvisti ni atlas. Hrani Dialektološka sekcija Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU v Ljubljani. SSKJ: Slovar slovenskega knjižnega jezika, I–V, Ljubljana 1970–1991. SSN: Slovník slovenských náre í II (L–P), Balleková et al., Bratislava 2006. Špehonja 2003: Špehonja, N., Vocabolario del Nediško. Štrekelj 1892: Štrekelj, K., Iz besednega zaklada narodovega. V: Letopis Matice slovenske za leto 1892, Ljubljana, 1–48. Šulȕga 1998: Šulȕga , V. P., Praslov’jansȕkyj gidronimnyj fond, Kyȟv. Tolstoj 1969: Tolstoj, N. I., Slavjanskaja geograﬁ eskaja terminologija, Moskva. Truba ev 1963: Truba ev, O. N., Ètimologi eskij slovarȕ slavjanskich jazykov. Prospekt. Probnye statȕi, Moskva. Udolph 1979: Udolph, J., Studien zu slavischen Gewässernamen und Gewässerbezeichnungen: ein Beitrag zur Frage nach der Urheimat der Slaven, Heidelberg. kniha.indb 111 9.4.2009 16:15:19 112 Metka Furlan Vidoeski 1999: Vidoeski, B., Geografskata terminologija vo dialektite na makedonski jazik, Skopje. ZSSP 1974: Za asni slovar slovenskih priimkov. Odgovorni redaktor F. Bezlaj, Ljubljana. Polysemy and Homonymy of the Slavic adjective *morȕskȓ In addition to the attested adjective in *-ȕsk-, derived from the Proto-Slavic polysemous lexeme *mor’e ‘lake (→ swamp), sea’ – in which both the attested primary meaning ‘marine, of the sea’ and the areally narrow meaning ‘northern’ are to be expected in addition to at least the meanings ‘lacustrine’ and ‘marshy’ – it is also necessary to presuppose the existence of a Proto-Slavic homonymic adjective with the semantic meaning ‘dead’ in the Slovenian dialectal phrase morska kost ‘osteophyte’ < *‘dead bone’, in Kashubian morš ëzna ‘barren marshy soil’ < *‘dead soil’, ‘dwarf tree’ < *‘dwarfed, stunted tree = dead tree’, in the Proto-Slavic geographic term *morȕskoje oko *‘dead lake; i.e., a lake without a visible water source’, and in the Slovenian toponym Morskó or dialectal Mərski *‘village on the dead = shady side of a hill’. This adjective arose from Proto-Slavic *mòrȓ/mцrȓ, which also acquired the active transitive meaning ‘lethal, murderous, killing, fatal, etc.’ under the inﬂuence of the denominative *morı́´ti, and can be identiﬁed in the Slovenian dialectal phrase muђrski sniχ ‘ﬁne hail’ < *‘lethal, murderous, fatal snow’, the Czech phrase morská rána ‘plague’ < *‘lethal, fatal, etc. (disease)’, and the Polish dialectal word morszczyzna ‘rainy fall weather, when it drizzles’ < *‘fatal weather’. Because of the parallel formation of denominal adjectives in *-ȕsk- and *-ȕn-, further analyses of material with the sequence *morȕsk- should also take into account the possible existence of a third Proto-Slavic adjective *morȕskȓ̀jȕ *‘hot, warm, etc.’. Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU Novi trg 4, SLO-1000 Ljubljana, Slovenija metka.furlan@zrc-sazu.si kniha.indb 112 9.4.2009 16:15:20 Ј ћ- џ 1. ǒǾȀȁȐȃǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ, ȉȇȚǾȆǹ Ȍ ȇȃȉȁȡȌ ȌȈȇȉǾǽȆǾ ǼȉǹȅǹȋȁȃǾ XIX ǻǾȃǹ (ǭ. ǱȄǾǼǾȄ, ǭ. ǚȇȈ, Ǚ. ǱȄǹȠȎǾȉ, Ǜ. ǮȌȅǺȇȄȋ),1 ȆǹȠȐǾȑȣǾ ȠǾ ǺȁȄǹ ȈǹȉȏȁȠǹȄȆȇǼ ȃǹȉǹȃȋǾȉǹ ȁ ȈȇȆǹȠǻȁȑǾ ȊȁȆȎȉȇȆȇ ȇȉȁȠǾȆȋȁȊǹȆǹ. Ǧȇ ȈǹȉǹȄǾȄȆȇ Ȋǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹȅǹ ȃȇȠǾ ȊȌ ȊǾ ȍȇȃȌȊȁȉǹȄǾ Ȇǹ ȠǾǽǹȆ ȠǾȀȁȐȃȁ Ȇȁǻȇ, ȍȇȆȇȄȇȑȃȁ, ȅȇȉȍȇȄȇȑȃȁ ȁȄȁ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐȃȁ, ȉǹȀǻȁȠǹȄǹ ȊǾ Ȍ XX ǻǾȃȌ ȁ ȁǽǾȠǹ ȇ ȎȇȄȁȊȋȁȐȃȇȠ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠȁ, Ȋ ȈȇȊȋȌȄǹȋȇȅ ǽǹ ȊǾ ȋȁȈ ȠǾȀȁȃǹ ȁȊȈȇȡǹǻǹ Ȇǹ ȢǾǼȇǻȁȅ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ Ȇȁǻȇȁȅǹ. Ǜ. ǪȃǹȄȁȐȃǹ, ȠǾǽǹȆ ȇǽ ȆǹȠǾȅȁȆǾȆȋȆȁȠȁȎ ȈȉǾǽȊȋǹǻȆȁȃǹ ǨȉǹȑȃǾ ȑȃȇȄǾ Ȉȉǻȁ ȠǾ ȍȇȉȅȌȄȁȊǹȇ ȇǻȌ ȀǹȅȁȊǹȇ: „So ist es möglich eine Typologie aufzubauen, statt einer Unmenge von verschiedenen und voneinander unabhängingen Typologien (z.B. Typologie der Wortfolge, Typologie der Endungen, Typologie der Homonymie usf.)“ Skali ka 1966: 157).2 ǪȄȁȐȆȌ ȁǽǾȠȌ ȁȀȆȇȊȁ ȁ ǜ. Ǚ. ǣȄȁȅȇǻ, ȈȇȄǹȀǾȣȁ ȇǽ „ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǾ ǽǾȋǾȉȅȁȆǹȆȋǾ“ ȠǾȀȁȐȃȇǼ ȋȁȈǹ: „It would seem that it is the very semantic bases of a language type which bring about the presence of its characterizing projections at the different levels of language structure“ (Klimov 1983: 335). Ǭ ȈȉȇȑȄȇȅ ȊȋȇȄǾȣȌ ȌǻȁȚǹ ȊǾ ȁ ǻǹǿȆȇȊȋ ȈȉȁȅǾȆǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ Ȍ ǽȁȠǹȎȉȇȆȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ. ǩ. ǒǹȃȇǺȊȇȆ 1957. ȈȁȑǾ ǽǹ ȈȉȇȋȁǻȉǾȐȆȇȊȋ ȅǾȚȌ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȊǹȆȁȅ ȊȋǹȢǾȅ ȁ ȇȈȑȋȁȅ ȋȁȈȇȄȇȑȃȁȅ ȀǹȃȇȆȁȅǹ ȐȁȆȁ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠȌ ȊȌȅȢȁǻȇȅ (Jakobson 1966: 269–278). ǪȄȁȐǹȆ Ȋȋǹǻ ȁȅǹȠȌ ȁ ǫ. Ǜ. ǜǹȅȃȉǾȄȁǽȀǾ ȁ Ǜ. Ǜ. ǡǻǹȆȇǻ: „ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȇǻǹȆȆȔǾ ȘȀȔȃȇǻȔǾ ȅȇǽǾȄȁ ȅȇǼȌȋ ȊȐȁȋǹȋȕȊȘ ‚ȉǾǹȄȕȆȔȅȁ‘ Ȉȉȁ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȁ ȁȎ ǽǻȌȅ ȇȊȆȇǻȆȔȅ ȋȁȈȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȅ ȃȉȁȋǾȉȁȘȅ: ȃȉȁȋǾȉȁȗ ȊȇǼȄǹȊȁȘ ȊȁȊȋǾȅȔ Ȋ ȊȁȆȎȉȇȆȆȔȅȁ ȋȁȈȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȅȁ ȌȆȁǻǾȉȊǹȄȁȘȅȁ ȁ ȃȉȁȋǾȉȁȗ ȊȇǼȄǹȊȁȘ ǾǾ Ȋ ǽȁǹȎȉȇȆȁȐǾȊȃȁȅȁ ȋȁȈȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȅȁ ȌȆȁǻǾȉȊǹȄȁȘȅȁ (ȇǺȒȁȅȁ ȊȎǾȅǹȅȁ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ȁ ȈȉǾȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ȘȀȔȃȇǻ)“ (ǜǹȅȃȉǾȄȁǽȀǾ–ǡǻǹȆȇǻ 1984, I: LXXXII– LXXXIII). ǡȊȋȌ ȃȇȆȊȋǹȋǹȏȁȠȌ ȁȀȆȇȊȁ ȁ Ǜ. ǤǾȅǹȆ (Lehmann 1996: 208). Ǭ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠȁ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ ȊȁȊȋǾȅǹ ȆǹȠȌȊȈǾȑȆȁȠȁȅ ȊǾ ǽȇȊǹǽ ȈȇȃǹȀǹȇ ȌȈȉǹǻȇ ȎȇȄȁȊȋȁȐȃȁ ȋȁȈȇȄȇȑȃȁ ȈȉȁȊȋȌȈ, Ȉȇ Ȉȉȁȉȇǽȁ ȁȆȋǾǼȉǹȋȁǻǹȆ, Ȉȇ ȃȇȠǾȅ ȊȌ ȠǾȀȁȐȃȁ Ȇȁǻȇȁ ȅǾȚȌȊȇǺȆȇ ȀǹǻȁȊȆȁ, ȇǽ ȈȉȇȀȇǽȁȠȊȃȁȎ ȍǾȆȇȅǾȆǹ, ȈȉǾȃȇ ȅȇȉȍȇȄȇȑȃǾ ȁ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐȃǾ ȊȋȉȌȃȌȉǾ, ȊǻǾ ǽȇ ȇȉǼǹȆȁȀǹȏȁȠǾ ȄǾȃȊȁȃȇȆǹ (ȌȈ. Dezső 1980). ǧȆ ȠǾ Ȇǹ ȆǹȠǺȇȡȁ ȆǹȐȁȆ ȈȉȁȅǾȢǾȆ Ȍ ȊȋȌǽȁȠȁ ǜǹȅȃȉǾȄȁǽȀǾ–ǡǻǹȆȇǻ 1984, ȐȁȠǾ ȠǾ ȈȇȄǹȀȁȑȋǾ ȃȇȆȋǾȆȊȁǻȆǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ, ȃǹȇ ȁ Ȍ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ Ǜ. ǤǾȅǹȆǹ, ȀǹȊȆȇǻǹȆȁȅ ȈȉǻȇǺȁȋȆȇ Ȇǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠȁ ȉǾǽǹ ȉǾȐȁ (Lehmann 1974), ǹ Ȉȇȋȇȅ ȁ Ȇǹ ȃȇȆȋǾȆȊȁǻȆȇȠ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠȁ (Lehmann 1996). 1 2 kniha.indb 113 ǣǹȃȇ ȁȊȋȁȐǾ Ǫ. ǝ. ǣǹȏȆǾȡȊȇȆ, ȁ ȌȈȇȉǾǽȆȇȁȊȋȇȉȁȠȊȃǹ Ǽȉǹȅǹȋȁȃǹ ȁ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ ȉǾǹȄȁȀȌȠȌ ȋǾȆǽǾȆȏȁȠȌ ȃȇȠǹ ȈȇȊȋȇȠȁ ȇǽ ǻȉǾȅǾȆǹ ǼȉǹȅǹȋȁȃǾ Ǩȇȉȋ-ǩȇȠǹȄǹ (1660), ȐȁȠȁ ȠǾ Ȁǹǽǹȋǹȃ Ǻȁȇ ǽǹ ȊǾ ȇȋȃȉȁȠȌ ȈȇȠǹǻǾ ȀǹȠǾǽȆȁȐȃǾ Ȋǻȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ȃǹȇ ȁ ȉǹȀȄȁȃǾ ȅǾȚȌ Ȣȁȅǹ (ǣǹȏȆǾȡȊȇȆ 2001: 717). ǡǽǾȠȌ ȇ ȎȇȄȁȊȋȁȐȃȇȠ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠȁ ǹȆȋȁȏȁȈȁȉǹ Ƞȇȑ ȈȇȐǾȋȃȇȅ XX ǻǾȃǹ ǜ. ȍȇȆ ǜǹǺǾȄǾȆȏ (ǻ. Shibatani–Bynon 1999: 10), ȃȇȠȁ ȠǾ ȁ Ȉȉǻȁ ȌȈȇȋȉǾǺȁȇ ȋǾȉȅȁȆ „ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ“. 9.4.2009 16:15:20 114 ǒǹȊȅȁȆǹ ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ ǫȁȈȇȄȇȑȃȁ ȇȉȁȠǾȆȋȁȊǹȆǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠǹ ȈȇǽȉǹȀȌȅǾǻǹ ȊǹǼȄǾǽǹǻǹȢǾ ȈȉȇȏǾȊǹ Ȍ ȇȃǻȁȉȌ ǼǾȆǾȉǹȄȆȇǼ ȋȁȈȇȄȇȑȃȇǼ ȉǹȀǻȇȠǹ ȠǾȀȁȃǹ, ȃȇȠȁ ȠǾ Ȉȇ Ȉȉȁȉȇǽȁ ȋǾȄǾȇȄȇȑȃȁ. ǫǾȄǾȇȄȇȑȃǹ ȈȉȇȅǾȆǹ ȊȎǻǹȋǹ ȊǾ, Ȋ ȠǾǽȆǾ ȊȋȉǹȆǾ, ȃǹȇ ȏȁȃȄȁȐȆǹ, ǹ ȆǹȠǺȇȡȁ ȈȉȁȅǾȉ ȠǾ ǜǹǺǾȄǾȆȏȇǻǹ Spirallauf (ȁȀȇȄǹȋȁǻȆȁ > ǹǼȄȌȋȁȆǹȋȁǻȆȁ > ȍȄǾȃȊȁǻȆȁ > ȁȀȇȄǹȋȁǻȆȁ ȠǾȀȁȃ…), ȃȇȠȌ Ǩȉǹȑȃǹ ȑȃȇȄǹ Ȋȅǹȋȉǹ ȇȊȆȇǻȆȁȅ ȋȉǾȆǽȇȅ ȉǹȀǻȇȠǹ (Sgall 1999: 67), ȁȄȁ ȃǹȇ ȠǾǽȆȇȊȅǾȉȆǹ, Ȍ ȊȅȁȊȄȌ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǾȆȇǼ ȊȅǾȉǹ ǹȃȋȁǻȆȁ > ǾȉǼǹȋȁǻȆȁ > ȆȇȅȁȆǹȋȁǻȆȁ ȠǾȀȁȃ, ȃȇȠȁ ȈȇȊȋȌȄȁȉǹ ȃȇȆȋǾȆȊȁǻȆǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ (Klimov 1983). 2. ǡȀȄǹǼǹȢǾ ȃȇȠǾ ȊȄǾǽȁ, ȐȁȠȁ ȠǾ ȏȁȡ ǽǹ ȌȃǹǿǾ Ȇǹ ȅȇǼȌȣȁ ǽȇȈȉȁȆȇȊ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ȁ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ, ȋǾȅǾȡȁ ȊǾ Ȇǹ ȋȁȈȇȄȇȑȃȇȠ ȇȉȁȠǾȆȋǹȏȁȠȁ ǨȉǹȑȃǾ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃǾ ȑȃȇȄǾ. ǡǹȃȇ ȈȉǾǻǹȊȎȇǽȆȇ ȅȇȉȍȇȄȇȑȃȁ ȇȉȁȠǾȆȋȁȊǹȆǹ, ȇȆǹ ȇǺȌȎǻǹȋǹ ȁ ȇǽȉǾȚǾȆǾ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐȃǾ ȈǹȉǹȅǾȋȉǾ. ǨȉǾȅǹ ȇǽȄȁȃǹȅǹ ȋȉȁ ȋȁȈǹ ȃȇȠǾ Ȇǹǻȇǽȁ Ǜ. ǪȃǹȄȁȐȃǹ, ȁȀȇȄǹȏȁȠǹ ȈȇǽȉǹȀȌȅǾǻǹ: ȅȇȆȇȊȁȄǹǺȁȐȃǾ ȉǾȐȁ (ȁ ǹȌȋȇȊǾȅǹȆȋȁȐȆǾ ȁ ȊȁȆȊǾȅǹȆȋȁȐȆǾ), ȆǾȈȇȊȋȇȠǹȢǾ ǹȍȁȃȊǹ, ȆǾȈȇȊȋȇȠǹȢǾ ǽȁȍǾȉǾȆȏȁȠǹȏȁȠǾ ǹȌȋȇȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁȎ ǻȉȊȋǹ ȉǾȐȁ (ȆȈȉ. ǼȄǹǼȇȄǹ ȁ ȁȅǾȆȁȏǹ), ȍȁȃȊȆȁ ȉǾǽ ȉǾȐȁ; ǹǼȄȌȋȁȆǹȏȁȠǹ: ȇǺȁȡǾ ȅȇȆȇȍȌȆȃȏȁȇȆǹȄȆȁȎ, ȍȇȆǾȋȊȃȁ ȊȋǹǺȁȄȆȁȎ ǹȍȁȃȊǹ ȃȇȠȁ ȊǾ ǽȇǽǹȠȌ Ȋǻȁȅ ȇȊȆȇǻǹȅǹ (Ȍ ȃȇȆȊȋȉȌȃȋȌ ȊȋȇǼǹ ȆǾ ȈȇȊȋȇȠǾ ǻȉȊȋǾ ȉǾȐȁ), ǹ ȃȇȉȁȊȋǾ ȊǾ ȁ Ȍ ǽǾȉȁǻǹȏȁȠȁ, ȋǾ Ȍ ȊȌȑȋȁȆȁ ȆǾ ȈȇȊȋȇȠȁ ȉǹȀȄȁȃǹ ȁȀȅǾȚȌ ǽǾȉȁǻǹȏȁȇȆȁȎ ǹȍȁȃȊǹ ȁ ȆǹȊȋǹǻǹȃǹ, ȍȁȃȊȆȁ ȉǾǽ ȉǾȐȁ, ȁȊȃǹȀȁǻǹȢǾ ȎȁȈȇȋǹȃȋȁȐȃȁȎ ȇǽȆȇȊǹ ȆȇȅȁȆǹȄȆȁȅ ȊȉǾǽȊȋǻȁȅǹ (ȈǹȉȋȁȏȁȈȁȅǹ, ȁȆȍȁȆȁȋȁǻȁȅǹ, ǼǾȉȌȆǽȁȅǹ); ȍȄǾȃȊȁȠǹ: ȉǹȀȄȁȃȇǻǹȢǾ ǻȉȊȋǹ ȉǾȐȁ, ǽǾȉȁǻǹȏȁȇȆȁȎ ǹȍȁȃȊǹ ȁ ȈȇȄȁȍȌȆȃȏȁȇȆǹȄȆȁȎ ȆǹȊȋǹǻǹȃǹ (ȃȌȅȌȄǹȏȁȠǹ ȍȌȆȃȏȁȠǹ), ȊȄȇǺȇǽǹȆ ȉǾǽ ȉǾȐȁ, ȁȊȃǹȀȁǻǹȢǾ ȎȁȈȇȋǹȃȋȁȐȃȁȎ ȇǽȆȇȊǹ ȀǹǻȁȊȆȁȅ ȉǾȐǾȆȁȏǹȅǹ (ǻ. Sgall 1999: 54–57). ǫȁȈȇǻȁ ȊǾ Ȉȉȁȋȇȅ ȈȇȊȋȌȄȁȉǹȠȌ Ȋǹȅȇ ȃǹȇ ȁǽǾǹȄȆȁ ȃȇȆȊȋȉȌȃȋȁ (Skali ka 1966). Ǭ ǾǻȇȄȌȏȁȠȁ ȠǾȀȁȃǹ ȁ ȁȆȋǾȉǹȃȏȁȠȁ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȎ ǻȁǽȇǻǹ ȁȊȈȇȡǹǻǹȢǹ ǽȌǺȁȆȊȃȇǼ ȋȁȈǹ ȈȉȇȅǾȆǾ ȊǾ ȇǽǻȁȠǹȠȌ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ ȋǾȅȈȇȅ Ȇǹ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ Ȇȁǻȇȁȅǹ ȠǾȀȁȃǹ ȁ Ȍ ȈȇȠǾǽȁȆȁȅ ȊǾǼȅǾȆȋȁȅǹ ȇǻȁȎ Ȇȁǻȇǹ (ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ 2007). ǪȋȇǼǹ Ȍ ȠǾȀȁȃȌ ȅȇǼȌ Ȍ ȁȀǻǾȊȆȇȅ ȈǾȉȁȇǽȌ ȃȇǾǼȀȁȊȋȁȉǹȋȁ ǽǻǹ ȋȁȈȇȄȇȑȃǹ ȈȉȇȍȁȄǹ, ȋȠ. ǻȁȑǾ ȋȁȈȇȄȇȑȃȁȎ ȊȄȇȠǾǻǹ, ȐȁȅǾ ȊǾ ȇǺȠǹȑȢǹǻǹ Ȁǹȑȋȇ ȊǾ ȁǽǾǹȄȆȁ ȃȇȆȊȋȉȌȃȋ ȉǾȋȃȇ Ȍ ȠǾȀȁȃȌ ȇȊȋǻǹȉȌȠǾ. ǩǹȀǻȇȠȆȁ ȄȌȃ ȇǽ ȅȇȉȍȇȄȇȑȃȁ ȠǾǽȆȇȊȋǹǻȆȁȠȁȎ ǽȇ ȊȄȇǿǾȆȁȠȁȎ ȍȇȉȅȁ ȈȉȇȋǾǿǾ ȊǾ ȇǽ ȆǹȠȉǹȆȁȠȁȎ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȊǹȆȁȎ ȍǹȀǹ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ. ǡȀ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐȃȇǼ ȊȈȇȠǹ ȌȆȁǻǾȉǺǹȏȁȠȇȅ ȆǹȊȋǹȠǾ ȊȄȇǿǾȆǹ ȄǾȃȊǾȅǹ,3 ȐȁȠǹ ǽǹȡǹ ȊȌǽǺȁȆǹ ȅȇǿǾ Ǻȁȋȁ ȉǹȀȄȁȐȁȋǹ. ǧȆǹ ȅȇǿǾ ȇȈȊȋǹȋȁ ȃǹȇ ȆǾȅȇȋȁǻȁȊǹȆǹ ȊȄȇǿǾȆȁȏǹ. ǪȁȊȋǾȅȊȃǾ ȈȉȇȅǾȆǾ ȌȀȉȇȃȌȠȌ ǽǹ ȇȆȇ ȑȋȇ ȠǾ Ȍ ȠǾǽȆȇȅ ȊȋǹǽȁȠȌȅȌ ȠǾȀȁȃǹ ȅȇȋȁǻȁȊǹȆȇ, Ȍ ȊȄǾǽǾȣǾȅ ȊȋǹǽȁȠȌȅȌ ȈȇȊȋǹȠǾ ȆǾȅȇȋȁǻȁȊaȆȇ. ǫȇ ȊǾ ȆȈȉ. ǽǾȑǹǻǹ ȌȃȇȄȁȃȇ ȠǾǽǹȆ ȇǽ ǾȄǾȅǾȆǹȋǹ ȆǾȊȋǹȆǾ ȁȀ ȠǾȀȁȃǹ (ȈȉǹȊȄ. *gospodȕ) ȁ(Ȅȁ) ȋȁȈ ȊȄȇǿǾȆȁȏǾ ȈȇȊȋǹȆǾ ȆǾȈȉȇǽȌȃȋȁǻǹȆ (ȉǾǽȌȈȄȁȃǹȏȁȠǹ Ȍ ȈȉǹȊȄ. *golgolȕ). ǝȉȌǼȁȅ ȈȌȋǾȅ ȉǹȀǻȇȠǹ ȠǾǽǹȆ ȄǾȃȊȁȐȃȁ ǾȄǾȅǾȆǹȋ ȊȄȇǿǾȆȁȏǾ ȊǾ ȈȉǾȋǻǹȉǹ Ȍ ǹȍȁȃȊ, ȆǹȠȈȉǾ ǹǼȄȌȋȁȆǹȋȁǻȆȁ, Ȉȇȋȇȅ ǽǾȉȁǻǹȏȁȇȆȁ ȁȄȁ ȍȄǾȃȊȁǻȆȁ, ȑȋȇ ȠǾ ȈȉǹȣǾȆȇ ȢǾǼȇǻȇȅ ȍȇȆǾȋȊȃȇȅ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇȅ ǾȉȇȀȁȠȇȅ,4 ǹ ǻǾȣǹ ȍȇȆǾȋȊȃǹ ǾȉȇȀȁȠǹ ȌȃǹȀȌȠǾ Ȇǹ ǻǾȣȌ ȊȋǹȉȁȆȌ ǹȍȁȃȊǹ. ǜȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀȇǻǹȆǹ ȄǾȃȊǾȅǹ ȅȇǿǾ Ȉȉȁȋȇȅ ȆǾȊȋǹȋȁ ȁȀ ȠǾȀȁȃǹ ȃǹȇ 3 4 kniha.indb 114 ǝǹȆǹȊ ȑȁȉȇȃȇ ȃȇȉȁȑȣǾȆ ȋǾȉȅȁȆ ȌȆȁǻǾȉǺǹȏȁȠǹ Ȉȉǻȁ Ȍǻȇǽȁ ǣ. ǚȉȌǼȅǹȆ: „Von der Worteinung ist ein Vorgang zu unterscheiden, den ich U n i v e r b i e r u n g nenne“ (Brugmann 1933: 288). ǧ ȈȉȇȏǾȊȌ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀǹȏȁȠǾ ǻ. Grković-Major 2007, Ȋǹ ȇǽǼȇǻǹȉǹȠȌȣȇȅ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȇȅ. 9.4.2009 16:15:20 ǧ ǽȇȈȉȁȆȇȊȌ ȠǾȀȁȐȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ 115 ȊǹȅȇȊȋǹȄȆǹ ȉǾȐ: ȆȈȉ. ȁǾ. *sor ‘ǿǾȆǹ’, ȃȇȠǾ ȠǾ Ȍ ȆǾȃȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ǽǾȇ ȆǾȅȇȋȁǻȁȊǹȆȁȎ ȊȄȇǿǾȆȁȏǹ (ȈȉǹȊȄ. *sestra, Ȅǹȋ. uxor ȁȋǽ.), Ȍ ȎǾȋȁȋȊȃȇȅ ǽǹȠǾ ȊȌȍȁȃȊ -šara ȃȇȠȁȅ ȊǾ ȅǹȉȃȁȉǹ ǿǾȆȊȃȁ ȈȇȄ (Sturtevant 1949; ǜǹȅȃȉǾȄȁǽȀǾ–ǡǻǹȆȇǻ 1984, I: 280–281). Ǫ ǽȉȌǼǾ ȊȋȉǹȆǾ, ȅȇǿǾ ǽȇȣȁ ǽȇ ȅȇȉȍȇȄȇȑȃȇǼ ȏǾȈǹȢǹ5 (ǽȁǻǾȉǼǾȆȏȁȠǾ): ȉǾȐ ȃȇȠǹ ȊǾ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀȌȠǾ Ȍ ǹȍȁȃȊ ȇȈȊȋǹȠǾ ȁ ȃǹȇ ȆǾȀǹǻȁȊȆǹ ȉǾȐ. ǧǻȇ ȠǾ ȊȄȌȐǹȠ, ȉǾȏȁȅȇ, Ȋǹ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȁȅ ȈȉȇȆȇȅȁȆǹȄȆȁȅ ȇȊȆȇǻǹȅǹ ȃȇȠǾ ȊǾ ȠǹǻȡǹȠȌ ȁ ȃǹȇ ǹȍȁȃȊȁ Ȍ ȆȇȅȁȆǹȄȆȇȅ ȁ ǻǾȉǺǹȄȆȇȅ ȊȁȊȋǾȅȌ ǹȄȁ ȁ ȃǹȇ ȊǹȅȇȊȋǹȄȆǾ ȄǾȃȊǾȅǾ. ǒǾǽȆȇȅ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀȇǻǹȆ, ǹȍȁȃȊ ȈȇȊȋǹȠǾ ǾȃȊȈȇȆǾȆǾȋ ȇǽȉǾȚǾȆǾ ȃǹȋǾǼȇȉȁȠǾ ȁ ǽǹȡǾ, ȃǹȇ Ȋǻǹȃȇ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀȇǻǹȆȇ ȊȉǾǽȊȋǻȇ ȑȁȉȁ ȊȍǾȉȌ ȌȈȇȋȉǾǺǾ. ǭȇȉȅȁȉǹȢǾ ǹȍȁȃȊǹ Ȋȅǹȋȉǹ ȊǾ ȇȃȇȆȐǹȆȁȅ ǹȃȇ Ȉȇǽ ǽǾȠȊȋǻȇȅ ǹȆǹȄȇǼȁȠǾ ȇȆ ȈȇȐȁȢǾ ǽǹ ȌȄǹȀȁ Ȍ ȢǾȅȌ ȈȉǻȇǺȁȋȆȇ ȋȌȚǾ ȊȍǾȉǾ (Paul 1970 [1880]: 348). ǦȈȉ. ȈȉǹȊȄȇǻǾȆȊȃȁ ȊȌȍȁȃȊ -dlo, ȃȇȆȋȁȆȌǹȆȋ ȇǽǼȇǻǹȉǹȠȌȣǾǼ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ ȊȌȍȁȃȊǹ, ȈȉǻȇǺȁȋȆȇ Ǽȉǹǽȁ nomina instrumenti, ȅǾȚȌ ȃȇȠȁȅǹ ȊǾ ȉǹȀȄȁȃȌȠȌ ȈȉȁȅǹȉȆǾ ȁ ȊǾȃȌȆǽǹȉȆǾ ȋǻȇȉǺǾ, ǽǹ Ǻȁ ȊǾ Ȍ ǽǾȄȌ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȎ ȠǾȀȁȃǹ ȑȁȉȁȇ ȁ Ȇǹ nomina actionis (SP 1: 113–114). ǨȇȠǹǻǹ ǹȍȁȃȊǹ ȋǾ ȉǹȀǻȇȠ ǽǾȉȁǻǹȏȁȠǾ Ȍ ȍȄǾȃȊȁǻȆȇȅ ȠǾȀȁȃȌ ǽȇǻȇǽȁ ǽȇ ǽǹȡȁȎ ǹȆǹȄȇȑȃȁȎ ȋǻȇȉǺȁ, ǽȇȄǹȀȁ ǽȇ ȃȇȆǼȄȌȋȁȆǹȏȁȠe (Kury owicz 1964: 52), ȊȋǻǹȉǹȢǹ ȆȇǻȁȎ ǻǹȉȁȠǹȆȋȁ ȈǾȉȁȆȋǾǼȉǹȏȁȠȇȅ ȋȁȈǹ *vȕl ī-ka > *vȕl -īka (ǚȇȑȃȇǻȁȣ 2000: 216) ȁ Ȉȇȋȇȅ ǼǾȆǾȉǹȄȁȀǹȏȁȠȇȅ ȆȇǻȇȆǹȊȋǹȄȇǼ ȊǾǼȅǾȆȋǹ. ǩǾǹȆǹȄȁȀȇȅ ȊǾ Ȇǹ ǺǹȀȁ ȈȉȁȅǹȉȆȇǼ ǹȍȁȃȊǹ ȅȇǿǾ ȉǹȀǻȁȋȁ ǻȁȑǾ ȢȁȎ, ȃǹȇ Ȍ ȊȄȌȐǹȠȌ ǼȇȋȊȃȇǼ ȈȉȁȅǹȉȆȇǼ ȊȌȍȁȃȊǹ -assus (< -at-tu-), Ȇǹ ȇȊȆȇǻȌ ȃȇȠǾǼ ȆǹȊȋǹȠȌ -nassus, -inassus (Lehmann 1996: 148). Ǧǹ ȇǻǹȠ ȆǹȐȁȆ ȊǾ ǽǹȠȌ ȇǺȠǹȊȆȁȋȁ ǺȉȇȠȆǾ ǻǹȉȁȠǹȆȋǾ Ȋ ȁȊȋȁȅ ȊȌȍȁȃȊǹȄȆȁȅ ǾȄǾȅǾȆȋȇȅ. ǧȆǾ ȊȌ ȉǹȀȄȁȐȁȋǾ ȎȉȇȆȇȄȇȑȃǾ ǽȌǺȁȆǾ, ȆȈȉ. ȇǺȉǹȀȇǻǹȢǹ Ȋǹ ȊȌȍȁȃȊǹȄȆȁȅ -l- Ȋǹȅȇ ȅǹȢȁȅ ǽǾȄȇȅ ȆǹȊȋǹȠȌ Ȍ ȈȇȀȆȇȠ ǾȈȇȊȁ ȉǹȀǻȇȠǹ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ, ǽȇȃ ȇȊȆȇǻȆȁ ǽǾȇ ȐȁȆǾ ȈȉǹȊȄȇǻǾȆȊȃǾ ȁȆȇǻǹȏȁȠǾ ȁ ȃǹȊȆȁȠǾ ȋǻȇȉǺǾ (ǣȌȉȃȁȆǹ 1992: 136). ǡȅǹȠȌȣȁ Ȍ ǻȁǽȌ ǽǹ ȁȀǻȇȉ ȊǻǹȃȇǼ ǹȍȁȃȊǹ ȆȁȠǾ ȈȌȆȇȀȆǹȐȆǹ ȄǾȃȊǾȅǹ, Ȁǹǽǹȋǹȃ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠǾ Ȍ ȇǻȇȅ ȊȄȌȐǹȠȌ ȠǾȊȋǾ ǽǹ, Ȍ ȅǾȉȁ Ȍ ȃȇȠȇȠ ȠǾ ȋȇ ȅȇǼȌȣǾ, ȇȋȃȉȁȠǾ ȁȀǻȇȉ ȈȉȁȅǹȉȆȇǼ ǹȍȁȃȊǹ, ǹȌȋȇȊǾȅǹȆȋȁȐȆȌ ȉǾȐ ȇǽ ȃȇȠǾ ȇȆ ȈȇȋȁȐǾ. ǥǾȚȌȋȁȅ, ȄǾȃȊȁȐȃȁ ȁȀǻȇȉ ǹȍȁȃȊǹ ȁ ȢǾǼȇǻȌ ȊǾȅǹȆȋȁȃȌ ȋǾȑȃȇ ȠǾ ȇȋȃȉȁȋȁ ȌȈȉǹǻȇ ȀǺȇǼ ȆǹǻǾǽǾȆȁȎ ȍȇȉȅǹȄȆȁȎ ȈȉȇȅǾȆǹ ȃȇȠȁȅǹ ȠǾ ȇȆ ȋȇȃȇȅ ȁȊȋȇȉȁȠȊȃȇǼ ȉǹȀǻȇȠǹ ȠǾȀȁȃǹ Ǻȁȇ ȁȀȄȇǿǾȆ, ǹȄȁ ȁ ȀǺȇǼ ȋȇǼǹ ȑȋȇ ȊǾ ǹȆǹȄȇȑȃȁȅ ȁȄȁ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐȆȁȅ ȑȁȉǾȢǾȅ ȌȈȇȋȉǾǺǾ ȁȄȁ, ȆǹȈȉȇȋȁǻ, ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇȅ ȊȈǾȏȁȠǹȄȁȀǹȏȁȠȇȅ ȇȆ Ȍǽǹȡǹǻǹ ȇǽ ȈȉǻȇǺȁȋȆȇǼ ȀȆǹȐǾȢǹ. ǙȍȁȃȊȁ ȃȇȠȁ ȐȁȆǾ ȆǹȠȊȋǹȉȁȠȁ ȎȉȇȆȇȄȇȑȃȁ ȊȄȇȠ ȆǹȠǻȁȑǾ ȊȌ ȁȀȄȇǿǾȆȁ ȍȇȆǾȋȊȃȇȠ ǾȉȇȀȁȠȁ, ȃȇȠǹ Ǽǹ ȆǾȉǾȋȃȇ Ȋǻȇǽȁ Ȇǹ ȅȁȆȁȅǹȄȆȌ ȍȇȆǾȋȊȃȌ ȉǾǹȄȁȀǹȏȁȠȌ (ȌȇǺȁȐǹȠǾȆȁ ȋǾȉȅȁȆȁ – „ȈȉȇȑȁȉȁȋǾȡȁ“, „ǽǾȋǾȉȅȁȆǹȋȁǻȁ“, „ȍȇȉȅǹȆȋȁ“ ȁ ȊȄ.) ȁ ȇȋǾǿǹǻǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȌ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠȌ, ȈȇȊǾǺȆȇ ȌȃȇȄȁȃȇ ȊǾ ȇǽǼȇǻǹȉǹȠȌȣǹ ȊǹȅȇȊȋǹȄȆǹ ȄǾȃȊǾȅǹ ȁȀǼȌǺȁȄǹ ȁȀ ȠǾȀȁȃǹ. ǫȁȅǾ ȊȌ ȇǼȉǹȆȁȐǾȢǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠǾ ǻǾȣǹ ȑȋȇ ȊǾ ȁǽǾ ǽȌǺȡǾ Ȍ ȈȉȇȑȄȇȊȋ. ǧȋȌǽǹ ȊǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ǹȆǹȄȁȀǹ ȐǾȊȋȇ ȀǹȌȊȋǹǻȡǹȄǹ Ȇǹ ȆȁǻȇȌ ǹȍȁȃȊǹ, ȁǹȃȇ ȁȅ ȊǾ Ƞȇȑ Ȍ ǾȈȇȊȁ ȅȄǹǽȇǼȉǹȅǹȋȁȐǹȉǹ ȈȉȁȈȁȊȌȠǾ „ȁȀǻȇȉȆǹ ǻȉǾǽȆȇȊȋ“, ȋȠ. ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ (Grundbegriff, Grundbedeutung).6 ǦǹȌȐȆȁȏȁ ȃȇȠȁ ȊȌ ȊǾ ǺǹǻȁȄȁ, Ȍ ȆǹȠǺȇȡǾȅ ȊȅȁȊȄȌ, ȋȉǹǽȁȏȁȇȆǹȄȆȇȅ ȍȁȄȇȄȇȑȃȇȅ ǹȆǹȄȁȀȇȅ Ȉȇ ȈȉǹǻȁȄȌ ȊǾ ȆȁȊȌ ȌȈȌȑȋǹȄȁ Ȍ ǽȇ5 6 kniha.indb 115 ǪȁȆȋǹǼȅȌ „ȅȇȉȍȇȄȇȑȃȇ ȏǾȈǹȢǾ“ ȇǻǽǾ ȃȇȉȁȊȋȁȅ Ȉȇ ǹȆǹȄȇǼȁȠȁ ȈȉǾȅǹ ȍȇȆȇȄȇȑȃȇȅ ȏǾȈǹȢȌ. ǧȈȑȁȉȆȁȠǾ ȇ ȈȇȠȅȇǻȁȅǹ Grundbegriff, Grundbedeutung ǚ. ǝǾȄǺȉȁȃǹ ȁ ǣ. ǚȉȌǼȅǹȆǹ ǻ. Ȍ Oertel–Morris 1905. 9.4.2009 16:15:20 116 ǒǹȊȅȁȆǹ ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ ȅǾȆ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ Ȁǹ ȃȇȠȁ ȊȌ ǺȁȄȁ ȌǻǾȉǾȆȁ ǽǹ ȠǾ ǻǹȆ ȢȁȎȇǻȇǼ ǽȇȅǹȑǹȠǹ, ȅǹǽǹ ȆȁȊȌ ȇǽȉȁȏǹȄȁ ȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ǽǹ ȊȌ ǹȍȁȃȊȁ ȅȇǼȄȁ Ȍ ǽǹȄǾȃȇȠ ȈȉȇȑȄȇȊȋȁ Ǻȁȋȁ ȈȌȆȇȀȆǹȐȆǾ ȉǾȐȁ (ȌȈ. Brugmann 1933: 297; Buck 1933: 311).7 Ǧȇ ȇǽ ȉǹȚǹȢǹ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȁȊȋȁȃǾ ȈȉȇȋǾǿǾ ȊǾ ȁ ǽȉȌǼȁ, ȈȉǻȇȅǾ ȃǹȋȃǹǽ ȇȑȋȉȇ ȊȌȈȉȇȋȊȋǹǻȡǾȆȁ ȈȉȁȊȋȌȈ: Ƞȇȑ ȇǽ ǻȉǾȅǾȆǹ ǭ. ǚȇȈǹ Ȇǹ ȇȊȆȇǻȌ ȋǾȇȉȁȠǾ ǹǼȄȌȋȁȆǹȏȁȠǾ ȋȉǹǼǹ ȊǾ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȇȅ ǹȍȁȃȊǹ.8 ǫǾȇȉȁȠȊȃȁ ȇȃǻȁȉ ǼȄȇȋȇǼǾȆǾȀǾ ȃȇȠȁ ȈȇȊȋȌȄȁȉǹ Ǩȉǹȑȃǹ ȑȃȇȄǹ, ȌǽȉȌǿǾȆ Ȋ ȋǾoȉȁȠȇȅ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀǹȏȁȠǾ, ȐȁȠȁ ȆǹȠȆȇǻȁȠȁ ǹȊȈǾȃȋȁ ȋǹȃȇȚǾ ȁȅǹȠȌ ǼȄȇȋȇǼȇȆȁȠȊȃȌ ǻȁȀȌȉȌ (Heine–Kuteva 2007), ȈȉȌǿǹ ȈȌȆȌ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃȌ ȈȇǽȉȑȃȌ ȇǻǹȃǻȇȅ ȈȉȁȄǹȀȌ, Ȋ ǺǹȀȁȐȆȇȅ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȃȇȅ ǽǹ ȊǾ ȍȄǾȃȊȁǻȆȁ ȋȁȈ ȃǹȊȆȇǼ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ ȉǹȀǻȁȠǹ ȁȀ ǹǼȄȌȋȁȆǹȋȁǻȆȇǼ ȋȁȈǹ ǹ ȇǻǹȠ ȁȀ ȉǹȆȁȠǾǼ ȁȀȇȄǹȋȁǻȆȇǼ. ǦǹȉǹǻȆȇ, ȇȊȆȇǻȆȁ ȈȉȁȆȏȁȈȁ Ȍ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȌ ȅȇȉǹȠȌ ȇȊȋǹȋȁ ȍȁȄȇȄȇȑȃȁ ǹ ȠǾȀȁȐȃǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ ȁ ȠǾȀȁȐȃǾ ȌȆȁǻǾȉȀǹȄȁȠǾ ȅȇǼȌ Ȋǹȅȇ ȊȄȌǿȁȋȁ ȃǹȇ ǻǾȉȁȍȁȃǹȏȁȇȆȁ ȃȉȁȋǾȉȁȠȁ Ȁǹ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǾȆȌ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠȌ (Gamkrelidze 1997: 31). ǡ ǽȇȃ ȠǾ ǹǼȄȌȋȁȆǹȋȁǻȆȁ ȊȋǹǽȁȠ ȈȉǹȠǾȀȁȃǹ ǽǾȄȁȅȁȐȆȇ ȉǹȊǻǾȋȡǾȆ ȃȇȅȈǹȉǹȋȁǻȆȇȅ ȅǾȋȇǽȇȅ, ȁȀȇȄǹȋȁǻȆǹ ȍǹȀǹ, ȃȇȠǹ ȈȉȁȈǹǽǹ ǽȌǺȇȃȇȠ ȈȉȇȑȄȇȊȋȁ (ȁ ȅȇǿǽǹ ȈȉǾȋȃȌ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ) ȅȇǿǾ ȊǾ, ȀǹȊǹǽ, ǽǾȄȁȅȁȐȆȇ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȊǹȋȁ, ȌȀ ȃȉǹȠȢȁ ȇȈȉǾȀ.9 ǨȇǽȌȎǻǹȋ ȇǻǾ ǻȉȊȋǾ ȅȇȉǹ Ǻȁȋȁ ȎȇȄȁȊȋȁȐȃȁ ȇȉȁȠǾȆȋȁȊǹȆ, ȋȠ. ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǾȆǹ ȅȇȉȍȇȄȇȑȃǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȠǾȀȁȃǹ ȅȇȉǹ Ǻȁȋȁ Ȍ ȊȃȄǹǽȌ Ȋ ǽȉȌǼȁȅ ȊȌǺǽȇȅǾȆȁȅǹ.10 3. ǨȉǾǽȄȇǿǾȆȁ ȋȁȈȇȄȇȑȃȁ ȇȃǻȁȉ ȅȇǼǹȇ Ǻȁ ȊǾ ȈȇȃǹȀǹȋȁ ǽȉǹǼȇȏǾȆȁȅ ȁ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ. Ǚȃȇ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȠǾȀȁȐȃȇǼ ȊȁȊȋǾȅǹ ȈȉȇȁȊȋȁȐǾ ȁȀ ȢǾǼȇǻȇǼ ǼǾȆǾȉǹȄȆȇǼ ȋȁȈȇȄȇȑȃȇǼ ȈȉȇȍȁȄǹ ȇȆǽǹ ȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ȅȇȉǹ Ǻȁȋȁ ȀǹȊȆȇǻǹȆǹ Ȇǹ ȇǽǼȇǻǹȉǹȠȌȣȁȅ ȋȁȈȇȄȇȑȃȁȅ ȈȉǾȅȁȊǹȅǹ. ǫȁȈȇȄȇǼȁȠǹ ȆǾ Ȋǹȅȇ ǽǹ ǽȇȈȉȁȆȇȊȁ Ȉȉȁǡ ȈȇȉǾǽ ȋȇǼǹ, ǣ. ǝ. ǚǹȃ Ȍ ȊȌȍȁȃȊȁȅǹ ȈȇȆǾǼǽǾ ǻȁǽȁ ȈȉǾȋȎȇǽȆȇ ǹȌȋȇȊǾȅǹȆȋȁȐȆǾ ȄǾȃȊǾȅǾ. ǦȈȉ. ȆǹǻȇǽǾȣȁ ȈȉȁȅǾȉǾ Ȋǹ ȊȌȍȁȃȊȇȅ -idus (Ȅǹȋ. lucidus, fumidus ȁ ǽȉ.), ȇȆ ȇȊȋǹǻȡǹ ȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ǽǹ ȊȌ ȆǾȃȁ ȇǽ ȢȁȎ ȊȄȇǿǾȆȁȏǾ Ȋǹ ȁǾ. *dō ȁȄȁ *dhē (Buck 1933: 342). 8 ǡǹȃȇ ȈȉȇȊȋȇȉ ȁ ȋǾȅǹ ȆǾ ǽȇȀǻȇȡǹǻǹȠȌ ǽǹ ȊǾ ȇǻȇȅ ȈȉȁȄȁȃȇȅ ǽâ ȈȉǾǼȄǾǽ ȇǺȁȅȆǾ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǾ ȃȇȠǹ ȊǾ ȇǻȇȅ ȈȉȇǺȄǾȅǹȋȁȃȇȅ Ǻǹǻȁ, ȋȉǾǺǹ ȈȇȅǾȆȌȋȁ ǽǹ Ƞȇȑ Ǯ. ǨǹȌȄ, ǼȄǹǻȆȁ ȋǾȇȉǾȋȁȐǹȉ ȅȄǹǽȇǼȉǹȅǹȋȁȐǹȉȊȃǾ ȑȃȇȄǾ, ȁȊȋȁȐǾ ǽǹ ȇ ǽȇȁȊȋȇȉȁȠȊȃȇȅ ȇǺȉǹȀȇǻǹȢȌ ǹȍȁȃȊǹ ȅȇǿǾȅȇ ȊȌǽȁȋȁ Ȇǹ ȇȊȆȇǻȌ Ȉȇǽǹȋǹȃǹ ȁȀ ȁȊȋȇȉȁȠȊȃȇǼ ȉǹȀǻȇȠǹ ȠǾȀȁȃǹ. „Die eigentlich normale Entstehungsweise alles Formellen in der Sprache bleibt daher immer die dritte Art, die K o m p o s i t i o n “, ȈȁȑǾ ȇȆ, ȈȇȋȃȉǾȈȡȌȠȌȣȁ ȇǻȇ ȆȁȀȇȅ ȈȉȁȅǾȉǹ Ȍ ȃȇȠȁȅa ȊȌ ȈȌȆȇȀȆǹȐȆǾ ȉǾȐȁ ǽǹȄǾ ȊȌȍȁȃȊǾ: ȆǾȅ. -heit, -schaft, -tum, -bar, -lich ȁȋǽ. (Paul 1970 [1880]: 325–351). Ǜ. Ǜ. ǡǻǹȆȇǻ ȁ ǫ. Ǜ. ǜǹȅȃȉǾȄȁǽȀǾ Ȁǹ ȉǹȆȌ ȍǹȀȌ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǹȠȌ ȅȇȆȇȍȌȆȃȏȁȇȆǹȄȆȇȊȋ ȊȌȍȁȃȊǹ, ȃǹȇ „ȇȊȆȇǻȆȇȂ ȈȉȁȆȏȁȈ ǹǼǼȄȗȋȁȆǹȏȁȁ“ (1984, I: 340). ǧǽ ȆȇǻȁȠȁȎ ȈȉȁȄȇǼǹ ǻ. ǣȉǹȊȌȎȁȆ 2004, Krasukhin 2004. 9 ǡȀȇȄǹȋȁǻȆȁ ȊȋǹǽȁȠ ȈȉǹȠǾȀȁȃǹ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǹ Ǥ. ǝǾǿǾ: „If an early isolating state of Indo-European is a correct hypothesis, then it was followed by agglutination and then inﬂection“ (Dezső 1999: 81). 10 Ǭ ȈȉȁȄȇǼ ȁȀȇȄǹȋȁǻȆȇȠ ȍǹȀȁ Ǽȇǻȇȉȁ ȆȈȉ. ȀǹȃȡȌȐǹȃ ǣ. ǚȇȉǼȊȋȉȇȅǹ ȇ ȅȇȆȇȊȁȄǹǺȁȐȃȁȅ ȉǾȐȁȅǹ Ȍ ȉǹȆȇȅ ȈȉǾǽȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇȅ (Pre-Indo-European), ȁȀǻǾǽǾȆ Ȇǹ ȇȊȆȇǻȌ ȌȆȌȋȉǹȑȢǾ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠǾ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȁȎ ȅȇȉȍǾȅȊȃȁȎ ȇǺȉǹȀǹȏǹ (Borgström 1954: 279). ǨȉȇȀȇǽȁȠȊȃǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠǹ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇǼ ȃȇȠȌ ȠǾ ȈȉǾǽȄȇǿȁȇ Ǥ. ǜ. ǮǾȉȏǾȆǺǾȉǼ (ǜǾȉȏǾȆǺǾȉǼ 1981) ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǹ ȊȄǾǽǾȣȁ ȉǹȀǻȇȠ: ȁȀȇȄǹȋȁǻȆȁ ȋȇȆȊȃȁ ȠǾȀȁȃ > ȉǹȚǹȢǾ ȊȁȊȋǾȅǹ Ȍ ȃȇȠǾȅ ȠǾ ȠǾǽȁȆȁȏǹ „ȉǾȐ“, Ȉȉȁ ȐȁȠȇȠ ȃȇȆȊȇȄȁǽǹȏȁȠȁ ȊǾ ȉǹȊȈǹǽǹ ȊȁȊȋǾȅ ȊȄȇǼȇǻȆȁȎ ȋȇȆȇǻǹ, ǹ ȃȌȄȅȁȆǹȋȁǻȆȁ ǹȃȏǾȆǹȋ ȉǾȐȁ ȊǾ ȍȇȆȇȄȇǼȁȀȌȠǾ. ǣȇȉǾȆȊȃǾ ȉǾȐȁ Ȍ ȊǹȊȋǹǻȌ ȃȇȅȈȇȀȁȋǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹȠȌ ǹȉȎǹȁȀǹȅ ȁȀ ȇǻȇǼǹ ȊȋǹǽȁȠǹ. Ǧǹ ȇȊȆȇǻȌ ȈȇȀȆǹȋȇǼ ǻǹȆ ǛȁȠȃȇǻȇǼ ȋȌȅǹȐǾȢǹ Ȉȇ ȃȇȠǾȅ ȊȌ Ǧ ȁ ǜ Ƞǽ. ȅȇȉȍȇȄȇȑȃȁ ȁȊȋǹ ȍȇȉȅǹ ȃȇȠǹ ȊǾ ȉǹȀȄȁȃȇǻǹȄǹ Ȋǹȅȇ Ȉȇ ȊȌȈȉǹȊǾǼȅǾȆȋǹȄȆȁȅ ȃǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹȅǹ, Ǜ. ǤǾȅǹȆ ȀǹȃȡȌȐȌȠǾ ǽǹ ȠǾ ǹȃȏǾȆǹȋ ȌȃǹȀȁǻǹȇ Ȇǹ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐȃȁ ȇǽȆȇȊ ȌȆȌȋǹȉ ȍȇȉȅǾ (Lehmann 1958: 194), ȑȋȇ ȌȈȌȣȌȠǾ Ȇǹ ȋȇ ǽǹ ȠǾ ȈȉȁȅǹȉȆǹ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐȃǹ ǻǾȀǹ ȆǾȈȉȇȅǾȢȁǻȁȎ ȠǾȀȁȐȃȁȎ ǾȄǾȅǾȆǹȋǹ. 7 kniha.indb 116 9.4.2009 16:15:21 ǧ ǽȇȈȉȁȆȇȊȌ ȠǾȀȁȐȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ 117 ȎǻǹȋȡȁǻȇȊȋȁ ȇǽȉǾȚǾȆǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ǹȆǹȄȁȀǾ, ǻǾȣ ȁ ȇǽȉǾȚȁǻǹȢȌ ȉǾȄǹȋȁǻȆǾ ȎȉȇȆȇȄȇǼȁȠǾ ȈȇȊȋǹȆȃǹ ȄǾȃȊǾȅǹ. ǩǾȏȁȅȇ, ȌǽȉȌǿȁǻǹȢǾȅ ȃȄǹȊȁȐȆǾ ȅȇȉȍȇȄȇȑȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ȁ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ȉǾǽǹ ȉǾȐȁ ȈȇȃǹȀȌȠǾ ȊǾ ǽǹ Ȅȁ ȊȄȇǿǾȆȁȏǹ ȈȉȁȈǹǽǹ ȊȋǹȉȁȠǾȅ ȁȄȁ ȅȄǹȚǾȅ ȊȄȇȠȌ ȠǾȀȁȃǹ. ǫǹȃȇ ȊȌ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǾ ȈȉǹȊȄ. *zmȕja < *(dh)m-eА-o ‘auf der Erde gehend, kriechend’, ȋǾ *gavęzȓ (Loma 2003: 268) ȁȄȁ * ermȓsa (Ǥȇȅǹ 2007) ȋȁȈȇȄȇȑȃȁ ȇȈȉǹǻǽǹȆǾ ǹ ȢȁȎȇǻǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ (ȊȄǹǼǹȢǾ ȃȇȉǾȆȇǻǹ ȁ OV ȋȁȈ) ȈȇȃǹȀȌȠǾ ǽǹ ȠǾ ȉǾȐ ȇ ǻǾȇȅǹ ǹȉȎǹȁȐȆȇȅ ȇǺȉǹȊȏȌ, ȆǹȠȊȋǹȉȁȠǾȅ ȊȄȇȠȌ ȊȄȇǿǾȆȁȏǹ. ǦǹȊȌȈȉȇȋ ȋȇȅǾ, *lomokostȕ ȁ *lomonosȓ (ǶǪǪǸ 16: 20) Ȋǹ ȊȈȇȠȆȁȅ ǻȇȃǹȄȇȅ ȁ VO ȊȋȉȌȃȋȌȉȇȅ Ȋǻǹȃǹȃȇ ȊȌ ȆǹȠȅȄǹȚǹ, ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ ȆǾ ȈȉǹȊȄȇǻǾȆȊȃǹ ȇǺȉǹȀȇǻǹȢǹ, Ȇǹ ȑȋǹ ȌȈȌȣȌȠǾ ȁ ȋȇ ȑȋȇ ȊȌ ȈȇȋǻȉǽǾ ȁȊȃȡȌȐȁǻȇ Ȋǹ ȁȊȋȇȐȆȇȊȄȇǻǾȆȊȃȇǼ ȋǾȉǾȆǹ.11 ǨȇȉǾǽ ȋȇǼǹ, ȈȉǾǽȄȇǿǾȆȁ ȈȉȁȊȋȌȈ ȅȇǿǾ ȊȄȌǿȁȋȁ ȃǹȇ ȈȇǽȊȋȁȏǹȠ Ȁǹ ǽǹȡǹ ȈȉȇȅȁȑȡǹȢǹ ȁ ȋȉǹǼǹȢǹ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȇȅ ǹȍȁȃȊǹ, ȌȃȡȌȐȌȠȌȣȁ ȁ ǾȄǾȅǾȆȋǾ ȃȇȠȁ ȊǾ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆǹȄȆȇ ȊȅǹȋȉǹȠȌ ȍȇȉȅǹȆȋȁȅǹ, ȈȉȇȑȁȉȁȋǾȡȁȅǹ, ǽǾȋǾȉȅȁȆǹȋȁǻȁȅǹ, ȋǾ ȈȇȅǾȉȁȋȁ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠȌ ǽȌǺȡǾ Ȍ ȈȉȇȑȄȇȊȋ. ǡȀȆǾȣȌ ȆǾȃȇȄȁȃȇ ȈȉȁȅǾȉǹ ȃȇȠȁ, ǻǾȉȌȠǾȅ, ȇǻȇ ȇȈȉǹǻǽǹǻǹȠȌ. Ǳȁȉȇȃȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȢǾȆȁ ȍȇȉȅǹȆȋ *-dh- ȋȌȅǹȐǾȆ ȠǾ Ȍ ǻȁȑǾ Ȇǹǻȉǹȋǹ, ȆǾȀǹǻȁȊȆȇ, ȃǹȇ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀȇǻǹȆ ȃȇȉǾȆ *dhē- ‘Ȋȋǹǻȁȋȁ’ (Fay 1895; Haudry 1997; Vlajić-Popović 2000),12 ȐȁȅǾ ȊǾ ǽǹ ȇǺȠǹȊȆȁȋȁ ȢǾǼȇǻ Grundbegriff. ǟ. ǧǽȉȁ ȆȁȀ ȇǺȄȁȃǹ Ȋǹ ȍȇȉȅǹȆȋȁȅǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȑǾ ȃǹȇ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃǾ „ȊǾȉȁȠǹȄȆǾ ȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠǾ“, ȁȆǹȐǾ ȋȁȈȁȐȆǾ Ȁǹ ȁȀȇȄǹȋȁǻȆǾ ȠǾȀȁȃǾ (Haudry 1997). ǬȈȇȋȉǾǺȌ ȃȇȉǾȆǹ *st - Ȍ ȊȄǹǼǹȢȌ, ȋǾ ȢǾǼȇǻȇ ȈȉǾȋǻǹȉǹȢǾ Ȍ ǹȍȁȃȊǹȄȆǾ ǾȄǾȅǾȆȋǾ Ȍ ȆǹȀȁǻȁȅǹ ȅǾȊȋǹ, ȅǹȋǾȉȁȠǹȄȆȁȎ ȇǺȠǾȃǹȋǹ, ǽǾȄȇǻǹ ȋǾȄǹ ȁȋǽ., ȋǾ ȉǾǽȆȁȎ ǺȉȇȠǾǻǹ, ȊȌȈǾȉȄǹȋȁǻǹ ȁȋǽ., ǹȆǹȄȁȀȁȉǹȇ ȠǾ Ȍ ǽǻǹ ȇǺȁȅȆǹ ȉǹǽǹ Ǟ. ǭǾȠ (Fay 1912, Fay 1913).13 ǦǾȃǹǽǹȑȢȌ ǹǼȄȌȋȁȆǹȋȁǻȆȌ ȈȉȁȉȇǽȌ ǽǹȋȇǼ ǹȍȁȃȊǹ ȈȇȋǻȉȚȌȠǾ ȢǾǼȇǻǹ ȈȇȠǹǻǹ Ȍ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ ȃǹȋǾǼȇȉȁȠǹȅǹ. ǒȇȑ ȠǾǽǹȆ ȈȉȁȅǾȉ ȠǾ ȊȌȍȁȃȊ *ter-, ȃȇȠȁ ȊǾ ȋǹȃȇȚǾ Ƞǹǻȡǹ Ȍ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ ȋǻȇȉǺǹȅǹ (ǼȉȐ. kÚnteroj, prÒteroj, ȊȋȁȆǽ. viratará, ya-tará, ka-tará, ȋǾ ȈȉǹȊȄ. *jeterȓ, *kotoryi, *koteryi, ǻ. ESJS 5: 286, 6: 347), ǽǹ Ǻȁ Ȍ ǼȉȐȃȇȅ ȁ ȊȋǹȉȇȁȆǽȁȠȊȃȇȅ ǽȇǺȁȇ ȁ ǼȉǹȅǹȋȁȐȃȌ ȍȌȆȃȏȁȠȌ ȇǺȉǹȀȇǻǹȢǹ ȃȇȅȈǹȉǹȋȁǻǹ. ǧ ȊǾȈǹȉǹȋȁǻȆȇȠ ȊǾȅǹȆȋȁȏȁ ȇǻȇǼǹ ȊȌȍȁȃȊǹ ǽǾȋǹȡȆȇ ȈȁȑǾ Ǟ. ǚǾȆǻǾȆȁȊȋ (Benveniste 1975: 116–143), ǹ A. Meje ȋǹȃȇȚǾ Ǽȇǻȇȉȁ ȇ ȋȇȅǾ ǽǹ ȠǾ Ȋȋǹȉǹ ǻȉǾǽȆȇȊȋ ȇǻȇǼǹ ȊȌȍȁȃȊǹ ǺȁȄǹ ǽǹ ȇǺǾȄǾǿȁ ȇȈȇȀȁȏȁȠȌ ȁ ȋȌȅǹȐȁ Ǽǹ ȃǹȇ ȊȈȇȠ ǽǻǹ ȊȌȍȁȃȊǹ: *-t(o)- ȁ *-ero- (Meje 1965: 149). ǙȆǹȄȁȀȁȉǹȠȌȣȁ ȋǻȇȉǺǾ Ȋǹ *ter- Ȍ ȊǻǾȋȄȌ ȎȇȄȁȊȋȁȐȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ȁ ȉǹȀǻȇȠǹ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȁȎ ȃȇȅȈǹȉǹȋȁǻȆȁȎ ȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠǹ Ȍ ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ 2007 ȁȀȆǾȄǹ Ȋǹȅ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȃȌ ǽǹ ȠǾ ȇǻǹȠ ǹȍȁȃȊ ȆǹȊȋǹȇ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀǹȏȁȠȇȅ ȃȇȉǾȆǹ *ter- ‘ȈȉǾȣȁ, Ȉȉȇȣȁ, ȈȉǾǻǹȀȁȣȁ’, ȐȁȅǾ ȊǾ ȁ ȅȇǿǾ ȇǺȠǹȊȆȁȋȁ ȢǾǼȇǻǹ ȁȀǻȇȉȆǹ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ.14 Ǧǹ ȈȉǾǽȍȄǾȃȊȁǻȆȌ ȍǹȀȌ 11 12 13 14 kniha.indb 117 ǒǾǽȁȆȁ ȈǹȉǹȅǾȋǹȉ ȆǾ ȅȇǿǾ Ǻȁȋȁ Ȋǹȅǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ, ǺȌǽȌȣȁ ǽǹ ȊǾ Ȍ ǾȅȍǹȋȁȐȆȁȅ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȁȅ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹȅǹ ȉǾǹȄȁȀȌȠǾ VO ȉǾǽ (ǡǻǹȆȇǻ 1974: 109). Ǭ ȀǹȃȡȌȐȃȌ ȆǹǻǾǽǾȆȇǼ ȉǹǽǹ ǒ. ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ ȁȊȋȁȐǾ: „If the hypothesis of the existence of such a formans is adopted, it could open up the way to reconsidering some other, allegedly problematic words, and possibly lead to additional more economic etymological solutions“ (198). Ǜǹȡǹ ǽȇǽǹȋȁ ǽǹ ȠǾ Ȇǹ Ǟ. ǭǾȠǹ Ȍ ȀȆǹȋȆȇȠ ȅǾȉȁ Ȍȋȁȏǹȇ ȊȌȊȉǾȋ Ȋ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ȉǹȀȄȁȐȁȋȇǼ ȋȁȈȇȄȇȑȃȇǼ ȈȉȇȍȁȄǹ. ǡǹȃȇ ȊǾ ǾȃȊȈȄȁȏȁȋȆȇ ȆǾ Ǻǹǻȁ ȠǾȀȁȐȃȇȅ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠȇȅ, Ȍ ȢǾǼȇǻȁȅ ȉǹǽȇǻȁȅǹ ȠǹǻȡǹȠȌ ȊǾ ȇȊǻȉȋȁ Ȇǹ ȠǾȀȁȃǾ ȊǾǻǾȉȆȇǹȅǾȉȁȐȃȁȎ ǡȆǽȁȠǹȆǹȏǹ, ȠǾǻȉǾȠȊȃȁ ȁ ǽȉ. ǣǹǽǹ ȠǾ ȇǻǹȠ ȉǹǽ ǻǾȣ Ǻȁȇ ȇǺȠǹǻȡǾȆ ǽȇ ȉȌȃȌ ȅȁ ȠǾ ǽȇȑȄǹ ȃȢȁǼǹ ǣȉǹȊȌȎȁȆ 2004, Ȍ ȃȇȠȇȠ ǹȌȋȇȉ ȈȁȑǾ ǽǹ ǽǹȋȁ ȊȌȍȁȃȊ ȆǹȊȋǹȠǾ ȇǽ ǼȄǹǼȇȄȊȃȇǼ ȃȇȉǾȆǹ *tar- ‘ǺȔȊȋȉȇ ǽǻȁǼǹȋȕȊȘ’ (76). ǡǹȃȇ ȋȌȅǹȐǾȢǾ ȆȁȠǾ ȁǽǾȆȋȁȐȆȇ, ȁȀȆȇȊȁȅ Ǽǹ ȠǾȉ ȊǾ ȉǹǽȁ ȇ ȁȊȋȇȅ ȈȉȁȊȋȌȈȌ, ȃȇȠȁ ȋȉǹǼǹ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȇȅ ǹȍȁȃȊǹ. 9.4.2009 16:15:21 118 ǒǹȊȅȁȆǹ ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ Ȍ ȇǻȇȅ ȊȄȌȐǹȠȌ ȌȃǹȀȌȠȌ ǽǻǾ ȐȁȢǾȆȁȏǾ: ǹ) Ȍ ȆǹȠȊȋǹȉȁȠȁȅ ȇǺȉǹȀȇǻǹȢȁȅǹ *ter- ȊǾ ǽȇǽǹȠǾ Ȇǹ ȃȇȉǾȆ, Ǻ) *ter- ȊǾ Ƞǹǻȡǹ Ȍ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ ȃȄǹȊǹȅǹ ȉǾȐȁ ȍȄǾȃȊȁǻȆȇǼ ȊȋǹǽȁȠǹ, ȑȋȇ ȌȈȌȣȌȠǾ Ȇǹ ȈȉǾȋȎȇǽȆȁ ȠǾȀȁȐȃȁ ȋȁȈ Ȍ ȃȇȠǾȅ ȇȆ ȆȁȠǾ ǻǾȀǹȆ Ȁǹ ȇǽȉǾȚǾȆȌ ǻȉȊȋȌ ȉǾȐȁ, ȠǾȉ ȃȄǹȊǾ ȉǾȐȁ, ȃǹȃǻǾ ȁȎ ȀȆǹȅȇ ȁȀ ȃȄǹȊȁȐȆȁȎ ȍȄǾȃȊȁǻȆȁȎ ȠǾȀȁȃǹ, ȆǾ ȈȇȊȋȇȠǾ. ǧȋȌǽǹ ȊǾ ȁȊȋȁ ǾȄǾȅǾȆȋȁ ȊȉǾȣȌ ȁ Ȍ ȍȄǾȃȊȁȠȁ ȁ Ȍ ǽǾȉȁǻǹȏȁȠȁ, ȁ ȃǹȃȇ ȊǾ ȈȉǾǽȅǾȋ ȁȊȈȁȋȁǻǹȢǹ ȈȇȅǾȉǹ ǽȌǺȡǾ Ȍ ȈȉȇȑȄȇȊȋ ǽǾȇǺǹ Ȇǹ ȁȊȋȇȉȁȠȊȃȌ ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȠȌ ȁ ȃȄǹȊȁȐȆȌ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȌ ȊǾ ǼȌǺȁ. Ǭ ȇǻȇȠ ǻȉȊȋȁ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ ȆǾȅȁȆȇǻȆȇ ȊǾ ȈȇȊȋǹǻȡǹ ȁ ȈȁȋǹȢǾ Ȉȇǽ ȃȇȠȁȅ ȌȊȄȇǻȁȅǹ ȊǾ ȠǾǽǹȆ ȄǾȃȊȁȐȃȁ ǾȄǾȅǾȆǹȋ ȈȉǾȋǻǹȉǹ Ȍ ǹȍȁȃȊ, ȋȠ. ǽȇǺȁȠǹ ǼȉǹȅǹȋȁȐȃȌ ȍȌȆȃȏȁȠȌ. ǝǾȄȁȅȁȐǹȆ ȇǽǼȇǻȇȉ Ȇǹ ȢǾǼǹ ȠǾ ǽǹǻȆǾ 1884. ȈȇȆȌǽȁȇ Ǜ. ǝ. ǛȁȋȆȁ: „There must be a word of specially adaptable meaning, added to and combined with a whole body of other words, and impressing uppon the latter an identical and apprehensible modiﬁcation of meaning“ (Whitney 1884: 112). ǧǽǼȇǻȇȉ ȠǾ, ǻǹȡǹ ǽȇǽǹȋȁ, Ȍ ȄǾȃȊȁȐȃȇȠ ȊǾȅǹȆȋȁȏȁ ȃȇȉǾȆǹ, ȃȇȠǹ ǽȇȈȌȑȋǹ ȉǾȄǹȋȁǻȆȇ ȑȁȉȇȃȌ ȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ȊȁȆȋǹǼȅǹȋȊȃȁȎ ȃȇȅǺȁȆǹȏȁȠǹ, ȑȋȇ ǽǹȡǾ ȀȆǹȐȁ ȁ ǽȇǻȇȡȆȇ ȑȁȉȇȃ ȇȈȊǾǼ ȁ ȍȉǾȃǻǾȆȏȁȠȌ ȌȈȇȋȉǾǺǾ. ǦȁȠǾ ȊȋȇǼǹ ȊȄȌȐǹȠȆȇ ȑȋȇ ȊǾ ȃǹȇ ȁȀǻȇȉȁ ǹȍȁȃȊǹ ȠǹǻȡǹȠȌ ȌȈȉǹǻȇ *dhē-, *st - ȁȄȁ *ei-. ǧȆȁ ȈȉȁȈǹǽǹȠȌ ȇȊȆȇǻȆȇȅ ȄǾȃȊȁȐȃȇȅ ȍȇȆǽȌ ȠǾȀȁȃǹ ȁ ȊȋȇǼǹ ȊȌ, ȊȁȆȋǹȃȊȁȐȃȁ ȈȇȊȅǹȋȉǹȆȇ, ȇȋǻȇȉǾȆȁ Ȁǹ ȃȇȅǺȁȆǹȏȁȠȌ Ȋ ǻǾȄȁȃȁȅ ǺȉȇȠǾȅ ǽȉȌǼȁȎ ȉǾȐȁ, ȑȋȇ ȇȋǻǹȉǹ ȈȌȋ Ȁǹ ȢȁȎȇǻȌ ǼȉǹȅǹȋȁȃǹȄȁȀǹȏȁȠȌ. ǡ ȇǻȇ ȀǹȈǹǿǹȢǾ Ǻȁ Ȇǹ ȁȀǻǾȊȋǹȆ ȆǹȐȁȆ ȅȇǼȄȇ Ǻȁȋȁ ȈȌȋȇȃǹȀ Ȍ ȋȉǹǼǹȢȌ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȇȅ ȈȉȁȅǹȉȆȁȎ ǹȍȁȃȊǹȄȆȁȎ ǾȄǾȅǾȆǹȋǹ. Ǧǹ ȃȉǹȠȌ, ȌȅǾȊȋȇ ȀǹȃȡȌȐȃǹ: ȍȁȄȇȄȇǼȁȠǹ ȁ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȃǹ ȊȌ Ȋǹȅȇ ǽǻǹ ȆǹȐȁȆǹ ȊǹǼȄǾǽǹǻǹȢǹ ȠǾȀȁȃǹ, ȇȆǾ ȆǾ ȅȇǼȌ ȈȇȊȋȇȠǹȋȁ ȠǾǽȆǹ ǺǾȀ ǽȉȌǼǾ, ȋǾ ȊǾ ȢȁȎȇǻ ȊȈȇȠ Ȍ ȁȊȋȇȉȁȠȊȃȇȠǾȀȁȐȃȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ ȌǻǾȃ ȈȇȃǹȀȁǻǹȇ ȈȄȇǽȇȋǻȇȉȆȁȅ. ǝȁȠǹȎȉȇȆǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹȠȌȣȁ ȠǾȀȁȃ ȃǹȇ ǽȁȆǹȅȁȐȆȁ ȍǾȆȇȅǾȆ, ȆǾȈȉǾȊȋǹȆȁ ȈȉȇȏǾȊ (™nšrgeia ǹ ȆǾ œrgon), ȈȇȅǹǿǾ Ȍ ȊǹǼȄǾǽǹǻǹȢȌ ȢǾǼȇǻȁȎ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȎ ȋȁȈȇȄȇȑȃȁȎ, ȋȁȅǾ ȁ ȎȉȇȆȇȄȇȑȃȁȎ ȊȄȇȠǾǻǹ. ǡǹȃȇ ȊǾ, ǽǹ ȏȁȋȁȉǹȅ ǣȌȉȁȄȇǻȁȐǹ, ȆǾ ȅȇǿǾ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȊǹȋȁ ad inﬁnitum (Kury owicz 1964: 58), ȠǾȀȁȐȃǹ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǹ ȇȋǻǹȉǹ ȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ǽǹ ȊǾ ǼȉǹȆȁȏǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁȎ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ ȈȇȅǾȉǾ ǽȌǺȡǾ Ȍ ȈȉȇȑȄȇȊȋ, ȈȉȌǿǹȠȌȣȁ ǻǹȡǹȆȌ ȋǾȇȉȁȠȊȃȌ ȇȊȆȇǻȌ Ȁǹ ȋǹȃǹǻ ȈȇǽȌȎǻǹȋ.15 ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǚȇȑȃȇǻȁȣ 2000: ǚȇȑȃȇǻȁȣ, ǩ., ǧȊȆȇǻȁ ȌȈȇȉǾǽȆǾ ǼȉǹȅǹȋȁȃǾ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȎ ȠǾȀȁȃǹ (ȍȇȆǾȋȁȃǹ, ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȠǹ, ǼȉǹȚǾȢǾ ȉǾȐȁ), ǚǾȇǼȉǹǽ. ǜǹȅȃȉǾȄȁǽȀǾ–ǡǻǹȆȇǻ 1984: ǜǹȅȃȉǾȄȁǽȀǾ, ǫ. Ǜ. – ǡǻǹȆȇǻ, Ǜ. Ǜ., ǡȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȂ ȘȀȔȃ ȁ ǡȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȏȔ, I–II, ǫǺȁȄȁȊȁ. ǜǾȉȏǾȆǺǾȉǼ 1981: ǜǾȉȏǾȆǺǾȉǼ, Ǥ. ǜ., ǛȇȈȉȇȊȔ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȈȉȇȊȇǽȁȃȁ, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ. ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ 2007: ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ, ǒ., ǧ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈȊȃȇȅ ȃȇȅȈǹȉǹȋȁǻȌ Ȍ ȊǻǾȋȄȌ ȠǾȀȁȐȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ. ǠǺȇȉȆȁȃ ǥǹȋȁȏǾ ȊȉȈȊȃǾ Ȁǹ ȍȁȄȇȄȇǼȁȠȌ ȁ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȃȌ L/1–2, 167–174. 15 kniha.indb 118 ǧǻǹȠ ȉǹǽ ȆǹȊȋǹȇ ȠǾ ȃǹȇ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ Ȇǹ ȈȉȇȠǾȃȋȌ ǡȊȋȇȉȁȠǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, ȃȇȠȁ ȍȁȆǹȆȊȁȉǹ ǥȁȆȁȊȋǹȉȊȋǻȇ ȆǹȌȃǾ ǩǾȈȌǺȄȁȃǾ ǪȉǺȁȠǾ. 9.4.2009 16:15:21 ǧ ǽȇȈȉȁȆȇȊȌ ȠǾȀȁȐȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ 119 ǡǻǹȆȇǻ 1974: ǡǻǹȆȇǻ, ǛȘȐ. ǛȊ., ǩǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȘ ȇǺȒǾǺǹȄȋȁȂȊȃȁȎ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȊȋȉȌȃȋȌȉ. ǚǹȄȋȇ-ȊȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ, ǥȇȊȃǻǹ, 106–115. ǣǹȏȆǾȄȕȊȇȆ 2001: ǣǹȏȆǾȄȕȊȇȆ, Ǫ. ǝ., ǣǹȋǾǼȇȉȁȁ ȘȀȔȃǹ ȁ ȅȔȑȄǾȆȁȘ (ȁȀ ȆǹȌȐȆȇǼȇ ȆǹȊȄǾǽȁȘ), ǥȇȊȃǻǹ. ǣȉǹȊȌȎȁȆ 2004: ǣȉǹȊȌȎȁȆ, ǣ. ǜ., ǙȊȈǾȃȋȔ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ (ǙȃȏǾȆȋȇȄȇǼȁȘ. ǥȇȉȍȇȄȇǼȁȘ. ǪȁȆȋǹȃȊȁȊ), ǥȇȊȃǻǹ. ǣȌȉȃȁȆǹ 1992: ǣȌȉȃȁȆǹ, Ǥ. Ǜ., ǝȁǹȄǾȃȋȆǹȘ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȉȇ ǽǹȆȆȔȅ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ, Ljubljana. Ǥȇȅǹ 2007: Ǥȇȅǹ, Ǚ., ǝǻǹ ȊȉȈȊȃǹ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋȊȃǹ ǹȉȎǹȁȀȅǹ Ȇǹ ǺǹȄȋȇȊȄȇǻǾȆȊȃȇȅ ȈȄǹȆȌ: ȋȉǾȆȊȄǹ (ȁ ȊȄ.) ‘Prunus padus’, ȋȉǾȅǾȊȄǹ „ǽȁȠǹȍȉǹǼȅǹ“. Ǭ: Ǥȇȅǹ, Ǚ. (ed.), ǪȄȇǻǾȆȊȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ǽǹȆǹȊ, ǚǾȇǼȉǹǽ, 307–323. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ (ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ), 1–, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. Benveniste 1975: Benveniste, Ǟ., Noms d’agent et noms d’action en indoeuropéen, Paris. Borgström 1954: Borgström, C., Internal reconstruction of Pre-Indo-European word forms. Word 10/2–3, 275–287. Brugmann 1933: Brugmann, K., Kurze vergleichende Grammatik der indogermanischen Sprachen, Berlin – Leipzig. Buck 1933: Buck, C. D., Comparative Grammar of Greek and Latin, Chicago – London. Dezső 1980: Dezsö, L., Grammatic Typology and Proto-Languages. In: Ramat, P. (ed.), Linguistic Reconstruction and Indo-European Syntax, Amsterdam, 17–26. Dezső 1999: Dezsö, L., Two Approaches to Morphological Typology and the Diachronic Characterization and Comparison of Languages. In: Mišeska-Tomić, O. – Radovanović, M. (eds.), History and Perspectives of Language Study. Papers in Honor of Ranko Bugarski, Amsterdam – Philadelphia, 71–83. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského (hl. red. Havlová, E. – Erhart, A. – Janyšková, I.), 1–, Praha 1989–. Fay 1895: Fay, E. W., Agglutination and Adaptation II. The American Journal of Philology 16/1, 1–27. Fay 1912: Fay, E. W., Derivatives of the Root Stha in Composition I. The American Journal of Philology 33/4, 377–400. Fay 1913: Fay E. W., Derivatives of the Root Stha in Composition II. The American Journal of Philology 34/1, 15–42. Gamkrelidze 1997: Gamkrelidze, T. V., Language Typology and Linguistic Reconstruction. In: Fisiak, J. (ed.): Linguistic Reconstruction and Typology, Berlin – New York, 25–48. Grković-Major 2007: Grković-Major, ǒ., Etymology and Historical Syntax. In: Ǥȇȅǹ, Ǚ. (ed.): ǪȄȇǻǾȆȊȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ǽǹȆǹȊ, ǚǾȇǼȉǹǽ, 307–323. Haudry 1997: Haudry, J., Vestiges de constructions serielles en Indo-Européen. Proceedings of the 16th International Congress of Linguists. Pergamon, Oxford, Paper No. 0419. Heine–Kuteva 2007: Heine, B. – Kuteva, T., The Genesis of Grammar. A Reconstruction, Oxford. Jakobson 1966: Jakobson, R., Lingvistika i poetika, Beograd. Klimov 1983: Klimov, G. A., On Contentive Typology. Lingua e stile 18/3, 327–341. kniha.indb 119 9.4.2009 16:15:21 120 ǒǹȊȅȁȆǹ ǜȉȃȇǻȁȣ-ǥǾȠȦȇȉ Krasukhin 2004: Krasukhin, K., Archaic Features of Indo-European Word-Formation. In: Clackson, J. – Olson, B. A. (eds.), Indo-European Word-Formation, Copenhagen. Kury owicz 1964: Kury owicz, J., The Inﬂectional Categories of Indo-European, Heidelberg. Lehmann 1958: Lehmann, W. P., On Earlier Stages of the Indo-European Nominal Inﬂection. Language 34/2, 179–202. Lehmann 1974: Lehmann, W. P., Proto-Indo-European Syntax, Austin – London. Lehmann 1996: Lehmann, W. P., Theoretical Bases of Indo-European Linguistics, London – New York. Loma 2003: Loma, A., Zur frühslavischen Nominalkomposition und ihren indogermanischen Grundlagen. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.): Studia etymologica Brunensia 2, Praha, 267–277. Meje 1965: Meje, A., Uvod u uporedno prou avanje indoevropskih jezika, Beograd. Oertel–Morris 1905: Oertel, H. – Morris, P. E., An Examination of the Theories regarding the Nature and Origin of Indo-European Inﬂection. Harvard Studies in Classical Philology 16, 63–122. Paul 1970 [1880]: Paul, H., Prinzipien der Sprachgeschichte, Tübingen. Sgall 1999: Sgall, P., Prague School Typology. In: Shibatani, M. – Bynon, T. (eds.), Approaches to Language Typology, Oxford, 49–84. Shibatani–Bynon 1999: Shibatani, M. – Bynon, T., Approaches to Language Typology: A Conspectus. In: Shibatani, M. – Bynon, T. (eds.): Approaches to Language Typology, Oxford, 1–25. Skali ka 1966: Skali ka, V., Ein „typologisches Konstrukt“. Travaux linguistiques de Prague 2, 157–163. SP: S ownik pras owiański (pod red. Franciszka S awskiego), 1–, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1974–. Sturtevant 1949: Sturtevant, E. H., An Indo-European Word for ‘Woman’. Language 25/4, 343–345. Vlajić-Popović 2000: Vlajić-Popović, J., Some Slavic Etymologies Reconsidered – Formal and Semantic Guidelines. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.), Studia etymologica Brunensia 1, Praha, 191–199. Whitney 1884: Whitney, W. D., On Combination and Adaptation, as Illustrated by the Exchanges of Primary and Secondary Sufﬁxes. Transactions of the American Philological Association 15, 111–123. On the Contribution of Language Typology to Etymological Research This paper deals with the importance of language typology as a theoretical framework in certain domains of etymological research. It is emphasized that every reconstruction must be in accordance with the general typological laws of language development. The author accepts the hypothesis of Prague School typology that the development of Proto-Indo-European was in accordance with Gabelentz’s Spirallauf: isolation > agglutination > inﬂection. According to this theoretical model, the source kniha.indb 120 9.4.2009 16:15:21 ǧ ǽȇȈȉȁȆȇȊȌ ȠǾȀȁȐȃǾ ȋȁȈȇȄȇǼȁȠǾ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁȅ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢȁȅǹ 121 of every primary afﬁx, be it inﬂectional or derivational, is an autosemantic word. This not only makes certain etymologies more plausible but also enables scholars to search for etymologies of elements which are traditionally labeled as afﬁxes, formants, determinatives etc., thus pushing the boundaries of etymological research further into the past. ǧǽȊǾȃ Ȁǹ ȊȉȈȊȃȁ ȠǾȀȁȃ ȁ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȃȌ, ǭȁȄȇȀȇȍȊȃȁ ȍǹȃȌȄȋǾȋ ǽȉ ǠȇȉǹȆǹ ЂȁȆȚȁȣǹ 2, 21000 Ǧȇǻȁ Ǫǹǽ, ǩǾȈȌǺȄȁȃǹ ǪȉǺȁȠǹ jgrkovicns@sbb.rs kniha.indb 121 9.4.2009 16:15:22 kniha.indb 122 9.4.2009 16:15:22 N kolik slovanských termínů z oblasti pa eziny Eva Havlová I pro echa je dnes termín pařezina, též nízký les (n m. Niederwald, angl. coppice, underwood frequently cut, r. ȆȁȀȃȇȊȋǻȇȄȕȆȔȂ ȄǾȊ, p. las niskopienny, b. ȆȁȊȃȇȊȋȓǺȄǾȆǹ Ǽȇȉǹ apod. – OZS 1: 381) tém neznámý pojem. V dnešním lesnickém pojetí je pa ezina ‘listnatý porost, který vznikne po zmýcení výmladností pa ezovou’ (PSJ IV/1: 114), tedy prost ji e eno ‘souhrn výhonků, které vyrostou ze spících pupenů na pa ezu vykáceného stromu’. Nás však zajímá význam starší, ozna ující významnou formu získávání píce pro dobytek z listí stromů. Ta je dob e doložena od mladší doby kamenné po celý st edov k, v reliktech i pozd ji. Lu ní tráva, uchovávaná na zimu v podob sena, ješt ani ve st edov ku nesta ila zajistit všechnu pot ebnou píci, a to zejména pro drobn jší dobytek, kozy a ovce. Vedle ní se používalo listí a výhonky stromů, ast ji v dávných dobách, hojn je dosv d ena v antice,1 nap . u Columelly,2 jenž uvádí, které druhy stromů se ke sbírání listí a v tvi ek nejvíce hodí, a jako nejlepší uvádí jasan: „Fraxinus, quae capris et ovibus gratissima est, nec inutilis bubus“. Vidíme, že zatímco v tšímu dobytku bylo ur eno p edevším seno, kozy a ovce spásaly listí stromů, p edevším jasanu. Je to listí velmi výživné, proto se i kravám ob as dávalo jako vylepšení píce, aby se zlepšila jakost másla.3 V této souvislosti bych ráda uvedla valašské jasaň f., kolektivum od názvu stromu jasan, které znamenalo ‘jasanové v tve, narubané v lét a nasušené na zimu pro ovce’ (Štika 1958: 70). Jiný jejich název na Valašsku byl letina, též letnina, deriváty od léto, letní. S letina je tvarov zcela totožné sch. l(j)etina, vlastn je totožné i sémanticky, znamená totiž ‘sklize , úroda’, na moravském Valašsku došlo jen ke zúžení významu na ‘sklize stromové píce’. Chotek (1961: 409) popisuje jejich upot ebení takto: „V zim je dávali zví atům nejprve pevn svázané /do otýpek/, aby byly ohryzány i mladší v tvi ky; teprve potom je rozvázali. Zbytky byly topivem.“ Rovn ž na Slovensku bylo zimní krmení ovec letinou (lecinou, letninou) asté. Zcela obdobné pa ezné hospodaení (s pro ezáváním jednotlivých stromů co t i roky, p i emž šlo vedle jasanů i o olše, b ízy aj.) a zkrmování stromového listí popisuje nap . Podolák (1982: 51n). Nás ovšem hlavn zajímá, můžeme-li u n kterých praslovanských slov p edpokládat takovou výchozí sémantickou situaci. Tu možnost bereme v úvahu proto, že po celé Evrop a v tší ásti Asie bylo využívání listů stromů ve staré dob , jež by odpoví1 2 3 kniha.indb 123 Nap . M. Porcius Cato (De agricultura V 8, VI 3, XXX 1, LIV 2, 4) radí, aby se vedle trávy využívala i stromová píce a aby se na krajích polí nebo v loukách vysazovaly stromy, jejichž listí by se uchovávalo na zimu. I u antických básníků se mezi innosti pastý e adí i osekávání v tvi ek: frondes stringere u Vergilia (hic ubi densas agricolae stringunt frondes, Buc. IX 60) aj. L. Iunius Moderatus Columella: De re rustica, V 6 aj. Podrobný popis pa ezného hospodá ství podává Trier 1952 a 1963, v etn bohaté literatury. K jeho etymologiím je ovšem n kdy vhodné zaujmout jistou rezervu. 9.4.2009 16:15:22 124 Eva Havlová dala naší dob praslovanské, patrn ast jší a až pozd ji bylo zcela vytla eno lu ní travou, ať už v lét erstvou i v zim senem. Název sěno a trava dokazují, že píce z trávy byla už v praslovanské dob b žná, ale z ejm nebyla jediná. Není také zcela jisté, že termín trava v sob v nejstarší dob nezahrnoval i listí stromové, i když můžeme uvést jen zcela slabou podporu takové domn nky: pro stsl. trava, trěva uvádí SJS (4: 512) jako p ekladovou paralelu stsl. troskotȓ, jež významem odpovídá lat. vepres ‘k oví’. Ale mezi bezpe né termíny starého pa ezného hospoda ení můžeme za adit všeslovanské lěsȓ4, dále prїtȓ a asi i větvȕ, pokud je spojíme s p. witwa ‘vrba’, což byl také o ezávaný strom, i když spíše k získávání proutí na košíky apod. než pro píci. Tento vý et ovšem není deﬁnitivní, najdou se i další slova, vycházející ze situace pa ezného hospodá ství. My se podrobn ji zastavíme u sl. *gȓlmȓ, jež je z ejm nejen praslovanského, ale už indoevropského stá í, i když je ve slovanských jazycích doložené jen reliktov , n kde jen v p enesených významech. Je to p edevším sch. dial. gumar ‘husté výhonky z pa ezu nebo kmene osekávaného stromu’, gumast (též glumast) ‘mající hustou korunu’, v p eneseném významu sem jist pat í i gùmac ‘kohout s hustým a delším pe ím na krku’, s preﬁxem o- ògumak ‘ke ’, odtud i zaògum iti ‘zhoustnout a zkade it se (o vousu)’. Důkladný popis celé rodiny, a snad i n kolika slov, jež tam t eba ani nepat í, podává Petleva (1975: 51–53). Ale právem sem adí i slova znamenající ‘boule, n co ztloustlého’, nap . tlustší místa ve špatn zp edené p ízi. Sémantické spojení ‘ke , nízký strom s bohatou korunou’ a ‘boule’ se vysv tlí nejlépe tvarem stromu, který pat í k pa ezin . Pravideln osekávané stromy vytvo í na ezaném míst v kmeni vybouleninu, z níž raší bohaté výhonky. V eštin se taková vyboulenina nazývá hlava, ale jako termín se dnes užívá speciáln pro ke vinné révy. Ostatn i název koruna stromu se původn z ejm používal pro v nec bohat olist ných výhonků pa eziny, a až pozd ji se rozší il na korunu i normáln rostlých stromů, a to i jehli nanů. Protože tedy slova, znamenající jak ‘boule’, tak i ‘listoví, v tve, k oví’ ukazují na původní situaci pa ezného hospodá ství, je p ízna né, že jediné bezpe n p íbuzné slovo z dalších jazyků, totiž stind. gulma- m., má také oba tyto významy: ozna uje jak ‘ke ’ (v tom významu od nejstarších dob dodnes), tak i ‘boule’ (tento význam uvádí Mayrhofer 1956–1980, 1: 341 jako pozdn sanskrtský a p enesený z prvního významu). Spojení slovanského a staroindického slova podává poprvé Matzenauer (1884: 346), i když on z celé slovanské rodiny uvádí jen sch. ogumak. Jeho výklad p ijímá a o další souvislosti rozvíjí Petleva l.c. a moskevský slovník (ESSJ 7: 192). Kupodivu jej strikn odmítá S awski v krakovském Praslovanském slovníku (SP 7: 169). Vychází ze sch. guma ‘boule’ v jeho speciﬁkovaném významu ‘syﬁlitický v ed’ a až za sekundární pokládá význam ‘hustý porost apod.’. Toto výchozí guma má za p ejetí z ital. gomma. Bohužel u n ho neuvádí význam a mn se ani v tak obsáhlém etymologickém slovníku jako je Battisti–Alessio (1950–1957) nepoda ilo najít jiné ital. 4 kniha.indb 124 O tom sv d í nap . st . lesy ‘listoví’, i pozd jší . fazole mají pěkný les (Machek 1968: 327 aj.). S tím dob e ladí i etymologie, kterou pro lěsȓ podává Merkulovová (ESSJ 14: 249–252), spojující sl. lěsȓ (< *loi-Кo-s) s ie. *el- ‘trhat, rvát’. Od téhož ko ene vykládá Trier (1963: 47) i n m. Wald (< germ. *walþus z ie. *ol-to-), jež původn též znamenalo, nap . v st hn. walt, ‘listnatá v tev, k oví, listoví’. 9.4.2009 16:15:22 N kolik slovanských termínů z oblasti pa eziny 125 gomma než onen st hovavý kulturní termín, který máme i v . guma a z n hož by bylo opravdu t žké vyložit všechny významy srbocharvátských slov. Mimo to odmítá S awski praslovanskost srbocharvátských slov i proto, že vedle po áte ního gumnacházíme i glum-, a to i v dialektech, kde nemůžeme o ekávat -lu- ze sonantního l. P i tom uvádí i další slovo, které bezpe n pat í k pa eznému hospodá ství, totiž glúmta ‘svazek, otýpka sena (a, dodejme, patrn i stromového listí)’, ale i ‘koruna kulat utvá eného stromu’. To, podle mne, sv d í o tom, že tato slova opravdu původn vyšla ze situace pa ezného hospodá ství a že se můžeme p iklonit k výkladu Matzenauera a Petlevové. Necháme na serbokroatistech, aby vysv tlili vsuvné -l-, protože to je možná až srbocharvátská inovace.5 Literatura Battisti–Alessio 1950–1957: Battisti, C. – Alessio, G., Dizionario etimologico italiano, I–V, Firenze. ESSJ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, 1–, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. Chotek 1961: Chotek, K., Kopanicový a ž árový způsob p ípravy půdy v eskoslovenských Karpatech. Národopisný p ísp vek k po átkům zem d lství. Archeologické rozhledy 13, 391–426. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Matzenauer 1884: Matzenauer, A., P ísp vky ke slovanskému jazykozpytu. Listy ﬁlologické 11, 321–352. Mayrhofer 1956–1980: Mayrhofer, M., Kurzgefaßtes etymologisches Wörterbuch des Altindischen, 1–4, Heidelberg. OZS: Osmijazy ný zemědělský slovník, 1–2, Praha 1970. Petleva 1975: ǨǾȋȄǾǻǹ, ǡ. Ǩ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȀǹȅǾȋȃȁ Ȉȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ, III, ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1973, 44–54. Podolák 1982: Podolák, J., Tradi né ov iarstvo na Slovensku, Bratislava. PSJ : Příru ní slovník jazyka eského, 1–8, Praha 1935–1957. SJS: Slovník jazyka staroslověnského, 1–4, Praha 1966–1997. SP: S ownik pras owiański, 1–, Wroc aw – Warszawa – Kraków 1974–. Štika 1958: Štika, J., Salašnické ustájování dobytka a košárování na moravskoslovenském pomezí. eský lid 45, 64–74. Trier 1952: Trier, J., Holz, Etymologien aus dem Niederwald, Köln. Trier 1963: Trier, J., Venus, Etymologien um das Futterlaub, Köln – Graz. 5 kniha.indb 125 Tento p ísp vek byl vypracován s podporou grantu R . 405/07/1092. 9.4.2009 16:15:22 126 Eva Havlová Zu einigen slavischen Ausdrücken aus dem Bereich des Niederwaldes Auch bei alten Slaven gehörte das Abschneiden der Laubbäume und Aufbewahrung des Futterlaubes für den Winter zur geläuﬁgen Wirtschaftstechnik (vgl. sl. lětina). Zu Benennungen des Niederwaldes gehören sl. lěsȓ und *gȓlmȓ, dessen Etymologie von F. S awski wird hier der Kritik unterzogen. Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika havlova@iach.cz kniha.indb 126 9.4.2009 16:15:22 Staro eská slova přídruha a přídružě Milada Homolková Abecední po ádek pracovního slovního rejst íku staré eštiny1 svedl k sob dv slova s formáln blízkým základem, ale zcela rozdílná jak mírou a zdroji doložení, tak sférou užití a navíc i svým původem. Protože tyto lexikální jednotky se už nedo kají standardního zpracování v akademickém Staro eském slovníku,2 p edkládám jejich etymologickou a lexikáln historickou interpretaci jako p ísp vek k tématu „etymologie – teorie a praxe“. 1. Ve staré eštin jsou doložena dv homonymní slovesa družiti. Slovník Jana Gebauera (GbSlov 1970, 1: 344) uvádí pro každé jediný p íklad a ani kartotéka Staro eského slovníku v tomto p ípad lexikální materiál nerozhoj uje. První ze sloves se p edstavuje dokladem ve slovníku z roku 1455 (tzv. Klementinský) jako denominativum k druh (collegare druziti, tovařišiti SLOVKLEM 9a; dále též coniugare sdruziti SLOVKLEM 10a).3 Druhé sloveso interpretuje Gebauer jako nástupnickou formu praslovanského i-kmenového slovesa odvozeného od maskulina drїgȓ.4 Na rozdíl od uvedeného slovníkového okazionalismu mladšího data je toto druhé sloveso dosv deno v tzv. knize Rožmberské, p íru ce procesního staro eského práva z 1. poloviny 14. století (její nejstarší rukopis je datován kolem roku 1360): kakož vdadie oříc nebo pasúc nebo plot druzyecz ROŽMBA 71. Díky této historicky cenné památce, kterou ostatn sám v roce 1880 paleograﬁcky vydal, sotva mohl být Jan Gebauer na pochybách, jaký význam a původ má toto sloveso; v slovníkovém hesle uvedl jak poukaz k východiskovému ko eni, tak i odkaz na p íslušné staroslov nské výrazy. Z možných p edponových perfektiv odvozených od tohoto slovesa jsou pro starou eštinu jisté dv lexikální jednotky: prodružiti ‘probodnout, proklát’ a vdružiti ‘vrazit, zarazit’. Ob slovesa jsou pom rn dob e doložena, ale výhradn ze starších vrstev staro eské slovní zásoby. Také podle variantních rukopisů (srov. doklady z Pasionálu, Otců, Dalimila) lze usuzovat, že po za átku 15. století už byla tato slovesa jako archaická odsouzena k zániku: me z nožnic vytrhl, chtěl nestydlivú svú rukú hrdlo jeho prodruzyty JERONM 54b immergeret; Svatopluk … toho jistého muže … nožem prodruzyl jest PULKB 138 transfossum occidit; vysapiv me svój, i prodruzy (opr. z -ruſſy) Dobeše PULKB 196 gladio … penetravit; ukamenují tě kamením a prodrużie tě me i svými BIBLLIT Ez 16,40 1 2 3 4 kniha.indb 127 Původn strojopisná pracovní pomůcka z r. 1967 sestavená z excerp ního materiálu pro Staro eský slovník; elektronická verze dostupná na adrese http://vokabular.ujc.cas.cz, kde jsou k dispozici i další lexikální zdroje staré eštiny. Vydávání Staro eského slovníku zastaveno v r. 2008 sešitem . 26 (u hesla při). Staro eská slovní zásoba je od tohoto hesla dále postupn prezentována v Elektronickém slovníku staré eštiny (ESS , postupn zve ej ován na adrese http://vokabular.ujc.cas.cz), a to formou bezdokladových hesel s morfologickou charakteristikou a s nazna ením významu slova. Staro eské prameny cituji pod zkratkami užívanými ve Staro eském slovníku (St S 1968: 55–118). V dokladech zapisuji p edm tné slovo transliterovan , zbytek citátu transkribovan . Etymologický výklad slov této eledi podává ESSJ (1978: 129 a 131), ESJS (1992: 150), Machek (1971: 129). 9.4.2009 16:15:23 128 Milada Homolková (budú tě mu iti ~OL, zmordují ~PAD) trucidabunt; prodruzil je [smilníky Fines] svú rukú ŠTÍTMUZ 45b (prodruzyl dva me em ~KLEM 92b; Nu 25,8 perfodit: prokla BIBLOL, promrštil ~PAD);5 držě [opat] suchú huol v rucě i wdruzi ji v zemi OTCB 111b (vstr i ~D, ~E) ﬁxit; tehda svatý Kristofor jednu žrd vzem v zemi wdruzyl PASMUZA 361 (~KLEM, wdružyl anebo vstr il ~TISK, vstr il ~KAL) ﬁxit; v tu dobu ten kacieř nuož vytrhna, v jeho svatý leb wdruzyl PASMUZA 236 (~KLEM, vstr il ~TISK, vrazil ~KAL); Přěmysl wdruzy v zemi otku DALC 6,11 (vstr i ~V aj.); vytrh [kací ] me obrazu [sv. Jeronýma] v hrdlo wdruzy JERONM 60b inﬁxit; avšak ktož by ostré kopíce v mysl její wdruzil, totiž strach súdu mého ŠTÍTBRIGP 82a inﬁgeret; ten wdruzzi me v třiesla jeho a zabie jeho B EZSV T 50a; já najprvé dal sem jemu [napadenému] sudlicí ploskú a potom wdruzil sem veň sudlici a jiní tepúce jej, a zvláště Mikuláš dřéveře ený, ranil mě v hlavu etc. POPRROŽMB 27a (1420). 1.1 Do eledi t chto sloves p ísluší také substantivum přídruha.6 Ve staré eštin je jako živé dob e doloženo doklady ze 14. století a jist si zaslouží pozornost zjišt ní, že nejstarší doklad pochází z téže památky, odkud je známo i základní sloveso, tedy z knihy Rožmberské: když kto na ciziem plot postavil, móž komorníkem vdáti plot: když vdán pirvý kól, tři sta haléřóv a druhý minúti bez vdánie a opět kól podlé tři sta, vše tak pořád vdávati každý kól po třem stóm a vždy jeden kól minovati, Przydruhy všě pořád neminujíc ižádné, vdáti móž ot každé przydruhy po šesti set haléřóv ROŽMBA 72. Jan Gebauer na vlastnoru ním excerptu p idává krom poukazu k uvedenému staroslov nskému drїgȓ i významový výklad k plurálové form : „bezpochyby p í ní trámce od kolu ke kolu“.7 Šlo tedy původn o delší d evo (kůl), který byl p irážen ke dv ma sousedním kolmým kůlům plotu jako jeho opora (Brandl 1876: 271, Kott 1880: 1022). Pro takový ú el se hodilo z ejm jen d íví ur ité kvality, stá í, tloušťky a délky, které bylo samoz ejm možno použít i jinak než jen p i d lání plotů. Latinský urbá op t z jiho eského rožmberského panství z roku 1379 obsahuje i záznam týkající se t žby d eva a v n m se eskými výrazy, které spoluutvá ejí sémantické pole názvů stavebního d íví, u konkrétn jmenovaných lesů uvádí, jaké d evo odtud bylo získáno: Silva de Herinky … lemiez. Silva Hajnice … kól et prut est. Silva Olbramicě … kól et prut … Silva Lipina … prut, przidruhy et lat. Silva Sokole … lemiez, przidruha. Silva Blato … sunt nisi virgulte. Silva Zplavie … hřada, krokev et lemiez… hec succisio kól et prut est. Silva Strašov seu Vápno dicta … břevno et krokev. Item in eadem silva sunt … kól, prut et lat URBROŽMB 23 (1379).8 V rozsáhlém latinsko- eském výkladovém slovníku k bibli z 1. poloviny 15. století vystupuje přídruha opakovan p ímo jako synonymum k podpora. Pro latinské fulcrum užil nejstarší eský p eklad bible slova bidlo, v daném kontextu jde vlastn o bidlo sloužící jako zábradlí: fulciet zpodepře inde fulcrum podpora vel quandoque przidruha VÝKLKRUML 46b (srov. Job 8,15); fulcrum … podpora vel przidruha VÝKLKRUML 60b (3 Rg 10,12 fecitque rex de lignis thyinis fulcra domus 5 6 7 8 kniha.indb 128 Srov. St S (1968–2008, 4: 56) s.v. prodružiti. Jeho jihoslovanská paralela zachycena v RHSJ (1935: 867) jako ojedin lost snad z erné Hory. Slovníková excerpce J. Gebauera k nevydané ásti jeho slovníku je uložena v odd lení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk eský v Praze a je nyní dostupná v elektronické verzi na adrese http://vokabular.ujc.cas.cz. O tento doklad se opírají Chadt (1914: 180 a 794) a Sedlá ek (1934: 151) p i výkladu o st edov kém lesnictví a t žb d eva. 9.4.2009 16:15:23 Staro eská slova přídruha a přídružě 129 domini: na inil jest král Šalomún z dřievie thinského bidla, to íš vzchodóv a stolic domu božieho ~OL, ~LIT, bidel u schodóv ~PRAŽ, zábradl vschodóv ~KUTN). 1.2 Ve významu ‘opora, podp ra’ znal slovo přídruha také staro eský slovníká Mistr Bartolom j z Chlumce e ený Klaret.9 Ve slovníku zvaném Bohemarius ho vhodn za adil do kapitoly „De domo“ v sousedství jiných pojmenování d ev ného materiálu: tignum dic lemiez, dicas cilendria šindel; sustentamentum sit przydruha, fuscis erit kól; est tignus krokev, sepis plot, murus erit zed KLARBOHO 606. Po Klaretovi tuto dvojici opakuje i abecední slovník zapsaný v tzv. kodexu Vod anském: sustentamentum przidruha SLOVVOD 71b. 1.3 Klaretovy slovníky jsou skládány v rýmovaných leoninských hexametrech a pot eb naplnit dané veršové schéma se tu pod izuje jak výb r z možných synonym, tak forma slov eských i latinských.10 V dalším, a to nejrozsáhlejším svém slovníku, ozna ovaném jako Glossarius,11 Klaret kapitolu „De domo“ výrazn rozší il: zahrnuje verše 1940–2006, zatímco Bohemarius vysta il jen s verši 591–628. Co však je podstatn jší, latinsko- eské dvojice se ne vždy opakují, etné latinské výrazy nejen p ibývají, ale jejich eské prot jšky se i m ní. Latinské sustentamentum vytvá í dvojici se slovotvorn podobným eským výrazem (sustentamentum podstávka, krokvaque tignum KLARGLOSA 1965) a substantivum přídruha je položeno jako ekvivalent latinského slova, které nenajdeme jinde než u Klareta a v latinsko- eských slovnících z n ho vycházejících: podvala basis, ado sit przidruha, stěžeje cardo; odřvie fores, stěna paries, valva quoque brána KLARGLOSA 1947; ado przydruha SLOVVOKKLEM 175a; ade przydruha SLOVNOM 68b (De domo). V abecedním slovníku z poloviny 15. století, který je založen na Klaretov Glossariu, je výraz ado vysv tlen p ímo jako quedam supportacio sepis (SLOVOST R 1a, srov. SSL 1987: 59). Tento výklad potvrzuje, že obvyklý motiva ní sm r klaretovských slovních dvojic se v tomto p ípad obrací: latinské slovo st edov ký lexikograf z ejm dotvo il k domácímu eskému. Forma slova přídruha umož ovala, že na po átku 60. let 14. století už nespojoval toto pojmenování s původním slovesem zásahu, ale chápal je jako to, co je (jako opora, podp ra apod.) p ipojováno k n emu, a tudíž jeho základ vztahoval k eledi slova druh (< drugȓ). Lze tu vid t p íklad historické adideace,12 a domn lá odvozenina od slovesa addo, addere (vhodn se rýmující s cardo) je tedy kalkové povahy. 1.4 Tento postup je po mém soudu i v pozadí pozoruhodného užití slova přídruha, které je doloženo ve sborníku náboženských skladeb z konce 14. století. Ženy tu oslovují P. Marii takto: již tvé radosti zbývámy a tvé dobroty přěsladké, nejmámy tebe, naše przydruho a pomocnice nebo zajtra naděje i dobrá obradovatedlnice MODLLEG 32a. Pro okazionální stylisticky p íznakové pojmenování osoby se tu nabízí dvojí etymologicko-slovotvorná interpretace: bu je budeme chápat jako p enesené užití původního názvu výsledku innosti přídruha, nebo jako odvozeninu od pojmenování osoby druha (s lexikograﬁckým důsledkem ve form homonymního hesla). Proti tomuto druhé9 10 11 12 kniha.indb 129 P ehled o Klaretových spisech podává Vidmanová (1980). O klaretovských slovotvorných postupech pojednal zatím nejpodrobn ji Michálek (1989). Název zavedl Flajšhans (1926: 75). V literatu e bývá tento slovník ozna ován také jako Poklad chudých, srov. nap . Vidmanová (1980). Výklad pojmu podává Ve erka (2006: 155). 9.4.2009 16:15:23 130 Milada Homolková mu výkladu zdá se sv d it to, že samo femininum druha je výraz konstruk n vázaný (GbSlov 1970: 340) a že jako p edponové pojmenování osoby s tímto základem je doloženo jen podruh s p echýleným ženským prot jškem podruhyni (St S 1968–2008, 3: 409, 410).13 Naproti tomu s takto p eneseným užitím původn d jových jmen se ve staré eštin setkáváme opakovan .14 1.5 Sémantickou záhadou zůstává doklad cedrifacta przydruha SLOVNOM 68a. Pochází z kapitoly „De instrumentis“ v latinsko- eském slovníku z konce 14. století zvaném Nomenclator, který byl po ízen jako výtah z Klaretova Bohemá e a Glosá e. Pravd podobn jde o n jakou chybu, kdy se p i kompilaci z excerpt vedle sebe ocitly dva výrazy významov neekvivalentní, což by v tomto slovníku nebyl p ípad ojedin lý (Flajšhans 1926: XXII). 2. Druhé z titulních slov, ja-kmenové femininum přídružě, p ísluší do metajazykové lexikální sféry a na rozdíl od p edchozího archaického konkréta je to autorský neologismus vázaný na jediný staro eský p ekladový text. 2.1 Jde o výklad francouzského exegeta první poloviny 14. století Mikuláše z Lyry na Matoušovo evangelium, jehož staro eský p eklad vznikl z ejm na p elomu 14. a 15. století a dochoval se v jediném exemplá i.15 Pro p ekladatele, nepochybn teologicky velmi vzd laného a s velkou jazykovou kompetencí latinskou i eskou, p edstavoval Lyrův text obtížný p ekladatelský úkol nejen svým objemem, ale p edevším mírou abstraktní slovní zásoby (namnoze terminologické povahy) a složitou, byť syntakticky p ehlednou v tnou stavbou. V páté kapitole p i výkladu Ježíšova u ení o zabití a cizoložství (verše 21–29) je slovo přídružě užito ty ikrát za sebou a vždy jako charakteristika výroku, který vyplývá z p edchozích tvrzení a jako jejich důsledek je završuje: prvá ještě strana [tj. vykládaná ást evangelia] na dvé [se d lí], neb najprvé vypravuje přikázanie, druhé vnášie przydruzy onde: 23Obětuješ li LYRAMAT 37b; Tuto pokládá druhú przydruży, že chce li ten, ješto jest urazil bratra svého, pokuty pekelné ujíti, má jemu v tomto <životě> smrtedlném dosti u initi LYRAMAT 38b; najprvé pokládá toho přikázanie rozom, druhé vnášie przydruzy onde: 29A protož pohorší li LYRAMAT 38b; tutoť z dřéve ře ených zavierá tuto przydrużi, to iž té věci, kteráž iní, že lověk padne v také povolenie, slušie sě pilně vystřiehati. Ale vzhledenie nestydaté na ženu to iní, a protož die: 29Pohoršuje li tebe oko tvé pravé, to iž iní li to, aby padl v dřéve ře ené povolenie, vylup je LYRAMAT 39a.16 2.2 Pro výrok, který je dodatkem k p edchozím tvrzením a vyplývá z nich jako jejich důsledek, který není t eba dále dokazovat, užívala st edov ká rétorika a logika termínu corollarium.17 Slovotvorn jde o zpodstatn lé adjektivum vztahové, jehož motivující substantivum corolla ‘vínek’ je deminutivum odvozené z corona ‘v nec’ 13 14 15 16 17 kniha.indb 130 Klaretův výraz spoludruha v tzv. Vokabulá i gramatickém (KLARVOKF 238) je novotvar s významem ‘polovina poloviny’, tj. ‘ tvrtina’. Srov. St S (1968–2008) s.v. pomoc 3, nadějě 3, próvod 1, obrana 4, ohrada 7. Rukopis je uložen v Národní knihovn v Praze pod signaturou XVII C 20 a ve Staro eském slovníku je citován pod zkratkou LyraMat (St S 1968: 92). Podrobn ji o n m Homolková (2007). V dokladech podtrhuji citovaný evangelijní text, ísla p íslušných veršů zapisuji horním indexem. áste n odpovídá pojmu porisma (HWPh 1989: 1104). 9.4.2009 16:15:23 Staro eská slova přídruha a přídružě 131 (Georges 1913–1918: 1701). Ve st edov ké latin se užívalo tohoto latinského termínu ve form (s pravopisnými variantami) corellarium/corelarium/correlarium (SSL 1987: 941).18 Došlo zde tedy k deetymologizaci a slovní základ byl atrahován k form co-re-la<t>-, tj. k dvojnásobn preﬁgovanému slovnímu základu, který pochází ze supinového kmene lat- slovesa tollere (v latin se uplat uje jako základ p íslušných tvarů v rámci paradigmatu slovesa fero, ferre). Této arradikaci nestála v cest ani významová stránka termínu corollarium, protože sémantický rys ‘souvztažnost’ je už v n m latentn p ítomen a hláskovou obm nou druhé slabiky pouze získává svého formálního reprezentanta. Staro eský p ekladatel vyšel už z reinterpretované formy correlarium a jeho slovotvornou strukturu napodobil volbou p edpony při-/pří-, která je b žným ekvivalentem latinského con-/cor-, a slovního základu druh-/druž-. S využitím jednoho z uzuálních suﬁxů (-jě) ústrojn vytvo il pojmenování slovotvorn analogické deverbálním jménům výsledků innosti typu hrázě < hraditi, tvrzě < tvrditi, ochozě < ochoditi apod.19 2.3 Vzdor absenci p ímých dokladů lze tedy důvodn p edpokládat, že staré eštin nebylo cizí ani sloveso přidružiti ve významu ‘p ipojit, p idružit’, tedy jako denominativum k druh. Jeho ozv nou jsou dv lexikální jednotky jmenné povahy, každá jinak periferní. Krom zde prezentovaného p ekladového neologismu přídružě je to jen jedna z tzv. glos Svato eho ských (Paterových, Pražských), které pocházejí už z po átku 12. století: in coniugio sortitus pridruſenu GLOS EH 141a. Jsouc stará a kontextov kusá, umož uje dvojí morfologický výklad: objevitel a první editor glos ji chápal jako adjektivum vztahující se k latinskému sortitus (Patera 1878: 55) a tento názor zastává i jejich novodobý interpret (Schaeken 1989: 185). Jan Gebauer v ní však vid l prot jšek k p edložkovému spojení in coniugio, tedy tvar lokálu singuláru neutra s koncovkou -ú, a svému excerptu nadepsal záhlaví přidruženie. Historické lexikologii nezbývá, než se s takovými dokladovými paradoxy stále a znovu smi ovat.20 Literatura Brandl 1876: Brandl, V., Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes, Brno. ESJS 1992: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, 3 (dělo–gospodȕ), Praha. ESS : Elektronický slovník staré eštiny [online], verze 0.4.2, http://vokabular.ujc.cas.cz. ESSJ 1978: Etimologi eskij slovar’ slavjanskich jazykov, 5 (dělo–dȕržȕlȕ), Moskva. Flajšhans 1926: Flajšhans, V., Klaret a jeho družina, 1, Praha. GbSlov 1970: Gebauer, J., Slovník staro eský, Praha2. 18 19 20 kniha.indb 131 Dokládá to i opis Lyrova výkladu na tveroevangelium zachovaný v rukopise MK 30 z poloviny 15. století (f. 33v, 34r, 34v), který vlastní Moravská zemská knihovna v Brn ; elektronická verze je vázan p ístupná na adrese http://www.manuscriptorium.com. Výklad o tomto slovotvorném typu v eštin podává TS (1967: 279 a 618) a HM (1986: 264 a 274). P ísp vek byl podpo en projektem „Výzkumné centrum vývoje staré a st ední eštiny (od praslovanských ko enů po sou asný stav)“ ešeným v rámci programu MŠMT „Centra základního výzkumu“ (reg. . LC546). 9.4.2009 16:15:24 132 Milada Homolková Georges 1913–1918: Georges, K. E., Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch, Hannover – Leipzig. HM 1986: Lamprecht, A. – Šlosar, D. – Bauer, J., Historická mluvnice eštiny, Praha. Homolková 2007: Homolková, M., Staro eský překlad evangelia svatého Matouše s výkladem Mikuláše Lyry [online], http://is.muni.cz/th/56284/ff_d/. HWPh 1989: Historisches Wörterbuch der Philosophie, 7, Basel. Chadt 1914: Chadt, J. E., Dějiny lesů a lesnictví, Písek. Kott 1880: Kott, F. Š, esko-německý slovník, 2, Praha. Machek 1971: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Michálek 1989: Michálek, E., eská slovní zásoba v Klaretových slovnících, Praha. Patera 1878: Patera, A., eské a starobulharské glossy XII. století v latinském rukopise kapitulní knihovny v Praze. asopis musea království eského 52, 536–557. RHSJ 1935: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 11, Zagreb. Sedlá ek 1934: Sedlá ek, A., Hrady, zámky a tvrze království eského, 7, Praha. Schaeken 1989: Schaeken, J., Die tschechisch-kirchenslavischen Patera-Glossen (St. Gregor-Glossen, Prager Glossen). Wiener Slavistisches Jahrbuch 35, 159–191. SSL 1987: Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum / Slovník středověké latiny v eských zemích, 1, Praha. St S 1968: Staro eský slovník. Úvodní stati, soupis pramenů a zkratek, Praha. St S 1968–2008: Staro eský slovník, 1–26 (na–při), Praha. TS 1967: Tvoření slov v eštině, 2, Praha. Ve erka 2006: Ve erka, R. a kolektiv, K pramenům slov. Uvedení do etymologie, Praha. Vidmanová 1980: Vidmanová, A., Mistr Klaret a jeho spisy. Listy ﬁlologické 103, 213–223 (p etisk in: Vidmanová, A., Laborintus, Praha 1994, 150–163). Die alttschechischen Wörter přídruha und přídružě Im Alttschechischen sind zwei gleichlautende Verba družiti belegt, einerseits in der Bedeutung ‘binden’ (< *drug-) mit einem Derivat sdružiti, anderseits in der Bedeutung ‘eintreiben’ (< *drїg-) mit den abgeleiteten Verben prodružiti, vdružiti; beide sind schon am Anfang des 15. Jahrhunderts archaisch und verschwinden schließlich (1). Zur Wortfamilie des zweiten Verbs gehört auch das Substantiv přídruha ‘stützender Querpfahl im Zaun’ (1.1). Es wurde auch von dem alttsch. Wörterbuchautor Claretus verwendet, zuerst für lat. sustentamentum (1.2) und danach für a(d)do, einen entsprechend diesem tschechischen Wort schon nach seiner Adideation zur Wortbasis druh- gebildeten Neologismus (1.3). Es ist auch eine ﬁgurative Anwendung als Personenbezeichnung belegt (1.4) und vereinzelt auch für lat. cedrifacta (1.5). – Das Wort přídružě gehört zur metasprachlichen Lexik (2). Es ist ein Autorenneologismus aus der alttschechischen Version der Auslegung des Evangeliums des hl. Matthäus von Nicolaus Lyra (2.1). Das Wort entspricht dem lat. Terminus corollarium ‘Zusatz, angehängter Folgesatz’, es wurde aber als Nachbildung der Form correlarium kniha.indb 132 9.4.2009 16:15:24 Staro eská slova přídruha a přídružě 133 gebildet (2.2). Das Wort přídružě führt zusammen mit einer der sog. Patera-Glossen (St. Gregor-Glossen, Prager Glossen), die zwei morphologische Interpretationen möglich macht, zur Rekonstruktion des alttsch. Verbs přidružiti ‘anschließen’ (2.3). Oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Valentinská 1, 110 00 Praha 1, eská republika homolkova@ujc.cas.cz kniha.indb 133 9.4.2009 16:15:24 kniha.indb 134 9.4.2009 16:15:24 O rekonstrukcji pewnego przymiotnika psł.: *duž czy *dž ? Mariola Jakubowicz Obydwa s owniki odtwarzające pras owiański zasób j zykowy s ownik moskiewski i krakowski rekonstruują na podstawie materia u pó nocnos owiańskiego (np. pol. duży ‘znacznych rozmiarów’, czes. dial. duži : duží ‘silny’, ros. pot. i dial. ǽýǿȁȂ : ǽȗ́ǿȁȂ ‘ts.’) leksem ps . *dužȕ ‘wyró niający si si ą, wielko cią; mocny, zdrowy’ (SP 5: 118–9; ESSJ 5: 167–8). Ten przymiotnik ma być derywatem z przyrostkiem -jȕ od ps . *dugȓ, które jest obja niane jako kontynuant pie. *dhough-o-, nominalnej formy od *dheugh- ‘dotykać, stykać si ’, ‘ ciskać, wyciskać; doić’, ‘obﬁcie udzielać’ (Pokorny 1959: 271; SP 5: 118–9). Za najbli sze odpowiedniki owego *dugȓ oba s owniki, w zgodzie zresztą z wi kszo cią etymologów (np. Machek 1957: 101; Vasmer 1953, 1: 379) uwa ają lit. daũg ‘du o’ i ot. daũdz ‘ts.’, dalej goc. daug ‘nadaje si , przydaje si ’, stwniem. toug ‘ts.’. Dalsze obja nienia są jednak odmienne.1 S ownik krakowski przyjmuje, e ps . *dugȓ nie ma w j zykach s owiańskich podstawy materia owej, podczas gdy s ownik moskiewski postać *dugȓ rekonstruuje (ESSJ 5: 150). Rekonstrukcja ta, której podstawą są wyrazy czeskie i s owackie oraz staroruski, jest jednak nie do przyj cia. Ruskie dugȓ nie jest za wiadczonym realnie wyrazem (nie zawiera go Slovarȕ russkogo jazyka XI–XVII vv.), ale jest zrekonstruowane przez Srezniewskiego, z opatrzonym znakiem zapytania znaczeniem ‘si a’, na podstawie cs. nedїgȓ ‘morbus’ (Sreznevskij 1893–1903, 1: 741). Natomiast wyrazy czeskie i s owackie, wyst pujące tylko w ró nych wariantach jednego wyra enia o znaczeniu ‘wychodzić na zdrowie; na korzy ć, itp.’: stczes. přichodí k duhu, neyde lidem k duhu (z kartoteki S ownika staroczeskiego w Pradze), sloužiti (jíti) k duhu i dial. moraw. neide mu to v duh, neby o mu to v duh ‘nie przypad o do gustu, do smaku’ oraz s a. dial. ísť (byť) niekomu k duhu nale y po ączyć z innym leksemem pó nocnos owiańskim. W krakowskim S owniku pras owiańskim na podstawie podobnych przyk adów rekonstruowany jest wyraz *dїgȓ ‘si a, moc, zdrowie’ (SP 4: 195). Decyduje o tym w ączenie do materia u przyk adu z jednej z gwar ma opolskich: idzie w dąg ‘wychodzi na po ytek, na tusz , o jedzeniu’ (Kuca a 1957: 191). W ten sposób autorzy S ownika pras owiańskiego w ączają zawarty pod rekonstrukcją materia do innej rodziny wyrazowej, związanej z ps . *dęgati ‘mocno rzucać, ciskać’, *dęgnїti ‘rosnąć, krzepnąć’, opartej na pie. pierwiastku dhengh- ‘chwytać, osiągać, energicznie zabierać si do czego ’ (SP 3: 97). Moje wątpliwo ci dotyczą rekonstrukcji formy ps . przymiotnika wymienionego na początku i jego związków indoeuropejskich. Rekonstrukcja nag osowego -u- w tym 1 kniha.indb 135 Oba s owniki ró nią si te w traktowaniu rekonstruowanych czasowników *dužati i dužiti. S ownik moskiewski uwa a je za derywaty od *dužȕ (ESSJ 5: 166–7), za krakowski (przy uwzgl dnieniu materia u polskiego) od *dїgȓ (SP 4: 198–200). 9.4.2009 16:15:24 136 Mariola Jakubowicz wyrazie oparta jest wy ącznie na polskiej postaci kontynuantu, jako e pozosta e j zyki pó nocnos owiańskie nie rozró niają pierwotnego ї od u. Podstawowe jest wi c pytanie, czy polski przymiotnik duży jest rodzimy, czy nale y go uznać raczej za zapo yczenie. Przypuszczenie o po yczce z j zyków wschodnios owiańskich wyrazi ju Miklosich (1886: 48–9), zastanawia si nad tym równie Rozwadowski (1923: 135), przy okazji rozwa ania pokrewieństwa wyrazów duży i dążyć. Rozwadowski nie wyklucza jednak mo liwo ci oboczno ci pochodzenia pras owiańskiego, którą podejrzewa te Brückner (1927: 104–5). Przeciwstawia si temu S awski (1952–1982, 1: 181) ze wzgl du na rozpowszechnienie przymiotnika w gwarach. Jednak duży jest przymiotnikiem nale ącym do najbardziej podstawowego zasobu leksykalnego i jako taki móg atwo przeniknąć do gwar, a nawet stać si podstawą derywatów, nawet je li nie by by przymiotnikiem rodzimego pochodzenia. Popowska-Taborska w S owniku etymologicznym kaszubszczyzny zwraca uwag na ograniczenie u ycia przymiotnika duži do kaszubskich gwar p d.-wsch., szczególnie podatnych na wp ywy polskie, podczas gdy na pozosta ym obszarze panuje eli, elЛi (SEK 2: 88). Z innych wzgl dów ni S awski, a mianowicie ze wzgl du na czas pojawienia si wyrazu w j zyku polskim, z mo liwo cią po yczki ze wschodu nie zgadza si Berneker (1908–1913: 217–8, s.v. dїgȓ). I to nie jest decydujący argument, bo aczkolwiek dla polszczyzny szesnastowiecznej typowe są po yczki z innych j zyków, to nie mo na zaprzeczyć istnieniu o ywionych kontaktów polsko-ruskich w tamtym okresie. Sam fakt po wiadczenia tak wa nego wyrazu dopiero w XVI wieku mo e przemawiać za nierodzimo cią przymiotnika duży. Do hipotezy o po yczce przychyla si Bańkowski (2000, 1: 312) i Smoczyński (2007: 94), chocia ten ostatni podtrzymuje tradycyjny związek duży z lit. daũg, a bierze ją pod uwag tak e Popowska-Taborska (loc.cit.). Drugim argumentem przywo anym przez S awskiego (loc.cit.) jest istnienie form z -u- w j zyku bu garskim. Rzeczywi cie formy ȆǾǽýǼǹ, ȆǾǽýǼǹǻȔȂ wyst pują w s owniku Gerova obok form zapisanych przez autora ze starą tylną samog oską nosową (Gerov 1895–1904, 3: 260), z czego wynika, e traktowa je jako warianty jednego wyrazu. BER obie wymienione przez Gerova formy umieszcza (inaczej ni S awski) w jednym ha le obok formy z normalnym bu garskim kontynuantem tylnej samog oski nosowej ȆǾǽǼ (BER 4: 599–600). Wymieniony wy ej materia , oparty na prapostaci z partyku ą przeczącą ne-, jest bardzo istotny, gdy rozszerza podstaw rekonstrukcyjną o j zyki po udniowos owiańskie. Postaci staro-cerkiewno-s owiańskie, s oweńskie i cz ciowo bu garskie wskazują na pierwotną samog osk nosową. Sądz , e są wszelkie podstawy, aby rekonstruować derywat z przyrostkiem -jȕ: *dїgjȕ >*dїžȕ ‘silny, mocny’, oparty na ps . *dїgȓ ‘si a, moc; zdrowie’. Zasi g tej formy jest ograniczony do pó nocnej s owiańszczyzny, jednak na zasi g szerszy wyra nie wskazują paralelne formacje o antonimicznych znaczeniach, rekonstruowane jako *nedїžȕnȓ, *nedїžȕnikȓ, utworzone od rzeczownika ps . *nedїgȓ ‘choroba’, wyst pującego na po udniu terenów s owiańskich (ESSJ 24: 125–7). kniha.indb 136 9.4.2009 16:15:25 O rekonstrukcji pewnego przymiotnika ps .: *dužȕ czy *dїžȕ? 137 Co za tym idzie, nale y zdecydować si na po ączenie pras owiańskiego przymiotnika z pie. dheng-, a związek z lit. daug ‘du o’, nale ącym do pie. dheug-, uznać za przypadkowy. Równie pod wzgl dem semantycznym związek ze znaczeniami pie. rdzenia *dhengh- ‘osiągnąć; uchwycić’, ‘mocny, krzepki; szybki’ (Pokorny 1959: 250) jest bardziej prawdopodobny ni ze znaczeniami rdzenia pie. *dhough-o- od *dheugh- ‘dotykać, stykać si ’, ‘ ciskać, wyciskać; doić’, ‘obﬁcie udzielać’ (Pokorny 1959: 271). Za ączeniem duży i dїgȓ opowiadali si dawno temu Miklosich (1886: 48) i Brückner (1927: 104–5), a w ostatnim czasie Bańkowski (2000, 1: 312). Jednak wi kszo ć etymologów przydziela te wyrazy do odr bnych rodzin praindoeuropejskich. Ci, którzy nie przechodzą do porządku nad blisko cią semantyczną i formalną postaci *dїgȓ i *dugȓ, t umaczą je wtórnym zbli eniem spowodowanym blisko cią znaczeń i cz stą oboczno cią ї : u. Moim zdaniem zachodzi tu metodyczna nieprawid owo ć, polegająca na dawaniu pierwszeństwa ustaleniu związków indoeuropejskich przed związkami s owiańskimi. W początkach etymologii nowo ytnej, jakby dla od egnania si od dawnych pseudonaukowych metod, które polega y na szukaniu związków w ramach danego j zyka w oparciu o podobieństwo brzmienia i znaczenia, badacze stosowali odwrotną procedur : ignorowanie semantyki oraz koncentrowanie si na związkach miedzy sąsiednimi ga ziami j zyków indoeuropejskich. Rekonstrukcja znaczenia nie ró ni si specjalnie od przedstawionej przez S ownik pras owiański. Oto krótkie przedstawienie materia u: pol. duży dzi odnosi si do rozmiarów, jednak liczne po wiadczenia z XVI-ego wieku nie pozostawiają wątpliwo ci, e przymiotnik ten znaczy pierwotnie ‘mocny, silny’ (SP XVI 6: 215–7). W innych j zykach (czeskim, s owackim i wschodnios owiańskich) znaczenie ‘silny’ jest podstawowe, por. strus. djužij (dužij) ‘mocny, silny, t gi, krzepki’ (XII–XVII w.), ukr. ǽýǿȁȂ ‘mocny, silny’, ‘postawny’, ‘powa ny’, brus. ǽȌǿȔ ‘silny’, ‘o du ym nat eniu’. W gwarach rosyjskich, obok ‘silny’, mo na znale ć znaczenia ‘du y’, ‘dojrza y’, ‘wytrwa y’, ‘sprawny’ (SRNG 8: 251 s.v. ǽýǿȁȂ i op.cit. 303 s.v. ǽȗǿȁȂ), w polskich ‘du y’, ‘silny’, ‘doros y, dojrza y’ (SGP 7: 2–4). W bia oruskim i ukraińskim powstao wtórnie znaczenie ‘zdrowy’. Znaczenie przeciwstawne, ‘chory’, jest powszechne dla derywatów od rzeczownika *nedїgȓ, wyst pującego we wszystkich grupach j zyków s owiańskich w znaczeniu ‘choroba’ i za wiadczonego znacznie lepiej ni *dїgȓ. Mimo, e realnym znaczeniem kontynuantów *nedїgȓ jest ‘choroba’, sądz , e powsta o ono z wcze niejszego ‘s abo ć’, tak jak czes. nemoc ‘choroba’. Asocjacja mi dzy poj ciami ‘silny’ i ‘zdrowy’ i odpowiednio ‘s aby’ i ‘chory’ jest na tyle silna, e mo e lepiej nawet mówić o wspó istnieniu obu znaczeń ni o zmianie semantycznej. Literatura Bańkowski 2000: Bańkowski, A., Etymologiczny s ownik języka polskiego, 1–, Warszawa. Berneker 1908–1913: Berneker, E., Slavisches etymologisches Wörterbuch, t. 1, Heidelberg. Bory 2005: Bory , W., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. kniha.indb 137 9.4.2009 16:15:25 138 Mariola Jakubowicz Brückner 1927: Brückner, A., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. BER: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, 1–, ȉǾǽ. Ǜ. ǡ. ǜǾȇȉǼȁǾǻ, ǡ. ǝȌȉȁǽǹȆȇǻ, ǥ. ǩǹȐǾǻǹ, ǫ. Ǚ. ǫȇǽȇȉȇǻ, ǪȇȍȁȘ 1962–. ESSJ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ (ǨȈǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ), 1–, ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ, Ǚ. ǭ. ǟȌȉǹǻȄǾǻ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, 1–, red. A. Erhart, E. Havlová, I. Janyšková, Praha 1989–. Gerov 1895–1904: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, 1–5, ǨȄȇǻǽȁǻ. Kuca a 1957: Kuca a, M., Porównawczy s ownik trzech wsi ma opolskich, Wroc aw. Machek 1957: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského a slovenského, Praha. Miklosich 1886: Miklosich, F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien. Pokorny 1959: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, Bern. Rozwadowski 1923: Rozwadowski, J., Historyczna fonetyka. In: Benni, T. – o , J. i in., Gramatyka języka polskiego, Kraków. SEK: Bory , W. – Popowska-Taborska, H., S ownik etymologiczny kaszubszczyzny, Warszawa 1994–2006. SGP: S ownik gwar polskich, Wroc aw – Kraków 1997–. S awski 1952–1982: S awski, F., Etymologiczny s ownik języka polskiego, t. 1–5, Kraków. SRNG: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǻ. 8, Moskva – Leningrad 1972. SP: S ownik pras owiański, 1–, red. F. S awski, Wroc aw i in. 1974–. SP XVI: S ownik polszczyzny XVI wieku, 1–, Wroc aw 1996–. Smoczyński 2007: Smoczyński, W., S ownik etymologiczny języka litewskiego, Wilno. Sreznevskij 1893–1903: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȊȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–3, Ǫ.-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. Vasmer 1953: Vasmer, M., Russisches etymologisches Wörterbuch, t. 1, Heidelberg. ǧ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȇǽȆȇǼȇ ȈȊȄ. ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ: *dužȕ ȁȄȁ *dїžȕ? Ǩȉȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȋȉǹȃȋȇǻȃǾ ȈȇȄȕȊȃȇǼȇ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ duży ‘ǺȇȄȕȑȇȂ’ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȄȁ ǽǻǹ ȈȇǽȎȇǽǹ. ǨȉǾǿǽǾ ǾǼȇ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄȘȄȁ Ȋ ȈȊȄ. *dїgȓ ‘ȊȁȄǹ’ (Miklosich, Brückner), ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȘ ȁȄȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȁȀ ǻȇȊȋ.-ȊȄǹǻ. ȘȀȔȃȇǻ ȁȄȁ ȊȋǹȉȌȗ ǹȈȇȍȇȆȁȗ ї : u. Ǜ ȈȇȊȄǾǽȆǾǾ ǻȉǾȅȘ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻȇ ȇȋǽǹǻǹȄȇȊȕ ǻǾȉȊȁȁ, ȊȇǼȄǹȊȆȇ ȃȇȋȇȉȇȂ duży i *dїgȓ ȊǻȘȀȔǻǹȗȋȊȘ Ȋ ǽǻȌȅȘ ȉǹȀȆȔȅȁ ȁ-Ǿ. ȃȇȉȆȘȅȁ *dheughȁ *dhengh-. Ǜ ȅȇǾȂ ȊȋǹȋȕǾ Ș ȎȇȐȌ ǽȇȃǹȀǹȋȕ, Ȑȋȇ ȆǾȄȕȀȘ ȇȋȉȔǻǹȋȕ ȈȇȄȕȊȃ. duży ȇȋ *dїgȓ, ȋǹȃ ȃǹȃ ǾǼȇ ȈǾȉǻȁȐȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ȆǾȊȇȅȆǾȆȆȇ ǺȔȄȇ ‘ȊȁȄȕȆȔȂ’, ǹ ǻȊǾ ȈȇȈȔȋȃȁ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȇǻǹȋȕ ǽǻǹ ȉǹȀȆȔȎ ȈȊȄ. ȃȇȉȆȘ *dїgȓ ȁ *dȁgȓ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȁȊȃȌȊȊȋǻǾȆȆȔȅȁ. Pracownia języka pras owiańskiego, Instytut Slawistyki PAN Al. Mickiewicza 31, 31-120 Kraków, Polska mjakub7@interia.pl kniha.indb 138 9.4.2009 16:15:25 Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů Ilona Janyšková Studium každé z oblastí života (nejen) starých Slovanů p ináší spoustu zajímavého jazykového materiálu; sesbírání, ut íd ní a etymologické zpracování tohoto materiálu pak zp tn může podat ucelený obraz o n které ze sfér života našich p edků. P edm tem tohoto p ísp vku je výklad názvů pro kolektivní bezplatnou pomoc, která byla vlastní Slovanům od dávných dob. Vzájemná bezplatná pomoc je totiž jednou ze starých právních zvyklostí, jejíž podstata spo ívá v tom, že „…sousedům1 poskytuje se p i rozli ných hospodá ských pracích pomoc, p i emž se bu ujednává pomoc vzájemná, nebo se p edpokládá, že v p ípad pot eby podobná pomoc se vzájemn poskytne… Oby ej pomáhati si navzájem v polních a jiných pracích rozší en jest mezi selským obyvatelstvem ve všech slovanských zemích“ (Saturník 1934: 191). Starým názvem pro bezplatnou kolektivní pomoc u Slovanů je praslovanské *tolka, které nacházíme v tomto významu ve v tšin slovanských jazyků (chybí v eštin , slovenštin a lužické srbštin ). V západoslovanských jazycích je slovo doloženo v polském (i stp.) t oka, st. t uka (SW 7: 66), v dialektech také t óka (Kar owicz 1900–1911, 5: 403), tuka (OKDA 5: 124), s významem ‘sousedská pomoc p i polních pracích, p i stavb domu aj.’, stp. a p. histor. také ‘robota’. V kašubštin je slovo známo u starší generace v podob ot oka ‘vzájemná sousedská pomoc o žních’ (Sychta 1967–1976, 3: 347), v pomo ské slovinštin t òka ‘robota’ (PWb 2: 573). Iniciální o- v kašubském slov považuje Bory (SEKaš 3: 372) za sekundární, vzniklé analogií podle synonyma orava ‘vzájemná sousedská výpomoc p i orání’ (o n m viz níže), p ípadn vlivem deverbativ s pref. o- (oglądë ‘prohlídka’, op a ënë ‘poslední noc p ed poh bem’ aj.). Všechny jihoslovanské jazyky znají kontinuanty psl. *tolka, sr. bulharské ȋȄǹȃá, stejn i v dialektech („ȊǾǽȘȆȃǹ, Ȇǹ ȃȇȘȋȇ ǻȊȁȐȃȁ ȁȀǻȓȉȑǻǹȋ ȆȘȃǹȃǻǹ ȉǹǺȇȋǹ Ȇǹ ǽȇȅǹȃȁȋǾ“ – Božkova 1962: 269), u Gerova 1895–1904, 5: 338 též ȋȄȓȃá. Bulharské dial. ȃȄǹȃá vysv tlují auto i bulharského etymologického slovníku (BER 2: 414) zm nou tl- > kl-, podobn jako je nap íklad b. dial. ȃȄȓȊȋ ‘tlustý, tu ný’ vedle spisovného ȋȄȓȊȋ tv. Makedonské ȋȄǹȃǹ je obecn ‘bezplatná sousedská výpomoc’ i ‘robota’, srbské ȋȄáȃǹ, charvátské tlaka a slovinské tláka mají význam ‘robota’, v srbských dial. ojedin le i ‘bezplatná pomoc sousedům, zvlášt práce o svátcích’ (OKDA 5: 126). Z jihoslovanských jazyků bylo p ejato rumunské clacă ‘sousedská výpomoc (p ástky, dra ky, tá ky)’, histor. ‘robota’ a moldavské ȃȄáȃȖ tv.; moldavský výraz se pak 1 kniha.indb 139 Je t eba si uv domit, že „za sousedství na vesnici se považovalo nejen sousedství bezprost ední, tj. sousedící usedlosti z obou stran, ale i druhá až t etí, event. až pátá usedlost. V kone ném důsledku se všichni obyvatelé vesnice podíleli na vzájemném spole enském kontaktu a v p ípad pot eby na vzájemné pomoci“ (LK 3: 949). 9.4.2009 16:15:25 140 Ilona Janyšková stal zp tn zdrojem p ejetí do slovanských jazyků, konkrétn do ukrajinských dialektů v podob ȃȄáȃǹ, ȃȄǹȃ, ȃȄáȃǻǹ ap. ‘spole ná práce u souseda nebo u p íbuzných’ (OKDA 5: 124, ESUkr 2: 453). Z rumunštiny je i ma arské kaláka ‘vzájemná sousedská výpomoc’ a ‘robota’ (EWUng 1: 665). Tradi n významnou byla sousedská výpomoc u východních Slovanů zejména v období žní, senose e, dále p i mlácení obilí, vyvážení hnoje, st ihání ovcí, zpracování lnu a vlny aj.2 B žná byla pomoc ( asto celé vesnice) lidem starým a nemocným, invalidům, sirotkům, t m, kte í p i požáru p išli o st echu nad hlavou aj. Nejstarší doklad u východních Slovanů zaznamenává Mikloši z po átku 13. stol. (MLP: 991, sr. i Sreznevskij 1893–1903, 3: 974): äàñòü þ [ähâèöþ] âú òîëîêq ‘na robotu?’. V b loruštin je slovo doloženo v podob ȋǹȄǹȃá (TSBr 5: 465, SBrH 5: 79n), v dialektech i ȋǹȄóȃǹ (LGBr: mapa . 70), ȋóȄǹȃǹ, ȋȌȄȌȃá aj. (DABM: mapa . 315), v ukrajinštin ȋȇȄóȃá (SUM 10: 180, Hrin enko 1907–1909, 4: 272, Želechovskij 1886, 2: 973) s významem ‘bezplatná sousedská výpomoc za pohošt ní, p ípadn i s hudbou’; adverbia (br. ȋǹȄǹȃóȂ, ukr. ȋȇȄȇȃóȗ) znamenají ‘spole n pracovat (tj. bez odm ny, jen za pohošt ní)’. V ruštin , resp. v ruských dialektech jsou nejrozší en jší dva výrazy pro kolektivní pomoc: ȈóȅȇȐȕ (v. níže) a ȋȇȄóȃǹ. Ruské ȋȇȄóȃǹ (s variantami ȋóȄȇȃǹ, ȋȇȄȇȃá, ȋóȄóȃȁ pl., ȋȇȄóȃǹ ap.), zaujímající rozsáhlý areál na západ a jihozápad Ruska (DARJ: 175, Karmakova 1981: 150), ozna uje kolektivní pomoc nej ast ji bez bližší speciﬁkace, sr. novgorodské ȋȇȄȇȃá „ȊȇǻȅǾȊȋȆǹȘ, ȇǺȔȐȆȇ ȇǽȆȇǽȆǾǻȆǹȘ, ȊȉȇȐȆǹȘ ȉǹǺȇȋǹ, ȈȇȅȇȒȕ Ȋ ȌȐǹȊȋȁǾȅ ȉȇǽȆȔȎ, ȊȇȊǾǽǾȂ ȁ ȋ.Ȉ. ǺǾȀ ȇȈȄǹȋȔ, Ȋ ȌǼȇȒǾȆȁǾȅ ȁȄȁ ȇǺǾǽȇȅ“ (NovgOSl 11: 44). ǣonkrétní druh pomoci pak vyjad uje spojení s adjektivem, sr. nap . ruské dial. ȄȕȆȘȆǹȘ ȋȇȄȇȃá ‘kolektivní pomoc p i zpracování lnu’, ȆǹǻȇȀȆǹȘ ȋȇȄȇȃá ‘pomoc p i vyvážení hnoje’, ȃǹȈȌȊȋȆȔǾ ȋóȄȇȃȁ ‘pomoc p i zpracování (krájení, nakládání) zelí’ aj. Pokud v dialektech koexistují dva názvy (nap . ȈóȅȇȐȕ a ȋȇȄóȃǹ), pak jeden z nich má význam obecný, druhý konkrétní. V ruských dialektech jsou doloženy i preﬁgované tvary se základem -ȋȇȄ(ȇ)ȃ-, sr. ȆáȋȇȄȃǹ, ȌȋȇȄóȃǹ, ȊýȋȇȄȇȃǹ (Karmakova 1981: 150), ȈȇȋȇȄóȃǹ: „ǬȊȋȉǹȁǻǹǾȋ ǡǻǹȆ ȈȇȋȇȄȇȃȌ, ȅȇȄȇȋȁȄȁ Ȍ ȆǾǼȇ, ȉǹǺȇȋǹȄȁ, ȊȇǻȅǾȊȋȆȇ ȊǽǾȄǹȄȁ ǻȊǾ, ȇȆ ȌǼȇȒǹǾȋ ǻȊǾȎ, ǹ Ȁǹǻȋȉǹ ȃ ǽȉȌǼȇȅȌ ȉǹǺȇȋǹȋȕ ȁǽǾȅ“ (SRNG 30: 290). Psl. *tolka se tradi n adí k psl. *telkti (> stsl. òëhmè, òëúê@ ‘tlouct, bít’, r. ȋȇȄȇȐȕ, b. ȋȓȄȐǹ, srb. ȋȌȣȁ, charv. tući aj.), za p íbuzné se zpravidla3 považují pouze baltské výrazy, lit. talkà ‘bezplatná nezištná pomoc v hospodá ství, zejména p i sezónních polních pracích, sousedská výpomoc’, ‘hostina po spole né práci’, lot. tàlka ‘dobrovolná bezplatná práce (zpravidla jednodenní) pouze za pohošt ní’ (Fraenkel 2 3 kniha.indb 140 Tato původn dobrovolná výpomoc byla za nevolnictví zneužívána statká i zejména v období sezónních prací (NKBr: 366). Ne všichni auto i však pokládají uvedená baltská a slovanská slova za p íbuzná. Nap . Brückner 1927: 571n považoval balt. slova za p ejatá ze slovanských jazyků. Martynov 1969: 25 zase p edpokládal, že psl. *tolka je velmi stará výpůj ka z baltských jazyků; jako argument uvádí existenci sloves v balt. jazycích (lit. teПkti ‘svolávat lidi (ke spole né práci)’, lot. talkuôt ‘organizovat (spole nou pomoc)’), zatímco v praslovanštin sloveso s tímto významem chybí. 9.4.2009 16:15:25 Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů 141 1962–1965: 1053).4 Litevské talkà se objas uje jako deverbativum s o-stupn m ablautu a se suf. - od *telk-, doloženého v teПkti, telkiù ‘svolávat lidi (ke spole né práci)’ (Smoczyński 2007: 658). Smoczyński (2007: 668n) rekonstruuje bsl. *telk-, *talk(LIV: 623 uvádí – s otazníkem – ie. ko en *telk- ‘tlouct, bít’ a u n j pouze stsl. òëhmè, Pokorny 1959–1969, 1: 1062 rekonstruuje ie. ko en *telek- ‘str it, vrazit, bít, tlouct ap.’). Problematická je ovšem sémantická stránka výkladu: jak vysv tlíme sémantický vývoj *‘tlouct, bít, tla it ap.’ → ‘spole ná práce’? Zpravidla se vychází z původního významu *‘shluk (lidí), tla enice’, sr. p. t ok ‘shluk lidí, nával, tla enice’ (ESUkr 5: 594, Smoczyński 2007: 658). Jiné vysv tlení navrhuje Snoj (2003: 768): p edpokládá sémantický vývoj *‘rána, úder’ → ‘práce, která se ud lá jednou ranou, naráz, údernická práce’; podobný vývoj vidí ve sln. udrnik ‘úderník’, jež je odvozeno z udr ‘úder, rána’. Toporov (1989: 23–24) vysv tluje psl. *tolka a baltské výrazy v kontextu starého ob tního ob adu, p i n mž se zabíjí dobytek, jehož maso se pak použije na hostinu následující po završení spole né práce. Pro srovnání uvádí tocharské výrazy, toch. A talke, B telki ‘ob ť’, které vyvozuje z výše zmín ného ie. ko ene *tel(e)k- (sr. Poucha 1955: 117). Tocharská slova spojil se sl. *tolk a balt. *talk ‘hostina po kolektivní dobrovolné práci’ již Windekens (1971: 56–58 a 1976: 492), jenž považoval za původní význam ie. *tolk- ‘ob ť, rituální jídlo’. Tocharština by tak původní význam zachovala, zatímco v baltských a slovanských jazycích by došlo k posunu k významu nesakrálnímu ‘spole né jídlo, hostina’ → ‘spole ná práce p ed hostinou’ (ta byla velmi důležitou sou ástí celé akce). V ad slovanských jazyků se pro kolektivní pomoc používají výrazy etymologicky průhledné, které jsou odvozeny od psl. *mogti. Je tomu tak zejména v ruských dialektech (hlavn na severu a východ ), kde se setkáváme tém výhradn s ist ruskou podobou psl. *pomogtȕ, s ȈóȅȇȐȕ (církevní slavismus ȈóȅȇȒȕ je v tomto významu doložen jen ídce; d íve m l – vedle základního významu ‘kolektivní pomoc (pouze za pohošt ní)’ – i význam ‘ob d, kterým bohatí sedláci hostí chudé za vykonanou práci’, v. SRNG 29: 230), sr. i ȈóȅȇȐȁ, ȈȇȅȇȐá, ȈȇȅóǼ, ȈȇȅóǼǹ, ȈȇȅȇǼá, ȈóȅoǼǹ, ȈȇǽȅóǼǹ (ȈȇȅȇǼýȑȃǹ je ‘pomoc menšího po tu lidí’) aj. (SRNG 28: 82; SRNG 29: 217: „Ǧǹ ȈȇȅȇǼȌ ȈȉȁȎȇǽȘȋ ȊȇȊǾǽȁ, ȉȇǽȆȘ, ȃȇǼǽǹ Ȇǹǽȇ Ȑȋȇ ȊǽǾȄǹȋȕ ȃȇȅȌ, ǹ ȎȇȀȘȁȆ ȌǼȇȒǾȆȁǾ Ȋȋǹǻȁȋ“, Karmakova 1981: 148n; Vostrikov 2000: 171: „ǧǽȁȆ ȇȆ ȅȌǿȁȃ ǻ ȊǾȅȕǾ-ȋȇ, ǹ ȊȋȉȇȁȋȕȊȘ Ȇǹǽȇ, ǻȇȋ ȁ ȊǽǾȄǹȄȁ ȈȇȅȇȐȕ“). Ve staré ruštin m lo ȈoȅȇȐȕ význam ‘spole ná práce rolníků (sklize obilí, senose , mlácení aj.) na pomoc n komu za pohošt ní’ (doklad je ze 17. stol.) a také pouze (16. stol.) ‘pohošt ní (za vykonanou práci)’ (StrS 17: 33). V b loruských dialektech má slovo podobu ȈóȅǹȐ (LGBr: mapa . 70), ȈóȅȔȐ, ǽǹȈǹȅóǼǹ (DABM: mapa . 315), v ukrajinských dialektech ȈóȅȞȐ (OKDA: 124). Ve staré polštin (SStp 6: 373 a SW 4: 572), v polských dialektech a také na severním okraji slovácké podskupiny východomoravských ná e í je doložen výraz pomoc ‘bezplatná pomoc sousedům pouze za pohošt ní’ (OKDA: 124); v eském prost edí jsou to spojení sousedská svépomoc, sousedská výpomoc, 4 kniha.indb 141 Z baltských jazyků bylo p ejato ﬁnské talkoo ‘dobrovolná práce mezi sousedy’, ‘hostina po skon ení žní’ (SuoEtS 4: 1211) a estonské dial. talos ‘hostina po žních’ (Mägiste 1982–1983, 10: 3060). 9.4.2009 16:15:26 142 Ilona Janyšková sousedská pomoc, podobn ve slovenských dialektech pomoc, susedská výpomoc, vzájomná výpomoc (E KS 2: 323), v makedonských dialektech pomoš, spomoš, ispomok, napomoš (OKDA: 124) tv. Jak je z ejmé z uvedených p íkladů nejen této motiva ní skupiny, důležitou roli v kolektivní bezplatné pomoci m l samotný záv r celé akce, totiž pohošt ní (v ruských dialektech se kolektivní pomoc pouze za pohošt ní p i zem d lských pracích nazývala ȌǼȇȒéȆȁǾ, v. Vojtenko 1991: 20) spojené asto se zábavou, tancem a písn mi (Gromyko 1986: 36); ty se zpívaly jak po skon ení práce, tak i b hem ní, byly to tzv. ȋǹȄȇȐȆȔǾ ȈǾȊȆȁ, v br. ȋǹȄȇȐȆȔȘ ȈǾȊȆȞ (Lis 1981: 31n), sr. i r. ȈȇȅȇȐáȆȊȃǹȘ ȈéȊȆȘ (SRNG 29: 227). K výrazům ozna ujícím bezplatnou kolektivní pomoc bez bližší konkretizace pat í i ruské dial. výrazy ȈȇȊȇǺȕǾ, ȈȇȊóǺȃǹ, ȈȇȊȇǺȄéȆȁǾ, ȈȇȊȇǺȄȗȑȃȁ, ȈȇǽȊóǺǹ, ȈȇǽȊóǺȃǹ, ȈȇǽȊȇǺȄȘȆȃǹ, ȈȇǽȊȇǺȄȗȑȃȁ (Karmakova 1981: 149), ȈȇǽȊóǺȁȆǹ, ȈȇȊȇǺȄȘȆȃȁ („ǞǿǾȄȁ ȉȇǺȁȋȕ ǺȔȄȇ ȆǾȃȇȅȌ, ǽǹȃ ȈȇȊȇǺȄȘȆȃȁ ȊȇǺȁȉǹȄȁ, ǻȊǾȅ ȅȁȉȇȅ ȊȉȇǺȘȋ Ȍ ȆǹȊ ǽǹ ȃ ǽȉȌǼȁȅ ȈȇȂǽȌȋ“ – Vostrikov 2000: 172), které se adí k rodin ruského ȈȇȊȇǺȁȋȕ, ȈȇǽȊȇǺȁȋȕ ‘pomáhat’. Slovanské posobiti, jež vzniklo z tvaru lokálu zvratného zájmena sę a p edložky po- (*po sobě, v. Vasmer 1953–1958, 2: 415), je ve významu ‘pomáhat’ omezeno na východoslovanské jazyky, doloženo je i v památkách církevn slovanských.5 Pro bezplatnou sousedskou výpomoc je charakteristické to, že se pomáhalo zpravidla za odplatu, tedy s v domím toho, že ten, komu bylo pomoženo, si tuto pomoc v budoucnu odpracuje. Ostatn dosv d ují to i následující výrazy pro sousedskou výpomoc v n kterých slovanských jazycích, nap . západoslovenské odrapka, polské dial. odrobek (obojí OKDA: 124), ruské dial. ȇȋȉǹǺȇȋȃǹ (Vostrikov 2000: 171). Stejn motivované je i eské dial. (pracovat) na oddělo (Panák 1966: 186). V jihozápadních b loruských dialektech je pro kolektivní pomoc doložen výraz ȊéǺȉǹ (DABM: mapa 315), stejný výraz – ȊǾǺȉá – je zaznamenán také v severoruských ná e ích (vologodských, on žských a la ských), v nichž má navíc význam ‘ob ina, art l’ (SRNG 37: 94). Severoruské dialektismy se považovaly za p ejaté z baltskoﬁnských jazyků, konkrétn z vepského sebr- (sebra-) ‘spole ná, kolektivní práce’ (Vasmer 1953–1958, 2: 599). Nabízí se však i vysv tlení jiné, spojení s br. ȊȘǺǹȉ ‘blízký lov k, p ítel’, s ruským ȊǾǺȉ ‘podílník, spole ník; soused’ (to je doloženo zejména v jihoruských dialektech, v. SRNG 37: 94), sr. i ruské arch. a dial. ȊȘǺëȉ ‘soused’ ap. Tento výklad by byl ze sémantického hlediska p ijatelný, neboť by akcentoval tu skute nost, že jde o pomoc sousedskou. Problematické je však p edpokládané psl. *sębrȓ (jeho kontinuanty najdeme i v jazycích jihoslovanských, sr. charv. seber a srb. ȊǾǺǹȉ ‘svobodný sedlák’, sln. sreber ‘chudý sedlák’ aj.), které nemá vyhovující etymologii (n kte í lingvisté jej nap . p i azují k psl. *sěmȕja ‘rodina’!). 5 kniha.indb 142 Sr. csl. ïîñîáèòè ‘pomáhat, pomoci (v boji)’ – SJS 3: 190. 9.4.2009 16:15:26 Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů 143 V srbštin a charvátštin (a ojedin le také v bulharštin ) existují pro bezplatnou kolektivní pomoc výrazy ȅóǺǹ, móba, mòlba, ve Slavonii moljba (Rj 6: 910n, RSAN 12: 764n a 13: 12), v bulharských dial. ȅȇȄǺá (ǚǞǩ 4: 213); uvedené srbské a charvátské výrazy ozna ují sou asn také ú astníky takové pomoci (viz nap . RSGV: 81). Podstatu tohoto oby eje, který je doložen adou p íkladů ze srbských i charvátských ná e ních slovníků, vysv tlil Karadžić s.v. ȅóǺǹ takto: „ȃȇǽ ǪȉǺǹ jǾ ȇǺȁȐǹj ǽǹ ȁǽȌ ȡǾȋȁ Ȍ ȆǾȃǾ ȊǻǾȏǾ, ȃǹǽ ȆǾ ȊȅȁjȌ ȊǾǺȁ ȉǹǽȁȋȁ, ǼǹȀǽǹȅǹ Ȇǹ ȅȇǺȌ, ȋ. j. ǺǾȀ ȈȄǹȋǾ, Ȋǹȅȇ Ȁǹ jǾȄȇ ȁ Ȁǹ ȈȁȣǾ. ǦǹjǻȁȑǾ ȁǽȌ Ȇǹ ȅȇǺȌ ȋǾ ǿǹȢȌ (ȉȁjǾȋȃȇ ȃȇȊǾ, ȃȇȈǹjȌ ȃȌȃȌȉȌȀǾ, ȃȌȈǾ ȊȁjǾȆȇ ȁȄȁ ȑȡȁǻǾ — ȃǹȑȋȇ ȊǾ ȁ ȈȉǾǽǾ Ȇǹ ȅȇǺȌ) Ȁǹ ȋȇ ȊǾ ǿǾȋǾȄǹȐȃǾ ȈjǾȊȅǾ ȀȇǻȌ ȁ ȅȇǺǹȉȊȃǾ ȈjǾȊȅǾ. — Ǧǹ ȅȇǺȌ ȆǹjǻȁȑǾ ȁǽȌ ȅȄǹǽȁ ȅȇȅȏȁ, ǽjǾǻȇjȃǾ ȁ ȅȄǹǽǾ, ȁ Ȋǻǹȃȇ ȊǾ ȇǺȌȐǾ ȁ Ȇǹȃȁȋȁ, ȃǹȇ Ȇǹ ǻǹȊȃȉȊǾȆȁjǾ, ȁȄȁ Ȇǹ ȏǻȁjǾȋȁ, ȃǹǽ ȁǽǾ ȏȉȃǻȁ ȁȄȁ ȆǹȅǹȊȋȁȉȌ, Ȉǹ ȏȁjǾȄȁ ǽǹȆ ǿǹȢȌȣȁ ȈjǾǻǹjȌ, ȐǾȈǹjȌ ȊǾ, ȑǹȄǾ ȊǾ ȁ ǻǾȊǾȄǾ, ǹ ȈȇȊȄȁjǾ ǻǾȐǾȉǾ ȁǼȉǹjȌ ȁ ȈjǾǻǹjȌ ǽȇ ȆǾȃȇ ǽȇǺǹ Ȇȇȣȁ“ (Karadžić 1935: 378). Sch. molba (s vokalizací l > *mooba > moba – Skok 1971–1974, 2: 452) a b. ȅȇȄǺá jsou kontinuanty psl. *modlȕba (to je doloženo již ve stsl. ìîëüáà ‘prosba, modlitba’), derivátu se suf. -ȕba, jímž se tvo ila deverbativní abstrakta (v. S awski 1974: 61), od základu slovesa *modliti ‘prosit, žádat’ (ESSJ 19: 94). V eských dialektech, konkrétn na Valašsku a ve Slezsku, je pro sousedskou výpomoc doložen speciální výraz pobaba, který Machek (1958: 309 a 1968: 465) p esv div vysv tlil jako p ejetí z polštiny, sr. p. dial. pobaba, pobab, pobawa, pobaw ‘robota na panském majetku, na kterou jsou zavoláni poddaní v období naléhavých polních prací, zejména žní aj.’,‘sousedská výpomoc’, ‘spole né draní pe í’, ‘pohošt ní po skon ení draní pe í’. Polské powaba Machek vyložil jako deverbativum od powabić, které má – na rozdíl od eského vábit – i význam ‘vyzvat, povolat’; sr. stejn motivované ruské dialektismy ȀǻǹȆȃȁ ‘kolektivní pomoc p i p edení lnu’ (Vostrikov 2000: 175) a ȈȇȀȇǻȌȑȃǹ ‘drobná výpomoc v zem d lských pracích’ (DARJ: 176). (K p ehledu různých etymologických výkladů . pobaba a k n kterým dalším výrazům pro konkrétní druhy pomoci v eštin podrobn ji v. Janyšková 2008.) Pouze ve východním Srbsku je pro bezplatnou kolektivní pomoc zaznamenán výraz bedva (OKDA: 124), jak dokládá – pod heslem Ǻéǽǻǹ ‘ȅȇǺǹ’ – i následující p íklad z timockých dialektů: „JȌȋȉǾ ȁȅǹȅȇ ǺǾǽǻȌ, Ȉǹ ȅȇȉǹ ǽǹ ȊȈȉǾȅȁȅ ȈȇȌǺǹǻȇ Ȁǹ ǾǽǾȢǾ.“ (Dinić 2008: 22). Srbské dial. Ǻéǽǻǹ by bylo lákavé spojit se sl. běda ‘bída, nouze’, což by implikovalo význam ‘pomoc tomu, kdo je v bíd ’. Domníváme se však, že vysv tlení je jiné. Za východisko srbského dialektismu pokládáme starosrbské (14. stol.) abstraktum áhäüáà ‘otrocká práce (nevolníků ve st edov kém Srbsku)’ (Dani ić 1863: 95), jež je derivátem se suﬁxem -ȕba od základu slovesa *běditi (podobn jako je výše uvedené molba od *modliti). Psl. *běditi6 znamená mj. i ‘nutit, naléhat na n koho’ a tento význam má i stsrb. áhäèòè (Dani ić l.c.). Rozdíl v hláskosloví (bědȕba : bed6 kniha.indb 143 Mezi etymology není shody v názoru, zda je primární subst. *běda i vb. *běditi; pokud se týká psl. *běditi ‘p esv d ovat, nutit’, tak to má p esv d iv p íbuzná slova v n kterých dalších ie. jazycích (podrobn ji viz SP 1: 221n, ESSJ 2: 57, ESJS 1: 60n). 9.4.2009 16:15:26 144 Ilona Janyšková va) lze vysv tlit disimilací b-b > b-v; z etelný je však rozdíl v sémantice, v posunu od nucené práce (ve staré srbštin ) k práci dobrovolné a nezištné (ve východosrbských dialektech). Dalším výrazem pro ozna ení bezplatné sousedské výpomoci zaznamenaným ve východním Srbsku je Ȁǹjǹȅ (OKDA: 125: zajəm), tedy výraz, který v b žném jazyce znamená ‘půj ku’. Z formální stránky jde o postverbale s pref. za- od základu slovesa *jęti, jȕmї ‘jmout, vzít, uchopit’; z hlediska sémantiky se v uvedeném srbském dialektismu odráží ta skute nost, že se pomáhalo s v domím p ípadné odplaty. Motiva n stejné je b loruské dial. (jihozápadní) ȈȇȀȔȐȃǹ ‘kolektivní výpomoc v zem d lských pracích’ (DABM: mapa 315), jež se vysv tluje bu jako p ejetí z polského pożyczka ‘půj ka’, nebo jako deverbativní substantivum utvo ené od ȈǹȀȔȐȔȏȕ ‘půj it’ (ESBr 8: 119). Skute nost, že se sousedská výpomoc d je bez ﬁnan ního vyrovnání, tedy zadarmo, dokládá polské dial. darmocha „‘t oka’, czyli robota, wykonana darmo przez sąsiadów, za sam tylko pocz stunek; gromadna praca darmo“ (Kar owicz 1900–1911, 1: 311), ve spisovné polštin ‘v c i práce poskytnutá i získaná zadarmo’, v období feudalismu ‘práce zdarma pro pána (statká e ap.)’. Slovo je etymologicky průhledné, jeho východiskem je adverbium darmo ‘zadarmo, bezplatn ’, jež pat í k rodin sl. dariti, darȓ. Podobný výraz je pro sousedskou výpomoc v zem d lství (pouze za pohošt ní) doložen v moskevském ná e í v podob ǽǹȉȅá (Vojtenko 1991: mapa 68). V jihovýchodomakedonských dialektech je pro bezplatnou pomoc sousedům ojedin le zaznamenán lexém angarija (OKDA: 124). Je zde z ejmý sémantický posun, neboť ve v tšin jazyků Balkánu je slovo známo ve významu ‘robota, práce pod nátlakem (tedy ne z vlastní vůle)’, sr. b. a mak. ǹȆǼǹȉȁȘ, srb. ǹȆǼàȉȁȠǹ, charv. angàrija, rum. angara, alb. angarí, s aferezí b. ǼǹȉȁȘ, srb. ǼǹȉȁȠǹ ap. Zdrojem tohoto balkanismu je st . ¢ggare…a ‘služba kurýra, bezplatná „nucená“ práce’, derivát st . ¥ggaroj ‘poštovní jezdec (u Peršanů)’,7 slovo původu orientálního (Chantraine 1968: 8). Cesty p ejetí do jednotlivých jihoslovanských jazyků byly z ejm různé, n kde mohla být prost edníkem i latina, ture tina aj. (ERSJ 1: 157n); pro uvedený makedonský dialektismus je však – vzhledem k jeho lokaci – nejpravd podobn jší p ímé p ejetí z e tiny. V ukrajinských dialektech, konkrétn v dialektech jihokarpatských, se pro bezplatnou pomoc sousedům užívají výrazy aldomaš, aldamaš, adamaš (OKDA: 128), tedy výrazy, které v ukrajinských dialektech p evážn znamenají ‘litkup, tj. zapíjení uzav ené koup ’. Slovo je z ma arštiny, z ma . áldomás ‘litkup; hodokvas, hostina’ (EWUng 1: 24). Dle autorů ukrajinského etymologického slovníku (ESUkr 4: 162) mohla být prost edníkem p ejetí ma arského slova slovenština, v níž je oldomáš, aldomáš ve významu ‘zapíjení uzav ené koup , prodeje, dokon ené práce ap.’ doloženo od 16. stol. (HSSlk 3: 288). Uvedené jihokarpatské výrazy pro bezplatnou pomoc sou7 kniha.indb 144 V ecko- eském Lepa ov slovníku je podáno následující vysv tlení: ¢ggar»ion „rychlopošta u Peršanů, t. j. jezdci poštovní (¥ggaroi) v p íslušné vzdálenosti rozestavení tak, aby jízdou co nejrychlejší jeden druhému po ad odevzdávali poselství uložené“ (Lepa 1892: 4). 9.4.2009 16:15:26 Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů 145 sedům jsou dalším dokladem toho, že pohošt ní po spole n odvedené práci zaujímalo důležité místo v celém popisovaném oby eji pomoci pot ebnému (sr. v této souvislosti výše uvedený ruský dialektismus pro ozna ení bezplatné kolektivní pomoci pouze za pohošt ní ȌǼȇȒéȆȁǾ). Kolektivnost pomoci je motivujícím prvkem ukrajinského dial. hurmo, jež je ve významu ‘bezplatná pomoc sousedům’ ojedin le doloženo v jihozápadoukrajinských dialektech, konkrétn v dialektu bojkovském (OKDA: 124). Ná e ní ukr. Ǽýȉȅá znamená ‘dav, zástup’, adverbium Ǽýȉȅóȅ pak ‘hromadn , houfn , v houfu’. Obtížné je však vysv tlit původ t chto slov (a spolu s nimi také polského dial. hurma ‘zástup, velké množství, stádo, hejno ap.’ – Kar owicz 1900–1911, 2: 197, ruského dial. Ǽýȉȅǹ ‘zástup, dav, houf’ – SRNG 7: 239 aj.)8 i sm ry p ejetí mezi polštinou a východoslovanskými jazyky. Sychta uvádí ve svém slovníku kašubské arch. orava ‘vzájemná sousedská výpomoc p i orání’: „Tam je is orava, bo tam v´ele p ëgщv rob´i na polu“ (Sychta 1967–1976, 3: 334), tv. je i pomsln. orava (PWb 3: 724). Tato pomo ská slova spojila Ž. Varbotová (Varbot 1974: 101n, Varbot 2005: 111n) se slovy doloženými pouze ve východoslovanských jazycích s významem ‘dav, tlupa, velké množství n eho ap.’, jako jsou r. ȇȉáǻǹ, (to je doloženo od 17. stol., v. StrS 13: 60), dial. i ǹȉáǻǹ, s dalšími významy v dialektech jako ‘dav, zástup lidí’, v dial. také ‘rodina s mnoha d tmi’, ‘art l, skupina lidí odcházejících na sezonní práce’ ap. (SRNG 23: 326 ǹ 1: 266); sr. i ukr. ȇȉáǻǹ ‘spousta lidí, dav, tlupa, houf’, ‘rodina s mnoha d tmi’ (SUM 5: 736), br. hovor. ǹȉáǻǹ ‘dav, houf, spousta lidí’ (TSBr 1: 261). Uvedená východoslovanská slova mají n kolik výkladů. Pokud pomineme výklad o p ejetí z n jakého blíže neur eného jazyka (tak Preobraženskij 1910–1914, 1: 655), pak se tato slova tradi n spojovala s *orati ‘k i et’ (sr. k tomu ruské dial. ȇȉáǻǹ ‘k ikloun’ – SRNG 23: 326); takto vysv tloval Mikloši 1886: 225, dále Unbegaun 1957: 173, Truba ev 1987, 3: 147 aj. Jiní navrhují spojení s r. ȉǾǻéȋȕ ‘ vát’ (Gorjajev 1896: 240 s odkazem na Potebnju, neodmítá ani Vasmer 1953–1958, 2: 273). Varbotová objas uje psl. *orava jako derivát se suf. -va od *orati ‘orat’ (podobn jako je ǽǾȉǿǹǻǹ od ǽǾȉǿǹȋȕ) a p edpokládá následující sémantický vývoj: ‘orání, orba’ → ‘vzájemná pomoc p i orání’ → ‘velké množství lidí, dav’ → ‘hlu ný dav’ (tento poslední len et zce je výsledkem lidové etymologie, mylného spojení s ȇȉáȋȕ ‘k i et, vát’, Varbot 2003: 58). Výklad Varbotové p ijali auto i b loruského etymologického slovníku (ESBr 1: 142), Anikin 2007, 1: 253 považuje za možný jak výklad z *orati ‘orat’, tak i z *orati ‘k i et’. V uvedeném p ísp vku jsem se pokusila objasnit sémantickou motivaci n kterých názvů pro sousedskou výpomoc ve slovanských jazycích, p i emž jsem se zam ila na názvy kolektivní pomoci obecn (vyjma v záv ru uvedeného kašubského orava ‘vzájemná sousedská výpomoc p i orání’). Názvy pro konkrétní druhy pomoci, jako 8 kniha.indb 145 Nej ast ji se p edpokládá p ejetí z turkotatarských jazyků, ovšem jsou i výklady jiné (o nich podrobn v. S awski 1952, 1: 438n, ESUkr 1: 622n). 9.4.2009 16:15:26 146 Ilona Janyšková jsou nap . pomoc p i žatv , senose i, mlácení obilí, zpracování lnu, draní pe í, krájení a nakládání zelí, vyvážení hnoje, kácení stromů aj., nemohly být – pro velkou rozmanitost a množství názvů – obsahem této drobné studie. Bohatý jazykový materiál, zejména ná e ní, ukázal, že bezplatná kolektivní pomoc, sahající svými ko eny do dávné minulosti, p etrvává v n kterých oblastech slovanského areálu dodnes.9 Literatura Anikin 2007: ǙȆȁȃȁȆ, Ǚ. Ǟ., ǩȌȊȊȃȁȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, 1–, ǥȇȊȃǻǹ 2007–. BER: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ (ȉǾǽ. Ǜ. ǡ. ǜǾȇȉǼȁǾǻ – ǡ. ǝȌȉȁǽǹȆȇǻ – ǥ. ǩǹȐǾǻǹ – ǫ. Ǚ. ǫȇǽȇȉȇǻ), 1–6–, ǪȇȍȁȘ 1971–2002–. Božkova 1962: ǚȇǿȃȇǻǹ, Ǡ., ǨȉȁȆȇȊ ȃȓȅ ȉǾȐȆȁȃǹ Ȇǹ ȊȇȍȁȂȊȃȁȘ Ǽȇǻȇȉ. In: ǚȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ. ǨȉȇȌȐǻǹȆȁȘ ȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ, 1, 241–273. Brückner 1927: S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. DABM: ǝȔȘȄǾȃȋǹȄǹǼȞȐȆȔ ǹȋȄǹȊ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ, ǥȁȆȊȃ 1963. Dani ić 1863: ǝǹȆȁȐȁȣ, Ђ., ǩjǾȐȆȁȃ ȁȀ ȃȢȁǿǾǻȆȁȎ ȊȋǹȉȁȆǹ ȊȉȈȊȃȁȎ, 1, ǚǾȇǼȉǹǽ. DARJ: ǝȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȋȄǹȊ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ. ǯǾȆȋȉ ǞǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȐǹȊȋȁ ǩȇȊȊȁȁ. ǛȔȈ. 3 (ǪȁȆȋǹȃȊȁȊ – ǤǾȃȊȁȃǹ – ǣȇȅȅǾȆȋǹȉȁȁ ȃ ȃǹȉȋǹȅ – ǪȈȉǹǻȇȐȆȔȂ ǹȈȈǹȉǹȋ), ǥȇȊȃǻǹ 1996. Dinić 2008: ǝȁȆȁȣ, J., ǫȁȅȇȐȃȁ ǽȁjǹȄǾȃǹȋȊȃȁ ȉǾȐȆȁȃ, ǚǾȇǼȉǹǽ. E KS: Encyklopédia udovej kultúry Slovenska, 1–2, Bratislava 1995. ERSJ: ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȉǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇǼ jǾȀȁȃǹ (ȌȉǾǽ. Ǚ. Ǥȇȅǹ), 1–, ǚǾȇǼȉǹǽ 2003–. ESBr: ǶȋȔȅǹȄǹǼȞȐȆȔ ȊȄȇȥȆȞȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ (ȉȖǽ. Ǜ. Ǭ. ǥǹȉȋȔȆǹȥ), 1–, ǥȞȆȊȃ 1978–. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského (red. E. Havlová – A. Erhart – I. Janyšková), 1–, Praha 1989–. ESSJ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ (ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ – Ǚ. ǭ. ǟȌȉǹǻȄǾǻ), 1–33–, ǥȇȊȃǻǹ 1974–2007–. ESUkr: ǞȋȁȅȇȄȇǼiȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹȟȆȊȃȇȟ ȅȇǻȁ (ȉǾǽ. ǧ. Ǫ. ǥǾȄȕȆȁȐȌȃ et al.), 1–5–, ǣȁȟǻ 1982–2006–. EWUng: Etymologisches Wörterbuch des Ungarischen (red. K. Gerstner – A. S. Hámori – G. Zaicz), 1–3, Budapest 1993–1997. Fraenkel 1962–1965: Fraenkel, E., Litauisches etymologisches Wörterbuch, 1–2, Göttingen. Gerov 1895–1904: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ Ȋ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ ȉǾȐȁȋǾ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ Ȇǹ ȉȌȊȃȁ, 1–5, ǨȄȇǻǽȁǻ. Gorjajev 1896: ǜȇȉȘǾǻ, Ǧ. Ǜ., ǪȉǹǻȆȁȋǾȄȕȆȔȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǫȁȍȄȁȊ. Gromyko 1986: ǜȉȇȅȔȃȇ, ǥ. ǥ., ǫȉǹǽȁȏȁȇȆȆȔǾ ȆȇȉȅȔ ȈȇǻǾǽǾȆȁȘ ȁ ȍȇȉȅȔ ȇǺȒǾȆȁȘ ȉȌȊȊȃȁȎ ȃȉǾȊȋȕȘȆ ǮIǮ ǻ., ǥȇȊȃǻǹ. Hrin enko 1907–1909: ǜȉiȆȐǾȆȃȇ, ǚ., ǪȄȇǻǹȉȕ ȌȃȉǹȟȆȊȃȇȟ ȅȇǻȁ, 1–4, ǣȁȟǻ. HSSlk: Historický slovník slovenského jazyka, 1–7, Bratislava 1991–2008. 9 kniha.indb 146 P ísp vek vznikl za podpory grantu GA AV R IAA900610501. 9.4.2009 16:15:27 Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů 147 Chantraine 1968: Chantraine, P., Dictionnaire étymologique de la langue grecque. Histoire des mots, Paris 1968–1980. Janyšková 2008: Janyšková, I., ǧ ȆǹȀǻǹȆȁȘȎ ǺǾȊȈȄǹȋȆȇȂ ȈȇȅȇȒȁ ȊȇȊǾǽȘȅ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ. In: ǞȋȆȇȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃǹ ȁ ȊȉȇǽȆǹ ȈȉȇȌȐǹǻǹȢǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȁ ǽȉȌǼȁȎ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȎ jǾȀȁȃǹ. Ǭ ȐǹȊȋ ǹȃǹǽǾȅȁȃǹ ǪǻǾȋȄǹȆǾ ǫȇȄȊȋȇȠ (ȌȉǾǽ. Ǩ. ǨȁȈǾȉ – Ǔ. ǩǹǽǾȆȃȇǻȁȣ), ǚǾȇǼȉǹǽ, 433–439. Karadžić 1935: ǣǹȉǹȦȁȣ, Ǜ. Ǫ., ǪȉȈȊȃȁ ȉjǾȐȆȁȃ ȁȊȋȌȅǹȐǾȆ ȢǾȅǹȐȃȁjǾȅ ȁ ȄǹȋȁȆȊȃȁjǾȅ ȉȁjǾȐȁȅǹ, 4 ȁȀǽ., ǚǾȇǼȉǹǽ. Kar owicz 1900–1911: Kar owicz, J., S ownik gwar polskich, 1–6, Kraków. Karmakova 1981: ǣǹȉȅǹȃȇǻǹ, ǧ. Ǟ., ǦǹȀǻǹȆȁȘ ȃȇȄȄǾȃȋȁǻȆȇȂ ȈȇȅȇȒȁ ǻ ȊǾȄȕȊȃȇȂ ȉǹǺȇȋǾ. In: ǝȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ ȁ ȄȁȆǼǻȇǼǾȇǼȉǹȍȁȘ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǥȇȊȃǻǹ, 146–153. Lepa 1892: Lepa , F., Nehomérovský slovník řecko- eský, Mladá Boleslav. LGBr: ǤȞȆǼǻȞȊȋȔȐȆǹȘ ǼǾǹǼȉǹȍȞȘ Ȟ ǼȉȌȈȇȥȃǹ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȎ Ǽǹǻȇȉǹȃ, ǥȞȆȊȃ 1969. Lis 1981: ǤȞȊ Ǚ., ǫǹȄȇȐȆȔȘ ȈǾȊȆȞ. In: ǚǾȄǹȉȌȊȃǹȘ ȆǹȉȇǽȆǹȘ ȋǻȇȉȐǹȊȏȕ: ǛȇȊǾȆȕȊȃȞȘ Ȟ ȋǹȄȇȐȆȔȘ ȈǾȊȆȞ, ǥȞȆȊȃ, 31–43. LIV: Lexikon der indogermanischen Verben. Die Wurzeln und ihre Primärstammbildungen. 2., rozší ené a opravené vydání zpracovali M. Kümmel a H. Rix, Wiesbaden 2001. LK: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie ech, Moravy a Slezska (red. S. Brou ek – R. Je ábek), 1–3, Praha 2007. Machek 1958: Machek, V., Východomoravské pobaba, dobrovolná a bezplatná „brigáda“ na pomoc. In : Rodné zemi. Sborník prací k 70. výro í trvání Musejního spolku v Brně a k 70. narozeninám jeho předsedy A. Gregora, Brno. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Martynov 1969: ǥǹȉȋȔȆǹȥ, Ǜ. Ǭ., ǤǾȃȊiȐȆȔȘ ǺǹȄȋȔȀȅȔ ȥ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻǾ, ǥiȆȊȃ, 23–28. Mägiste 1982–1983: Mägiste, J., Estnisches etymologisches Wörterbuch, 1–10, Helsinki. Mikloši 1886: Miklosich, F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien. MLP: Miklosich, F., Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum, Vindobonae 1862–1865. NKBr: ǦǹȉȇǽȆǹȘ ȃȌȄȕȋȌȉǹ ǚǾȄǹȉȌȊi. ǶȆȏȔȃȄǹȈǾǽȔȐȆȔ ǽǹǻǾǽȆiȃ (ȉȖǽ. Ǜ. Ǫ. ǯiȋȇȥ), ǥiȆȊȃ 2002. NovgOSl: ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, 1–13, ǦȇǻǼȇȉȇǽ 1992–2000. OKDA: Celokarpatský dialektologický atlas/ǧǺȒǾȃǹȉȈǹȋȊȃȁȂ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȋȄǹȊ, sv. 5, Bratislava 1997. Panák 1966: Panák, K., Sousedská svépomoc p i hospodá ských, domáckých a lesních pracích. In: asopis Moravského musea 51, 181–194. Pokorny 1959–1969: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, 1–2, Bern – München. Poucha 1955: Poucha, P., Thesaurus linguae Tocharicae dialecti A, Praha. Preobraženskij 1910–1914: ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȁȂ, Ǚ. ǜ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–2, ǥȇȊȃǻǹ. PWb: Pomoranisches Wörterbuch, sv. 1 (F. Lorentz), Berlin 1958, sv. 2–5 (F. Hinze), Berlin 1970–1983. Rj: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–23, Zagreb 1880–1976. kniha.indb 147 9.4.2009 16:15:27 148 Ilona Janyšková RSAN: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ jǾȀȁȃǹ, 1–17–, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959–2006–. RSGV: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉǹ ǛȇjǻȇǽȁȆǾ (ȉǾǽ. ǝ. ǨǾȋȉȇǻȁȣ), Ȋǻ. 5, Ǧȇǻȁ Ǫǹǽ 2005. Saturník 1934: Saturník, Th., O právu soukromém u Slovanů v dobách starších (= L. Niederle, Slovanské starožitnosti, oddíl kulturní: Život starých Slovanů II, sv. 2), Praha. SBrH: ǪȄȇȥȆiȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃiȎ Ǽǹǻȇȉǹȃ ȈǹȥȆȇȐȆǹ-ȀǹȎȇǽȆȘȂ ǚǾȄǹȉȌȊi i ȘǾ ȈǹǼȉǹȆiȐȐǹ, 1–5, ǥiȆȊȃ 1979–1986. SEKaš: Bory , W. – Popowska-Taborska, H., S ownik etymologiczny kaszubszczyzny, 1–5, Warszawa 1994–2006. SJS: Slovník jazyka staroslověnského (red. J. Kurz – Z. Hauptová), 1–4, Praha 1958–1997. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika (vydal V. Putanec), 1–4, Zagreb. S awski 1952: S awski, F., S ownik etymologiczny języka polskiego, 1–, Kraków 1952–. S awski 1974: S awski, F., Zarys s owotwórstwa pras owiańskiego. In: S ownik pras owiański, 1, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk, 43–141. Smoczyński 2007: Smoczyński, W., S ownik etymologiczny języka litewskiego, Wilno. Snoj 2003: Snoj, M., Slovenski etimološki slovar. Druga, pregledana in dopolnjena izdaja, Ljubljana. SP: S ownik pras owiański (red. F. S awski), 1–, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1974–. Sreznevskij 1893–1903: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȊȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–3, Ǫ.-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. SRNG: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, 1–40–, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ (ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ) 1965–2006–. SStp: S ownik staropolski (red. S. Urbańczyk), 1–11, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1953– 2002. StrS: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ XI–XVII ǻǻ., 1–27–, ǥȇȊȃǻǹ 1975–2006–. SUM: ǪȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ (ȉǾǽ. I. ǣ. ǚȞȄȇǽȞǽ), 1–11, ǣȁȟǻ 1970–1980. SuoEtS: Toivonen, Y. H. – Itkonen, T. I. – Joki, A. I., Suomen kielen etymologinen sanakirja, 1–7, Helsinki 1955–1994. SW: Kar owicz. J. – Kryński, A. – Nied wiedzki, W., S ownik języka polskiego, 1–8, Warszawa 1900–1927. Sychta 1967–1976: Sychta, B., S ownik gwar kaszubskich na tle kultury ludowej, 1–7, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk. Toporov 1989: ǫȇȈȇȉȇǻ, Ǜ. Ǧ., ǡȀ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȘȀȔȐǾȊȃȇȂ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȁ: ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁǾ ȁȊȋȇȃȁ ȁ ȋǾȆǽǾȆȏȁȁ ȉǹȀǻȁȋȁȘ. In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1986–1987, 3–50. Truba ev 1987: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ. ǨǾȉǾǻȇǽ Ȋ ȆǾȅǾȏȃȇǼȇ ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ. 1–4, 2-ȁȀǽ., ǥȇȊȃǻǹ 1986–1987. TSBr: ǫȄȌȅǹȐǹȄȕȆȔ ȊȄȇȥȆȞȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ (ȉȖǽ. ǣ. ǣ. ǙȋȉǹȎȇǻȞȐ), 1–5, ǥȞȆȊȃ 1977–1984. Unbegaun 1957: Unbegaun, B. O., (rec.) Max Vasmer, Russisches etymologisches Wörterbuch, Band 2. In: Bulletin de la Société de Linguistique de Paris 52/2, 166–177. kniha.indb 148 9.4.2009 16:15:27 Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů 149 Varbot 1974: ǛǹȉǺȇȋ, ǟ. ǟ., ǣǹȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ȊȄȇǻȇ ȇȉǹǻǹ. In: ǩȌȊȊȃǹȘ ȉǾȐȕ 1974, № 3, 100–103. Varbot 2003: ǛǹȉǺȇȋ, ǟ. ǟ., ǣ ȋȁȈȇȄȇǼȁȁ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ǼȆǾȀǽ. In: Studia etymologica Brunensia 2 (eds I. Janyšková – H. Karlíková), 57–62. Varbot 2005: ǛǹȉǺȇȋ, ǟ. ǟ., *ȇȉǹǻǹ. In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ, ǻȔȈ. 32, ǥȇȊȃǻǹ, 111–112. Vasmer 1953–1958: Vasmer, M., Russisches etymologisches Wörterbuch, 1–3, Heidelberg. Vojtenko 1991: ǛȇȂȋǾȆȃȇ, Ǚ. ǭ., ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ǹȋȄǹȊ ǥȇȊȃȇǻȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ, ǥȇȊȃǻǹ. Vostrikov 2000: ǛȇȊȋȉȁȃȇǻ, ǧ. Ǜ., ǫȉǹǽȁȏȁȇȆȆǹȘ ȃȌȄȕȋȌȉǹ ǬȉǹȄǹ. ǶȋȆȇȁǽǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǪǻǾȉǽȄȇǻȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ. ǛȔȈ. 3 (ǦǹȉȇǽȆǹȘ ȖȊȋǾȋȁȃǹ – ǪǾȅȕȘ ȁ ȉȇǽȊȋǻȇ – ǧǺȉȘǽȔ ȁ ȇǺȔȐǹȁ), ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ. Windekens 1971: Windekens, A. J. van, Une correspondance lexicale entre le tokharien et le balto-slave. In: Indogermanische Forschungen 76, 54–58. Windekens 1976: Windekens, A. J. van, Le tokharien confronté avec les autres langues indoeuropéennes. I (La phonétique et le vocabulaire), Louvain. Želechovskij 1886: ǟǾȄǾȎȇǻȊȃȁȂ, Є., ǥǹȄȇȉȌȊȃȇ-ȆȟȅǾȏȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉ, 1–2, ǤȕǻȞǻ. Reﬂexions on old matters in language: unpaid neighbourly help among Slavs Unpaid neighbourly help is an old legal custom in Slavic areas. This paper deals with words expressing the unpaid help offered to the neighbours; their semantic motivation is presented. The author focuses on the most frequent expressions in Slavic areas, the continuations of the Old-Slavic *tolka (> Polish t oka, Russian ȋȇȄȇȃǹ etc.) and *pomogtȕ (> Russian ȈóȅȇȐȕ, ȈóȅȇȐȁ etc.), as well as on the expressions conﬁned to only one or few Slavic languages – e.g. Russian ȈȇȊȇǺȕǾ, ȈȇȊóǺȃǹ etc., Slovak odrapka and Russian ȇȋȉǹǺȇȋȃǹ, Russian (and Belorussian) ȊeǺȉǹ, Serbian and Croatian ȅóǺǹ, mòlba, and Bulgarian ȅȇȄǺá, Czech pobaba, further Serbian Ǻéǽǻǹ and Ȁǹjǹȅ, Polish darmocha and Russian ǽǹȉȅá, Ukrainian ǹȄǽȇȅǹȑ and hurmo, South Slavic Balkanism angarija. The article concludes by explaining an expression for the unpaid neighbourly help with speciﬁc work, namely the Kashubian word orava ‘the unpaid neighbourly help with ploughing’. Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika ilona.janyskova@iach.cz kniha.indb 149 9.4.2009 16:15:27 kniha.indb 150 9.4.2009 16:15:28 Eryngium L. ћ Let the sky rain potatoes; let it thunder to the tune of Green-sleeves, hail kissing-comﬁts and snow eringoes, let there come a tempest of provocation… Falstaff, Act 5, scene v, „The Merry Wives of Windsor“, William Shakespeare Ǭ ȉǹǽȌ ȊǾ ȉǹȀȅǹȋȉǹȠȌ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁ ȆǹȀȁǻȁ Ȁǹ ǺȁȡȆǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L.1 ǝǹ Ǻȁ ȊǾ ȈȇȃǹȀǹȄǹ ǽǾȆȇȋǹȋȁǻȆǹ ȇȊȆȇǻǹ ȆǹȀȁǻǹ ȁ ȌȋǻȉǽȁȄȁ ȈȉȁȆȏȁȈȁ ȆȇȅȁȆǹȏȁȠǾ, ǹȆǹȄȁȀȁȉǹȠȌ ȊǾ ȌȆȌȋȉǹȑȢǾ ȍȇȉȅǾ ȆǹȀȁǻǹ resp. ȇǽȉǾȚȌȠȌ ȇȊȆȇǻǾ ȆȇȅȁȆǹȏȁȠǾ. ǦȇȅȁȆǹȏȁȇȆǾ ȠǾǽȁȆȁȏǾ ȐȁȠǹ ȠǾ ȌȆȌȋȉǹȑȢǹ ȍȇȉȅǹ Ȋǹ ȊȁȆȎȉȇȆȇǼ ȊȋǹȆȇǻȁȑȋǹ ȆǾȠǹȊȆǹ, ȉǹȀȅǹȋȉǹȠȌ ȊǾ Ȇǹ ȃȇȅȈǹȉǹȋȁǻȆȇ-ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȇȅ ȈȄǹȆȌ: ȆǹȁȅǾ, ȆȇȅȁȆǹȏȁȇȆȁ ȀȆǹȃȇǻȁ ȇǺȠǾǽȁȢǾȆȁ ȁȊȋȇȅ ǽǾȆȇȋǹȋȁǻȆȇȅ ȍȌȆȃȏȁȠȇȅ ǺȁȄȇ Ȍ ǼǾȆǾȋȊȃȁ ǺȄȁȊȃȁȅ ǺȁȄȇ Ȍ ȌǽǹȡǾȆȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ǽȇȀǻȇȡǹǻǹȠȌ ǽǹ ȊǾ ȈȉǾȏȁȀȆȁȠǾ ȇǽȉǾǽǾ ȊǻȇȠȊȋǻǹ ȉǾǹȄȁȠǹ ȃȇȠǹ ȊȌ ȈȇȊȋǹȄǹ ȇȊȆȇǻ ȢȁȎȇǻȇǼ ȁȅǾȆȇǻǹȢǹ. ǡȊȈȉǹǻȆȇȊȋ ȉǾȀȌȄȋǹȋǹ ǽȇǺȁȠǾȆȁȎ ȇǻǹȃǻȁȅ ȈȇȊȋȌȈȃȇȅ ‚ȋǾȊȋȁȉǹ‘ ȊǾ ǾǼȀǹȃȋȆȇ – ȈȇȋǻȉȚȁǻǹȢǾȅ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǾȆǾ ȇȊȇǺȁȆǾ ȉǾȍǾȉǾȆ(ǹ)ȋǹ Ȍ ȊȈǾȏȁȠǹȄȁȊȋȁȐȃȁȅ ǺȇȋǹȆȁȐȃȁ ȇȈȁȊȁȅǹ. ǛǾȉȁȍȁȃǹȏȁȠȁ ȁȀǺȇȉǹ ȇǺǾȄǾǿȠǹ ȉǾǹȄȁȠǹ ȃȇȠǾ ȈȇǽȄǾǿȌ ȁȅǾȆȇǻǹȢȌ ȈȉȁȊȋȌȈǹ ȊǾ ȋǹȃȇȚǾ ȁȆȋǾȉǽȁȊȏȁȈȄȁȆǹȉȆȇ, ȑȋȇ ȌȃȡȌȐȌȠǾ ȈȇȋǻȉǽǾ ȇ ȌȈȇȋȉǾǺȁ ȁȅǾȆȇǻǹȆȁȎ Ǻȁȡǹȃǹ Ȍ ȍȇȄȃȄȇȉȆȇȠ ȅǾǽȁȏȁȆȁ, ȊȁȅǺȇȄȁȏȁ, ȁȋǽ. ǤǹȋȁȆȊȃȁ ȆǹȀȁǻ ēryngium (-on), -ī n. ȁ ēringē, -ēs f. (< Ǽȉ. ºrÚggion) ȇȀȆǹȐǹǻǹ ǹ. ȉȇǽ Eryngium L. (Ȋ.-Ȏ. ǻǾȋȉȇǻǹȡ) ȁ ȈȇȠǾǽȁȆǾ ȢǾǼȇǻǾ ǻȉȊȋǾ: Eryngium viride Link., Eryngium planum Matth., Eryngium maritimum L., Eryngium campestre L. (Ǫȇ1. 6, 5, 2; Scr. Larg. 153, 165; ǩlin. 21, 94; 22, 18–22; Dsc. 3, 21), Ǻ. ǻȉȊȋȌ Cnicus benedictus L. (Vég. 1, 17, 14; 4, 3, 7; ǩélagon. 21) (André 1956: 129; 1985: 97–98). Ǭ ȃȄǹȊȁȐȆȇȅ 1 kniha.indb 151 Eryngium L. ȠǾ ȉȇǽ ȇǽ ȇȃȇ 230 ǻȉȊȋǹ ȠǾǽȆȇǼȇǽȁȑȢȁȎ ȁ ǻȁȑǾǼȇǽȁȑȢȁȎ Ǻȁȡǹȃǹ ȁȀ ȈȇȉȇǽȁȏǾ ȑȋȁȋǹȉȃȁ (Umbelliferae resp. Apiaceae). ǯǻǾȋȇǻȁ ȊȌ ȁȅ ȊȃȌȈȡǾȆȁ Ȍ ȈȉȇȊȋǾ ȑȋȁȋȇǻǾ, ȃȇȠȁ ȐǾȊȋȇ ȁȅǹȠȌ ȇǺȄȁȃ ǼȄǹǻȁȏǹ; Ȑǹȑȁȏǹ ȁȅǹ ȠǹȊȆȇ ǻȁǽȡȁǻǾ ȀȌȈȏǾ. ǤȁȊȋȇǻȁ ȃȇȠȁ ȇȈȃȇȡǹǻǹȠȌ ǼȄǹǻȁȐǹȊȋǾ ȑȋȁȋȇǻǾ ȁ ȄȁȊȋȁǻȁ ȊȋǹǺȄǹ (Ǻǹȉ ǼȇȉȢȁ) ȁȅǹȠȌ ǺȇǽȡǾ. ǛȉȊȋǹ Eryngium alpinum L. ȉǹȊȋǾ ǹȌȋȇȎȋȇȆȇ Ȇa ȃǹȅǾȆȁȋȁȅ ȈȉǾȋȈȄǹȆȁȆȊȃȁȅ ȋȉǹǻȢǹȏȁȅǹ (Ȇǹ ȈȇǽȉȌȐȠȌ ǙȄȈǹ, ȈȄǹȆȁȆǹ ǒȌȉǹ ȁ ȊǾǻǾȉȇȀǹȈǹǽȆȇǼ ǽǾȄǹ ǚǹȄȃǹȆȊȃȇǼ ȈȇȄȌȇȊȋȉǻǹ). ǫȇ ȠǾ ǻȁȑǾǼȇǽȁȑȢǹ Ǻȁȡȃǹ Ȋǹ ȈȄǹǻȁȐǹȊȋȁȅ ȁȄȁ ǺǾȄȁȅ ȏǻǾȋȇǻȁȅǹ. ǜǹȠȁ ȊǾ ȃǹȇ ȌȃȉǹȊȆǹ. Eryngium amethystinum L. ȠǾ ȅǾǽȁȋǾȉǹȆȊȃǹ Ǻȁȡȃǹ ȊǻǾȋȄȇȈȄǹǻȁȎ ȁȄȁ ȈȌȉȈȌȉȆȁȎ ȏǻǾȋȇǻǹ. ǯǻǾȋǹ ȄǾȋȁ. ǨȇǼȇǽȌȠǾ ȠȇȠ ȊȌǻȇ ȀǾȅȡȁȑȋǾ. Eryngium ȊǹȋȉǾstrǾ L. ȉǹȊȋǾ Ȍ ȏǾȆȋȉǹȄȆȇȠ ȁ ȠȌǿȆȇȠ ǞǻȉȇȈȁ (Ȇǹ ȊǾǻǾȉȌ ǽȇ ǦǾȅǹȐȃǾ ȁ ǮȇȄǹȆǽȁȠǾ, ȉǾȋȃȇ Ȇǹ ǚȉȁȋǹȆȊȃȁȅ ȇȊȋȉǻȁȅǹ). ǯǻǾȋǹ ȇǽ ȠȌȄǹ ǽȇ ȊǾȈȋǾȅǺȉǹ. ǡȅǹ ȊȁǻȇȀǾȄǾȆȃǹȊȋǾ ȏǻǾȋȇǻǾ. ǨȇȀȆǹȋǹ ȠǾ Ȍ ȆǹȉȇǽȆȇȠ ȅǾǽȁȏȁȆȁ ȃǹȇ ȄǾȃ Ȉȉȇȋȁǻ ȈȉǾȎȄǹǽǹ ȁ ȌȉȁȆǹȉȆȁȎ ȁȆȍǾȃȏȁȠǹ. Eryngium mǹritimum L. ȈȉȁȈǹǽǹ ȍȄȇȉȆȇȅ ǾȄǾȅǾȆȋȌ ǾǻȉȇȈȊȃȇǼ ȈȉȁȇǺǹȡǹ. ǪȈǹǽǹ Ȍ ȌǼȉȇǿǾȆǾ ǻȉȊȋǾ. Eryngium planum L. ȁȅǹ ȈȉȁȀǾȅȆǾ ȄȁȊȋȇǻǾ ȏǾȄǾ, Ȇǹ ǽȌǼȁȅ ǽȉȑȃǹȅǹ, Ȉȇ ȇǺȇǽȌ ȀȌȈȐǹȊȋǾ, Ȋǹ Ǻȇǽȡǹȅǹ ( anak 1978: 217, 227; http://en.wikipedia.org/wiki/Eryngium). 9.4.2009 16:15:28 152 ǥǹȠǹ ǣǹȄǾȀȁȣ ȄǹȋȁȆȁȋǾȋȌ ȈȇȋǻȉȚǾȆȁ ȊȌ ǺȉȇȠȆȁ ȊȁȆȇȆȁȅȆȁ ȆǹȀȁǻȁ Ȁǹ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. ȇǽ ȃȇȠȁȎ ȊǾ ȠǾǽǹȆ ǺȉȇȠ ȈȉǾȈȄȁȣǾ Ȋǹ ȆǹȀȁǻȁȅǹ Ȁǹ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Carduus L. (Ȋ.-Ȏ. ȊȋȉȁȐǹȃ) – aetheria, capitulum cardus, cardo, cardo rotundus, cardo silvaticus, cardopanus, carduus alba, carduus hirundinina, c. terrea, centum capita, cherda, musae epicardus, nux agrestes (Ǚndré l. ȊȊ). ǦǹȁȅǾ, ȉǹȀȄȁȃȇǻǹȢǾ ǻȉȊȋǹ ȇǻȁȎ ȉȇǽȇǻǹ ȆȁȠǾ ȌǻǾȃ ȠǾǽȆȇȊȋǹǻȆȇ ȠǾȉ ȊȌ ȅǹȢǾ ȁȄȁ ǻȁȑǾ ȊȄȁȐȆȇǼ ȁȀǼȄǾǽǹ, ǺȇǽȡȁȃǹǻǾ, ǻǾȣȁȆȇȅ ȡȌǺȁȐǹȊȋȁȎ ȁȄȁ ȈȌȉȈȌȉȆȁȎ ǼȄǹǻȁȐǹȊȋȁȎ ȏǻǾȋȇǻǹ, Ȋ ȄȁȊȋȁȣȁȅǹ ȁȆǻȇȄȌȃȉȌȅǹ ȃȇȠȁ ȊȌ ȀǹȑȁȡǾȆȁ ȐǾȊȋȇ Ȍ ǺȇǽȡȁȃȌ. ǡȀ ȁȊȋȇǼ ȉǹȀȄȇǼǹ ȁ ȆǹȀȁǻȁ Ȁǹ ǻȉȊȋǾ ȊȋȉȁȐǹȃǹ ȈȉǾȈȄȁȣȌ ȊǾ Ȋǹ ȆǹȀȁǻȁȅǹ ǽȉȌǼȁȎ ǺȇǽȡȁȃǹǻȁȎ Ǻȁȡǹȃǹ ȋǹȃȇ ǽǹ ȠǾ Ȇǹ ȋǾȅǾȡȌ ǹȆȋȁȐȃȁȎ Ȉȇȋǻȉǽǹ ȆǾȅȇǼȌȣǾ ȌǻǾȃ ȋǹȐȆȇ ȇǽȉǾǽȁȋȁ ȇ ȃȇȠȁȅ ȠǾ ǻȉȊȋǹȅǹ ǽȇȁȊȋǹ ȉǾȐ. ǒǾǽȆǹȃǹ ȁȊȈȉǾȈȄǾȋǹȆȇȊȋ ȆǹȀȁǻǹ ȇǽȉǹǿǹǻǹ ȊǾ ȁ Ȍ ȊǹǻȉǾȅǾȆȇȠ ǺȇȋǹȆȁȐȃȇȠ ȊȁȊȋǾȅǹȋȁȏȁ, ȑȋȇ ȠǾ ȌȇȐȡȁǻȇ ȁȀ ȆǹȀȁǻǹ ȉȇǽȇǻǹ ȁ ȢȁȎȇǻȁȎ ȊȁȆȇȆȁȅǹ ȃȇȠȁ ȊȌ ȈȇȊȄǾǽȁȏǹ ȌȊȁȊȋǾȅȡǹǻǹȢǹ ȆȇȅǾȆȃȄǹȋȌȉǾ: Carduus (= Arctium, Cirsium), Arctium (= Lappa), Cirsium (= Carduus, Carthamus, Cnicus), Cnicus (= Carduus, Centaurea, Cirsium), Carlina (= Cardopatium), Sylibum (= Carduus) (ǻ. Marzell 1943–1979, 1–4 ȁ ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ s. vv.).2 Ǟǻȇ ȃǹȃȇ ȆǹȊ ǨȄȁȆȁȠǾ Ȍ ȊǻȇȠȇȠ ǾȆȏȁȃȄȇȈǾǽȁȠȁ Historia naturalis (lib. xxii) ȇǺǹǻǾȑȋǹǻǹ ȇ ǺȇȋǹȆȁȐȃȁȅ ȃǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹȅǹ ȁ ȌȈȇȋȉǾǺȁ ȇǻǾ ǺȁȡȃǾ Ȍ ǹȆȋȁȐȃȇȠ ȅǾǽȁȏȁȆȁ: viii 18 Clara in primis aculeatarum erynge est sive eryngion contra serpentes et venena omnia nascens. adversus ictus morsusque radix eius bibitur drachmae pondere in vino aut, si plerumque tales iniurias comitetur et febris, ex aqua. inlinitur plagis, peculiariter efﬁcax contra chersydros ac ranas. omnibus vero contra toxica et aconita efﬁcaciorem Heraclides medicus in iure anseris decoctam arbitratur. 19 Apollodorus adversus toxica cum rana decoquit, ceteri in aqua. ipsa dura, fruticosa, spinosis foliis, caule geniculato, cubitale et maiore aliquando, alia albicans, alia nigra, radice odorata. et sativa quidem est et sponte nascitur in asperis, saxosis, set in litoribus maris durior nigriorque, folio apii. ix 20 Ex his candidam nostri centum capita vocant. omnes eiusdem effectus, caule et radice in cibos Graecorum receptis utroque modo, sive coquere libeat sive cruda vesci. portentosum est, quod de ea traditur, radicem eius alterutrius sexus similitudinem referre, raro invento, se si viris contigerit mas, amabiles ﬁeri; ob hoc et Phaonem Lesbium dilectum a Sappho, multa circa hoc non Magorum solum vanitate, sed etiam Pythagoricorum. 21 sed in medico usu praeter supra dicta auxiliatur inﬂationibus, torminibus, cordis vitiis, stomacho iocineri, praecordiis in aqua mulsa, lieni in posca, item ex mulsa renibus, stanguriae, opisthotonis, spasmi, lumbis, hydropicis, comitialibus, mulierum mensibus, sive subsidant sive abundent, vulvarumque omnibus vitiis. 22 extrahit inﬁxa corpori cum melle. strumas, parotidas, panos, recedentes ab ossibus carnes sanat cum axungia salsa et cerato, item fracturas. crapulam praesumpta arcet, alvum sistit. aliqui e nostris sub solstitio colligi eam iussere, ex aqua caelesti 2 kniha.indb 152 ǜȇȋȇǻȇ Ȍ Ȋǻȁȅ ȈȌȐȃȁȅ ȆȇȅȁȆǹȏȁȠǹȅǹ ȈȇȠǹǻǹ ȈȉǾȆȇȑǾȢǹ ȆǹȀȁǻǹ ǻǾȇȅǹ ȠǾ ȐǾȊȋǹ. Ǫǹ Ȣȇȅ ȣǾȅȇ Ȋǻǹȃǹȃȇ ȅȇȉǹȋȁ ǽǹ ȉǹȐȌȆǹȅȇ ȁ ȈȉȁȄȁȃȇȅ ȉǾȃoȆȊȋȉȌȃȏȁȠǾ ȆȇȅȁȆǹȏȁȠȊȃȁȎ ȈȇȊȋȌȈǹȃǹ ȃȇȠȁ ȊȌ ǽȇǻǾȄȁ ǽȇ ȍȇȉȅȁȉǹȢǹ Ȋ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Ǟryngium L. 9.4.2009 16:15:28 ǧȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȇ-ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ǹȆǹȄȁȀǹ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȎ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǺȁȡȆǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. 153 inponi omnibus cervicis vitiis. oculorum quoque albugines sanare adalligatam aliqui tradiderunt.3 (http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3aabo%3aphi%2c0 978%2c001%3a22%3a18%3asq&vers=original&word=e_rynge#word1; http:// penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Pliny_the_Elder /22*.html) Ǭ ȃǹȊȆȁȠȁȅ ȆȇȅǾȆȃȄǹȋȌȉǹȅǹ Ȁǹ ȉǹȀȄȁȐȁȋǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. ȆǹȄǹȀȁȅȇ ȇǻǾ ȆǹȀȁǻǾ: Ȁǹ Eryngium alpinum L. – eryngium alpinum caeruleum, capitulis dipsacis, e. magnis latisque capitulis, e. planum Matthioli (Dodonaeus), herba peregrina foliis acanthi (Caesalpinus) Bauhin, Pinax 386; Ȁǹ Eryngium campestre L. – cardus onarinus, cardopanis, cardo rotundus, centum capita, eringius, iringion, yringus, inguinaria, inguinalis Roll. 6, 191; Fischer, ǩﬂkde 268, eryngium (vulgare, campestre, mediterraneum) Bauhin, Pinax 386 (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 307); Ȁǹ Eryngium maritimum L. – eryngium maritimum, e. marinum, e. rotundo folio, glycyrrhiza spinosa Bauhin Pinax 386 (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 316); Ȁǹ Eryngium planum L. – eryngium (latifolium) plǹȈȁȋ, e. panonicum latifolium, e. caeruleum Bauhin, Pinax 386 (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 317). 3 kniha.indb 153 viii 18 In the ﬁrst rank of the plants armed with prickles, the erynge, or eryngion stands pre-eminent, a vegetable production held in high esteem as an antidote formed for the poison of serpents and all venomous substances. For stings and bites of this nature, the root is taken in wine in doses of one drachma, or if, as generally is the case, the wound is attended with fever, in water. It is employed also, in the form of a liniment, for wounds, and is found to be particularly efﬁcacious for those inﬂicted by water-snakes or frogs. The physician Heraclides states it as his opinion that, boiled in goose-broth, it is a more valuable remedy than any other known, for aconite and other poisons. 19 Apollodorus recommends that, in cases of poisoning, it should be boiled with a frog, and other authorities, in water only. It is a hardy plant, having much the appearance of a shrub, with prickly leaves and a jointed stem; it grows a cubit or more in height. Sometimes it is found of a whitish colour, and sometimes black, the root of it being odoriferous. It is cultivated in gardens, but it is frequently to be found growing spontaneously in rugged and craggy localities. It grows, too, on the sea-shore, in which case it is tougher and darker than usual, the leaf resembling that of parsley. ix 20 The white variety of the eryngium is known in our language as the “centum capita.” It has all the properties above- mentioned, and the Greeks employ both the stalk and the root as an article of food, either boiled or raw. There are some marvellous facts related in connexion with this plant; the root of it, it is said, bears a strong resemblance to the organs of either sex; it is but rarely found, but if a root resembling the male organs should happen to fall in the way of a man, it will ensure him woman’s love; hence it is that Phaon the Lesbian was so passionately beloved by Sappho. Upon this subject, too, there have been numerous other reveries, not only on the part of the Magi, but of Pythagorean philosophers even as well. 21 So far as its medicinal properties are concerned, in addition to those already mentioned, this plant, taken in hydromel, is good for ﬂatulency, gripings of the bowels, diseases of the heart, stomach, liver, and thoracic organs, and, taken in oxycrate, for affections of the spleen. Mixed with hydromel, it is recommended also for diseases of the kidneys, strangury, opisthotony, spasms, lumbago, dropsy, epilepsy, suppression or excess of the catamenia, and all maladies of the uterus. 22 Applied with honey, it extracts foreign substances from the body, and, with salted axle-grease and cerate, it disperses scrofulous sores, imposthumes of the parotid glands, inﬂamed tumours, denudations of the bones, and fractures. Taken before drinking, it prevents the fumes of wine from rising to the head, and it arrests looseness of the bowels. Some of our authors have recommended that this plant should be gathered at the period of the summer solstice, and that it should be applied, in combination with rain water, for all kinds of maladies of the neck. They say too, that, attached as an amulet to the person, it is a cure for albugo. (http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.02.0137; query=chapter%3D%231408;layout=;loc=22.7). 9.4.2009 16:15:28 ǥǹȠǹ ǣǹȄǾȀȁȣ 154 ǪȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁ ȆǹȀȁǻȁ Ȁǹ ǺȁȡȃǾ ȁȀ ȉȇǽǹ Eryngium L. ȊȌ: Eryngium L.: ǺǾȄǹ Ǻȇȏǹ ǒȌȉȁȑȁȣ, ǻǾȋȉȇǻǹȡ Ǚǽǹȅȇǻȁȣ, ǻȠǾȋȉȇǻǹȡ ǮǾȉȏ., ȃȇȋȉȡǹȆ ǨǹȆȐȁȣ, ȉǾȃǾȑ ǛȌȃ, ȊǹȅȇǻȁȡȊȃȁ ȋȉȆ ǩǪǙ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ) Ǟ. alpinum L.: ȈȄǹȆȁȆȊȃȁ Ȋȁȃǹǻǹȏ 18. ǻǾȃ; ǝǹȄȅ., ȊȃȇȄȇǺǹǽ ǝǹȄȅ. (Šulek) Ǟ. amethystinum L.: ǼȄǹǽǾǿ ǚȁǮ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ǼȇȊȈȁȆǹ ǽȉǹȐǹ ȠȌǿȆǹ ǝǹȄȅ. (Šulek), ȃȇȋȉȡǹȆ ȋȇȃǹȊȋȁ ǚȁǮ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ȅȇǽȉǹ Ȋȁȃǹǻȁȏǹ (Eryngium alpinum et amethystinum L.) ǪȁȢ (Šulek), ȅȇǽȉȁ ȃȇȋȉȡǹȆ ȃȢ., ȅȇǽȉȁ ȋȉȆ ǪȉǾȅ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ȅȇǽȉȁ ȋȉȆǹȃ ǝǹȄȅ. (Šulek), ȇǻȐȠȁ ȐȁȐǹȃ ǪȉǾȅ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ȉǾȅǾȋǹȃ ǪȁȢ, Stulli (Šulek), ȉǾȃǾȑ ǒȌȉȁȑȁȣ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ȊȃȌȄǹǺ ǝǹȄȅ., ȊȃȌȄȇǺ Sabljar, ǚȉǹȐ (Šulek) E. campestre L.: ǺǾȄǹ Ǻȇȏǹ ǒȌȉȁȑȁȣ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ǺǾȄǹ Ȋȁȃǹǻȁȏǹ Liber de simplicibus (Šulek), ǺǾȉȅǾȀ ǩǪǙ, ǺǾȄȁ ȋȉȆ ǛȉǹȢǾ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ǺǾȉȅǹȃ Stulli (RJA; Šulek), ǺǾȉȅǾȡ ǡȊȋȉǹ, ǣȉȃ, ǺǾȉȅǾȐ Lambl, Ǻȉȅǹȃ Stulli, ǺȉȅǾȐ Liber de simplicibus, Lambl, ǣȉȃ, ǻǹȃǹȑ Stulli (Šulek), ǻǹȡǹǻǹȏ ǒȌȉȁȑȁȣ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ǻǾȃǾȑ Stulli, Dellabella (Šulek), ǻǾȋȉȇǻǹȡ ǨǹȆȐȁȣ, ǻ(j)Ǿȋȉȇǻǹȏ ȃȢ. (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ǻȉǹǿjȁ Ȋȋȉȁȏ, Belostenec, ȃǹȈȁȆȊȃǹ ȋȉǹǻǹ Lambl, ȃȇȄȇȋȉȃ ǧȉȍǾȄȁȆ, ȃȇȋpȡǹȆ ǨǹȆȐȁȣ (Šulek), ǛȇȄȆȁ, ȇǻȐȁ ȐȁȐǹȃ Ђ. ǨȇȈȇǻȁȣ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ȊȁȃǹǻȐȁȆǹ ǣȉȃ, ȊȃȇȄǹǺ ǝǹȄȅ., ȊȃȇȄȇǺǹǽ ibidem, ȊȃȌȄǹǺ Lambl, Ǡǹǽǹȉ (Šulek), Stulli (RJǙ), ȊȃȌȄȇǺ Sabljar, ǚȉǹȐ (Šulek), ȍuȉȇǼȇȆ ǛȉǹȢǾ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ) Ǟ. maritimum L.: ȃǹȈȁȆ Stulli, ȃǹȈȁȆȁȃǹ ǝǹȄȅ., ȃǾȅǾȉǹȃ ǝȌǺȉ., ȅȇȉȊȃȁ Ȋȁȃǹǻǹȏ ǝǹȄȅ., ȇȑȋȉȁ ǺǹǽǾȡ ibidem (Šulek) Ǟ. planum L.: ǼȄǹǽȃȁ Ȋȁȃǹǻǹȏ ǝǹȄȅ. (Šulek) ǥȇȋȁǻǹȏȁȇȆǹ ȇǺǾȄǾǿȠǹ resp. ȊǻȇȠȊȋǻǹ ǼȇȉǾȆǹȀȆǹȐǾȆȁȎ ȉǾǹȄȁȠǹ ȃȇȆȏǾȈȋȌǹȄȁȀȌȠȌ ȊǾ ȃȉȇȀ ȆǹȠȉǹȀȄȁȐȁȋȁȠǾ ȊȄȁȃǾ ȁ ȄǾȃȊȁȃȇǼǾȆǾ ȅǹȋȉȁȏǾ: 1. Ǫ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻȁ Ȍ ȃȇȠȁȅǹ ȠǾ ȃȇȆȏǾȈȋȌǹȄȁȀȇǻǹȆǹ ȊȌ 4 ȁ (ȎȁȈǾȉȇȆȁȅȁ) ȁ Ȍ ȍȌȆȃȏȁȠȁ ȌȈȉǹǻȆȇǼ ȐȄǹȆǹ Ȍ ȊȄȇǿǾȆȁȅ ȁȅǾȆȁȅǹ ȅȇȉȊȃȁ Ȋȁȃǹǻǹȏ, ȈȄǹȆȁȆȊȃȁ Ȋȁȃǹǻǹȏ, ǺǾȄǹ Ȋȁȃǹǻȁȏǹ, ȅȇǽȉǹ Ȋȁȃǹǻȁȏǹ. ǚȌǽȌȣȁ ǽǻȇȐȄǹȆȁ, ȇȆȁ ȊȌ ǽǻȇȊȋȉȌȃȇ ȁ ȅȇȋȁǻȁȊǹȆȁ. ǝǾȋǾȉȅȁȆǹȋȁǻȁ ȊȄȌǿǾ ȉǹȀȄȁȃȇǻǹȢȌ ǻȉȊȋǹ. ǬȃǹȀȌȠȌ Ȇǹ ȅǾȊȋȇ ȉǹȊȋǹ ȇǽȆȇȊȆȇ ǺȇȠȌ ȏǻǾȋȇǻǹ. ǦǹǻǾǽǾȆȁ ȍȁȋȇȆȁȅȁ ȈȉȁȈǹǽǹȠȌ ȆǾȀǹǻȁȊȆȁȅ ȠȌǿȆȇȊȄȇǻǾȆȊȃȁȅ ȃȉǾǹȏȁȠǹȅǹ, ȌȈ. ȊȄȆ. sekavec ‘Eryngium (amethystinum) L.’ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ; Karlin 1964: 11). ǚǾȀȄǹȠ ȁ ǪȆȇȠ ȆǾ ȈȇȅȁȢȌ ȊȄȇǻǾȆǹȐȃȁ ȍȁȋȇȆȁȅ. Ǫ.-Ȏ. ȋǻȇȉǺǾȆȌ ǻǹȉȁȠǹȆȋȌ (?) ȊȁȃǹǻǾȏ ǛȉǺȆȁȃ Ȇǹ ǣȉȃȌ ‘carduus’ Ǫȃȇȃ Ȇǹǻȇǽȁ s.v. sikalina ȁ ȇȊȋǹǻȡǹ ǺǾȀ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȇǼ ȉǾȑǾȢǹ (Skok 1971–1974, 3: 233). ǡǹȃȇ ȠǾ ǹȉǾǹȄȆȌ ǽȁȊȋȉȁǺȌȏȁȠȌ ȇǻȁȎ ȍȁȋȇȆȁȅǹ ȋǾȑȃȇ Ȋǹ ȊȁǼȌȉȆȇȑȣȌ ȌȊȋǹȆȇǻȁȋȁ, ȢȁȎȇǻǹ ȋǻȇȉǺǾȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ Ǽȇǻȇȉȁ Ȍ ȈȉȁȄȇǼ ȋȇȅǾ ǽǹ ȊǾ ȆǹȠǻǾȉȇǻǹȋȆȁȠǾ ȉǹǽȁ Ȋǹȅȇ ȇ ȁȃǹǻȊȃȁȅ ȇǺȄȁȏȁȅǹ ȃȇȠǾ ȆǾ ȋȉǾǺǹ 4 kniha.indb 154 ǭȁȋȇȆȁȅȁ Ȋȁȃǹǻǹȏ ȁ Ȋȁȃǹǻȁȏǹ ȠǹǻȡǹȠȌ ȊǾ ȁ ȃǹȇ ǽǾȊȁǼȆǹȋȁ Ȁǹ ǺȁȡȃǾ: Ǫǹrduus L., Carlina acaulis L. resp. Centaurea calcitrapa L., Silybum marianum Gaertn. (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ). 9.4.2009 16:15:28 ǧȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȇ-ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ǹȆǹȄȁȀǹ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȎ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǺȁȡȆǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. 155 ȉǹȀȅǹȋȉǹȋȁ ȇǽǻȇȠǾȆȇ ȇǽ ȠǾȃǹǻȊȃȁȎ ȁ ȁȠǾȃǹǻȊȃȁȎ ǻǹȉ. ȊȠȃǹǻǹȏ ‘ǺǹǽǾȡ’, ȊȠȃǹǻȁȏǹ ‘carduus’, ȊȁȠǾȃǹǻǹȏ ‘ȃȌȈȌȊ, ǺǹǽǾȡ’, ȊȁȠǾȃǹǻȁȏǹ ‘ȐȁȐǹȃ’ ȃȇȠǾ Ǫȃȇȃ ȁȀǻȇǽȁ ȁȀ ȇȊȆȇǻǾ ȊǾȃ- (< ȈȊȄ. *sěk-) (Skok 1971–1974, 3: 249). ǰǾȑ. sikavice ‘ǪǾntaurea calcitrapa L.’, ȈȉǾȅǹ ǥǹȎǾȃȌ, ȈȉǾȌȀǾȋȇ ȠǾ ȁȀ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȇǼ (‘ esky by to zn lo *sekavice’ ǥǹȊhek 1954: 259).5 ȁȀȉǹǿǾȆǹ ȠǾ: ǹ. ȃȉȇȀ ȆǹȀȁǻǾ ȁȀǻǾǽǾ2. ȆǾ ȁȀ ȈȉǹȊȄȇǻǾȆȊȃȁȎ ȁ ȇȈȑȋǾȊȄȇǻǾȆȊȃȁȎ ȇȊȆȇǻǹ Ǻǹǽ-, Ǻȇǽ-. ǪȄȇǿǾȆȁ Ȋ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȋǹȌȋȇȄȇȑȃȁ ȁȀȉǹȀ ȀǺȇǼ ȁȀȇȊǾȅȁȐȃǾ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ ǽǾȋǾȉȅȁȆǹȋȁǻǹ. ǫȇ ȠǹȊȆȇ Ǽȇǻȇȉȁ ȇ ȐǾȊȋȇȠ ȆǾȈǾȉȋȁȆǾȆȋȆȇȊȋȁ ȊǹǽȉǿǹȠǹ ǽǾȋǾȉȅȁȆǹȋȁǻǹ. ǝȉȌǼȁȅ ȉǾȐȁȅǹ, ǽǾȋǾȉȅȁȆǹȏȁȠǹ ȠǾ ȆǹȠȐǾȑȣǾ ȌȊȄȇǻȡǾȆǹ ȈȇȊȋȇȠǹȢǾȅ ȈȇǽǻȉȊȋǹ (ȌȈ. Vajs 1980–1981: 325, 327–328). ǝǾȋǾȉȅȁȆǹȋȌȅ ǺǽǾȡ (/ǺáǽǾȡ) (ǹȉȎǹȁȐȆȇ ȇǺȉǹȀȇǻǹȢǾ ȇǽ ȇȊȆȇǻǾ Ǻǹǽ-, Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȌ ǻ. ǞǩǪǒ 2: 65–66) ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȎȁȈǾȉȇȆȁȅ resp. ǼǾȆǾȉȁȐȃȁ ȆǹȀȁǻ Ȁǹ SPECIES PLANTARUM PUNGENTIUM: Carduus pycnocephalus L., Cnicus benedictus L., Eryngium maritimum L., Onopordon illyricum L., Scolymus hispanicus L. Ǭ ȁȊȋȇȠ ȍȌȆȃȏȁȠȁ Ƞǹǻȡǹ ȊǾ ȁ ȈȊȄ. ȆǹȀȁǻ Ǻóȏǹ: ǺǾȄǹ ‘ ryngium L., Eryngium campestre L., Xanthium spinosum L.’, ǺȁȠǾȄǹ ~ ‘Xanthium strumarium L.’, ȀǾȄǾȆǹ ~ ‘Xanthium echinatum Murr., Xanthium strumarium L.’, ȅǹȄǹ ~ ‘Cirsium acaule Web.’, Ȉȁȋȇȅǹ ~ ‘ǪȌnara scolymus L.’, ȏȉȆǹ ~ ‘Xanthium spinosum L.’ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ) (ȌȈ. ȐǾȑ. bȇdǾȊ ‘ȐǾȉȋȇȈȇȄȇȎ’, ȉȌȊ. ǽȁȠǹȄ. Ǻȇǽéȏ ‘Ǫǹrduus nutans’, ǻ. Skok 1971–1974, 1: 192; ǶǪǪǸ 2: 156; SP 1: 294–295). ǝǾȄȇȅȁȐȆȇ ȈȇȃȄǹȈǹȢǾ Ȋǹ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȅ ȍȁȋȇȆȁȅȇȅ ȇȑȋȉȁ ǺǹǽǾȡ Ȍ ȁȀȉǹȀȌ ȁ ȊǹǽȉǿǹȠȌ ȈȇȃǹȀȌȠȌ ȊǾǻǾȉȆȇȊȄȇǻǾȆȊȃǹ ȁȅǾȆǹ: ȊȄȐ. wisoki bodlak ‘Eryngium campestre L.’ (ǦSSǒ 1: 141), ȐǾȑ. vysoký bodlák ‘Eryngium alpinum L.’ (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 307), ȊȋȈȇȡ. bod ak ‘Ǟryngium campestre L.’6, ȉȌȊ. belyj budjak ‘id.’, sinij budjak ‘Ǟryngium planum L.’, Ȍȃȉ. bud’ak bi yj ‘Ǟryngium campestre L.’, bud’ak synij ‘Ǟryngium planum L.’7 (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 307, 308, 317). Ǻ. ȃȉȇȀ ȆǹȀȁǻǾ ȁȀǻǾǽǾȆǾ ȇǽ ȇȊȆȇǻǾ ȇȊȋȉ-. Ǫ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻ ȍȇȉȅȇȅ ȁȀȉǹȀǹ ȁ ȊǹǽȉǿǹȠǹ Ȍ ȈȇȋȈȌȆȇȊȋȁ ȊǾ ȈȇǽȌǽǹȉǹ Ȋǹ ȊȄȆ. vražji stric ‘carduus acanthoides’ (ǩleteršnik 2006, 2: 584), ‘Carlina acaulis L.’ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ).8 Ǭ ȊȄȌȐǹȠȌ Ȋ.-Ȏ. ȍȁȋȇȆȁȅǹ ȆǹȠǻǾȉȇǻǹȋȆȁȠǾ ȊǾ ȉǹǽȁ Ȋǹȅȇ ȇ ȈȉǾȆȇȑǾȢȌ ȆǹȀȁǻǹ: carduus acanthoides → eryngium campestre. ǝǾȋǾȉȅȁȆǹȋȁǻ ǻȉǹǿȠȁ ȇǻǽǾ Ȉǹȃ ȆǾ ȊȄȌǿȁ Ȋǹȅȇ ȉǹȀȄȁȃȇǻǹȢȌ ǻȉȊȋǾ, ǻǾȣ ȁȀȉǹǿǹǻǹ Ƞȇȑ ȠǾǽȆȌ ȇǽ ȇȊȆȇǻȆȁȎ ȃǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹ ȇǻȁȎ Ǻȁȡǹȃǹ – DAEMONIFUGA. ǪȄȁȐǹȆ ȃȇȆȏǾȈȋ ȆǹȄǹȀȁȅȇ Ȍ ȁȅǾȆȁȅǹ: ȉȌȅ. scaiuldracului, spinul-draculi ‘Eryngium campestre L.’, ȅǹȚ. ördögborda, ördögbocskor ‘id.’, ȆǾȅ. ǦǾȎǾȈdiestel ‘id.’ (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 314), Ȉȇȡ. Ȋzartop och (ǥǹȊhǾk 1954: 155), ȉȌȊ. ȐǾȉȋȇȈȇȄóȎ ‘Ǟryngium planum L.’ (ǪȄȇǻǹȉȕ ǝǹȄȘ: http://vidahl. 5 6 7 8 kniha.indb 155 ǡȊȋȌ ȍȇȉȅȌ ȊǹǽȉǿǹȠǹ ȊȉǾȣǾȅȇ Ȍ ȆǾȅ. Schnittgras, Schneidegras, ǾȆǼ. sniddle, ȍȉ. herbe coupante, Ȉȇȡ. rzniącka Ȁǹ ǺȁȡȃȌ Dipsacus (Ȋ.-Ȏ. ȐǾȑȡȌǼǹ) ȁ ȁȋ. erba del taglio Ȁǹ ǺȁȡȃȌ Agrimonia eupatoria (Ȋ.-Ȏ. ȠǾǿȁȆȁȏǹ, ȐȁȐǹȃ) (Vajs 1980–1981: 326). Ǡǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȌ ǻ. SP 1: 293. Ǡǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȌ ǻ. ǶǪǪǸ 2: 152. Ǫ.-Ȏ. Ȋȋȉȏ ȁ ȊȄȆ. stríc ȆǹȊȋǹȄȁ ȊȌ ǹȍǾȉǾȀȇȅ ȇǽ sub. *ostricȕ (m.), *ostrica (f.) ‘ȇȆȇ ȑȋȇ ȠǾ ȇȑȋȉȇ, ǺȇǽǾ’ < ǹdȠ. *ostrȓ, ȌȈ. ǺȌǼ. ȇȊȋȉùȏǹ ‘ǪǹrǾȎ’, ȐǾȑ. ostřice ‘id.’, ȊȋȈȇȡ. ostrzyca ‘Carex sp., Galium aparine’, ȉȌȊ. ȇȊȋȉúȏǹ ‘Sagina, Ascaris’, Ȍȃȉ. ȇȊȋȉȁȦȘ ‘Ǫǹrduus ancinatus’, ǺȉȌȊ. ǻǹȊȋȉȔ́ȏǹ ‘Ǚsperugo’ (ǛǾzlǹȠ 1977–2007, 3: 328–329; ȌȈ. ǥǹȊhek 1968: 421; ǶǪǚǥ 2: 73). 9.4.2009 16:15:29 156 ǥǹȠǹ ǣǹȄǾȀȁȣ agava.ru/cgi-bin/dic.cgi?p=147&t=25112). ǻ. ȃȉȇȀ ǹȈǾȄǹȋȁǻ ȋȉ̑ Ȇ (Ȍ ȍȌȆȃȏȁȠȁ ȎȁȈǾȉȇȆȁȅǹ): Ȍ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ȆǹȁȄǹȀȁȅȇ ȃǹȃȇ Ȇǹ ȈȇǽȌǽǹȉǹȢǹ Ȍ ǾȋȁȅȇȆȌ (Ȍ ǼǾȆǾȋȊȃȁ ǺȄȁȊȃȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ) ȋǹȃȇ ȁ Ȍ ȇȉǼǹȆȁȀǹȏȁȠȁ ȊǹǽȉǿǹȠǹ (Ȍ ǼǾȆǾȋȊȃȁ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ): Ȋ.-Ȏ. ǛȉǹȢǾ ‘Eryngium campestre L.’, ǺȌǼ. Ǻⱑ Ȅȓ ȋȉȓȆȓ ‘id.’ (ǥǚǚǩ 161–162), ȃȉǹȑȇǻ. beli trn ‘id.’, ǹȄǺ. therrë e bardhë ‘id.’ (Sejdiu 1984: 103; Krasniqi 2003: 111), ȉȌȅ. spin alb ‘id.’ (Borza 1968: 65) (ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ ȈȉǾǻǾǽǾȆȁȏǾ Ȋǹ Ȅǹȋ. spina alba ‘Cnicus ferox L. (= carduus ramicaria), Rhamnus cathartica L., Cirsium tuberosum All., Crataegus oxyacantha L., prob. une Carline, Berberis vulgaris L., Butomus umbellatus L.’, André 1956: 300). Ǫ.-Ȏ. ǪȉǾȅ ȁ (ȁȀǻǾǽǾȆȁȏǹ ȋȉȆǹȃ Ȍ ȊȄȇǿǾȆȇȅ ȆǹȀȁǻȌ) ‘Eryngium caeruleum Link.’ (= Eryngium amethystinum L.) ȁȅǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȌ ȈǹȉǹȄǾȄȌ Ȍ ȆǾȅ. Blaui Dörner ǚǹȆǹȋ ‘Eryngium planum L.’ (= Ǟryngium caeruleum Bauhin, Pinax 386) (Marzell 1943–1979, 2: 317). ǪȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁ ȁ ȆǾȅǹȐȃȁ ȍȁȋȇȆȁȅ (Ȋ ȇǺȀȁȉȇȅ Ȇǹ ǹȉǾǹȄȆȌ ǽȁȊȋȉȁǺȌȏȁȠȌ) ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹȠȌ ȃǹȄȃ Ȋa ȉȌȅ. spin-vânăt ‘id.’, ȃȇȠǾ ȠǾ Ȍ ȃȉǹȠȢȇȠ ȄȁȆȁȠȁ ȆǹȊȋǹǻȡǹȐ Ȅǹȋ. ȁȅǾȆǹ (ȌȈ. ȋǹȃȇȚǾ ȉȌȊ. sinij budjak ‘Eryngium planum L.’, Ȍȃȉ. bud’ak synij ‘id.’ (ibidem)). ǝǾȄȇȅȁȐȆȌ ȈȇǽȌǽǹȉȆȇȊȋ Ȍ ȁȀȉǹȀȌ ȁ ȊǹǽȉǿǹȠȌ Ȋǹ Ȋ.-Ȏ. ‘Eryngium L.’ ȈȇȃǹȀȌȠǾ ǺȌǼ. ȊǹȅȇǽȁǻȊȃȁ ȋȉȓȆǾ ‘Eryngium campestre L.’ (ǥǚǚǩ 504). ǝǾȋǾȉȅȁȆǹȋȁǻ ȊǹȅȇǻȁȡȊȃȁ (ǺȌǼ. ȊǹȅȇǽȁǻȊȃȁ) ȆǹȊȋǹȇ ȠǾ ȆǹȠǻǾȉȇǻǹȋȆȁȠǾ Ȍ ȉǾȀȌȄȋǹȋȌ ȈȉǾȆȇȑǾȢǹ ȆǹȀȁǻǹ cuscuta → eryngium Ȉȇȑȋȇ ȊǾ Ǻȁȡȃǹ Cuscuta ‘ȃǹȐȁ, ȄǾȈȁ ȃǹȇ ȐȁȐǹȃ’ Ȁǹ ǽȉȌǼǾ ǺȁȡȃǾ (?) (resp. circaea lutetiana (ǺȌǼ. Ȋǹȅȇǽȁǻȃǹ, ǥǚǚǩ 503) → eryngium) (?).9 ǫǻȇȉǺǾȆȇ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȁ ȠǾǽȆȇȇǺȉǹȀȆǾ ȁȀȉǹȀǾ ȆǹȄǹȀȁȅȇ ȁ Ȍ ȁȊȋȇȐȆȇȊȄȇǻǾȆȊȃȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ȃȇǽ ȃȇȠȁȎ ȊǾ ȁȊȋȁ ȊǾȅ ȉǾǹȄȁȀȇǻǹȇ ȃȉȇȀ ȁȀǻǾǽǾȆȁȏǾ ȇǽ ȇȊȆȇǻǾ ȃȇȄ- (ȈȊȄ. *kolti ǶǪǪǸ 10: 154–156): ȉȌȊ. ȃȇȄȗȐȃǹ ‘Eryngium planum L.’ (ǙȆȆǾȆȃȇǻȓ 1859: 59), Ȍȃȉ. kolu ka ‘Eryngium campestre L.’ (Marzell 1943–1979, 2: 307–308). Ǽ. ȃȉȇȀ ǹȈǾȄǹȋȁǻ ǽȉȐǹ (Ȍ ȍȌȆȃȏȁȠȁ ȎȁȈǾȉȇȆȁȅǹ). ǭȁȋȇȆȁȅ ȠǾ ȆǹȉȇǽȆǹ ȉǾȐ ȃȇȠȌ ȠǾ ǱȌȄǾȃ ȈȉǾȌȀǾȇ ȁȀ ǺȁȄȁȆǹȉǹ ǥ. ǛȇǽȇȈȁȣǹ, ǻǾȑȋȇǼ Ǻȁȡǹȉǹ ȁ ȅǹȉȡȁǻȇǼ ȁȀȌȐǹǻǹȇȏǹ ȍȄȇȉǾ ȠȌǿȆǾ ǝǹȄȅaȏȁȠǾ. ǪǹǽȉǿǹȠǾȅ ȊǾ ȈȇǽȌǽǹȉǹ Ȋǹ ȆǾȅ. Frauendiestel, Mariendiestel ‘Carduus marianum L.’ (= Sylibum marianum Gertn.) (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ). ǛǾȉȇǻǹȋȆȇ ȈȉǾǻǾǽǾȆȁȏǹ Ȋǹ ȆǾȅǹȐȃȇǼ (?). ǽ. ȅǾȋǹȍȇȉȁȐȃȁ ȃȉȇȀ ȆǹȀȁǻ ǽȉȌǼȇǼ ȍȁȋȇȆȁȅǹ (Ȍ ȍȌȆȃȏȁȠȁ ȎȁȈǾȉȇȆȁȅǹ): Ȋ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻ ȈȇȋǻȉȚǾȆ Ȍ ǪȉǾȅȌ ȅȇǼǹȇ Ǻȁ ǽǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȆǾȀǹǻȁȊȆȌ Ȋ.-Ȏ. ȃȉǾǹȏȁȠȌ Ȇȇ ǽǾȄȇȅȁȐȆȌ ȈȇǽȌǽǹȉȆȇȊȋ Ȍ ȊǹǽȉǿǹȠȌ Ȋǹ Ȋ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻȇȅ ȈȇȃǹȀȌȠǾ ȆǾȅ. Waiss Klatcher ‘Ǟryngium campestre L.’ Nösnörland, ǽǹȆǹȑȢǹ ǩȌȅȌȆȁȠǹ (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 315), ȋǾ ȆȁȠǾ ȁȊȃȡȌȐǾȆȇ ǽǹ Ǻȁ ȊǾ ȅȇǼȄȇ ȉǹǽȁȋȁ ȁ ȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇȅ ȃǹȄȃȌ Ȋǹ ȆǾȅǹȐȃȇǼ (ǾǻǾȆȋȌǹȄȆȇ ȉȌȅȌȆȊȃȇǼ) (?). 3. ȃȇȆȏǾȈȋȌǹȄȁȀȇǻǹȆǹ ȠǾ Ȍ Ȋ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻȌ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȇȅ ȇǽ ȇȊȆȇǻǾ ǼȄǹǽ- (ȃȇȠǹ ȠǾ Ȍ Ȋ.-Ȏ. ǼȄǹǽǹȃ): á ‘Ǟ. amethystinum L.’. ǞȃǻȁǻǹȄǾȆȋ Ȋ.-Ȏ. ȆǹȀȁǻȌ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȊȄȆ. gldež ‘id.’ (ǩleteršnik 2006, 1: 210; Šulek), ȌȈ. ȋǹȃȇȚǾ ǺȌǼ. ǼȄàǽǾǿ ‘ǙȊǾr tataricum’ (ȅȇǿǽǹ ȈȉǹȊȄȇǻǾȆȊȃǾ ȊȋǹȉȁȆǾ?) (Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȌ ǻ. Skok 1971–1974, 1: 564; ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ-ǫȇǽȇȉȇǻǹ; ǽȉȌǼǹȐȁȠǾ ȁ ȅǹȄȇ ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ ǛǾzlǹȠ 1977–2007, 1: 144). 9 kniha.indb 156 Ǜ. ȁ ȆǹȈȇȅǾȆȌ Ǻȉ. 10. 9.4.2009 16:15:29 ǧȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȇ-ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ǹȆǹȄȁȀǹ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȎ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǺȁȡȆǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. 157 4. ǒǾǽȆǹ ȇǽ ȌȈǹǽȡȁǻȁȎ ȃǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹ Ǻȁȡǹȃǹ ȃȇȠǾ ȈȉȁȈǹǽǹȠȌ ȉȇǽȌ ǻǾȋȉȇǻǹȡǹ ȠǹȊȆȇ ȠǾ ȁȀȉǹǿǾȆǹ Ȍ ǽǾȍȁȆȁȏȁȠȁ ȀȆǹȐǾȢǹ ȇǻǾ ȄǾȃȊǾȅǾ Ȍ ǩǾȐȆȁȃȌ ǪǙǦǬ: „ǛǾȋȉȇǻǹȡ ȠǾ ȠǾǽȆǹ ǻȉȊȋǹ ǺǾȄȇǼǹ ȋȉȆǹ. ǣǹǽǹ ȊǾ ȇǽȊǾȐǾ ȁȄȁ ȇǽȄȇȅȁ, ȇȆǽǹ Ǽǹ ǻǾȋǹȉ ǻȉȄȇ Ȅǹȃȇ ȃȇȋȉȡǹ … ȈȉǾȃȇ Ȉȇȡǹ’ (ǩǪǙ s.v.). ǨȉǾȅǹ ǥǹȉȏǾȄȌ ȇǻǹ ȈȇȠǹǻǹ ȊǾ ȇȀȆǹȐǹǻǹ „in der Pﬂanzenbiologie als ‘Steppenhexen’“ (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 308). ǪǾȅǹȆȋȁȀǹȅ ‘ ’ > ȉǾǹȄȁȀȇǻǹȆ ȠǾ Ȍ Ȋ.-Ȏ. ȁȀȉǹȀȁȅǹ: , , , , ,( , ) . ǚǾȀ ȇǺȀȁȉǹ Ȇǹ ǼǾȆǾȋȁȐȃǾ ȁ ȁȊȋȇȉȁȠȊȃǾ ȉǹȀȄȁȃǾ, ȇǻǹȠ ǾȄǾȅǾȆȋ ȌȆȌȋȉǹȑȢǾ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ, ȆǹȀȁǻǹ ȊǾ ȠǾǽȆǹȃȇ ȁ Ȍ ǺȉȇȠȆȁȅ ǽȉȌǼȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ, ȌȈ. ȅǹȃ. ǻǾȋȉȇǼǹȆ ‘Ǟryngium campestre L.’ (ǩǥǒ), ǺȌǼ. ǻⱑ ȋȉȇǼóȆȓ ‘id.’ (ǜǾȉȇǻ, ǝȇȈȕȄȆǾȆȁǾ, 1978: 50) (?)10, ǻǾȋȉȇǻàȄ ‘id.’ (ǚǞǩ 1: 219), ȅȇȉǹǻ. větrník, Ȉȇȡ. wietrznik ‘Ǟryngium’ (ǥǹȊhǾȃ 1954: 154–155), ǼȄȌǿ. wětrnik ‘Ǟryngium campestre L.’, ȆǾȅ. Winddistel ‘id.’, ȉȌȅ. scaiul-vântului ‘id.’ (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 309), ȊȄȆ. kotrljàn ‘Ǿryngium’ (ǩleteršnik 2006, 1: 445; Šulek) (< ȈȊȄ. *kotiti, kot’ї, ǛǾzlǹȠ 1977–2007, 2: 73), ȊȄȐ. kotú po ní ‘Ǟryngium campestre L.’ (ǦSSǒ 1: 141), ȊȋȐǾȑ. kota ka ‘id.’, ȐǾȑ. kosa ka („s chybou péra za t “), svetlý (= modrý) kotú , ȉȌȊ. perekatipole, pokatun ‘Ǟryngium’ (ǥǹȊhǾk 1954: 154–155), Ȍȃȉ. perekotypo e ‘Ǟryngium campestre L., ǡǫ. spino rotolante ‘id.’, ȆǾȅ. Rolldistel ‘id.’ (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 309). ǨȇȠǹǻȌ ȁǽǾȆȋȁȐȆȁȎ ȆȇȅȁȆǹȏȁȇȆȁȎ ȈȇȊȋȌȈǹȃǹ Ȍ ȉǹȀȄȁȐȁȋȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ (ȃǹȇ Ȍ ȇǻȇȅ ȊȄȌȐǹȠȌ) ȈȇȆǾȃǹǽ ȠǾ ȋǾȑȃȇ Ȋǹ ȊȁǼȌȉȆȇȑȣȌ ȇǺȠǹȊȆȁȋȁ ǺȌǽȌȣȁ ǽǹ ȆǹȊȋǹȆǹȃ ȈȇȠǾǽȁȆȁȎ ȆǹȀȁǻǹ ȅȇǿǾ Ǻȁȋȁ ȌȊȄȇǻȡǾȆ ȃǹȃȇ ȅȇȆȇǼǾȆǾȀȇȅ ȋǹȃȇ ȁ ȁȊȋȇǻǾȋȆȁȅ ǻȁȚǾȢǾȅ ȇǺȠǾȃȋȁǻȆǾ ȊȋǻǹȉȆȇȊȋȁ. 11 Ǧǹ Ȉȉǻȁ ȈȇǼȄǾǽ ȅȇǼȄȇ Ǻȁ ȊǾ ȀǹȃȡȌȐȁȋȁ ǽǹ ȠǾ Ȋ.-Ȏ. à ‘Eryngium campestre L.’ ȍȁȋȇȆȁȅ ǾȃǻȁǻǹȄǾȆȋǹȆ ȁȀȉǹȀȁȅǹ Ȍ ȃȇȠȁȅǹ ȠǾ ȉǾǹȄȁȀȇǻǹȆ ȊǾȅǹȆȋȁȀǹȅ ‘ȃȇȋȉȡǹȋȁ’, Ȇȇ ȈȇȊȋȇȠǹȢǾ ȆǾȅ. ȆǹȀȁǻǹ Wolldistel ‘id.’ ȃȇȠȁ ǥǹȉȏǾȄ ȆǾȌǺǾǽȡȁǻȇ ȋȌȅǹȐȁ ȃǹȇ: „Wohl nur Druck- bzw. Lesefehler aus Wall-, Wallen-“ (Marzell 1943–1979, 2: 310) ȇȋǻǹȉǹ ȊǹȊǻȁȅ ǽȉȌǼǹȐȁȠȌ ȈǾȉȊȈǾȃȋȁǻȌ. ǦǹȁȅǾ, ȇǺǹ ȍȁȋȇȆȁȅǹ Ȅǹȃȇ ȅȇǼȌ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹȋȁ Ȋǹȅȇ ȈȉǾǻȇǽ Ȅǹȋ. ȆǹȀȁǻǹ carduus fullonum resp. cardo fullonicius, spina fullonia, Ȁǹ ǺȁȡȃȌ ȁǽǾȆȋȁȍȁȃȇǻǹȆȌ ȃǹȇ Dipsacus fullonum L. (resp. Dipsacus silvestris Huds.) (Vajs 2003: 251–252; André 1956: 72, 175, 300). ǩǹǽȁ ȊǾ ȆǹȁȅǾ ȇ ǺȇǽȡȁȃǹǻȇȠ Ǻȁȡȏȁ ȃȇȠǹ ȁȅǹ ȋȇȄȁȃȇ ȊȄȁȐȆȇȊȋȁ Ȋǹ ȊȋȉȁȐȏȁȅǹ ǽǹ ȊǾ Ȍ ‘ȈȉǾȄȁȆǾȇǻȊȃȇȠ ǺȇȋǹȆȁȏȁ’ ȅȇǼȄǹ Ȋȅǹȋȉǹȋȁ ȢȁȎȇǻȇȅ ǻȉȊȋȇȅ, ǹ ǹȃȇ ȊǾ ȌȀȅǾ ǽǹ ȠǾ ǙȆǽȉǾȇǻǹ ȁǽǾȆȋȁȍȁȃǹȏȁȠǹ ȋǹȐȆǹ (cardo [< ǹȍȉ. ȊhǾrdǹ = genus ryngium] fullonicius (André 1956: 72) – ȇȆǽǹ ȁ ǻȉȊȋȇȅ ȉȇǽǹ Ǟryngium (?). ǨǹȉǹȄǾȄǾ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȇȅ ȁȀȉǹȀȌ ȆǹȄǹȀȁȅȇ Ȍ ȅǹȃ. ǻǹȄǹǻǾȏ ‘Eryngium campestre L.’ (ǩǥǒ) ȁ ǺȌǼ. ǻáȄǹǻǾȏȓ ‘ǞǽȆǹ Ȋȁȋ- 10 11 kniha.indb 157 Ǜ(j)ǾȋȉȇǼȇȆ, ǻǾȋȉȇǼȇȢǹ Ȍ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȇȅ ȇȀȆǹȐǹǻǹ ǺȁȡȃȌ Ǟriȇȉhȇrum L. ȁȀ ȈȇȉȇǽȁȏǾ Cyperaceae. ǡȊȋǹ ȉǾȐ ȀȆǹȐȁ ȁ ‘ǽǾȅȇȆ ȇȄȌȠǾ, ǻǾȋȉǾȢǹȃ, ǻ(j)ǾǽȇǼȇȢǹ’, ǹ ȋǹȃȇȚǾ ‘ǻǾȋȉȇȈȁȉ’; Ȍ ȇǻȇȅ ȈȇȊȄǾǽȢǾȅ ȀȆǹȐǾȢȌ ȠǾ ȈȉǹȊȄȇǻǾȆȊȃǹ, ȉȌȊ. ǻǾȋȉȇǼóȆ; ȅȁȋȇȄȇȑȃȇ ȀȆǹȐǾȢǾ ȅȇǼȄȇ Ǻȁ Ǻȁȋȁ ȈȉȁȅǹȉȆȇ, Ȍ ȋȇȅ ȊȅȁȊȄȌ Ǻȁ ȊǾ ȊȅǾȄǹ ȁ Ȁǹ ȍȁȋȇȆȁȅ ǽȇȈȌȊȋȁȋȁ ȅȇȋȁǻǹȏȁȠǹ ȊȄȁȐȆǹ ȃǹȇ Ȍ ȈȉȁǽǾǻȊȃȇȅ ǽǾȄȌ ȇǽ ȐǾȉȋȇȈȇȄóȎ, ǻȉǹǿȠȁ Ȋȋȉȁȏ, ȊǹȅȇǻȁȡȊȃȁ ȋȉȆ ȁ ȊȄ. ǧ ȀȆǹȐǾȢȌ ȋǾȉȅȁȆǹ ǻ. Alinei 2000: 75. 9.4.2009 16:15:29 158 ǥǹȠǹ ǣǹȄǾȀȁȣ Ȇǹ ȋȉ ⱑ ǻǹ, ǻȁȋǹ, ȅǹȄȃȇ ȋȉȓȆȄȁǻǹ’12 (ǜǾȉȇǻ, ǝȇȈȕȄȆǾȆȁǾ, 1978: 44). ǚȁȡȃǹ Dipsacus fullonum L. ȃȇȉȁȊȋȁȄǹ ȊǾ Ȍ ȉǹȀȄȁȐȁȋǾ ȊǻȉȎǾ, ȁȀȅǾȚȌ ȇȊȋǹȄȇǼ, ȈȉǾȅǹ ǥǹȉȏǾȄȌ „Man gebrauchte die stachliegen Blütenköpfe zum Aufkratzen der Wolle“ (Marzell 1943–1979, 2: 141) (ȌȈ. Ȅǹȋ. fullȇ m. ‘ǻǹȡǹȉ’, fullonius adj. ‘ǻǹȡǹȉȊȃȁ’). ǰǹȠȃǹȆȇǻȁȣ ǺǾȄǾǿȁ ǽǹ ȇǻǹ Ǻȁȡȃǹ ȁȅǹ ȊȆǹǿȆȌ ǹȈȇȋȉȇȈǹȠȊȃȌ ȅȇȣ: „ǧǽ ȢǾ ǺǾǿǾ ǻǹȅȈȁȉȁ, ȁ Ȍ ȋȇȅǾ ȏȁȡȌ Ȍ ȃȌȅǹȆȇǻȊȃȇȅ ȊȉǾȀȌ ȢȇȅǾ ȊǾ ȀǹȃȉȑȋǹǻǹȠȌ ǻȉǹȋǹ. Ǧǹȉȇǽ ǻǾȉȌȠǾ ǽǹ ȠǾ ȇȆǹ ȄǾȃ ȇǽ ȏȉǻǹ ȃȇǽ ȊȋȇȃǾ. ǔǾȆ ǻȉȎ ȊǹǻȁȠǹȠȌ ȃ ȀǾȅȡȁ, ȈȉȁȋȁȊȆȌ Ǽǹ ȃǹȅǾȆȇȅ ȁ ǼȇǻȇȉǾ: »ǒǹ ȋǾ Ǿǻȇ ȉǾȑȋȁȅ (Ȁǹȋǻǹȉǹȅ) ȁ ȆǾȣȌ ȋǾ ȈȌȊȋȁȋȁ ǽȇȃ ȆǾ ȁȊȈǹǽȆȌ Ȋǻȁ ȏȉǻȁ ȁȀ ȉǹȆǾ ȋȇǼǹ ȁ ȋȇǼǹ ȅǹȉǻȁȆȐǾȋǹ« …“ (ǰǹȠȃǹȆȇǻȁȣ 1985: 246). ǪȄȁȐǹȆ ȇǺȁȐǹȠ ȈȇȀȆǹȋ ȠǾ Ȍ ǩȌȊȁȠȁ: „ǻ ȆǹȉȇǽȆȇȂ ǻǾȋǾȉȁȆǹȉȁȁ ȈȉǹȃȋȁȐǾȊȃȁ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆǹȘ ǾǼȇ ‚ȀǹǽǹȐǹ‘ [ȐǾȉȋȇȈȇȄȇȎǹ] – ǻȔǼȆǹȋȕ ȐǾȉǻǾȂ ȁȀ ȀǹǼȆȇȁǻȑȁȎȊȘ ȉǹȆ ǽȇȅǹȑȆȁȎ ǿȁǻȇȋȆȔȎ. ǧȈȁȊǹȆȁȂ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒǾǼȇ ȇǺȉȘǽǹ ǽȇǻȇȄȕȆȇ ȅȆȇǼȇ, ȁ, ȆǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ ǺȇȄȕȑȇȂ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȂ ȉǹȀǺȉȇȊ ȊǻǾǽǾȆȁȂ, ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȇǺȉǹǽȇǻȔȎ ǽǾȂȊȋǻȁȂ ȁ ȋǾȃȊȋȔ ȊȇȈȌȋȊȋǻȌȗȒȁȎ ȀǹǼȇǻȇȉȇǻ ȌǽȁǻȁȋǾȄȕȆȇ ȊȎȇǿȁ. ǰǾȉǻǾȂ ȁȀ ȊȃȇȋȁȆȔ Ȋ ȈȇȅȇȒȕȗ ȐǾȉȋȇȈȇȄȇȎǹ, Ȉȇȅȁȅȇ ȉȌȊȊȃȁȎ, ǻȔǼȇȆȘȄȁ ǺǾȄȇȉȌȊȔ, ȐǾȎȁ ȁ ȈȇȄȘȃȁ.“ (ǣȇȄȇȊȇǻǹ 2003: http://www.ruthenia.ru/folklore/kolosova1.htm). Ǭ ǹȆȋȁȏȁ ȊȌ ȃȇȉǾȆȇȅ ȇǻǾ ǺȁȡȃǾ Ȋǹ ‘ǼȄǹǻȇȅ ȊȄȁȐȆȇȅ ȠǾǿȌ Ȍ ȃȇȠȇȠ ȊǾ ȆǹȄǹȀǾ ȏȉǻȁ’, ȈȉǾȅǹ ȊǹȇȈȑȋǾȢȁȅǹ ǝȁȇȊȃȌȉȁǽǹ, ȄǾȐȁȄȁ ‘ǹȆǹȄȆǾ ȉǹǼǹǽǾ ȁ ȍȁȊȋȌȄǾ’, ‚ȃȇǿȆǾ ȁ ȈȇȋȃȇǿȆǾ ǺȉǹǽǹǻȁȏǾ’, ǹ ȆȇȑǾȢǾȅ ȏȉǻǹ ȁȀ ȢǾȆǾ ǼȄǹǻǾ ȇȃȇ ǻȉǹȋǹ ȁȄȁ ȉȌȃǾ ‘ȋǾȅȈǾȉǹȋȌȉȌ ȃȇȠǹ ȊǾ ȈȇȠǹǻȡȌȠǾ Ȋǻǹȃǹ ȋȉȁ ǽǹȆǹ’ (DsȊ. 3, 11)13. ǧǻǹ ȊǹȇȈȑȋǾȢǹ ǻǹǿȆǹ ȊȌ ȁ Ȁǹ ȋȌȅǹȐǾȢǾ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȎ ǽǾȊȁǼȆǹȋǹ , , , , ´ ,  Ȁǹ ǺȁȡȃȌ Ǟryngium campestre L. ǥǾȚȌ ȇǻȁȅǹ, ȆǹȠȉǹȆȁȠǾ ȠǾ ȈȇȋǻȉȚǾȆ ȇǺȄȁȃ ǺȉȅǾȐ. Ǩȉǻȁ ȈȌȋ ȠǾ ȀǹǺǾȄǾǿǾȆ Ȍ ǥȄǾȋǹȐȃȇȅ ȉȌȃȇȈȁȊȆȇȅ ȃȇǽǾȃȊȌ ȄǾȃȇǻȁȋȇǼ Ǻȁȡǹ ȁȀ 15. ǻǾȃǹ Liber de simplicibus Benedicti Rinii, medici et philosophi Veneti (ȈȁȊǹȆȇ bermeç)14. ǝǹȆǹȊ ȊǾ Ƞȇȑ ȅȇǿǾ ȐȌȋȁ Ȍ ȠȌǿȆȇȠ ǡȊȋȉȁ ȁ Ȇǹ ȇȊȋȉǻȌ ǣȉȃȌ (Šugar 2002: 52). Ǫȃȇȃȇǻ ȈȇȃȌȑǹȠ ȊǻȇȚǾȢǹ ȇǻȇǼ ȆǹȀȁǻǹ (Ȋǹ ǼȇȉǾȆǹǻǾǽǾȆȁȅ ǻǹȉȁȠǹȆȋǹȅǹ) Ȇǹ ȁȋǹȄȁȠǹȆȊȃȁ ȈȉȇȋȇȋȁȈ vermena (ȍȌȉȄǹȆȊȃȁ vermene) < Ȅǹȋ. verbena Ȋǹ ȇȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȇǼ ǹȊȈǾȃȋǹ ȠǾ ȋǾȑȃȇ ȈȉȁȎǻǹȋȡȁǻ (Skok 1971–1974, 1: 140). ǛȁȢǹ ȋǹȃȇȚǾ ǽȉǿȁ ǽǹ ȠǾ Ǫȃoȃ ȆǾȃǾ ǻǹȉȁȠǹȆȋǾ „opravdano, a druge bez temeljnih odrednica (zna enje, mjesto, akcenat) podveo 12 13 14 kniha.indb 158 ǚȌǼ. ǻàȄǹǻǾȏ ǚǞǩ 1: 114 ȁȀǻȇǽȁ ȇǽ ǻàȄȘȅ Ȍ ȀȆǹȐǾȢȌ ‘ȈǹȄȁȅ’ (?); ǺȁȣǾ ȈȉǾ ȇǽ ǻàȄȘȅ ‘ȋǾȈǹȅ, ȊǺȁǻǹȅ ȈȄǹȋ ȁȄȁ ȈȄǹȋȆȇ’. „d…yakoj: tîn ¢kanqwdîn ™sti kaˆ aÛth. kaulÕn d œcei ØyhlÒn, ¢kanqèdh, kaˆ fÚlla perieilhfÒta tÕn kaulÒn, ™mferÁ qr…daki, dÚo kaq' ›kaston gÒnu, prom»kh, ¢kanqèdh kaˆ aÙt£, ésper tin¦j pomfÒlugaj ™pˆ mšshj tÁj ·£cewj œxwqen te kaˆ œxwqen œconta ¢kanqèdeij, koil£daj d perˆ t¦ sunafÁ tîn fÚllwn, éste Ûdata ¢pÕ tîn Ômbrwn kaˆ tîn drÒswn fullšgein, Óqen kaˆ tÕ Ônoma e†lkusen: ™p' ¥krou d toà kauloà kaq' ˜kasthn ¢pÒfusin kefal¾ m…a ™oiku‹a ™c…nJ, Øpom»khj, ¢kanqèdhj, xhranqe‹sa d leuk¾ fa…netai: œcei d kaˆ skwl»kia kat¦ mšshn t¾n ™nteriènhn diaireqe‹sa ¹ kefal». ¹ d ·…za taÚthj ™n o‡nJ ¢feyhqe‹sa kaˆ kope‹sa, æj p£coj khrwtÁj labe‹n, t¦j ™n daktul… J ·ag£daj kaˆ sÚriggaj ™ntiqemšnh qerapeÚei: ¢pot…qesqai d de‹ tÕ f£rmakon e„j calkÁn pux…da. fasˆ d kaˆ murmhkiîn aÙtÕ kaˆ ¢krocordÒnwn ‡ama enai. oƒ d' ™n tÍ kefalÍ skèlhkej e„j kust…da ™ndeÒmenoi kaˆ periaptÒmenoi trac»lJ À brac…oni ƒstoroàntai tetartakoÝj ¢poqerapeÚein.“ (PEDANIOU DIOSKOURIDOU ANAZARBEWS, PERI ULHS IATRIKHS, LOGOS PRWTOS, TLG Musaios 2002 Release A, ǻ. http://www.musaios.com). Ǭǻȁǽ Ȍ ǽȇȊǹǽǹȑȢǹ ȊǹȀȆǹȢǹ ȇ ȇǻȇȅ ȀȆǹȅǾȆȁȋȇȅ ȎǾȉǺǹȉȁȠȌȅȌ ȈȉȌǿǹȠȌ Bezlaj 1973–1974: 185–192; Vajs 1995: 174–187; Šugar 2002; Pitacco 2002: 11–23. 9.4.2009 16:15:29 ǧȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȇ-ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ǹȆǹȄȁȀǹ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȎ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǺȁȡȆǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. 159 pod zajedni ki etimon VERBENA“ (Vinja 1998–2004, 1: 53), ȅȁȊȄǾȣȁ Ȉȉȁ ȋȇȅǾ ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ Ȇǹ Ȅȁȃ Ǻ(Ǿ)ȉȅǹȃ, ȃȇȠȁ ȠǾ ǪȋȌȄȁȣ ȀǹǺǾȄǾǿȁȇ Ȍ ȀȆǹȐǾȢȌ ‘asphodelus’, ȁ ȃȇȠȁ Ǻȁ ȊǾ ǽȇȁȊȋǹ ǼȄǹȊȇǻȆȇ ǽǹȇ ȊǻǾȊȋȁ Ȇǹ ȈȉǾǽȄȇǿǾȆȁ ǾȋȁȅȇȆ, ǹ ȃǹȃȇ ȊǾ ȉǹǽȁ ȇ ȁȀǼȄǾǽȇȅ ȊȄȁȐȆȁȅ ǺȁȡȆȁȅ ǻȉȊȋǹ, Ȇȁ Ȋǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǾ ȊȋȉǹȆǾ ȇǻȇȅ ȋȌȅǹȐǾȢȌ ȆǾ Ǻȁ ǺȁȄȇ ȈȉǾȈȉǾȃǹ. Ǳȋȇ ȊǾ ȋȁȐǾ Ȉǹȃ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǺȁȡȃȌ Ǟryngium campestre L., ȆǹȠǻǾȉȇǻǹȋȆȁȠǾ ȠǾ ǽǹ ȠǾ ȆȇȅȁȆǹȏȁȠȊȃȁ ȁȅȈȌȄȊ ȃȇȠȁ ȠǾ ǽȇǻǾȇ ǽȇ ȢȁȎȇǻȇǼ ȍȇȉȅȁȉǹȢǹ ǺȁȄȇ ǽȁȠǹǼȆȇȊȋȁȐȃȇ ȇǺǾȄǾǿȠǾ ȃȇȠǾ ȈȉȁȈǹǽǹ ȊǾȅȁȐȃȇȠ ǼȉȌȈȁ usus in veterina (et medicina) populari. ǨǹȉǹȄǾȄȌ Ȁǹ ȁȊȋȌ ȃȇȆȏǾȈȋȌǹȄȁȀǹȏȁȠȌ ȁ ȇȉǼǹȆȁȀǹȏȁȠȌ ȊǹǽȉǿǹȠǹ ȈȉȌǿǹȠȌ Ȋ.-Ȏ. ȅȉȅǹȢ ȁ ȉȅǹȢ ȃȇȠȁ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹȠȌ ǽǾȊȁǼȆǹȋǾ Ȁǹ ȁȀȉǹȀȁȋ ǹȆȋȁȎǾȄȅȁȆȋȁȃ Achillea millefolium L., ȁȊȋǾ ǹȉǾǹȄȆǾ ǽȁȊȋȉȁǺȌȏȁȠǾ ȃǹȇ ȁ ǺȉȅǾȐ. ǪǹȀǻȌȐȆȇȊȋ ȇǻȁȎ ȁȀȉǹȀǹ ǽȇǻȇȡȆȇ ȠǾ ȌȈǹǽȡȁǻǹ ǽǹ Ǻȁ ȊǾ ȅȇǼȄȇ Ȉȇȅȁȑȡǹȋȁ ǽǹ ȈȇȋȁȐȌ ȇǽ ȁȊȋȇǼ ǹȉȎǾȋȁȈǹ. ǧȊȋǹȠǾ ȈȁȋǹȢǾ ǽǹ Ȅȁ ȊǾ ȉǹǽȁ ȇ ȊȋȉǹȆȇȅ ȈȇȉǾȃȄȌ ȇǻȁȎ ȆǹȀȁǻǹ (ȅȇǿǽǹ ȁȋǹȄȁȠǹȆȊȃȇȅ, ȌȈ. ȁȋ. vermine ‘ȏȉǻ’) ȁȄȁ Ȋǻǹ ȋȉȁ ȁǽȌ Ȍ ȉǾǽ ȇȆȁȎ Ȋ.-Ȏ. ȁȀǻǾǽǾȆȁȏǹ ȇǽ ȇȊȆȇǻǾ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȊǹȆǾ Ȍ ǶǪǪǸ 20: 250–253 ȃǹȇ *ȋȓrȋ- < *vȓrȋ/*vȕrm ‘ȏȉǻ’ (ǽǾȋǹȡȆȁȠǾ ȇ ȋȇȅǾ ǻ. Ȍ ȉǹǽȌ Ðokić 2006). ǭȇȉȅǹȄȆȇ Ǻȁ ȅȇǼȄȇ Ǻȁȋȁ ȁ ȇǽ Ȅǹȋ. vervex, ǻȄǹȋ. berbex ‘ȇǻǹȆ’, ǹȃȇ ȊǾ ȌȊȈȇȊȋǹǻȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǹ ȊȈȇȆǹ, ȊȄȁȐȆȇ ȃǹȇ ȃȇǽ ȇǻȇǼǹ ȑȋȇ ȊȄǾǽȁ. ǠǺȇǼ ȊǻȇȠǾ ǼȄǹȊȇǻȆǾ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ Ȋ.-Ȏ. ȍȁȋȇȆȁȅ (ǺǾȄǾǿǾ Ǽǹ ȀǹȈǹǽȆȁ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁ, ȆǹȠȈȉǾ ǥȁȃǹȡǹ, ǹ Ȁǹ Ȣȁȅ ǚǾȄǹ ȁ ǪȋȌȄȁȣ), ȈȇȋǻȉȚǾȆ ȁ Ȍ ǻǹȉȁȠǹȆȋǹȅǹ 15 Stulli ȁ Ǡǹǽǹȉ (Šulek; RJA; ǩǪǙ) ȅȇǼǹȇ Ǻȁ ǽǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȉǾȍȄǾȃȊ ȉȌȅȌȆȊȃȇǼ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ȇǻȏȌ oacheş, oachăş ‘mit schwarzen Ringen um die Augen’ (ǫiktin 1986–1989, 2: 781).16 ǱȌȄǾȃ Ȇǹǻȇǽȁ ȁ ȐǾȑ. ȁȅǾ vekež ‘Eryngium maritimum L.’ (ȑȋȇ ȈȉǾȅǹ ǥǹȎǾȃȇǻȇȅ ȁȆǻǾȆȋǹȉȌ Ȍ ȐǾȑȃȇȠ ȍȁȋȇȆȁȅȁȠȁ ȆȁȠǾ ȈȇȋǻȉȚǾȆȇ) ȌȀ ȃȇȅǾȆȋǹȉ: „valjda iz hrv.“. ǬȈ. ȊȁȆȇȆȁȅȆȇ Ȋ.-Ȏ. ȇǻȐȠȁ ȐȁȐǹȃ ‘Ǟryngium amethystinum L.’ ǪȉǾȅ (ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ), ȆǾȅ. schooftistl ‘Eryngium campestre’ Ȍ ǽǹȆǹȑȢȇȠ ǥǹȚǹȉȊȃȇȠ „wohl deswegen, weil die Pﬂ. auf trockenen Schafweiden wächst“ (ǥǹrzell 1943–1979, 2: 311). Ǭ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠȌ ȁȅǾȆa ȁ Ǫȃȇȃ ȊǾ ȆǾ ȌȈȌȑȋǹ ǹ ǛȁȢǹ ȁȎ ȆǾȅǹ Ȍ Ȋǻȇȅ ȃȇȉȈȌȊȌ. ǚǾȀȄǹȠ Ȋ.-Ȏ. ȍȁȋȇȆȁȅ ȉèȃǾȑ ǽȇǻȇǽȁ Ȍ ǻǾȀȌ Ȋǹ ȊȄȆ. ršek ‘Sonchus asper’ (< ie. *ers- ‘ǺȇȊȋȁ, ȀǹǺǹǽǹȋȁ’), ȑȋȇ ȠǾ ȊȌȅȢȁǻȇ Ǻǹȉ Ȁǹ Ȋ.-Ȏ. ȍȁȋȇȆȁȅ (ǛǾzlǹȠ 1977– 2007, 3: 174). ǧǺȄȁȃ ȉǾȃǾȑ ǺǾȄǾǿǾ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁ ǪȋȌȄȁȣ, ǛȌȃ ȁ ǡǻǾȃȇǻȁȣ, ǹ ȇǺȄȁȃ ȉǾȃǾȃ ǤǹȅǺȄ (RǒǙ). ǨȇȊȄǾǽȢȁ ȆǹǻǾǽǾȆȁ ȅȇǼǹȇ Ǻȁ Ǻȁȋȁ ȈȉȁȅǹȉȆȁ ȇǺȄȁȃ, ǽȇȃ ȊǾ ȈȉǾȋȎȇǽȆȁ, ȐȁȆȁ ȊǾ, ȅȇǼǹȇ ȆǹȊȄȇȆȁȋȁ Ȇǹ ȍȁȋȇȆȁȅ ǻǾȃǾȑ. ǧǺǹ ȊȌ Ȉǹȃ ȆǹȠǻǾȉȇǻǹȋȆȁȠǾ Ȍ ǻǾȀȁ Ȋǹ ȇȆȇȅǹȋȇȈǾȠȊȃȁȅ ǼȄǹǼȇȄȇȅ ȉǾȃèȋǹȋȁ ‘ȇǼȄǹȑǹǻǹȋȁ ȊǾ ȃȉǾȃǾȋȇȅ (ȇ ǿǹǺǹȅǹ)’ (RǒǙ), ȌȈ. ȆǾȅ. Froschdistel ‘sillybum, eryngium’ ȐȁȠȁ ȁȅȈȌȄȊ Ȁǹ ȆȇȅȁȆǹȏȁȠȌ, ȈȉǾȅǹ ǥǹȉȏǾȄȌ, ǽȇȄǹȀȁ ȇǽ ‘Weiß geﬂeckte Blätter’ (ǥǹrzell 1943–1979, 4: 331). ǡȅǾ ȀǹǺǾȄǾǿȁȇ ȠǾ Ȍ ȊǻȇȠȇȠ ȀǺȁȉȏȁ ǺȇȋǹȆȁȐȃȁȎ ȆǹȀȁǻǹ ǡǻǹȆ ǣȌȀȅȁȣ – ȄǾȃǹȉ ȍȉǹȢǾǻǹȐȃȇǼ ȅǹȆǹȊȋȁȉǹ Ȍ ǝȌǺȉȇǻȆȁȃȌ (Šulek). ǛȁȢǹ ǻȁǽȁ ȍȁȋȇȆȁȅ ȃùȅǾȉǹ ‘ȐȁȐǹȃ, Ȑȃǹȡ’ ȀǹǺǾȄǾǿǾȆ Ȇǹ ȇȊȋȉǻȌ ǨȉǾȅȌǽǹ ȃǹȇ ȋǻȇȉǺǾȆȌ ǻǹȉȁȠǹȆȋȌ ȍȁȋȇȆȁȅǹ ȃǾȅǾȉǹȃ ȁ ȇǺǹ ǽȉǿȁ Ȁǹ ǽǹȄȅǹȋȊȃǾ ȆǹȊȋǹǻȡǹȐǾ Ǽȉ. kàma resp. Ȅǹȋ. ȊȌȋǹ ‘ȅȄǹǽȁȏǹ, ȁȀǽǹȆǹȃ’ (Vinja 1998–2004, 1: 82), ȑȋȇ ȊǾ Ȇȁ Ȋǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǾ Ȇȁ Ȋǹ ȍȇȉȅǹȄȆǾ ȊȋȉǹȆǾ ȆǾ ȐȁȆȁ ǽȇǻȇȡȆȇ ȌǻǾȉȡȁǻȁȅ. ǪȃȄȇȆȁ Ȋȅȇ ȀǺȇǼ ȋȇǼǹ ǽǹ ǹȉȎǾȋȁȈ ȇǺǹ 15 16 kniha.indb 159 Ǫȃȇȃ ȁ ǛȁȢǹ ȆǾ ȈȇȅȁȢȌ ȆǹǻǾǽǾȆǾ Ȋ.-Ȏ. ȍȁȋȇȆȁȅǾ. ǧ ȉǾȍȄǾȃȊȁȅǹ ȉȌȅȌȆȊȃǾ ȉǾȐȁ Ȍ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȅ ȠǾȀȁȏȁȅǹ ǽǾȋǹȡȆȇ ǣȄǾȈȁȃȇǻǹ 1974: 69–73. 9.4.2009 16:15:30 160 ǥǹȠǹ ǣǹȄǾȀȁȣ ȍȁȋȇȆȁȅǹ ȉǹǽȁȠǾ ǻȁǽȁȅȇ Ȍ ȆǾȅǹȐȃȇȅ ȄȁȃȌ Kümmer(-Diestel) ‘Ǫirsium tuberosum (L.) All.’ (ǥǹrzell 1943–1979, 1: 1027) (= Carduus tuberosus L., ǻ. http://www.pfaf. org/database/plants.php?Cirsium+tuberosum), ǺȌǽȌȣȁ ǽǹ Ȁǹ ȋǹȃǻȇ ȋȌȅǹȐǾȢǾ ȆǾȅǹ Ȇȁ ȅȇȉȍȇȍȇȆȇȄȇȑȃȁȎ Ȇȁ ȇȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȁȎ ȈȉǾȈȉǾȃǹ. ǭȁȋȇȆȁȅ è ȀǹǺǾȄǾǿǾȆ ȠǾ ǽǻǹ ȈȌȋǹ: Ȍ ȃȢȁȀȁ Discorsi del Matthioli ȃȇȠǹ ȊǾ ȐȌǻǹ Ȍ ǺȁǺȄȁȇȋǾȏȁ ȍȉǹȢǾǻǹȐȃȇǼ ȅǹȆǹȊȋȁȉǹ Ȍ ǪȁȢȌ ȁ Ȍ ǽȉȌǼǹ ǽǻǹ ȋȇȅǹ ȆǹȠȇȈȊǾǿȆȁȠǾǼ ǽǾȄǹ ȊȋǹȉȁȠǾ ȎȉǻǹȋȊȃǾ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȠǾ Rje osložje iliri ko-italijanskolatinsko ǝȌǺȉȇǻȐǹȆȁȆǹ ǒȇǹȃȁȅǹ ǪȋȌȄȁȣǹ (Šulek; RJA). ǧǻǹȠ ȆǹȀȁǻ (ȃȇȠȁ Ǫȃȇȃ ȁȆǹȐǾ ȆǾ ȃȇȅǾȆȋǹȉȁȑǾ (Skok 1971–1974, 3: 127)) ȆǹȠǻǾȉȇǻǹȋȆȁȠǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȁȀǻǾǽǾȆȁȏȌ ȇǽ Ȋ.-Ȏ. ȉèȅǾȋǹ ‘ȉǾǽȇǻȆȁȃ, ȃǹȄȌȚǾȉ’, Ȁǹ ȇȆȇȅǹȊȁȇȄȇǼȁȠȌ ȌȈ. ȆǾȅ. Kapuzinerstrick ‘Cirsium oleraceum Scop.’ (ȃǹȄȃ Ȋǹ ȆǾȅ.?). ǫǾȉȅȁȆȁ ò , ,  ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȁ ȊȌ Ȇǹ ǝǹȄȅǹȋȁȆȊȃȌ ȇǺǹȄȌ ȁ ȊȄȌǿǾ ȃǹȇ ȇȀȆǹȃǾ Ȁǹ ȉǹȀȄȁȐȁȋǾ ǺȁȡȃǾ: Ǟryngium amethystinum L., Ǟryngium campestre L., Cirsium lanceolatum Scop., Scolymus hispanicus L. Ǫȃȇȃ Ȉȇȅȁȑȡǹ Ȇǹ ȈȉǾȌȀȁȅǹȢǾ ȁȀ ǼȉȐȃȇǼ skÒlumoj Ȋǹ ȆǾȠǹȊȆȇȅ ȀǹȅǾȆȇȅ ȀǹǻȉȑǾȋǹȃǹ -Ȍmus > ǹǺ (Skok 1971–1974: 272). ǨȉǾȅǹ ǛȁȢȁ ȉǹǽȁ ȊǾ ȇ ȎȁǺȉȁǽȆȇȠ ȊȄȇǿǾȆȁȏȁ ȇǽ Ǽȉ. skÒloy ȁ Ȋ.-Ȏ. Ǻǹǽǹȋȁ (Vinja 1998–2004, 3: 171). Ǫ.-Ȏ. ȊǹȊȋǹǻȆȁȏȌ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȑǾ ȈȉǾȅǹ ȄȁȃȌ ȇȊȄȇǺǹǽ ‘Eryngium campestre L.’, ȆǾ ȀȆǹȠȌȣȁ Ȁǹ ǻǹȉȁȠǹȆȋȌ ȊȃȇȄȇǺǹǽ ǝǹȄȅ. (Šulek) ‘Eryngium alpinum L., Eryngium campestre L.’. ǦǾ ȋȉǾǺǹ ȇǽǺǹȏȁȋȁ Ȉǹȃ Ȇȁ ȅȇǼȌȣȆȇȊȋ ǽǹ ȊǾ ȁ Ȍ Ȉȉǻȇȅ ǽǾȄȌ ȊȄȇǿǾȆȁȏǾ ȆǹȄǹȀȁ ǽȇȅǹȣǹ ȉǾȐ (ȅȇǿǽǹ ȉǾȍȄǾȃȊ ȈȊȄ. *skla ‘ȈȌȃȇȋȁȆǹ’ (ȌȈ. Ȋ.-Ȏ. ȊȃǹȄȆȁȏǹ ‘putamen, testa, ncha, patera, phiala, cratera, lanx’ (Skok 1971–1974, 3: 255), ȊȄȆ. šklna, šklba ‘vdolbina v skali, v kateri se nabira voda’ (Bezlaj 1977–2007, 4: 51–52, ǻ. ȋǹȅȇ ȁ ȏȁȋȁȉǹȆȌ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȌ)). ǭȇȉȅǹȄȆȌ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȌ ȈǹȉǹȄǾȄȌ ȅȇǼǹȇ Ǻȁ ǽǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǹ ȍȁȋȇȆȁȅ ǻцǽȇȊȋǹȢ ‘Dipsacus laciniatus L.’ (ǩǪǙ) (Ȅǹȋ. h Veneris), ǹ Ȇǹ ȇȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȁ ȅȇȅǾȆǹȋ ȅȇǿǽǹ ȆǹȠǺȇȡǾ ȌȃǹȀȌȠǾ ȇȈȁȊ ǺȁȡȃǾ ȃȇȠȁ ǽȇȆȇȊȁ ǫȌȏǹȃȇǻ: „ǝȇȢǾ ȄȁȑȣǾ ȠǾ ȇȃȇ ȊȋǹǺȡȁȃǾ ȊȉǹȊȄȇ ǼȉǹǽǾȣȁ ȐǹȑȌ Ȍ ȃȇȠȇȠ ȊǾ ȊȃȌȈȡǹ ǻȇǽǹ ȇǽ ȃȁȑǾ, ȃȇȠȌ ȈǹȊȋȁȉȁ Ȍ ȊȌȑȆȁȅ ȃȉǹȠǾǻȁȅǹ ȈȁȠȌ, ǹ Ȇǹȉȇǽ ȈȇȆǾǼǽǾ Ƞȇȑ ȌȈȇȋȉǾǺȡǹǻǹ Ȍ ȈȉǹȀȆȇǻǾȉȆǾ ȊǻȉȎǾ“ (ǫȌȏǹȃȇǻ 2006: 673). ǭȁȋȇȆȁȅ à ū (ǻǹȉ. ù ) ȠǾ ȆǾȈȉȇȀȁȉȆǾ ȍȇȉȅǹȄȆǾ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǾ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ ȁ ȀǹȎȋǾǻǹ ȇȈȑȁȉȆȁȠȌ ȍȁȋȇȆȇȅǹȊȋȁȐȃȌ ȉǹȊȈȉǹǻȌ.17 ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ Alinei 2000: Alinei, M., A stratigraphic and structural approach to the study of magico-religious motivations, Južnoslovenski ﬁlolog LVI/1–2, 75–92. André 1956: André, J., Lexique des termes de botanique en latin, Paris. André 1985: André, J., Les noms de plantes dans la Rome antique, Paris. Bezlaj 1973–1974: Bezlaj, F. (s sodelovanjem V. Suyerja), Liber de simplicibus Benedicti Rinij. Jezik in slovstvo 6–7, 185–192. 17 kniha.indb 160 ǧǻǹȠ ȉǹǽ ȠǾ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ Ȍ ȇȃǻȁȉȌ ȈȉȇȠǾȃȋǹ „ǞȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ ȁ ȁȀȉǹǽǹ ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȇǼ ȉǾȐȆȁȃǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ“, ȃȇȠȁ Ȉȇǽ ǺȉȇȠǾȅ 148004 ȍȁȆǹȆȊȁȉǹ ǥȁȆȁȊȋǹȉȊȋǻȇ ȆǹȌȃǾ ǩǾȈȌǺȄȁȃǾ ǪȉǺȁȠǾ. 9.4.2009 16:15:30 ǧȆȇȅǹȊȁȇȄȇȑȃȇ-ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ǹȆǹȄȁȀǹ ȊȉȈȊȃȇ-ȎȉǻǹȋȊȃȁȎ ȆǹȀȁǻǹ Ȁǹ ǺȁȡȆǾ ǻȉȊȋǾ ȉȇǽǹ Eryngium L. 161 Bezlaj 1977–2007: Bezlaj, F., Etimološki slovar slovenskega jezika, 1–5, Ljubljana. Borza 1968: Borza, A., Dicţionar etnobotanic, Bucureşti. anak 1978: anak, M. – Parabućski, S. – Kojić, M., Ilustrovana korovska ﬂora Jugoslavije, Matica srpska, Odeljenje za prirodne nauke, Novi Sad. okić 2006: okić, M., Iz srpsko-hrvatske ﬁtonimije (1): rmanj. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.): Studia etymologica Brunensia 3, Praha, 73–85. HSSJ: Historický slovník slovenského jazyka, 1–7, Bratislava 1991–2008. Karlin 1964: Karlin, M., Slovenska imena naših zdravilnih rastlin, Farmacevtsko društvo Slovenije. Krasniqi 2003: Krasniqui, F. – Ruci, B. – Vangjeli, J. – Susuri, L. R. – Mullaj, A. – Pajazitaj, Q., Fjalor i emrave të bimëve, Tiranë – Prishtinë. Machek 1954: Machek, V., eská a slovenská jména rostlin, Praha. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Marzell 1943–1979: Marzell, H., Wörterbuch der deutschen Pﬂanzennamen, 1–4, Registerband 5, Leipzig – Stuttgart. Pitacco 2002: Pitacco, F., Un prestito mai rifuso: la vicenda del Liber de simplicibus di Benedetto Rini. In: Borean, L. – Mason, S. (eds.), Figure di collezionisti a Venezia tra Cinque e Seicento, Forum, Udine, 11–23. Pleteršnik 2006: Pleteršnik, M., Slovensko-nemški slovar, 1–2, Transliterirana izdaja, Furlan, M. (eds.), Ljubljana. RJA: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–23, Zagreb 1880–1976. Sejdiu 1984: Sejdiu, Sh., Fjalorth etnobotanik i shqipes, Prishtinë. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, Zagreb. Snoj 1997: Snoj, M., Slovenski etimološki slovar, Ljubljana. SP: S ownik pras owiański, 1–, pod red. F. S awskiego, Wroc aw etc. 1974–. Šugar 2002: Šugar, I. – Gostl, I. – Hazler-Pilepić, K., Hrvatsko biljno nazivlje, Zagreb. Šulek: Šulek, B., Imenik bilja, Zagreb 1879. Tiktin 1986–1989: Tiktin, H., Rumänisch-deutsches Wörterbuch, 1–3, 2. überarbeitete und ergänzte Auﬂage von P. Miron, Wiesbaden. Vajs 1980–1981: Vajs, N., Semantizam “bosti” u ﬁtonimiji. Rasprave Zavoda za jezik Instituta za ﬁlologiju i folkloristiku VI–VII, Zagreb, 319–337. Vajs 1995: Vajs, N., Prinos hrvatskoj ﬁtonimiji: Nicolò Roccabonella (1386–1459), Liber de simplicibus. Folia Onomastica Croatica 4, 175–187. Vajs 2003: Vajs, N., Hrvatska povijesna ﬁtonimija, Zagreb. Vinja 1998–2004: Vinja, V., Jadranske etimologije, 1–3, Zagreb. ǙȆȆǾȆȃȇǻȓ 1859: ǙȆȆǾȆȃȇǻȓ, Ǧ., ǚȇȋǹȆȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǥȇȊȃǻǹ. ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, 1–, ǪȇȍȁȘ 1971–. ǜǾȉȇǻ: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, 1–5; ǝȇȈȕȄȆǾȆȁǾ, ǨȄȇǻǽȁǻ 1895–1908, ȉǾȈȉȁȆȋ ǪȇȍȁȘ 1975–1978. kniha.indb 161 9.4.2009 16:15:30 162 ǥǹȠǹ ǣǹȄǾȀȁȣ ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ-ǫȇǽȇȉȇǻǹ: ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ-ǫȇǽȇȉȇǻǹ, Ǥ., ǨȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȉǹȊȋǾȆȁǾȋȇ ȅǾȃȁȑ, ǹȊǾr tataricum. ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ ǮǮǮVII/1–2, 100–102 (ȊǾȈǹȉǹȋ). ǞǩǪǒ: ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȉǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ 2003–. ǣȄǾȈȁȃȇǻǹ 1974: ǣȄǾȈȁȃȇǻǹ, ǜ. Ǩ., ǪȄǹǻȘȆȊȃǹȘ ȈǹȊȋȌȑǾȊȃǹȘ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȘ, ǥȇȊȃǻǹ. ǥǚǚǩ: ǥǹȋǾȉȁǹȄȁ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǺȇȋǹȆȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ. ǪǹǺȉȔȆ ȇȋ ǚ. ǝǹǻȁǽȇǻ ȁ Ǚ. ǙǻǹȑǾǻ. ǝȇȈȕȄȆǾȆȁ ȁ ȉǾǽǹȃȋȁȉǹȆȁ ȇȋ ǚ. ǙȎȋǹȉȇǻ, ǪȇȍȁȘ 1939. ǩǥǒ: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȁȇȋ ȠǹȀȁȃ Ȋȇ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȁ ȋȇȄȃȌǻǹȢǹ, ǪȃȇȈȠǾ 1986. ǩǪǙ: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ ȠǾȀȁȃǹ ǪǙǦǬ, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959–. ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ: ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ, ǝ., ǚȇȋǹȆȁȐȃȁ ȉǾȐȆȁȃ, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959. ǫȌȏǹȃȇǻ 2006: ǫȌȏǹȃȇǻ, ǒ., ǤǾȐǾȢǾ ǺȁȡǾȅ, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǰǹȠȃǹȆȇǻȁȣ 1985: ǰǹȠȃǹȆȇǻȁȣ, Ǜ., ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȁȎ ǻǾȉȇǻǹȢǹ ȇ Ǻȁȡȃǹȅǹ. ǩȌȃȇȈȁȊ ȈȉȁȉǾǽȁȇ ȁ ǽȇȈȌȆȁȇ ǛȇȠȁȊȄǹǻ ЂȌȉȁȣ, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǶǪǚǥ: ǶȋȔȅǹȄǹǼiȐȆȔ ȊȄȇȥȆiȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ, 1–, ǥiȆȊȃ 1978–. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, 1–, Ȉȇǽ ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. Onomasiologic-etymological analysis of the Serbo-Croatian names for plant species of the genus Eryngium L. The denomination processes out of which the Serbo-Croatian names for plant species of the genus Eryngium L. were constructed are discussed. In case the internal structure of the naming units cannot be discerned by synchronic approaches, the method of comparative-etymological analysis is applied – namely the naming units with the same denotative function either in genetically close or in unrelated languages enable us to mark out the speciﬁc features of the concept, selection of the semantic components and the concrete morphemes for „processing word-coining“. Such directed phytonomastical researches require also an interdisciplinary approach to the deﬁned problem (e.g. the knowledge about botanical taxonomy, folk medicine, herbal tradition etc.). This paper will give a contribution not only to the universal typology of the phytonymical signs but also to phytolinguistics and etymology in general. ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȇǽȊǾȃ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ȊȉȈȊȃȁ ȠǾȀȁȃ ǪǙǦǬ ǣȆǾȀ-ǥȁȎǹȁȄȇǻǹ 36, 11000 ǚǾȇǼȉǹǽ, ǩǾȈȌǺȄȁȃǹ ǪȉǺȁja maja.djokic@sanu.ac.rs kniha.indb 162 9.4.2009 16:15:31 e tina jako zdroj n kterých arabismů ve slovanských jazycích Helena Karlíková Výpůj ky z arabštiny jsou, jak známo, nedílnou sou ástí lexika všech evropských jazyků, slovanské jazyky nejsou výjimkou. Arabské v d ní sehrálo p i formování evropské v dy a kultury důležitou roli, a proto ada termínů z různých tematických oblastí, v nichž Arabové n jakým způsobem vynikli, byla p ejata, aby tak zaplnila prázdná místa v lexiku evropských jazyků. Frekvence t chto výpůj ek v jednotlivých jazycích stoupá podle intenzity kontaktů s arabsko-islámským sv tem, p i emž p ímé kontakty Slovanů a Arabů jsou doloženy od 7. století. Významným historickým pramenem zachycujícím mimo jiné i kontakty Slovanů s arabským prost edím je Chronographia, chronologicky vedená kronika d jin Byzance a sousedních oblastí v letech 284 až 813, jejímž autorem je byzantský d jepisec Theofanés Homologétés, zvaný Confessor (752–818). Cesta arabských lexémů do slovanských jazyků byla spletitá; v tšinou totiž nejde o p ímé výpůj ky, ale výpůj ky zprost edkované dalšími jazyky. V zásad lze vysledovat dv základní cesty, kterými arabská slova putovala jednotlivými jazyky, než se dostala do lexika slovanských jazyků. Jednak západní cestou, z Pyrenejského poloostrova prost ednictvím špan lštiny p es francouzštinu nebo italštinu, germánštinu do p edevším západo- a východoslovanských jazyků, jednak východní cestou, prost ednictvím perštiny p es ture tinu, st ední e tinu do p edevším jiho- a východoslovanských jazyků. Zprost edkující roli má na této pouti mnohdy i st ední latina (podrobn ji v. Karlíková–Blažek 2008).1 Lze však najít i adu slov, která se sice do slovanských jazyků dostala z arabštiny, ale arabština v t chto p ípadech není jazykem výchozím, ale jazykem zprost edkujícím. Jedním z jazyků, z n hož se tato slova dostala do arabštiny, je e tina, p esn ji e eno e tina byzantská. S kulturou ecko-byzantskou se Arabové setkávali p edevším po ínaje 5. stoletím n. l. Do (syrské) arabštiny byly p ekládány ecké rukopisy a díky této intenzivní p ekladatelské innosti se v rozmezí 6. až 9. století obohatilo arabské lexikum o termíny z oblasti medicíny, hudby, ﬁlozoﬁe apod. (v. Turek 2001: 33). Z arabštiny, samoz ejm v tšinou ur itým způsobem foneticky transformovaná, putovala tato slova dalšími jazyky, v nichž se op t více i mén foneticky, resp. fonologicky adaptovala, míra této adaptace záleží na stá í tohoto p ejetí. Ve staro eských textech je doložen lexém alambik, alembik ‘k ivule, Retorte’: Vložiš všecko spolu v alambyk a přěpal to (Chir. 204b); tiehni z toho (kořenie) vodu alambykem (t. 166a) – vše Gebauer 1903–1916, 1: 7. Kott 1878–1893, 1: 21n popisuje alembík, alambík jako „ná iní chemikův s dlouhým nosem i troubem = klobouk, hemelín, helm“, je to tedy, e eno sou asnou terminologií, horní ást destila ního p ístroje. Toto slovo se objevuje ve staro eských léka ských spisech, kam se pravd podobn dostalo 1 kniha.indb 163 Ke slovanským výpůj kám z arabštiny v. nap . už Ra eva 1979. 9.4.2009 16:15:31 164 Helena Karlíková ze st edov ké latiny. Lat. alembicus, též alambicum má shodný význam se slovem staro eským, tedy je to rovn ž pojmenování vrchní ásti destila ního p ístroje.2 Latina je jazykem dárcem i v p ípad polského alembik, které se do polštiny dostalo v 16. století (srov. SP16w. 1: 137), a pravd podobn i slk. st. alambik, alembik (jež bylo p ejato ve století 17.) ‘destila ní p ístroj; jeho vrchní ást, k ivule’ (HSSlk 1: 83). V latin ovšem nejde o slovo domácí, ale o slovo p ejaté z arabštiny. Tam má podobu al-anbīk a význam ‘ná adí na destilaci’. V arabštin je toto slovo výpůj kou práv z e tiny. Výchozí formou, jež byla p ejata do arabštiny, je . ¥mbix, gen. ¥mbikoj ‘druh poháru; ást destila ního p ístroje’. Chantraine (1933: 376) se sice domnívá, že v e tin jde o výpůj ku ze semitských jazyků, ale pravd podobn je to práv naopak a cesta z e tiny do arabštiny se v tšinou uznává jako reáln jší.3 Po fonologické stránce je v arabštin zachován ecký lexém v podstat beze zm ny, je pouze opat en lenem. Jde vlastn o jistým způsobem hybridní kompozitum, v n mž první komponent, domácí, tedy arabský, je p ipojen ke komponentu původu cizího, tedy eckého. A v této podob , tedy se lenem, se pak objevuje v ad dalších jazyků. Iniciální al- v latinském alambicum je práv oním arabským lenem, jenž byl p idán k eckému slovu. Ve 13. století byl tento hybrid p ejat do francouzštiny v podob alambic a italštiny ve tvaru alambicco (v dialektech jsou též tvary bez po áte ního a-: lambicco, lambiccio, limbicco), v 15. stol. do špan lštiny – alambique (M-L: 36). Italským prost ednictvím se toto slovo dostalo též do srbštiny a chorvatštiny: jak uvádí Skok (1971–1974, 2: 265), v 17. stol. se objevuje ve form làmbik, pozd ji i linbk ve významu ‘za ízení na pálení rakije’. Z polštiny se toto slovo dostalo do ruštiny, o emž by mohl sv d it p ízvuk v ruštin (jak upozor uje Vasmer 1953–1958, 1: 12). R. ǹȄéȅǺȁȃ ozna uje ást destila ního p ístroje. Jiným prost ednictvím, a to prost ednictvím ture tiny, doputovalo toto slovo z arabštiny do bulharštiny (b. ǹȄaȅǺȁȃ). Po formální stránce velmi podobného typu je též jiná výpůj ka arabským prost ednictvím, a to slovo op t z oblasti léka ství, nebo lépe e eno alchymie, elixír. Zatímco v eštin jde o slovo pom rn mladé, p ejaté patrn z n m iny: . arch. (19. stol.) elixir ‘lék, Absud, Heiltrank, Stärkungsmittel; kámen mudrcův’ (Kott 1878–1893, 1: 348), v polštin se objevuje už v 16. století. P. eliksyr bylo p ejato v 16. století z latiny (podle SP16w. 6: 549 pochází p ímo z arabštiny). St lat. elixir se poprvé objevuje ve 12. století, v latinských p ekladech díla arabského u ence ar-Rāziho, zabývajícího se chemií a alchymií.4 Arabské iksīr, se lenem al-iksīr, znamená ‘kámen mudrců, zvláštní substance, mající p em nit jiné kovy ve zlato; též substance dodávající lov ku sílu, tedy nápoj života’. Ze st edov ké latiny bylo toto slovo jako alchymistický termín p ejato do francouzštiny élixir (13. stol. – Gamillscheg 1969: 355) a do n m iny Elixier. Jako elixir, elixier je doloženo od 16. stol. ve starých, do n m iny p eložených alchymistických traktátech (k tomu podrobn Tazi 1998: 121–122). Z n m iny patrn pochází i slk. st. (17. stol.) elixír ‘lé ivý nápoj, lék’ (HSSlk 1: 340). P es francouzštinu nebo n m inu doputovalo v 17. století též do ruštiny (ȖȄȁȃȊȁȉ – srov. Vasmer 1953–1958, 2 3 4 kniha.indb 164 Sst L 1: 123 uvádí u st lat. alembicus (ve variantách též all-, alam-, alom-, allonb-) význam ‘nádoba ur ená k destilaci tekutin nebo její hlavice’. Podle Friska (1954–1972, 1: 89) jde o slovo domácího původu. St lat. elixir a elixerium ‘látka, o níž se v ilo, že má moc lé it, způsobovat nesmrtelnost nebo m nit podstatu kovů, kamenů apod., ve st edov ku zvaná též kámen mudrců apod.’ (Sst L 2: 353). 9.4.2009 16:15:31 e tina jako zdroj n kterých arabismů ve slovanských jazycích 165 3: 460). V ostatních slovanských jazycích jde tak jako v eštin o evropský arabismus, který byl jednak jako historismus, jednak v p eneseném významu p ejat až mnohem pozd ji (b., mk. ǾȄȁȃȊȁȉ, sch. elìksīr, sln. hist. eliksīr, br. ȖȄȁȃȊȁȉ, ukr. ǾȄiȃȊȁȉ aj.). Arab. iksīr op t pochází z e tiny, je to do arabského prost edí adaptované . x»rion ‘lék ze suchého prášku’, což je substantivum odvozené od adjektiva xhrÒj ‘suchý’5 (k etymologii eckého adjektiva srov. Frisk 1954–1972, 2: 336). Jiný výklad mají Kluge–Seebold (1989: 175): st lat. elixir je podle nich výpůj kou lat. ēlixūra, vedlejší formy lat. ēlix tūra ‘odvar’, odvozené od lat. slovesa ēlix re ‘uva it’ (< ēlixus ‘vyva ený’6). Tento výklad p evzal Snoj 2003: 138. Z ejm proto, že p ímé vyvození formy elixir z ēlixūra je problematické, a navíc možná i proto, že samotná existence lat. substantiva ēlixūra je sporná (podle W–H 1: 816 může jít jen o chybné tení), se v nejnov jším vydání slovníku p iklonil Seebold k obecn p ijímanému výkladu, totiž z . x»rion (Kluge–Seebold 2002: 241). Lze jmenovat i adu dalších eckých slov, která p evzala arabština a z níž pak putovala do dalších jazyků: nap . . „£smh ‘jasmín’ p ešlo do arabštiny jako j samīn a odtud potom do mnoha evropských jazyků v etn slovanských: v 15. stol. do francouzštiny (jassemin, jasmin), špan lštiny (jasmin), n m iny (Jasmin); . drakÒntion ‘bot. serpentaria’ od dr£kwn ‘had, drak’ má v arabštin podobu et-tarhūn ‘druh ernobýlu, Artemisia Dracunculus’. Odtud, prost ednictvím st lat. tarchon, tarcon aj., se v 16. stol. dostalo do francouzštiny jako estragon, s metatezí a nepravidelným preﬁxem (srov. Gamillscheg 1969: 396). V této podob pak putovalo i do jiných jazyků v etn slovanských.7 Za zmínku stojí fakt, že v tšina eckých slov, která p evzala arabština, pak byla z arabštiny zprost edkována evropským jazykům st edov kou latinou.8 Literatura E–M: Ernout, A. – Meillet, A., Dictionnaire étymologique de la langue latine, Paris 1959. Frisk 1954–1972: Frisk, H., Griechisches etymologisches Wörterbuch, 1–3, Heidelberg. Gamillscheg 1969: Gamillscheg, E., Etymologisches Wörterbuch der französischen Sprache, Heidelberg. Gebauer 1903–1912: Gebauer, J., Slovník staro eský, 1–2, Praha. HSSlk: Historický slovník slovenského jazyka, 1–7, Bratislava 1991–2008. Chantraine 1933: Chantraine, P., La formation des noms en grec ancien, Paris. Chantraine 1968–1980: Chantraine, P., Dictionnaire étymologique de la langue grecque. Histoire des mots, Paris. 5 6 7 8 kniha.indb 165 Tak už nap . Lokotsch 1927: 72 ( . 903). Lat. ēlixus se v tšinou pokládá za derivát nedoloženého adjektiva *lixus ‘tekoucí, tekutý’ (srov. substantivizovanou femininní podobu tohoto adjektiva lixa ‘voda; louh’), jež je utvo eno suﬁxem *-so- od ie. ko ene *leАk- ‘svlažit’, obsaženého v lat. slovesu liqueō, -ēre ‘být irý, istý apod.’ (E–M 364, Vaan 2008: 347). Podrobn jší výklady o cestách obou výše zmín ných eckých slov evropskými jazyky budou sou ástí jiné studie. P ísp vek vznikl v rámci projektů Grantové agentury R . 405/07/1092 a Grantové agentury AV R . IAA900610501. 9.4.2009 16:15:31 166 Helena Karlíková Karlíková–Blažek 2008: Karlíková, H. – Blažek, V., Arabic Borrowings in Slavic. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.): Varia Slavica. Sborník příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Ve erky, Praha (= Studia etymologica Brunensia 4), 121–132. Kluge–Seebold 1989: Kluge, F., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. 22. Auflage unter Mithilfe von M. Bürgisser und B. Gregor völlig neu bearbeitet von E. Seebold, Berlin – New York. Kluge–Seebold 2002: Kluge, F., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Bearbeitet von E. Seebold. 24., durchgesehene und erweiterte Auﬂage, Berlin – New York. Kott 1878–1893: Kott, F. Š., esko-německý slovník zvláště grammaticko-frazeologický, 1–7, Praha. Lokotsch 1927: Lokotsch, K., Etymologisches Wörterbuch der europäischen (germanischen, romanischen und slavischen) Wörter orientalischen Ursprungs, Heidelberg 1927. M-L: Meyer-Lübke, W., Romanisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg 1935. Ra eva 1979: ǩǹȐǾǻǹ, ǥ., ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȈȉȇǺȄǾȅǹȋȁȃǾ ȉǹȆȆȁȎ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ ȊǾȅȁȋȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ. Zeitschrift für Slawistik 24, 105–114. Skok 1971–1974: Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, Zagreb. Snoj 2003: Snoj, M., Slovenski etimološki slovar, Ljubljana. SP16w.: S ownik polszczyzny XVI wieku, 1–, Wroc aw – Warszawa – Kraków 1966–. Sst L : Slovník středověké latiny v eských zemích, 1–, Praha 1987–. Tazi 1998: Tazi, R., Arabismen im Deutschen. Lexikalische Transferenzen vom Arabischen ins Deutsche, Berlin – New York. Turek 2001: Turek, W., S ownik zapożyczeń pochodzenia arabskiego w polsczyźnie, Kraków. Vaan 2008: Vaan, M. de, Etymological Dictionary of Latin and the other Italic Languages, Leiden – Boston. Vasmer 1953–1958: Vasmer, M., Russisches etymologisches Wörterbuch, 1–3, Heidelberg. W–H: Walde, A., Lateinisches etymologisches Wörterbuch, 1–3. 3., neubearbeitete Auﬂage von J. B. Hoffmann, Heidelberg 1938–1956. Das Griechische als Quelle einiger Arabismen in slavischen Sprachen Entlehnungen aus dem Arabischen sind ein untrennbarer Bestandteil des Lexikons aller europäischen Sprachen. In manchen Fällen dient jedoch das Arabische nicht als die Ausgangssprache des Entlehnungsprozesses, sondern spielt in diesem Prozess lediglich eine Vermittlerrolle. Die Sprache, woraus ins Arabische einige Ausdrücke entlehnt worden sind, ist nämlich das byzantinische Griechisch. In dem Aufsatz ist aus dieser Perspektive heraus der Weg von zwei griechischen Wörtern in die slavischen Sprachen rekonstruiert, und zwar gr. ¥mbix ‘eine Art Pokal; ein Teil des Destillationsgerätes’, und gr. x»rion ‘ein aus einem trockenen Pulver erzeugtes Heilmittel’ (< xhrÒj ‘trocken’). Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika helena.karlikova@iach.cz kniha.indb 166 9.4.2009 16:15:31 Príspevok k štúdiu slovanskej fytonymie: slk. rasca ‘Carum carvi’ Ľubor Králik 1. Pred 50 rokmi publikoval slovenský dialektológ A. Habovštiak rozsiahlu štúdiu o pomenovaniach rasce v slovenských náre iach (Habovštiak 1958). Za základné autor považuje tri názvy tejto kultúrnej rastliny: kmín1, rasca2 (pomenovanie používané aj v sú asnej spisovnej sloven ine a v botanickej terminológii) a stokláska3, ktoré sa vyskytujú v rôznych formálnych variáciách; okrem znenia rasca A. Habovštiak uvádza viac ako 20 alších príbuzných foriem tohto názvu – rakca, raxca, rasť, rasťa, rascä, räsca, rašca, resca, rosca, rosť, rosťa, roscä, rosce, rośca, rošca, rasc, raisc, rajsc, raš , raš ka, raś ka, raška, reška –, pri om zárove podrobne charakterizuje ich územné rozšírenie (Habovštiak 1958: 326–327).4 Ako „najstaršie tvary“ autor hodnotí názvy rosť, rosťa, rosca. Odvodzuje ich od rovnakého kore a, aký je zachovaný v psl. *rȓd-rȓ, *rȓd-ja, *rȓd-ěti a pod.; takéto pomenovanie „má teda ozna ovať rastlinu, ktorá je hrdzavej, na ervenastej farby“ (Habovštiak 1958: 329).5 V závere kapitoly venovanej etymologickému výkladu názvu rasce A. Habovštiak spres uje jeho sémantickú motiváciu takto: „Dozretá rastlina Carum carvi dostáva v okolíkoch skuto ne akýsi hrdzavý odtienok; to môžeme dobre vidieť na kyticiach dozretej rasce, sušených pre kuchynskú potrebu“ (Habovštiak 1958: 331). Pokia ide o slovotvornú charakteristiku výrazov rosť, rosťa, rosca, autor konštatuje: „Kore psl. *rȓd- sa kon í na -d-; po om musíme predpokladať kme otvornú príponu -tja. Nastala potom – rozumie sa – hlásková zmena dt > st, ktorá je bežná: *rȓd-ťa > rosca. Okrem toho možno pripustiť, že tu mohla byť miesto prípony -ťa prípona -tȕ (*rȓd-tȕ > rosť), prípadne že slovo takto utvorené mohlo prejsť k a-kme om (rosťa)“ (Habovštiak 1958: 329).6 1 2 3 4 5 6 kniha.indb 167 Z lat. cumīnum; názov známy „len na západnom Slovensku, a len miestami aj na východnom Slovensku“ (Habovštiak 1958: 326). Toto pomenovanie sa pod a Habovštiakových zistení „vyskytuje iba v slovenských, presnejšie povedané v stredoslovenských a východoslovenských náre iach“ (tamže). Vo význame ‘rasca’ doložené z okolia Byt e, adce, Kysuckého Nového Mesta, Žiliny a iasto ne aj z okolia Prievidze (porov. Habovštiak 1958: 327). V alšej asti štúdie (Habovštiak 1958: 328) autor prináša preh ad dokladov na príslušné výrazy zo starších slovenských písomných pamiatok (od 17. stor.; porov. novšie i HSSJ V: 24), pri om upozor uje, že sa mu nepodarilo získať doklad na názov rošt, uvedený u M. Kálala (1923: 576; z Kottovho slovníka). V tejto súvislosti A. Habovštiak odmieta staršiu domnienku slovenského jazykovedca . Nováka, pod a ktorej slovo rasca vzniklo z pôvodného racocha (porov. Novák 1933: 596–597), ako aj predpoklad V. Machka o latinskej proveniencii výrazu: „Slc. rasc Fam, rasca KN, rosca raška rošt K, resca KtD je asi z p ívlastku agreste: Mat Vel [ eský preklad Mattioliho herbára od Adama Hubera z Rysnbachu a Daniela Adama z Veleslavína, vydaný v Prahe v r. 1596 – . K.] 270 praví, že ,lesný aneb růžkovatý kmín slove … latin cyminum agreste‘ (= kmín polní)“ (Machek 1954: 157). Slk. dial. rosťa ‘Carum carvi’ (doklad z náre í východného Novohradu) sa v ESSJa (XXXII: 203) najnovšie uvádza medzi reﬂexmi psl. *orstja/*orstjȕ/*orstje (deriváty od psl. *orstȓ, súvisiaceho so slovesom *orsti); takáto interpretácia, odde ujúca slk. dial. rosťa od alších príbuzných foriem, naráža na 9.4.2009 16:15:32 168 ubor Králik Ostatné blízke náre ové formy s významom ‘Carum carvi’ (porov. vyššie) možno pod a A. Habovštiaka hodnotiť ako sekundárne. Vo formách rasť, rasťa, rasca vystupuje iný, a-ový reﬂex jerového vokálu (porov. psl. *rȓžȕ > slk. dial. rož, spisovne raž; psl. *mȓchȓ > slk. dial. moch, spisovne mach, a pod.); formy räsca, resca odrážajú sekundárnu palatalizáciu r’a > rä (> re);7 znenia rasc, raisc, rajsc vznikli v dôsledku asibilácie pôvodného koncového -ť; vo formách typu rakca, raxca došlo k zmenám spoluhláskovej skupiny -sc-; k alším náre ovým formám porov. nižšie. Ako vyplýva z Habovštiakovho konštatovania v závere nej poznámke . 55 (porov. s. 335), k uvedenému etymologickému výkladu ho inšpiroval slovenský jazykovedec E. Pauliny a viaceré pripomienky k textu štúdie vyslovil aj V. Machek ako hlavný redaktor Trávní kovho zborníka. V poznámke k Habovštiakovmu autorskému textu V. Machek ozna il Habovštiakov výklad ako „veskrze p esv d ivý“ a zárove odvolal svoj predpoklad o latinskej proveniencii výrazu;8 novú interpretáciu výrazu rasca stihol V. Machek zoh adniť aj v prvom vydaní svojho etymologického slovníka: „rasca rosca resca rošt razca slc.: kmín. – Původn *rȓd-tja, od ko ene, který je v rudý a rez. Zrající okolíky jsou jakoby narezav lé. (A. Habovštiak rkp.)“ (Machek 1957: 415). V príspevku sa pokúsime o iasto né spresnenie tejto etymologickej interpretácie, a to po formálnej stránke. 2. Rekonštrukcia *rȓd-tja predpokladá prítomnosť suﬁxu *-tja, ktorý pod a F. S awského „powsta z nawarstwienia si strukturalnego formantu -ja… na podstawowe -ta, -tȕ“ (SP II: 42–43); F. S awski poukazuje v tejto súvislosti na paralelizmus substantív typu *obutja, *datja, *odětja, *dobytja a možných východiskových participiálnych formácií *obutȓ, *datȓ, *odětȓ, *dobytȓ, ako aj na psl. *vert’a (*vertja) vs. dial. *verta ‘p achta, worek’ (SP II: 43). Ako sme už uviedli, A. Habovštiak implicitne hodnotil vzťah foriem *rȓd-tja a *rȓd-tȕ (*rȓstȕ > slk. dial. rosť, rasť) ako vzťah suﬁxálnej variantnosti; z citovaného vyjadrenia F. S awského však vyplýva, že tu ide o vzťah derivácie. Psl. *rȓdtja možno teda charakterizovať ako derivát od psl. *rȓd-tȕ (*rȓstȕ).9 7 8 9 kniha.indb 168 ťažkosti fonetického charakteru (za psl. *stj by sme tu o akávali reﬂex *š > šť). K problematickosti usúvzťaž ovania slk. dial. rosca, rosť, rosťa a miestnych reﬂexov psl. *orsti (slk. dial. rásť, riasť), *orstȓ (slk. dial. rast) porov. aj Habovštiak (1958: 329). „K etymologickému výkladu, ktorý uvádza V. Machek, by boli najbližšie znenia, ktoré sa vyskytujú v oravských náre iach, a síce znenia räsca, resca. Tieto znenia sa však vyskytujú len na malej náre ovej oblasti. Okrem Oravy takéto znenia inde už nenachádzame“ (Habovštiak 1958: 329). „Pon vadž výklad Habovštiakův, podaný v tomto lánku, pokládám za veskrze p esv d ivý, odvolávám svoji domn nku, která vycházela z latinského agreste. – V. Machek“ (Habovštiak 1958: 329, ne íslovaná poznámka pod iarou). Do úvahy prichádza aj východisko v podobe psl. *rȓd-ta, ktoré však nateraz považujeme za problematické (absencia reﬂexov umož ujúcich rekonštrukciu takejto formy). – Na tomto mieste možno zárove spresniť slovotvornú charakteristiku psl. *rȓstȕ (*rȓd-tȕ). A. Habovštiak (1958: 329) sa tu obmedzuje na relatívne všeobecné konštatovanie, že ide o derivát od kore a *rȓd-, zachovaného v psl. *rȓd-rȓ, *rȓd-ja i *rȓd-ěti; zdá sa však, že psl. *rȓstȕ (*rȓd-tȕ) možno zaradiť medzi „pierwotne abstracta [tvorené pomocou suﬁxu *-tȕ – . K.] od pierwiastków werbalnych, za wiadczone najcz ciej w kolejnym stadium rozwojowym konkretyzacji (nomen acti, nomen rei, nomen instrumenti, wyjątkowo collectivum)“ (SP II: 43) – išlo by teda o derivát od psl. *rȓděti (azda abstraktum na základe participiálnej formácie s významom *‘s ervenený’?). K slovanským deverbálnym abstraktám so suﬁxom *-tȕ porov. novšie aj Wojty a- wierzowska (2003: 130n.). 9.4.2009 16:15:32 Príspevok k štúdiu slovanskej fytonymie: slk. rasca ‘Carum carvi’ 169 Derivácia typu *rȓstȕ + *-ja by pod a nášho názoru mala viesť ku vzniku formácie *rȓstja > *rȓš a,10 ktorej o akávaným reﬂexom by bolo slk. *roš a, resp. *raš a11 (v asti náre í s alšou zmenou *š > šť12 a i.). To však znamená, že ak vychádzame z psl. *rȓdtja, nedospievame k slk. rosca, rasca, a preto musíme pre tieto formy h adať inú fonetickú, resp. slovotvornú interpretáciu. 3. Rekonštrukcia „*rȓdtja > slk. rosca, rasca“ vychádza z predpokladu, že konsonant c v slk. rosca, rasca je západoslovanským reﬂexom psl. *tj.13 Pod a nášho názoru je pravdepodobnejšie, že slk. c v uvedených výrazoch je reﬂexom psl. *c – na tomto mieste vyslovujeme domnienku, že zakon enie -ca v slk. rosca, rasca je reﬂexom starého deminutívneho suﬁxu *-ȕca < *-ĭk (porov. SP I: 101, Vaillant 1974: 340–341). V takom prípade sa dá uvažovať o derivácii slk. rosť, rasť (*rȓstȕ) + -ca (*-ȕca) > *rosťca, *rasťca (*rȓstȕca), predpokladajúcej alší fonetický vývin v smere *rostca, *rastca > rosca, rasca, t. j. zjednodušenie spoluhláskovej skupiny.14 4. V úvode svojej štúdie A. Habovštiak konštatoval: „Ako sme dosia zistili, názov rasca sa vyskytuje len v slovenských náre iach. V iných jazykoch, a to ani v inoslovanských, sa pod a doterajšieho skúmania neobjavuje“ (Habovštiak 1958: 325).15 Takáto charakteristika je o to zaujímavejšia, že v prípade slk. rosť, rasť ide zjavne o starý výraz (už psl. *rȓstȕ); starobylé môžu byť aj jeho deriváty rasca, rosca (*rȓst-ȕca), resp. i raš 16 – znamenalo by to, že sa tu stretávame s praslovanskými dialektizmami ( i regionalizmami) obmedzenými len na sloven inu, resp. len na asť jej náre í. Zdá sa však, že po piatich desaťro iach od uverejnenia Habovštiakovej štúdie možno pre slk. rasca (resp. pre výrazy s ním súvisiace) predsa len uviesť ur ité inoslovanské paralely, aj ke nateraz iba nejednozna né, resp. zna ne hypotetické. 10 11 12 13 14 15 16 kniha.indb 169 Porov. napr. psl. * istȓ (*(s)kīd-t-) vs. * ist-ja > * iš a (ESSJa IV: 132; SP II: 217). Nemožno celkom vylú iť, že od predpokladaného *raš a bolo odvodené východoslovenské dial. raš ka, raś ka (z toho po zjednodušení spoluhláskovej skupiny raška); presved ivejší je však azda názor A. Habovštiaka (1958: 330), pod a ktorého je to „zdrobnená forma od slov rasc, raś “ (tamže), t. j. od reálne doložených výrazov. Autor správne vysvet uje vznik formy rasc z pôvodného rasť, no o forme raś sa nezmie uje – nateraz nie je jasné, i tu ide len o nejakú obmenu zmieneného *raš a, resp. i sa tu dá uvažovať o východiskovom *rȓš ȕ < *rȓst-jȕ (slovotvorný variant k psl. *rȓst-ja?). V tejto súvislosti nemusí byť nezaujímavé ma . dial. róstya (porov. pozn. . 15) – ide tu azda o prevzatie zo slk. dial. *rošťa (*rȓst-ja), alebo treba pre uvedený ma arský dialektizmus h adať iné etymologické východisko? Takýto predpoklad môže zárove viesť k úvahám o problematickej fonetickej evolúcii *dtj > *dc > sc. Porov. slk. pasca, ktoré možno interpretovať ako *pastca (*past-ȕca), o je zdrobnenina od pasť (*pastȕ). – Na „obdobné tvary“ pri slk. rasca a pasca upozor uje už A. Habovštiak (1958: 329), neuvažuje tu však o prítomnosti suﬁxu -ca < *-ȕca. Odvolávajúc sa na Szinnyeiho slovník ma arských náre í z konca 19. stor., autor alej pripomína, že v ma arských náre iach z okolia Nitry bol v r. 1841 zaznamenaný názov rasce róstya, ktorý „pochádza teda zo slovenského prostredia“ (Habovštiak 1958: 328, bez uvedenia konkrétnej východiskovej formy; k možnému riešeniu porov. pozn. . 12 v tejto štúdii), pri om alej dodáva: „Iná v ma arských náre iach a v spisovnom jazyku sa názov rasca ani podobné názvy vôbec nevyskytujú“ (tamže). Príslušné slovenské pomenovania rasce však boli zrejme prevzaté do viacerých ma arských náre í južného Slovenska: akademický Nový ma arský náre ový slovník uvádza aj výrazy ráska (ÚMT IV: 674; Bidovce/Magyarbőd, okres Košice-okolie: zo slk. dial. raška), rasztya (tamže: 676; udovítová/Lajos, okres Nitra: zo slk. dial. rasťa) i rosztya (tamže: 767; Ladice/Barslédec, okres Zlaté Moravce: zo slk. dial. rosťa). Porov. poznámku . 11. 9.4.2009 16:15:32 170 ubor Králik 4.1. SRNG (XXXV: 201) uvádza substantívum ȉȇȊȏá ‘ȊȇȉȆǹȘ ȋȉǹǻǹ, ȀǹǼȄȌȑǹȗȒǹȘ ȈȇȊǾǻȔ ȄȕȆǹ’ (Pskov), ktoré možno interpretovať17 dvojako: – 1. Ide o reﬂex pôvodného *orstȕca, predstavujúceho zdrobneninu18 od psl. *orstȓ/*orstȕ, súvisiaceho s psl. *orsti (porov. ESSJa XXXII: 207–208). V takom prípade tu treba konštatovať sémantickú evolúciu typu *‘ o rastie, vyrastá a pod.’ > ‘tráva; konkrétny druh trávy’.19 – 2. Alternatívny výklad h adá možné etymologické východisko v už zmienenom *rȓstȕca (> rus. dial. *ȉȇȊȋȏá > ȉȇȊȏá) a predpokladá tu pôvodnú motiváciu typu *‘hrdzavá, ervenastá tráva’; k sémantike porov. rus. ȉȔǿȁȂ, ktoré je v dialektoch tej istej oblasti (Pskov)20 doložené aj ako substantivizované adjektívum s významom ‘ȊȇȉȆǹȘ ȋȉǹǻǹ ǻȇ ȄȕȆȌ’ (SRNG XXXV: 304) a v kone nom dôsledku je odvodené od rovnakého kore a (ide. *h1reudh-).21 4.2. Na záver poukážeme na jedno bulharské obscurum. BER (VI: 378) uvádza ako samostatné heslo adjektívum ȉȓȊȇǻ, vystupujúce v spojení ȉȓȊȇǻǹ ǺȁȄȃǹ ‘ȉǹȊȋǾȆȁǾ, Ȋ ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȄǾȃȌǻǹ ȈȇȉȘȀǹȆȇ’ (zo slovníka N. Gerova); príslušný výraz sa v BER hodnotí ako nejasný, pri om sa neuvádzajú nijaké možnosti jeho výkladu. V súvislosti s témou tohto príspevku považujeme za možné vysloviť hypotézu, že adjektívum ȉȓȊȇǻ je derivátom od substantíva *ȉȓȊ, ktoré môže byť reﬂexom22 pôvodného *ȉȓȊȋ < psl. *rȓstȓ ‘hrdzavá, ervenastá rastlina (tráva)’; konkretizujúce i vysvet ujúce spojenie ȉȓȊȇǻǹ ǺȁȄȃǹ mohlo azda vzniknúť v dôsledku deetymologizácie bulh. *ȉȓȊ. Prirodzene, pokia nepoznáme konkrétny rastlinný druh, na ktorý sa ozna enie 17 18 19 20 21 22 kniha.indb 170 Za predpokladu, že spoluhlásková skupina Ȋȏ vznikla zjednodušením pôvodného *Ȋȋȏ. Rus. dial. ȉȇȊȏá, majúce prízvuk na poslednej slabike, vyhovuje akcentologickej charakteristike derivátov tvorených suﬁxom *-ȕca: „Wyrazy na -ȕca wykazują zasadniczo akcentuacj ostatniej zg oski“ (SP I: 101). Porov. novšie komentár autorov ESUM k sémantike ukr. dial. ȉȇȊȋ, využívaného v udovej fytonymii: „ȉǾȀȌȄȕȋǹȋ ȀǻȌǿǾȆȆȘ i ȃȇȆȃȉǾȋȁȀǹȏiȟ ȀȆǹȐǾȆȆȘ iȅǾȆȆȁȃǹ, Ȉȇǻ’ȘȀǹȆȇǼȇ Ȁ ǽiєȊȄȇǻȇȅ ȉȇȊȋú“ (ESUM V: 124). Ide azda o ten istý, resp. o blízky rastlinný druh? V uvedenej súvislosti si zrejme zaslúžia pozornosť aj iné východoslovanské fytonymá odvodené od kore a ȉȇȊȋ-. Na tomto mieste uve me aspo rus. dial. (Riaza , Irkutsk) ȉȇȊȋȁȄȕ ‘psiarka kolienkatá (Alopecurus geniculatus L.)’, ktoré sa v ESSJa (XXXII: 200) zara uje medzi reﬂexy psl. *orstilo/ *orstilȕ, predstavujúceho „ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ Ȋ ȊȌȍ[ȍȁȃȊȇȅ] -ilo ȇȋ ȇȊȆȇǻȔ ǼȄ[ǹǼȇȄǹ] *orsti“ (tamže). Nie je vylú ené, že aj tento výraz možno usúvzťažniť s rekonštruovaným psl. *rȓstȕ (*rȓd-tȕ) ‘nie o ervené a pod.’; z h adiska sémantickej motivácie (dôležitosť príznaku farby pre nomináciu) porov. názvy typu slk. psiarka plavá, es. psárka plavá, po . wyczyniec czerwonożó ty, angl. red-yellow foxtail (grass), nem. gelbrotes (ziegelrotes) Fuchsschwanzgras, tal. coda di topo arrossata, novogr. alwpškouroj o purÒcrouj a i., ozna ujúce blízky druh psiarky (bot. Alopecurus aequalis; synonymné názvy: Alopecurus aristulatus Michx., Alopecurus fulvus Sm., Alopecurus geniculatus L. var. natans Wahlenb. – bližšie Porcher 2007). Nepochybnou slabinou takejto interpretácie je jej slovotvorný aspekt, ke že suﬁx *(-i)-lo slúži na tvorbu deverbatív (porov. SP I: 103–104). Porov. však rus. dial. ȃȇȊȋúȄȕ ‘ȃȇȊȋȔȄȕ’ (SRNG XV: 75, Tver), ktoré je zrejme variantom o akávaného reﬂexu psl. *kostyljȕ, odvodeného od psl. *kostȕ (porov. ESSJa XI: 167; k suﬁxu *-yl- v denominálnych derivátoch porov. SP I: 112) – bolo by teda rus. dial. ȉȇȊȋȁȄȕ ‘Alopecurus geniculatus L.’ analogickým variantom východiskového *ȉȇȊȋȔȄȕ < *rȓst-yljȕ, od psl. *rȓstȕ? Za predpokladu zjednodušenia koncovej spoluhláskovej skupiny -Ȋȋ: „Ǜ ǼȉȌȈȁȋǾ -Ȋȋ (ȊȋǺȓȄǼ. -ñòú ȁȄȁ -ñòü), -ȑȋ(ȕ), -ǿǽ(ȕ) ȇǺȁȃȆȇǻǾȆȁȘȋ ȁȀǼȇǻȇȉ ȀǹȈǹȀǻǹ Ȋǹȅȇ ȈȓȉǻȁȋǾ ȊȓǼȄǹȊȆȁ...“ (Mladenov 1979: 147, tam aj prípady ȃȇȊ(ȋ), ȅȇȊ(ȋ), ǺȇȄǾȊ(ȋ), ȈǹȃȇȊ(ȋ), ȉǹǽȇȊ(ȋ), ȄȁȊ(ȋ) a i.). 9.4.2009 16:15:33 Príspevok k štúdiu slovanskej fytonymie: slk. rasca ‘Carum carvi’ 171 ȉȓȊȇǻǹ ǺȁȄȃǹ vzťahovalo, zostáva táto hypotéza po svojej sémantickej stránke (motivácia konkrétnou farbou) len špekulatívnou domnienkou.23 Literatúra BER: Bălgarski etimologi en re nik, Soﬁja 1962n. ESSJa: Etimologi eskij slovar’ slavianskich jazykov. Praslavianskij leksi eskij fond, Moskva 1974n. ESUM: Etymolohi nyj slovnyk ukrajins’koji movy, Kyjiv 1978n. Habovštiak 1958: Habovštiak, A., Pomenovanie rasca v slovenských náre iach. In: Machek, V. et al. (eds.), Studie ze slovanské jazykovědy. Sborník k 70. narozeninám akademika Františka Trávní ka, Praha, 325–335. HSSJ: Historický slovník slovenského jazyka, Bratislava 1991–2008. Kálal 1923: Kálal, M., Slovenský slovník z literatúry aj náre í, Banská Bystrica. Machek 1954: Machek, V., eská a slovenská jména rostlin, Praha. Machek 1957: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského a slovenského, Praha. Mladenov 1979: Mladenov, S., Istorija na bălgarskija ezik. Prevod i redakcija na prof. d-r Ivan Duridanov ot nemskoto izdanie prez 1929 g., Soﬁja. Novák 1933: Novák, ., Prípady rat-, lat- za praslov. ort-, olt- v sloven ine (Ich zemepisné rozšírenie a výklad; s mapou). In: Mráz, A. et al. (eds.), Sborník na po esť Jozefa Škultétyho, Tur iansky Svätý Martin, 576–608. Porcher et al. 2007: Porcher, M. H. et al., Sorting Alopecurus Names. Multilingual Multiscript Plant Name Database – A Work in Progress, Faculty of Land & Food Resources, The University of Melbourne, Australia. Online: http://www.plantnames.unimelb.edu.au/Sorting/ Alopecurus.html (prístup: 2. marca 2008). SP: S ownik pras owiański, Wroc aw etc. 1974n. SRNG: Slovar’ russkich narodnych govorov, Leningrad (Sankt-Peterburg) 1965n. ÚMT: Új magyar tájszótár, Budapest 1979n. Vaillant 1974: Vaillant, A., Grammaire comparée des langues slaves. Tome IV. La formation des noms, Paris. Wojty a- wierzowska 2003: Wojty a- wierzowska, M., Pras owiańskie abstractum. Suﬁksalne nomina actionis (Formacje z podstawowym suﬁksalnym -n-, -t-), Warszawa. A Contribution to the Study of Slavonic Phytonymy: Slovak rasca ‘Caraway (Carum carvi)’ The article discusses the etymology of Slovak rasca, dial. rosca ‘caraway’, proposed by A. Habovštiak (1958) and accepted by V. Machek (1957): from Slavonic *rȓd-tja 23 kniha.indb 171 Referát vznikol v rámci projektu Vedeckej grantovej agentúry Ministerstva školstva Slovenskej republiky a Slovenskej akadémie vied (VEGA; . 2/0129/08). Podstatná asť textu bola napísaná po as nášho študijného pobytu na Porýnskej univerzite Friedricha Wilhelma v Bonne, umožneného nadáciou Alexander von Humboldt-Stiftung. 9.4.2009 16:15:33 172 ubor Králik (cf. Slavonic *rȓd-ěti ‘to grow red’, *rȓd-rȓ ‘red’, *rȓd-ja ‘rust’, etc. ~ Indo-European *h1reudh- ‘red’); the name is motivated by the colour of ripe caraway plants used for culinary purposes. – In the author’s opinion, *rȓd-tja should have yielded *rȓstja > *rȓš a in late Common Slavonic and *raš a, *roš a (secondarily *rašťa, *rošťa) in Slovak; the forms rasca, rosca should rather be explained as *rastca, *rostca < *rȓst-ȕca (diminutive of *rȓstȕ < *rȓd-tȕ, originally an abstractum (*‘something red’ > ‘red plant, etc.’) derived from *rȓd-ěti). Possible cognates for this word in other Slavonic languages might be Russian dial. roscá (*rostcá) ‘sort of weed growing in ﬂax ﬁelds’ and Bulgarian *răs(t) (cf. Bulgarian răsova bilka ‘plant used for healing cut wounds’); some Slovak dialectal derivatives from *rȓstȕ ‘caraway’ were also loaned into Hungarian dialects of southern Slovakia. Jazykovedný ústav . Štúra SAV Panská 26, 813 64 Bratislava 1, Slovenská republika kralik@juls.savba.sk kniha.indb 172 9.4.2009 16:15:33 . *paxati . ǜȄ. *paxati, ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆȔȂ Ȇǹ ǻȊǾȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ, ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȁȋ ȃ ȐȁȊȄȌ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȋȉȌǽȆȔȎ ȊȄȇǻ. ǜȄǹǼȇȄ ȆǾ ȁȅǾǾȋ ȇǺȒǾȈȉȁȆȘȋȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ. Ƕȋȇȋ ǼȄǹǼȇȄ ǻȎȇǽȁȋ ǻ ȑȁȉȇȃȁȂ ȃȉȌǼ ȃȇȆȋǾȃȊȋȇǻ ȁ ȊȄȌǿȁȋ ȊȉǾǽȊȋǻȇȅ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȉǹȀȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ. ǫȉǹǽȁȏȁȇȆȆȇ ǻ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǾ ǽȄȘ ǼȄ. *paxati ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȇȊȆȇǻȆȔǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ: ‘ȅǾȊȋȁ; ȐȁȊȋȁȋȕ’, ‘ǽȌȋȕ, ǻǾȘȋȕ’, ‘ȁȀǽǹǻǹȋȕ ȀǹȈǹȎ’, ‘ǽǾȄǹȋȕ’, ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȀǾȅȄȗ, ȈǹȎǹȋȕ’. ǝȇ ȃȇȆȏǹ ȇȊȋǹǾȋȊȘ ȆǾǻȔȘȊȆǾȆȆȔȅ ȎǹȉǹȃȋǾȉ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ ȅǾǿǽȌ Ȗȋȁȅȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅȁ: ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ Ȅȁ ȊǻȘȀȕ ȅǾǿǽȌ Ȗȋȁȅȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅȁ, ȁȄȁ Ȁǹ ǼȄ. *paxati ȊȋȇȘȋ ǼǾȆǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ȇȅȇȆȁȅȔ. ǧȋ ȈȇȆȁȅǹȆȁȘ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔȎ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ ȀǹǻȁȊȁȋ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȈȇȁȊȃȇǻ ȁ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ ȈȇǽǺȇȉ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȎ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȂ. ǣǹȃ ȈȉǹǻȁȄȇ, Ȉȉȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȀǹȏȁȁ ȖȋȇǼȇ ǼȄǹǼȇȄǹ ȇǽȆȇ ȁȀ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȈȉȇȁȀǻȇȄȕȆȇ ȈȉȁȆȁȅǹǾȋȊȘ Ȁǹ ȇȊȆȇǻȆȇǾ ȁ ȁȊȎȇǽȆȇǾ. ǨȉȁǻǾǽǾȅ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȁȀ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ǻǾȉȊȁȂ. ǭ. ǥȁȃȄȇȑȁȐ ȊȇȇȋȆȇȊȁȄ ǼȄ. *paxati ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȀǾȅȄȗ, ȈǹȎǹȋȕ’ Ȋ Ȅȁȋ. pošn ‘ȀǹȊǾȘȆȆȇǾ ȈȇȄǾ’ (Miklosich 1886: 230), ȃȇȋȇȉȇǾ Ȉȇ ȆǾȃȇȋȇȉȔȅ ǽǹȆȆȔȅ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȇȋȆǾȊǾȆȇ ȃ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘȅ ȁȀ ǺǾȄȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ (Fraenkel 1955–1965: 641). ǜȄǹǼȇȄ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ’ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄȘȄȊȘ Ȋ ȇȊǾȋ. fadin (fadyn) ‘ȃȇȄȇȋȕ, ȉǹȊȃǹȄȔǻǹȋȕ’, ǹȉȅ. hatanem ‘ȉǹȊȃȇȄȇȋȕ, ȉǹȀȉǾȀǹȋȕ’, hatu ‘ȇȊȋȉȔȂ’, ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ ǻȇȀǻȇǽȁȅȔȅȁ ȃ ȁ.-Ǿ. *pad- ȁȄȁ *pat- (Petersson 1922: 4). Ǜ ȊȄȇǻǹȉǾ ǥ. ǭǹȊȅǾȉǹ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃǹȘ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇȊȋȕ ǼȄ. *paxati ‘ȈǹȎǹȋȕ’ ȇȋ ‘ȅǾȊȋȁ’, ǹ ǼȄ. *paxati ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȘȎ ‘ǽȌȋȕ, ǻǾȘȋȕ’, ‘ȁȀǽǹǻǹȋȕ ȀǹȈǹȎ’ ȈȉȁȀȆǹǾȋȊȘ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȅ ȈǹȎȆýȋȕ, ȁ ǻȊȘ Ȗȋǹ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃǹȘ ǼȉȌȈȈǹ ǻȔǻȇǽȁȋȊȘ ȁȀ ȀǻȌȃȇȈȇǽȉǹǿǹȆȁȘ (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, IV: 220, 221, ȋǹȅ ǿǾ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǹ; ǰǾȉȆȔȎ 1994, II: 15). Ǚ. ǛǹȂǹȆ, ǹ ǻȊȄǾǽ Ȁǹ Ȇȁȅ ȁ ǽȉȌǼȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁ, ȈȇȄǹǼǹȄȁ, Ȑȋȇ ǻȊǾ ȈǾȉǾȐȁȊȄǾȆȆȔǾ ǻȔȑǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȃȇȆȋǾȃȊȋȌǹȄȕȆȇ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆȆȇȂ ȉǾǹȄȁȀǹȏȁǾȂ ǺȇȄǾǾ ȇǺȒǾǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǽǾȄǹȋȕ’, ȇȋȅǾȐǾȆȆȇǼȇ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȁ ȈȇȄȕȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ. ǧȆ ȊǺȄȁǿǹȄ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ǼȄǹǼȇȄ c Ȅȁȋ. púošiu, púošti ‘ȐȁȊȋȁȋȕ’ (< ȁ.-Ǿ. *pēk’-/*pōk’‘ȐȁȊȋȁȋȕ’), ȈȇȘǻȄǾȆȁǾ -xa ȇȆ ȇǺȓȘȊȆȘȄ ȃǹȃ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋ ȈǾȉǾȊȋȉȇȂȃȁ ȈǹȉǹǽȁǼȅȔ Ȉȇ ȋȁȈȌ ǼȄ. *maxati, *mašї (Vaillant–Notule 1964: 90–91). Ǩȇ ȇǽȆȇȂ ȁȀ ǻǾȉȊȁȂ *paxati ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȀǾȅȄȗ’ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇ ȇȋ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȇȉȌǽȁȘ, Ȋ ȈȇȅȇȒȕȗ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȁȄǹȊȕ ȇǺȉǹǺȇȋȃǹ ȀǾȅȄȁ, ȁ Ȇǹ Ȗȋȇȅ ȇȊȆȇǻǹȆȁȁ ȊǺȄȁǿǹȄȇȊȕ Ȋ Ȅǹȋ. pastinum ‘ȅȇȋȔǼǹ’, p la (< pasla) ‘ȀǹȊȋȌȈ’ (Ȋȉ. Havet 1879: 85; Froehde 1890: 208; Pedersen 1895: 52 ȁ ǽȉ.). ǪȇǺȊȋǻǾȆȆȇ Ȗȋǹ ǻǾȉȊȁȘ ȈȇȄȌȐȁȄǹ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ǻ ǽȇȃȄǹǽǾ ǣȄȖȉ ǤǾȍǾǻȉ (Le Feuvre 2007: 295–306) Ȇǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅ ȊȁȅȈȇȀȁȌȅǾ ǻ ǚǾȄǼȉǹǽǾ ǻ 2006 Ǽ. ǣȄȖȉ ǤǾȍǾǻȉ ȀǹǽǹǾȋȊȘ ǻȇȈȉȇȊȇȅ: ǻȇȊȎȇǽȘȋ Ȅȁ ǼȄǹǼȇȄȔ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȈǹȎǹȋȕ, to plough’ ȁ ‘ȅǾȊȋȁ, to sweep’ ȃ ȇǽȆȇȅȌ ǼȄǹǼȇȄȌ ȁȄȁ Ȗȋȇ ǽǻǹ ȉǹȀȆȔȎ ǼȄǹǼȇȄǹ? Ǜ ȎȇǽǾ ǹȆǹȄȁȀǹ ȉǹȀȆȔȎ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ǻǾȉȊȁȂ ǹǻȋȇȉ kniha.indb 173 9.4.2009 16:15:33 174 ǤȗǺȇǻȕ Ǜ. ǣȌȉȃȁȆǹ ȈȉȁȎȇǽȁȋ ȃ ǻȔǻȇǽȌ ȇ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ ȋȉȌǽȆȇ ǻȔǻǾȊȋȁ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȅǾȊȋȁ’ ȁȀ ‘ȈǹȎǹȋȕ’ ȁȄȁ vice versa. Ǩȇ ȅȆǾȆȁȗ ǣȄȖȉ ǤǾȍǾǻȉ, ȊȇǻȈǹǽǾȆȁǾ ǼȄǹǼȇȄȇǻ ǻȋȇȉȁȐȆȇ. ǧȆǹ ȈȇȄǹǼǹǾȋ, Ȑȋȇ ȉȌȊȊȃ. ȈǹȎǹȋȕ ȀǾȅȄȗ ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȁ.-Ǿ. *peh2g- ‘to plant a tool into the ground’ (‘ǻǺȁǻǹȋȕ, ǻȃȇȄǹȐȁǻǹȋȕ’), ȇȋ ȖȋȇǼȇ ȃȇȉȆȘ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȇ ȁȅȘ *peh2 gso- (> ǽȉ.-ȁȆǽ. paká- ‘ȐȄǾȆ, ȃȉȔȄȇ’), ȈǾȉǻȇȆǹȐ. ‘ȋȇ, Ȑȋȇ ǻǺȁȋȇ, ǻȃȇȄȇȐǾȆȇ’, ȇȋȊȗǽǹ ǹȆǹȋȇȅȁȐǾȊȃȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈǹȎ’ ȁ «ȀǾȅȄǾǽǾȄȕȐǾȊȃȇǾ» ‘ȀǹȊȋȌȈ’. ǪȄǹǻ. *paxati ȋȇȄȃȌǾȋȊȘ ȃǹȃ ǽǾȆȇȅȁȆǹȋȁǻ ȇȋ *peh2 gso- Ȋ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȃȇȈǹȋȕ ȀǹȊȋȌȈȇȅ’. ǚȔȄȁ ȈȇȈȔȋȃȁ ȈȉȇȁȀǻǾȊȋȁ ǼȄ. *paxati ȇȋ ȁ.-Ǿ. *p -/*pə- ‘ȈǹȊȋȁ’, ‘ȃȇȉȅȁȋȕ, Ȉȁȋǹȋȕ’ (> ȊȄǹǻ. *pasti). Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ȈȉȁȀȆǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ «ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃǹȘ ȊȋȇȉȇȆǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȁȀǻǾȊȋȆȔǾ ȋȉȌǽȆȇȊȋȁ, Ȇȇ ȆȌǿȆȇ ȈȉȁȆȘȋȕ ǻȇ ǻȆȁȅǹȆȁǾ, Ȑȋȇ ȅǾȊȋǹ, ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇ ȊȄȇǿȁǻȑȁǾ ǽȄȘ ȈǹȊȋǺȁȒ ȁ ȀǹǼȇȆȇǻ, ȅȇǼȄȁ ȊȐȁȋǹȋȕȊȘ ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȈȉȁǼȇǽȆȔȅȁ ǽȄȘ ȈǹȎȇȋȔ» (ǰǾȉȆȔȎ 1994, II: 14). ǛȊǾ Ȗȋȁ ǻǾȉȊȁȁ ȈȇȊȋȉȇǾȆȔ Ȇǹ ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȆȇȅ ȅǹȋǾȉȁǹȄǾ, Ȇǹ ȊȇȇȋȆǾȊǾȆȁȁ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȍǹȃȋȇǻ ȁ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȁȀ ȉǹȀȆȔȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȇȋȊȌȋȊȋǻȌȗȋ ȈȇȈȔȋȃȁ ǹȆǹȄȁȀǹ ǻȊǾȂ ȊȇǻȇȃȌȈȆȇȊȋȁ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȘǻȄǾȆȁȂ. Ǩȉȁ ȑȁȉȇȃȇȅ ȉǹȀǺȉȇȊǾ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȇȊȇǺȇǼȇ ǻȆȁȅǹȆȁȘ ȃ ȊǾǺǾ ȋȉǾǺȌǾȋ ǹȆǹȄȁȀ ǻȆȌȋȉȁȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ. ǨȌȋȕ ȃ ȉǹȊȃȉȔȋȁȗ ǻȆȌȋȉǾȆȆǾȂ ȍȇȉȅȔ ǼȄǹǼȇȄǹ ȄǾǿȁȋ ȐǾȉǾȀ ǹȆǹȄȁȀ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ, ǻȔȘȊȆǾȆȁǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉǹ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ ȅǾǿǽȌ ȇȋǽǾȄȕȆȔȅȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅȁ, ǻȇȊȊȋǹȆȇǻȄǾȆȁǾ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔȎ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ. Ǩȉȁ ȉǾȑǾȆȁȁ ȖȋȇǼȇ ǻȇȈȉȇȊǹ ȇȊȇǺȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȗȋ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁǾ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔǾ ǽǹȆȆȔǾ. ǡȅǾȆȆȇ Ȗȋȁ ȁȊȋȇȐȆȁȃȁ, ǻ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȈȇȄȆȇȅ ǻȁǽǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȒȁǾ ȊǾȅǹȆȋȁȃȌ ǼȄǹǼȇȄǹ ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȎ ȇȋ ȆǾǼȇ, ǽǹȗȋ ȅǹȋǾȉȁǹȄ, ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȔȂ ǽȄȘ ǻȔǻȇǽȇǻ ȇ ȎǹȉǹȃȋǾȉǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ ȅǾǿǽȌ ȉǹȀȆȔȅȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅȁ ǼȄ. *paxati. ǥǹȋǾȉȁǹȄ ȈȇȃǹȀȔǻǹǾȋ, Ȑȋȇ ǼȄ. *paxati ȁȅǾǾȋ ȑȁȉȇȃȌȗ ȊȍǾȉȌ ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁȘ, Ȑȋȇ ȆǾ ȅȇǼȄȇ ȆǾ ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ ȌǼȄȌǺȄǾȆȁȗ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȉǹȀȄȁȐȁȂ, ȉǹȊȈǹǽȌ ǻȆȌȋȉǾȆȆȁȎ ȊǻȘȀǾȂ. Ǜ ȈȉȇȏǾȊȊǾ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ǼȄǹǼȇȄ, ǻȃȄȗȐǹȘȊȕ ǻ ȉǹȀȆȔǾ ȃȇȆȋǾȃȊȋȔ, ȆǹȐȁȆǹǾȋ ȊȇȇȋȆȇȊȁȋȕȊȘ Ȋ ȉǹȀȆȔȅȁ ȇǺȓǾȃȋǹȅȁ, ȁ ǻ ȊȇȐǾȋǹȆȁȁ Ȋ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȅȁ ȇǺȓǾȃȋǹȅȁ (ȀǾȉȆȇ, ȈȇǻǾȉȎȆȇȊȋȕ ȐǾǼȇ-Ȅ., ȀǾȅȄȘ ȁ ȋ.Ȉ.) ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ǼȄǹǼȇȄǹ ȇǺȇǼǹȒǹǾȋȊȘ ȆȇǻȔȅȁ ȊȅȔȊȄǹȅȁ, ȃȇȆȃȉǾȋȁȀȁȉȌǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ Ȉȉȁǻȇǽȁȋ ȃ ȍȇȉȅȁȉȇǻǹȆȁȗ ȆȇǻȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȗȋ ȊǹȅȇȊȋȇȘȋǾȄȕȆȔȂ ȊȋǹȋȌȊ. Ǧǹ ǺǹȀǾ ȆȇǻȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ȍȇȉȅȁȉȌȗȋȊȘ ȆȇǻȔǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ ȁ ǻȀǹȁȅȇȊǻȘȀȁ. ǪȌȒǾȊȋǻǾȆ ȁ ȃȌȄȕȋȌȉȆȔȂ ȍǹȃȋȇȉ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ǼȄǹǼȇȄ ȍȌȆȃȏȁȇȆȁȉȌǾȋ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȊȍǾȉǹȎ ȎȇȀȘȂȊȋǻǾȆȆȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȐǾȄȇǻǾȃǹ. Ǧǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ǽǹȄǾȃȇ ȇȋȊȋȇȘȒȁǾ ǽȉȌǼ ȇȋ ǽȉȌǼǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȉǹȊȒǾȈȄǾȆȁȘ ǼȄ. *paxati Ȇǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁǾ ȇȅȇȆȁȅȔ Ȉȇǽ ǻȄȁȘȆȁǾȅ ȉǹȀȆȔȎ ȍǹȃȋȇȉȇǻ – ȈȉǾȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ, ȍȌȆȃȏȁȇȆȁȉȇǻǹȆȁȘ ǼȄǹǼȇȄǹ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȊȍǾȉǹȎ ȎȇȀȘȂȊȋǻǾȆȆȇȂ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȐǾȄȇǻǾȃǹ. ǨȇȈȔȋǹǾȅȊȘ ȈȉȇȊȄǾǽȁȋȕ, ȃǹȃ ȍȇȉȅȁȉȇǻǹȄȇȊȕ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǾ ȆǹȈȇȄȆǾȆȁǾ ǼȄǹǼȇȄǹ. ǥȇǿȆȇ ǻȔǽǾȄȁȋȕ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ǼȉȌȈȈ ǻȀǹȁȅȇȊǻȘȀǹȆȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ. ǜȄ. *paxati ȊȄȌǿȁȋ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ȉǹȀȆȔȎ ǽǾȂȊȋǻȁȂ, ȋȇȄȕȃȇ Ȇǹ ȈǾȉǻȔȂ ǻȀǼȄȘǽ Ȇȁȃǹȃ ȆǾ ȊǻȘȀǹȆȆȔȎ ȅǾǿǽȌ ȊȇǺȇȂ. Ǜ ȅǹȋǾȉȁǹȄǾ, ȈȉǾǽȇȊȋǹǻȄȘǾȅȇȅ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ ǽȁǹȄǾȃȋǹȅȁ, ǽȇȅȁȆȁȉȌȗȋ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǽȌȋȕ, ǻǾȘȋȕ’~ ‘ȉǹȀǻǾǻǹȋȕȊȘ’ ~ ‘ȅǹȎǹȋȕ’. ǧǺȒȌȗ ȇȊȆȇǻȌ ȖȋȁȎ ǽǾȂȊȋǻȁȂ ȊȇȊȋǹǻȄȘǾȋ ǽǻȁǿǾȆȁǾ ǻȇȀǽȌȎǹ (Ȋȉ. Ȍ ǝǹȄȘ ȈǹȎǹȋȕ ‘ǽȌȋȕ, ȆǹǻǾǻǹȋȕ ȅǹȑǹ, ǽǹǻǹȋȕ ǻȇȀǽȌȎȌ ȋǾȐǾȆȕǾ’). Ǩȉȁ ȊȁȄȕȆȇȅ ǻȀȅǹȎǾ ȉȌȃȁ ȁȄȁ kniha.indb 174 9.4.2009 16:15:34 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȊȄǹǻ. *paxati 175 ȃǹȃȇǼȇ-Ȅ. ȇȉȌǽȁȘ ǻȇȀȆȁȃǹǾȋ ǻȇȀǽȌȑȆǹȘ ȊȋȉȌȘ, ȃȇȋȇȉǹȘ ǻȔȀȔǻǹǾȋ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ǻ ȇǺȓǾȃȋǾ, ȊȇȇǺȒǹǾȋ ǾȅȌ ȄǾǼȃȇǾ ǽǻȁǿǾȆȁǾ. ǛȀǹȁȅȇȊǻȘȀȕ ȖȋȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǻ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȈȇȄȆȇȅ ǻȁǽǾ ȈȉȇȊȄǾǿȁǻǹǾȋȊȘ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ: Ȋȉ. ǽȉ.-ȉȌȊȊȃ. ȈǹȎǹȋȁ ‘ǻǾȘȋȕ, ǻȀǻȁǻǹȋȕȊȘ’, ȈǹȎǹȋȁȊѧ ‘ȉǹȀǻǾǻǹȋȕȊȘ’ (Ȋȉ. ǮȇȉȌǼǻȁ ǹȃȁ ǿȁǻȁ ȈǹȑȌȋȊȘ) (ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1903, II: 891), Ȋȋ.-ȉȌȊȊȃ. ȈǹȎǹȋȁ ‘ȅǹȎǹȋȕ, ȉǹȀȅǹȎȁǻǹȋȕ’ (ǪȄǩǸ XI–XVII ǻǻ. 14: 176), ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȈǹȎáȋȕ ‘ȉǹȀǻǾǻǹȘȊȕ, ǻȇȄȇȐǹȊȕ Ȉȇ ȀǾȅȄǾ, ȀǹȅǾȋǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȇ. (ȇ ǽȄȁȆȆȇȂ ȇǽǾǿǽǾ)’, Ȋȉ. ǷǺȃȁ ǽȄȁȆȆȔǾ ȆȇȊȁȄȁ, ȎǻȇȊȋ ȊȆǾǼ ȈǹȑǾȋ (Ǥǹȋǻ. ǪǪǩ), Ȇǹ ȇȋȈáȎ ȆǹȉǾȐ. ‘Ȇǹȇȋȅǹȑȕ’ (ȋǻǾȉ., ȈȊȃ.) (ǪǩǦǜ 25: 289, 267), ȊȄȇǻǾȆ. pahljáti ‘ȇǺȅǹȎȁǻǹȋȕ ǻǾǾȉȇȅ’ (Pleteršnik 1894–1895, II: 3), ȅǹȃǾǽ. ȈǹǻȆǾ ‘ȈȇǻǾȘȋȕ, ȈȇǽȌȋȕ’, ‘ǻȀȅǹȎȆȌȋȕ (ȃȉȔȄȕȘȅȁ, ȉȌȃǹǻȇȅ ȁ ȋ.Ȉ.)’ (ǡ–Ǫ) ȁ ȋ.Ȉ. ǪǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ‘ǻǾȘȋȕ, ǽȌȋȕ’ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȆȇ ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁǾ ǼȄǹǼȇȄǹ ǻ ǹȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǻ ȅǹǼȁȐǾȊȃȇȅ ȇǺȉȘǽǾ ȇȐȁȒǾȆȁȘ, ȇȊǻȇǺȇǿǽǾȆȁȘ (ȈȌȋǾȅ ȀȆǹȎǹȉȊȋǻǹ) ȈȇȄȘ ȇȋ ǻȄȁȘȆȁȘ ȀȄȇǼȇ ǽȌȎǹ ȁȄȁ ȆǹȈȌȒǾȆȆȇȂ ȆǾǽȇǺȉȔȅ ȐǾȄȇǻǾȃȇȅ ȈȇȉȐȁ (ȃȉǾȊȋȕȘȆǾ ȈȉȁǺǾǼǹȗȋ ȃ ȋǹȃȇȅȌ ȈȇȊȇǺȁȗ ȀȆǹȎǹȉǾȂ ǻ ȊȄȌȐǹǾ ǽȇȄǼȇǻȉǾȅǾȆȆȇȂ ȀǹȊȌȎȁ, ǹ ȋǹȃǿǾ ȈǹǽǾǿǹ Ȋȃȇȋǹ ǻ ȈǹȊȋǺȁȒȆȇǾ ǻȉǾȅȘ) (ǪǩǦǜ 23: 243; ǥǾȉȃȌȄȇǻǹ 1984: 122–123). ǥǹȎȇȇǺȉǹȀȆȔȅ ǽǻȁǿǾȆȁǾȅ Ȋ ȈȇȅȇȒȕȗ ȅǾȋȄȔ, ǻǾȆȁȃǹ ȁ ȋ.Ȉ. ȇȐȁȒǹǾȋȊȘ ȈȇǻǾȉȎȆȇȊȋȕ ȇȋ ǼȉȘȀȁ, ȅȌȊȇȉǹ ȁ ȋ.Ȉ., ȊȅǾȋǹǾȋȊȘ ȈȔȄȕ, ȅȌȊȇȉ, ȇȋȊȗǽǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȊǽȌǻǹȋȕ, ȊȅǾȋǹȋȕ, ȊȋȉȘȎȁǻǹȋȕ ȈȔȄȕ, ȈǹȌȋȁȆȌ, Ȋȇȉ’ > ‘ȐȁȊȋȁȋȕ’, Ȋȉ. Ȍ ǫ. ǭǾȆȆǾ ȈǹȎǹȋȕ ‘ȅǾȊȋȁ’ (ǥǿǾȄȕȊȃǹȘ 1975: 24), ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȈǹȎáȋȕ ‘ȅǾȊȋȁ, ȈȇǽȅǾȋǹȋȕ (ȈȇȄ, ȌȄȁȏȌ, Ȉȇǽ ǻ ȈǾȐȁ ȁ ȋ.Ȉ.)’, Ȋȉ. ǨȇȄ ȈǹȑȌȋ ǻǾȆȁȃȇȅ (ȋǻǾȉ., ȆȇǻǼ., ȇȄȇȆ., ǻȇȄȇǼ., ȃȇȊȋȉ., ȃǹȄȌǿ. ȁ ǽȉ.), ‘ȊȅǾȋǹȋȕ, ȊȅǹȎȁǻǹȋȕ (Ȋ ȈȇǻǾȉȎȆȇȊȋȁ ȊȋȇȄǹ, Ȋ ȈǾȐȁ ȁ ȋ.Ȉ.); ȇǺȅǾȋǹȋȕ, ȇȐȁȒǹȘ ȇȋ ȐǾǼȇ-Ȅ.’ (ǹȉȎ., ǻȇȄȇǼ., ȘȉȇȊȄ., ȊǾǻǾȉ), ȈǹȎáȋȕȊȘ ‘ȅǾȊȋȁ ȈȇȄ, ȈȇǽȅǾȋǹȋȕ’ (ǹȉȎ., ȈǾȐȇȉ., ǣȇȅȁ ǪǪǩ), ‘ǻȔǼȉǾǺǹȋȕ, ǻȔȅǾȋǹȋȕ ȊǹǿȌ, ȇȐȁȒǹȘ ǽȔȅȇȎȇǽ, ȋȉȌǺȌ’, Ȋȉ. ǪǹǿȌ-ȋȇ ȃǹȃ ȈǹȎǹȋȕ ǺȌǽǾȋǾ ǻ ȃȇȄǾȆǾ ǻ ȋȉȌǺǾ? (ǹȉȎ., ȆȇǻǼ., ȇȄȇȆ., ȊǾǻǾȉ.), ‘ȉǹȀȅǾȋǹȋȕ ȌǼȄȁ ȁ ȌǺȁȉǹȋȕ ǼȇȄȇǻȆȁ Ȇǹ ȄȕȆȁȒǾ ȁȄȁ ȆȇǻȁȆǾ’ (ȊǾǻ.-ǽǻȁȆ.) (ǪǩǦǜ 25: 287 ȁ ȊȄǾǽ.). ǶȋȌ ǿǾ ȄȁȆȁȗ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋ Ȋ.-Ȏȇȉǻ. ȈáȎǹȋȁ, Ȉájǹȋȁ ‘ȇǺȅǾȋǹȋȕ, ȊȅǹȎȁǻǹȋȕ ȈȔȄȕ, ȈǹȌȋȁȆȌ ȁ ȋ.Ȉ.’, ȈǹȎǹȋȁ ȎȡǾǺ ‘wegblasen, abstäuben’ (ǛȌȃ), ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ȈáȎǹȅ ‘ȈȉȇǻǾȋȉȁǻǹȋȕ’, ‘ǻȔȋȉȘȊȋȁ, ȇȐȁȊȋȁȋȕ ȇȋ ȈȔȄȁ’ (ǝȇǺȉȇȊȄǹǻȏȁ, ǪȇȍȁȂȊȃȇ), Ȉáǹȅ ‘ȌǺȉǹȋȕ ǽȇȅ ȈǾȉǾǽ ȈȉǹȀǽȆȁȃȇȅ’ (ǪǹȅȇȃȇǻȊȃȇ), ȈáȎǹȅ ȊǾ ‘ȊȌȑȁȋȕȊȘ Ȇǹ ǻǾȋȉȌ, ǻȔǻǾȋȉȁǻǹȋȕȊȘ’ (ǚǞǩ 5: 106). Ǧǹ ȖȋȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȇȊȆȇǻǾ ǺǹȀȁȉȌǾȋȊȘ ǻȃȄȗȐǾȆȁǾ ǼȄ. *paxati ǻ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȗ ȇǺȉǹǺȇȋȃȁ ȀǾȉȆǹ, Ȉȉȁ ȅȇȄȇȋȕǺǾ: Ȋȉ. ȊǾǻ.-ǽǻȁȆ., ȃǹȄȁȆ. ȈǹȎáȋȕ ‘ȊȅǾȋǹȋȕ Ȋ ǻȇȉȇȎǹ ȀǾȉȆǹ ȅȘȃȁȆȌ Ȉȉȁ ȅȇȄȇȋȕǺǾ, ǻǾȘȆȁȁ’ (ǪǩǦǜ 25: 289), ȊȈáȎȁǻǹȋȕ ‘Ȉȉȁ ȅȇȄȇȋȕǺǾ – ȊȅǾȋǹȋȕ ȇȊȋǹȋȃȁ ȃȇȄȇȊȕǾǻ Ȋ ȇǺȅȇȄȇȐǾȆȆȇǼȇ ȀǾȉȆǹ’ (ǹȉȎ., ȆȇǻǼ., ȘȉȇȊȄ., ȃǹȄȁȆ., ȃȇȊȋȉ., ȈǾȆȀ. ȁ ǽȉ.) (ǪǩǦǜ 40: 124–125), Ȋ.-Ȏȇȉǻ. ǽȁǹȄ. p ti ‘ȇȐȁȊȋȁȋȕ ȀǾȉȆȇ ȇȋ ȅȌȊȇȉǹ’ (Skok 1971–1974, II: 585). ǥȘȃȁȆǹ, Ȋȇȉ, ǻȊǾ ȋȇ, Ȑȋȇ ȇȊȋǹǾȋȊȘ ȈȇȊȄǾ ȈȉȇǻǾȁǻǹȆȁȘ ȀǾȉȆǹ ȊȋȉȌǾȂ ǻȇȀǽȌȎǹ, ȇǺȇȀȆǹȐǹǾȋȊȘ ȇȋǼȄǹǼȇȄȕȆȔȅ ȁȅǾȆǾȅ: Ȋȉ. ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȇȈáȑȃȁ ȅȆ. ‘ǻȔȊǾǻȃȁ, ȇȋȉȌǺȁ’, ‘ȆǾǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȇȐȁȒǾȆȆȔǾ ȇȋ ȑǾȄȌȎȁ ȀǾȉȆǹ, ȁǽȌȒȁǾ Ȇǹ ȃȇȉȅ ȊȃȇȋȌ’ (ȇȄȇȆ., ǹȉȎ.) (ǪǩǦǜ 23: 245), ȊȈáȎȇǻȁȆǹ ȊȇǺȁȉ. ‘ȇȋȎȇǽȔ ȈȇȊȄǾ ȅȇȄȇȋȕǺȔ ȁ ȇȐȁȊȋȃȁ ȀǾȉȆǹ’ (ȃǹȄȁȆ., ȆȇǻǼ.), ȊȈáȑȁȆȔ ȅȆ., ȊȈáȑȁȆǹ ‘ȇȋȎȇǽȔ Ȉȉȁ ȇǺȅȇȄȇȋǾ ȀǾȉȆȇǻȔȎ, ǼȇȉȇȎǹ ȁ ȋ.Ȉ.’ (ȃǹȄȁȆ., ȆȇǻǼ, ȊȅȇȄ.) (ǪǩǦǜ 40: 126, 127). ǪǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ‘ȅǹȎǹȋȕ’ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȆȇ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾ ȎǻȇȊȋǹ: Ȋȉ. ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. óȈǹȑȕ ‘ȎǻȇȊȋ ȃȇȉȇǻȔ, Ȅȇȑǹǽȁ’ (ǪǩǦǜ 23: 246), ǺȇȄǼ. óȈǹȑ, ȇȈáȑȃǹ ‘ȎǻȇȊȋ’ (ǚǞǩ 4: 897). kniha.indb 175 9.4.2009 16:15:34 176 ǤȗǺȇǻȕ Ǜ. ǣȌȉȃȁȆǹ ǪȋȉȌǾȂ ǻȇȀǽȌȎǹ, ǻȔȀǻǹȆȆȇȂ ǽȌȆȇǻǾȆȁǾȅ ǻǾȋȉǹ, ȈǾȉǾǽǹǾȋȊȘ ȀǹȈǹȎ ȐǾǼȇ-Ȅ. ǛȈȇȄȆǾ ȈȇȆȘȋȆǹ ȁ ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆǹ ȊǻȘȀȕ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ‘ǽȌȋȕ, ǻǾȘȋȕ’ ȁ ‘ȈǹȎȆȌȋȕ, ȁȀǽǹǻǹȋȕ ȀǹȈǹȎ’. ǠȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈáȎȆȌȋȕ, ȈǹȎȆýȋȕ’ ǻȋȇȉȁȐȆȇ, ȇȆȇ ȘǻȁȄȇȊȕ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋȇȅ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȁǽȇȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǻǾȘȋȕ’ ȐǾȉǾȀ ȈȉȇȅǾǿȌȋȇȐȆȌȗ ȊȋȌȈǾȆȕ ‘ȈȇǻǾȘȋȕ (Ȍǽǹȉȁȋȕ) ǻ ȆȇȊ’ (ǞǪǬǥ 4: 320). ǩǹȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ǻ ȁȆȋȇȆǹȏȁȁ Ǚ. ǛǹȂǹȆ ȇǺȓȘȊȆȘȄ ȋǾȅ, Ȑȋȇ ȍȇȉȅǹȆȋ -Ȏǹ, ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹǾȅȔȂ ȃǹȃ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔȂ ȊȌȍȍȁȃȊ, ǺȄǹǼȇȈȉȁȘȋȆȇ ǻȄȁȘȄ Ȇǹ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ȋǹȃȇǼȇ ȉȇǽǹ. ǠȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈǹȎȆýȋȕ’ ȁ ‘ȈáȎȆȌȋȕ’ ȇȆ ȇǺȓȘȊȆȘȄ ȁȀ ȈȉǾȍȁȃȊǹȄȕȆȇǼȇ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ *ob-paxati, Ȋȉ. ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȇȈǹȎáȋȕ, ȇȈǹȎȆýȋȕ ‘ȇǺȅǹȎȁǻǹȘ, ȇǺȅǾȊȋȁ, ȊȋȉȘȎȆȌȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ.; ȇǺȅǹȎȆȌȋȕ’ (Vaillant–Notule 1964: 90–91). Ǜ ȈȇȄȕȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ǻ Ȗȋȇȅ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȔ ȍȇȉȅȔ Ȋ ǻȋȇȉȁȐȆȔȅ ȆȇȊȇǻȔȅ ǻ ȃȇȉȆǾ: pąchać ‘ȆȗȎǹȋȕ; ȈȉȇǻǾȋȉȁǻǹȋȕ’, pąchnąć ‘ǽȌȋȕ; ȋȘǿǾȄȇ ǽȔȑǹȋȕ; ȆȗȎǹȋȕ’ (SW IV: 98) ȁ ȋ.Ȉ. (Brückner 1927: 389). ǡȊȎȇǽȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ǽȌȋȕ, ǻǾȘȋȕ’ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȆȇ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆȇǾ ǻ ȉȘǽǾ ǽȁǹȄǾȃȋȇǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǽȔȅȁȋȕ, ȈȇȈȔȎȁǻǹȋȕ’ (Bory 406–407), Ȋȉ. ȈȇȄȕȊȃ. ǽȁǹȄ. pachać ‘ȃȌȉȁȋȕ ȋǹǺǹȃ’, ǻ.-ȄȌǿ. pachać ‘ȈȇȈȔȎȁǻǹȋȕ ȋȉȌǺȃȇȂ, ȈǹȈȁȉȇȊȇȂ’, Ȇ.-ȄȌǿ. pachaś, Ȋ ȋǾȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ, ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȈǹȎáȋȕ ‘ȈȇȄȔȎǹȋȕ, ǺȌȑǾǻǹȋȕ (ȇǺ ȇǼȆǾ)’ (ȆȇǻǼ., ǹȉȎ., ǪǩǦǜ 25: 290). ǨȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋȊȘ ȆǾȇǺȇȊȆȇǻǹȆȆȔȅȁ ȊȇȅȆǾȆȁȘ ǻ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋȁ ȃ ȈȉȇǽȇȄǿǾȆȁȘȅ ǼȄ. *paxati ȖȋȇǼȇ ȉȘǽǹ ȀȆǹȐǾȆȁȂ (Ȋȉ. Basaj–Siatkowski 2006: 212–213). ǝǾȂȊȋǻȁǾ, ȇȊȆȇǻȌ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȊȇȊȋǹǻȄȘǾȋ ǽǻȁǿǾȆȁǾ ǻȇȀǽȌȎǹ, ǻȔȀȔǻǹǾȋ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ǻ ȇǺȓǾȃȋǾ, Ȑȋȇ ȊȇȈȉȇǻȇǿǽǹǾȋȊȘ ȈȉǾȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾȅ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ǼȄǹǼȇȄǹ. Ǫ ȌǼǹȊǹȆȁǾȅ ȁȊȎȇǽȆȇǼȇ ȈȉȁȀȆǹȃǹ ‘ǻǾȘȋȕ, ǽȌȋȕ’ ǼȄǹǼȇȄ ȇȋȉȔǻǹǾȋȊȘ ȇȋ ȊǻȇǾȂ ȈǾȉǻȇȇȊȆȇǻȔ ȁ ǻ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȇ ȇȃȉǹȑǾȆȆȇȂ ȉǾȐȁ ȊȋǹȆȇǻȁȋȊȘ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ȉǹȀȆȔȎ ǽǾȂȊȋǻȁȂ, ȌǿǾ ȆǹȈȉȘȅȌȗ ȆǾ ȊǻȘȀǹȆȆȔȎ Ȋ ǽǻȁǿǾȆȁǾȅ ǻȇȀǽȌȎǹ. ǫǹȃ, ȊȁȄȕȆȔȂ, ȉǾȀȃȁȂ ǻȀȅǹȎ ȉȌȃȁ ȄǾǿȁȋ ǻ ȇȊȆȇǻǾ ǽǾȂȊȋǻȁȂ, ȇǺȇȀȆǹȐǹǾȅȔȎ ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȈǹȎáȋȕ ‘ǼȉǾȊȋȁ (ǻǾȊȄȇȅ)’ (ǹȉȎ.) ȁ ȈǹȎáȋȕ ‘ȉǾȀǹȋȕ ȇǺȔȐȆȇ ǺȇȄȕȑȁȅȁ ȃȌȊȃǹȅȁ (ȎȄǾǺ, ȅȘȊȇ ȁ ȋ.Ȉ.’, ȈáȎǹȋȕ ‘ȉȌǺȁȋȕ (ǾȄȕ Ȋ ȊȌȐȕȘȅȁ) ǽȄȘ ǺȇȉȇȆȔ’ (ǣǙǪǪǩ), ȈáȎǹȋȕ ȐǾȅ-Ȇ. ‘Ȋ ȊȁȄȇȂ ȇȋȃȉȔǻǹȋȕ, ȉǹȊȈǹȎȁǻǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ.’ (ȈȊȃ., ȋǻǾȉ.), ȈǹȎáȋȕ ȊȅȇȄȕș ‘ȆǹǽȉȌǺǹȋȕ (ȈȇǽȊǹȐȁǻǹȋȕ) ȎǻȇȂȆȇǾ ǽǾȉǾǻȇ, ȈȉǾǽȆǹȀȆǹȐǾȆȆȇǾ ǽȄȘ ǽȇǺȔǻǹȆȁȘ ȊȅȇȄȔ’ (ǹȉȎ., ȊǾǻǾȉ., ǻȇȄȇǼ.) (ǪǩǦǜ 25: 288), ǻȔȈáȎȁǻǹȋȕ ‘ǻȔȉǾȀǹȋȕ, ǻȔȋǾȊȔǻǹȋȕ’ (ǹȉȎ., ǪǜǩǪ II: 241), ȆǹȈǹȎáȋȕ ‘ȆǹȉǾȀǹȋȕ ȅȆȇǼȇ (ȇǺȔȐȆȇ ȇ ȎȄǾǺǾ)’ (ȘȉȇȊȄ,, ȋǻǾȉ., ǻȇȄȇǼ., ȅȇȊȃ., ȃǹȄȌǿ. ȁ ǽȉ.) (ǪǩǦǜ 20: 66), ȈáȎǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ. ǽǾȄǹȋȕ ‘ȀǹȊȋǹǻȄȘȋȕ, ȈȉȁȆȌǿǽǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ. ǽǾȄǹȋȕ’, Ȋȉ. Ǹ ǾǼȇ ȆǾ ȈǹȎǹȗ ȉȇǺȁȋȕ (ȊǻǾȉǽȄ., ǪǩǦǜ 25: 287) ȁ ȋ.ǽ. ǨȇǽȋǻǾȉǿǽǾȆȁǾȅ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȁ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȁ ǻȔȘǻȄǾȆȆȔȎ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȊǻȘȀǾȂ ȅȇǿǾȋ ȊȄȌǿȁȋȕ ǼȄ. *maxati, ȐǹȊȋȕ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȈǾȃȋȉǹ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȊȇǻȈǹǽǹǾȋ Ȋ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ǼȄ. *paxati: Ȋȉ. ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȅǹȎáȋȕ – ‘ȉǾȀǹȋȕ’ (ǻȇȄȇǼ.) ȁ ‘ǼȉǾȊȋȁ ǻǾȊȄǹȅȁ’ (ǝǾȄȕȋǹ ǝȌȆǹȘ), ‘ȇǽȆȁȅ ȅǹȎȇȅ ǻȔȈȁȋȕ (ǻȇǽȃȌ, ǻȁȆȇ ȁ ȋ.Ȉ.)’ (ȃǹȄȌǿ.) (ǪǩǦǜ 18: 46–47). Ǩȇ ȆǹǺȄȗǽǾȆȁȘȅ ǣȇȋȋǹ, ǻ ȐǾȑȊȃȁȎ ȈǹȅȘȋȆȁȃǹȎ ǽȄȘ ǼȄ. páchati ȆǾ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈǹȎǹȋȕ’ (Kott 1878–1893, II: 470). Ƕȋȇȋ ǼȄǹǼȇȄ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȌǾȋȊȘ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ǽǾȄǹȋȕ, ȊȇǻǾȉȑǹȋȕ’ ǻ ȀǹȈ.-ȊȄǹǻ. ȘȀȔȃǹȎ. ǡȅǾȆȆȇ Ȗȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȅȆȇǼȁȅȁ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȘȅȁ ȈȉȁȆȁȅǹǾȋȊȘ Ȁǹ ȁȊȎȇǽȆȇǾ. Ǜ cȄȇǻǹȉǾ ǥǹȎǾȃǹ kniha.indb 176 9.4.2009 16:15:34 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȊȄǹǻ. *paxati 177 ȈȉȁǻȇǽȘȋȊȘ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȈȉȁȅǾȉȔ: Ȋȋ.-ȐǾȑ. páchati ‘ȊȇǻǾȉȑǹȋȕ ȈȇȊȋȌȈȃȁ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȈȄȇȎȁǾ, Ȇȇ ȁ ǼǾȉȇȁȐǾȊȃȁǾ’, ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȅ ȘȀȔȃǾ Ȋ ȇȊȃȇȉǺȁȋǾȄȕȆȔȅ ȇȋȋǾȆȃȇȅ, Ȇȇ ǻ ǽȁǹȄǾȃȋǹȎ ǺǾȀ ȖȋȇǼȇ ȇȋȋǾȆȃǹ, Ȋȉ. ȐǾȑ. ȗǼȇ-ǻȇȊȋ. páše vo tom ‘ȉǹǺȇȋǹeȋ’, ǻȇȊȋ.-ȅȇȉǹǻ. ‘ȈȉȇȃǹȀȆȁȐǹȋȕ, ȑȌȋȁȋȕ’, ǻȇȊȋ.-ȐǾȑ. ‘ȑȌȋȄȁǻȇ ȇ ȉǹǺȇȋǾ ȆǾȈȉȇȍǾȊȊȁȇȆǹȄȕȆȇȂ, ǽǹǿǾ ǾȊȄȁ ȇȆǹ ȈȇȄȌȐȁȄǹȊȕ ȌǽǹȐȆȇȂ’ (Ȋȉ. sám si spáchal košík), ȄȁȋǾȉ. páchati hříchy ‘ǼȉǾȑȁȋȕ’, ȊȄǻȏ. páchat’ ‘ǽǾȄǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ. ȈȄȇȎȇǾ’. Ǜ. ǥǹȎǾȃ ȊȃȄȇȆǾȆ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ȐǾȑȊȃȁǾ ǼȄǹǼȇȄȔ ȃǹȃ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ȇȋ ǼȄ. pa-rati (> ȈȇȄȕȊȃ. ǽȁǹȄ. parać ‘ȉǹǺȇȋǹȋȕ ȈȄȇȎȇ, Ȉȇȉȋȁȋȕ’) Ȋ ȊȌȍ. -chati ȁ ȐǾȉǾǽȇǻǹȆȁǾȅ r : x (ȋǹȃǿǾ Shevelov 1964: 133) ȁ ǽǹȄǾǾ ȊȇȇȋȆȇȊȁȋ ȐǾȑ. páchati Ȋ Ȅǹȋ. patr re ‘ȊȇǻǾȉȑǹȋȕ, ǽǾȄǹȋȕ’ (Ȋȉ. mortes p. ‘ǻȉǹǿǽȇǻǹȋȕ’ (Machek 1968: 426). ǧǽȆǹȃȇ ǾȊȋȕ ȇȊȆȇǻǹȆȁȘ ǽȌȅǹȋȕ, Ȑȋȇ Ȗȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ǻȋȇȉȁȐȆȇ, ȇȆȇ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȁȆȆȇǻǹȏȁǾȂ ȇǽȆȇǼȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ǹȉǾǹȄǹ. ǦǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ȇǺȉǹȋȁȋȕ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȋȇ, Ȑȋȇ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ ȐǾȑȊȃȁȎ ǽȁǹȄǾȃȋȁȀȅȇǻ ȈȉȁȊȌȋȊȋǻȌǾȋ ǽȇȈȇȄȆȁȋǾȄȕȆȔȂ ȈȉȁȀȆǹȃ, ȈǾȉǾǽǹȗȒȁȂ ȇȋȊȋȌȈȄǾȆȁǾ ȇȋ ȆȇȉȅȔ, – ‘ȆǾȆǹȊȋȇȘȒȁȂ (ȇ ȈȇȊȋȌȈȃǾ)’, ‘ȑȌȋȄȁǻȔȂ, ȈȉȇȃǹȀȄȁǻȔȂ’. ǧȐǾȆȕ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȕȆȇ ǻ ȈȄǹȆǾ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ Ȋ ǻȊȋǹǻȆȔȅ ȖȄǾȅǾȆȋȇȅ -to- cȄǻȏ. roz-to-pašný ‘ȉǹȊȈȌȒǾȆȆȔȂ’, roztopáš ‘ȊǻȇǾǻȇȄȕȆȇȊȋȕ’ (Machek 1957: 348). Ǜ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ ȅȇǿȆȇ ȈȉȁǻǾȊȋȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ ȇȋ ǼȄ. ȈǹȎǹȋȕ ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȉǹȊȈǹȑȆóȂ ‘ȇȋǻǹǿȆȔȂ (ȇ ȐǾȄȇǻǾȃǾ)’ (ȆȇǻǼ.) ȁ ‘ȇȋȃȉȇǻǾȆȆȔȂ, ȁȊȃȉǾȆȆȁȂ, ȉǹȀȌȅȆȔȂ’ (ȘȉȇȊȄ.) (ǪǩǦǜ 34: 158). Ǜ ȋȇȅ ȁ ǽȉȌǼȇȅ ȊȄȌȐǹǾ, ǻǾȉȇȘȋȆȇ, ȅȔ ȁȅǾǾȅ ǽǾȄȇ Ȋ ȉǹȀǻȁȋȁǾȅ Ȍ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȂ Ȋ Șȉȃȇ ǻȔȉǹǿǾȆȆȇȂ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȇȂ ȇȃȉǹȊȃȇȂ ǻȋȇȉȁȐȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȎ ȇȋ ‘ȅǹȎǹȋȕ, ǽǾȄǹȋȕ ȉǾȀȃȁǾ ǽǻȁǿǾȆȁȘ’ (Ȋȉ. ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȈǹȎáȋȕ ‘ȉǾȀǹȋȕ’). ǣǹȃ ǻȁǽȁȅ, ȇȋǽǾȄȕȆȔǾ ȀǻǾȆȕȘ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȖǻȇȄȗȏȁȁ ǼȄ. *paxati ȈȇȄȌȐǹȗȋ ȊǹȅȇȊȋȇȘȋǾȄȕȆȔȂ ȊȋǹȋȌȊ ȁ ȊȋǹȆȇǻȘȋȊȘ ȁȊȎȇǽȆȇȂ ǺǹȀȇȂ ǽȄȘ ǽȉȌǼȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ. ǫȇȐȆȇ ȋǹȃ ǿǾ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȅȇǾ Ȋ ȌȆȁȐȁǿȁȋǾȄȕȆȔȅ ȇȋȋǾȆȃȇȅ ȐǾȑ. páchnouti ‘ǻȇȂȋȁ, ȈȉȁȂȋȁ ȃȌǽǹ-Ȅ.’, ȋ.Ǿ. ȇǺȉǹȀȆȇ ȇȋȅǹȎǹȋȕ (Ȋȉ. nau il se íst, aniž do školy páchl; do hospody jí noha nepáchla – Machek 1968: 426), ȃǹȃ ȁ ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȈǹȎáȋȕ ‘ȁǽȋȁ, ȊȋȌȈǹȋȕ’ (Ȋȉ. Ȉǹȑú, Ȉȇǻ. ȆǹȃȄ. ‘ȊȋȌȈǹȂ, ȈȇȂǽǾȅ’ (ȋǻǾȉ., ǪǩǦǜ 25: 289), ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋ ȊȇǺȇȂ ȆǾ Ȑȋȇ ȁȆȇǾ, ȃǹȃ ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȁǾ ǼȄ. *paxati ‘ǽǾȄǹȋȕ ȉǾȀȃȁǾ ȅǹȎȇȇǺȉǹȀȆȔǾ ǽǻȁǿǾȆȁȘ’ ǻ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ, ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȇ ȇȃȉǹȑǾȆȆȔȎ. ǜȄǹǼȇȄ, ȁȅǾȗȒȁȂ ǻȊǾ ȈȉȁȀȆǹȃȁ ǻȋȇȉȁȐȆȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ, ȌȋȉǹȐȁǻǹǾȋ ȁȀȆǹȐǹȄȕȆȔǾ ȊǻȘȀȁ ȁ ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ȊǹȅȇȊȋȇȘȋǾȄȕȆȇǾ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾ. ǛȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ǻȆȌȋȉȁȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ ȆǾ ȈȉȁȆȁȅǹȗȋȊȘ ǻȇ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ǥǹȎǾȃȇȅ. Ǜ ȊȄȇǻǹȉǾ ǥǹȎǾȃǹ Ȗȋȇȋ ǼȄǹǼȇȄ ȁȅǾǾȋ ȇȋǽǾȄȕȆȌȗ Ȋȋǹȋȕȗ ȁ ȋȉǹȃȋȌǾȋȊȘ ȃǹȃ ȇȅȇȆȁȅ, ȊȄȇǿȁǻȑȁȂȊȘ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȌȗ ȖȈȇȎȌ, Ȋȇ Ȋǻȇȁȅ ȉȘǽȇȅ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȎ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȂ – Ȅȋȑ. puost ‘ǺȔȊȋȉȇ ȁǽȋȁ, ǺǾǿǹȋȕ’, ǼȉǾȐ. pwlšomai ‘Ȏȇǽȁȋȕ’ < *pa- + ȊȌȍ. -cha (Machek 1968: 426). ǰȋȇ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ ǺȄȁȀȃȇǼȇ ȈȇȄȕȊȃ. pachać ‘ǽǾȄǹȋȕ, ǽǾȂȊȋǻȇǻǹȋȕ’, ȋȇ ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ ȅȆǾȆȁǾ ȇ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȁ ȁȀ ȐǾȑȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, Ȉȉȁ Ȗȋȇȅ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ȋȉȌǽȆǾǾ ȇǺȓȘȊȆȁȋȕ ȈȇȘǻȄǾȆȁǾ ȖȋȇǼȇ ǼȄǹǼȇȄǹ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ǽǾȄǹȋȕ, ǽǾȄǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ. ȈȄȇȎȇǾ; ȋȘǿǾȄȇ ȉǹǺȇȋǹȋȕ; ȇȋǽǾȄȘȋȕ ȅȘȃȁȆȌ ȁ ȋ.ǽ.’ ǻ ǼȇǻȇȉǹȎ ǥǹȄȇȂ ǨȇȄȕȑȁ ȁ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ. ǨȉȁǻȇǽȁȅȇǾ ȊȄȇǻǹȉȘȅȁ Ȋȋ.-ȈȇȄȕȊȃ. pachać grzechy ‘ǼȉǾȑȁȋȕ’, ȃǹȃ ȈȇȄǹǼǹȗȋ ȈȇȄȕȊȃȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁ, ȃȇȆȋǾȃȊȋȌǹȄȕȆȇ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆȔ (Basaj–Siatkowski 2006: 212–213). kniha.indb 177 9.4.2009 16:15:34 178 ǤȗǺȇǻȕ Ǜ. ǣȌȉȃȁȆǹ Ǩȉȁ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ǽȄȘ ǼȄ. *paxati ȁȊȎȇǽȆȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǽǾȄǹȋȕ’ ȈȉȁȆȁȅǹǾȋȊȘ ǻȇ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ȁ ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȈǹȎǹȋȕ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȋȘǿǾȄȇ ȉǹǺȇȋǹȋȕ’ (Ȋȉ. ǹȉȎ. ǨǹȎǹȄǹ ȇȆǹ, ȈǹȎǹȄǹ, ȌȊȋǹȄǹ ǽǹ ȃǹȃ ȀǹǼȇȄȇȊȁȋ) (ǪǩǦǜ 25: 289), ǹ ȋǹȃǿǾ ǻȇȀȅȇǿȆȇǾ ǻ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ ȐǾȉǾǽȇǻǹȆȁǾ ǼȄ. ǽǾȄǹȋȕ – ȈǹȎǹȋȕ: Ȋȉ. ǻ «ǨȇǻǾȊȋȁ ǻȉǾȅǾȆȆȔȎ ȄǾȋ» ȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ǽⱑ Ȅǹȗȋȕ ȆȁǻȔ Ȋǻȇя ȁ Ȉǹȑȗȋȕ ȆȁǻȔ Ȋǻȇѧ (ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1903, I: 785; II: 891). ǡ Ȗȋȇ ȊȄȌǿȁȋ ȇȊȆȇǻǹȆȁǾȅ ǽȄȘ ǻȔǻȇǽǹ ȇ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǽǾȄǹȋȕ’ ǺȔȄȇ ȊǻȇȂȊȋǻǾȆȆȇ ȁ ǻȇȊȋ.-ȊȄǹǻ. ǼȄǹǼȇȄȌ. ǨȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȈȉȇȁȀȇȑȄǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃǹȘ ȊȈǾȏȁǹȄȁȀǹȏȁȘ ǼȄǹǼȇȄǹ, ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ȈȇȆǹȐǹȄȌ ȈȇȘǻȁȄȁȊȕ ȃȇȆȋǾȃȊȋȌǹȄȕȆȇ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆȆȔǾ, ǹ ȀǹȋǾȅ ȁ ȃǹȃ ȊǹȅȇȊȋȇȘȋǾȄȕȆȔǾ ǻȊǾ ȇȊȋǹȄȕȆȔǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȅǾȊȋȁ, ȐȁȊȋȁȋȕ’, ‘ȈǹȎǹȋȕ, ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȀǾȅȄȗ’ ȁ ȋ.Ȉ. (Vaillant–Notule 1964: 90–91). Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ȆǾ ȌȐȁȋȔǻǹǾȋȊȘ ȍȌȆȃȏȁȇȆȁȉȇǻǹȆȁǾ ǼȄǹǼȇȄǹ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȀǾȅȄȗ’ ǻ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ ȃȌȄȕȋȌȉȔ ȉǹȆȆǾǼȇ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ, ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȇǻǹǻȑǾǼȇȊȘ ȈȉȁȅǾȆǾȆȁǾȅ ȇǼȆȘ ȁ ȈȇǽȊǾȃȁ. ǬȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁǾ ǼȄ. *paxati ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ, ȈǹȎǹȋȕ ȀǾȅȄȗ’ ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇ ǽȄȘ ǻȇȊȋ.-ȊȄǹǻ. ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ. Ǫ Ȗȋȁȅ ǼȄǹǼȇȄȇȅ ȇǺȔȐȆȇ ȊǻȘȀǹȆȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁǾ ȇǺ ȇǺȉǹǺȇȋȃǾ ȀǾȅȄȁ Ȋ ȈȇȅȇȒȕȗ ȈȄȌǼǹ. ǨȉȁȆȘȋȇ ȊȐȁȋǹȋȕ, Ȑȋȇ ǼȄ. ȈǹȎǹȋȕ ȎǹȉǹȃȋǾȉǾȆ ǽȄȘ ȗǿȆȇȂ ȐǹȊȋȁ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǹ ǼȄ. ȇȉǹȋȕ – ǽȄȘ ȊǾǻǾȉȆȔȎ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ. ǡȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ ȈȇȃǹȀǹȄȁ, Ȑȋȇ ǻ ȈȉȇȑȄȔǾ ȖȈȇȎȁ ȋǹȃȇǼȇ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁȘ ȆǾ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȄȇ, ǼȄǹǼȇȄȔ ȆǾ ǺȔȄȁ ȈȉȁǻȘȀǹȆȔ ȃ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ. ǜȄ. ȇȉǹȋȕ, ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȅȔȂ ǻ ǽǾȄȇǻȇȂ ȈȁȊȕȅǾȆȆȇȊȋȁ ǪǾǻǾȉȇ-ǛȇȊȋȇȐȆȇȂ ǩȌȊȁ, ǻ ȈȊȃȇǻȊȃȁȎ ȉȌȃȇȈȁȊȘȎ, ǻ ǽǻȁȆȊȃȁȎ ȁ ȌȊȋȗǿȊȃȁȎ ǼȉǹȅȇȋǹȎ, ȇȋȅǾȐǾȆ ȁ ǻ ȗǿȆȇǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇȂ ǽǾȄȇǻȇȂ ȈȁȊȕȅǾȆȆȇȊȋȁ (ǣȇȋȃȇǻǹ 1971: 9–12). ǙȆǹȄȁȀ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁȎ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȅǹȋǾȉȁǹȄȇǻ ȈȇȃǹȀȔǻǹǾȋ, Ȑȋȇ ǼȄ. ȈǹȎǹȋȕ ȃǹȃ ȋǾȉȅȁȆ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ ȁȅǾǾȋ ǺȇȄǾǾ ȑȁȉȇȃȁȂ ȃȉȌǼ ȀȆǹȐǾȆȁȂ. Ǜ «ǩȌȊȊȃȇ-ǹȆǼȄȁȂȊȃȇȅ ȊȄȇǻǹȉǾ-ǽȆǾǻȆȁȃǾ ǩȁȐǹȉǽǹ ǝǿǾȅȊǹ 1618–1619 Ǽȇǽȇǻ» ȀȆǹȐǾȆȁǾ ǼȄ. ȈǹȎǹȋȕ ȈǾȉǾǽǹǾȋȊȘ ǹȆǼȄ. to sower the ground, ǹ ȇȉǹȋȕ – to plowe (ǥǹȉȃȇǻ 1984: 218). Ǜ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ (Ȋȉ. Ȋȋ. 174, 175 ǪȌǽǾǺȆȁȃǹ 1589) ǼȄ. ȈǹȎǹȋȕ ȁȅǾǾȋ ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ȃ ȄǾȊȌ, ǹ ȋȇȐȆǾǾ ȊǻȘȀǹȆ Ȋ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁǾȅ ȇ ȉǹǺȇȋǹȎ, ȈȉǾǽȑǾȊȋǻȌȗȒȁȎ ȈǹȎȇȋǾ, – ȉǹȊȐȁȊȋȃǾ ȄǾȊǹ: Ǚ Ȍ ȃȇȋȇȉȔȎ ȊǾȄ ȁ ǽǾȉǾǻǾȆȕ ǾȊȋȕ ȅȇȄȇǽȁ, ȁ ȋǾȎ ȅȇȄȇǽǾȂ ȈȉǾǿȆȁȎ ǻȔȈǹȑǾȂ…; Ǚ ȐǾȉȆȔȂ ȄǾȊ ȈǹȎǹȋȁ ǻ ȊȌȀǾȅȃǾ ȈȉȇȊȋȇ… (ǥǹȉȃȇǻ 1984: 217 ȁ ȊȄǾǽ.); ǽǾȉǾǻȆȗ ȈǹȎǹȋȁ ‘ȉǹȊȐȁȒǹȋȕ Ȉȇǽ ȈȇȊǾǻ’. Ǜ ǹȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ, Ȇǹ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ȃȇȋȇȉȔȎ ǽȇȄǼȇ ȈȉǹȃȋȁȃȇǻǹȄȇȊȕ ȈȇǽȊǾȐȆȇǾ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁǾ, ǼȄ. ǻȔ́ȈǹȎȁǻǹȋȕ ȇȋȅǾȐǾȆ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȃȇȈǹȘ, ȁȀǻȄǾȃǹȋȕ Ȇǹ ȈȇǻǾȉȎȆȇȊȋȕ ȀǾȅȄȁ, ǻȔȃǹȈȔǻǹȋȕ, ǻȔȉȔǻǹȋȕ; ǽȇȊȋǹǻǹȋȕ ȁȀ-Ȉȇǽ ȀǾȅȄȁ, ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȘ ǾǾ ȈȄȌǼȇȅ’, Ȋȉ. ǤȔ́ȋȃȁ ǻȔȈáȎȁǻǹȄȁ ǽǹ ȆóǼȁ, ȃȇȊȕȂó-ȋȇ; Ǹ ȍȊș ǻȔȈǹȎȁǻǹȄ ǽǹ ǻȔȉȔǻǹȄ (ȈȆȁ), ȃȌȏȘ ǺȔȄǹ ȊȋȉǹȑȇȆȆǹȘ (ǙȉȎ. ȊȄ. 8: 66). Ǜ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊǾǻǾȉȆȔȎ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ȇȋȅǾȐǾȆȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȄǾȆ ȈǹȎáȋȕ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘Ȉȉȇǻȇǽȁȋȕ ǻȊǾ ǻȁǽȔ ȉǹǺȇȋ Ȉȇ ȇǺȉǹǺȇȋȃǾ ȄȕȆȇǻȇȄȇȃȆǹ (ȊȌȑȁȋȕ, ȅȘȋȕ, ȋȉǾȈǹȋȕ ȁ ȋ.Ȉ.)’ (ȆȇǻǼ., ȈǾȉȅ., ȃǹȄȁȆ., ǪǩǦǜ 25: 288). Ǜ ǽȁǹȄǾȃȋǹȎ Ȗȋȇȋ ǼȄǹǼȇȄ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋȊȘ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ǻȀȉȔȎȄȘȋȕ ȀǾȅȄȗ ȈȄȌǼȇȅ (ȊȇȎȇȂ) Ȉȇǽ ȈȇȊǾǻ’, ‘ȊǾȘȋȕ’, ‘ǺȇȉȇȆȁȋȕ ȈȇȊȄǾ ȈȇȊǾǻǹ’, ‘ǻȇȀǽǾȄȔǻǹȋȕ, ȊǾȘȋȕ, ǻȔȉǹȒȁǻǹȋȕ ȃǹȃȌȗ-Ȅ. ȃȌȄȕȋȌȉȌ’ (ǹȉȎ., ȇȄȇȆ., ȈȊȃ.), ‘ȇȃȌȐȁǻǹȋȕ (ȃǹȉȋȇȑȃȌ) ȈȄȌǼȇȅ, ȊȇȎȇȂ’ ȁ ȋ.Ȉ. (ǪǩǦǜ 25: 288; ǝǾȉȘǼȁȆ 1968: 46–50). ǨȉȁȅǾȐǹȋǾȄȕȆȇ, Ȑȋȇ ȃ ȊȍǾȉǾ ǻȇȀǽǾȄȔǻǹȆȁȘ ȄǾȊȆȇǼȇ ȌȐǹȊȋȃǹ ȇȋȆȇȊȁȋȊȘ ȁ ȈȇȄȕȊȃ. Ȋȋǹȉ. pach ‘ȅǾȊȋȇ ǻ ȄǾȊȌ, ǼǽǾ ǻȔȉȌǺȄǾȆȔ ǽǾȉǾǻȕȘ’ (SW IV: 2). kniha.indb 178 9.4.2009 16:15:35 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȊȄǹǻ. *paxati 179 ǛȊȋǹǾȋ ǻȇȈȉȇȊ: ǻ ȃǹȃȇȅ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȆǹȎȇǽȘȋȊȘ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ, ȈǹȎǹȋȕ ȀǾȅȄȗ’ ȁ ‘ȅǾȊȋȁ’, ȇǺȉǹȀȌȗȋ Ȅȁ ȇȆȁ ȆǾȃȌȗ ȈȇȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇȊȋȕ, ȉǹȀȆȔǾ ȊȋȌȈǾȆȁ ǻ ȖǻȇȄȗȏȁȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ, ȁȄȁ ȇȆȁ Ȇȁȃǹȃ ȆǾ ȊǻȘȀǹȆȔ ȅǾǿǽȌ ȊȇǺȇȂ ? ǚ. ǬȆǺǾǼǹȌȆ, ȈȉȁȀȆǹǻǹȘ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇǾ ȋȇǿǽǾȊȋǻȇ *paxati ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȈǹȎǹȋȕ’ ȁ ‘ȅǾȊȋȁ’, ȀǹǽǹǾȋȊȘ ǻȇȈȉȇȊȇȅ: ȈȇȐǾȅȌ Ȇǹ ȗǼǾ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ ǼȄ. *paxati ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȅǾȊȋȁ’ ǺȔȄ ǻȔȋǾȊȆǾȆ ǼȄǹǼȇȄȇȅ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȈǹȎǹȋȕ, ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȀǾȅȄȗ’ (Unbegaun 1954: 173). ǪȄǾǽȌǾȋ ȁȅǾȋȕ ǻ ǻȁǽȌ, Ȑȋȇ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁǾ ȉǹȀǻȁǻǹȄȇȊȕ ȆǾȉǹǻȆȇȅǾȉȆȇ. ǙȉȎǹȁȐȆǹȘ ȍȇȉȅǹ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ, ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȇǻǹǻȑǹȘȊȘ ȈȉȁȅǾȆǾȆȁǾȅ ȇǼȆȘ ȁ ȈȇǽȊǾȃȁ, ǽȇȄǼȇ, ǻȈȄȇȋȕ ǽȇ ȈǾȉǻȇȂ ȋȉǾȋȁ XX ǻ. ȌǽǾȉǿȁǻǹȄǹȊȕ Ȇǹ ǪǾǻǾȉǾ ǛȇȊȋȇȐȆȇȂ ǞǻȉȇȈȔ. ǠǽǾȊȕ ǽȇȄǼȇ ȇȊȆȇǻȆȔȅ ȇȉȌǽȁǾȅ ǺȔȄǹ ȊȇȎǹ. ǡȀȌȐǾȆȁǾ ȊȄȇǻǹ ǻ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ ȃȌȄȕȋȌȉȔ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ ȈȇȅȇǿǾȋ ǽǹȋȕ ȇȋǻǾȋ Ȇǹ Ȗȋȇȋ ǻȇȈȉȇȊ. ǨȉȇȊȄǾǿȁǻǹȘ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ȇȉȌǽȁȂ, Ȋ ȈȇȅȇȒȕȗ ȃȇȋȇȉȔȎ ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȄǹȊȕ ȀǾȅȄȘ, ǝ. ǠǾȄǾȆȁȆ ȉǹȀȄȁȐǹȄ ȋȉȁ ȋȁȈǹ ȇȉȌǽȁȂ. Ǧǹ Ȋǹȅȇȅ ȉǹȆȆǾȅ ȖȋǹȈǾ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ ȈȉȁȅǾȆȘȄȇȊȕ ȉǹȄȇ – ȈǹȄȃǹ Ȋ ȀǹȇȊȋȉǾȆȆȔȅ ȃȇȆȏȇȅ, Ȗȋȇ ȇȉȌǽȁǾ ǺȇȉȇȀǽȁȄȇ ȀǾȅȄȗ, ȀǾȅȄȘ ȇȋȅǾȋǹȄǹȊȕ Ȇǹ ȋȌ ȁ ǽȉȌǼȌȗ ȊȋȇȉȇȆȌ. Ǜ ȄǾȊȆȇȂ ȈȇȄȇȊǾ Ȇǹ ȊȅǾȆȌ ȉǹȄǹ ȈȉȁȎȇǽȁȋ ȊȇȎǹ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȁȀǼȇȋȇǻȄȘȄǹȊȕ ȁȀ ȉǹȀǽǻȇǾȆȆȇǼȇ ȊȋǻȇȄǹ ǽǾȉǾǻǹ. ǧȋȄȁȐȁȋǾȄȕȆǹȘ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȕ ȊȇȎȁ ȊȇȊȋȇȁȋ ǻ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ǽȄȘ ȊǼȉǾǺǹȆȁȘ ȁ ȇȋȃȁǽȔǻǹȆȁȘ ȀǾȅȄȁ Ȍ ȖȋȇǼȇ ȇȉȌǽȁȘ ȈȇȘǻȄȘǾȋȊȘ ȇȊȇǺȇǾ ȈȉȁȊȈȇȊȇǺȄǾȆȁǾ, ȇȋȊȌȋȊȋǻȌȗȒǾǾ Ȍ ȉǹȄǹ, – Ȗȋȇ ȋǹȃ ȆǹȀȔǻǹǾȅǹȘ ȈȇȄȁȏǹ ȁȄȁ ȇȋǻǹȄ (Ȋȉ. ȈȇȊȄȇǻȁȏȌ ȆǾ ȊȇȎǹ ȈǹȑǾȋ, ǹ ȈȇȄȁȏǹ). ǣǹȃ ȁ ȉǹȄȇ, ȊȇȎǹ ȆǾ ȈǹȑǾȋ, ǹ ȐǾȉȃǹǾȋ ȈȇȐǻȌ, Ȉȉȇǻȇǽȁȋ ȅǾȄȃȌȗ ǺȇȉȇȀǽȌ. Ǫ ȈȇȘǻȄǾȆȁǾȅ ȈȇȄȁȏȔ ǻȔȉȔǻǹǾȅǹȘ ȁȀ ǺȇȉȇȀǽȔ ȀǾȅȄȘ ȊȅǾȋǹǾȋȊȘ ǻ ȇǽȆȌ ȊȋȇȉȇȆȌ, Ȇǹ ȆǾǻȊȈǹȎǹȆȆȌȗ ȀǾȅȄȗ: ȈǹȎȇȋȆȇǾ ȇȉȌǽȁǾ … «ȌǻȄǾȃǹǾȋ ǻȀȉȔȎȄǾȆȆȌȗ ȉǹȊȊȔȈǹǻȑȌȗȊȘ Ȉȉȁ ȈȉȇǻǾǽǾȆȁȁ ǺȇȉȇȀǽȔ ȀǾȅȄȗ ǻȅǾȊȋǾ Ȋ ȊȇǺȇȗ, ȋȇȐȕ ǻ ȋȇȐȕ ȃǹȃ ǻǾȆȁȃ ȁȄȁ ȅǾȋȄǹ ȀǹǼȉǾǺǹǾȋ ȈȇǽȅǾȋǹǾȅȔȂ Ȋȇȉ ȁ … ȊȅǾȋǹǾȋ» (ǠǾȄǾȆȁȆ 1908: 11, 28). Ǜȁǽȁȅȇ, Ȋ Ȗȋȁȅ ǻȁǽȇȅ ȇǺȉǹǺȇȋȃȁ ȀǾȅȄȁ ȊǻȘȀǹȆ ǼȄ. *paxati, ȌȋǻǾȉǽȁǻȑȁȂȊȘ Ȇǹ ǻȇȊȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȇȊȆȇǻȆȇǼȇ ȋǾȉȅȁȆǹ ȈȄȌǿȆȇǼȇ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ. ǧǺȉǹȀ ȇȋȅǾȋǹǾȅȇȂ, ȇȋǺȉǹȊȔǻǹǾȅȇȂ ȀǾȅȄȁ ȊȋǹȄ ǹȊȊȇȏȁȁȉȇǻǹȋȕȊȘ Ȋȇ ǻȊȈǹȑȃȇȂ ȊȇȎȇȂ ȁ ȈȄȌǼȇȅ. ǨȄȌǼ ȇȋȉǾȀǹǾȋ ȀǾȅȄȗ ȊǺȇȃȌ, ȈȇǽȉǾȀǹǾȋ ȊȆȁȀȌ, ȈȇǽȆȁȅǹǾȋ ȁ ȈǾȉǾǻȇȉǹȐȁǻǹǾȋ ǻǾȉȎȆȁȂ ȈȄǹȊȋ ȀǾȅȄȁ. ǡȀ ȎǹȉǹȃȋǾȉǹ ǽǾȂȊȋǻȁȂ, ȈȉȇȁȀǻȇǽȁȅȔȎ ȉǹȀȆȔȅȁ ȇȉȌǽȁȘȅȁ, ǻȔȋǾȃǹǾȋ ǻȋȇȉȁȐȆȇȊȋȕ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȈǹȎǹȋȕ’. ǪȄǹǻ. *paxati ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȈǹȎǹȋȕ’ – ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃǹȘ ȁȆȆȇǻǹȏȁȘ ǻȇȊȋ.-ȊȄǹǻ. ȘȀȔȃȇǻ, ȘǻȁǻȑǹȘȊȘ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋȇȅ ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȁȘ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇǼȇ ǽǾȂȊȋǻȁȘ, Ȉȉȁ ȃȇȋȇȉȇȅ ȀǾȅȄȘ ȇȋȅǾȋǹǾȋȊȘ ǻ ȊȋȇȉȇȆȌ. ǭȇȉȅȁȉȇǻǹȆȁǾ ȆȇǻȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȇ ǻ ȈȉȇȏǾȊȊǾ ȊȇǻǾȉȑǾȆȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȇȉȌǽȁȂ, ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ǻȊǾȂ ȋǾȎȆȇȄȇǼȁȁ ȉǹǺȇȋȔ Ȇǹ ȀǾȅȄǾ. ǨȇȖȋȇȅȌ ȋȉȌǽȆȇ ȊȇǼȄǹȊȁȋȕȊȘ Ȋ ȋǾȅȁ, ȃȋȇ ȈȇȄǹǼǹǾȋ, Ȑȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈǹȎǹȋȕ’ ȊȄȇǿȁȄȇȊȕ ȆǾ ǻ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ, ǹ ǻ ȉȁȋȌǹȄȕȆȔȎ ȇǺȉȘǽǹȎ ȇȐȁȒǾȆȁȘ, ȇȎȉǹȆȔ ȇȋ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȘ ȆǾȐȁȊȋȇȂ ȊȁȄȔ, ȊȌȋȕ ȃȇȋȇȉȔȎ ȀǹȃȄȗȐǹȄǹȊȕ ǻ ȈȉȇǻǾǽǾȆȁȁ ǺȇȉȇȀǽȔ ȊȇȎȇȂ ǻȇȃȉȌǼ ǽǾȉǾǻǾȆȕ ȁ ȈȇȄǾȂ Ȉȉȁ ȌǼȉȇȀǾ ȖȈȁǽǾȅȁȂ, ȀǹȊȌȎȁ ȁ ȋ.Ȉ. ǨȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ǼȄ. «ȈǹȎǹȋȕ ‘ȐȁȊȋȁȋȕ, ȅǾȊȋȁ’ ȈȇȄȌȐȁȄ ȁȆȆȇǻǹȏȁȇȆȆȇǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǾ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁǾ: ‘ȇȐȁȒǹȋȕ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȗ ȈȇȊȉǾǽȊȋǻȇȅ ǾǾ «ȇǺóȉȔǻǹȆȁȘ», ǹ ǽǹȄǾǾ, ȌǿǾ ǻ ȇȋǻȄǾȐǾȆȁȁ ȇȋ ȉȁȋȌǹȄǹ, – ȆȇǻȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ: ‘Ȉȉȇǻȇǽȁȋȕ ǺȇȉȇȀǽȔ, ȈǹȎǹȋȕ ȀǾȅȄȗ Ȉȇǽ ȈȇȊǾǻ’. ǦȇǻȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȊȅȇǼȄȇ ȈȇȋǾȊȆȁȋȕ, ǹ ǼǽǾ-ȋȇ ȁ ǻȇǻȊǾ ǻȔȋǾȊȆȁȋȕ ȈǾȉǻȁȐȆȇǾ, ȄȗȊȋȉǹȏȁȇȆȆȇǾ» (ǪȋȉǹȎȇǻ 2005: 9–10). ǤȇǼȁȃǹ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ ȀǽǾȊȕ ȁȆǹȘ: ȋǾȉȅȁȆ, kniha.indb 179 9.4.2009 16:15:35 180 ǤȗǺȇǻȕ Ǜ. ǣȌȉȃȁȆǹ ȊǻȘȀǹȆȆȔȂ Ȋ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔȅ ȊȈȇȊȇǺȇȅ ȇǺȉǹǺȇȋȃȁ ȀǾȅȄȁ, ǻȃȄȗȐǹǾȋȊȘ ǻ ȊȍǾȉȌ ȅȇȉǹȄȕȆȔȎ ȁ ȇȋǻȄǾȐǾȆȆȔȎ ȈȇȆȘȋȁȂ. ǨǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇ ȈȉȇǻǾǽǾȆȆǹȘ Ȋ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁǾȅ ȉǹȀȆȔȎ ȇȉȌǽȁȂ ǺȇȉȇȀǽǹ, ȐǾȉȋǹ, ǻȔȃȇȈǹȆȆǹȘ ǻ ȀǾȅȄǾ ȃǹȆǹǻǹ ȁ ȋ.Ȉ. ǺȔȄȁ ȈȉǾǽȆǹȀȆǹȐǾȆȔ ǽȄȘ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ǼȉǹȆȁȏȔ, ǻȔǽǾȄȘȗȒǾȂ ȁ ȇȋǽǾȄȘȗȒǾȂ ȈȉȁȊǻȇǾȆȆȇǾ, ȇǺǿȁǻǹǾȅȇǾ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻȇ ȇȋ ȇȊȋǹȄȕȆȇǼȇ ȅȁȉǹ, ȆǾ ǻȎȇǽȁǻȑǾǼȇ ǻ ȊȍǾȉȌ ȎȇȀȘȂȊȋǻǾȆȆȔȎ ȁȆȋǾȉǾȊȇǻ ȀǾȅȄǾǽǾȄȕȏǹ. ǜȉǹȆȁȏǾ ȈȉȁǽǹǻǹȄȊȘ ȊǹȃȉǹȄȕȆȔȂ ȊȅȔȊȄ, ȇȆǹ ȉǹȀǽǾȄȘȄǹ ȅȁȉ ȊǻȇȂ ȁ ȐȌǿȇȂ. Ǫ ȊǹȅȇǼȇ ȆǹȐǹȄǹ ȀǹǽȇȄǼȇ ǽȇ ȈȇȘǻȄǾȆȁȘ ȈȄȌǼǹ ǼȉǹȆȁȏǹ ȊȋǹȄǹ ǻǹǿȆȔȅ ȖȄǾȅǾȆȋȇȅ ȅǹǼȁȐǾȊȃȁȎ ȇǺȉȘǽȇǻ, ǻȔȈȇȄȆȘǻȑȁȎ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȇȐȁȊȋȁȋǾȄȕȆȌȗ ȍȌȆȃȏȁȗ. ǨȉȁǻǾǽǾȆȆȔȂ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȋ ȇ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȈȇȘǻȄǾȆȁǾ ȇȅȇȆȁȅȇǻ ȇǺȘȀǹȆȇ ȉǹȊȈǹǻȑǾȂȊȘ ȈȇȄȁȊǾȅȁȁ. Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ȌȐȁȋȔǻǹȋȕ ȍǹȃȋȇȉ ǻȉǾȅǾȆȁ ȁ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǹ. ǨȉȇȏǾȊȊ Ȗȋȇȋ ȈȉȇȋǾȃǹȄ ǻ ȉǹȀȆȇǾ ǻȉǾȅȘ ȁ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȐǹȊȋȘȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ. ǧȋǽǾȄȕȆȔǾ ȀǻǾȆȕȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȖǻȇȄȗȏȁȁ ǼȄǹǼȇȄǹ ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȄȁ ȊǹȅȇȊȋȇȘȋǾȄȕȆȔȂ ȊȋǹȋȌȊ, Ȑȋȇ ȆǾ ȅȇǼȄȇ ȆǾ ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȗ ȇȅȇȆȁȅȇǻ. Ǩȇ ǻȊǾȅ ȈȉȁȀȆǹȃǹȅ ǼȄ. *paxati ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȆȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾ Ȋ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔȅ ȍȇȉȅǹȆȋȇȅ -xa, ȊȄȇǿȁǻȑǾǾȊȘ Ȇǹ ǺǹȀǾ ȁ.-Ǿ. *pes- ‘ǽȌȋȕ’ > ǽȉ.-ǻ.-ȆǾȅ. faso, ǹȆǼȄ. feaze ‘ǻȇȄȇȃȆȇ’, ǽȉ.-ǻ.-ȆǾȅ. fesa ‘ȅȘȃȁȆǹ; ȇȋǺȉȇȊȔ’ ȁ ȋ.ǽ. (Pokorny 1959–1969, I: 823–824). ǨȉȁȆȘȋȔǾ ȊȇȃȉǹȒǾȆȁȘ aȆǼȄ. – ǹȆǼȄȁȂȊȃȁȂ, aȉȅ. – ǹȉȅȘȆȊȃȁȂ, aȉȎ. – ǹȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȁȂ, ǺȇȄǼ. – ǺȇȄǼǹȉȊȃȁȂ, ǻȇȄȇǼ. – ǻȇȄȇǼȇǽȊȃȁȂ, ǼȉǾȐ. – ǼȉǾȐǾȊȃȁȂ, ǽȁǹȄ. – ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȂ, ǽȉ.-ǻ.-ȆǾȅ. – ǽȉǾǻȆǾǻǾȉȎȆǾȆǾȅǾȏȃȁȂ, ǽȉ.-ȉȌȊȊȃ. – ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȁȂ, ȁ.-Ǿ. – ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȂ, ȃǹȄȁȆ. – ȃǹȄȁȆȁȆȊȃȁȂ, ȃǹȄȌǿ. – ȃǹȄȌǿȊȃȁȂ, ȃȇȊȋȉ. – ȃȇȊȋȉȇȅȊȃȇȂ, Ȅǹȋ. – ȄǹȋȁȆȊȃȁȂ, Ȅȁȋ. – ȄȁȋȇǻȊȃȁȂ, Ȅȋȑ. – ȄǹȋȔȑȊȃȁȂ, ȅǹȃǾǽ. – ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȁȂ, ȅȇȊȃ. – ȅȇȊȃȇǻȊȃȁȂ, ȆȇǻǼ. – ȆȇǻǼȇȉȇǽȊȃȁȂ, oȄȇȆ. – ȇȄȇȆǾȏȃȁȂ, oȊǾȋ. – ȇȊǾȋȁȆȊȃȁȂ, ȈǾȆȀ. – ȈǾȆȀǾȆȊȃȁȂ, ȈǾȉȅ. – ȈǾȉȅȊȃȁȂ, ȈǾȐȇȉ. – ȈǾȐȇȉȊȃȁȂ, ȉȌȊȊȃ. – ȉȌȊȊȃȁȂ, ȊǾǻǾȉ. – ȊǾǻǾȉȆȔȂ, ȊǾǻ.-ǽǻȁȆ. – ȊǾǻǾȉȇǽǻȁȆȊȃȁȂ, Ȋȋ.-ȉȌȊȊȃ. – ȊȋǹȉȇȉȌȊȊȃȁȂ, ȋǻǾȉ. – ȋǻǾȉȊȃȇȂ, ȈȊȃ. – ȈȊȃȇǻȊȃȁȂ, ȘȉȇȊȄ. – ȘȉȇȊȄǹǻȊȃȁȂ. ǨȉȁȅǾȐǹȆȁȘ Basaj–Siatkowski 2006: Basaj, M. – Siatkowski, J., Bohemizmy w języku polskim. S ownik, Warszawa. Bory 2005: Bory , W., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. Brückner 1927: Brückner, A., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. Le Feuvre 2007: Le Feuvre, C., On the etymology of Russian paxat’ ‘to plough’ In: ǪȄȇǻǾȆȊȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ǽǹȆǹȊ. ǚǾȇǼȉǹǽ, 295–306. Fraenkel 1955–1965: Fraenkel, E., Litauisches etymologisches Wörterbuch, ȋ. I–II, Heidelberg. Froehde 1890: Froehde, F., Zur lateinischen Lautlehre. Beiträge zur Kunde der indogermanischen Sprachen XVI, 1890. Kott 1878–1893: Kott, F., esko-německý slovník, I–VII, Praha. kniha.indb 180 9.4.2009 16:15:35 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȊȄǹǻ. *paxati 181 Machek 1957: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského a slovenského, Praha. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Miklosich 1886: Miklosich, F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien. Havet 1879: Havet, L., Variétés. Mémoires de la Société de linguistique de Paris 4, fasc. 1. Pedersen 1895: Pedersen, H., Das indogermanische s im Slavischen. Indogermanische Forschungen V, 33–87. Petersson 1922: Petersson, H., Griechische und lateinische Wortstudien, Lund. Pleteršnik 1894–1895: Pleteršnik, M., Slovensko-nemški slovar, Ljubljana. Pokorny 1959–1969: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, I–II, Bern. Shevelov 1964: Shevelov, G., A Prehistory of Slavic. The Historical Phonology of Common Slavic, Heidelberg. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, I–IV, Zagreb. Unbegaun 1954: Unbegaun, B., ǩǾȏ.: M. Vasmer. Russisches etymologisches Wörterbuch. Bulletin de la Société de Linguistigue de Paris 52, f. 2., 173. Vaillant–Notule 1964: Vaillant, A., – Notule, V., Slave paše-, paxati. Revue des études slaves 43, 90–91. SW: Kar owicz, J. – Kryński, A. – Nied wiedzki, W., S ownik języka polskiego, I–VIII, Warszawa 1952. ǙȉȎ. ȊȄ.: ǙȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, 1–. Ǩȇǽ ȉǾǽǹȃȏȁǾȂ ǧ. ǜ. ǜǾȏȇǻȇȂ, ǥȇȊȃǻǹ 1980–. ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, 1–. ǪȇȊȋ. Ǜ. ǜǾȇȉǼȁǾǻ, ǡǻ. ǜȓȄȓǺȇǻ, Ǣ. Ǡǹȁȅȇǻ, Ǫȋ. ǡȄȐǾǻ ȁ ǽȉ., ǪȇȍȁȘ 1962–. ǛȌȃ: ǛȌȃ ǪȋǾȍ. ǣǹȉǹȦȁȣ, ǪȉȈȊȃȁ ȉjǾȐȆȁȃ ȁȊȋȌȅǹȐǾȆ ȢǾȅǹȐȃȁjǾȅ ȁ ȄǹȋȁȆȊȃȁjǾȅ ȉȁjǾȐȁȅǹ. ǫȉǾȣǾ ȁȀǽǹȢǾ, ǚǾȇǼȉǹǽ 1898. ǝǾȉȘǼȁȆ 1968: ǝǾȉȘǼȁȆ, Ǜ. Ǹ., ǣ ȁȊȋȇȉȁȁ ȊȄȇǻǹ ȈǹȎǹȋȕ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ. ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ ȇ ȉȌȊȊȃȇȅȌ ȘȀȔȃȌ VI, ǥȇȊȃǻǹ 1968. ǞǪǬǥ: ǞȋȁȅȇȄȇǼiȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹïȆȊȕȃȇï ȅȇǻȁ, 1–, ǣȁïǻ 1982–. ǠǾȄǾȆȁȆ 1908: ǠǾȄǾȆȁȆ, ǝ. ǣ., ǩȌȊȊȃǹȘ ȊȇȎǹ. ǛȘȋȃǹ, 11, 28. ǡ–Ǫ: ǫȇȄȇǻȊȃȁ, ǝ. – ǡȄȄȁȐ-ǪǻȁȋȔȐ, Ǜ. ǥ., ǥǹȃǾǽȇȆȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǥȇȊȃǻǹ 1963. ǣȇȋȃȇǻǹ 1971: ǣȇȋȃȇǻǹ, Ǧ. Ǫ., ǡȀ ȁȊȋȇȉȁȁ ȉȌȊȊȃȁȎ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȈȇȄǾǻȇǽȊȋǻǹ. ǛȇȈȉȇȊȔ ȁȀȌȐǾȆȁȘ ȄǾȃȊȁȃȁ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ. ǝȁǹȄǾȃȋȆǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ. 1971, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1972. ǥǹȉȃȇǻ 1984: ǥǹȉȃȇǻ, Ǜ. ǥ., ǧ ǼȄǹǼȇȄǹȎ ȈǹȎǹȋȕ ȁ ȇȉǹȋȕ. ǧǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ǹȋȄǹȊ. ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ȁ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ. 1984, ǥȇȊȃǻǹ 1988. ǥǾȉȃȌȄȇǻǹ 1984: ǥǾȉȃȌȄȇǻǹ, Ǜ. Ǚ., ǣ ǻȇȈȉȇȊȌ ȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȉǹȀȄȁȐȁȘȎ ǻ ȄǾȃȊȁȃǾ. ǧǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ǹȋȄǹȊ. ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ȁ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ. 1984, ǥȇȊȃǻǹ 1988. ǥǿǾȄȕȊȃǹȘ 1975: ǥǿǾȄȕȊȃǹȘ, ǧ. Ǫ., ǜȄǹǼȇȄȕȆǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ ǻ «ǩǹȀǼȇǻȇȉȆȁȃǾ» ǫȇȆȆȁȊǹ ǭǾȆȆǾ. ǨȉȇǺȄǾȅȔ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃȇȄȇǼȁȁ ȁ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȁ. ǫǾȀȁȊȔ ȃȇȆȍǾȉǾȆȏȁȁ. ǧȃȋȘǺȉȕ 1975 Ǽ. ǥȇȊȃǻǹ. ǛȔȈ 2. ǪȄǹǻȘȆȊȃǹȘ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃǹȘ ȄǾȃȊȁȃȇȄȇǼȁȘ (ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ǽȉǾǻȆǾȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹ), ǥȇȊȃǻǹ. ǦǩǶ: ǦȇǻȇǾ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ I. ǥȇȊȃǻǹ 2003, 159–161. kniha.indb 181 9.4.2009 16:15:35 182 ǤȗǺȇǻȕ Ǜ. ǣȌȉȃȁȆǹ ǪǜǩǪ: ǪȄȇǻǹȉȕ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǩȌȊȊȃȇǼȇ ǪǾǻǾȉǹ, I–. Ǩȇǽ ȉǾǽ. ȐȄ.-ȃȇȉȉ. ǩǙǦ Ǚ. ǣ. ǥǹȋǻǾǾǻǹ, ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ 2001–. ǪȄǩǸ XI–XVII ǻǻ.: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ XI–XVII ǻǻ., 1–, ǥȇȊȃǻǹ 1975–. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1903: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ǪȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, I–III, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, 1–, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ – ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1966–. ǪȋȉǹȎȇǻ 2005: ǪȋȉǹȎȇǻ, Ǚ., ǠǹȅǾȋȃȁ ȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȃȌȄȕȋȌȉȆȇȂ ȁ ȁȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ. Palaeoslavica XIII, № 2. ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃa, I–IV. ǨǾȉǾǻȇǽ Ȋ ȆǾȅ. ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ. ǰǾȉȆȔȎ 1994: ǰǾȉȆȔȎ, Ǩ. Ǹ., ǡȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, I–II, ǥȇȊȃǻǹ 1994. ǶǪǚǥ: ǶȋȔȅǹȄǹǼiȐȆȔ ȊȄȇȥȆiȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ, 1–. ǩȖǽ. Ǜ. Ǭ. ǥǹȉȋȔȆǹȥ, ǜ. Ǚ. ǯȔȎȌȆ, ǥiȆȊȃ 1978–. ǩǾȀȗȅǾ Ǜ ȉǹǺȇȋǾ ȇǺȇȀȉǾǻǹȗȋȊȘ ȉǹȀȆȔǾ ȈȇǽȎȇǽȔ ȃ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȀǹȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ǼȄ. *paxati ‘plough’ ȁ ȇǺȇȊȆȇǻȔǻǹǾȋȊȘ ȁǽǾȘ ǼǾȆǾȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȋȇǿǽǾȊȋǻǹ Ȋ ǼȄ. *paxati ‘ǽȌȋȕ, ǻǾȘȋȕ’. ǨȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ Ȇǹ ȉǹȆȆǾȂ ȊȋȌȈǾȆȁ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȋ ǻȃȄȗȐǾȆȁǾȅ ǼȄǹǼȇȄǹ ǻ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȗ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ ȈȉȇȁȀȇȑȄo ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǾ ȉǹȊȒǾȈȄǾȆȁǾ Ȇǹ ȇȅȇȆȁȅȔ ǾǽȁȆȇȂ ȁȊȎȇǽȆȇȂ ȇȊȆȇǻȔ. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁȅ. Ǜ. Ǜ. ǛȁȆȇǼȉǹǽȇǻǹ ǩǙǦ ǛȇȄȎȇȆȃǹ 18/2, 119019 ǥȇȊȃǻǹ, ǩȇȊȊȁȘ lyukurkina@rambler.ru kniha.indb 182 9.4.2009 16:15:36   ǡȆȊȋȁȋȌȋȓȋ Ȇǹ ǿȌȈǹȆȁȋǾ, ǹȋǾȊȋȁȉǹȆ Ȍ ȊȄǹǻȘȆȁȋǾ ȇȒǾ ȈȉǾȀ VІІІ ǻ., ȁȀȅȁȆǹǻǹ ǽȓȄȓǼ ȁ ȊȄȇǿǾȆ Ȉȓȋ Ȇǹ ȊȇȏȁǹȄȆȇ-ȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃǹ ǾǻȇȄȗȏȁȘ ǽȇ Ȇǹȑȁ ǽȆȁ, ȃȇȂȋȇ Ǿ ȈȇǽȉȇǺȆȇ ȈȉȇȌȐǾȆ ȁ ǹȆǹȄȁȀȁȉǹȆ ȇȋ ȈȇȃȇȄǾȆȁȘ ȁȊȋȇȉȁȏȁ ȁ ȍȁȄȇȄȇȀȁ. ǛȓȈȉȇȊȓȋ Ȁǹ ȈȉȇȁȀȎȇǽǹ Ȇǹ ȋǾȉȅȁȆǹ ȇǺǹȐǾ ȃǹȃȋȇ ȈȉǾǽȁ ǾǽȁȆ ǻǾȃ, ȋǹȃǹ ȁ ǽȆǾȊ, ȊǾ Ȇǹȅȁȉǹ ǻ ȊȍǾȉǹȋǹ Ȇǹ ǽȁȊȃȌȊȁȁȋǾ ȅǾǿǽȌ ȈȉȁǻȓȉǿǾȆȁȏȁȋǾ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ȎȁȈȇȋǾȀǹ ȁ ȀǹȒȁȋȆȁȏȁȋǾ Ȇǹ ǻȊǾǻȓȀȅȇǿȆȁ ȋȗȉȃȊȃȁ, ȎȌȆȊȃȁ, ȌȉǹȄȇ-ǹȄȋǹȂȊȃȁ, ȁȄȁȉȁȂȊȃȁ ȁȄȁ ȁȉǹȆȊȃȁ ȋǾȇȉȁȁ, ǺǾȀ ǽǹ Ǿ ȈȇȊȋȁǼȆǹȋȇ ȈȉȁǾȅȄȁǻȇ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȇ ȁ ȍȇȆȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ. ǦǹȂ-ǼȇȄȘȅȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȁǹ ȁȀȘȊȆȘǻǹȆǾ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ȋǾȉȅȁȆǹ ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȇ ȁȅǹȋ ȆǹȂ-ȉǹȆȆȁȋǾ ȅȌ ȈȁȊȅǾȆȁ ȁ ǾȈȁǼȉǹȍȊȃȁ ǹȋǾȊȋǹȏȁȁ ǻ ǽȓȉǿǹǻȆȇ-ȈȄǾȅǾȆȆȁȘ ǿȁǻȇȋ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ Ȇǹȉȇǽȁ, ȋȓȂ ȃǹȋȇ Ȉȇ-ȆǹȋǹȋȓȑȆȁȋǾ ȆǾǼȇǻȁ ȈȉǾǻȓȈȄȓȒǾȆȁȘ ǻ ȉǹȀȄȁȐȆȁȋǾ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǽȓȉǿǹǻȆȇ-ȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃȁ ȊȋȉȌȃȋȌȉȁ ȆȘȅǹȋ ȈȇȐȋȁ Ȇȁȃǹȃǻǹ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆǹȋǹ ȅȌ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ. Ǩȓȉǻȇȋȇ ȊȈȇȅǾȆǹǻǹȆǾ Ȍ ȊȄǹǻȘȆȁȋǾ Ȇǹ ȋȁȋȌȄǹ Ǿ ǻ ȄǹȋȁȆȊȃȁ ȋǾȃȊȋ Ȇǹ ǽǹȉȊȋǻǾȆǹ Ǽȉǹȅȇȋǹ, ȁȀǽǹǽǾȆǹ ȇȋ ǺǹǻǹȉȊȃȁȘ ȎǾȉȏȇǼ ǫǹȊȁȄȇ ІІІ († 788 Ǽ.) Ȁǹ ȅǹȆǹȊȋȁȉǹ ǣȉǾȅȑǹ ȈȉǾȀ 777 Ǽ., ȀǹȈǹȀǾȆǹ ǻ ǽǻǹ ȈȉǾȈȁȊǹ ȇȋ ǮІІІ ȁ ǮІV ǻ. (Fichtenau 1963: 31–32). Ǜ ȆǾȘ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ȋȁȋȄǹȋǹ ǿȌȈǹȆ (iopan), ȇȋȆǾȊǾȆǹ ȃȓȅ ȄȁȏǾ Ȇǹ ȁȅǾ Physso, ȃȇǾȋȇ ȇȐǾǻȁǽȆȇ ȆǾ Ǿ ȇȋ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ1, ȅǹȃǹȉ ǽǹ ȌȈȉǹǻȄȘǻǹ ȇǺȄǹȊȋ (decania) ǻ ȈȇȉǾȐȁǾȋȇ Ȇǹ ǝȌȆǹǻ (ǽȆǾȑȆǹ ǪȄȇǻǾȆȁȘ), ȃȇȘȋȇ Ǿ ȆǹȊǾȄǾȆǹ ȊȓȊ ȊȄǹǻȘȆȁ. ǩǹȆȆȁ ȁȀǻǾȊȋȁȘ ȊǾ Ȋȓǽȓȉǿǹȋ ȁ ǻ ȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ǽȇȃȌȅǾȆȋȁ Ȇǹ ȄǹȋȁȆȊȃȁ ǾȀȁȃ, ǻ ȃȇȁȋȇ ȆȇȊȁȋǾȄȁȋǾ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ Ȋǹ ȊȄǹǻȘȆȁ: ǻ Ǽȉǹȅȇȋǹ Ȇǹ ȃȆȘȀ ǫȓȉȈȁȅȁȉ ȇȋ 852 Ǽ. ȈǾȋȁȅǹ ȆǾǼȇǻȁ ȈȉȁǽǻȇȉȆȁ ȊȄȌǿȁȋǾȄȁ ȊǾ ȋȁȋȌȄȌǻǹȋ iuppani, ǹ ǻ Ǽȉǹȅȇȋǹ Ȇǹ ȃȆȘȀ ǥȌȋȁȅȁȉ ȇȋ 892 Ǽ. ȊȉǾǽ ȈȉȁǺȄȁǿǾȆȁȋǾ ȅȌ Ȋǹ ȇȋǺǾȄȘȀǹȆȁ ȁ zuppani (Vykyp l 2004: 133–135). ǞǽȁȆ ȇȋ ȆǾȈȇǽǽǹǻǹȒȁȋǾ ȊǾ ǽȇȊǾǼǹ Ȇǹ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ ȆǹȂ-ȉǹȆȆȁ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ, ǻ ȃȇȂȋȇ Ǿ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆǹ ȋȁȋȄǹȋǹ ǿȌȈǹȆ, Ǿ ȁȀǻǾȊȋȆȁȘȋ ȈȉǾǽȎȉȁȊȋȁȘȆȊȃȁ „ǹǻǹȉȊȃȁ” ȆǹǽȈȁȊ Ȇǹ ǚȇȁȄȁȋǾ, ȁȀȈȓȄȆǾȆ Ȋ Ǽȉȓȏȃȁ ǺȌȃǻȁ ǻȓȉȎȌ ȀȄǹȋǾȆ Ȋȓǽ ȇȋ ȊȓȃȉȇǻȁȒǾȋȇ Ȇǹ ǦǹǼȁ ǪǾȆȋ ǥȁȃȄȇȑ (ǚǹȆǹȋ), ȈȉȁȆǹǽȄǾǿǹȒ ǽȆǾȊ ȃȓȅ ǾȃȊȈȇȀȁȏȁȘȋǹ Ȇǹ ǻȁǾȆȊȃȁȘ Kunsthistorisches Museum. Ǜ ȆǾǼȇ ȊǾ ȊȈȇȅǾȆǹǻǹȋ ǽǻǹȅǹ ǿȌȈǹȆȁ – ǚȇȁȄǹ ǿȌȈǹȆ (BOUHLA ZOAPAN) ȁ ǚȌȋǹȌȄ ǿȌȈǹȆ (BOUTAOLA ZWAPAN). ǨȇǻǾȐǾȋȇ ȁȀȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁ Ȇǹ ȋǾȃȊȋǹ, ǼȄǹǻȆȇ ȋȗȉȃȇȄȇȀȁ, ǹ ȊȓȒȇ ȁ ȅȇȆǼȇȄȇȀȁ, ȈȉǾǽȄǹǼǹȋ ǽǾȊǾȋȃȁ 1 kniha.indb 183 Ǩȇ ǻȓȈȉȇȊǹ Ȁǹ ǾȋȆȁȐǾȊȃǹȋǹ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋ Ȇǹ ȊȈȇȅǾȆǹȋȇȋȇ ȄȁȏǾ Ȋǹ ȁȀȃǹȀǹȆȁ ȉǹȀȄȁȐȆȁ ȅȆǾȆȁȘ. Wolfram 1978: 69 ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ, ȐǾ ȋȇǻǹ Ǿ ȅǾȊȋǾȆ ȈȉǾǽǻȇǽȁȋǾȄ Ȇǹ ȁȀǺȘǼǹȄȇ ȇȋ ǹǻǹȉȊȃȇ ǼȇȊȈȇǽȊȋǻȇ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇ ȈȄǾȅǾ. ǦǹȈȉȇȋȁǻ, Malingoudis 1972–1973: 64–65 ȊǾ ȇȈȁȋǻǹ ǽǹ ǽȇȃǹǿǾ, ȐǾ iopan Physso, ȊȓȒȇ ȃǹȃȋȇ ǽȉȌǼȁȋǾ ǽǻǹȅǹ ȁȀǻǾȊȋȆȁ ȇȋ Ǽȉǹȅȇȋǹȋǹ actores Taliup ȁ Sparuna, Ǿ Ȋ ǻǾȉȇȘȋǾȆ ǹǻǹȉȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ. ǫǹȃȇǻǹ ȊȋǹȆȇǻȁȒǾ ȁȀȉǹȀȘǻǹ ȁ Hardt 1990: 162. ǩǹȀȄȁȐȆȁȋǾ ȁȀȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁ ȆȘȅǹȋ ǾǽȁȆȆȇ ȊȋǹȆȇǻȁȒǾ ȇȋȆȇȊȆȇ ȍȌȆȃȏȁȁȋǾ Ȇǹ ȋȉȁȅǹȋǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǻȇǿǽȇǻǾ: ǽǹȄȁ ȋǾ Ȋǹ ȁȅǹȄȁ Ȋǹȅȇ ǻȇǾȆȆȇ-ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆȁ, ȁȄȁ Ȋǹ ǹȃȌȅȌȄȁȉǹȄȁ ȇȒǾ ȈȉǹǻȇȉǹȀǽǹǻǹȋǾȄȆȁ ȁ ȍȁȊȃǹȄȆȁ ȈȉǹǻȇȅȇȒȁȘ. ǨȉǾǼȄǾǽ Ȇǹ ȊȋǹȆȇǻȁȒǹȋǹ Ȉȇ ǻȓȈȉȇȊǹ ǻǿ. Ȍ Malingoudis 1972–1973: 64–66. 9.4.2009 16:15:36 184 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ ȈȉȇȁȀǻȇȄȆȁ, ȃȇȉǾȆȆȇ ȉǹȀȄȁȐȆȁ ȉǹȀȐȁȋǹȆȁȘ, ȆȘȃȇȁ ȇȋ ȃȇȁȋȇ Ȋǹ ȆǾȈȉǹǻǽȇȈȇǽȇǺȆȁ ȁ ȈȉȇȋȁǻȇȉǾȐǹȒȁ Ȇǹ ȀǽȉǹǻȁȘ ȊȅȁȊȓȄ.2 Ǟǽǻǹ ȈȉǾȀ ȈȇȊȄǾǽȆȇȋȇ ǽǾȊǾȋȁȄǾȋȁǾ ȉȌȊȃȁȘȋ ȄȁȆǼǻȁȊȋ ǞǻǼǾȆȁȂ ǮǾȄȁȅȊȃȁȂ, ȈȉȇȍǾȊȇȉ ǻ ǮǹȅǺȌȉǼȊȃȁȘ ȌȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋ, ȊȈǾȏȁǹȄȁȀȁȉǹȄ ǻ ȇǺȄǹȊȋȋǹ Ȇǹ ȊǹȅȇǾǽȊȃȁȋǾ, ǾȆȁȊǾȂȊȃȁȋǾ ȁ ȋȌȆǼȌȊȃȇ-ȅǹȆǽǿȌȉȊȃȁ ǾȀȁȏȁ, ǽȇȈȉȁȆǾȊǾ Ȁǹ ȈȉǾȇǽȇȄȘǻǹȆǾ Ȇǹ ǺǾȀȉǾȀȌȄȋǹȋȆȇȊȋȋǹ ǻ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǾȈȁǼȉǹȍȊȃȁȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ǦǹǼȁ ǪǾȆȋ ǥȁȃȄȇȑ. ǦǾǼȇǻȁȘȋ ȈȇǽȎȇǽ ǽǹ ȊǾ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋȁȉǹ ȋǾȃȊȋǹ ȇȋ ǼȄǾǽȆǹ ȋȇȐȃǹ Ȇǹ ȈȉǹȋȌȆǼȌȊȃȇ-ȅǹȆǽǿȌȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ȊȓȊȋǹǻȆǹ ȐǹȊȋ ȇȋ ǾȀȁȃȇǻȁȘ ȃȇȆǼȄȇȅǾȉǹȋ Ȇǹ ȈȇȄȁǾȋȆȁȐǾȊȃȁȘ ǙǻǹȉȊȃȁ ȃǹǼǹȆǹȋ, ǽȇǻǾǿǽǹ ǽȇ ȍȁȄȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȃȇȉǾȃȋǾȆ ȁ ȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȊǻȓȉȀǹȆ ȈȉȇȐȁȋ, ȊȓȇǺȉǹȀǾȆ ǼȉǹȍȁȐȆȇ Ȋ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃǹȋǹ ȇȉȋȇǼȉǹȍȁȘ ȁ ȆǾȈȉȇȋȁǻȇȉǾȐǹȒ ǼȉǹȅǹȋȁȐǾȊȃȁ Ȇǹ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȋǾ ȋȌȆǼȌȊȃȇ-ȅǹȆǽǿȌȉȊȃȁ ǾȀȁȏȁ (Helimski 2000: 43–56, ǮǾȄȁȅȊȃȁȂ 2000ǹ: 268–277, 2000Ǻ: 135–148). Ǧȇǻǹȋǹ ǹȄȋǾȉȆǹȋȁǻȆǹ ǹȄȋǹȂȊȃǹ ǻǾȉȊȁȘ, ȅǹȃǹȉ ȊȁȆȋǹȃȋȁȐȆȇ ǽǹ ȆǾ Ǿ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȇ ǻȓȀȅȇǿȆǹȋǹ, ȈȉǾǽȄǹǼǹ ȊȓǻȓȉȑǾȆȇ ȉǹȀȄȁȐȆȇ ȇȋ ǽȇȊǾǼǹȑȆȁȋǾ ȋȓȄȃȌǻǹȆȁȘ: “The Basileus declares the displacement of Buyla as zhupan. The Basileus declares his recognition and watches over Butaul as (the new) zhupan//ǚȌȂȄȌ-ǿȌȈǹȆǹ ȁȅȈǾȉǹȋȇȉ ȊȅǾȆȘǾȋ. ǚȌȋǹȌȄǹ-ǿȌȈǹȆǹ ȈȉȁȀȆǹǾȋ ȁ ȃȇȆȋȉȇȄȁȉȌǾȋ ȁȅȈǾȉǹȋȇȉ”. ǡȊȋȇȉȁȐǾȊȃǹȋǹ ȃȇȆȇȋǹȏȁȘ, ȇǺȇȊȆȇǻǹǻǹȒǹ ȁȀǽǹǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǾȈȁǼȉǹȍȊȃȁȘ ȈǹȅǾȋȆȁȃ, ȈȉȁȄȘǼǹ ȅȆȇǼȇ Ȉȇ-ȌǺǾǽȁȋǾȄȆȇ Ȇǹ ȈȉȇȏǾȊȁȋǾ ǻ ȗǿȆȁȋǾ ȈȉǾǽǾȄȁ Ȇǹ ȃȓȊȆȁȘ ǙǻǹȉȊȃȁ ȃǹǼǹȆǹȋ3. ǮȉȇȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȋǾ ȉǹȅȃȁ Ȇǹ ȈǹȅǾȋȆȁȃǹ Ǟ. ǮǾȄȁȅȊȃȁȂ ȇȈȉǾǽǾȄȘ ȇȃȇȄȇ 670–680 Ǽ., ȈȉǾǽȁ ȊȓȀǽǹǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǙȊȈǹȉȌȎȇǻǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ, ȃȇǼǹȋȇ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃȇȋȇ ǼȇȊȈȇǽȊȋǻȇ ȁȄȁ ȈȇȆǾ ȈȉȁȊȓȊȋǻȁǾ ǻ ǽȆǾȑǾȆ ǚǹȆǹȋ, ǻ ȉǹȂȇȆǹ Ȇǹ ȊǾǻǾȉ ȇȋ ǫǾȅȁȑȌǹȉǹ, Ǿ ǺȁȄȇ ǻȓȀȅȇǿȆȇ. 2 3 kniha.indb 184 ǡȅǹ ȅȆȇǿǾȊȋǻȇ ȇȈȁȋȁ Ȁǹ ȉǹȀȃȇǽȁȉǹȆǾ Ȇǹ ȀǹǼǹǽȓȐȆȁȘ ǾȈȁǼȉǹȍȊȃȁ ȋǾȃȊȋ, ȃȇȁȋȇ Ȋǹ ǽǹǽǾȆȁ Ȍ Moravcsik 1943: 30: Ȇǹ V. Thomsen, Gy. Németh, Ǫ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ, Ǧ. ǥǹǻȉȇǽȁȆȇǻ ȁ ǽȉ. ǧǺȒȇȋȇ ȅǾǿǽȌ ȋȘȎ Ǿ, ȐǾ ȄǹȆȊȁȉǹȋ ȁǽǾȘȋǹ Ȁǹ ȌǻǾȃȇǻǾȐǹǻǹȆǾ Ȇǹ ȆȘȃǹȃȓǻ Ȋȓǽ Ȁǹ ȈȁǾȆǾ, ȈȇǽȆǾȊǾȆ ȃǹȋȇ ȈȇǼȉǾǺǹȄǾȆ ǽǹȉ ȇȋ ǾǽȁȆ ǻȇǿǽ Ȇǹ ȊȋǾȈȆȇ ȈȄǾȅǾ Ȇǹ ȀǹǼȁȆǹȄȁȘ ȅȌ ȊȓȉǹȋȆȁȃ ȁȄȁ ȆǹȊȄǾǽȆȁȃ. ǨȓȉǻȁȘȋ ǻǹȉȁǹȆȋ Ȇǹ ȈȉǾǻȇǽ, ȈȉǾǽȄȇǿǾȆ ȇȋ Thomsen, Ǽȇǻȇȉȁ Ȁǹ ȊȃȓȉǺȘȒ Ȉȇ ȈȇȐȁȆǹȄȁȘ Ȋȁ ǽȉȌǼǹȉ ȈǾȐǾȆǾǿȃȁ ǻȇǿǽ, ȃȇȂȋȇ ȀǹȉȇǻȁȄ ǻȓȈȉȇȊȆȁȘ Ȋȓǽ ǻ ǼȉȇǺǹ ȅȌ; ǻ ȋȇȀȁ ȈȉǾǻȇǽ ȆǾǽȇȌȅǾȆȁǾ ǺȌǽȁ ȁȀȉǹȀǾȆȇȋȇ ǻȓǻ ǻȋȇȉǹȋǹ ȐǹȊȋ ȅȁȊȋȁȐȆȇ ǿǾȄǹȆȁǾ Ȇǹ ǚȌȋǹȌȄ ǿȌȈǹȆ ǽǹ ȈȁǾ ȇȋ ȀǹȉȇǻǾȆȁȘ ǻ ȀǾȅȘȋǹ Ȋȓǽ. ǛȋȇȉȁȘȋ ȇȈȁȋ Ȁǹ ȈȉǾǻȇǽ ȃȇȉȁǼȁȉǹ ǻȋȇȉǹȋǹ ȐǹȊȋ ȇȋ ȆǹǽȈȁȊǹ ǻ ȊȅȁȊȓȄ, ȐǾ ǻȋȇȉȁȘȋ ǿȌȈǹȆ ȈȉȇȊȋȇ ȇȃǹȐȁȄ Ȋȓǽǹ Ȁǹ ȈȁǾȆǾ. Ǫ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ ȇȋȊȋȇȘǻǹ ȋǾȀǹȋǹ, ȐǾ ȊȓȃȉȇǻȁȒǾȋȇ ȇȋ ǦǹǼȁ ȊǾȆȋ ǥȁȃȄȇȑ Ǿ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȇ (ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1935: 35–42), Ȇȇ ȈȇǽȎȇǽȓȋ Ȁǹ ǽǾȑȁȍȉȁȉǹȆǾ Ȋ ȈȇȅȇȒȋǹ Ȇǹ ȋȗȉȃȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȆǾ ȉǹȀȃȉȁǻǹ Ȇȇǻȁ ȈǾȉȊȈǾȃȋȁǻȁ ǻ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆǾȋȇ. ǦȇǻȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘȋ ȈȉǾǻȇǽ Ȇǹ Ǜ. ǜȗȀǾȄǾǻ ȁ Ǩ. ǨǾȋȉȇǻ, ȃȇȁȋȇ ȊȈȇǽǾȄȘȋ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȎȁȈȇȋǾȀǹ, ȇȊȋǹǻǹ ǻ ȊȓȒǹȋǹ ȊȍǾȉǹ: «ǚȇȁȄǹ ǿȌȈǹȆ ȆǹȈȉǹǻȁ ȋȇȀȁ Ȋȓǽ, ǹ ǚȌȋǹȌȄ ǿȌȈǹȆ ȇȃǹȐȁ Ȋȓǽǹ Ȁǹ ȈȁǾȆǾ» (ǨǾȋȉȇǻ–ǜȗȀǾȄǾǻ 1978: 152). ǡ ǻ ȆǹȂ-Ȇȇǻȇ ǻȉǾȅǾ Ǩ. ǝȇǺȉǾǻ Ȋȁ ǽǹǻǹ ȊȅǾȋȃǹ Ȁǹ ȊȄǹǺȇȊȋȋǹ Ȇǹ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾȋȇ, ȐǾ „ǽǻǹȅǹ ǻȁȊȑȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȊǹȆȇǻȆȁȏȁ ȆȘȃȇǼǹ Ȋǹ ȊǾ ȀǹǾȄȁ Ȋ ǾǽȆȇ ǽȇȊȋǹ ȆǾȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻǹȒȇ Ȇǹ ȋǾȎȆȁȘ ȉǹȆǼ ȀǹȆȘȋȁǾ – ȁȀȉǹǺȇȋǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǽȇȅǹȃȁȆȊȃȁ ȊȓǽȇǻǾ; Ȉȉȁ ȋȇǻǹ ǾǽȁȆȁȘȋ ȁȀȉǹǺȇȋȁȄ Ȋǹȅȇ ȃȇȉȈȌȊǹ Ȇǹ Ȋȓǽǹ, Ȇȇ ȆǾ ȅȇǼȓȄ ǽǹ ȈȉȇǺȁǾ ǽȌȈȃǹ Ȇǹ ǽȉȓǿȃǹȋǹ, ȋǹ ȊǾ ȆǹȄȇǿȁȄȇ Ȋ ȋȇǻǹ ǽǹ ȊǾ ȀǹǾȅǾ ȆǾǼȇǻȁȘȋ ȃȇȄǾǼǹ…” (ǝȇǺȉǾǻ–ǝȇǺȉǾǻǹ 2001: 76–87). ǫȇ ȇǺǹȐǾ ȆǾ ȅȌ ȈȉǾȐȁ ǽǹ Ȉȇǽǽȓȉǿǹ ȃǹȋȇ ȆǹȂ-ǹǽǾȃǻǹȋǾȆ ǻǹȉȁǹȆȋǹ: „ǚȌȁȄǹ ǿȇǹȈǹȆ Ȉȇǽǹȉȁ Ȑǹȑǹȋǹ Ȇǹ ǛȌȋǹȌȄ ǿȇȈǹȆ Ȁǹ ȆǾǼȇǻȇ ȀǽȉǹǻǾ”, ȃǹȋȇ Ȉȇ ȋǹȃȓǻ ȆǹȐȁȆ ȁȀȇȊȋǹǻȘ ȊȈȇǽǾȄȘȆȇȋȇ Ȉȇ-ȉǹȆȇ ȅȆǾȆȁǾ Ȁǹ ǽǹȉȘǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ Ȋȓǽǹ ȃǹȋȇ ȀǹȈǹȅǾȋǾȆ Ȁǹ ȈȇȃȇȄǾȆȁȘȋǹ ȅȇȅǾȆȋ ȇȋ ȈȇǼȉǾǺǹȄȆǹȋǹ ȏǾȉǾȅȇȆȁȘ Ȇǹ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǻȇǿǽ. ǪȄǾǽ ȊȅȘȆǹ Ȇǹ ȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃǹȋǹ ǻȄǹȊȋ ǻ ȋȘȎ, ȆǹȊȋȓȈȁȄǹ Ȋ ȁȄȁ ǺǾȀ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃȇ ȌȐǹȊȋȁǾ, ǣȇȆȊȋǹȆȋȁȆȇȈȇȄ ȋȓȉȊȁ ȆǹȐȁȆ ǽǹ ȀǹȃȉǾȈȁ ȊǻȇǾȋȇ ȈȇǻǾȐǾ ȍȇȉȅǹȄȆȇ, ȇȋȃȇȄȃȇȋȇ ȉǾǹȄȆȇ ǼȇȊȈȇǽȊȋǻȇ ǻ ȉǾǼȁȇȆǹ, ȃǹȋȇ ȇǺȘǻȘǻǹ ȈȇǽȃȉǾȈǹȋǹ Ȋȁ ȃȓȅ ȆȇǻȁȘ ǿȌȈǹȆ ǚȌȋǹȌȄ. ǨȉǹȋǾȆȁȏȁ Ȇǹ ǻǹȊȁȄǾǻȊǹ ȊǾ ȘǻȘǻǹȋ ȈȉǾǽ ȆǾǼȇ, ȆȇȊǾȂȃȁ ȊȃȓȈȁ ǽǹȉȇǻǾ, ȊȉǾǽ ȃȇȁȋȇ ȁȀȉǹǺȇȋǾȆȁ ǻ ȊȋȇȄȁȏǹȋǹ ȀȄǹȋȆȁ ȊȓǽȇǻǾ, ȇǺȉǹȀȏȁ Ȇǹ „ȊȃȁȋȊȃȇȋȇ” ȁȀȃȌȊȋǻȇ, ǼȉǹǻȁȉǹȆȁ Ȋ ǺȇȂȆȁ ȊȏǾȆȁ ȇȋ ȆȇȅǹǽȊȃȁȋǾ ȈȇǺǾǽȆȁ ǻȇȂȆȁ, ǹ ǻȓȉȎȌ ȋȘȎ ȃǹȋȇ ǹȃȋ Ȇǹ ǻȁȊȑǹ ǽȁȈȄȇȅǹȏȁȘ Ǿ ǽȇȃȌȅǾȆȋǹȄȆȇ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆǹ ǺȄǹǼȇȊȃȄȇȆȆȇȊȋȋǹ Ȇǹ ȁȅȈǾȉǹȋȇȉǹ ǻ ȊȈǾȏȁǹȄȆȇ ȈȉǾǻǾǽǾȆ Ȇǹ ȉȇǽȆȁȘ ǾȀȁȃ Ȇǹ ǚȌȋǹȌȄ ȆǹǽȈȁȊ (Helimski 2000: 43–56). 9.4.2009 16:15:37 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 185 Ǩȇ-ȅǹȄȃȇ ǻǾȉȇȘȋȆȇ Ǻȁ ǺȁȄȇ ǽǹ ȊǾ ǽȇȈȌȊȆǾ, ȐǾ ȊȓǺȁȋȁȘȋǹ Ȋǹ ȊǾ ȉǹȀȁǼȉǹȄȁ ȊȄǾǽ ȉǹȀǼȉȇȅǹ Ȇǹ ǨȄȁȊȃȇǻȊȃȇ-ǨȉǾȊȄǹǻȊȃǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ ȈȉǾȀ ǹȈȉȁȄ 971 Ǽ. ȇȋ ǻȇȂȊȃȁȋǾ Ȇǹ ǢȇǹȆ І ǯȁȅȁȊȎȁ (969–976). ǣȓȅ ȉǹȆȆȁȋǾ ǾȈȁǼȉǹȍȊȃȁ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹ ȊǾ ȇȋȆǹȊȘȋ ȇȒǾ 4 ȈȉǾǽȎȉȁȊȋȁȘȆȊȃȁ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȆǹǽȈȁȊǹ Ȇǹ Ǽȉȓȏȃȁ ǾȀȁȃ, ǻ ȃȇȁȋȇ Ȋǹ ǹȋǾȊȋȁȉǹȆȁ ȊȄǾǽȆȁȋǾ ȈȉȁȋǾǿǹȋǾȄȁ Ȇǹ ȋȁȋȌȄǹ (zoupan, zoupanoj, zwpan): ǻȇǾȆǹȐǹȄȆȁȃ Ȋ ȉǹȆǼ twurtouna phle zwpan (ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ 1992, ȆǹǽȈȁȊ № 53, 199–204) ǻ ȁȆǻǾȆȋǹȉǾȆ ȆǹǽȈȁȊ Ȇǹ ǺȇȂȆȇ ǻȓȇȉȓǿǾȆȁǾ, ǿȌȈǹȆ ȋǹȉȃǹȆǹ ǱȌȆ (Ð Csounoj Ð zoupan tarkanoj, ȇȃ. 822 Ǽ.) (ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ 1992, ȆǹǽȈȁȊ № 61, 231–232)4 ȇȋ ȉȇǽǹ ǣȗȉȁǼȁȉ ȁ ǽȉȌǼ ǿȌȈǹȆ (zoupanoj) (ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ 1992, ȆǹǽȈȁȊ № 63, 234) ȇȋ ȉȇǽǹ Ǟȉȅȁǹȉ Ȇǹ ȃǹȆ ǜȇȊȋȌȆ ȇȋ ǽǻǹ ȅǾȅȇȉȁǹȄȆȁ ȆǹǽȈȁȊǹ Ȇǹ ȃǹȆ ǧȅȌȉȋǹǼ (814–831), ǻ ȃȇȁȋȇ ȁȀȉȁȐȆȇ ȊǾ ȈȇǽȐǾȉȋǹǻǹ, ȐǾ ǽǻǹȅǹȋǹ ǻǾȄȅȇǿȁ Ȋǹ ȆȇȊȁȋǾȄȁ ȁ Ȇǹ ȊȈǾȏȁȍȁȐȆȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȁȆȊȋȁȋȌȏȁȘ, ǻȓȈȄȓȋǾȆǹ ǻ ȁȀȉǹȀǹ qreptÒj ¥nqtrwpoj, ȎȉǹȆǾȆ ȐȇǻǾȃ, ȈȉǾǽǹȆ, ǻǾȉǾȆ ȊȄȌǿȁȋǾȄ Ȇǹ ȃǹȆǹ. Ǜ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃǹȋǹ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ȊǾ ȈȉȁǾȅǹ, ȐǾ ȈȉȇȆȁȃǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ ǿȌȈǹȆ ǻ ȋȁȋȌȄȆȁȘ ȉǾǼȁȊȋȓȉ Ȇǹ Ǩȓȉǻǹȋǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȓȉǿǹǻǹ ǻȓǻ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ Ȅȁȏǹ ȇȋ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȆǹȉȇǽȆȇȊȋ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȇǺȘȊȆȁ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȇ ǹȃȇ ȋȘ Ǿ ȇȋ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ (ǥȁȋȇǻǹ-ǝǿȇȆȇǻǹ 1978: 129). Ǫ ȆǾǼȇ ȊǾ ȇǺȇȀȆǹȐǹǻǹȋ Ȅȁȏǹ Ȋǹȅȇ ȇȋ ȈȉȁǽǻȇȉȆǹȋǹ ǹȉȁȊȋȇȃȉǹȏȁȘ, ȈȉȁȆǹǽȄǾǿǹȒȁ ȃȓȅ ȊȓȊȄȇǻȁǾȋȇ Ȇǹ ǻǾȄȁȃȁȋǾ ǺȇȄȘȉȁ. ǥǾȅȇȉȁǹȄȆȁȋǾ ȆǹǽȈȁȊȁ ȉǹȀȃȉȁǻǹȋ ǿȌȈǹȆǹ ȃǹȋȇ ǻȇǾȆǾȆ ȍȌȆȃȏȁȇȆǾȉ, ȈȉȁǺȄȁǿǾȆ Ȇǹ ǻȄǹǽǾȋǾȄȘ, Ȋ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȇ ȅȘȊȋȇ ǻ ǾȄȁȋȆǹȋǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǹȉȅȁȘ, ȃȇȘȋȇ ȈȇȊȋǾȈǾȆȆȇ Ǿ ȁȀȅǾȊȋȁȄǹ ȇȈȓȄȐǾȆȁǾȋȇ ȃǹȋȇ ǻȇǾȆȆǹ ȊȁȄǹ, ȊȈȇȊȇǺȆǹ ǽǹ ȉǾȑǹǻǹ ǻȓȋȉǾȑȆȇȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃȁȋǾ ȈȉȇǺȄǾȅȁ Ȇǹ ȇǺȒǾȊȋǻȇȋȇ ȁ ȅǾǿǽȌȆǹȉȇǽȆȁȋǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ Ȇǹ ǽȓȉǿǹǻǹȋǹ (ǣȇȂȐǾǻǹ 1982: 215–224). ǪȓȒǾȊȋǻȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȋȁȋȄǹ ǻǾȄȁȃ ǿȌȈǹȆ (Shbhn zoupanoj mšgaj ºj Boulgar»an) (ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ 1992, ȆǹǽȈȁȊ № 87, 250–252) ǻ ȆǹǽȈȁȊ Ȇǹ ǪȁǻȁȆ Ȇǹ ȊȉǾǺȓȉȆǹ Ȑǹȑǹ ȇȋ ǨȉǾȊȄǹǻ Ǽȇǻȇȉȁ Ȁǹ ȆǹȊȋȓȈȁȄǹ ǽȁȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȘ ǻ ȊǹȅȁȘ ǿȌȈǹȆȊȃȁ ȁȆȊȋȁȋȌȋ ȇȒǾ Ȉȇ ǻȉǾȅǾȋȇ Ȇǹ ȃȆȘȀ ǚȇȉȁȊ I-ǥȁȎǹȁȄ (852–889). ǨȉȁȊȓȊȋǻȁǾȋȇ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ  ǻ ǨȉǾȊȄǹǻȊȃǹȋǹ ǾȈȇȎǹ Ǿ ǽȇȃȌȅǾȆȋȁȉǹȆȇ ǻ ǪȌȈȉǹȊȓȄȊȃȁȘ ȊǺȇȉȆȁȃ ǻ ǿȁȋȁǾ Ȇǹ ǙȆȁȆ, ȃȓǽǾȋȇ ǿȌȈǹȆȁȋǾ Ȋǹ ȇȈȁȊǹȆȁ ȃǹȋȇ ǻǾȄȅȇǿȁ ȁ ȊǹȆȇǻȁȋȁ (ǪȌȈȉǹȊȓȄȊȃȁ ȊǺȇȉȆȁȃ, 2, 1983: 5617, 56124, 56226). ǠǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȇ Ǿ ȁ ǻ ǾǽȁȆ ȇȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȀǹȃȇȆȇǽǹȋǾȄȆȁ ȊǻȇǽȇǻǾ, , ȊȓȊȋǹǻǾȆ ȆǹȊȃȇȉȇ ȊȄǾǽ ȈȇȃȉȓȊȋǻǹȆǾȋȇ (ǜǹȆǾǻ 1959). Ǜ Ȉȇ-ȊȋǹȉȁȆȆǹȋǹ ȃȉǹȋȃǹ ȉǾǽǹȃȏȁȘ Ȇǹ ȀǹȃȇȆǹ ȋǾȉȅȁȆȓȋ  (, ) ȆȘȅǹ ȉǹȀȆȇȐǾȋǾȆȁȘ. Ǩȉȁ ȉǹȀȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǻȇǾȆȆǹȋǹ ȈȄȘȐȃǹ ȋȇȂ ȃǹȋȇ ǻȇǾȆǾȆ ȈȉǾǽǻȇǽȁȋǾȄ ȌȐǹȊȋǻǹ ȆǹȉǹǻȆȇ Ȋ ȃȆȘȀǹ, ǹ ǻ ȊȓǽǾǺȆȁȘ ȈȉȇȏǾȊ ȀǹǾǽȆȇ Ȋ ȃȆȘȀǹ ȋǾ Ȋǹ ȆǹȂ-ǻȄȁȘȋǾȄȆȁȋǾ ȁ ǹǻȋȇȉȁȋǾȋȆȁ ȊǻȁǽǾȋǾȄȁ. Ǜ ǬȊȋȗǿȃǹȋǹ ȃȉȓȅȐǹȘ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻǹ Ȇǹ Ǽȉ. ¥rcwn ȁ taboull£rioj ȇȋ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃǹȋǹ ǞȃȄȇǼǹ (SJS I: 616). ǡȀǻǾȊȋȆȁȘȋ ǝȇǺȉȌǽǿǹȆȊȃȁ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȃȁȉȁȄȊȃȁ ȆǹǽȈȁȊ ȇȋ 943/944 Ǽ. (ǜȗȀǾȄǾǻ 1968: 40–49)5, Ȁǹ ǿǹȄȇȊȋ ȆǾȆǹȈȓȄȆȇ ȉǹȀȐǾȋǾȆ, ȉǹȀȃȉȁǻǹ ǿȌȈǹȆ ǝȁȅȁȋȓȉ ȃǹȋȇ ǻȁȊȑ ǽȓȉǿǹǻǾȆ ȊȄȌǿȁȋǾȄ ȁ ǻȇǾȆǾȆ ȈȉǾǽǻȇǽȁȋǾȄ. ǫȇǻǹ Ǿ ǾǽȆȇ ȇȋ ȉǹȆ4 5 kniha.indb 185 ǨȉȁǾȅǹ ȊǾ ȐǾȋǾȆǾȋȇ Ȇǹ Ǜ. ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ, ȋȓȂ ȃǹȋȇ ǻ Ð Csounoj, Ð Ǿ ȇȈȉǾǽǾȄȁȋǾȄǾȆ ȐȄǾȆ Ȁǹ ȅ. ȉ. Ǿǽ. Ȑ. ǝȉȌǼȁ ȇȈȁȋȁ Ȁǹ ȉǹȀȐȁȋǹȆǾ Ȇǹ ȆǹǽȈȁȊǹ: Mareš 1951: 497–514; Bogdan 1958: 88–104; ǜȇȑǾǻ 1961: 77–79. ǨȉǾǼȄǾǽ Ȇǹ ȉǹȀȄȁȐȆȁȋǾ ȉǹȀȐȁȋǹȆȁȘ Ȇǹ ȆǹǽȈȁȊǹ ȊȓȊ ȊȓȇȋǻǾȋǾȆ ȃȇȅǾȆȋǹȉ Ǿ ȆǹȈȉǹǻǾȆ ȊȓȒȇ Ȍ Malingoudis 1979: 29–31. 9.4.2009 16:15:37 186 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ ȆȁȋǾ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹ, ȐǾ ǻ ȌȈȉǹǻȄǾȆȊȃǹȋǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ Ȇǹ ǽȓȉǿǹǻǹȋǹ Ȉȉȁ ȏǹȉ ǨǾȋȓȉ (927–969) Ȋǹ ȌȐǹȊȋǻǹȄȁ ǿȌȈǹȆȁ ȇȋ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ȆǹȉȇǽȆȇȊȋ6. ǫȌȃ Ȁǹ Ȉȉȓǻ Ȉȓȋ ǿȌȈǹȆȓȋ ȊǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȘ ȆǾ Ȋǹȅȇ ȃǹȋȇ ȈȓȄȃȇǻȇǽǾȏ, Ȇȇ ȁ ȃǹȋȇ ȌȈȉǹǻȁȋǾȄ Ȇǹ ǼȇȄȘȅǹ ȋǾȉȁȋȇȉȁǹȄȆǹ ǾǽȁȆȁȏǹ (ǻȃȄȗȐǻǹȒǹ ȊǾǻǾȉȆǹ ǝȇǺȉȌǽǿǹ ȁ ȀǾȅȁȋǾ Ȇǹ ȊǾǻǾȉ ȇȋ ǝȌȆǹǻ), Ȑȁȁȋȇ ȀǹǽȓȄǿǾȆȁȘ Ȉȇ ǻȊȘȃǹ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋ Ȋǹ ǺȁȄȁ ȊǻȓȉȀǹȆȁ ȁ Ȋ ȇȋǺȉǹȆǹȋǹ Ȇǹ ȈȇǻǾȉǾȆǹȋǹ ȅȌ ȋǾȉȁȋȇȉȁȘ. Ǚȃȇ Ȋ ȁȀǻǾȊȋȆǹ ȌǼȇǻȇȉȃǹ ȈȉȁǾȅǾȅ, ȐǾ ǻ Ǩȓȉǻǹȋǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȓȉǿǹǻǹ ǿȌȈǹȆȓȋ Ǿ ǺȁȄ ǻȇǾȆȆȇ-ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻǾȆ ȌȈȉǹǻȁȋǾȄ Ȇǹ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆǹ ȋǾȉȁȋȇȉȁǹȄȆǹ ȇǺȄǹȊȋ, ȋȇ ȋȘ Ǿǽǻǹ Ȅȁ ȊǾ Ǿ ȆǹȉȁȐǹȄǹ ǿȌȈǹ, ȋȓȂ ȃǹȋȇ ǻ ȁȀǻȇȉȁȋǾ ǽȇ ȃȉǹȘ Ȇǹ ǮІ ǻ. ȆȘȅǹ Ȇȁȋȇ ǾǽȆȇ ȌȈȇȅǾȆǹǻǹȆǾ Ȇǹ ǿȌȈǹ ȃǹȋȇ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆǹ ǾǽȁȆȁȏǹ. ǛȄǹȊȋȋǹ Ȇǹ ǿȌȈǹȆȁȋǾ ǻ ǚȓȄǼǹȉȁȘ ȆǾ Ǿ ȊǻȓȉȀǹȆǹ Ȋ ȆȘȃǹȃǻǹ ǿȌȈȆǹ ȇȉǼǹȆȁȀǹȏȁȘ, ǹ Ȋ ǽǾȄǾȆǾȋȇ Ȇǹ ǽȓȉǿǹǻǹȋǹ Ȇǹ ȃȇȅȁȋǹȋȁ, ȃȇǾȋȇ ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȇ ǻȇǽȁ ǽȇ ȈȉȇȅȘȆǹ Ȇǹ ȎǹȉǹȃȋǾȉǹ Ȇǹ ǿȌȈǹȆȊȃǹȋǹ ǻȄǹȊȋ. ǪȈȇȉǾǽ ȊȋǹȆȇǻȁȒǾȋȇ Ȇǹ Ǟ. ǣȇȂȐǾǻǹ (ǣȇȂȐǾǻǹ 1982: 220) ȆȇȊȁȋǾȄȁȋǾ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ ǿȌȈǹȆ ǻ Ǩȓȉǻǹȋǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȓȉǿǹǻǹ Ȋǹ ǺȁȄȁ ȈȉȇǻȁȆȏȁǹȄȆȁ ǻȇǾȆȆȇ-ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆȁ ȌȈȉǹǻȁȋǾȄȁ ǻ ȈǾȉȁȍǾȉȆȁȋǾ ȁ ȈȇǼȉǹȆȁȐȆȁȋǾ ȇǺȄǹȊȋȁ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ǽȓȉǿǹǻǹ, ȆǹȀȆǹȐǹǻǹȆȁ ȇȋ ǻȄǹǽǾȋǾȄȘ ȁ ȆǾǼȇǻȁ ȆǹȅǾȊȋȆȁȏȁ, ȉǹȀȈȇȄǹǼǹȒȁ Ȋ ǼȇȄǾȅȁ ȈȓȄȆȇȅȇȒȁȘ Ȉȇ ǻȉǾȅǾ Ȇǹ ǻȇȂȆǹ ȁ ǻ ȅȁȉȆȇ ǻȉǾȅǾ. ǛȓȈȉǾȃȁ ȇȊȃȓǽȆȁȋǾ ȊǻǾǽǾȆȁȘ Ȁǹ ȍȌȆȃȏȁȁȋǾ ȁ ȈȉǹǻȇȅȇȒȁȘȋǹ Ȇǹ ǿȌȈǹȆȁȋǾ, ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȀǹȃȄȗȐȁ, ȐǾ ǻ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȆȁȘ ȊȄȇǻǾȆȊȃȇ-ȈǹȆȇȆȊȃȁ, ȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ȁ ȊȉȓǺȊȃȁ ȃȇȆȋǾȃȊȋ ȋǾ Ȋǹ ǺȁȄȁ ǻȇǾȆǹȐǹȄȆȁȏȁ, Ȇȇ ǾǽȆȇǻȉǾȅǾȆȆȇ Ȋ ȋȇǻǹ ȁ ǼȉǹǿǽǹȆȊȃȁ ȌȈȉǹǻȁȋǾȄȁ. ǣǹȃȋȇ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹ ǣ. ǨȇȉȍȁȉȇǼǾȆǾȋ Ȁǹ ȊȓȉǺȇ-ȎȓȉǻǹȋȊȃȁȋǾ ȈȄǾȅǾȆǹ ǻ ǝǹȄȅǹȏȁȘ ȈȉǾȀ Ǯ ǻ., ǿȌȈǹȆȁȋǾ-ȊȋǹȉǾȂȑȁȆȁ (zoup£noi gšrontej) ȉǹȀȈȇȄǹǼǹȄȁ ȊȓȊ ȀȆǹȐȁȋǾȄȆǹ ǻȄǹȊȋ ȁ ȊǾ ȐȌǻȊȋǻǹȄȁ ȃǹȋȇ ȅǹȄȃȁ ȃȆȘȀǾ ǻ ȊǻȇȁȋǾ ȇǺȄǹȊȋȁ − zoupan…ai (ǡǚǡ ІǮ, ǜǡǚǡ V: 206). ǧȋ ǽǹȆȆȁȋǾ Ȇǹ ȆǹȑȁȋǾ ǽȇȅǹȑȆȁ ȁȀǻȇȉȁ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȁȀǻǾǽǾ ȊȓȊ ȊȁǼȌȉȆȇȊȋ ȀǹȃȄȗȐǾȆȁǾȋȇ, ȐǾ ǿȌȈǹȆȁȋǾ ǻ ǚȓȄǼǹȉȁȘ Ȋǹ ȁȀȈȓȄȆȘǻǹȄȁ ǻǹǿȆȁ ǻȇǾȆȆȁ ȍȌȆȃȏȁȁ ȃǹȋȇ ȈȉǾǽǻȇǽȁȋǾȄȁ Ȇǹ ǻȇȂȊȃȁ. Ǜ ȋǹȃȓǻ ȊȅȁȊȓȄ Ǿ ȐȄǾȆ 3 ȇȋ ǠǹȃȇȆǹ Ȁǹ ȊȓǽǾȆǾ Ȇǹ Ȏȇȉǹȋǹ, ȃȓǽǾȋȇ ȋǾȉȅȁȆȓȋ ǿȌȈǹȆ Ǿ ȌȈȇȋȉǾǺǾȆ ȃǹȋȇ ȉǹǻȆȇȀȆǹȐǾȆ Ȋ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ ǹȉȎȇȆȋ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ȈȓȄȃȇǻȇǽǾȏ. Ǡǹ ǻȇǾȆȆȁȋǾ ȍȌȆȃȏȁȁ Ȇǹ ǿȌȈǹȆȁȋǾ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȋ ȃǹȃȋȇ ȃǹȅǾȆȆȁȋǾ ȆǹǽȈȁȊȁ ȇȋ ǻȉǾȅǾȋȇ Ȇǹ ǧȅȌȉȋǹǼ, ȋǹȃǹ ȁ ȊȈȇȅǾȆǹȋȁȘȋ ǝȇǺȉȌǽǿǹȆȊȃȁ ȇȋ 943 Ǽ. Ȇǹ ǿȌȈǹȆ ǝȁȅȁȋȓȉ, ȃȇȂȋȇ Ǿ ǻȇȗǻǹȄ Ȉȇ ǻȊȘȃǹ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋ Ȉȉȇȋȁǻ ȈǾȐǾȆǾȀȁȋǾ. ǡȀǻǾȊȋȁǾȋȇ Ȇǹ ǣ. ǨȇȉȍȁȉȇǼǾȆǾȋ Ȁǹ 35-ȋǾ ȈȉǾǽǹȄȁ ȊǾ Ȇǹ ǛǹȊȁȄȁȂ ІІ ǹȉȎȇȆȋȁ ȇȋ ǪǹȅȌȁȄȇǻȇ ǻȉǾȅǾ ȀǹǾǽȆȇ ȊȓȊ ȊǻȇȁȋǾ ȃȉǾȈȇȊȋȁ ȆǹǻǾǿǽǹ Ȇǹ ȅȁȊȓȄȋǹ, ȐǾ Ȋȋǹǻǹ ǽȌȅǹ ȁȅǾȆȆȇ Ȁǹ ǿȌȈǹȆȁ. ǫǾȎǾȆ ȌȈȉǹǻȁȋǾȄ (ȃȇȅȁȋ Ȇǹ ȇǺȄǹȊȋȋǹ?) Ǿ ǺȁȄ ǣȉǹȃȉǹ, ȃȇȂȋȇ ȄȁȐȆȇ ȊǾ ȘǻȁȄ ȈȉǾǽ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃȁȘ ȁȅȈǾȉǹȋȇȉ, ȈȉȁǽȉȌǿǾȆ ȇȋ ǻȊȁȐȃȁ ǹȉȎȇȆȋȁ, ȁ Ȉȇ ȆǾǼȇǻǹ ȀǹȈȇǻǾǽ Ǿ ȊȋǹȆǹȄȇ ȈȉǾǽǹǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȃȉǾȈȇȊȋȁ ȈȉǾȀ 1018 Ǽ. ǨȉȇȊȄǾǽȘǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȅȘȊȋȇȋȇ Ȇǹ ǿȌȈǹȆǹ ǻ ȃȄǹȊȁȐǾȊȃȁȘ ȃȇȉȈȌȊ Ȇǹ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȃȆȁǿȆȁȆǹ ȁ ǻ ȗȉȁǽȁȐǾȊȃȁȋǾ ȋǾȃȊȋȇǻǾ ȈȇȃǹȀǻǹ ǽǾǼȉǹǽǹȏȁȘȋǹ Ȇǹ ȋȁȋȌȄǹ ȃȓȅ ȃȉǹȘ Ȇǹ Ǯ ȁ ȆǹȐǹȄȇȋȇ Ȇǹ ǮІ ǻ. ǩǹȀǻȁȋȁǾȋȇ Ȇǹ ȁȅȌȆȁȋǾȋȆȁȋǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ ȁ Ȇǹ Ȉȉȇ6 kniha.indb 186 ǧȒǾ ȃǹȆ ǣȉȌȅ (803–814) ȊǾ Ǿ ȊȋȉǾȅȘȄ ǽǹ ȈȉȁȇǺȒȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ȀȆǹȋ ȃȓȅ ȌȈȉǹǻȄǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǽȓȉǿǹǻǹȋǹ. ǨȉǾȀ 812 Ǽ. ǺȇȄȘȉȁȆȓȋ ǝȉǹǼȇȅȁȉ ǺȁȄ ȆǹȐǾȄȇ Ȇǹ ǼȇȄȘȅȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇ ȈȉǹȋǾȆȁȐǾȊȋǻȇ ǻ ǣȇȆȊȋǹȆȋȁȆȇȈȇȄ Ȋ ǻǹǿȆǹȋǹ ȅȁȊȁȘ Ȁǹ ǻȇǽǾȆǾ Ȇǹ ȅȁȉȆȁȋǾ ȈȉǾǼȇǻȇȉȁ Ȋ ǛȁȀǹȆȋȁȘ (ǠȄǹȋǹȉȊȃȁ 2007, І, 1: 336–340, 372–373). 9.4.2009 16:15:37 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 187 ȆȁȘȋǹ, ȃǹȃȋȇ ȁ ȈȉǾȃȓȊǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǽȓȉǿǹǻȆǹȋǹ ȋȉǹǽȁȏȁȘ Ȉȇ ǻȉǾȅǾ Ȇǹ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃȇȋȇ ǻȄǹǽȁȐǾȊȋǻȇ, ǽȇǻǾǿǽǹȋ ǽȇ ȈȉǾȌȊȋȉȇȂȊȋǻȇȋȇ Ȇǹ ȁȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȇǹ ǿȌȈǹȆȁȋǾ ȃǹȋȇ ȇȉǼǹȆ Ȇǹ ȈȉȇǻȁȆȏȁǹȄȆȇȋȇ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆȇ ȌȈȉǹǻȄǾȆȁǾ, ȇȏǾȄȘǻǹȆǾȋȇ ȅȌ ȈȉǾȀ Ǜȋȇȉǹȋǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȓȉǿǹǻǹ Ȋǹȅȇ ǻ ȈǾȉȁȍǾȉȆȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȇǺȄǹȊȋȁ ȁ ȈȇȊȋǾȈǾȆȆȇȋȇ ȅȌ ȈȉǾǻȉȓȒǹȆǾ ǻ ȄȁȑǾȆȇ ȇȋ ȊȓǽȓȉǿǹȆȁǾ ȈȇȐǾȋȆȇ ȀǻǹȆȁǾ. ǧȋȆȇȊȆȇ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ  ȅȆǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȁȀȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁȋǾ ȊǾ ȉǹȀǽǾȄȘȋ ȉǹǽȁȃǹȄȆȇ Ȇǹ ǽǻǾ. ǝǻǾȋǾ ȎȁȈȇȋǾȀȁ Ȋǹ ȈȇǽȉȇǺȆȇ ȉǹȀǼȄǾǽǹȆȁ ǻ ȋȉȌǽǹ Ȇǹ B. Vykyp l (2004: 135–143). ǠǹȒȁȋȆȁȏȁȋǾ Ȇǹ Ȉȓȉǻǹȋǹ, ȃǹȋȇ Ǫ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ (1941: 168), ȊȅȘȋǹȋ ǽȌȅǹȋǹ Ȁǹ ȇǺȒȇȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃǹ ȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹ, Ȋȉǻ. ȉȌȊ. ǿȌȈǹȆ, ȐǾȑ. ȊȄȇǻǾȆ. ȊȉǺ. Ȏȓȉǻ. župan, ȈȇȄ. żupan; ȇǺȒȇȊȄǹǻ. župa ‘ȇǺȄǹȊȋ’, ȁ.-Ǿ. ȃȇȉǾȆ. *gou-, Ȋȉǻ. ȊǹȆȊȃȉ. gōpa ‘ȈǹȊȋȁȉ, ȃȆȘȀ’ ȁ ȁȀǻǾǿǽǹȋ ȇȋ  ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ ȈǹȆ, ȃǹȋȇ Ǽȇ ȊǻȓȉȀǻǹȋ ȊȓȊ ȊȋȐǾȑ. hpán ȇȋ *gȓpanȓ, ȃȓǽǾȋȇ ȃȇȉǾȆȓȋ Ǿ Ȋ ȉǾǽȌȏȁȉǹȆǹ ȇȋǼȄǹȊȆǹ ȊȋǾȈǾȆ7. Ǚ. ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȁȂ (1914: 441) ȁ V. Machek8 ȈȉȁǾȅǹȋ, ȐǾ ǻ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇȋȇ Ȋȁ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ȁ.-Ǿ. ȃȇȉǾȆ *gheu- ȊǾ Ǿ ȃȉȓȊȋȇȊǹȄ Ȋ ȃȇȉǾȆǹ ȇȋ ȈȉǹȊȄǹǻ. *gȓpanȓ, Skok (1957: 329–332) ȁ ǥ. ǭǹȊȅǾȉ (ǭǹȊȅǾȉ ǶǪǩǸ ІІ: 66) ȊȓȒȇ ȆǹȊȋȇȘǻǹȋ Ȁǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇ ȈȇȋǾȃȄȇ Ȇǹ ǹǼǾȆȋȁǻȆȇȋȇ ȁȅǾ ȁ Ǽȇ ȁȀǻǾǿǽǹȋ ȇȋ ǿȌȈǹ. Ǧǹ ȋǹȀȁ ȋǾȀǹ ȊǾ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȊȋǹǻȘ ǫȉȌǺǹȐǾǻ (1967: 73), ȊȈȇȉǾǽ ȃȇǼȇȋȇ Ǿ ȆǾȅȁȊȄȁȅȇ ǽǹ ȊǾ ǻȘȉǻǹ, ȐǾ župan Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ǺȓǽǾ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇ, ȈȇȄȌȐǾȆȇ ȇȒǾ ǻ ǽȉǾǻȆȇȊȋȋǹ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹ ȈȇȐǻǹ ȇȋ ȁȀȃȇȆȆȇ župa ‘ȁȀȃȇȈ, ǼȉȇǺ’. Ǜ ȊȓȒȇȋȇ ǻȉǾȅǾ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ župa Ǿ ȈȉǾǽȅǾȋ Ȇǹ ǻȊǾ ȇȒǾ ȆǾȊȋȁȎǻǹȒǹ ǽȁȊȃȌȊȁȘ. ǫȇ ȁȅǹ ȊȄǾǽȆȁȋǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ: ȊȉȎȉ. ǿȌȈǹ ‘ȇǺȄǹȊȋ, ȇǺȒȁȆǹ, ȊǾȅǾȂȊȋǻȇ’; ȊȄȇǻǾȆ. župa ‘ȇȃȉȓǼ, ǾȆȇȉȁȘ’; ȉȌȊ. ǿȌȈǹ ‘ȇȃȉȓǼ; ȊȇȄȆǹ ȅȁȆǹ’; ȐǾȑ. župa ‘ȇȃȉȓǼ’; ȈȇȄ. żupa ‘ȉȌǽȆȁȃ, ȊȇȄȆȁȏǹ’; ǼȄȌǿ. župa ‘ȇǺȒȁȆǹ’ (ǭǹȊȅǾȉ ǶǪǩǸ ІІ: 65–66; ǚǞǩ І: 559). ǝǻǾȋǾ ȇȊȆȇǻȆȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ ‘ȉȌǽȆȁȃ, ȁȀȃȇȈ, Șȅǹ’ ȁ ‘ȇǺȒȁȆǹ, ȇǺȄǹȊȋ’ ȆǾ Ǿ ǻȓȀȅȇǿȆȇ ǽǹ ȈȉȇȁȀȋȁȐǹȋ ǾǽȆȇ ȇȋ ǽȉȌǼȇ. Ǩȓȉǻȇȋȇ ȇȐǾǻȁǽȆȇ Ǿ ȊȉȇǽȆȇ ȊȓȊ ȊȋǺ. , Ǽȉ. ‘mnÁma, -atoj tÕ’, ‘t£foj’ ‘ǼȉȇǺ’ ȁ Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ȊǾ ȇȋȆǾȊǾ ȃȓȅ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇȋȇ ǼȆǾȀǽȇ Ȇǹ Ǽȉ. gÚph ‘ǼȆǾȀǽȇ Ȇǹ ȘȊȋȉǾǺ; ǽȌȈȃǹ’, ǹǻǾȊȋ. gufra ‘ǽȓȄǺȇȃ, Ȋȃȉȁȋ’, ȊȋȁȆǽ. guptás ‘Ȋȃȉȁȋ’, ȆǾȅ. ǽȁǹȄ. Koben ‘ȃȇȐȁȆǹ’, ǹȆǼȄ. cove ‘ȈȇǽȊȄoȆ’, ȊȋȆȁȊȄ. koﬁ ‘ȃȁȄȁȘ, Ȏȁǿǹ’, ǹȆǼȄȊǹȃȊ. cofa ‘ȈǾȒǾȉǹ, ȊȋǹȘ’ ȁ Ȉȉ. (ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1916: 133 sg.; ǭǹȊȅǾȉ ǶǪǩǸ ІІ: 65–66; ǚǞǩ І: 559), ȃȇȁȋȇ ǻǾȉȇȘȋȆȇ ǻȓȀȎȇǿǽǹȋ ȃȓȅ ȁ.-Ǿ. ȃȇȉǾȆ *geup- ‘ȇȎȉǹȆȘǻǹȅ, ȈǹȀȘ’ (Hujer 1909: 70; Vykyp l 2004: 152–153). Ǜȋȇȉȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȊǾ ȊǻȓȉȀǻǹ Ȋ Ǽȇȋ. gawi ‘ȇȃȉȓǼ’, ȊȋǻȁȊȆǾȅ. gewi, gouwi ‘ȇȃȉȓǼ’, ȆǾȅ. Gau ‘ȇȃȉȓǼ’, ǹȉȅ. gavaṙ, ǹȆǼȄȊǹȃȊ. gèap ‘ȈȉȇȊȋȇȉǾȆ, ȑȁȉȇȃ’ (Persson 1912: 115), ȇȋǻǾǿǽǹȒȁ ȃȓȅ ȁ.-Ǿ. ȃȇȉǾȆ *gheu- ‘ȉǹȀǽǾȄȘȅ ȊǾ, ȉǹȀȈȉȓȊȃǻǹȅ ȊǾ, ȉǹȀȋǻǹȉȘȅ ȊǾ’. Ǜ ȋȇȀȁ ȊȄȌȐǹȂ ǹȆǼȄȊǹȃȊ. ȍȇȉȅǹ gèap, Ȋ ȃȇȘȋȇ ǾǻǾȆȋȌǹȄȆȇ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȊǻȓȉǿǾ župa, ȇȊȋǹǻǹ ȁȀȇȄȁȉǹȆǹ ȊȉǾǽ ȈȉȁȅǾȉȁȋǾ, Ȋ ȋȉȌǽǾȆ Ȁǹ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ ȃȇȉǾȆǾȆ ȉǹȀȑȁȉȁȋǾȄ -p- (Vykyp l 2004: 153; ǭǹȊȅǾȉ ǶǪǩǸ ІІ: 66). 7 8 kniha.indb 187 ǩǹȀǻȁȋȁǾ ǻ ȐǾȑȃȁ *gupanos > gȓpanȓ > hpan > pan ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ Hujer 1904: 106. ǨȇǽȇǺǾȆ ȈȉȇȏǾȊ ǻ ȈȇȄȊȃȁ *gpan > kpan > pan ǻȁǿǽǹ Rudnicki 1960: 95. Janko 1909: 107 ǽȇȈȌȊȃǹ ǽǻǾ ȉǹȀǻȇȂȆȁ ȆǹȊȇȃȁ ǻ ȀǹǻȁȊȁȅȇȊȋ ȇȋ ȊȋǾȈǾȆȋǹ Ȇǹ ȃȇȉǾȆȆǹȋǹ ǼȄǹȊȆǹ: ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ *gȓpanȓ > *hpan > pan, ǹ ǻ ȎȓȉǻǹȋȊȃȁ *žȕpan > špan. V. Machek ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ, ȐǾ ȅǾǿǽȌ ȊȄǹǻ. pan ȁ ȁ.-Ǿ.*pot- ȊȓȒǾȊȋǻȌǻǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆǹ ǻȉȓȀȃǹ, ȇȋȃȓǽǾȋȇ Ǿ ȗǿȆȇ- ȁ ȁȀȋ. ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ gospodt, ȃȇǾȋȇ ȆǾ ȊǾ ȉǹȀǻȁǻǹ ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ (Machek 1948, 93–100; Machek 1968: 431). 9.4.2009 16:15:38 188 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ Ǩȇ ȆǹȑǾ ȅȆǾȆȁǾ ȎȁȈȇȋǾȀǹȋǹ Ȁǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ ȈȇȋǾȃȄȇ Ȇǹ ȄǾȃȊǾȅǹȋǹ ȊǾ Ȉȇǽǽȓȉǿǹ ȆǹȂ-ȌǺǾǽȁȋǾȄȆȇ ȇȋ ǡǻǹȆ ǝȇǺȉǾǻ (1969: 383–387), ȃȇȂȋȇ ȊǻȓȉȀǻǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁȋǾ ȋȓȄȃȌǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȃȇȉǾȆǹ *žup- Ȋ ǽȉǾǻȆǹȋǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹ Ȉȉǹȃȋȁȃǹ Ȁǹ ȇȈȇǿǹȉȘǻǹȆǾ Ȇǹ Ǽȇȉǹ Ȋ ȏǾȄ ȈȇǽǼȇȋȇǻȃǹȋǹ Ȇǹ ȈȇȐǻǹȋǹ Ȁǹ ȊǾȁȋǺǹ, ȋ.Ǿ. Ȋ ȈȉȁȅȁȋȁǻȆȁȘ ȀǾȅǾǽǾȄȊȃȁ ȅǾȋȇǽ Ȁǹ ǾǽȆȇȃȉǹȋȆȇ ȀǹȊȘǻǹȆǾ ǻȓȉȎȌ ǼȇȉȊȃȁ ȈȇǿǹȉȁȒǹ. ǝȇǺȉǾǻ ȇǺȘȊȆȘǻǹ  ȃǹȋȇ ‘ȁȀȊǾȐǾȆǹ ȁ ȁȀȈǾȈǾȄǾȆǹ ȊȓȊ ȀǹǽȉȌǿȆȁ ȌȊȁȄȁȘ ǼȇȉȁȊȋǹ ȅǾȊȋȆȇȊȋ, Ȁǹ ǽǹ ǺȓǽǾ ȀǹȊȘȋǹ ǾǽȆȇȃȉǹȋȆȇ’. ǪȈȇȉǾǽ ȆǾǼȇ ȊȉȓǺȊȃȇȋȇ ǿȌȈǹ ‘terra aprica, ȆǾȀǹȄǾȊǾȆǹ, ǼȇȄǹ ȀǾȅȘ Ȇǹ ȈȉȁȈǾȃ’ ȁȅǹ Ȉȇ-Ȋȋǹȉȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǼȇȉǾȆǹ Ǽȇȉǹ Ȁǹ Ȇȁǻȁ’, ȃȇǾȋȇ ȋȇȂ ȊȓȀȁȉǹ ǻ ǾǽȁȆ ȇȋ ȐȄǾȆȇǻǾȋǾ Ȇǹ ǝȌȑǹȆȇǻȁȘ ȀǹȃȇȆȆȁȃ, ȃȇȂȋȇ ǼȄǹȊȁ:   ȋ. Ǿ. ǹȃȇ ȆȘȃȇȂ, ȃȇȂȋȇ Ǿ ǼȇȉȁȄ Ǽȇȉǹ Ȁǹ Ȇȁǻȁ ȁ Ǿ ȈȇǽȈǹȄȁȄ ȊȓȊǾǽȆǹ Ȇȁǻǹ ȌȅȉǾ, ȀǹǼȌǺǹȋǹ ȈȄǹȒǹ ȏȘȄǹȋǹ ȇǺȒȁȆǹ. Ǜ ȊȄȌȐǹȘ ȇǺǹȐǾ ȆǾ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȈȉȁǾȅǾ Ȁǹ ȌǺǾǽȁȋǾȄȆȇ ȋǻȓȉǽǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǝȇǺȉǾǻ, ȐǾ ǹȃȇ ȊǾ ȈȉǾǻǾǽǾ  ȃǹȋȇ ‘cèra, regio’ ǻ ǺǾȀȊȌǺǾȃȋȆȁȘ ȁȀȉǹȀ , ǹ  ȃǹȋȇ ȈȇǽȄȇǼ, ȗȉȁǽȁȐǾȊȃǹȋǹ ȈȇȊȋǹȆȇǻȃǹ Ȋȋǹǻǹ ǺǾȀȊȅȁȊȄǾȆǹ. ǦǹȈȉȇȋȁǻ, ȀǹȃȇȆȇǽǹȋǾȄȆȁȋǾ ȉǹȀȈȇȉǾǽǺȁ ǻ ǝȌȑǹȆȇǻȁȘ ȃȇǽǾȃȊ Ȋǹ ȈȇȊȋǹȆȇǻǾȆȁ ǻ ȊȋȉȇǼȇ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁǾ Ȋ ȇǺȁȐǹȂȆȇ-ȈȉǹǻȆȁȋǾ ȋȉǹǽȁȏȁȁ Ȇǹ ǿȌȈȆǹȋǹ ȋǾȉȁȋȇȉȁǹȄȆȇ-ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆǹ ȇȉǼǹȆȁȀǹȏȁȘ Ȇǹ ǪȉȓǺȊȃȇȋȇ ȏǹȉȊȋǻȇ ȁ ȋȇȀȁ ȐȄǾȆ Ȉȇ ȊǻȇȘ ȊȅȁȊȓȄ ȆǾ Ǿ Ȇȁȃǹȃǻȇ ȁȀȃȄȗȐǾȆȁǾ ȇȋ ȇȊȋǹȆǹȄȁȋǾ. ǝȇǺȉǾǻ ȊȅȘȋǹ Ȁǹ ǾǽȆȇȃȇȉǾȆȆȁ Ȋ  ȇȒǾ ȊȋǺ.  ‘qe‹on, ȊȘȉǹ’ ȁ  ‘mnÁma, t£foj, ǼȉȇǺ’, ȃǹȃȋȇ ȁ ȊȉǺȓȄǼ.  ‘qÚella, ǺȌȉȘ’ (ǝȇǺȉǾǻ 1969: 386–387). ǪȈȇȉǾǽ ȆǾǼȇ Ǿ ȆǾȊȓȊȋȇȘȋǾȄȆǹ ȎȁȈȇȋǾȀǹȋǹ Ȁǹ ȁȀǻǾǿǽǹȆǾ Ȇǹ  ȃǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȊȋǻȁȊȆǾȅ. swëbal, swëfal ‘ȊȘȉǹ’, ȋȓȂ ȃǹȋȇ ȊȄǹǻȘȆȁȋǾ Ǿǽǻǹ Ȅȁ Ȋǹ ȈȇȀȆǹǻǹȄȁ ȊȘȉǹȋǹ. CȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘȋ ȃȆȁǿȇǻȆȁȃ Ǿ ȀǹȅǾȆȁȄ ǻ ȆǾȈȉǾǻȇǽȁȅȁȘ Ȁǹ ȆǾǼȇ Ǽȉȓȏȃȁ ȁȀȉǹȀ qe‹on ‘ȊȘȉǹ’ Ȋ  ‘ȇǺȄǹȏȁ ȐǾȉǾȆ ȈȉǹȎ ȁ ȊȁȋȆȁ ǻȓǼȄǾȆȁ’ –    (ǪȁȆ. ȈȊ. Ǥȃ ǮVІІ, 29). ǫȇȂ ȇǺȉȓȒǹ ǻȆȁȅǹȆȁǾ, ȐǾ ǻ ǾǻǹȆǼǾȄȊȃǹȋǹ ȍȉǹȀǹ  ǽǻǾȋǾ ȊȓȒǾȊȋǻȁȋǾȄȆȁ ȁȅǹȋ ȊȓȐȁȆȁȋǾȄȆǹ ǻȉȓȀȃǹ ȁ ȁ ȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȆȇ ȆǾ ȇȀȆǹȐǹǻǹȋ ǾǽȆȇ ȁ ȊȓȒȇ ȈȇȆȘȋȁǾ: Ǿ ȅȘȊȋȇȋȇ, ȃȓǽǾȋȇ Ȋǹ ȀǹȉȇǻǾȆȁ ȇǻȓǼȄǾȆȁȋǾ ȇȊȋǹȆȃȁ ȁ ȈǾȈǾȄȋǹ ȊȄǾǽ ȁȀǼǹȉȘȆǾȋȇ Ȇǹ ȋȉȌȈǹ ȊȈȇȉǾǽ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȁȘ ȁ ȇǺȒȇȈȉȁǾȋ ȆǹȐȁȆ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȁȋǾ Ȁǹ ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ ȊȄǾǽ ȈȉǾǽǻǹȉȁȋǾȄȆȇ ȋȉȌȈȇȁȀǼǹȉȘȆǾ. Ǜ ȋǹȃȓǻ ȊȄȌȐǹȂ ȊȓǼȄǹȊȆȇ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇȋȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ Ȇǹ ǝȇǺȉǾǻ ǻ ȇȊȆȇǻǹȋǹ Ȇǹ ȉȌȊȃȇȋȇ ȁ ȈȇȄȊȃȇ župa ‘ȉȌǽȆȁȃ, ȉȌǽȇȆȇȊȆǹ ǿȁȄǹ; ȊȇȄȆȁȏǹ’ Ȋȋȇȁ ȆǾ ȁȀȎȇǽȆȇȋȇ ‘ȁȀȃȇȈ’, ǹ ȁȀȃȇȆȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȊȄǾǽǻǹ ǽǹ ǺȓǽǾ ‘ȅȘȊȋȇ, ȃȇǾȋȇ Ȉȉȁ ȉǹȀȃȇȈǹǻǹȆǾ ȊǾ ȇȃǹȀǻǹ ǺȇǼǹȋȇ Ȇǹ ȅȁȆǾȉǹȄȆȁ ǻǾȒǾȊȋǻǹ ȁȄȁ ȇǻȓǼȄǾȆȁ ȇȊȋǹȋȓȏȁ’. ǪȓȒǾȊȋǻȌǻǹȒȁȋǾ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁ ȉǾȐȆȁȏȁ ȇǺǹȐǾ ȆǾ ȎǻȓȉȄȘȋ ǽȇȊȋǹȋȓȐȆȇ ȊǻǾȋȄȁȆǹ ǻȓȉȎȌ ȈȉȇȁȀȎȇǽǹ Ȇǹ ȆǹȀǻǹȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȊȘȉǹȋǹ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ. ǪȅȘȋǹ ȊǾ, ȐǾ ȆǹȀǻǹȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȊȘȉǹȋǹ ȁǽǻǹ ȇȋ ȗǿȆȇǼǾȉȅǹȆȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ, ȀǹǾǽȆȇ Ȋ ȆȘȃȇȁ ǾǽȁȆȁȐȆȁ ȋǾȉȅȁȆȁ, ȊǻȓȉȀǹȆȁ Ȋ ȎȉȁȊȋȁȘȆȊȃǹȋǹ ȏȓȉȃǻǹ. Ǩȇ ȅȆǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ Kluge– Seebold ǽȌȅǹȋǹ Schwefel (ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆǹ ǻ ȈǹȅǾȋȆȁȃ ȇȋ VІІІ ǻ.) Ǿ ȇǺȒȇǼǾȉȅǹȆȊȃǹ, ȊȉǻȁȊȆǾȅ. swebel, swevel, ȊȋǻȁȊȆǾȅ. swebal, sweval, ȇȋ Ǽȇȋ. swibls, ȈȇȊȉǾǽȊȋǻȇȅ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉǹȆǹ ȅǾǿǽȁȆȆǹ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅǹ ȍȇȉȅǹ *sweplos (Kluge–Seebold 2002: 832). Walde–Hofmann ȊȅȘȋǹȋ, ȐǾ ȀǹǾǽȆȇ Ȋ Ȅǹȋ. ȆǹȀǻǹȆȁǾ sulpur (ȍȇȆǾȋȁȐȆȇ ȈȉȇȅǾȆǾȆȇ ǻ sulphur) ǼǾȉȅǹȆȊȃȁȘȋ ȋǾȉȅȁȆ Ǿ ǺȁȄ ȀǹȁȅȊȋǻǹȆ ȇȋ ȆǾȁȀǻǾȊȋǾȆ ȊȉǾǽȁ- kniha.indb 188 9.4.2009 16:15:38 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 189 ȀǾȅȆȇȅȇȉȊȃȁ ǾȀȁȃ (Walde 1938–1954 II: 628). Pfeifer (1989 II: 1590) ǽȇȈȌȊȃǹ, ȐǾ ȁȀȋȇȐȆȁȃȓȋ Ǿ ȆȘȃȇȂ ȊȁȏȁȄȁȂȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋ. Kiparsky (1934: 124) ȈȉȁǾȅǹ Ȁǹ ǻȓȀȅȇǿȆȇ ȈȇȊȉǾǽȆȁȐǾȊȋǻȇȋȇ Ȇǹ ȉǾȋȇȉȇȅǹȆȊȃȁ (ȇȋ ǾȆǼǹǽȁȆȊȃȁȘ ȑǻǾȂȏǹȉȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋ) zuorpel, ȐȉǾȀ ȆǾȇǺȁȐǹȂȆȇ Ȁǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȇȈȉȇȊȋȘǻǹȆǾ Ȇǹ ǼȉȌȈǹ rp > p, ȃȇǾȋȇ, ȇȊǻǾȆ ȐǾ Ǿ ȍȇȆǾȋȁȐȆȇ ȆǾǻȓȀȅȇǿȆȇ, ȆǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹ Ȉȇ ȃǹȃȓǻ ȆǹȐȁȆ ǾȆǼǹǽȁȆȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ ȅȇǿǾ ǽǹ ȈȇȈǹǽȆǾ ǻ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ. ǦǹȈȇȊȄǾǽȓȃ ǰǾȉȆȔȎ ȁȀȃǹȀǻǹ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ, ȐǾ Ȁǹ ȁȀȋȇȐȆȁȃ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȘ ȋǾȉȅȁȆ Ǻȁ ȅȇǼȓȄ ǽǹ ȊǾ ȈȉȁǾȅǾ ȊȋǻȁȊȆǾȅ. suepol (ȉȘǽȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ȉǹȀȆȇǻȁǽȆȇȊȋ Ȇǹ swëbal, swëval), ǹ ǻȓȀȆȁȃǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȍȇȉȅǹ Ȋ ȆǹȐǹȄȆȇ žu- ȅȇǿǾ ȊǾ ǽȓȄǿȁ Ȇǹ ǹȆǹȄȇǼȁȐȆǹ ȈȉȇȅȘȆǹ Ȉȇ  ‘ǼȉȇǺ, ȅȇǼȁȄǹ’, ȇȋ ȎȁȈȇȋǾȋȁȐȆȁȘ ȃȇȉǾȆ Ȇǹ ȇǺȒȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ *župa (ǰǾȉȆȔȎ 1993 І: 308), ȃǹȃȓǻȋȇ ȇǺǹȐǾ ȆǾ Ǿ ǹȋǾȊȋȁȉǹȆ ǻ ȆȁȃȇȂ ȇȋ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ. ǧȋ ǽȉȌǼǹ ȊȋȉǹȆǹ, Ȉȇ ȅȆǾȆȁǾ Ȇǹ Pokorny (1959–1969: 1046), ǻ ȊǻȇǾȋȇ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ȁ.-Ǿ. *seplo-s ‘Schwefel’, Ǽȇȋ. swibls, ǹȆǼȄȊǹȃȊ. sweﬂ, ȊȋǻȁȊȆǾȅ. swebal ‘Schwefel’ = Ȅǹȋ. sulphur (*seplo-s) ȊǾ Ǿ ȊȄȘȄ Ȉȇ ȆǹȉȇǽȆǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ Ȋ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁȋǾ Ȇǹ ȃȇȉǾȆǹ *sel- ‘schwellen, brennen’. ǦǾǼȇǻȇȋȇ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ Ȁǹ ȊȅǾȊǻǹȆǾ Ȇǹ ǽǻǹȋǹ ȃȇȉǾȆǹ ȊǾ ȈȇǽȃȉǾȈȘ ȇȋ Snoj (2003: 876–877) ǻȓǻ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ ȉǹȀǻȇȘ Ȇǹ ȊȄȇǻǾȆ. žvéplo ‘ȊȘȉǹ’. ǛȀǹȁȅȇȈȉȇȆȁȃǻǹȆǾȋȇ ȅǾǿǽȌ ǽǻǹȋǹ ȃȇȉǾȆǹ ȊǾ ȁȀȋȓȃǻǹ ȁ ǻ ȆǹȂ-ȆȇǻȁȋǾ ȊȇȏȁȇȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȆȁ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ Ȇǹ Mallory ȁ Adams (Mallory–Adams 2006: 124): „The PIE *swelp- ‘burn, smoulder’, which occurs as an attested verb in Tocharian (i.e. sälp- ‘be se alight, burn’), has an old nominal derivative *swélpС (genitive sulplós) that shows up in both Germanic (e.g. OE sweﬂ) and Lat sulphur as the word for ‘sulphur’, i.e. ‘that which burns’. ǫǹȀȁ ȎȁȈȇȋǾȀǹ ȁȅǹ ȊǻȇȁȋǾ ȇȊȆȇǻǹȆȁȘ ǻ ȊȋǹȉȇȀǹǻǾȋȆȁȘ ǺȁǺȄǾȂȊȃȁ ȉǹȀȃǹȀ Ȁǹ ȁȀȊȁȈǹȄȁȘ ȊǾ ȇȋ ȆǾǺǾȋȇ ǽȓǿǽ ȇȋ ȊȘȉǹ ȁ ȇǼȓȆ, ȃȇȂȋȇ ȈȇǼȌǺȁȄ Ǫȇǽȇȅ ȁ ǜȇȅȇȉ (ǚȁȋȁǾ 19:24). ǦǾ ȊȄȌȐǹȂȆȇ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ȊȋǹȉȇǼȉȓȏȃȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ qe‹on ‘ȊȘȉǹ’ ȆǹȊȇȐǻǹ ȃȓȅ ǺȇǿȁȘ ǼȆȘǻ. ǪȓȒǾȊȋǻȌǻǹȒȇȋȇ ǻ ȁȊȄǹȆǽȊȃȁ ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȊȘȉǹȋǹ brennisteinur ȁ ȆǹȉȇǽȆȇ ǹȆǼȄȁȂȊȃȇȋȇ brimstone Ȋǹ ȋȇȐȆȇ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁǾ Ȇǹ ȁȀȉǹȀǹ , ȃȇȂȋȇ ȀǹȅǾȊȋǻǹ  ǻ Ȉȇ-ȃȓȊȆȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȉȓȃȇȈȁȊȁ (Miklosich 1862–1965: 201). Ǜȓǻ ǻȊǾȃȁ ȊȄȌȐǹȂ, ȁȀȄȇǿǾȆȁȋǾ ȅȆǾȆȁȘ ȁȅǹȋ ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ȃȓȅ ȁȀȘȊȆȘǻǹȆǾ Ȇǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȇȋȇ ȉǹȀǻȁȋȁǾ Ȇǹ ȊȄǹǻ. župa ‘Șȅǹ, ȁȀȃȇȈ, ȉȌǽȆȁȃ, ǼȉȇǺ’, Ȇȇ ȆǾ ȁ Ȁǹ ȌȊȋǹȆȇǻȘǻǹȆǾ Ȇǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘cèra, regio’. Ǜ ȋȇȀȁ ȊȅȁȊȓȄ ȆǾȈȉȁǾȅȄȁǻȇ ȁ ȆǾǽȇȊȋǹȋȓȐȆȇ ǹȉǼȌȅǾȆȋȁȉǹȆȇ ȇȊȋǹǻǹ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȇȋȇ Ȍ Walde–Pokorny (1927–1932, I: 562) ȉǹȀǻȁȋȁǾ Ȇǹ ȁ.-Ǿ. ȃȇȉǾȆ *gheu-, *ghu- ‘biegen, krümmen, wölben’ ǻ ǽȇȈȌȊȆǹȋǹȋǹ ȇȋ ȋȘȎ ȈȇȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȆȇȊȋ ‘Hut’ > ‘Hutbezirk’ > ‘Verwaltungsbezirk’ (“in einer Grube versteckt, in einer Höhle verwahren”), ȃȇȘȋȇ, ȊȈȇȉǾǽ ȆǹȊ, ȆǾ Ǿ ȇȊȓȒǾȊȋǻȁȅǹ. Ǜ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁǾ Ȋ ȇȉȁǼȁȆǹȄȆȇȋȇ ǻȁǿǽǹȆǾ Ȇǹ ǝȇǺȉǾǻ Ȁǹ  ȃǹȋȇ ǼȇȉǾȆǹ Ǽȇȉǹ Ȁǹ Ȇȁǻȁ Ǿ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾȋȇ ȅȌ Ȁǹ  ȃǹȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȈȄǾȅǾȆȆȁȘ ȊȋǹȉǾȂȑȁȆǹ, ȌȈȉǹǻȄȘǻǹȒ ǽǾȂȆȇȊȋȁȋǾ Ȉȉȁ ȉȇǽȇǻȇȋȇ ȋȉǾǺǾǿȆȇ ȀǾȅǾǽǾȄȁǾ. ǪȈȇȉǾǽ ȆǾǼȇ ǿȌȈǹȆȓȋ Ǿ ǹǻȋȇȉȁȋǾȋȆȇ ȄȁȏǾ, ȃȇǾȋȇ Ȋȋȇȁ ȆǹȐǾȄȇ Ȇǹ ǹǼȉȇȋǾȎȆȁȐǾȊȃȁȋǾ ȉǹǺȇȋȁ ȁ ǻȓȀǼȄǹǻȘǻǹ ȊȓǺȉǹȆȁǾȋȇ, ȈȉȁȊȓǿǽǹȒȇ ȁȄȁ ȉǹȀȈȉǾǽǾȄȘȒȇ Ȉȇ ǿȉǾǺȁǾ ǽȘȄȇǻǾ ȇȋ ǿȌȈǹȋǹ ȅǾǿǽȌ ȌȐǹȊȋǻǹȄȁȋǾ ǻ ȊǾȐȋǹ ȁ ȁȀǼǹȉȘȆǾȋȇ ȊȋȇȈǹȆȊȋǻǹ. Ǡǹ ȊȓǿǹȄǾȆȁǾ ǻ ȈȇǽȃȉǾȈǹ Ȇǹ ȋȇǻǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȆȘȅǹ ȊȄǾǽȁ ǻ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ. ǦǾȅǹȄȃǹ ȐǹȊȋ ȇȋ ȌȐǾȆȁȋǾ, ȀǹȆȁȅǹǻǹȄȁ ȊǾ Ȋ ȈȉȇȁȀȎȇǽǹ Ȇǹ ȊȇȏȁǹȄȆȇ-ȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃȁȘ ȋǾȉȅȁȆ , ȈȉȁǾȅǹȋ, ȐǾ ȄǾȃȊǾȅǹȋǹ Ǿ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ǽȉȌǼȁ ǾȀȁȏȁ. kniha.indb 189 9.4.2009 16:15:38 190 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ ǧȒǾ Brückner (1957: 667) ȇǺȇȊȆȇǻǹǻǹ ȊǻȇǾȋȇ ȊȎǻǹȒǹȆǾ, ȐǾ ǽȌȅǹȋǹ Ǿ ȇȋ ȋȗȉȃȇ-ȋǹȋǹȉȊȃȁ, ǹǻǹȉȊȃȇ-ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ, ȁȀȎȇǿǽǹȂȃȁ ȇȋ ǹȋǾȊȋȁȉǹȆȇȋȇ ZOAPAN, ZWAPAN ǻ ǽȉǾǻȆȁȘ ȆǹǽȈȁȊ ȇȋ ǦǹǼȁ ǪǾȆȋ ǥȁȃȄȇȑ. ǦǾǼȇǻȇȋȇ ȅȆǾȆȁǾ ȊǾ ȊȈȇǽǾȄȘ ȇȋ ȉǾǽȁȏǹ ȁȊȋȇȉȁȏȁ ȁ ȍȁȄȇȄȇȀȁ (Moravcsik 1943: 30; Pritsak 1955: 85)9. Ph. Malingoudis (1972–1973: 75–76) ȇȏǾȆȘǻǹ ȃǹȋȇ ȆǹȂ-ȈȉȁǾȅȄȁǻǹ ǻȓȀȅȇǿȆȇȊȋȋǹ ȄǾȃȊǾȅǹȋǹ ǽǹ Ǿ ȈȉȇȆȁȃȆǹȄǹ ǻ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ ȁȅǾȆȆȇ ȇȋ ǾȀȁȃǹ Ȇǹ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȁȋǾ, ȃȓǽǾȋȇ ȁȅǹ ȀȆǹȐȁȋǾȄǾȆ ǺȉȇȂ ȋȁȋȄȁ ȊȓȊ ȊȓȒȁȘ ȀǹǻȓȉȑǾȃ. ǚ. ǪȁȅǾȇȆȇǻ (1981: 37, 69) Ș ȊȅȘȋǹ Ȁǹ ȁȉǹȆȊȃǹ ȀǹǾȅȃǹ ǻ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, ȈȇȈǹǽȆǹȄǹ ȇȋȋǹȅ Ȍ ȊȄǹǻȘȆȁȋǾ. K. H. Menges (1959: 177–190) ǽȇȈȌȊȃǹ, ȐǾ ȈȓȉǻȇǺȓȄǼǹȉȁȋǾ ȁȀȆǹȐǹȄȆȇ ȆǾ Ȋǹ ȁȅǹȄȁ ǻ ǾȀȁȃǹ Ȋȁ ȋȇȀȁ ȋȁȋȌȄ, Ȇȇ Ȋǹ Ǽȇ ǻȓȀȈȉȁǾȄȁ ǻ ȊȄǹǻȘȆȁȀȁȉǹȆǹȋǹ ȅȌ ȍȇȉȅǹ župan Ȉȇ ǻȉǾȅǾ Ȇǹ ȊȓǿȁȋǾȄȊȋǻȇȋȇ Ȋȁ ȊȓȊ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȈȄǾȅǾȆǹ ȊȄǾǽ ȈȉȁȊȋȁǼǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǚǹȄȃǹȆȁȋǾ. ǣǹȋȇ ȊǾ ȈȇȀȇǻǹǻǹ Ȇǹ ǻȁǿǽǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǭǹȊȅǾȉ, ȐǾ ǻ ȇȊȆȇǻǹȋǹ Ȇǹ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ župan, županȓ ȁ Ȇǹ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ pan ‘ǼȇȊȈȇǽȁȆ’ (ȊȋȐǾȑ. hpán < *gȓpanȓ) ȄǾǿȁ ǾǽȁȆ ȁ ȊȓȒ ȁȆǽȇǼǾȉȅǹȆȊȃȁ ȃȇȉǾȆ, ȋȇȂ ȊȉǹǻȆȘǻǹ ǽȌȅǹȋǹ ȊȓȊ ȊȉǾǽȆȇȋȗȉȃȊȃȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ upan ‘ȈȇȅȇȒȆȁȃ ȊǾȄȊȃȁ ȃȅǾȋ’, ȃȇǾȋȇ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȃǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȁȉǹȆȊȃȁ ǻ ǾǽȁȆ ǹȄȋǹȂȊȃȁ ȏǾȆȋȉǹȄȆȇǹȀȁǹȋȊȃȁ ǾȀȁȃ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ (1967: 73), ȃȇȂȋȇ ȃǹȋǾǼȇȉȁȐȆȇ ȇȋȉȁȐǹ ȊȉȇǽȊȋǻȇȋȇ ȅǾǿǽȌ *gȓpanȓ ȁ župan, Ȉȇǽǽȓȉǿǹ ǻǾȉȊȁȘȋǹ Ȁǹ ǹǻǹȉȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆȁȘ ȋȁȋȌȄ župan, ȈȇȈǹǽȆǹȄ ǻ ȆȘȃȇȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ ȇȋǻȓȆ. ǙȉǾǹȄȓȋ Ȇǹ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ (ȁȄȁ ȈǹȆȇȆȊȃȇ) ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȊȄȌǿȁȋǾȄȘ, ȊȈȇȉǾǽ ȌȐǾȆȁȘ, ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇ ȊȓǻȈǹǽǹȄ Ȋ ǨǹȆȇȆȁȘ, ȈȇǽǻȄǹȊȋȆǹ Ȇǹ ǹǻǹȉȊȃȁȘ ȃǹǼǹȆǹȋ, Ȇȇ Ȋ ǻȉǾȅǾȋȇ ȊǾ ȉǹȀȑȁȉȁȄ. Ǩȇ-ȆǹȋǹȋȓȑȆȁȋǾ ȋȓȉȊǾȆȁȘ Ȇǹ ǻȓȀȅȇǿȆȁ ȌȊȈȇȉǾǽȁȏȁ ǻ ȌȉǹȄȇ-ǹȄȋǹȂȊȃǹȋǹ ǾȀȁȃȇǻǹ ȇǺȒȆȇȊȋ ȊǾ ȇȃǹȀǻǹȋ ȆǾ ȇȊȇǺǾȆȇ ȉǾȀȌȄȋǹȋȆȁ. Ǜ ȉǾȐȆȁȃǹ Ȇǹ ȋȗȉȃȁȀȅȁȋǾ ǻ ȉȌȊȃȁ ǱȁȈȇǻǹ (1976: 137) ȆǾ ȁȀȉǹȀȘǻǹ ȊȋǹȆȇǻȁȒǾ ȇȋȆȇȊȆȇ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ȋȁȋȌȄǹ; ȋȘ ǺȌȃǻǹȄȆȇ ȏȁȋȁȉǹ ȃȇȅǾȆȋǹȉǹ Ȇǹ ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȇȋȆȇȊȆȇ ȁȀȃǹȀǹȆȇȋȇ ȇȋ K. H. Menges ȅȆǾȆȁǾ, ȐǾ ǿȌȈǹȆ ‘ȆǹȐǹȄȕȆȁȃ ȇȃȉȌǼǹ’ ȊȄǾǽǻǹ ǽǹ ȊǾ ȁȀǻǾǽǾ ȇȋ ȋȗȉȃȊȃȁ, ȃǹȋȇ ȊǾ ȈȇȀȇǻǹǻǹ Ȇǹ ǣǹȑǼǹȉȁ: « upan ‘ȈȇȅȇȒȆȁȃ ȊǾȄȕȊȃȇǼȇ ȊȋǹȉȇȊȋȔ’» ȁ ȆǾ ȈȉȁǻǾǿǽǹ Ȇȁȃǹȃǻȁ ǹȉǼȌȅǾȆȋȁ ǻ ȈȇȄȀǹ Ȇǹ ȋǹȀȁ ȋǾȀǹ. Helimski ȊǾ ȇȈȁȋǻǹ ǽǹ ǽȇȃǹǿǾ ȋȌȆǼȌȊȃȇ-ȅǹȆǽǿȌȉȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ȋȁȋȌȄǹ, ȃǹȋȇ ȁȀǻǾǿǽǹ Ȉȓȉǻǹȋǹ ȅȌ ȐǹȊȋ ȇȋ *u(w)a(n) ‘ǽǾȊǾȋ’, ȆǹȆǹȂȊȃȁ o , oa(n-), ȅǹȆǽǿȌȉ. uwanda ‘ȈȉǾǽǻȇǽȁȋǾȄ (Ȇǹ ǼȉȌȈǹ ȇȋ ǽǾȊǾȋ ǺȇȂȆȁ ǾǽȁȆȁȏȁ ȁȄȁ Ȇǹ ǽǾȊǾȋ ǽȌȑȁ)’ (Helimski 2000: 273). Ǡǹ ǻȋȇȉȁȘ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋ -p n ȇǺǹȐǾ ȋȇȂ ȆǾ ȌȊȈȘǻǹ ǽǹ ȈȉȁǻǾǽǾ ȌǺǾǽȁȋǾȄȆȁ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ȇȋ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȋǾ ǹȄȋǹȂȊȃȁ ǾȀȁȏȁ, ǼȇǻȇȉǾȆȁ ǻ ǪȁǺȁȉ ȁ ȊǾǻǾȉȇȁȀȋȇȐǾȆ ǣȁȋǹȂ. Ǜ ȁȀǻǾȊȋȆǹȋǹ Ȋȁ ȊȋȌǽȁȘ, ȈȇȊǻǾȋǾȆǹ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȇ-ȁȉǹȆȊȃȁȋǾ ȄǾȃȊȁȃǹȄȆȁ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ, ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȀǹȒȁȋǹǻǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇȋȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ Ȇǹ ȈȇȄ. pan, ȐǾȑ. pán, (ȊȋȐǾȑ. hpán, ǮІІІ ǻ.) ȁ ȊȄȇǻǹȑ. pán ȃǹȋȇ ȀǹȁȅȊȋǻǹȆǾ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻ. ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ *gȓpanȓ ȇȋ ȊȋȁȉǹȆ. *gu-p na-/*gau-p na- ‘ȈǹȊȋȌȎ, ȎȉǹȆȁȋǾȄȕ ǺȔȃȇǻ’ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1967: 71–76). ǧȋ ȋȇǻǹ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ȋȇȂ ȁȀȃȄȗȐǻǹ ȋȁȋȌȄǹ župan ǻȓȀ ȇȊȆȇǻǹ Ȇǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁ ȁ ȍȇȉȅǹȄȆȁ ȈȉȁȀȆǹȏȁ: ȊȈȇȉǾǽ ȆǾǼȇ ȆǾ ȅȇǿǾ ǽǹ ȁȅǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȇ ȉȇǽȊȋǻȇ ȅǾǿǽȌ ȋȇȀȁ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻǾȆ ȋȁȋȌȄ, ȆǹȀȇǻǹǻǹȒ ‘ǽȓȉǿǹǻǾȆ ȐȁȆȇǻȆȁȃ, ȆǹȐǹȄȆȁȃ, ȆǹȅǾȊȋȆȁȃ’ ȁ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ pan, ȇȀȆǹȐǹǻǹȒȇ ‘ǼȇȊȈȇǽȁȆ, ǼȇȊȈȇǽǹȉ’. ǠǹǾǽȆȇ Ȋ ȋȇǻǹ ȌȐǾȆȁȘȋ 9 kniha.indb 190 ǛǾȆǾǽȁȃȇǻ 1979: 46–48 ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ, ȐǾ ǽȌȅǹȋǹ Ǿ ǺȁȄ ǻȓȀȈȉȁǾȋǹ ȇȋ ȊȓȉǺȁȋǾ ȃǹȋȇ ǻȓȉȎȇǻǾȆ ȋȁȋȌȄ ȐȉǾȀ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȇ ȁȄȁ ǹǻǹȉȊȃȇ ȈȇȊȉǾǽȆȁȐǾȊȋǻȇ. 9.4.2009 16:15:39 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 191 ȁȀȋȓȃǻǹ ȁ ȃȇȄȁȐǾȊȋǻǾȆǹȋǹ ȇȋȄȁȃǹ ȅǾǿǽȌ župan Ȋ ȃȉǹȋȃȇ ǹ ȁ pán Ȋ ǽȓȄǼȇ . ǫȇȂ ȉǹȀǼȄǾǿǽǹ ǻȉȓȀȃǹȋǹ ȅǾǿǽȌ župan ȁ ȊȋȐǾȑ. hpán < ȈȉǹȊȄǹǻ. ǽȁǹȄ. *gȓpanȓ ȃǹȋȇ ȆǾǻȓȀȅȇǿȆǹ ȁ ȆǾȇȊȓȒǾȊȋǻȁȅǹ Ȉȇȉǹǽȁ ȆǾǽȇȃǹȀȌǾȅȇȊȋ Ȋ ǾȀȁȃȇǻȁ ȍǹȃȋȁ Ȇǹ ȇȋǼȄǹȊȆǹȋǹ ȊȋǾȈǾȆ *ge- ȃȓȅ ȁ.-Ǿ. *gō-, Ȋȉǻ. ȊȋȁȆǽ. gop- ‘ǼȇǻǾǽǹȉ’ ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁȋǾ ǼȄǹǼȇȄȁ. Ǧǹ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ȋǾȀȁ ȋǻȓȉǽǾȆȁȘ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ǻȓȀȉǹȀȁ: ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ župan ‘ǼȇȊȈȇǽȁȆ’ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ǻ ȈȉȁȅǾȉȁȋǾ ȇȋ ǪȌȈȉǹȊȓȄȊȃȁȘ ȊǺȇȉȆȁȃ. ǧȊǻǾȆ ȋȇǻǹ ǽȌȅǹȋǹ ȉǹȆȇ Ǿ ȈȉȇȆȁȃȆǹȄǹ ǻȓǻ ǛȄǹȑȃȇ ȁ ǥȇȄǽǹǻȁȘ ȆǹȂ-ǻǾȉȇȘȋȆȇ ȇȋ ȊȉǾǽȆȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, ȃǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹȋǹ ǻ ȉȌȅȓȆȊȃȁ , jupîn ȇȀȆǹȐǹǻǹ ‘ǼȇȊȈȇǽȁȆ, ǻȁȊȇȃ ǺȇȄȘȉȊȃȁ ȉǹȆǼ’ (Tiktin 1903–1925: I, 880). ǭȇȉȅȌȄȁȉǹȆȇȋȇ ȇȋ ǫȉȌǺǹȐǾǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ ȊȉǾȒǹ ȅȆȇǼȇǺȉȇȂȆȁ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ȑȁȉȇȃ ȃȉȓǼ ǾȀȁȏȁ ȇȋ ȁȀȋȇȐȆȇȁȉǹȆȊȃǹȋǹ ǼȉȌȈǹ. ǛȋȇȉȁȘȋ ȐȄǾȆ Ȇǹ ȃȇȅȈȇȀȁȋȆȇȋȇ ȁȅǾ župan ȇȋǻǾǿǽǹ ȃȓȅ ȊȋȁȉǹȆ. p - ‘ȈǹȀȘ, ȀǹȃȉȁȄȘȅ’, p na- (p -, p van-) ‘ȈǹȀǾȒ’, ǹ ȈȓȉǻȁȘȋ – ȃȓȅ ȊȋȁȉǹȆ. gau- ‘ǼȇǻǾǽȇ’, Ȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈǹȊȋȁȉ’, ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȇ ǾǽȆȇȉȇǽȆȇ Ȋ ǹǻǾȊȋ. gav(a)- ‘ȊǾȄȁȒǾ, ȇǺȄǹȊȋ (ǻ ǪȇǼǽȁǹȆǹ)’, ȇȊǾȋ. ȁȉȇȆ. qœw, ǽȁǼȇȉ. gœw ‘ȊǾȄȇ’ ǻȓǻ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ Ǽȇȋ. gawi, ȊȋǻȁȊȆǾȅ. gaw(i)a, ȆǾȅ. Gau, ȃȇȁȋȇ Ȋǹ Ȋ ǻǾȉȇȘȋǾȆ ȊȃȁȋȊȃȇ-ȊǹȉȅǹȋȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ (ǶǪǪǸ 7: 197); ǻ ȊȇȏȁǹȄȆȇ-ȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃǹȋǹ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȘ ȋȇȂ ǽȇǺȁǻǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ȋȁȋȄǹ ǻ ȊȋȈǾȉȊ. *gaup ti‘ǼȄǹǻǹ Ȇǹ ȇǺȒȁȆǹ, ȇǺȄǹȊȋ’, ǻ ȊȉȈǾȉȊ. Gop t ‘ȈǹȀȁȋǾȄ, ȀǹȃȉȁȄȆȁȃ Ȇǹ ǼȇǻǾǽǹȋǹ’ Ǿ ȁȅǾ Ȇǹ ȄǾǼǾȆǽǹȉǾȆ ȊȇǼǽȁȂȊȃȁ ȁ ȎȇȉǾȀȅȁȂȊȃȁ ȏǹȉ. ǣǹȃȋȇ ȇȋǺǾȄȘȀǻǹ Ǚ. Ǥȇȅǹ (Loma 1999–2000: 90–91), ȇȋ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅǹȋǹ ȇȊȆȇǻȆǹ ȍȇȉȅǹ ǻ ȊȋȁȉǹȆ. *gaup -na, ȃȇȘȋȇ ȊǾ ȘǻȘǻǹ ȃǹȋȇ ǹȆȋȉȇȈȇȆȁȅ, ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȘ ȊǻȘȋ Ǻȁ ȋȉȘǺǻǹȄȇ ǽǹ ȇȐǹȃǻǹȅǾ Ȉȇ-ȆǹȋǹȋȓȑȆȇ ȉǹȀǻȁȋȁǾ **gupanȓ, ǻ ǽǾȂȊȋǻȁȋǾȄȆȇȊȋ ȇǺǹȐǾ ȊǾ ȆǹȄǹǼǹ ȊȄǹǻȘȆȁȀȁȉǹȆǹȋǹ ȍȇȉȅǹ *županȓ ȁ ȀǹȈȊȄǹǻ. *gȓpanȓ, ȃȇǾȋȇ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ ǻȓȀȆȁȃǻǹȆǾ Ȇǹ ǹǺȄǹȌȋȆȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ȅǾǿǽȌ *gaup -na- ȁ *geup na- (ȃȇǾȋȇ ǻȈȉȇȐǾȅ ȊǾ ȈȇǽȃȉǾȈȘ ȇȋ ȇȊǾȋ. ȁȉȇȆ. qœw ȁ ǽȁǼȇȉ. gœw). ǣȓȅ ȋǹȃȇǻǹ ǻȇȃǹȄȆȇ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ȆǹȊȇȐǻǹ Ȏȓȉǻ. ȋȁȋȌȄ špân (ǽȇȃȌȅǾȆȋȁȉǹȆ ȇȋ ȊȉǾǽǹȋǹ Ȇǹ ǮV ǻ.), ȊȅȘȋǹȆ Ȁǹ ȇǺȉǹȋȆǹ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȅǹǽǿ. išpán10 (ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆ ǻ ȋȇȈȇȆȁȅ ȇȋ 1269 Ǽ.), ȐȁȂȋȇ ȈȉȇȋȇȋȁȈ ȆǹǻȘȉȆȇ Ǿ ǹȆǹȈȋȁȃȋȁȐȆǹ ȍȇȉȅǹ Ȋ ȉǾǽȌȏȁȉǹȆ ǻȇȃǹȄ *gŭp na-, ȇȋ ȃȇȘȋȇ Ǿ ȈȇȄȌȐǾȆȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ *žȓpanȓ, ȈȇǽȄȇǿǾȆȇ Ȉȇ-Ȇǹȋǹȋȓȃ Ȇǹ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁ ȈȉȇȅǾȆȁ ȐȉǾȀ ǹȈȇȃȇȈǹ *žpán > *špán ȁ ȋ. Ȇ.11 ǧǺȄȁȃ  ‘villicus’ Ǿ ȇȋǺǾȄȘȀǹȆ ȊȓȒȇ ǻ ǫȓȉȆȇǻȊȃȇȋȇ ȐǾȋȁȉȁǾǻǹȆǼǾȄȁǾ ȇȋ ǻȉǾȅǾȋȇ Ȇǹ ȏǹȉ ǣȇȆȊȋǹȆȋȁȆ ǙȊǾȆ ǫȁȎ, ȈȁȊǹȆȇ ȇȃ. 1273 Ǽ. ǨȉȁǻǾǽǾȆȁȋǾ ǽǹȆȆȁ Ȉȇȋǻȓȉǿǽǹǻǹȋ ȁȀǻȇǽǹ Ȇǹ ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ȐǾ ȃȄǹȊȁȐǾȊȃȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȈǹȊȋȁȉǹ, ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȇ ǻ ȊȉǾǽȆȇȁȉǹȆȊȃȁȋǾ ȁ ȆȇǻȇȁȉǹȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ, ǽȇǺȁǻǹ ȁȀǻǾȊȋȆȇȊȋ ǽǹȄǾȐ Ȁǹǽ ȈȉǾǽǾȄȁȋǾ Ȇǹ ȁȉǹȆȊȃȁȘ ȊǻȘȋ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1967: 75). ǦǾȊȓȅȆǾȆ ȈȉȁȆȇȊ Ȁǹ ȋȇǻǹ ȁȅǹȋ ȋȗȉȃȊȃȁȋǾ Ȇǹȉȇǽȁ. ǩǾǽȁȏǹ ȁȀȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁ Ȇǹ ȁȆȊȋȁȋȌȏȁȁȋǾ Ȇǹ Ǩȓȉǻǹȋǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȓȉǿǹǻǹ ǽȇȊȋȁǼǹȋ ǽȇ ȀǹȃȄȗȐǾȆȁǾȋȇ, ȐǾ ȄȁȈȊǹȋǹ Ȍ ȋȗȉȃȁȋǾ Ȇǹ ȋȁȋȄȁ ȃǹȋȇ ȃǹȆǹ ȊȗǻȁǼȁ, ȃǹȆǹȉȋȁȃǹȆ, Ȁȁȋȃȇȅȁȉ, ǿȌȈǹȆ, ȃǹȃȋȇ ȁ Ȇǹ ȃȇȄȇǺȉȁ, ȃȇȈǹȆȁ, ǺǹǼǹȁȆȁ ȁ ǽȉ. Ǽȇǻȇȉȁ, ȐǾ ǽȉǾǻȆȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȁ ȆǾ ȅȇǼǹȋ ȈȉȇȊȋȇ ǽǹ ȊǾ ȈȉȁȐȁȊȄȘȋ ȃȓȅ ȋȗȉȃȁȋǾ ȁȄȁ ȃȓȅ ȀǹȈǹǽȆȇȎȌȆȊȃȁȋǾ Ȇǹȉȇǽȁ (ǪȋǾȈǹȆȇǻ 1999: 89, 96). ǨȇǻǾȐǾȋȇ ȇȋ ǽȓȉǿǹǻȆȁȐǾȊȃȁȋǾ ȁ ǻȇǾȆȆȁ ȋȁȋȄȁ ǻ Ǩȓȉǻȇȋȇ ȏǹȉȊȋǻȇ ȅȇǼǹȋ ǽǹ Ǻȓǽǹȋ ȉǹȀȐǾȋǾȆȁ ȆǹȂ-ǽȇǺȉǾ ȈȇȊȉǾǽȊȋǻȇȅ ǾȀȁȏȁ, ǼȇǻȇȉǾȆȁ ǻ ǽȆǾȑǾȆ Ǩǹȅȁȉ ȁ ǙȍǼǹȆȁȊȋǹȆ, ȆǹȉȁȐǹȆȁ ǻ ǽȉǾǻȆȇȊȋȋǹ ǫȌ10 11 kniha.indb 191 Ǭ Miklosich 1862–1865: 201 magy. ispán ‘slavis quibusdam’. ǨȉȇȁȀǻȇǽȆȁȋǾ ȍȇȉȅȁ ȁ ȋǾȎȆȁȋǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ Ȋǹ ȉǹȀǼȄǾǽǹȆȁ Ȍ Menges 1959: 179; Skok 1971–1974, III: 687–688; Loma 1999–2000: 90–91. 9.4.2009 16:15:39 192 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ ȉǹȆ12. ǪȇȏȁǹȄȆǹȋǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ, ȆǹȉǾǽ Ȋ ǽȓȉǿǹǻȆǹȋǹ ȇȉǼǹȆȁȀǹȏȁȘ Ȍ ǺȓȄǼǹȉȁȋǾ, ȊȓȒȇ ȆǾ ȅȇǿǾ ǺǾȀȉǾȀǾȉǻȆȇ ǽǹ ȊǾ ȊȅȘȋǹ Ȁǹ ȋȗȉȃȊȃǹ, ȋȓȂ ȃǹȋȇ ȁ ȇǺȒǾȊȋǻǾȆȇȋȇ ȌȊȋȉȇȂȊȋǻȇ, ȁ ȋȇǻǹ Ȇǹ ǽȓȉǿǹǻǹȋǹ ȁȅǹȄȁ ȋǻȓȉǽǾ ȅȆȇǼȇ ȈǹȉǹȄǾȄȁ Ȋ ȁȉǹȆȊȃȁȋǾ Ȇǹȉȇǽȁ, ȁ ȋȇ ȈȉǾǽȁȅȆȇ Ȋ ȋǾȀȁ ȇȋ ȁȀȋȇȐȆȇȁȉǹȆȊȃǹȋǹ ǼȉȌȈǹ. ǡȆȋǾȉǾȊȆȇȋȇ Ǿ, ȐǾ ǚǞǩ І: 559–560 ȆǾ ǻȀȁȅǹ ȊȋȉǹȆǹ ǻ ǽȁȊȃȌȊȁȘȋǹ ȇȃȇȄȇ ȈȉȇȁȀȎȇǽǹ Ȇǹ ȋȁȋȌȄǹ ǿȌȈǹȆ, ȇȋǺǾȄȘȀǻǹȂȃȁ, ȐǾ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ ȆǾ Ǿ ȊȓǻȊǾȅ ȘȊȆǹ, ȁ ȊǾ ȇǼȉǹȆȁȐǹǻǹ Ȋ ȈȉȁǻǾǿǽǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȌȊȈȇȉǾǽȁȏȁ: ǿȌȈǹȆ ‘ȌȈȉǹǻȁȋǾȄ Ȇǹ ǿȌȈǹ, ǼȄǹǻǹ Ȇǹ ȉȇǽ’, ǿȌȈǹȆȁȘ ȇȊȋǹȉ. ‘ȇǺȄǹȊȋ, ȌȈȉǹǻȄȘǻǹȆǹ ȇȋ ǿȌȈǹȆ’, ǥǡ ǟȌȈǹȆȁȏǹ, ȊǾȄȇ ǻ ǣȇȊȋȌȉȊȃȇ, ȉ. ǟȌȈǹȆȁȏǹ, Ȉȉȁȋȇȃ Ȇǹ ǰǾȉȆȁ ǡȊȃȓȉ. – ȊȎȉǻ. ǿȌȈâȆ, ȊȄȇǻǾȆ. župan ‘ǽȄȓǿȆȇȊȋȆȇ ȄȁȏǾ, ȆǹȐǹȄȆȁȃ Ȇǹ ȃȇȅȁȋǾȋ’, ȉȌȊ. ǿȌȈǹȆ ‘ȆǹȐǹȄȆȁȃ Ȇǹ ȇȃȉȓǼ’, ȐǾȑ. župan ‘ȌȈȉǹǻȁȋǾȄ Ȇǹ ȇȃȉȓǼ’. Ǜ ȋǹȃǹ ȆǹȈȉǹǻǾȆȁȘ ȈȉǾǼȄǾǽ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ ȁ ȌȈȇȋȉǾǺǹȋǹ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȈȁȊȅǾȆȁ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ȀǹȊȄȌǿǹǻǹȋ ȆȘȃȇȄȃȇ ȅȇȅǾȆȋǹ: 1. ǦǹȂ-ȉǹȆȆȁȋǾ ȈȇȘǻȁ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ Ȋǹ ǻ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ ȇȋ ȆǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁ (ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁ) ȈȉȇȁȀȎȇǽ. ǫȇǻǹ Ǿ ȆǹǽȈȁȊȓȋ ȇȋ ǦǹǼȁ ǪǾȆȋ ǥȁȃȄȇȑ, ǽǻǹȋǹ ǧȅȌȉȋǹǼȇǻȁ ȆǹǽȈȁȊǹ, ȆǹǽȈȁȊȓȋ Ȇǹ ǻǾȄȁȃȁȘ ǿȌȈǹȆ ǪȁǻȁȆ. Ǧǹ ȋȇȀȁ ȍǹȃȋ Ȋ ȇȊȆȇǻǹȆȁǾ ȇǺȉȓȒǹ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ȁ Malingoudis (1972–1973: 64). ǨȉȁȊȓȊȋǻȁǾȋȇ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ ǻ ȋǾȀȁ ǽȇȃȌȅǾȆȋȁ, ȃǹȃȋȇ ȁ ǺǾȀȊȈȇȉȆǹȋǹ ȁ̀ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ ȋȗȉȃȊȃȇȋȇ upan/ oban, ȈȉȁȄȁȃǹȋǹ ȁ̀ Ȋ ǽȉȌǼȁ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȋȁȋȄȁ ȃǹȋȇ ȋǹȉȃǹȆ, ȃǹǼǹȆ, ȃǹǻȎǹȆ ȁ Ȉȇǽ. Ȋǹ ǽȇǻȇǽ ǻ ȈȇȄȀǹ Ȇǹ ȎȁȈȇȋǾȀǹȋǹ, ȐǾ ȋȁȋȄǹȋǹ Ǿ ȀǹǾȋǹ ȇȋ (ȁȄȁ Ȋ ȈȇȊȉǾǽȆȁȐǾȊȋǻȇȋȇ) Ȇǹ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȁȋǾ. 2. ǩǾǽȁȏǹ ȀǹǾȅȃȁ ȇȋ ǾȀȁȃǹ Ȇǹ ǙȊȈǹȉȌȎȇǻȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȁ13 Ȋǹ ȇǺȉǹȀȌǻǹȆȁ ȊȓȊ ȊȌȍȁȃȊ -: ȋȇǻǹ Ȋǹ ȉǹȆȆȁȋǾ ȇǺȒȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȄǾȃȊǾȅȁ ,,; ȆǹȄȁȐȆȁȋǾ Ȋǹȅȇ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ ȉȌȊȃȁȁ ; ȊȉǾǽ ȋȘȎ ȁȅǹ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȋȁȋȄȁ ȁ ȊȄȌǿǺȁ,,. ǧȊȇǺǾȆȇ ǺȄȁȀȃǹ ǽȇ Ǿ ȋȁȋȄǹȋǹ, ȃȇȘȋȇ ȆȘȃȇȁ ȊȅȘȋǹȋ Ȁǹ ȁǽǾȆȋȁȐȆǹ ȁ ǾǽȆȇȃȇȉǾȆȆǹ Ȋ ȆǾȘ ȁȉǹȆȊȃǹ ȀǹǾȅȃǹ: ç Korshj Õ kopanoj, qreptÒj ¥nqtrwpoj Ȇǹ ȃǹȆ ǧȅȌȉȋǹǼ ǻ ȆǹǽȈȁȊ ȇȋ ǨȉȇǻǹǽȁȘ (ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ 1992, ȆǹǽȈȁȊ № 59: 227–229), ȃȇȂȋȇ Ǿ ȊȄȌǿȁȋǾȄ, ȌȅȉȘȄ ǻȓǻ ǻȇȂȊȃǹȋǹ, ǻǾȉȇȘȋȆȇ Ǿ ȇȋǼȇǻǹȉȘȄ Ȁǹ ȊȋǹǽȆȇȋȇ ȁȅȌȒǾȊȋǻȇ, Ȁǹ ǻȇǾȆȆȁȘ ȇǺȇȀ. ǪȉǾǽ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȀǹǾȅȃȁ, ȆǹȄȁȐȆȁ ǻ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ ȁ ǻȓǻ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃȁȋǾ ȎȉȇȆȁȃȁ, ȁȅǹ ǹȆȋȉȇȈȇȆȁȅȁ – ȄȁȐȆȁ ȁȅǾȆǹ Ȇǹ ǻȇǾȆǹȐǹȄȆȁȏȁ: 'Alousianoj, 'Odeleanoj, , Prousianoj, Presianoj (ǝȌȂȐǾǻ 1957: 157–162). ǪȌȍȁȃȊ /GAN/, ȇǺȉǹȀȌǻǹȆ ȇȋ “class-sufﬁx” /GA/ ȁ ȃȇȄǾȃȋȁǻȆȁȘ ȊȌȍȁȃȊ /n/, Ǿ ǺȁȄ ȎǹȉǹȃȋǾȉǾȆ Ȁǹ ȁȅǾȆȆȇȋȇ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾ ȁ Ȁǹ ȎȌȆȇ-ȋȗȉȃȊȃȁȘ ǾȀȁȃ (ȊȓȊ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ȘȃȌȋȊȃȁ ȁ ȅȇȆǼȇȄȊȃȁ) – Ȉȓȉǻǹȋǹ ȁ ȆǹȂ-Ȋȋǹȉȑǹ ȊȓȈȉȌǼǹ Ȇǹ ǙȋȁȄǹ (444–453) ȊǾ Ǿ ȆǹȉȁȐǹȄǹ Krškan ‘ȊȓȈȉȌǼǹ’, ȈȇȄȌȐǾȆȇ ȐȉǾȀ ȀǹȃȇȆȇȅǾȉȆȇȋȇ ȇǺǾȀȀǻȌȐǹǻǹȆǾ Ȇǹ k ȊȄǾǽ r (krékän< *kerkän< *kergän) (Pritsak 1982: 457–459), Ȋȉǻ. ȊȓȒȇ ȄȁȐȆȇȋȇ ȁȅǾ Askan (Priscus). ǛȊȁȐȃȇ ȋȇǻǹ Ǻȁ ȇǺȘȊȆȁȄȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȁ ȁȀȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ, Ȇȇ ȆǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȈȉȁȊȓȊȋǻȁǾȋȇ ȁ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǾȀȁȏȁ14. 12 13 14 kniha.indb 192 Ǩ. ǝȇǺȉǾǻ 1994: 143 ȊȓȇǺȒǹǻǹ, ȐǾ ǿȌȈǹȆ ȁȅǹ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ǿȁǻȁȋǾ ǾȀȁȏȁ ȇȋ ȉǹȂȇȆǹ Ȇǹ Ǩǹȅȁȉ, ȃȓǽǾȋȇ ȇȀȆǹȐǹǻǹ ‘ȆǹȐǹȄȆȁȃ Ȇǹ ȇȋȉȘǽ’ (ȇȋ ǿȇȈǹ, ǽǿȇȈǹ ‘ȇȋȉȘǽ, ǼȉȌȈȈǹ, ȃǾȉǻǹȆ’). ǨȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȈȁȊȅǾȆȁ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ Ȋǹ ȉǹȀǼȄǾǽǹȆȁ Ȍ ǝǾȄǾǻǹ 2000. Ǡǹ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾȋȇ ȁ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȋȁȋȄǹȋǹ ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǻǿ. ȈȇǽȉȇǺȆȇ Ȍ B. Vykyp l 2004: 135–143. 9.4.2009 16:15:39 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 193 3. ǦȘȅǹ ȆǾȇȊȈȇȉȁȅȁ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȊȋǻǹ, ȐǾ  Ǿ ȈȉȇȁȀǻǾǽǾȆȇ ȇȋ , ȋȓȂ ȃǹȋȇ ȋǹȀȁ ǽȌȅǹ ȆǾ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ǻ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ. ǧȊȇǺǾȆȇ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȆȇ Ǿ, ȐǾ Ȁǹ ǽȇȃǹȋȇ ǽȌȅǹȋǹ  Ǿ ȇȊȋǹǻȁȄǹ ȊȄǾǽȁ ǻ ȋȇȈȇȆȁȅȁȘȋǹ Ȇǹ ǽȆǾȑȆǹ ǜȓȉȏȁȘ (Vasmer 1941: 183), ǽȌȅǹȋǹ ǿȌȈǹ ȆǾ Ǿ, ȃȇǾȋȇ Ǿ ȆǹȂ-ȅǹȄȃȇ ȊȋȉǹȆȆȇ, ǹȃȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ȁ̀ ǺȁȄȇ ‘ȇǺȄǹȊȋ’ ȁȄȁ ‘ȆǹȊǾȄǾȆȇ ȅȘȊȋȇ’. Ǜ ȇǼȉȇȅȆȁȘ ǹȉȎǹȁȐǾȆ ȋȇȈȇȆȇȅǹȊȋȁȐǾȆ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ǼȉȓȏȃȁȋǾ ȇǺȄǹȊȋȁ ǚǾȇȋȁȘ, Ǚȋȁȃǹ, ǣȇȉȁȆȋ, ǙȉǼȇȄȁǽǹ, ǙȉȃǹǽȁȘ, ǥǾȊǾȆȁȘ, ǤǹȃȇȆȁȃǹ, ǙȎǹȂȘ, ǢȇȆȁȂȊȃȁȋǾ ȁ ǞǼǾȂȊȃȁȋǾ ȇȊȋȉȇǻȁ (ȋǹȅ, ȃȓǽǾȋȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȋȇ ȆǹȊǾȄǾȆȁǾ Ǿ ǺȁȄȇ ȉǹȆȇ ǹȊȁȅȁȄȁȉǹȆȇ), ȊȓǺȉǹȆ ȁ ȁȀȋȓȄȃȌǻǹȆ ȇȋ ȁȀȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁ ȃǹȋȇ ǥ. ǭǹȊȅǾȉ, Ǣ. ǡǻǹȆȇǻ, Ǜ. ǜǾȇȉǼȁǾǻ, Ǣ. Ǡǹȁȅȇǻ, ǭ. ǥǹȄȁȆǼȌǽȁȊ ȁ ǽȉ. ȄȁȈȊǻǹȋ ȋȇȈȇȆȁȅȁ, ȇǺȉǹȀȌǻǹȆȁ ȇȋ ǿȌȈǹ. ǧȋ ȊȉȓǺȊȃȁȋǾ ȃȉǹȄȊȃȁ Ǽȉǹȅȇȋȁ ȁ ǽȇȃȌȅǾȆȋȁȋǾ Ȇǹ ȅǹȆǹȊȋȁȉǹ ǮȁȄǾȆǽǹȉ Ǿ ȁȀǻǾȊȋȆȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȊǾȄȇ  (1335, 1344, 1348–1353) (ǫǹȊǾǻǹ 1998: 131–132, 176), ȆǹȅȁȉǹȒȇ ȊǾ ǻ ǨȉȁȄǾȈȊȃǹȋǹ ǾȈǹȉȎȁȘ Ȇǹ ǹȄǺǹȆȊȃǹȋǹ ǼȉǹȆȁȏǹ. Ǜ ȊȄȌȐǹȘ ȇȐǾǻȁǽȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ȆǾ Ǿ ‘ȇǺȄǹȊȋ’, ȀǹȒȇȋȇ Ȋȋǹǻǹ ǽȌȅǹ Ȁǹ ȊǾȄȁȒȆȇ ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁǾ. ǫȌȃ Ǿ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȇ Ȉȇ-Ȋȋǹȉȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȃǹȃȋȇ Ȇǹ ǹȈǾȄǹȋȁǻǹ ‘ȈȄǹȆȁȆǹ’, ȋǹȃǹ ȁ Ȇǹ  ‘terra aprica’ (ǛȌȃ, 161), ǹ ȃȇȅȈȇȀȁȋȌȅȓȋ ȊǾ ȇȊȆȇǻǹǻǹ Ȇǹ ǹȋȉȁǺȌȋȁǻȆǹ ǻȉȓȀȃǹ Ȇǹ ǽǻǹȋǹ ǽǾȆȇȅȁȆǹȋȁǻȆȁ ȃȇȉǾȆǹ, ȋǹȃǹ ȐǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ȅȌ Ǿ ‘ȉǹǻȆǹ, ȇǼȉȘǻǹȆǹ ȇȋ ȊȄȓȆȏǾ ȈȇȄȘȆǹ Ȇǹ ȀǹǻǾȋ, ȃȓǽǾȋȇ ȆǾ ȊǾ Ȁǹǽȓȉǿǹ ȊȆȘǼ ȈȉǾȀ Ȁȁȅǹȋǹ’, ȃǹȃǻȇȋȇ Ǿ ȇȋǺǾȄȘȀǹȆȇ ȁ ǽȆǾȊ ǻ ǦǾȉǾȀȁ, ǝǾǺȓȉȊȃȇ (ǪǾȄȁȒǾǻ 1931: 253; ǛȁǽȇǾȊȃȁ 1999: 59). ǦȘȅǹ ȇȊȆȇǻǹȆȁȘ ǽǹ ȊǾ ȅȁȊȄȁ Ȁǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȁȀȊǾȐǾȆǹ ȁ ȁȀȈǾȈǾȄǾȆǹ ǼȇȉȁȊȋǹ ȅǾȊȋȆȇȊȋ’, Ȇȁȋȇ Ȉȓȃ Ȁǹ ȇǺǾȃȋȆȇ-ȈȉǾǽȁȃǹȋǾȆ ȋȁȈ ȃȇȅȈȇȀȁȋȌȅ – ǿȁȋǾȄȊȃȇ ȁȅǾ ȊȓȊ ȊȅȁȊȓȄ ‘ȋǾȀȁ, ȃȇȁȋȇ ȇȈȇǿǹȉȘǻǹȋ ǼȇȉȁȋǾ’ Ȉȇȉǹǽȁ ȄȁȈȊǹȋǹ Ȇǹ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȊȋǻǹ Ȁǹ ȊȓȒǾȊȋǻȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǼȄǹǼȇȄȆǹ ȌȈȇȋȉǾǺǹ Ȇǹ ȃȇȉǾȆǹ - (ǫǹȊǾǻǹ 1998: 131–132, 176). 4. Ǜ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǻ ȋǾȃȊȋǹ Ȇǹ ǾǻǹȆǼǾȄȁǾȋȇ Ȋǹ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆȁ ǾǽȆȇȃȇȉǾȆȆȁȋǾ  ȁ , ǻ ȉǹȆȆȁȘ ȈȉǾǻȇǽ Ȇǹ ǙȈȇȃǹȄȁȈȊȁȊǹ ȁ ǙȈȇȊȋȇȄǹ Ǿ ȌȈȇȋȉǾǺǾȆȇ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȆȇȋȇ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȆȇ , ǻ ȊȉǾǽȆȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ȈȉǾǻȇǽ Ȇǹ ȎȉȇȆȁȃǹȋǹ Ȇǹ ǜ. ǙȅǹȉȋȇȄ ȊǾ ȊȉǾȒǹ , ȇȋ ȃȇȁȋȇ ȊǾ ǻȁǿǽǹ, ȐǾ ȁȅǾȆȆȁȘȋ ȃȇȉǾȆ - ǺǾȀ ȊȓȅȆǾȆȁǾ Ǿ ǺȁȄ ȐǹȊȋ ȇȋ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄȆȁȘ ȁȆǻǾȆȋǹȉ Ȇǹ ȃȓȊȆȁȋǾ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋȁ ȁ Ȇǹ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋ. ǦǹȀǻǹȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻǹȋǹ ǾǽȁȆȁȏǹ  ȊǾ ȊȉǾȒǹ Ǿǽǻǹ ȇȋ ǮІІ ǻ. Ȇǹȋǹȋȓȃ. ǫȇǻǹ Ȉȇȉǹǿǽǹ ȁ ȎȁȈȇȋǾȀǹȋǹ, ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇ ȈȉǾǽȄȇǿǾȆǹ ȇȋ ǚȉȗȃȆǾȉ, ǹ ȆǹȈȇȊȄǾǽȓȃ ȊȈȇǽǾȄȘȆǹ ȁ ȇȋ Vykyp l, ȐǾ ȆǹȀǻǹȆȁǾȋȇ  Ǿ ǻȋȇȉȁȐȆȇ ȇǺȉǹȀȌǻǹȆȇ ȇȋ (Vykyp l 2004: 149). ǪȋȉȌǻǹ Ȋȁ ǽǹ ȊǾ ȇȋǺǾȄǾǿȁ, ȐǾ ȋǾȉȅȁȆȓȋ ǿȌȈǹ, Ȅǹȋ. suppa ȊǾ ȈȇȘǻȘǻǹ Ȁǹ ȃȉǹȋȃȇ ǻ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȆȁ ȐǾȑȃȁ ǽȇȃȌȅǾȆȋȁ ȇȋ ȃȉǹȘ Ȇǹ ǮІІІ ǽȇ ȊȉǾǽǹȋǹ Ȇǹ ǮІV ǻ. Ǩȉȁ ȋȇǻǹ ȋȇȂ ȁȅǹ ǽǻȇȂȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ – ȄǾȆ, ȍǾȇǽǹȄȆȇ ǻȄǹǽǾȆȁǾ ȁ ȉǾǽ, ȈȇȉȘǽȓȃ. ǪȓǻȉǾȅǾȆȆȇȋȇ ȈȇȄȊȃȇ żupa ȁ ȐǾȑȃȇ župa ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ‘ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆǹ ǾǽȁȆȁȏǹ’ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ȈȉȁǾȅǹȋ Ȁǹ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȁ, ǻȓȀȆȁȃȆǹȄȁ ȈȉǾȀ ǮІǮ-ȋȇȋȇ ȊȋȇȄǾȋȁǾ (Vykyp l 2004: 144–146). ǧȒǾ ȈȇǻǾȐǾ, ȐǾ ǻ ȉȌȊȃȁ ȁ ȈȇȄȊȃȁ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ ȇȋ ǮІІІ–ǮІV ǻ. ǽȌȅǹȋǹ Ǿ ȉǾǼȁȊȋȉȁȉǹȆǹ Ȋǹȅȇ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ‘ȉȌǽȆȁȃ, ȉȌǽȇȆȇȊȆǹ ǿȁȄǹ, ȊȇȄȆȁȃ, ȊȇȄȆǹ ȅȁȆǹ’, ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ȁ ǻ ȌȃȉǹȁȆȊȃȁ ȁ ȒǾ ǽǹ Ǿ ǺȁȄȇ ǾǽȆȇ ȇȋ ȁȀȃȇȆȆȁȋǾ ȁ̀ ȀȆǹȐǾȆȁȘ (Vykyp l 2004: 147–148). Ǡǹȋȇǻǹ ȁ B. Vykyp l, ȃȇȂȋȇ ȁȀȆǹȊȘ ǻȊȁȐȃȁ ȊȄȌȐǹȁ Ȇǹ ȌȈȇȋȉǾǺǹ Ȇǹ ǿȌȈǹ ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȆȁ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ, Ǿ ȃǹȋǾǼȇȉȁȐǾȆ, ȐǾ ǿȌȈǹ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ‘ȁȀȃȇȈ’ (Ȋȉǻ. ȁ ǿȗȈȁȑȋǾ) ȁ ǿȌȈǹ ȃǹȋȇ ‘cèra, regio, ȋǾȉȁȋȇȉȁȘ’ ȋȉȘǺ- kniha.indb 193 9.4.2009 16:15:40 194 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ ǻǹ ǽǹ ȊǾ ȉǹȀǼȄǾǿǽǹȋ ȈȇȇȋǽǾȄȆȇ (Vykyp l 2004: 153). ǥǹȋǾȉȁǹȄȁȋǾ, ȁȀȆǾȊǾȆȁ ȇȋ B. Vykyp l, ȁ ȉǹȀȊȓǿǽǾȆȁȘȋǹ ȅȌ Ȁǹ ȊȄǹǺȇȋȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ Ȇǹ ǿȌȈǹȋǹ ȃǹȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȋǾȉȁȋȇȉȁǹȄȆǹ ǾǽȁȆȁȏǹ ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋȁ ȈȇǽȃȉǾȈȘȋ ȎȁȈȇȋǾȀǹȋǹ, ȐǾ ǿȌȈǹ Ǿ ǻȓȀȆȁȃȆǹȄǹ ȃǹȋȇ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȇȋ ǻȋȇȉȁȐȆȇ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾ ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ, ȃȓǽǾȋȇ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄȆȁȘȋ ȋȁȈ ȁȅǾȆǹ Ȋ ȆǹȊȋǹǻȃǹ -ǹȆȓ, ȃȇȁȋȇ ȊǾ ȇǺȉǹȀȌǻǹȋ ȃǹȃȋȇ ȇȋ ȁȅǾȆȆȁ, ȋǹȃǹ ȁ ȇȋ ǼȄǹǼȇȄȆȁ ȇȊȆȇǻȁ Ǿ ǺȁȄ ȈȉȇǽȌȃȋȁǻǾȆ. Ǧǹ ȋȇǻǹ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȊȋǻȇ ȇǺȉȓȒǹ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ȇȒǾ Ǫȃȇȃ, ȃȇȂȋȇ ȃǹȀǻǹ, ȐǾ Ȋ ȍȇȉȅǹȆȋ -ǹȆȓ ȊǾ ȇǺȉǹȀȌǻǹȋ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȊȓȒǾȊȋǻȁȋǾȄȆȁ ȁȅǾȆǹ ȇȋ ȋȁȈǹ Ȇǹ  ȁ ȎȁȈȇȃȇȉȁȊȋȁȐȆȁ ȄȁȐȆȁ ȁȅǾȆǹ ȃǹȋȇ ǥȁȄǹȆ, ǝȉǹǼǹȆ ȁ Ȉȇǽ. (ǽǹǽǾȆȁ ȈȇǽȉȇǺȆȇ Ȍ Skok 1971–1974, I: 332). ǫȇȀȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄǾȆ ȃȄǹȊ Ǿ ȈȉȇǽȌȃȋȁǻǾȆ ȁ ǻ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȃȓǽǾȋȇ ȇȊǻǾȆ ǹȆȋȉȇȈȇȆȁȅȁ ȃǹȋȇ ǪȋȇȘȆ, ǫȉǹȘȆ (ȇǺȉǹȀȌǻǹȆȁ ȇȋ ǼȄǹǼȇȄȆȁ ȇȊȆȇǻȁ) ȁ ǤȇȀǹȆ, ǜȉȇȀǽǹȆ, ǛȁȋǹȆ, ǮȌǺǹȆ, ǯǻǾȋǹȆ, ǥȁȄǹȆ, ǜȇȉǹȆ, ǤȌȃǹȆ, ǨȓȉǻǹȆ, ǠǻǾȀǽǹȆ, ǛȓȄȃǹȆ ȁ Ȉȇǽ. (ȇȋ ȁȅǾȆȆȁ ȇȊȆȇǻȁ), ȃȇȁȋȇ ȅȇǼǹȋ ǽǹ ȊǾ ȇȈȉǾǽǾȄȘȋ ȃǹȋȇ ȎȁȈȇȃȇȉȁȊȋȁȐȆȁ ǻ ȑȁȉȇȃȁȘ ȊȅȁȊȓȄ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ, ȊǾ ȇǺȉǹȀȌǻǹȋ ȁ ȊȓȒǾȊȋǻȁȋǾȄȆȁ ȆǹȉȁȏǹȋǾȄȆȁ Ȋ Ȉȇ-Ȋȃȇȉȇ ȈǾȂȇȉǹȋȁǻȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ, Ȋȉǻ. ǻǾȄȁȃǹȆ, ǼȇȄǾȅǹȆ, ǺȓȄǼǹȉǹȆ, ȈǹȋǹȉǹȆ, ȈȇǻȄǾȃǹȆ, ȃȇȉȁȋǹȆ, ǼȇȋȇǻǹȆ, ǽǾǺǾȄǹȆ, ȏȓȉǻȌȄǹȆ, ȃȇȃǹȄǹȆ, ȅǹȎǹȄǹȆ, ȅȓȉȀǾȄǹȆ, ȅȓȉȅȇȉǹȆ, ȈǹȉȏǹȄǹȆ, ȈȇȊȈǹȄǹȆ, ȊȇȈȇȄǹȆ15 ȁ Ȉȇǽ16. ǫȌȃ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ǽȇǺǹǻȘȋ ȊȓȒȇ ȋǹȃǹ ȁ ȋȇȉǺǹȄǹȆ ȁ ȐȇȉǺǹȄǹȆ, ȃȇȁȋȇ ǻǾȉȇȘȋȆȇ Ȋǹ ȈȉȇȁȀǻǾǽǾȆȁ ȇȋ Ȉȇ-ȊȋǹȉȁȋǾ ȐȇȉǺǹȉǹȆ, ȋȇȉǺǹȉǹȆ. Ǩȉȁ ȋȇǻǹ ȐǹȊȋ ȇȋ ȋȘȎ Ȋȋǹǻǹȋ ȇȊȆȇǻǹ ȁ Ȇǹ ȄȁȐȆȁ ȁ ȍǹȅȁȄȆȁ ȁȅǾȆǹ, Ȋȉ. ǜȇȄǾȅǹȆȇǻ, ǨǹȊȈǹȄǹȆȇǻ, ǚȓȄǼǹȉǹȆȇǻ, ǥǹȏǹȆȇǻ ȁ ȋ.Ȇ., ȃȇǾȋȇ Ȇǹ ȊǻȇȂ ȉǾǽ ȈȇȃǹȀǻǹ, ȐǾ ǼȉǹȆȁȏǹȋǹ ȅǾǿǽȌ ȄȁȐȆȁȋǾ ȁ ȆǾȄȁȐȆȁȋǾ ȁȅǾȆǹ ǻ ȋȇȀȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄǾȆ ȃȄǹȊ Ǿ ǽȇȊȋǹ ȈȉȇȆȁȏǹǾȅǹ. Ǡǹ ȆȘȃȇǼǹȑȆǹȋǹ ȈȉȇǽȌȃȋȁǻȆȇȊȋ Ȇǹ ȋȇȀȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄǾȆ ȋȁȈ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹ ȁ ȍǹȃȋȓȋ, ȐǾ ȁȅǾȆǹȋǹ ȊǾ ȈȉȇȁȀǻǾǿǽǹȋ ȃǹȃȋȇ ȇȋ ǽȇȅǹȑȆȁ, ȋǹȃǹ ȁ ȇȋ ȐȌǿǽȁ ȃȇȉǾȆȁ (ȃȇȃǹȄǹȆ, ȅǹȎǹȄǹȆ, ȈǹȉȏǹȄǹȆ), ǹ ȊȓȒȇ ȋǹȃǹ ȆǾ Ȋǹȅȇ ȇȋ ȈȉȇȊȋȁ ȇȊȆȇǻȁ, Ȇȇ ȇȋ ȇȊȆȇǻȁ, ȃȇȁȋȇ Ȋȓǽȓȉǿǹȋ ǹȍȁȃȊȁ – ȈȉǾǽȊȋǹǻȃȁ (Ȋȉǻ. ȈȇǻȄǾȃǹȆ) ȁ ȆǹȊȋǹǻȃȁ (Ȋȉǻ. ȅȓȉȀǾȄǹȆ, ȈǹȋȁȄǹȆ) ȁȄȁ ȁ ǽǻǾȋǾ (Ȋȉǻ. ȈȇȊȈǹȄǹȆ). ǛȇǽǾȆ ȇȋ ȊǻȇǾȋȇ ǾȀȁȃȇǻȇ ȐȌǻȊȋǻȇ, ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘȋ ǺȓȄǼǹȉȁȆ ȊǻȇǺȇǽȆȇ ȇǺȉǹȀȌǻǹ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻȆȁ ȁȅǾȆǹ Ȋ ȆǹȊȋǹǻȃǹ -ǹȆ ȇȋ ȋȁȈǹ Ȇǹ ȏȇȏȇȄǹȆ(ǹ), ȊȄǹǽȌȉǹȆ(ǹ), ȏȁȏȇȉǹȆ(ǹ) ȁ ȋ.Ȇ. ǧǺȒȇȋȇ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȋǾȀȁ ȁȅǾȆǹ, ȆǾȀǹǻȁȊȁȅȇ ȇȋ ȃǹȃǻǹ ȇȊȆȇǻǹ ȊǾ ȈȉȇȁȀǻǾǿǽǹȋ (ǼȄǹǼȇȄȆǹ ȁȄȁ ȁȅǾȆȆǹ, ȈȉȇȊȋǹ ȁȄȁ ȊȓǽȓȉǿǹȒǹ ǹȍȁȃȊȁ) Ǿ ȌȊȁȄǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȈȉȁȀȆǹȃǹ, ȁȀȉǹȀǾȆ ȐȉǾȀ ȈȉȇȁȀǻǾǿǽǹȋǹ ȇȊȆȇǻǹ. Ǜ ȐǹȊȋ ȇȋ ȊȄȌȐǹȁȋǾ ȌȊȁȄǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȈȉȁȀȆǹȃǹ ȊǾ ȈȉǾǻȉȓȒǹ ǻ ǺȄǹǼȇȈȇǿǾȄǹȆȁǾ – ǽǹ Ȋȋȇȁ (ǪȋȇȘȆ), ǽǹ ȋȉǹǾ (ǫȉǹȘȆ), ǽǹ Ǿ ȃǹȋȇ ȀǻǾȀǽǹ (ǠǻǾȀǽǹȆ), ȃǹȋȇ ȄȇȀǹ (ǤȇȀǹȆ), ȃǹȋȇ Ǽȇȉǹ (ǜȇȉǹȆ – ǻǾȉȇȘȋȆȇ ǻ ȊȋǹȉȁȆȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ȈȄǹȆȁȆǹ), ǽǹ Ǿ Ȉȉȓǻ (ǨȓȉǻǹȆ) ǹ ǻ ȇȊȋǹȆǹȄȁȋǾ – ǻ ȌȈȉǾȃ: Ȉȇ-ǽǾǺǾȄ Ǿ ȇȋȃȇȄȃȇȋȇ ȋȉȘǺǻǹ (ǽǾǺǾȄǹȆ), ȅȓȉȀǾȄȁǻ Ǿ (ȅȓȉȀǾȄǹȆ), Ȑǹȃǹ ǻȊȁȐȃȇ ȆǹǼȇȋȇǻȇ (ǼȇȋȇǻǹȆ, ȃȇȉȁȋǹȆ, ȃȇȃǹȄǹȆ) ȁ ȋ.Ȇ.17 ǧȋ ǼȄǾǽȆǹ ȋȇȐȃǹ Ȇǹ ȋȇǻǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾ  ȆǾ Ǻȁ 15 16 17 kniha.indb 194 ǨȉȁȅǾȉȁȋǾ Ȋǹ ȇȋ ǧǺȉǹȋǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ (1987). Ǧǹ ȋȇȀȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄǾȆ ȋȁȈ ǻ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ ǻ ǽȁǹȄǾȃȋȁȋǾ ȇǺȉȓȒǹȋ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ǜ. ǩǹǽǾǻǹ 1991: 66–67, 86–87, 125–126 ȁ ǫǾȋȇǻȊȃǹ-ǫȉȇǾǻǹ 1988: 110–112, ǫǾȋȇǻȊȃǹ-ǫȉȇǾǻǹ 1992: 110–111. ǫǾ ȇǺǹȐǾ ȆǾ ȋȓȉȊȘȋ ǻȉȓȀȃǹȋǹ ȅȌ Ȋ ȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ǹȋȉȇȈȇȆȁȅȁȋǾ, ȈȉȁǻǾǽǾȆȁ ȇȋ ȆǹȊ. ǝǾȉȁǻǹȋȁ ȇȋ ȊȓȒȁȘ ȋȁȈ, ȅǹȃǹȉ ȁ ǻ ȅȆȇǼȇ Ȉȇ-ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȇ ȃȇȄȁȐǾȊȋǻȇ ȁȅǹ ȁ ǻ ȊǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ȉȌȊȃȁ ǾȀȁȃ, Ȋȉǻ. ȃȉȁȋȁȃǹȆ ȃȇȂȋȇ ȃȉȁȋȁȃȌǻǹ ȈȉǾȃǹȄǾȆȇ, ȈȇȄȁȋȁȃǹȆ ȃȇȂȋȇ Ǽȇǻȇȉȁ Ȁǹ ȈȇȄȁȋȁȃǹ ȁȄȁ ȊǾ ȀȆȁȅǹǻǹ Ȋ ȈȇȄȁȋȁȃǹ Ȉȇ ȆǾȇȊȇǺǾȆȇ ǽȇǺȓȉ ȆǹȐȁȆ, ǼȇȉȄǹȆ ȃȇȂȋȇ ȃȉǾȒȁ, ǽǹǿǾ ȈȉǾȀȉȁȋǾȄȆȇȋȇ ȅȌǿȄǹȆ ǻȅ. ȅȌǿȐȁȆǹ. 9.4.2009 16:15:41 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 195 ȅȇǼȄȇ ǽǹ Ǿ ȐǹȊȋ ȇȋ ȋȇȀȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄǾȆ ȋȁȈ, ȀǹȒȇȋȇ ȉǾȐȆȁȏȁȋǾ ǾǽȁȆȇǽȌȑȆȇ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȋ, ȐǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ Ǿ ǹǼǾȆȋȁǻȆȇ, ǽȇȃȇȄȃȇȋȇ ȋȇǻǹ Ǿ ǻȇǽǹȐȓȋ, ȆǹȐǹȄȆȁȃȓȋ Ȇǹ ǿȌȈǹȋǹ. Ǚȃȇ ǽȌȅǹȋǹ  ǺǾȑǾ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇ ȇȋ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ ǿȌȈǹ18, ȋȇ ȋȘ Ȉȇ-Ȋȃȇȉȇ Ǻȁ ȁȅǹȄǹ ȆǾ ǹǼǾȆȋȁǻȆȇ, ǹ ǹǽȁǾȃȋȁǻȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ, ȆǹȂ-ȇǺȒȇ ȋȇȀȁ, ȃȇȂȋȇ ȁȅǹ/ȁȄȁ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȁȅǹ ȃǹȐǾȊȋǻǹ, ȈȉȁȊȓȒȁ Ȇǹ ǿȌȈǹȋǹ (ȁȄȁ ǿȌȈǾȄǹ?). ǦǹȀǻǹȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȆǹȐǹȄȆȁȃǹ Ȇǹ ǿȌȈǹȋǹ Ǻȁ ȋȉȘǺǻǹȄȇ ǽǹ Ȋȓǽȓȉǿǹ ǹǼǾȆȋȁǻǾȆ ȊȌȍȁȃȊ -, -, - ȁȄȁ -.19 ǪȄǾǽȇǻǹȋǾȄȆȇ, ǿȌȈǹ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆǹ ǾǽȁȆȁȏǹ ȆǹȁȊȋȁȆǹ Ǿ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȇȋ ȇǺȉǹȋȆȇ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾ, Ȉȉȁ ȃȇǾȋȇ ȀǹǾȅȃǹȋǹ  Ǿ ǺȁȄǹ ȉǹȀȄȇǿǾȆǹ Ȇǹ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆǹ ȇȊȆȇǻǹ - ȁ ȆǹȊȋǹǻȃǹ - ǻ ȊȓǼȄǹȊȁǾ Ȋ ǾȀȁȃȇǻǹȋǹ ȅǹȋȉȁȏǹ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȁȆǹ, ȃȇȂȋȇ Ǿ ȈȉȁȋǾǿǹǻǹȄ ȋǹȃȓǻ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄǾȆ ȋȁȈ. ǨȉȇȁȀǻǾǽǾȆǹȋǹ Ȇȇǻǹ ǽȌȅǹ Ǿ ȊȓǻȈǹǽȆǹȄǹ ȊȓȊ ȊȇǺȊȋǻǾȆȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ , ȇȋȃȓǽǾȋȇ ȊǾ Ǿ ȈȇȉȇǽȁȄȇ ȁ ȇǼȉȇȅȆȇȋȇ ȅȆȇǼȇȇǺȉǹȀȁǾ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ. Ǜ ȉǾȀȌȄȋǹȋ Ȇǹ ȋȇǻǹ ȈȉǾȇȊȅȁȊȄȘȆǾ ǽȌȅǹȋǹ , ȆǾȊȄǹǻȘȆȊȃǹ Ȉȇ ȈȇȋǾȃȄȇ, ȊǾ Ǿ ȈȉȁȊȓǾǽȁȆȁȄǹ ȃȓȅ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇȋȇ ǼȆǾȀǽȇ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȘ ȃȇȉǾȆ -. ǫȇǻǹ ȒǾ ǽǹ Ǿ ȊȋǹȆǹȄȇ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȆȇ ȃȓȊȆȇ, Ȁǹ ȃȇǾȋȇ ȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹ ȆǾ Ȋǹȅȇ Ȉȇ-ȃȓȊȆǹȋǹ ȈȇȘǻǹ Ȇǹ  ǻ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆǹ ǾǽȁȆȁȏǹ, ǹ ȊȓȒȇ ȁ ȇȃǹȀȁȇȆǹȄȆȇȋȇ  ǻ ȉǹȀȃǹȀǹ Ȇǹ ǛȄǹǽȁȊȄǹǻ ǜȉǹȅǹȋȁȃ Ȁǹ ȈȉǾȆǹȊȘȆǾȋȇ Ȇǹ ȅȇȒȁȋǾ Ȇǹ Ȋǻ. ǡǻǹȆ ǩȁȄȊȃȁ, Ȋȉǻ.      20. ǦǹȈȁȊǹȆȁǾȋȇ ǿȌȈǹȐ ȆǾ Ǿ ȈȉǾȈȁȊǻǹȐǾȊȃǹ ǼȉǾȑȃǹ, ǹ ȇȈȁȋ Ȇǹ ȃȆȁǿȇǻȆȁȃǹ ǽǹ ȈȇǽȐǾȉȋǹǾ ǹǼǾȆȋȁǻȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ, ȃǹȋȇ ȌȈȇȋȉǾǺȁ ȈȇǽȎȇǽȘȒ ȊȌȍȁȃȊ. ǫȇǻǹ Ǻȁ ȅȇǼȄȇ ǽǹ ȊǾ ȊȄȌȐȁ, Ǿǽǻǹ ȃȇǼǹȋȇ ǽȌȅǹȋǹ , ǻǾȐǾ Ǿ ȈȉȁǽȇǺȁȄǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆǹ ǾǽȁȆȁȏǹ. Ǫ ǽȉȌǼȁ ǽȌȅȁ ǛȄǹǽȁȊȄǹǻ ǜȉǹȅǹȋȁȃ ȈȉǾȀ ǮV ǻ. Ǿ ȌȊǾȒǹȄ, ȐǾ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȋǾȄȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ȁȅǾȆǹȋǹ Ȇǹ -Ǿ ȆǾȊȓǻȅǾȊȋȁȅȇ Ȋ ǹǼǾȆȋȁǻȆǹȋǹ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ ȁ Ȁǹȋȇǻǹ Ș Ǿ ȈȉȇȅǾȆȁȄ. ǚȁǺȄȁȇǼȉǹȍȁȘ Bogdan 1958: Bogdan, D. P., Dobrudžanskaja nadpis’ 943 goda. Paleograﬁ eskij i lingvisti eskij o erk. In: Romanoslavica I, 88–104. Brückner 1957: Brückner, A., S ownik etymologiczny języka polskiego, Warszawa (1927) 19572. Fichtenau 1963: Fichtenau, H., Die Urkunden Herzogs Tassilos III. und der «Stiftbrief» von Kremsmünster. In: Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung LXXI, 1–32. 18 19 20 kniha.indb 195 ǝȌȅǹȋǹ Ǿ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆǹ ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ ȁ ǻ ȋȇȈȇȆȁȅȁȘȋǹ. Ǜ ǰǾȈǾȄǹȉǾ ȇȀȆǹȐǹǻǹ ‘ǽȉȌǿȁȆǹ, ȉȇǽ, ȋǹȂȍǹ’, ǻ ǣȇȈȉȁǻȒȁȏǹ ‘ȅǹȎǹȄǹ, ȊȋȉǹȆǹ, ȇȃȇȄȆȇȊȋ’. ǥǾȊȋȆȇȊȋ ǝǿȌȈǹȋǹ ǽȇ ǣȇȈȉȁǻȒȁȏǹ (ǚǞǩ І: 559), ǟȌȈǹ, Ȉȇ ǽǾȊȆȁȘ ǺȉȘǼ Ȇǹ ȉ. ǰǾȉȆȁ ǝȉȁȅ, ȗǿȆȇ ȇȋ Ǽȉ. ǝǾǺȓȉ, ǣȓȆȐȇǻ 1900: 321, 387, 388, 560, 573. Ǜ ȉȌȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ ǽȌȅǹȋǹ ȁȅǹ ȉǹȀȆȇȇǺȉǹȀȆȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ: ‘ȊǾȄȁȒǾ, ȊǾȄȇ’; ‘ȃȓȒǹ, ǽȁȅ’; ‘ȉȌǽȆȁȃ, ȅȁȆǹ’ (ǝǹȄȕ І: 547). Skok 1971–1974, III: 688 ȊȓȒȇ ȊȅȘȋǹ ȈȉȇǺȄǾȅǹ Ȁǹ ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȐȆǹȋǹ ȁȀȇȄȁȉǹȆȇȊȋ Ȇǹ ǹǼǾȆȋȁǻȆȇȋȇ županȓ ȊȈȉȘȅȇ župa Ȁǹ ȆǾȈȉǾȇǽȇȄȁȅ. ǥȇǿǾ Ǻȁ Ȁǹȋȇǻǹ ȋȇȂ ȆǹȅǾȃǻǹ ǻȊǾ Ȉǹȃ Ȁǹ ǻȓȀȅȇǿȆȇȊȋȋǹ ȁ.-Ǿ. ǽȌȅǹ *geup > župa ǽǹ ȊǾ Ǿ ȃȉȓȊȋȇȊǹȄǹ Ȋ ǹǻǹȉȊȃȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȌȈȉǹǻȆȁȃǹ. ǯȁȋȁȉǹȆȇ Ȉȇ ȁȀǽǹȆȁǾȋȇ Ȇǹ Kalužniacki 1971: 420. 9.4.2009 16:15:41 196 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ Hardt 1990: Hardt, M., Der Supan, Ein Forschungsbericht. Zeitschrift für Ostforschung 39, Heft 2, 161–171. Helimski 2000: Helimski, E., On probable Tungus-Manchurian origin of the Buyla inscription from Nagy-Szentmiklós. In: Studia Etymologica Cracoviensia V, Kraków, 43–56. Hujer 1904: Hujer, O., K etymologii slova »panȓ«. Listy ﬁlologické XXXI, 104–107. Hujer 1909: Hujer, O., Slavische Miszellen. Indogermanische Forschungen 24, 70–72. Janko 1909: Janko, A., Über Berührungen der alten Slaven mit Turkotataren und Germanen vom sprachwissenschaftlichen Standpunkt. Wörter und Sachen I, 107. Kalužniacki 1971: Kalužniacki, E., Werke des Patriarchen von Bulgarien Euthymius (1375– 1393), Wien 1901 (Variorum reprints) – London. Kiparsky 1934: Kiparsky, V., Die gemeinslavischen Lehnwörter aus dem Germanischen. Annales Academiae Scientiarum Fennicae, B XXXII, 2, Helsinki. Kluge–Seebold 2002: Kluge, F. – Seebold, E., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, Berlin – New York. Loma 1999–2000: Loma, A., Serbisches und kroatisches Sprachgut bei Konstantin Porphyrogennetos. ǠǺȇȉȆȁȃ ȉǹǽȇǻǹ ǛȁȀǹȆȋȇȄȇȑȃȇǼ ȁȆȊȋȁȋȌȋǹ 38, ǚǾȇǼȉǹǽ, 87–161. Machek 1948: Machek, V., Étymologies slaves. Recueil linguistique de Bratislava I, 1948, 93–100. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Malingoudis 1972–1973: Malingoudis, Ph., Die Institution des Župans als Problem der frühslavischen Geschichte (Einige Bemerkungen). Cyrillomethodianum II, Thessalonique, 61–76. Malingoudis 1979: Malingoudis, Ph., Die mittelalterlichen kyrillischen Inschriften der Hämus-Halbinsel, Teil I, Die bulgarischen Inschriften, Thessaloniki, 29–31. Mallory–Adams 2006: Mallory, J. P. – Adams, D. Q., The Oxford Introduction to Proto-IndoEuropean and the Proto-Indo-European World, Oxford. Mareš 1951: Mareš, F. V., Dvaobjevystarých slovanských nápisů (v SSSR v Smolensku a v Rumunsku). Slavia 20, Heft 4, 497–514. Menges 1959: Menges, K. H., Schwierige slavisch-orientalische Lehnbeziehungen. Ural-altaische Jahrbücher XXXI, 177–190. Miklosich 1862–1865: Miklosich, F., Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum, Vindobonae. Moravcsik 1943: Moravcsik, G., Byzantinoturica II, Sprachreste der Türkvölker in den byzantinischen Quellen, Budapest. Persson 1912: Persson, P., Beiträge zur indogermanischen Wortforschung, I–II, Uppsala. Pfeifer 1989: Pfeifer, W., Etymologisches Wörterbuch des Deutschen, I–II, Berlin. Pokorny 1959–1969: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, Bern. Pritsak 1955: Pritsak, O., Die bulgarische Fürstenliste und die Sprache der Protobulgaren, Wiesbaden. Pritsak 1982: Pritsak, O., The Hunnic Language of the Attila Clan, Harvard Ukrainian Studies, Vol. VI, 4, 428–476. Rudnicki 1960: Rudnicki, M., Skice z kultury lechickiej. Slavia occidentalis XX, 1, 80–98. SJS: Slovník jazyka staroslověnského, 1–4, red. J. Kurz – Z. Hauptová, Praha 1958–1997. kniha.indb 196 9.4.2009 16:15:41 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 197 Skok 1957 : Skok, P., Observations sur la famille linguistique ŽUPA. In: ǞȀȁȃȇǻǾǽȊȃȁ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ ǻ ȐǾȊȋ Ȇǹ ǹȃǹǽ. Ǫȋ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ, ǪȇȍȁȘ, 329–332. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, vydal V. Putanec, Zagreb. Snoj 2003: Snoj, M., Slovenski etimološki slovar (Druga, pregledana in dopolnjena izdanja), Ljubljana. Tiktin 1903–1925: Tiktin, H., Rumänisch-deutsches Wörterbuch, I–III, Bukarest. Vasmer 1941: Vasmer, M., Die Slaven in Griechenland, Abhandlungen der Preußischen Akademie der Wissenschaften, Jahrgang 1941, Philosophisch-historische Klasse, Nr. 12, Berlin. Vykyp l 2004: Vykyp l, B., Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích (Etymologie jako pomocná věda historická), Masarykova univerzita v Brn . Walde 1938–1954: Walde, A., Lateinisches etymologisches Wörterbuch, I–III, 3. Auﬂage von J. B. Hofmann, Heidelberg. Walde–Pokorny 1927–1932: Walde, A. – Pokorny, J., Vergleichendes Wörterbuch der indogermanischen Sprachen, Berlin – Leipzig. Wolfram 1978: Wolfram, H., Die Gründungskunde Kremsmünster. In: Die Anfänge des Klosters Kremsmünster, Symposion 15.–18. Mai 1977 (Mitteilungen des oberösterreichischen Landesarchivs, Erg.-Bd. 2), Linz, 51–82. ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, ȉǾǽ. ǛȄ. ǜǾȇȉǼȁǾǻ, ǡǻ. ǝȌȉȁǽǹȆȇǻ, І–V, 1971–1996. ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ 1992: ǚǾȑǾǻȄȁǾǻ, Ǜ., ǨȓȉǻȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȆǹǽȈȁȊȁ (Ǜȋȇȉȇ ȈȉǾȉǹǺȇȋǾȆȇ ȁ ǽȇȈȓȄȆǾȆȇ ȁȀǽǹȆȁǾ), ǪȇȍȁȘ. ǛǾȆǾǽȁȃȇǻ 1979: ǛǾȆǾǽȁȃȇǻ, ǡ., ǛȇǾȆȆȇȋȇ ȁ ǹǽȅȁȆȁȊȋȉǹȋȁǻȆȇ ȌȊȋȉȇȂȊȋǻȇ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ ȈȉǾȀ ІǮ ȁ Ǯ ǻ., ǪȇȍȁȘ. ǛȁǽȇǾȊȃȁ 1999: ǛȁǽȇǾȊȃȁ, ǚ., ǜǾȇǼȉǹȍȊȃǹȋǹ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁjǹ ǻȇ ǽȁjǹȄǾȃȋȁȋǾ Ȇǹ ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȁȇȋ jǹȀȁȃ, ǪȃȇȈȠǾ. ǜǹȆǾǻ 1959: ǜǹȆǾǻ, Ǜ., ǠǹȃȇȆ ȊȌǽȆȔȂ Ȅȗǽȕȅ. ǨȉǹǻȆȇ-ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁ ȁ ȈȉǹǻȆȇ-ǹȆǹȄȁȋȁȐȆȁ ȈȉȇȌȐǻǹȆȁȘ, ǪȇȍȁȘ 1959. ǜǡǚǡ V: ǜȉȓȏȃȁ ȁȀǻȇȉȁ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȁȊȋȇȉȁȘ V, ǪȇȍȁȘ 1964. ǜȇȑǾǻ 1961: ǜȇȑǾǻ, ǡ., ǪȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǼȄǹǼȇȄȁȐǾȊȃȁ ȁ ȃȁȉȁȄȊȃȁ ȆǹǽȈȁȊȁ, ǪȇȍȁȘ. ǜȗȀǾȄǾǻ 1968: ǜȗȀǾȄǾǻ, Ǜ., ǝȇǺȉȌǽǿǹȆȊȃȁȘȋ ȆǹǽȈȁȊ ȁ ȊȓǺȁȋȁȘȋǹ ǻ ǚȓȄǼǹȉȁȘ ȇȋ 943 Ǽ. ǡȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁ ȈȉǾǼȄǾǽ, № 6, 40–49. ǝǹȄȕ: ǝǹȄȕ, Ǜ., ǫȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǿȁǻȇǼȇ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, І–ІV, ǥȇȊȃǻǹ 1981–19822. ǝǾȄǾǻǹ 2000: ǝǾȄǾǻǹ, Ǚ., ǨȉǹǺȓȄǼǹȉȁ ȁ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȀǹǾȅȃȁ. ǛȓȉȎȌ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȇȋ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȈȁȊȅǾȆȁ ȈǹȅǾȋȆȁȏȁ. Acta palaeoslavica, vol. I, edited by M. Mladenova, Soﬁa, 109–115. ǝȇǺȉǾǻ 1969: ǝȇǺȉǾǻ, ǡ., ǨȉǹȊȄǹǻ. *ŽUPA ‘CWRA’, ȊȋǹȉȇǺȓȄǼ. , ȊȋǹȉȇǺȓȄǼ.  ‘QEION’,  ‘MNHMA’, ȊȉǾǽȆȇǺȓȄǼ.  ‘QUELLA’. Ǜ: ǣȇȆȊȋǹȆȋȁȆ-ǣȁȉȁȄ ȍȁȄȇȊȇȍ, ǷǺȁȄǾǾȆ ȊǺȇȉȆȁȃ Ȉȇ ȊȄȌȐǹȂ 1100 ǼȇǽȁȑȆȁȆǹȋǹ ȇȋ Ȋȅȓȉȋȋǹ ȅȌ, ǪȇȍȁȘ, 383–387. ǝȇǺȉǾǻ 1994: ǝȇǺȉǾǻ, Ǩ., ǪǻǾȋȓȋ Ȇǹ ȈȉǹǺȓȄǼǹȉȁȋǾ – ȁȊȋȁȆȁ ȁ ȀǹǺȄȌǽȁ, ǪȇȍȁȘ. ǝȇǺȉǾǻ–ǝȇǺȉǾǻǹ 2001: ǝȇǺȉǾǻ, Ǩ. – ǝȇǺȉǾǻǹ, ǥ., ǝȉǾǻȆȇǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǾȈȁǼȉǹȍȁȃǹ, ǪȇȍȁȘ. kniha.indb 197 9.4.2009 16:15:41 198 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ ǝȌȂȐǾǻ 1957: ǝȌȂȐǾǻ, ǡ., ǛȓȉȎȌ ȆȘȃȇȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁȅǾȆǹ ȁ ǽȌȅȁ Ȍ ǻȁȀǹȆȋȁȂȊȃȁȋǾ ǹǻȋȇȉȁ. Ǜ: ǞȀȁȃȇǻǾǽȊȃȁ ȁȀȊȄǾǽǻǹȆȁȘ ǻ ȐǾȊȋ Ȇǹ ǹȃǹǽ. Ǫȋ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ, ǪȇȍȁȘ, 157–162. ǠȄǹȋǹȉȊȃȁ 2007: ǠȄǹȋǹȉȊȃȁ, Ǜ., ǡȊȋȇȉȁȘ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ǽȓȉǿǹǻǹ ȈȉǾȀ ȊȉǾǽȆȁȋǾ ǻǾȃȇǻǾ, І–ІІІ, ǫȉǾȋȇ ȍȇȋȇȋȁȈȆȇ ȁȀǽǹȆȁǾ, Ȉȇǽ ȇǺȒǹȋǹ ȉǾǽǹȃȏȁȘ Ȇǹ ǜ. ǚǹȃǹȄȇǻ, ǪȇȍȁȘ. ǡǚǡ ІǮ: ǡȀǻȇȉȁ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȁȊȋȇȉȁȘ ІǮ, ǪȇȍȁȘ 1964. ǣȇȂȐǾǻǹ 1982: ǣȇȂȐǾǻǹ, Ǟ., ǫȁȋȄǹȋǹ ǿȌȈǹȆ ȁ ǻȓȈȉȇȊȁȋǾ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ǽȓȉǿǹǻȆȇȊȋ. Ǜ: ǚȓȄǼǹȉȁȘ 1300. ǡȆȊȋȁȋȌȏȁȁ ȁ ǽȓȉǿǹǻȆȁ ȋȉǹǽȁȏȁȁ, ǝȇȃȄǹǽȁ Ȇǹ ІІІ ȃȇȆǼȉǾȊ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇ ǽȉȌǿǾȊȋǻȇ (3–5.10.1981 Ǽ.), ȋ. ІІ, 215–224. ǣȓȆȐȇǻ 1900: ǣȓȆȐȇǻ, Ǜ., ǥǹȃǾǽȇȆȁȘ. ǞȋȆȇǼȉǹȍȁȘ ȁ ȊȋǹȋȁȊȋȁȃǹ, ǪȇȍȁȘ. ǥȁȋȇǻǹ-ǝǿȇȆȇǻǹ 1978: ǥȁȋȇǻǹ-ǝǿȇȆȇǻǹ, ǝ., ǣȋȁȋȇȉȊȃȁȂ ȈȇȉȋȉǾȋ ǿȌȈǹȆǹ ǮVІІ ǻ. ǻ ȏǾȉȃǻȁ Ǫǻ. ǨǹȆȋǾȄǾȂȅȇȆǹ ǻ ǛȁǽȁȆǾ (ǧǽǾǿǽǹ ȁ ȋȁȋȌȄ). Études balkaniques, № 4, Soﬁa 1978, 123–131. ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1916: ǥȄǹǽǾȆȇǻ, Ǫ., Ǡǹ ǽȌȅǹȋǹ ȉȌȈǹ ǽȌȈȃǹ. Archiv für slavische Philologie XXXVI, 116–135. ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1935: ǥȄǹǽǾȆȇǻ, Ǫ., ǨȓȉǻȇǺȓȄǼǹȉȊȃȇ, ǹ ȆǾ ȈǾȐǾȆǾǿȃȇ Ǿ ȋ. Ȇ. ǙȋȁȄȇǻȇ ȀȄǹȋȆȇ ȊȓȃȉȇǻȁȒǾȋȇ ȇȋ Nagy-Szent-Miklós, ǜȇǽȁȑȆȁȃ Ȇǹ ǪȇȍȁȂȊȃȁȘ ǬȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋ, І, ǡȊȋȇȉȁȃȇ-ǭȁȄȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȍǹȃȌȄȋǾȋ, ǮǮǮІ, 1934–1935, ǪȇȍȁȘ, 1–88. ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1941: ǥȄǹǽǾȆȇǻ, Ǫ., ǞȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȁ ȈȉǹǻȇȈȁȊǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ. ǧǺȉǹȋǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ 1987. ǨǾȋȉȇǻ–ǜȗȀǾȄǾǻ 1978: ǨǾȋȉȇǻ, Ǩ. – ǜȗȀǾȄǾǻ, Ǜ., ǮȉȁȊȋȇȅǹȋȁȘ Ȉȇ ȁȊȋȇȉȁȘ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ, ȋ. І, ǪȇȍȁȘ. ǩǹǽǾǻǹ 1991: ǩǹǽǾǻǹ, Ǜ., ǪȄȇǻȇȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾȋȇ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ. ǪǾȄȁȒǾǻ 1931: ǪǾȄȁȒǾǻ, Ǚ. ǥ., ǪȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȆǹȊǾȄǾȆȁǾ ǻ ǙȄǺǹȆȁȁ, ǪȇȍȁȘ. ǪȁȅǾȇȆȇǻ 1981: ǪȁȅǾȇȆȇǻ, ǚ., ǫȁȋȌȄȕȆǹȘ Ȉȉǹȃȋȁȃǹ ǻ ȎǹȆȊȃȇȂ ǚȇȄǼǹȉȁȁ: ǨȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ, ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȁ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȈȉǹǺȇȄǼǹȉȊȃȁȎ ȋȁȋȌȄȇǻ ǻ ȈǾȉȁȇǽ ȅǾǿǽȌ VІІ ȁ Ǯ ǻǾȃǹȅȁ. Linguistique balkanique XXIV, 1981, № 2, 23–45; XXIV, 1981, № 3, 53–78. ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȁȂ 1914: ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȁȂ, Ǚ., ǦǾȊȃȇȄȕȃȇ ȀǹȅǾȋȇȃ Ȉȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅ ǻȇȃǹȄȁȀȅȌ ȁ ȄǾȃȊȁȃǾ. ǩȌȊȊȃȁȂ ȍȁȄȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǻǾȊȋȆȁȃ 71, 431–448. ǪȋǾȈǹȆȇǻ 1999: ǪȋǾȈǹȆȇǻ, ǯ., ǛȄǹȊȋ ȁ ǹǻȋȇȉȁȋǾȋ ǻ ȉǹȆȆȇȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȆǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ (VІІ– Ȋȉ. ІǮ ǻ.), ǪȇȍȁȘ. ǪȌȈȉǹȊȓȄȊȃȁ ȊǺȇȉȆȁȃ: ǪȌȈȉǹȊȓȄȊȃȁ ȁȄȁ ǩǾȋȃȇǻ ȊǺȇȉȆȁȃ. Ǣ. Ǡǹȁȅȇǻ, Ǭǻȇǽ ȁ ȃȇȅǾȆȋǹȉ Ȇǹ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ȋǾȃȊȋ. ǥ. ǣǹȈǹȄǽȇ, ǨȇǽǺȇȉ ȁ ȃȇȅǾȆȋǹȉ Ȇǹ ǼȉȓȏȃȁȘ ȋǾȃȊȋ, ǪȇȍȁȘ, ȋ. 1, 1982, ȋ. 2, 1983. ǫǹȊǾǻǹ 1998: ǫǹȊǾǻǹ, Ǥ., ǚȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȋȇȈȇȆȁȅȁȘ ȇȋ Ǽȉȓȏȃȁ ȁ ȊȉȓǺȊȃȁ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȆȁ ǽȇȃȌȅǾȆȋȁ, ǪȇȍȁȘ. ǫǾȋȇǻȊȃǹ-ǫȉȇǾǻǹ 1988: ǫǾȋȇǻȊȃǹ-ǫȉȇǾǻǹ, ǥ., ǧȋǼȄǹǼȇȄȆȁ ȁȅǾȆǹ Ȁǹ Ȅȁȏǹ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ Ǽȇǻȇȉȁ, Nomina agentis, ǪȇȍȁȘ. ǫǾȋȇǻȊȃǹ-ǫȉȇǾǻǹ 1992: ǫǾȋȇǻȊȃǹ-ǫȉȇǾǻǹ, ǥ., ǝǾȊȌǺȊȋǹȆȋȁǻȆȁ ǽǾȘȋǾȄȆȁ ȁȅǾȆǹ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ Ǽȇǻȇȉȁ, Nomina actoris, ǪȇȍȁȘ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1959: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǡȊȋȇȉȁȘ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȉȇǽȊȋǻǹ ȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǽȉǾǻȆǾȂȑȁȎ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȇǺȒǾȊȋǻǾȆȆȇǼȇ ȊȋȉȇȘ, ǥȇȊȃǻǹ. kniha.indb 198 9.4.2009 16:15:42 ȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȊȉǾǽȆȇǻǾȃȇǻȁǾ 199 ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1967: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǡȀ ȊȄǹǻȘȆȇ-ȁȉǹȆȊȃȁȎ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ, ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1965, ǥȇȊȃǻǹ, 3–81. ǭǹȊȅǾȉ ǶǪǩǸ: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȈǾȉǾǻȇǽ Ȋ ȆǾȅǾȏȃȇǼȇ ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ, І–ІV, ǥȇȊȃǻǹ 1964–1973. ǮǾȄȁȅȊȃȁȂ 2000ǹ: ǮǾȄȁȅȊȃȁȂ, Ǟ., ǣȇȅȈǹȉǹȋȁȊȋȁȃǹ, ȌȉǹȄȁȊȋȁȃǹ: Ȋȋǹȋȕȁ ȁ ȄǾȃȏȁȁ, ǥȇȊȃǻǹ. ǮǾȄȁȅȊȃȁȂ 2000Ǻ: ǮǾȄȁȅȊȃȁȂ, Ǟ., ǸȀȔȃ(ȁ) ǹǻǹȉȇǻ: ȋȌȆǼȌȊȃȇ-ȅǹȆȕȐǿȌȉȊȃȁȂ ǹȊȈǾȃȋ, Studia in Honorem Stanislai Stachowski Dicata, Vol. XXXVI, Folia Orientalia, Kraków, 135–148. ǰǾȉȆȔȎ 1993: ǰǾȉȆȔȎ, Ǩ. Ǹ., ǡȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, І–ІІ, ǥȇȊȃǻǹ. ǱȁȈȇǻǹ 1976: ǱȁȈȇǻǹ, Ǟ. Ǧ., ǪȄȇǻǹȉȕ ȋȗȉȃȁȀȅȇǻ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, ǙȄȅǹ-Ǚȋǹ. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, Ȉȇǽ ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. and in medieval Bulgaria In this paper, the author applies a new approach to the etymology of the title of Župan designating a ‘high military leader, general; gentleman, noble, high ranked person; provincial military and executive governor’ as well as of the cognate term župa denoting an ‘administrative and regional unit’. A detailed survey of the appearance of the title of župan in the epigraphic and literary testimonies shows that the institution of Župans during the First Bulgarian Kingdom (681–1018), whose bearers were only men of Protobulgarian origin, had nothing to do with any Župan organization, but with the division of the country into commitats, essential to the Župans’ authority. There is no single reference in the earlier sources to  as an administrative unit, which demonstrates that this meaning could not have derived from ‘mine, ditch, hole’. Comparing the Slav  with its derivatives  ‘qe‹on, sulphur’, adj. ,  ‘qÚella, tempest’and  ‘mnÁma, t£foj, tomb’ it turns out that the nominal root *žup- undoubtedly was a part of the formative inventory of the late Proto-Slavic dialects and of Old Bulgarian in particular. That is related to the semantic development of Slav žup ‘hole, ditch, mine, tomb’ coinciding with i.-e. *seplo-s ‘sulphur’ and *selp- ‘burn, smoulder’ but not determining the meaning ‘cèra, regio’. It is assumed that the title župan is most likely of Protobulgarian origin: ﬁrst, because of the certain connection with the widely distributed Middle Turkic dialect upan/ oban ‘deputy village mayor’ < i.-e. *ƒšup na- ‘shepherd’, which conﬁrms the conclusion of Trubachev that the classical denotation of the shepherd − typical for the middle and modern Iranian languages − has become known far beyond the borders of the Iranian world mostly due to the Turkic peoples. The resemblance with other Proto-Bulgarian titles such as ,, and similar, is also an argument in favour of the hypothesis that the title was borrowed (or passed down) kniha.indb 199 9.4.2009 16:15:43 200 ǫǹȋȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ by the Protobulgarians. Especially close to  is the title , which is considered to be identical and of the same root with the Iranian loan-word: ç Korshj Õ kopanoj, qreptÒj ¥nqtrwpoj of Khan Omurtag (814–834) of the clan Chakarar in a Provadia inscription. Apart from that the sufﬁx - was customary for a number of loan-words from the language of Asparouch Bulgarians: the early common Slav lexemes ,,; the existing only in Bulgarian and Russian  and ; the anthroponyms 'Alousianoj, 'Odeleanoj, , Prousianoj, Presianoj. Unlike the appellative , the term was not attested in Old Bulgarian manuscripts and has left no traces in the archaic Slav toponymy in Greece, the Ionic and Aegean isles, in the latter there are no toponyms formed from župa, which is inexplicable if its meaning was ‘region’ or ‘a dwelling place.’ The thesis that župa ‘cèra, regio’ has developed as the result of secondary word formation in South Slav dialects is substantiated. There obviously the formative type of names with the sufﬁx -, derived from both nominal and verbal roots, was productive. That is the way pejorative anthroponyms, hypocoristic and expressive names, as well as common names were formed. They all intensiﬁed the feature, expressed through the generating simple or complex root. If župan was a derivative of the Slav župa, it should have the adjectival meaning of feature or quality, and not the agentive ‘guide, leader of župa’ which, on its part, would require an agentive sufﬁx (-, -, - or -). The formative meaning of the names ending on - is incompatible with the agentive semantics of the word. Therefore, župa in its meaning of administrative unit is a product of reversed word formation, where the loaned  has been decomposed to a derivative root - and the sufﬁx - in agreement with the lingual matrix of the Slavs who used such a formative. As a result of that redeﬁnition the word , non-Slav in origin, due to formal and semantic convergence, joined the etymological family of the Slav root žup- whose appearance and development has also been presented in the paper. Università degli Studi di Napoli “L’Orientale”, Dipartimento di Studi dell’Europa Orientale Via Duomo 219, 80138 Napoli, Italia tlekova@yahoo.it kniha.indb 200 9.4.2009 16:15:43 Rekonstruktion und Substrat Corinna Leschber Im Zuge der letzten Jahre haben Entdeckungen im Bereich der Humangenetik (mediterraner Genotyp, Cavalli-Sforza 1996) und der Archäologie (die exakte chronologische Bestimmung archäologischer Funde durch die Dendrochronologie) es ermöglicht, Gimbutas Kurgan-Theorie als diejenige Darstellung der Indoeuropäisierung Europas zu veriﬁzieren, die sich am ehesten mit den sprachlichen Fakten in Einklang bringen lässt. Im Gegenzug bietet sich für die Zeit, die der Indoeuropäisierung Alteuropas vorangeht, ein Bild Südosteuropas, das von einer frühen Hochkultur, der Vin aKultur geprägt ist, mit den Merkmalen Schriftgebrauch und Handwerk, besonders Metallverarbeitung und Textilherstellung. Früh fand der Übergang zu einer agrarischen Lebensform statt. Diese vorindoeuropäische Bevölkerung in Südosteuropa wurde durch einwandernde Indoeuropäer assimiliert. In genetischer Hinsicht kam es zu einer Fusion beider Bevölkerungsschichten. Anhand religiös-mythologischer Fakten lässt sich auch kulturell eine enge Symbiose indoeuropäischer Reiterkrieger mit der alteingesessenen vorindoeuropäischen Bevölkerung ablesen. Älteres Kulturgut, wie Geschichten, Lieder, Mythen, Rituale, Glaubensvorstellungen1 konnte so im Balkanraum überdauern. Im Zuge der Indoeuropäisierung wirkten Elemente der örtlichen Sprache wiederum als Substrat auf die Sprache der neuen Elite ein. Für den südlichen Teil der Balkanhalbinsel hatte Kretschmer 1925 einen erheblichen Anteil an Substratlexik im Altgriechischen feststellen können. Morpurgo Davies 1986: 105 äußert die Einschätzung, dass nur knapp 40 % des altgriechischen Wortschatzes aus dem Indoeuropäischen stamme. Ergebnisse, die in den Disziplinen Humangenetik und Archäologie gewonnen werden konnten, bestätigen die Annahmen zu einem alteuropäischen Substrat. Dadurch wurden Untersuchungen im Bereich der historischen Linguistik für Europa in prähistorischer Zeit angeregt2. Die eingeschränkte Bezeugungslage für die nördlicher gelegenen Gebiete, auf die Hajnal 2004 in seinen ‘Methodische(n) Vorbemerkungen zu einer Palaeolinguistik des Balkanraumes’ hingewiesen hat, wie die spärliche Bezeugungslage des Thrakischen, führte zu einer mangelnden zeitlichen Tiefe der Sprachforschung für die zentrale bzw. östliche Balkanhalbinsel. Da nicht einmal das lokale indoeuropäische Stratum zufrieden stellend gedeutet werden kann, ist weitgehend ungeklärt, inwieweit vorindoeuropäisches Wortgut in das Thrakische eingegangen ist, und was davon ins Bulgarische ererbt wurde. Im Bulgarischen sind zahlreiche Phrasen belegt, die ungeklärter etymologischer Zuordnung sind. Sie treten vornehmlich in idiomatischen Wendungen und in traditionellen Volksliedern auf, und konzentrieren sich auf die Bereiche: rituelle Formeln, Zaubersprüche, Beschreibungen von Ritualen im Zusammenhang mit der Heirat, Tiere (die Beschreibung von Ritualen und Brauchtum im Zusammenhang mit Tieren, Opferritua1 2 kniha.indb 201 Haarmann 2007: 168–169. Renfrew–McMahon–Trask 2000; Vennemann 2003, Bammesberger–Vennemann 2004. 9.4.2009 16:15:43 202 Corinna Leschber le, insbesondere Tieropfer), Flüche, traditionelle volkstümliche Rätsel, Auszählreime, Formeln, die darauf abzielen, das Verhalten anderer Menschen zu beeinﬂussen. Bei zahlreichen, im BER dokumentierten Phrasen3, die bis heute von der Forschung nicht entschlüsselt werden konnten, ist ungeklärt, was sie bedeuten und welchem semantischen Bereich sie zuzuordnen sind. Die ungeklärten Bestandteile von Phrasen wirken häuﬁg wie eine Art Intensiﬁkator im Satz, z.B. im BER 4: 108, mì-nišàn, in: Na mi-nišàn go nèma (Gebiet Dupniško) mit ungeklärter Bedeutung. Zuweilen können Reduplikationen nachgewiesen werden (wie sie in vielen weiteren Sprachen vorliegen); teils als Wortspiele in Märchen und Kinderspielen, BER 4: 138 -mitra, in: kitrà-mitra ‘Kinderspiel, bei dem kleine Steine geworfen werden’ (Gebiet Soﬁjsko, Cărsko, Bitolsko/Maked.). Daneben ﬁnden sich Reduplikationen auf semantischer Ebene, die im Zuge des Bemühens entstanden worden sein mögen, einen obsolet werdenden Begriff mit einer Art Übersetzung zu versehen. Ein vergleichbarer Mechanismus einer Reduplikation auf semantischer Ebene konnte für indische Sprachen nachgewiesen werden, so in der indoeurop. Sprache Konkani, in der obsolete Wörter mit Hilfe fossilierter idiomatischer Wortpaare erhalten wurden. Diese bestehen aus zwei Teilen: 1. einem „älteren“, gegenwärtig nicht mehr bekannten Wort mit obskurer Bedeutung, in Kombination mit 2. einem als „neuer“ empfundenen Wort, das verständlich ist, gut bekannt und die Übersetzung des obsoleten ersten Bestandteils darstellt. Im Falle von indischen Sprachen kann die erste Komponente solcher Bildungen häuﬁg einem älteren Stratum, und in etymologischer Hinsicht indigenen Substratsprachen, zugeordnet werden, während die zweite Komponente einem neueren Stratum angehört, meistens indoeuropäischer Zuordnung. Dies hängt mit dem Problem der so genannten ‘desi’-Wörter, der Wörter autochthoner Herkunft in den indischen Sprachen zusammen. Diese werden von der Bevölkerung als „altertümliche Wörter dörﬂichen Charakters“ empfunden. Srinivasan 2003 nennt vierzig Beispiele solcher semantisch reduplizierten Wortpaare für die Konkani-Sprache. Kulturelle und soziale Veränderungen können zum Verlust der Wortbedeutung führen, Wörter werden obsolet. Vergleichbare kulturelle Prozesse und Veränderungen können zur Bildung solcher semantischen Doppelungen im Bulgarischen geführt haben. Ihre Analyse befördert die Rekonstruktion noch ungeklärter kultureller Prozesse in prähistorischer Zeit. Dies gilt besonders für die Fälle, in denen semantische Reduplikationen auf der Basis von Übersetzungen vorliegen. Unter den Ausdrücken etymologisch ungeklärter Zuordnung im Bulgarischen ist eine hohe Frequenz obsoleter Wörter und Phrasen festzustellen. Einen interessanten Teil des Wortbestandes bilden demnach diejenigen Lexeme, die zwar klanglich bekannt sind, aber deren Bedeutung weitgehend oder vollständig vergessen wurde. Da3 kniha.indb 202 In der Folge werden Beispiele aus dem BER angeführt, Details sind dort unter der entsprechenden alphabetischen Einordnung des Ausdrucks zu entnehmen, wie auch Quellen und exaktes Vorkommen. Aus Platzgründen ist auf die Wiederholung dieser Angaben hier weitgehend verzichtet worden, nur das Verbreitungsgebiet wird mit der bg. Originalbezeichnung angegeben. 9.4.2009 16:15:44 Rekonstruktion und Substrat 203 bei konnte wiederholt ein mehrstuﬁges Schema beobachtet werden, das den Weg eines Lexems von einem bekannten zu einem obsoleten Lexem kennzeichnet: Tab. 1: Der Weg eines Wortes in die Obsoleszenz Lexem bekannt 1. formal bekannt Bedeutung bek a n nt Lexem ungebräuchlich (tendenziell obsolet) 2. formal bekannt Bedeutung vage bek a n nt; bzw. nur noch in festen Wendungen aufschlüsselbar (Lexem obsolet) 3. formal bekannt Bedeutung u nbek a n nt; auch bei eventuellem Vorkommen in festen Wendungen – nicht aufschlüsselbar Lexem obsolet 4. formal unbekannt Bedeutung u nbek a n nt Wird die Bedeutung bzw. der Bedeutungsumfang vergessen, so besteht in letzter Konsequenz kein Anlass mehr zum Gebrauch des Wortes. Oft kann sich dieses noch formal-semantisch fossiliert in fest gefügten Wendungen erhalten, ohne jedoch in isolierter Position (also außerhalb des Phraseologismus) von den Sprechern eine Erläuterung in Hinblick auf seine Bedeutung erfahren zu können. In anderen Fällen verliert ein Phänomen seinen semiotischen Gehalt in der sich verändernden traditionellen Gesellschaft. Wenn der Zeichencharakter einer Handlung oder eines Phänomens nicht länger verstanden und nicht mehr benötigt wird, kann sich dies im Verlust des Wissens um die Wortsemantik äußern. Dies ist der erste Schritt zur Obsoleszenz eines Wortes. Das bedeutet, wird ein Ritual oder ein anderes Element eines traditionellen Brauches nicht länger praktiziert – oder – in der Anfangsphase kultursemiotischer Obsoleszenz – nur mehr mechanisch ausgeführt, ohne dass ein Verstehen seines ursprünglichen semiotischen Inhaltes vorliegt, dann können Wörter, die Elemente dieser Rituale und Bräuche beschreiben, zunehmend vergessen werden. Zuweilen ist dieser Prozess nicht zu Ende geführt worden, und Phrasen ungeklärter Bedeutung sind nicht nur als Fragmente aus lexikologischer Sicht erhalten geblieben, sondern auch aus einer kultursemiotischen Perspektive. Dies erklärt die Häufung und die Position solcher Phrasen im Bulgarischen und kann Hinweise auf ihre Zuordnung auf der Bedeutungsebene geben. In archaischen bg. Volksliedern sind in territorialer Diskontinuität Wörter erhalten, deren Bedeutung bisher nicht rekonstruiert worden konnte. Sie sind heute nur mehr als ein formaler „Lautkörper“ erhalten, und werden durch die sie umgebende Phrase gestützt, wobei die Form vor dem Vergessen bewahrt wird. Manche unklaren Elemente sind nur ein einziges Mal in einem altertümlichen bg. Volkslied bezeugt. Dessen ungeachtet zeigen viele dieser Wörter ungeklärter Herkunft ein einst hohes Maß an lexikalischer Produktivität und sind das Zentrum von Wortbildungsnestern. Unter bg. Wortgut ungeklärter Herkunft ﬁnden sich Substantive, Verben, Adverben – wie nechrizè, in: na nechrizè ‘unabsichtlich, im Scherz’, auch nichrizè, in: kniha.indb 203 9.4.2009 16:15:44 204 Corinna Leschber na nichrizè, nachrjăzè ‘fahrlässig’, in drei verschiedenen Sprachgebieten, rìsni ko (Adv.), mit unklarer Bedeutung, nur im Volkslied: jàsni ko da mi popèeš, rìsni ko da se zasmèiš (Bessarab.) – Adjektive, z.B. zur Bezeichnung von Fruchtsorten und nur in dieser Kombination auftretend: rìpsenov, in der Wendung rìpsenov pèping ‘Apfelart’ (Trojansko), rìpstonov in: rìpstonov pèping ‘Apfelart: grün mit roten Streifen’ (Trojansko), und sogar ein Indeﬁnitpronomen: mănằch ‘alle’ (Rhodopen), und Partikeln, wie die unklare Partikel robànja in Volksliedern. Die Integration einiger Ausdrücke erfolgte zuweilen mit Hilfe konventioneller bulgarischer Wortbildungsmittel, wie Sufﬁxen für Substantive und Adjektive etc. Beispiele für Wörter ungeklärter Herkunft im Bulgarischen lassen sich – nach den Angaben des BER – in semantische Felder einteilen: Pﬂanzen, Nahrungspﬂanzen, Früchte, Bäume, z.B. muskura ‘Mispel’ (Frucht und Baum), mù o (2) ‘Gerste’ (Goce Del evsko), nòna ‘wilder Spinat’ (Karaka an. Dialekt, Balkangebirge); Nahrungsmittel: mărmàlja ‘Maisbrei mit Schafkäse’ (Šumensko), măžùr, madžùr ‘Brot’; Landwirtschaft und Gartenbau: măzòn ‘Haken, der die Äste des Baumes nach unten zieht, zum Ziel der Obsternte’ (Smoljansko), Arbeitsschritte der Getreideernte, Erdreich, meteorologische Erscheinungen, Hinweise auf archaische Tätigkeiten, Arbeitstechniken und Arbeitsstätten, z.B. Phrasen, die der Beschreibung des Wasserholens zuzuordnen sind, Bezeichnungen im Bereich des Hausbaus, Räume, wie mutràk, mušturàk ‘Toilette’; archaische Werkzeuge, z.B. mur ‘Eisenpiecker, mit dem Löcher in Stein gehauen werden’ (Plovdivsko), muchlìja ‘Amboss’, mùtla ‘Balkenabstand’, muchlamà ‘schmale Eichenbretter, die zur Außenverkleidung des Hauses dienen’, für die Beschreibung archaischer Mechanismen, wie Teile einer Türkonstruktion, und Beschreibungen von Techniken, wie dem Ziegelmachen, Bezeichnungen für Personen, mit meist negativen Charakteristika, wie ‘schweigsam, mürrisch, vergesslich’ etc., nàstava ‘leicht, nachlässig angezogener Mensch’ (südwestl.); z.B. die Personenbezeichnung mu òk ‘Witwer’ (Soﬁjsko), für den menschlichen Körper und seine Funktionen, z.B. mutmuljàk ‘Sperma’, Krankheiten (z.B. ‘Auszehrung’), nastin èli ‘gerade erschienene Pickelchen auf Gesicht und Kopf’ (Gornoorjachovsko); Teile der Volkstrachten oder Verzierungen auf traditioneller Kleidung; Tiere mit besonderen Eigenschaften, für die Beschreibung von Praktiken aus der Tierzucht bzw. Schafzucht, Teile am Zaumzeug: rokol, diese Bezeichnung ist nur noch im Volkslied erhalten; Erscheinungen aus Mythologie und Aberglauben: mùšina ‘Teufelswerk’ (Veliko Tărnovo), nòsver ‘Kuker’ (Perniško), unklare Bestandteile in Formeln, in denen es um die Anrufung von Samodiven geht, BER 4: 24; in Formeln zum Verhältnis zwischen Körper, Tod und Seele, BER 4: 32. Etymologisch unerklärte Wörter im Bulgarischen zeigen weitere charakteristische Züge, wie zuweilen eine Variabilität der Akzentposition, eine gewisse phonetische Variation bzw. Unschärfe: mušànga, mušànka, mušanta ‘Veilchen’. Eine solche ist laut Hubschmid 1960: 90 generell charakteristisch für Substratelemente. Vergleichbares zeigt sich auch im Verbalbereich, cf. natotòluvam se ‘sich dick anziehen’ (Bansko), natotònvam se ‘id.’ (Koprivštica), natuntàra se, natutorjàvam se. Daraus können Hinweise auf kniha.indb 204 9.4.2009 16:15:44 Rekonstruktion und Substrat 205 sonst unbelegte archaische Wurzeln gewonnen werden: -totòl-, -tutòr-, -totòn-, -tunt-. Diese ﬁnden sich in Verben mit der Bedeutung ‘sich dick anziehen, sich einmummeln’. Es können diverse vergleichbare Beispiele aus dem Verbalbereich im BER festgestellt werden. Diese intensiv belegte morphologische Adaption unklarer Elemente zeugt von einem längeren Zusammenleben im Kontext einer traditionellen Gesellschaft neu hinzu gewanderter Bevölkerungsteile mit einer Vorbevölkerung, und weist damit auf eine ethnische Symbiose, ohne die diese Vorgänge nicht möglich gewesen wären. Die phonetische Variationsbreite bzw. Unschärfe scheint über die in den Dialekten zu beobachtende Variation hinauszugehen: (1) neblìv (Achtopol), (2) nèbliv (Malko Tărnovo) ‘Überraschung’, vs. (3) nebljùd ‘etwas, das unerwartet passiert ist, ohne dass man es erwartet hätte’, cf. die hohe semantische Dichte bei (3). Bei manchen Lautverbindungen im Anlaut häufen sich etymologisch unklare Wörter in extremer Weise, so im BER 4 mi-, mu-, mă-, pă-, păr-, părc-, păc-. Bei bestimmten Kombinationen, wie im Falle von našt- im Anlaut liegt der Anteil unklarer Elemente gar um 30 %. Bei der Häufung bestimmter Lautkombinationen, z.B. bei păr- im Anlaut, handelt es sich um lautliche Charakteristika, die das Bulgarische deutlich von anderen slavischen Sprachen unterscheiden. Die Lautgestalt von Substratelementen mag somit einst einen charakteristischen phonetischen Wandel angeschoben haben. Die morphologische Integration unklarer Bestandteile in das Bulgarische lässt sich für den Verbalbereich besonders deutlich zeigen an den Verben, die mit Hilfe des Verbalpräﬁxes na- gebildet werden, wie naslivam, naslằkvam, naslằna, nastàram ‘aufhetzen’, nastìlam (2) ‘verhauen, verprügeln’, nastròcam ‘eine Menge erzählen, aufhetzen, aufstacheln, beibringen’ (Samokovsko), ‘das Böse angreifen’ (Ichtimansko), auch nastròcuvam ‘aufhetzen, aufstacheln, aufwiegeln’ (Samokovsko, Ichtimansko), nastupằna ‘zwingen’, nastùja, nastùpam, nasằchtvam se, natantùra ‘sich legen’ und weitere. Gelegentlich kann die Grundform eines Verbs nur über den Umweg einer präﬁgierten Form rekonstruiert werden, deren Bedeutung ebenfalls nicht klar ist, und nur im Volkslied vorkommt: *p elja, BER 4: 30, für den Bereich der Substantive lässt sie sich zeigen an dem unklaren naslòga, in dem Text: naslòga družìna ne mògat si po ìna. In einigen Fällen morphologischer Integration ist ein unklares Substantiv unklarer Herkunft, versehen mit einem Adjektiv in formaler Genuskonkordanz, fossiliert: naùda, in der Wendung: divilìcka naùda ‘eine Art Militäruniform’ (Rhodopen). In einem umgekehrten Fall wird ein unklares Adjektiv durch ein Substantiv gestützt: nafàtov (Adj.), nur in der Wendung: nafàtovi oràpi ‘dunkelrot gefärbte Strümpfe’ (östl.). Zuweilen ist eine inkonkordante Integration unter Missachtung des natürlichen Geschlechts erfolgt: măzgurìca ‘Mensch, der viel vergisst’ (Vidinsko). Auffallend sind mit der Negation fusionierte Verbalformen, die in der 3. Sg.-Form fossiliert sind, z.B. das unklare nechramati ‘er/sie vermag es nicht’ (Malko Tărnovo). Ein Verlust von Formen hat zu Fragmenten bzw. Trümmern einst vollständiger Verbalparadigmen geführt: nàsosja (Adj., nur fem.) ‘ungenügend’ (Madansko), nasturi se ‘(er/sie) geht hinunter’ (nur 3. Sg.). Das vollständige Verbalparadigma ist vergessen kniha.indb 205 9.4.2009 16:15:45 206 Corinna Leschber worden. Das Vorliegen einer fossilierten VergangenheitsForm in der 2. Pl.-Form ist lediglich im Volkslied bezeugt: nasùškixte – zu einem nicht belegten Inﬁnitiv *nasuškja, ein Derivat von suškje ‘Abfälle, Dreck, Kehricht, Müll’. Gelegentlich sind hybride Bildungen zu beobachten, cf. părdùrjaz, BER 6: 79, es wird hier eine Art Erläuterung unklarer Begriffe geliefert, cf. deto e otrjazano ot djasno uchoto na ovcata se kazva kānulo4, a ot ljavo – pādùrjaz (Tetevensko/Maked.) ‘wo vom rechten Teil des Schafsohres abgeschnitten wurde, das heißt krnulo, und vom linken – prdurjaz’. Bei diesem Ausdruck handelt es sich um eine etymologische Hybride. Der zweite Bestandteil -rjaz < reža (Vb.) ‘schneiden’, unklar ist somit der erste Bestandteil pādù-. Einige Fälle sind durch einen hohen Grad an etymologisch-derivativer Verwobenheit gekennzeichnet. Es sind in hohem Maße ausdifferenzierte Bedeutungen festzustellen: mădžjeròk ‘unfruchtbare Ziege, unfruchtbares Schaf’ (Razložko). Die zuweilen ungewöhnliche Lautgestalt ist auffällig: mădraònažije ‘Schatzgräber, Schatzsucher’ (Strandža), mărmadùljkja (s.u.). Es ﬁnden sich Bezeichnungen ungewöhnlicher Objekte, die heute überwiegend ungebräuchlich sind: mărmadùljkja ‘aus Lappen oder Lumpen gefertigte Maus’ (Bansko). Zuweilen ist die Bedeutung eines Ausdrucks unbekannter Herkunft klar, die Lautgestalt aber ungewöhnlich: natavùžvam se ‘sich dick anziehen’ (Trăn), natarabànjvam se ‘sich in viele Kleidungsstücke einmummeln’. Auffallend ist eine hohe semantische Dichte diverser Ausdrücke, wie des unklaren Verbs na elùmja ‘ich bereite die Umstände in einer Art vor, so dass ich in der Lage bin, eine Sache zu erledigen’, ein weiteres Beispiel für eine solche semantische Dichte eines Verbs ist na u uvàra ‘ich lade viel auf und in große Höhe hinauf auf, so dass die Ware oder der Haufen umfallen kann, oder der Wagen umstürzen kann’ (Smolsko, Pirdopsko). Semantische Dichte ist auch für andere Wortarten zu belegen, z.B. für die Substantive: našturà ‘das Sammeln von Leuten auf der Straße zur Sommerzeit mit dem Ziel, eine gemeinsame Arbeit zu erledigen’. Diese und weitere Beispiele zeugen von einer hohen Differenziertheit des Denkens, von einer Art „synthetischer Semantik“, die ihre Parallele im morphologischen Bereich in dem synthetischen Formenreichtum der archaischen Sprachen ﬁndet. Zuweilen ist ein inselhaftes Auftreten, über das ganze Sprachgebiet verteilt, wahrzunehmen, das zeitweilig in Kombination mit semantischer Variation auftritt: măzằl (3), Vorkommen im Osten (Pl.): ‘für den Sommer angeheuerte Helfer in der Sennhütte’ (Kotelsko), im Nordwesten, Nordosten, Westen des Sprachgebietes: ‘kräftiger, gut entwickelter Jüngling’ (Kulsko, Vidinsko, Belograd iško), im Nordosten măzalìn als Pluralform mit maskulinem Nomina agentis-Sufﬁx für Singularformen, und damit in morphologisch-funktionaler Inkonkordanz, für ‘besoldete Schafhirten’ (Dobrudža). Manche Begriffe kommen mehrfach auf Reliktinseln vor, ohne semantisch oder etymologisch erklärbar zu sein. In weit auseinander liegenden Gebieten ﬁndet sich ros – 4 kniha.indb 206 Bg. kānulo ist etymologisch geklärt, cf. bg. krăn, (dial.) kărn (regional, über Tiere) ‘mit abgeschnittenem Ohr’, altslav. krȓnȓ ‘mit abgeschnittener Nase’. 9.4.2009 16:15:45 Rekonstruktion und Substrat 207 es kommt nur in Volksliedern vor: …na glava ì ros izpisan / ros izpisan zelen venec, wobei keinerlei Bedeutung rekonstruierbar ist. Schließlich ist es möglich, in der Zusammenschau ein ganzes Panorama traditioneller archaischer Kultur wiedererstehen zu lassen, so in volkstümlichen Rätseln: mùle (3), in einer völlig unklaren Wendung zur Bezeichnung der Schildkröte (Enidževardarsko): štùle, mùle, ot mùtle pùle = ‘Schildkröte’, auch: mùtle – in einem Rätsel zur Bezeichnung der ‘Schildkröte’. In Schnellsprechversen und Abzählreimen der Kinder, wenn sie Blindekuh spielen: muli (2), Anc, zvanc, putuvanc, culi, muli, puf (Bessarab.). In: ros – èni, mèni, durdumèni / trìja, ros, zakatòs / on, pik, cvik – hierbei steht ros möglicherweise im Zusammenhang obsoleter Zahlwörter, mit unklarer Bedeutung und Herkunft. Es wird beim Zählen in Abzählreimen des Blindekuhspiels meist nur von Mädchen benutzt. Dies könnte auf ein Tabu, eine Geschlechtertrennung, zumindest eine Art Geschlechtsspeziﬁk hinweisen. Es lassen sich Formeln zur Einwirkung auf andere Personen feststellen, wie eine Formel, mit der jemand bedacht wird, der nicht darauf Acht gibt, was man ihm sagt/erzählt, d. h. eine Formel, um jemanden zur Gehorsamkeit und zur Aufmerksamkeit zu bewegen: mùnje (1), in: šùnje, mùnje, nà ti kùme, dùnje (Trănsko, Brezniško). Es liegen Phrasen in Sprichwörtern vor, die heute nicht mehr aufschlüsselbar sind. In traditionellen Volksliedern sind diverse unklare Passagen nachzuweisen: musìv, in: skjàgajte kone chràneni, izvògjajte sìvi musìvi, mit der wahrscheinlichen (!) Bedeutung ‘Pferd’, von „einer unbezeugten Bedeutung ‘Pferd’“, vgl. dazu mus (4), BER 4: 337 ‘Interjektion zum Verscheuchen von Pferden, oder zum Anlocken von Pferden’, in Bansko ‘Bezeichnung eines jungen Pferdes’, cf. mus (2) ‘mit dunklem Fell am Körper und weißem Fell an den Ohren’, wiederum ist eine hohe semantische Dichte des Ausdrucks wahrnehmbar. Termini unbekannter Herkunft bilden den Nukleus ganzer Wortbildungsnester: mùstav ‘beschmutzt’ (südl.), und lassen sich mit diversen phonetisch ähnlichen Wörter ungeklärter Herkunft in Verbindung bringen, cf. mustju (Adv.) ‘schwarz, hässlich’ (Goce Del evsko). Eine unklare Wortverbindung liegt vor in mustakìr, in der Wendung: mìši mustakìri ‘Spatzenart, die ihre Nester in Mauerlöchern bauen’ (Plovdivsko). Nachzuweisen sind Flüche unbekannter Herkunft, mùta (2), im Fluch: da go pie mùta! – ohne Angabe der Bedeutung, s. im BER zur möglichen Bedeutung ‘stumm’. Gedankengut aus Ritualen, das in den Aberglauben abgesunken ist, liegt vor in (Vb.) naštrapòtvam ‘auf eine verunreinigte Stelle treten, beschreien’ (Soﬁjsko). In bg. Volksliedern ﬁnden sich unklare Termini im Zusammenhang mit dem Drachenglauben, BER 6: 181. Phrasen aus Volksliedern, bzw. darin enthaltene Texte lassen auf Opferrituale bzw. Tieropfer und die damit im Zusammenhang stehenden Handlungen schließen, vgl. ein Beispiel zu der Opferung eines schwarzen Hundes, BER 6: 137, rabùl. Durch die lexikalische Umgebung werden semantisch unklare Elemente in fest gefügten Wendungen gestützt: *naslìvam, im Text: minaxme veki / tuj pole šăroko / e naslivame / tăz Rila planina (Gabrovo). Mit Blick auf mündlich tradierte Geschichte („oral history“) in traditionellen Gesellschaften kann im Falle historischer Begebenheiten, die teils in Phrasen mit heute kniha.indb 207 9.4.2009 16:15:46 208 Corinna Leschber obsoleten Ausdrücken ihre Übermittlung fanden, illustriert werden, auf welche Weise die mündliche Weitergabe vor sich ging. Es handelt sich um die Übermittlung historisch bedeutsamer lokaler Begebenheiten, teils unter Nennung konkreter Namen von Persönlichkeiten. Ähnliches scheint im Falle des sowohl etymologisch als semantisch völlig unklaren nižbalnìce vorzuliegen, das nur im Volkslied bezeugt ist: nižbalnìce, car Kostadin, nižbalnìce juska bere, nižbalnìce tebe pjaim (Chaskovsko). Daneben existieren Belege für Erzählungen bemerkenswerter Vorgänge, als Phrasen in Volksliedern, die einen volkstümlichen Wettstreit beschreiben: rokmàk ‘(die) Entfesselung der gebundenen Hände eines Teilnehmers’. Manche unklare Wörter existieren nur noch als formales Gebilde, nèkerka – mit unbekannter Bedeutung (Novopazarsko), nekrăš – mit unbekannter Bedeutung (Vidin). Phrasen, die unklare Elemente enthalten, entziehen sich zuweilen einer Deutung und demnach einer Zuordnung zu einem bestimmten Themenbereich, nebezinski, mit dem Vorkommen: …dolna zemja niznajninska / niznajninska, niznajninska, nebezinska. Der Mangel an Kontext und damit zusätzlicher Information erschwert in vielen Fällen die abschließende Interpretation. Hier bietet sich der Vergleich mit sprachlichen und kulturellen Daten der Nachbargebiete an. Viele Beispiele unterstreichen zudem den hohen Stellenwert formelhafter Handlungselemente in traditionellen Gesellschaften und damit eine einstige Ritualisierung des sozialen Umgangs. Bibliograﬁe Bammesberger–Vennemann 2004: Bammesberger, A. – Vennemann, T. (eds.), Languages in Prehistoric Europe. 2. Ausg., Heidelberg. BER: Bălgarski etimologi en re nik, BAN, Soﬁa 1971–2002. Cavalli-Sforza 1996: Cavalli-Sforza, L. L., The spread of agriculture and nomadic pastoralism: insights from genetics, linguistics and archaeology. In: Harris, D. R. (ed.): The Origins and Spread of Agriculture and Pastoralism in Eurasia, London, 51–69. Haarmann 2007: Haarmann, H., Indo-Europeanization – the seven dimensions in the study of a never-ending process. In: Documenta Praehistorica XXXIV, Neolithic Studies 14, Ljubljana, 155–175. Hajnal 2004: Hajnal, I., Grenzen einer Palaeolinguistik des Balkanraumes. In: Bammesberger–Vennemann 2004, 117–145. Hubschmid 1960: Hubschmid, J., Mediterrane Substrate – mit besonderer Berücksichtigung des Baskischen und der west-östlichen Sprachbeziehungen. Romanica Helvetica Vol. 70, Bern. Kretschmer 1925: Kretschmer, P., Die protoindogermanische Schicht. Glotta 14, 300–319. Morpurgo Davies 1986: Morpurgo Davies, A., The Linguistic Evidence: Is there any? In: Cadogan, G. (ed.): The End of the Early Bronze Age in the Aegean, Leiden, 93–123. Renfrew–McMahon–Trask 2000: Renfrew, C. – McMahon, A. – Trask, L. (eds.), Time Depth in Historical Linguistics. Papers in the Prehistory of Languages, Cambridge. kniha.indb 208 9.4.2009 16:15:46 Rekonstruktion und Substrat 209 Srinivasan 2003: Srinivasan, L. A., Bengali and Konkani, the Mysterious Links between their vocabulary: Some new implications. In: Indian Linguistics Vol. 64, 1–4, Pune, 37–61. Vennemann 2003: Vennemann, T., Europa Vasconica – Europa Semitica. Trends in Linguistics, Berlin – New York. Reconstruction and Substrate With regard to the features of vocabulary of unexplained origin which have been determined, an attempt can ﬁrst be made to indicate the origin and semantic content of the components of a speciﬁcally-compiled corpus of Bulgarian lexemes and expressions with wholly unclear meanings, or semantically unclear components of fossilized expressions, and then to place the results obtained from this in a wider context. Kilstetter Str. 26, D-14167 Berlin, Deutschland leschber@institute-lccs.com kniha.indb 209 9.4.2009 16:15:46 kniha.indb 210 9.4.2009 16:15:46 hájit ǛȇȈȉȇȊ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ȋȇǼȇ ȁȄȁ ȁȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹ ǻ ȘȀȔȃǹȎ ȁȆȇǼǽǹ ȇȊȋǹǾȋȊȘ ȆǾȉǾȑǾȆȆȔȅ. ǪȇǼȄǹȊȆȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȅ ȊȄȇǻǹȉȘȅ ȊȌȒǾȊȋǻȌȗȋ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ȋǾȇȉȁȁ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇ ȁȊȋȇȃȇǻ ǾǼȇ ȈȇȘǻȄǾȆȁȘ, Ȑȋȇ ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ȇȊȋǹǻȄȘǾȋ ȆǹȊ ǺǾȀ ȇǽȆȇȀȆǹȐȆȇǼȇ ȇȋǻǾȋǹ. ǣ ȈȇǽȇǺȆȇǼȇ ȉȇǽǹ ȄǾȃȊǾȅǹȅ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȇȋȆȇȊȘȋȊȘ ȉǹȀǼȇǻȇȉȆȇ-ȊȆȁǿǾȆȆȇǾ ȎǹȘȋȕ ‘ȊȁȄȕȆȇ ȉȌǼǹȋȕ, ȃȉȁȋȁȃȇǻǹȋȕ, ȈȇȉȇȐȁȋȕ’ (ǪǫǪǩǸ 901) ȁ ȊȄȇǻȇ hájit ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ǺǾȉǾȐȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ. Ǜ ȈȄǹȆǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ǽǹȆȆȔǾ ȄǾȃȊǾȅȔ Ȅȁȑȕ ȁȀǽǹȄǾȃǹ ȅȇǼȌȋ ǺȔȋȕ ȆǹȀǻǹȆȔ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȅȁ. ǧǽȆǹȃȇ, ȃǹȃ ȈȇȃǹȀȔǻǹǾȋ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃǹȘ ȇǺȇȄȇȐȃǹ ȖȋȁȎ ȊȄȇǻ, ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȋȕ, Ȑȋȇ ǽǹȆȆȔǾ ȄǾȃȊǾȅȔ ȁȅǾȗȋ ȇǺȒȁȂ ȃȇȉǾȆȕ, ǾǽȁȆȔȂ ȁȊȋȇȐȆȁȃ ȁȎ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ. ǦȁǿǾ ȈȉȁǻȇǽȁȋȊȘ ȐǹȊȋȕ ȊȄȇǻǹȉȆȔȎ ȊȋǹȋǾȂ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇ ȌȈȇȅȘȆȌȋȔȎ ȄǾȃȊǾȅ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit, ǹ ȋǹȃǿǾ ȊȋǹȋǾȂ Ȋ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȅȁ ȁȅ ȄǾȃȊǾȅǹȅȁ, Ȇǹ ȃȇȋȇȉȔǾ ǽǾȄǹȗȋȊȘ ȊȊȔȄȃȁ ǻ ȖȋȁȎ ȊȄȇǻǹȉȆȔȎ ȊȋǹȋȕȘȎ. § 1. ǰȋȇ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹ ȎǹȘȋȕ, ȋȇ ȀǽǾȊȕ ǽȇ ȊȁȎ Ȉȇȉ ȆǹǺȄȗǽǹȗȋȊȘ ȉǹȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ǻ ȌȋǻǾȉǿǽǾȆȁȁ ǾǼȇ ȈǾȉǻȇȁȊȋȇȃȇǻ. 1.1(ǹ). Ǜ ǶǪǪǸ ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ ǽǻǾ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȄǾȃȊǾȅȔ *xajati (sę) ȁ *Ȏajiti. ǤǾȃȊǾȅǹ *xajati (sę) ǻȇȀǻȇǽȁȋȊȘ ȃ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. *ks- -i, ȇȋȊȗǽǹ ǺȄǼ. Ȏǹѭ ‘ȆǾ ȇǺȉǹȒǹȋȕ ǻȆȁȅǹȆȁȘ, ȈȉǾȆǾǺȉǾǼǹȋȕ, ȆǾȉǹǽǾȋȕ’, ‘Ȉȇǿȁǻǹȋȕ, ǻǾȃ ȃȇȉȇȋǹȋȕ, ȅǹȘȐȁȋȕ, ȅȇȋǹȋȕȊȘ’, ȎǹȘ, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. hjati (se) ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ȋȉǾǻȇǿȁȋȕȊȘ’, ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. chajat’ ‘ǼȄǹǽȁȋȕ, ȄǹȊȃǹȋȕ’ (ȄȘȑ.), ȈȇȄȕȊȃ. ǽȁǹȄ. Ȋhajać ‘ȁȊȃǹȋȕ, ȑǹȉȁȋȕ’, ‘ǼȄǹǽȁȋȕ’, ȊȄȇǻȁȆ. Ȏajac ‘ȌȊȋȉǹȁǻǹȋȕ ǺǾȊȈȇȉȘǽȇȃ’, ‘ȁǽȋȁ (ȇ ǽȇǿǽǾ, ȊȆǾǼǾ)’, ‘ȌǺǾǼǹȋȕ’, ȉȌȊ. ȎǹȘȋȕ ‘ȉȌǼǹȋȕ, ǺȉǹȆȁȋȕ’, Ȋȋǹȉ. ȎǹȘȋȕ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’, ǽȁǹȄ. ȎǹȘȋȕ ‘ȎȌȄȁȋȕ, ȇȊȌǿǽǹȋȕ, Ȉȇȉȁȏǹȋȕ’, ȎǹȘȋȕ ‘ȀǹǽǾǻǹȋȕ, ǺǾȊȈȇȃȇȁȋȕ, ȋȉǾǻȇǿȁȋȕ; ȋȉȇǼǹȋȕ’ (ǼȇǻȇȉȔ ǨȇǽȅȇȊȃȇǻȕȘ), ȎǹȘȋȕ ‘ȆǾȉǹȀȌȅȆȇ ȋȉǹȋȁȋȕ, ȉǹȊȎȇǽȇǻǹȋȕ’ (ǝǾȌȄ. ȊȄȇǻ.). ǧȋȊȗǽǹ ǻȔǻȇǽȁȋȊȘ ȎǹȂ ‘ȈȌȊȋȕ’ (ǺȉȘȆȊȃȁǾ ǼȇǻȇȉȔ), Ȍȃȉ. ȎǹȘȋȁ ‘ȇȊȋǹǻȄȘȋȕ; Ȉȇȃȁǽǹȋȕ; ȆǾ ȅǾȑǹȋȕ’. ǠǽǾȊȕ ǿǾ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ «…ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆǾǾ ǻȊǾǼȇ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋȕ, Ȑȋȇ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁ ǾǽȁȆǹȘ ȍȇȉȅǹ *Ȏajati ȁȊȃȇȆȆȇ ǾǽȁȆǹ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ ȁ ȈȉȇǽȇȄǿǹǾȋ ȁ.-Ǿ. *ks- -i-». ǧǽȆǹȃȇ ȆǾ ȇȋȉȁȏǹǾȋȊȘ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȉǹȆȆǾǼȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȉǹȊȊȄȇǾȆȁȘ, ȃȇȋȇȉȇǾ ȈȉȇȘǻȄȘǾȋȊȘ Ȉȉȁ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ *hajati Ȋ ȇȊǾȋȁȆȊȃȁȅ xsajyn/æxsajyn ‘ǺǾȊȈȇȃȇȁȋȕȊȘ, ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’, ȋȇȎ. Ǜ skai-, A ske- ‘ȊȋǹȉǹȋȕȊȘ, ȋȉȌǽȁȋȕȊȘ’. 1.1(Ǻ). ǤǾȃȊǾȅǹ *Ȏajiti ȊȇǼȄǹȊȆȇ ǶǪǪǸ ȊȇȇȋȆȇȊȁȋȊȘ Ȋ ȄǾȃȊǾȅȇȂ *xajati, ȃȇȋȇȉǹȘ ǻȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ǻ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. (ȋȌȄ.) Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ Ȏǹȁȋȕ ‘ȎȌȄȁȋȕ’, Ȏǹȁȋȕ ‘ȋȇȄȃǹȋȕ, ȈȁȎǹȋȕ’ (Ǽȇǻ. ǦȇǻȇȊȁǺ. ȇǺȄ.), Ȋȗǽǹ ǿǾ ȇȋȆȇȊȘȋȊȘ ȊȌȍȍȁȃȊǹȄȕȆȔǾ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ ȇȋ ǼȄǹǼ. Ȇǹ -iti: ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. Ȋȋǹȉ., ȉǾǽȃ. hajba (ȆǾǼǹȋȁǻȆǹȘ ȇȏǾȆȃǹ ǿǾȆȒȁȆȔ ȄǾǼȃȇǼȇ ȈȇǻǾǽǾȆȁȘ ȁȄȁ ȐǾȄȇǻǾȃǹ Ȋ ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆȔȅȁ ȅȇȉǹȄȕȆȔȅȁ ȌȊȋȇȘȅȁ), ȊȄǻȏ. ȌȆȁȐȁǿ. kniha.indb 211 9.4.2009 16:15:46 212 ǫǹȋȕȘȆǹ Ǥȇȁȃȇǻǹ-ǦǹȊǾȆȃȇ chajda ‘ȊȋǹȉǹȘ ȎȁǺǹȉǹ’, ȉȌȊ. ȎǹȂȄȇ ‘ȌȊȋȕǾ ȉȌȊȊȃȇȂ ȈǾȐȁ’, ‘ǼȇȉȄȇ, ȉȇȋ, ȀǾǻ, ȈǹȊȋȕ’, ǽȁǹȄ. ‘ȇȋȃȉȔȋȔȂ ȉȇȋ, ǺȇȄȕȑȇȂ ȉȇȋ; ȈȇȄȇȉȇȋȔȂ, ȉȇȋȇȀǾȂ, ǼȄȌȈǾȏ, ȃȉȁȃȌȆ, ǼȇȉȄȇȈǹȆ’, ȎǹȂȅǹ ‘ǼȉȘȀȕ, ȆǾȐȁȊȋȇȋǹ’, Ȍȃȉ. ȎǹȂȄȇ ‘ȈǹȊȋȕ ȒȌȃȁ’ (ǶǪǪǸ 8: 11–12). 1.2. Ǜ ǡǶǪǪǩǸ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ȊȄȇǻȇ ȎǹȘȋȕ1 ‘Ǽȉȇȅȃȇ Ȉȇȉȁȏǹȋȕ, ǺȉǹȆȁȋȕ ȃȇǼȇ-Ȑȋȇ-Ȅ.’, ‘ȀȄȇǺȆȇ ȇȊȌǿǽǹȋȕ ȃȇǼȇ-Ȑȋȇ-Ȅ.’, ‘ȎȌȄȁȋȕ’ ȇȐǾǻȁǽȆȇ ȊǻȘȀǹȆȇ Ȋ ȉȌȊȊȃȁȅ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȅ ȎǹȂȄȇ ‘ȌȊȋȕǾ ȉȌȊȊȃȇȂ ȈǾȐȁ’, ‘ǼȇȉȄȇ’, ‘ȈǹȊȋȕ’, ȈȉȁȐǾȅ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ, Ȉȇ ȅȆǾȆȁȗ ǹǻȋȇȉǹ, ǽǹȆȆȇǾ ȊȄȇǻȇ ȇȋȊȌȋȊȋǻȌǾȋ. ǠǽǾȊȕ ȋǹȃǿǾ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ȊǻȘȀȕ ȊȄȇǻǹ ȎǹȘȋȕ Ȋ ȌȊȋǹȉǾǻȑȁȅ ȃǹȘȋȁ (ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ ȇȋ ȆǾǼȇ ȃǹȘȋȕȊȘ ‘Ȉȇȉȁȏǹȋȕ’, ‘ȇȊȌǿǽǹȋȕ’ ȁȀǻǾȊȋȆȇǾ ǾȒǾ ǻ ǽȉ.-ȉȌȊ. ȘȀȔȃǾ, ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȎ ȉȌȊ. ǼȇǻȇȉǹȎ ȁȊȈȇȄȕȀȌǾȋȊȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ǺȉǹȆȁȋȕ’, ‘ȈȉȇȃȄȁȆǹȋȕ’). ǨȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ ȊȄȇǻȇ «…ȎǹȘȋȕ Ȋ ȆǹȐǹȄȕȆȔȅ Ȏ (ȈȇȈǹǻȑǾǾ ǻ ȇǺȒǾȉȌȊȊȃȁȂ ȘȀȔȃ ȁȀ Ǽȇǻȇȉȇǻ) – ȊȃȉǾȒǾȆȆȇǾ ȊȄȇǻȇ (ȁȀ ȁ ȌȈȇȅȘȆȌȋȔȎ ȖȅȇȏȁȇȆǹȄȕȆȇ ȇȃȉǹȑǾȆȆȔȎ ȊȄȇǻ Ȋ ȆǹȐǹȄȕȆȔȅ Ȏ ǹ ȉ - : Ȏ ǹ Ȅ - ȁ Ȋ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁǾȂ ȋǹȃǿǾ ȆǾ ȇȐǾȆȕ ȘȊȆȇȂ)» (ǡǶǪǪǩǸ 2: 334–335). 1.3(ǹ). ǥ. ǭǹȊȅǾȉ ǻ ǶǪǩǸ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ǽǻǹ ȊȄȇǻǹ ȎǹȘȋȕ Ȋ ȉǹȀȆȔȅȁ ȁȊȋȇȃǹȅȁ: ȇǽȆȇ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȉȌǼǹȋȕ, ȇȊȌǿǽǹȋȕ’, ǻ ǹȉȎǹȆǼ., Ȋ.-ǻ.-ȉ., ǻȇȊȋ.-ȉȌȊ., ǽȉ.-ȉȌȊ. ȎǹȘȋȁ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȈȇȆȇȊȁȋȕ’. ǨȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ ȎǹȘȋȕ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǻȇȀȅȇǿȆȔȅ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔȅ ǻǹȉȁǹȆȋȇȅ kajati. ǪǺȄȁǿǾȆȁǾ ǿǾ ȄǾȃȊǾȅȔ ȎǹȘȋȕ Ȋ «…ǽȉ.-ȁȆǽ. kiл ti, kiлōti ‘ȌȆȁȐȋȇǿǹǾȋ, ȁȊȃȇȉǾȆȘǾȋ’, kíti ‘ȈȉȇȊȋȌȈȇȃ’, ǹǻǾȊȋ. Ȏšyō «ȈǹǼȌǺȔ», Ȏšǹyō ȁȆȍ. «ǼȌǺȁȋȕ», ǼȉǾȐ. fq…nw «ȌȆȁȐȋȇǿǹȗ», fq…w «ǼȁǺȆȌ, ȁȊȐǾȀǹȗ»…» ȁ ȇȋȆǾȊǾȆȁǾ Ȋȗǽǹ ǻȋȇȉȇȂ ȄǾȃȊǾȅȔ Ȏǹȁȋȕ ǭǹȊȅǾȉ ȊȐȁȋǹǾȋ ȆǾǽȇȊȋȇǻǾȉȆȔȅ. 1.3.(Ǻ). ǛȋȇȉǹȘ ȄǾȃȊǾȅǹ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’, ȆǾȎǹȂ ‘ȈȌȊȋȕ, ȆǾ ȅǾȑǹȂ’, ǻ ȗǿȆ., ȀǹȈ., ǻ ȊȉǺ.-ȏ.-ȊȄǹǻ. ȎǹȘȋȁ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’, ǺȄǼ. ȎǹȘ ‘ȀǹǺȇȐȌȊȕ, ǺǾȊȈȇȃȇȗȊȕ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. Ȏjaȋȁ, Ȏjȅ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’, ȊȄȇǻǾȆ. hájati, hájam c ȋǾȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ. ǨȉǾǽȄǹǼǹǾȋȊȘ ȁȊȎȇǽȁȋȕ ȁȀ «…ȈȇǻǾȄ. ȍȇȉȅȔ 2 Ȅ. Ǿǽ. Ȑ. *nexaji, ȃȇȋȇȉȌȗ ȇǺȓȘȊȆȘȗȋ ȁȀ 2 Ȅ. Ǿǽ.Ȑ. *nexovaji…» (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 4: 227–228). 1.4. Ǜ ǪǝǪǸ, ȊȇȊȋǹǻȄǾȆȆȇȅȌ Ȉȇ ǧȊȋȉȇȅȁȉȇǻȌ ǞǻǹȆǼǾȄȁȗ ȇȋȅǾȐǾȆǹ ȄǾȃȊǾȅǹ ȎǹȘȋȁ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ȈǾȐȕȊȘ, ȀǹǻǾǽȔǻǹȋȕ’ (ǪǝǪǸ 904). § 2. ǦǾǺȇȄȕȑȇȂ ȊǻǾȋ Ȇǹ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȊȄȇǻǹ ȎǹȘȋȕ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȅȇǿǾȋ ȋǹȃǿǾ ȈȉȇȄȁȋȕ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȊȄȇǻ hájit ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, ǼǹȘȋȕ/gajati ȁ Ǽǹȁȋȕ/gajiti ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ, ȈȇȄȕȊȃȇȅ ȁ ǽȉȌǼȁȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ. 2.1(ǹ). Ǜ. ǥǹȎǾȃ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȁ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȊȄȇǻǹ hájit ǽǹǾȋ ȐǾȉǾȀ ǾǼȇ ȊǻȘȀȕ Ȋȇ ȊȄȇǻȇȅ háj Ȋȋ.-ȐǾȑ. ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ‘ȄǾȊ, ȉȇȒǹ’, ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋȁ, ȅǾȊȋȇ ǻ ȄǾȊȌ, ȃȌǽǹ ȀǹȈȉǾȒǾȆȇ ǺȔȄȇ ǻȊȋȌȈǹȋȕ, ȊȄǻȏ. háj, ȈȇȄȕȊȃ. gaj ‘ȉȇȒǹ, ȄǾȊ, (ȊȉȌǺȄǾȆȆȔǾ) ǻǾȋȃȁ’, gaić ‘Ȋǹǿǹȋȕ ȄǾȊ, ȊȇǺȁȉǹȋȕ ǻǾȋȃȁ’. ǨȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ háj – Ȗȋȇ ȍǹȃȋȁȋȁǻ (Ȋ ǽȇȄǼȇȋȇȂ ǻ ȃȇȉȆǾ ȋȁȈǹ plaviti) ȇȋ ȃȇȉȆȘ *gei-, ǽǹǻȑǾȅȌ ȆǹȐǹȄȇ ȊȄȇǻȌ ǿȁȋȕ ǻ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. ȘȀȔȃǹȎ. Cȗǽǹ ǿǾ ȇȋȆȇȊȘȋȊȘ Ȍȃȉ. ǼǹȂ, ȉȌȊ., ȊȄȇǻȁȆ., ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. ǼǹȂ ‘ȉȇȒǹ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. gajiti ‘ǻȔȉǹȒȁǻǹȋȕ ȄǾȊ, ȀǹȈȉǾȒǹȋȕ ǻȊȋȌȈ ǻ ȆǾǼȇ ȁ ȋ.ǽ.’. Ƕȋȇ ȊȄȇǻȇ ǻ ǽǹȄȕȆǾȂȑǾȅ ȈȇȄȌȐȁȄȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ Ȋȋ.-ȐǾȑ. hájenstvie, Ȇȇǻ.-ȐǾȑ. hájemství, háj-i ka/ -e ka, hajný/hejný, ȉȌǼ. héné, Ȋȋ.-ȐǾȑ. hájiště, Ȇȇǻ.-ȐǾȑ. obhájiti, u-hájiti/-hajovati. ǪȇǺȊȋǻǾȆȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȊȄȇǻǹ hájiti ‘ȇȊȋǹǻȁȋȕ ǿȁȋȕ (ȃȇǼȇ- ȁȄȁ ȐǾǼȇ-ȄȁǺȇ)’. 2.1.(Ǻ). ǠǽǾȊȕ ǿǾ Ǜ. ǥǹȎǾȃ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ǻȋȇȉȇȂ ȃȇȉǾȆȕ ȐǾȑ. za-hájiti ‘ȆǹȐǹȋȕ’, ȈȇȄȕȊȃ. za-gaić, ȃȇȋȇȉȔǾ ȊȇǼȄǹȊȆȇ ǹǻȋȇȉȌ ȇȋȆȇȊȘȋȊȘ ȃ ȆǾȅ. hegen (ESJ 155). 1 kniha.indb 212 ǪȇǼȄǹȊȆȇ ǽǹȆȆȔȅ ȊȄȇǻǹȉȘ ȊȄȇǻȇ ȎǹȘȋȕ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȁȀǻǾȊȋȆȇ Ȋ 1822 Ǽȇǽǹ. 9.4.2009 16:15:47 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȄǾȃȊǾȅ hájit ȁ ȎǹȘȋȕ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȁ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ 213 2.2(ǹ). Ǜ SP ȇȋȅǾȐǾȆȔ ǽǻǾ ȄǾȃȊǾȅȔ gajati. Ǜ ȈǾȉǻȇȅ ȊȄȌȐǹǾ gajati ‘ȈȉȁȃȉȔǻǹȋȕ, ȀǹȊȄȇȆȘȋȕ’, ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’, ‘ȄǾǿǹȋȕ, ȊȈǹȋȕ’, ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. hájat ‘ȄǾǿǹȋȕ, ȊȈǹȋȕ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. ȌȊȋǹȉ. ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȃȇȉȅȁȋȕ (Ȉȁȋǹȋȕ)’, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǼǹȘȋȕ ‘ȇȋȃȉȔǻǹȋȕ, ȇȋǻȇȉȘȋȕ’, ‘ȀǹȃȉȔǻǹȋȕ, ȀǹȊȄȇȆȘȋȕ, ȈȉȁȊȄȇȆȘȋȕ; ȈȉȘȋǹȋȕ, ȊȃȉȔǻǹȋȕ’, ‘ȈȇȈȉǹǻȄȘȋȕ, Ȅǹȋǹȋȕ’, ‘ȈȄǾȊȋȁ, ǻȔǿȁȅǹȋȕ, ȅȘȋȕ, ǿǹȋȕ’, ‘ȀǹǺȁǻǹȋȕ, ȌǼȆǾȋǹȋȕ’, Ȍȃȉ. ǼǹȘȋȁ ‘ȀǹǽǾȉǿȁǻǹȋȕ’, ‘ȋȉǹȋȁȋȕ Ȑȋȇ-ȆȁǺȌǽȕ ǽǹȉoȅ, ȈȉȇȈǹǽǹȋȕ (ȆǹȈȉ., ȇ ǻȉǾȅǾȆȁ)’, ǼǹȘȋȁȊȘ ‘ȀǹǽǾȉǿȁǻǹȋȕȊȘ, ȅǾǽȄȁȋȕ’ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȁȋǾȉǹȋȁǻȇȅ ȇȋ gojiti, ȄȁǺȇ ǽǾȉȁǻǹȋȇȅ ȇȋ gajiti. Ǩȇ ȅȆǾȆȁȗ ǹǻȋȇȉȇǻ ȊȄȇǻǹȉȘ ȅȆȇǼȇȇǺȉǹȀȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǽǹȆȆȇȂ ȄǾȃȊǾȅȔ ȇǺȓȘȊȆȘǾȋȊȘ ȆȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘȅȁ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȁ ȆǾ ȊǻȘȀǹȆȇ ǼǾȆǾȋȁȐǾȊȃȁ. 2.2(Ǻ). Ǜȇ ǻȋȇȉȇȅ ȊȄȌȐǹǾ gajǹti ‘ȃȉȁȐǹȋȕ, ȇȉǹȋȕ, Ǽȉȇȅȃȇ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ; ȃǹȉȃǹȋȕ’, Ȋȋ.-ȉȌȊ. ǼǹȘȋȁ ‘ȃǹȉȃǹȋȕ’, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǼǹȘȋȕ ‘ȃȉȁȐǹȋȕ, Ǽȉȇȅȃȇ ȃȉȁȐǹȋȕ, ȇȉǹȋȕ’, ‘ȉȌǼǹȋȕ, ȄǹȘȋȕ, ǻȔǽȌȅȔǻǹȋȕ’, ‘ǼȆǹȋȕ ǿȁǻȇȋȆȇǾ ȈȇȃȉȁȃȁǻǹȘ’, ‘Ǽȇǻȇȉȁȋȕ’, ‘ȇȋȃȉȔǻǹȋȕ ȉȇȋ, ȀǾǻǹȋȕ’ ȊȇȇȋȆȇȊȁȅȇ Ȋ gajiti 2. ǧȊȆȇǻǹ ȅǾǿǽȇȅǾȋȆǹȘ (ȈȇȉȘǽȃǹ ga, gavornȓ, gakatí). ǧȋǻǾȐǹȗȒȁǾ ǾȅȌ Ȋȋ.-ȁȆǽ. g yati, g ti ‘ȈȇǾȋ’, ȋȇ ǿǾ Ȋ ȉǾǽȌȈȄȁȃǹȏȁǾȂ ȋȇȎ. Ǚ k k, Ǜ k ka ‘ȀǻǹȄ’. Ǜ ǺǹȄȋ. g idō (gēidō): Ȅȁȋ. gíedu, gíestu, gíedoti ‘ȈǾȋȕ, ȃǹȉȃǹȋȕ, ȃȉȁȐǹȋȕ, ȒǾǺǾȋǹȋȕ, ǻȔȋȕ’, Ȅǹȋ. dziêdu, dziêdat ‘ȈǾȋȕ’ (SP 7: 25). 2.2(ǻ). Ǜ SP ǽǹȗȋȊȘ ȋǹȃǿǾ ǽǻǾ ȄǾȃȊǾȅȔ gajiti. ǨǾȉǻǹȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȊȇǽǾȂȊȋǻȇǻǹȋȕ ȋȇȅȌ, ȐȋȇǺȔ ȆǾȐȋȇ (ȆǾȃȋȇ) ǿȁȄȇ’, ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȊȅȇȋȉǾȋȕ Ȁǹ ȃǾȅ-, ȐǾȅ.-Ȅ., ȇȎȉǹȆȘȋȕ ȃȇǼȇ-, Ȑȋȇ-Ȅ., ȀǹǺȇȋȁȋȊȘ ȇ ȃȇȅ-, ȐǾȅ-Ȅ.’, ‘ȀǹǼȇȉǹǿȁǻǹȋȕ, ȇǼȇȉǹǿȁǻǹȋȕ’, ‘ȊȋǾȉǾȐȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’, ǻ ȈȇȄȕȊȃ. ‘Ȍȃȉǹȑǹȋȕ ȀǾȄǾȆȕȗ’ (Ȋ 18-Ǽȇ ǻ.), ǻ Ȋȋ.-ȈȇȄȕȊȃ. ‘ȇǺȇȀȆǹȐȁȋȕ ǻ ȄǾȊȌ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻȇ ǽȄȘ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ’ (ǻ 14–15-ȇȅ ǻǻ.), ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȗȉȁǽȁȐ. ȋǾȉȅȁȆǹ (13–17 ǻǻ.) gaić sąd ‘Ȉȉȇǻȇǽȁȋȕ, ȇȊȌȒǾȊȋǻȄȘȋȕ ȊȌǽ, ȊȌǽȁȋȕ’ ȃǹȃ ȃǹȄȕȃǹ Ȋ Ȋȉ.-ǻ.-ȆǾȅ. hegen ‘ȇǼȉǹǿǽǹȋȕ’: Ȋȇǻȉ. Hag ‘ȇǼȉǹǿǽǾȆȁǾ, ȉȇȒǹ’, gerihte hegen ‘ȀǹȃȉȔǻǹȋȕ ȅǾȊȋȇ ȊȌǽǹ Ȋ ȏǾȄȕȗ ǾǼȇ ȈȉȇǻǾǽǾȆȁȘ’, ǻ 16-ȇȅ ǻ. ‘ǽǹǻǹȋȕ ȁȄȁ ȈȇȄȌȐǹȋȕ Ȉȉǹǻȇ ȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȅȁ ȄǾȊȆȔȅȁ ȈȄȇǽǹȅȁ’, ǽȁǹȄ. ‘ǻȔȉȌǺǹȋȕ ȄǾȊ’, ‘ȃȉǹȊȋȕ’, gaić się ‘ȊȁȄȕȆȇ ȉǹȀȉǹȊȋǹȋȕȊȘ, ȈȇȃȉȔǻǹȋȕȊȘ ȀǾȄǾȆȕȗ’, ‘ǻȆȇȊȁȋȕ ȈȄǹȋȌ Ȁǹ ȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁǾ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȅȁ ȈȄȇǽǹȅȁ ȄǾȊȇǻ ȁ ǻȇǽ’, Ȇ.-ȄȌǿ. ȌȊȋ. ȁ ǽȁǹȄ. gajiś ‘ȇǼȉǹǿǽǹȋȕ, ȀǹǼȉǹǿǽǹȋȕ’, ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ; ǿȁǻȁȋȕ, ȃȇȉȅȁȋȕ’, ‘ȈȄȇǽȁȋȕ, ȉȇǽȁȋȕ’, ǻ.-ȄȌǿ. hajić ‘ȇǼȉǹǿǽǹȋȕ, ȀǹǼȉǹǿǽǹȋȕ’ ‘ȇȃȉȌǿǹȋȕ ȀǹǺȇȋȇȂ, ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’, ȉȌȊ., ȏ.-ȊȄǹǻ., Ȋȋ.-ȉȌȊ. Ǽǹȁȋȁ ‘ȇǼȉǹǿǽǹȋȕ, ȀǹǼȉǹǿǽǹȋȕ; ȀǹȒȁȒǹȋȕ’, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. Ǽǹȁȋȕ ‘ȀǹȃȉȔǻǹȋȕ, ȈȇȃȉȔǻǹȋȕ, ȀǹȊȄȇȆȘȋȕ, ȈȉȁȊȄȇȆȘȋȕ, ȈȇǽȈȉǹǻȄȘȋȕ’, ‘ȆǹǿȁǻȄȘȋȕ ȃȉȗȐȃȁ ȉȔǺȇȂ’ ȁ ǽȉ. ǨȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȔȂ ȃǹȌȀǹȋȁǻ ȃ žiti Ȋ ȆǹȐǹȄȕȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȊȇǽǾȂȊȋǻȇǻǹȋȕ ȋȇȅȌ, ȐȋȇǺȔ ȆǾȐȋȇ (ȆǾȃȋȇ) ǿȁȄȇ, ȉǹȀǻȁǻǹȄȇȊȕ, ȉȇȊȄȇ’, ȇȋȃȌǽǹ ǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȊȅȇȋȉǾȋȕ’, ‘ǻȔȉǹȒȁǻǹȋȕ’, ‘ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ ǻȔȀǽȇȉȇǻȄǾȆȁȗ, ȄǾȐȁȋȕ’, ‘ȀǹȒȁȒǹȋȕ’, ‘ȇǼȉǹǿǽǹȋȕ’. ǪȇȎȉǹȆȘǾȋ ǻȁǽȁȅȌȗ ȊǻȘȀȕ ǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ (ȃǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ǻ ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ.) Ȋ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕȆȔȅ ȃǹȌȀǹȋȁǻȇȅ (ǺǾȀ ȌǽȄȁȆǾȆȁȘ ǼȄǹȊȆȇǼȇ ǻ ȃȇȉȆǾ) gojiti Ȋ 16-Ǽȇ ǻ. ‘ǽǹǻǹȋȕ ȃȇȅȌ-ȆȁǺȌǽȕ Ȉȉǹǻȇ ȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ Ȋ ȏǾȄȕȗ ǻȇȊȊȋǹȆȇǻȄǾȆȁȘ, ǼȇȊȈȇǽȊȋǻȇǻǹȆȁȘ, ȈȉȁȊȇǾǽȁȆǾȆȁȘ, ȇȋȃǹȉȅȄȁǻǹȆȁȘ’, ȌȊȋ. ‘ȃȇȉȅȁȋȕ, ȃȇȉȅȁȋȕȊȘ, ǼȇȊȋȁȋȕ, ȌǼȇȒǹȋȕ’, ‘ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȉǹȊȋȁȋǾȄȕȆȇȊȋȕ, ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ ǿȁǻȇȋȆȔȎ’, ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ’, ‘ȈǾȉǾǽǹǻǹȋȕ Ȑȋȇ-ȄȁǺȇ, ȈȉȁȊȈȇȊǹǺȄȁǻǹȋȕ’, Ȑǹȃ. ‘ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ kniha.indb 213 9.4.2009 16:15:47 214 ǫǹȋȕȘȆǹ Ǥȇȁȃȇǻǹ-ǦǹȊǾȆȃȇ ȇȀǽȇȉȇǻȄǾȆȁȗ, ȇǺȄǾǼȐǹȋȕ, ǻȔȄǾȐȁǻǹȋȕ’ ȁ ǽȉ.), ǹ ǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȁ ȊǾȃȌȆǽǹȉȆǹȘ ȊǻȘȀȕ Ȋ gajȕ (SP 7: 26–27). 2.2(Ǽ). ǛȋȇȉǹȘ ȄǾȃȊǾȅǹ gajiti ‘ȃȉȁȐǹȋȕ, ȇȉǹȋȕ’, ‘ȈȄǹȃǹȋȕ, ȈȁȒǹȋȕ’, ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. hájit ‘ǿǹȄȇȊȋȆȇ ȈȁȒǹȋȕ, ȒǾǺǾȋǹȋȕ (ȇ ȈȋȁȏǹȎ)’, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. Ǽǹȁȋȕ ‘ȃȉȁȐǹȋȕ, ȈȁȒǹȋȕ, ǼȇȄȇȊȁȋȕ’, ‘Ǽȉȇȅȃȇ ȊȊȇȉȁȋȕȊȘ’, ‘ȈǾȉǾȃȄȁȃǹȋȕȊȘ ǻ ȄǾȊȌ’, Ǽǹȁȋȕ (ȌȉǹȄȕȊȃ.) ‘ȈȄǹȃǹȋȕ’ ȁȅǾǾȋ ȋȌ ǿǾ ȇȊȆȇǻȌ, Ȑȋȇ ȁ gajati (SP 7: 27). 2.3. ǥ. ǭǹȊȅǾȉ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ǽǻǹ ǽȁǹȄ. ȊȄȇǻǹ Ǽǹȁȋȕ ȁ ǼǹȘȋȕ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȈȇȃȉȔǻǹȋȕ, ȀǹȋȔȃǹȋȕ, ȃȇȆȇȈǹȋȁȋȕ, ȐȁȆȁȋȕ’, ȃȇȋȇȉȔǾ ȁȊȎȇǽȘȋ ȇȋ Ǽȇȁȋȕ ‘Ȉȁȋǹȋȕ, ȌȃȉǾȈȄȘȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ’. Ǩȉȁǻȇǽȁȋ ǻ ȊȇȅȆǾȆȁǾ ǻǾȉȊȁȗ Ǜ. ǥǹȎǾȃǹ (Machek 1924: 242) ȇ ǾǼȇ ȊǻȘȀȁ Ȋ ǽȉ.-ȁȆǽ. gayati, gati ‘ȈȇǾȋ’, Ȅȁȋ. gíestu, giedóti ‘ȈǾȋȕ’, gáida ‘ȅǾȄȇǽȁȘ, Ȇȇȋǹ’ (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 1: 382). § 3. ǤǾȃȊǾȅǹ Ǽȇȁȋȕ ȋǹȃǿǾ ǽǹǾȋȊȘ ǻ ȊȄȇǻǹȉȆȔȎ ȊȋǹȋȕȘȎ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇ ȄǾȃȊǾȅ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit, ȃǹȃ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆǹȘ ȁȅ. 3.1. ǞȊȄȁ ȇǺȉǹȋȁȋȕȊȘ ȃ ǶǪǩǸ Ǚ. ǜ. ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȇǼȇ, ȋȇ ȋǹȃǿǾ ȅȇǿȆȇ ȌǻȁǽǾȋȕ ȊȄȇǻȇ Ȋ ȇȊȆȇǻȇȂ *gei-, ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȃȇȋȇȉȇȂ ȊǻȘȀǹȆȇ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ȊȄȇǻǹ hájit, ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇ Ȋȋǹȉȇȅ Ǽȇȁȋȕ ‘ǽǹǻǹȋȕ ǿȁȋȕ, ȌȊȋȉȇȁȋȕ, Ȉȉȁȗȋȁȋȕ’ ȁ ȇ ǾǼȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȎ ǼȇȂ! ȃǹȃ ȀǹȀǽȉǹǻȆȔȂ ȃȄȁȐ, ǼȇȂȆȔȂ ‘ǻȁǽȆȔȂ, ȃȉǹȊȁǻȔȂ’; ȌǼȇȁȋȕ, ȀǹǼȇȁȋȕ ‘Ȁǹǿȁǻȁȋȕ’, ȀǹǼȇȁȋȕȊȘ ‘Ȁǹǿȁȋȕ’. ǪȄȇǻȇ Ǽȇȁȋȕ Ǚ. ǜ. ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȁȂ ȊȐȁȋǹǾȋ «ȈǾȉǾǼȄǹȊȇǻȃȇȂ» ȃ ȊȄȇǻȌ ǿȁȋȕ c ȈǹȄǹȋǹȄȁȀȇǻǹȆȆȔȅ g, ǼǽǾ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. ȃȇȉǾȆȕ «*gei-, ǿȁȋȕ, ȇȋȃȌǽǹ ǻȇȃ. Ǿ: ǿ ȁ ȋ ȕ , ǿȁǻȇȂ ȁ ȈȉȇȐ.; ǻȇȃ. ȇ: Ǽ ȇ ȁ ȋ ȕ ȁ ȈȉȇȐ.». Ǫȗǽǹ ǿǾ ȈȉǾǽȄǹǼǹǾȋȊȘ ȇȋȆǾȊȋȁ ȁ ǽȉ.-ȉȌȊ. ȁȀǼȇȂ (ȋȇȄȃȌǾȅȇǾ ǪǾȉǼǾǾǻȁȐǾȅ ȃǹȃ ‘Ȋȁȉȇȋǹ’), ǹ ǾǼȇ ȊȉǹǻȆǾȆȁǾ Ȋ ȆǾȅ. friedlos ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȆǾǻǾȉȆȔȅ (ǶǪǩǸ 176). 3.2. Ǜ ǣǶǪǩǸ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȊȄȇǻǹ ȁȀǼȇȂ2 ‘ȐǾȄȇǻǾȃ, ȇȃǹȀǹǻȑȁȂȊȘ ǻȆǾ ȇǺȒǾȊȋǻǹ’, Ȋ ȈǾȉǻȁȐȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȋȇȋ, ȃȋȇ ȄȁȑǾȆ ȊȉǾǽȊȋǻ ȃ ǿȁȀȆȁ’, ȊǻȘȀȔǻǹǾȋȊȘ Ȋ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȁȅ ȁȀǼȇȁȋȁ, «…ȊȇȎȉǹȆȁǻȑǾǼȇȊȘ ǻ ǽȁǹȄǾȃȋǹȎ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ «ȈȇȈȉǹǻȁȋȕ, ȈȇȐȁȆȁȋȕ, ȌȄǹǽȁȋȕ» ȁ ȘǻȄȘȗȒǾǼȇȊȘ ȈȉǾȍȁȃȊǹȄȕȆȔȅ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȅ ȇȋ Ǽȇȁȋȁ – «ǽǹǻǹȋȕ ǿȁȋȕ, ȌȊȋȉȇȁȋȕ, Ȉȉȁȗȋȁȋȕ»…». ǧǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ Ǽȇȁȋȁ, ȃǹȃ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ǻ Ȗȋȇȅ ȊȄȇǻǹȉǾ, ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȋ ȇȋ Ǽȇȁ ‘ȄǾȐǾǺȆȇǾ ȊȉǾǽȊȋǻȇ’, ȘǻȄȘȗȒǾǼȇȊȘ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȅ Ȋ ȊȌȍȍȁȃȊȇȅ -j- ȇȋ ȇȊȆȇǻȔ *gei- c ȆǾȈǹȄǹȋǹȄȁȀȇǻǹȆȆȔȅ g (ǣǶǪǩǸ 1971: 171). 3.3. Ǜ. ǥǹȎǾȃ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ȄǾȃȊǾȅȌ hojiti Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȄǾȐȁȋȕ’, ǻ ȈȇȄȕȊȃ., ȄȌǿ., Ȍȃȉ. Ȋ ȋǾȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ. ǪȐȁȋǹǾȋ ȍǹȃȋȁȋȁǻȇȅ ȃ žiti. ǧȋ ȖȋȇǼȇ *goi- ǻ Ȅȁȋ. gajùs ‘ȄǾǼȃȇ (ǺȔȊȋȉȇ) ȀǹǿȁǻȄȘȗȒȁȂ’ (ESJ 174). 3.4. Ǜ SP ȄǾȃȊǾȅǹ *gojti ‘ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ ȋȇȅȌ, ȐȋȇǺȔ ȃȋȇ-ȋȇ ȁȄȁ Ȑȋȇ-ȋȇ ǿȁȄȇ, ȇǿȁǻȄȘȋȕ, ȊȇȀǽǹǻǹȋȕ ȌȊȄȇǻȁȘ ǽȄȘ ǿȁȀȆȁ, ȌȃȉǾȈȄȘȋȕ, ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ ǻȔȀǽȇȉȇǻȄǾȆȁȗ, ȄǾȐȁȋȕ, ǺȔȋȕ ȁȊȋȇȐȆȁȃȇȅ ǻȔȀǽȇȉȇǻȄǾȆȁȘ, ȌȃȉǾȈȄǾȆȁȘ ȈȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ ǻȆǾȑȆȁȎ ȊȋȇȉȇȆ ȋǾȄǹ’, ‘ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ ǿȁǻȇȋȆȔȎ, ȊȇǽǾȉǿǹȋȕ, ȃȇȉȅȁȋȕ, ȇȋȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ; ȊȄǾǽȁȋȕ Ȁǹ ȉǹȊȋȁȋǾȄȕȆȇȊȋȕȗ, ȌǽȇǺȉȘȋȕ, ȈȇȄȁǻǹȋȕ (ȀǾȅȄȗ), ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȀǾȅȄȗ’, ‘ȈȇȅȇǼǹȋȕ ǻ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ǿȁȀȆǾȆȆȔȎ ȊȁȋȌǹȏȁȘȎ’, ȈǾȉǾȆ. ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ, ȈȉȇȊǻǾȒǹȋȕ’, ǻ ȈȇȄȕȊȃ. goić ‘ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ ȀǹǿȁǻȄǾȆȁȗ ȈǾȉǾȄȇȅȇǻ, ȉǹȆ, ȇȈȌȎȇȄǾȂ, ȄǾȐȁȋȕ ȁȎ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ; ȄǾȐȁȋȕ ȇǿȇǼȁ ȁȄȁ ǽȉ. ǻȁǽȔ ȃȇǿȆ. ȈȉȇȘǻȄǾȆȁȂ’ (Ȋ 16-Ǽȇ ǻ.), ǽȁǹȄ. ‘ȁȅǾȋȕ ȊȈȇȊȇǺȆȇȊȋȁ ȃ ǻȉǹȐǾǻǹȆȁȗ’, ȈǾȉǾȆ. ‘ȇȃǹȀȔǻǹȋȕ Ȇǹ ȃȇǼȇ-ȆȁǺȌǽȕ ȌȊȈȇȃǹȁǻǹȗȒǾǾ, ȌǺǹȗȃȁǻǹȗȒǾǾ ǽǾȂȊȋǻȁǾ; ȌȊȈȇȃǹȁǻǹȋȕ, ȌȊȅǾȉȘȋȕ, ȌȃǹȐǹȋȕ 2 kniha.indb 214 Ǩȇ ȅȆǾȆȁȗ ǹǻȋȇȉȇǻ ǽǹȆȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ ȊȄȇǻȇ ȁȀǼȇȂ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ǻ ȈǹȅȘȋȆȁȃǹȎ Ȋ XII ǻǾȃǹ. 9.4.2009 16:15:47 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȄǾȃȊǾȅ hájit ȁ ȎǹȘȋȕ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȁ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ 215 (ȉǾǺǾȆȃǹ)’, ‘ȐȁȆȁȋȕ, Ȅǹȋǹȋȕ’, ‘ȃȇȉȅȁȋȕ, ȇȋȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ’ (Ȋ 17-Ǽȇ ǻ.), Ȋȋ.-ȉȌȊ. Ǽȇȁȋȁ ‘ȇǿȁǻȄȘȋȕ, ȌȃȉǾȈȄȘȋȕ’, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. Ǽȇȁȋȕ ‘ȄǾȐȁȋȕ ȉǹȆȔ, ȀǹȄǾȐȁǻǹȋȕ’, ‘ȊȋǹȉǹȋȕȊȘ, Ȑȋȇ-ȄȁǺȇ ǽǾȄǹȋȕ Ȋ ǺȇȄȕȑȁȅ ȊȋǹȉǹȆȁǾȅ’, ‘ȈǾȉǾǿȁǻǹȋȕ ȁ ǽȉ.’. ǫǹȃǿǾ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. ȋȁȈȇȅ ȃǹȌȀǹȋȁǻǹ ȃ žiti ‘ǿȁȋȕ’, ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. *geА: geАə Ȋ ȈǾȉǻȁȐȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȋȕ ȋȇȅȌ, ȐȋȇǺȔ ȃȋȇ-ȋȇ ȁȄȁ Ȑȋȇ-ȋȇ ǿȁȄȇ, ȇǿȁǻȄȘȋȕ, ȊȇȀǽǹǻǹȋȕ ȌȊȄȇǻȁȘ ǽȄȘ ǿȁȀȆȁ’ (SP 8: 25–26). § 4. ǤǾȃȊǾȅȔ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit ȊȇǼȄǹȊȆȇ ȆǾȃȇȋȇȉȔȅ ȊȄȇǻǹȉȘȅ ȋǹȃǿǾ ȊǻȘȀǹȆȔ ȁ Ȋ ȄǾȃȊǾȅȇȂ ǼȇȂ/goj. 4.1. Ǜ. ǥǹȎǾȃ ȊȐȁȋǹǾȋ ȁȊȋȇȃȁ ȄǾȃȊǾȅȔ hoj, ȆǹȐǹȄȕȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ȃȇȋȇȉȇȂ ǺȔȄȇ ȊȃȇȉǾǾ ǻȊǾǼȇ ‘ǺȔȋȕ ǻ ȅȁȉȌ, ȈȇȃȇǾ, ǹ ȇȋȊȗǽǹ ȁ ǻ ǽȇȊȋǹȋȃǾ, ȁȀȇǺȁȄȁȁ, ǺȄǹǼȇȊȇȊȋȇȘȆȁȁ’ ȁȀ Ȉȉ.-ȊȄǹǻ. *gojȕ, ȃȇȋȇȉȇȅȌ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȅ ǺȌǽǾȋ Ȋȋ.-ȁȆǽ. gáya- ‘ȁȅȌȒǾȊȋǻȇ, ǽȇȅǹȑȆǾǾ ȎȇȀȘȂȊȋǻȇ, ǰáyati ‘ȈȇȄȌȐǹǾȋ (ȈȉȁȇǺȉǾȋǹǾȋ)’. Ǫȗǽǹ ǿǾ ȇȋȆȇȊȘȋȊȘ Ȋȋ.-ȐǾȑ., ȊȄǻǹȏ. hoj ‘ǺȄǹǼȇȊȇȊȋȇȘȆȁǾ’, Ȋȋ.-ȉȌȊ. ȉȇǽȊȋǻ. ǼȇȂ, ǽȁǹȄ. Ǽȇȁȋȕ ‘ȌǼȇȒǹȋȕ, ȌǺȁȉǹȋȕ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. ȌȊȋǹȉ. goj ‘ȅȁȉ’ (ESJ 174). 4.2. Ǜ ǶǪǪǸ ȄǾȃȊǾȅǹ *gojȕ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȇȂ ȄǾȃȊǾȅǾ *gojiti ȁ ȊȇȇȋȆȇȊȁȅȇȂ Ȋ ȄǾȃȊǾȅȇȂ *žiti; ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. gчj ‘ȅȁȉ’, ‘ȇȋȃǹȉȅȄȁǻǹȆȁǾ, Ȉȉȇȃȇȉȅ’, ȊȄȇǻǾȆ. gòj/gòjǹ ‘ȌȎȇǽ, ǻȔȉǹȒȁǻǹȆȁǾ, ȉǹȀǻǾǽǾȆȁǾ’, Ȋȋ.-ȐǾȑ. hoj ‘ȁȀȇǺȁȄȁǾ, ȁȀǺȔȋȇȃ’, ȐǾȑ. hoj ‘ȄǾȃǹȉȊȋǻȇ’, ‘ȁȀȇǺȁȄȁǾ, ǺȇǼǹȋȊȋǻȇ’, ȊȄǻȏ. ȈȇȖȋ. hoj ‘ȁȀȇǺȁȄȁǾ’, ȈȇȄȕȊȃ. ǽȁǹȄ. goj ‘ȇȄȌȎ, ǺȇȄǻǹȆ’, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǼȇȂ ‘ȌȎȇǽ, ȈȉȁȊȅȇȋȉ’, Ǽȇȁ ȅȆ. ‘ȉǹȆȔ’, Ȍȃȉ. ǽȁǹȄ. ǼȇȂ ‘ȉǹǽȇȊȋȕ, ȀǹǺǹǻǹ’, ǺȄȉ. ǼȇȂ ȇǺȒ. ‘ǻȔȊȇȃȁȂ, ȎȉǹǺȉǾȏ, ǼǾȉȇȂ’ (ǶǪǪǸ 6: 197). 4.3(ǹ). Ǜ SP ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ ǽǻǾ ȄǾȃȊǾȅȔ *gojȕ. ǨǾȉǻǹȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ǿȁȀȆȕ; ȋȇ, Ȑȋȇ ǽǹǾȋ ǿȁȀȆȕ ǽȄȘ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȘ’, ‘ȈȇȃȇȂ, ȊȈȇȃȇȂȊȋǻȁǾ, ȈȉȁȘȀȆȕ’, ‘ȀǽȇȉȇǻȕǾ’, ‘ǺȄǹǼȇȈȇȄȌȐȁǾ, ȁȀȇǺȁȄȁǾ, ǽȇȊȋǹȋȇȃ’, ‘ȄǾȃǹȉȊȋǻȇ, ȄǾȃǹȉȊȋǻǾȆȆȇǾ ȊȉǾǽȊȋǻȇ’, ‘ȉǹǽȇȊȋȕ, ȌȋǾȎǹ’, ȃȇȋȇȉǹȘ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȈǾȉǻȁȐȆȔȅ ǽǾȉȁǻǹȋȇȅ ȇȋ žiti ‘ǿȁȋȕ’, ȅȇǿǾȋ ȈȉȇǽȇȄǿǹȋȕ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. *goА-o-s; ȈȉȘȅǹȘ ȊǻȘȀȕ Ȋ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ.: Ȋȋ.-ȁȆǽ. gáya ‘ǿȁȀȆȕ, ȊȁȄǹ ǿȁȀȆȁ, ǿȁȀȆǾȊȈȇȊȇǺȆȇȊȋȕ’, ‘ǽȇȅ, ȇǼȉǹǽǹ, ȎȇȀȘȂȊȋǻȇ, ȁȅǾȆȁǾ, ȁȅȌȒǾȊȋǻȇ’, ǹǻǾȊȋ. gayō ‘ǿȁȀȆȕ, ȈǾȉȁȇǽ ǿȁȀȆȁ, ǿȁȀȆǾȊȈȇȊȇǺȆȇȊȋȕ, ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁǾ’. ǨǾȉǻȁȐȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǿȁȀȆȕ’: ‘ȋȇ, Ȑȋȇ ǽǹǾȋ (ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȌǾȋ) ǿȁȀȆȁ’, ‘ȈȇȃȇȂ’, ‘ȊȈȇȃȇȂȊȋǻȁǾ’, ‘ȀǽȇȉȇǻȕǾ’, ‘ǺȄǹǼȇȈȇȄȌȐȁǾ, ǽȇȊȋǹȋȇȃ’, ‘ȄǾȃǹȉȊȋǻȇ’, ‘ȉǹǽȇȊȋȕ’. 4.3.(Ǻ). ǛȋȇȉǹȘ ȄǾȃȊǾȅǹ *gojȕ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ǻ ȗǿȆ.-ȊȄǹǻ., ǻȇȊȋ.-ȊȄǹǻ. goja ‘ȇȊȌȒǾȊȋǻȄǾȆȁǾ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ǿȁȋȕ; ȌȎǹǿȁǻǹȆȁǾ, ȊȋǹȉǹȆȁǾ, ȀǹǺȇȋǹ; ǻȔȉǹȒȁǻǹȆȁǾ, ǻȇȀǽǾȄȔǻǹȆȁǾ, ȉǹȀǻǾǽǾȆȁǾ, ǻȇȊȈȁȋǹȆȁǾ; ȊȇǽǾȉǿǹȆȁǾ, ȃȇȉȅȄǾȆȁǾ, ȇȋȃǹȉȅȄȁǻǹȆȁǾ’, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǼȇȂ, ǼȇȘ ‘ȌȎǹǿȁǻǹȆȁǾ, ȊȋǹȉǹȆȁǾ, ȀǹǺȇȋǹ, ǽȇȊȅȇȋȉ’, Ǽȇȁ ȅȆ. ‘ȉǹȆȔ’, ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ǽǾǻǾȉǺǹȋȁǻȇȅ ȇȋ *gojiti. Ǜ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȆǾȋ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ȇȋǽǾȄȕȆȇ gojȕ 1 ȁ gojȕ 2, ǽȇ ȆǹȊȋȇȘȒǾǼȇ ǻȉǾȅǾȆȁ ȇǺǾ Ȗȋȁ ȄǾȃȊǾȅȔ ȆǾ ȇǺȇȊȇǺȄȘȗȋȊȘ (SP 8: 26–27). 4.4. Ǜ ǪǝǪǸ ȄǾȃȊǾȅǹ ǼȇȂ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȅȁȉ, ȋȁȑȁȆǹ, ȈȉȇȒǾȆȁǾ’, ȀǽǾȊȕ ǿǾ ȈȉȁǻȇǽȘȋȊȘ ȇǽȆȇȃȇȉǾȆȆȔǾ ǾȅȌ ǼȇȁȄȇ ‘ȌȃȉǾȈȄǾȆȁǾ’, ǼȇȁȆȁȃȓ ‘ǺȇǼǹȐ’, ǼȇȂȆȓ ‘ȇǺȁȄȕȆȔȂ, ȁȀȇǺȁȄȕȆȔȂ, ǺȇǼǹȋȔȂ’, ǼȇȁȆȔȁ ‘ǺȇǼǹȋȔȂ, ȁȀȇǺȁȄȕȆȔȂ’, Ǽȇȁȋȁ ‘ȄǾȐȁȋȕ, ǿȁǻȁȋȕ’, Ǽȇȁȋȓ ‘ǻȇȉȇǿǾȂ, ǻȇȄȑǾǺȆȁȃ, ȐǹȉȇǽǾȂ’ (ǪǝǪǸ 144). § 5. ǪǺȄȁǿǾȆȁǾ ȄǾȃȊǾȅ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit Ȋ ȄǾȃȊǾȅȇȂ ȃǹȘȋȕ(ȊȘ) ȋǹȃǿǾ ȇȋȅǾȐǾȆȇ ǻ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄȇǻǹȉȘȎ. kniha.indb 215 9.4.2009 16:15:48 216 ǫǹȋȕȘȆǹ Ǥȇȁȃȇǻǹ-ǦǹȊǾȆȃȇ 5.1. Ǜ ǡǶǪǪǩǸ ǻ ȃǹȘȋȕȊȘ ‘ȁȊȈȔȋȔǻǹȘ ȌǼȉȔȀǾȆȁȘ ȊȇǻǾȊȋȁ ȁȄȁ ǺȌǽȌȐȁ ȌȄȁȐǾȆȆȔȅ ǻ ȐǾȅ-Ȅ., ȈȉȁȀȆǹǻǹȋȕ Ȋǻȇȗ ǻȁȆȌ’, ‘ȊȇǿǹȄǾȋȕ ȇ ȊȇǻǾȉȑǾȆȆȇȅ ȈȇȊȋȌȈȃǾ’ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ ȇǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȃȇȉǾȆȕ *kajati (sę), ȃȇȋȇȉȔȂ ǻ Ȋǻȇȗ ȇȐǾȉǾǽȕ ȁȊȎȇǽȁȋ ȁȀ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. *ke(i)-: *kȇ(i)- Ȋ «ȉǹȊȈȄȔǻȐǹȋȔȅ» ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȈȇȐȁȋǹȋȕ’, ‘ȏǾȆȁȋȕ’, ‘ǺȇȘȋȕȊȘ’, ‘ȆǹȃǹȀȔǻǹȋȕ’, ‘ȅȊȋȁȋȕ’, ‘ȃǹȘȋȕȊȘ’ ȁ ǽȉ., ȊȇȈȇȊȋǹǻȁȅȔȂ Ȋ ȇǺȒ.-ȊȄǹǻ. *cěna (Ȋ ě ȁȀ oi). Ǥȁȋ. káina ‘ȏǾȆǹ’; ǼȉǾȐ. poin» ‘ǻȇȀȅǾȀǽȁǾ’, ‘ȆǹȃǹȀǹȆȁǾ’, ‘ȃǹȉǹ’, ‘ȈǾȆȘ Ȁǹ ȌǺȁȂȊȋǻȇ’, ‘ǻȔȃȌȈ’, ǹǻǾȊȋ. (ȇȊȆȇǻǹ) k y- ‘ǻȇȀǽǹǻǹȋȕ’, ‘ȁȊȃȌȈǹȋȕ’, ‘ȃǹȘȋȕȊȘ’ (ǻ ǼȉǾȎǹȎ), ȇȊȆȇǻǹ kaēn ‘ȆǹȃǹȀǹȆȁǾ’, ‘ȈȇȃǹȘȆȁǾ’; ǽȉ.-ȁȆǽ. cáyatē ‘ȅȊȋȁȋȕ’ ȈȇǽȋǻǾȉǿǽǹȗȋ ȖȋȌ ȋȇȐȃȌ ȀȉǾȆȁȘ (ǡǶǪǪǩǸ 1: 390). 5.2. Ǜ. ǥǹȎǾȃ ȇȋȅǾȐǹǾȋ, Ȑȋȇ ȇȋ káti se, Ȋȋ.-ȐǾȑ. kající (ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ kající, kajícný/-ník, pokání) ȁȊȎȇǽȁȋ Ȋȋ.-ȐǾȑ. nekajilý (> nekalý > kalý). ǪȐȁȋǹǾȋ ȋǹȃǿǾ ǽǹȆȆȔȂ ȃȇȉǾȆȕ ȇǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅ: Ȋȋ.-ȊȄ. kajї, kajati sę ‘ǿǹȄǾȋȕ’, pokajati sę ‘ȈȇȃǹȘȋȕȊȘ’, ȊȄǻȏ. kajať sa, ȉȌȊ. ȃǹȘȋȕ ‘ȃǹȉǹȋȕ’, ȃǹȘȋȕȊȘ ‘ȉǹȊȃǹȁǻǹȋȕȊȘ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. kjati ‘ȅȊȋȁȋȕ’ ȁ ǽȉ., ȃȇȋȇȉȔȂ ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ Ȉȉ.-ȊȄǹǻ. kajї kajati ‘ȆǹȃǹȀȔǻǹȋȕ’ ȁ kajati sę, ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȇǼȇ Ȋȋ.-ȁȆǽ. ayatē ‘ȉǹȊȈȄǹȐȁǻǹǾȋȊȘ, ȆǹȃǹȀȔǻǹǾȋ, ȅȊȋȁȋ’, ǼȉǾȐ. t…nw ‘ȀǹȈȄǹȐȌ, ȈȄǹȐȌ’, Ȋ cěna ȁ ποƹνή; ȃȇȉȆǾȅ *kei-/koi- Ȋ ǽǻȇȂȊȋǻǾȆȆȔȅ ȉǹȀǻȁȋȁǾȅ Ȉȉȁ ei/i (* ej-e ǻ ȆǹȊȋ., i- ȁȄȁ cě- ǻ ȁȆȍ.), ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ȐǾǼȇ ȈȉȁȇǺȉǾȄ ȁȋǾȉǹȋȁǻȆȌȗ ȍȇȉȅȌ Ȋ ǽȇȄǼȁȅ ǼȄǹȊȆȔȅ ǻ ȃȇȉȆǾ *kaj-ajї (> ǼǹȈȄȇȄȇǼȁȘ kajї) kaj-a-ti (ESJ 245). 5.3. Ǚ. ǜ. ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȁȂ ǻ ǶǪǩǸ ȇȋȅǾȐǹǾȋ, Ȑȋȇ ȏ.-ȊȄǹǻ. ȃǹȘȋȕ, ȉǹǻȆȇȀȆǹȐȆȇ ȉȌȊ. ȎǹȘȋȕ; ȃǹȘȋȕȊȘ ‘ȊȇȀȆǹǻǹȋȕȊȘ ǻ ǼȉǾȎǹȎ’, ‘ȉǹȊȃǹȁǻǹȋȕȊȘ’, Ȍȃȉ. ȃǹȘȋȔ, ȃǹȘȋȔȊȘ, ǺȄȉ. ȃǹȁȏȕ, ǽȉ.-ȉȌȊ. ȃǹȘȋȁ ‘Ȉȇȉȁȏǹȋȕ’, Ȋȋ.-ȊȄǹǻ. ȃǹȘȋȁ Ȋę ȁ ǽȉ. ǪȐȁȋǹǾȋ ȈǾȉǾǼȄǹȊȇǻȃȇȂ ȃ ȏěȆǹ, ȃȇȋȇȉȇǾ ȁȊȎȇǽȁȋ ȁȀ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. *kōi-. Ǜ ȄȁȋȇǻȊȃȇȅ ȆǹȄȁȐȁǾ kõznyti, kõznyju ‘ȌȈȉǾȃǹȋȕ’, ‘Ȉȇȉȁȏǹȋȕ’ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ ȁȀ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ (ǶǪǩǸ 303). 5.4. ǥ. ǭǹȊȅǾȉ ǻ ǶǪǩǸ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ȊȄȇǻǹ ȃǹȘȋȕ, -ȊȘ, ȇȃǹȘȋȕ ‘Ȉȇȉȁȏǹȋȕ’, Ȍȃȉ. ȃǹȘȋȁ ‘ȌȈȉǾȃǹȋȕ’, Ȋȋ.-ȊȄǹǻ. ȃǹȘȋȁ Ȋѧ ‘ȃǹȘȋȕȊȘ’, ǺȄǼ. ȃǹȘ ȊǾ, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. kjati ‘(ȇȋȇ)ȅȊȋȁȋȕ’, ȊȄǻȆ. kajati ‘Ȉȇȉȁȏǹȋȕ’, ȐǾȑ. káti se ‘ȃǹȘȋȕȊȘ, ȉǹȊȃǹȁǻǹȋȕȊȘ’, ȈȇȄȕȊȃ. kajać się, ǻ.-ȄȌǿ. kać so, Ȇ.-ȄȌǿ. kajaś se ‘ȃǹȘȋȕȊȘ’. ǪȇǼȄǹȊȆȇ ǹǻȋȇȉȌ ȊȄȇǻȇ ȊǻȘȀǹȆȇ ȐǾȉǾǽȇǻǹȆȁǾȅ ǼȄǹȊȆȔȎ Ȋ ȏǾȆǹ, ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȇ ǽȉ.-ȁȆǽ. càjatē ‘ȅȊȋȁȋ, ȆǹȃǹȀȔǻǹǾȋ’, ǹǻǾȊȋ. k y- ‘ȇȈȄǹȋȁȋȕ, ȃǹȘȋȕȊȘ’, ikayat ‘ȈȌȊȋȕ ȇȆ ȉǹȊȃǹȁȋȊȘ, ȆǹȃǹǿǾȋ, ȇȋȇȅȊȋȁȋ’,  kaēn ‘ȆǹȃǹȀǹȆȁǾ, ȅǾȊȋȕ’, kaƸa- ‘ǻȇȀǽǹȘȆȁǾ, ȌȈȄǹȋǹ’, ǼȉǾȐ. t…nw ‘ȈȄǹȐȌ, ȃǹȗȊȕ’ (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 2: 216). § 6. ǰǾȑȊȃȇȅȌ háj ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌǾȋ ȊȄȇǻȇ ǼǹȂ, ȇǺǾ ȄǾȃȊǾȅȔ ȋǹȃǿǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȊǻȘȀǹȆȔ Ȋ ȄǾȃȊǾȅǹȅȁ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit. 6.1(ǹ). Ǚ. ǜ. ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȁȂ ǻ ǶǪǩǸ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ǽǻǾ ȄǾȃȊǾȅȔ ǼǹȂ. ǨǾȉǻȇǾ ȀǻȌȃȇȈȇǽȉǹǿǹȋǾȄȕȆȇǾ ȊȄȇǻȇ ǼǹȂ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ (ȇǺȄ., ȗǿȆ. ‘ȃȉȁȃ, Ǽǹȅ’, ‘ȃǹȉȃǹȆȕǾ Ȉȋȁȏ’, ǼǹȘ (ȇǺȄ. ȉȘȀ.) ‘ȊȋǹȘ Ȉȋȁȏ’, ǼǹȂȄȇ ‘ȑȁȉȇȃȇǾ ǼȇȉȄȇ, ȈǹȊȋȕ, ȀǾǻ’, ǼǹȂȃǹȋȕ ‘ȃȉȁȐǹȋȕ: ǼǹȂ-ǼǹȂ…’, ǽȉ.-ȉȌȊ. ǼǹȘȋȁ ‘ȃǹȉȃǹȋȕ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. ȁ ȊȄȇǻǾȆ. Ǽǹȃǹȋȁ ‘ȃǹȉȃǹȋȕ, ȃȉȁȐǹȋȕ’, ȊǹȆȊȃȉȁȋ. gayati, gati ‘ȈȇǾȋ’, Ȅȁȋ. gëdóti ‘ȈǾȋȕ’. 6.1.(Ǻ). ǛȋȇȉǹȘ ȄǾȃȊǾȅǹ ǼǹȂ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȉȇȒǹ’, ȊǾǻȊȃ. ‘ȌȐǹȊȋȇȃ ȄǾȊǹ’, ǼǹǾȃȓ; Ȍȃȉ. ǼǹȂ ‘ȉȇȒǹ, ȄǾȊȇȃ’, ǽȉ.-ȉȌȊ. (ȀǹȊǻȁǽǾȋ. Ȋ 14-Ǽȇ ǻǾȃǹ), ȊȄȇǻǾȆ. gaj ‘ȉȇȒǹ, ȄǾȊȇȃ’, gajiti ‘ȉǹȊȋȁȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. gj ‘ȄǾȊ, ȃȌȊȋǹȉȆȁȃ’, gajȁȋȁ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ȉǹȊȋȁȋȕ, ȇȎȉǹȆȘȋȕ’, ȐǾȑ. háj ‘ȉȇȒǹ, ȄǾȊȇȃ’, hájiti ‘ȀǹȒȁȒǹȋȕ, ȇȎȉǹ- kniha.indb 216 9.4.2009 16:15:48 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȄǾȃȊǾȅ hájit ȁ ȎǹȘȋȕ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȁ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ 217 ȆȘȋȕ’, hajina ‘ȀǹȈȇǻǾǽȆȁȃ, ȀǹȈȇǻǾǽȆȔȂ ȄǾȊ’, ȈȇȄȕȊȃ. gaj ‘ȉȇȒǹ, ǽȌǺȉǹǻǹ’, gaić ‘ȉǹȊȋȁȋȕ, ȈȇȃȉȔǻǹȋȕ ȄȁȊȋȕȘȅȁ’, ‘ȆǹȀȆǹȐȁȋȕ ȌȐǹȊȋȇȃ ǽȄȘ ǻȔȉȌǺȃȁ’, gajewnik ‘ȄǾȊȆȁȐȁȂ’, ǻ.-ȄȌǿ. haj, Ȇ.-ȄȌǿ. gaj, ȈȇȄǹǺ. goj ‘ȉȇȒǹ’. ǪȐȁȋǹǾȋ ǻȇȀȅȇǿȆȔȅ ȊȇȇȋȆȇȑǾȆȁǾ Ȋ ȈǾȉǻȇȂ ȄǾȃȊǾȅȇȂ ǼǹȂ, ȋǹȃ ȃǹȃ ȆǾǺȇȄȕȑȁǾ ȄǾȊȇȐȃȁ ȁ ȉȇȒȁ – ȄȗǺȁȅȔǾ ȅǾȊȋǹ ǼȉǹȐǾȂ (ǶǪǩǸ 115–116). 6.2(ǹ). ǥ. ǭǹȊȅǾȉ ǻ ǶǪǩǸ ȋǹȃǿǾ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ǽǻǾ ȄǾȃȊǾȅȔ ǼǹȂ. ǨǾȉǻǹȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȉȇȒǹ’, Ȍȃȉ., ǺȄȉ. ǼǹȂ, ǽȉ.-ȉȌȊ. Ǽǹȁ, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. gj ‘ȄǾȊ’, ȊȄȇǻǾȆ. gáj, ȐǾȑ., ȊȄǻȏ. háj, ȈoȄȕȊȃ. gaj, ǻ.-ȄȌǿ. haj. ǪȐȁȋǹǾȋ ȊȃȇȉǾǾ ǻȊǾǼȇ ȊǻȘȀǹȆȆȔȅ Ȋ Ǽȇȁȋȕ ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȇȎȉǹȆȘȋȕ’, ȋǹȃ, ǻ Ȇȇǻ.-ǻ.-Ȇ. Schonung 1.‘ȈȇȒǹǽǹ’, 2. ‘ȄǾȊȆȇȂ ȀǹȈȇǻǾǽȆȁȃ’. ǛȊȄǾǽ Ȁǹ ǚǾȉȆǾȃǾȉoȅ (Berneker 1908–1914, 1: 291), ǚȉȗȃȆǾȉoȅ (Brückner 1914: 233) ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋ ȊǻȘȀȕ Ȋ Ǽǹȋȕ ȁȀ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȅǾȊȋȇ, Ȉȇ ȃȇȋȇȉȇȅȌ ȅȇǿȆȇ ȈȉȇȂȋȁ’. ǩȇǽȊȋǻȇ Ȋ ȆǾȅ. Gehege ‘ȇǼȉǹǽǹ’ ȊȐȁȋǹǾȋ ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȔȅ. ǫȇȄȃȇǻǹȆȁǾ ǥǹȎǾȃǹ ȇ ȊȄǹǻ. *gajȕ ȃǹȃ ‘ȀǹǼȇǻȇȉ, ȀǹȃȄȁȆǹȆȁǾ’ → ‘ȅǾȊȋȇ ȀǹȃȄȁȆǹȆȁȘ’ ȁ ȊȉǹǻȆǾȆȁǾ Ȋ ǽȉ.-ȁȆǽ. gayati ‘ȈȇǾȋ’ ȁ ȈȇȈȔȋȃȌ ǨȉǾȇǺȉǹǿ. ȇȋȇǿǽǾȊȋǻȄȘȋȕ ǼǹȂ 1 ȁ ǼǹȂ 2 ȊȐȁȋǹǾȋ ȊȇȅȆȁȋǾȄȕȆȔȅ, ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ, Ȑȋȇ ǼǹȂ ȈǾȉǻȇȆǹȐ. Ȗȋȇ ‘ȅǾȊȋȇ ȀǹȃȄȁȆǹȆȁȘ’ ȁȄȁ ‘ȅǾȊȋȇ, ǼǽǾ ȃȉȁȐǹȋ ȈȋȁȏȔ’, ǹ Ȅȁȋ. gõjus ȊȐȁȋǹǾȋ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔȅ ȁȀ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. 6.2(Ǻ). ǛȋȇȉǹȘ ȄǾȃȊǾȅǹ ǼǹȂ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȃȉȁȃ ǼǹȄȇȃ, Ǽǹȅ, ȑȌȅ’, ǼǹȘ (ǿ.ȉ.) ‘ȊȋǹȘ Ȉȋȁȏ’, ȉȘȀ. , ǽȉ.-ȉȌȊ. ǼǹȘȋȁ ‘ȃǹȉȃǹȋȕ (ȇ ǻȇȉȇȆǾ)’, ȊȐȁȋǹǾȋ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȅ ǽȉ.-ȁȆǽ. gayati ‘ȈȇǾȋ’, Ȅȁȋ. giedóti ‘ȈǾȋȕ’, gaidỹs ‘ȈǾȋȌȎ’, ǿǾȅ. gáida ‘ȅǾȄȇǽȁȘ, Ȇȇȋǹ’, giesmẽ ‘ǼȁȅȆ, ȈǾȊȆȕ’ (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 1: 382–383). 6.3(ǹ). Ǜ SP ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ ȋȉȁ ȄǾȃȊǾȅȔ gajȕ. ǨǾȉǻǹȘ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ǻȔǽǾȄǾȆȆȔȂ, ȁȊȃȄȗȐǾȆȆȔȂ, ȇȎȉǹȆȘǾȅȔȂ, ȇǼȉǹǿǽǾȆȆȔȂ ȅǹȄǾȆȕȃȁȂ ȄǾȊ’, ȃȇȋȇȉǹȘ, ȊȇǼȄǹȊȆȇ ȘȀȔȐǾȊȃȇȅȌ ȃȌȄȕȋȌ, ȇȀȆǹȐǹȄǹ ‘ȊǻȘȋȇȂ ȄǾȊ, ȃȌǽǹ ȀǹȈȉǾȒǾȆȇ ǺȔȄȇ ǻȊȋȌȈǹȋȕ’, ‘ȅǹȄȇǾ ȊȃȇȈȄǾȆȁǾ ǽǾȉǾǻȕǾǻ (ȇǺȔȐȆȇ ȄȁȊȋǻǾȆȆȔȎ) ǻ ǺȄȁȀȃȇȊȋȁ ȈȇȊǾȄǾȆȁȂ’, ǽǾȅȁȆȌȋȁǻ gajȕkȓ, ȀǹȈ.-ȊȄǹǻ. gajikȓ ‘ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ, ȅȇȄȇǽȇȂ, ȃǹȃ ȈȉǹǻȁȄȇ ȄȁȊȋǻǾȆȆȔȂ ȄǾȊ, ȊȃȇȈȄǾȆȁǾ ǽǾȉǾǻȕǾǻ, ǻ ǺȇȄȕȑȁȆȊȋǻǾ ȊȄȌȐǹǾǻ ǽȁȃȇȉǹȊȋȌȒȁȎ’, ǻ 16-ȇȅ ǻǾȃǾ ‘ȅǾȊȋȇ ȘȀȔȐǾȊȃȇǼȇ ȃȌȄȕȋǹ’, ‘Ȉȉǹǻȇ ȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȘ ȈȄȇǽǹȅȁ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȎ ȄǾȊȇǻ ȁ ǻȇǽ; ȈȄǹȋǹ Ȁǹ Ȗȋȇ Ȉȉǹǻȇ’, Ȇ.-ȄȌǿ. gaj ‘ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ, ȅȇȄȇǽȇȂ ȄǾȊ, ȀǹȈȇǻǾǽȆȁȃ, ȀǹȉȇȊȄȁ, ȃȌȊȋǹȉȆȁȃ; ȀǹǼȇȉȇǿǾȆȆǹȘ ȉǾȀǾȉǻǹȏȁȘ ǻ ȄǾȊȌ’, ǻ.-ȄȌǿ. haj ‘ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ ȄǾȊ, ȀǹȈȇǻǾǽȆȁȃ’, ȌȊȋǹȉ. ‘ȉǾȀǾȉǻǹȏȁȘ, ȄǾȊȆȁȐǾȊȋǻȇ’, Ȋȋ.-ȉȌȊ. Ǽǹȁ ‘ȄǾȊ, ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ ȄǾȊ, ȀǹȈȇǻǾǽȆȁȃ’ (Ȋ 14-Ǽȇ ǻ.), ȉȌȊ. ǼǹȂ ‘ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ ȄǾȊ, ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ ȀǹȈȇǻǾǽȆȁȃ’, ǽȁǹȄ. ‘ȄǾȊ; ǼȄȌȎȇȂ ȄǾȊ; ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ, Ȇȇ ǼȌȊȋȇȂ ȄȁȊȋǻǾȆȆȔȂ ȄǾȊ; (ȅȇȄȇǽȇȂ) ȄȁȊȋǻǾȆȆȔȂ ȄǾȊ ȁ ǽȉ.’, ȈȇǽȇǺȆȔǾ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ǻ Ȍȃȉ. ȁ ǺǾȄ. ȘȀȔȃǹȎ. Ǜ Ȅȁȋ. gõjus ‘ȉȇȒǹ, ȀǹȈȇǻǾǽȆȁȃ’ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾȅ ȁȀ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǪǾȅǹȆȋȁȃǹ ȌȃǹȀȔǻǹǾȋ Ȇǹ ȈȇȊȋǻǾȉǺȌȅ ȇȋ gajiti 1 ‘ȊȇǽǾȂȊȋǻȇǻǹȋȕ ȋȇȅȌ, ȐȋȇǺȔ Ȑȋȇ-ȆȁǺȌǽȕ ǿȁȄȇ, ȉǹȀǻȁǻǹȄȇȊȕ, ȉȇȊȄȇ’ > ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȊȅȇȋȉǾȋȕ’ Ȋ ȈǾȉǻȁȐȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȄǾȊ, ȃȇȋȇȉȔȂ ȇȎȉǹȆȘȗȋ; Ȁǹ ȃȇȋȇȉȔȅ ȌȎǹǿȁǻǹȗȋ; ȃȌǽǹ ȆǾȄȕȀȘ ǻȊȋȌȈǹȋȕ’. ǥǹȄȇ ȈȉǹǻǽȇȈȇǽȇǺǾȆ ȈȇȁȊȃ ȀǽǾȊȕ ȈȌȋȁ ȇȋ ȈǾȉǻȁȐȆȇǼȇ ǽǾȉȁǻǹȋǹ ǽȇ žiti, ȁȄȁ ȋǹȃǿǾ ȇȋ ǽǾȉȁǻǹȋǹ Ȋ ǽȇȄǼȁȅ ǼȄǹȊȆȔȅ ǻ ȃȇȉȆǾ ǽȇ gojiti. 6.3(Ǻ). ǛȋȇȉǹȘ ȄǾȃȊǾȅǹ gaj ǻ ǻȇȊȋ.-ȊȄǹǻ. ȘȀȔȃǹȎ ‘ȃȉȁȃ, ǼȉȇȎȇȋ, ȃǹȉȃǹȆȕǾ’, ǻ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ‘ȃȉȁȃ, ǼȉȇȎȇȋ, ȎǹȇȊ, ȑȌȅ ȁ ǽȉ.’, ‘ȆǾȊȐǹȊȋȆȇǾ ȈȉȇȁȊȑǾȊȋǻȁǾ, ȆǾǻǾȀȌȐǾȊȋȕ, ȆǾȇȊȅȔȊȄǾȆȆȇȊȋȕ’ ȁȊȎȇǽȁȋ ȁȀ ȄǾȃȊǾȅ gajti 2 ȁ gajiti 2. kniha.indb 217 9.4.2009 16:15:49 218 ǫǹȋȕȘȆǹ Ǥȇȁȃȇǻǹ-ǦǹȊǾȆȃȇ 6.3(ǻ). ǫȉǾȋȕȘ ȄǾȃȊǾȅǹ gaj ǻȇȊȋ.-ȊȄǹǻ. ‘ȊȃȇȈȄǾȆȁǾ, ȊȋǹȘ (ȃǹȃ ȈȉǹǻȁȄȇ, Ȉȋȁȏ)’, ǻ Ȗȋȇȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁȁ gajȕno, ȉȌȊ. ȌȊȋǹȉ. ǼǹȂ ‘ȊȃȇȈȄǾȆȁǾ, ǼȉȌȈȈǹ, Ȋȋǹǽȇ’, ǻ ȆǹȊȋ. ǻȉǾȅȘ ǽȁǹȄ. ǼǹȂ/ǼǹȘ ‘ȊȃȇȈȄǾȆȁǾ, ȊȋǹȘ Ȉȋȁȏ’, ȐǾȑ. hejno ‘Ǽȉȇȅǹǽǹ, Ȋȋǹǽȇ, ȅȆȇǿǾȊȋǻȇ (ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋȁ, Ȉȋȁȏ)’, ǽȁǹȄ. ‘Ȋȋǹǽȇ ǼȌȊǾȂ’, ȊȄȇǻǹȏ. hajno ȃȆȁǿȆ., ȌȊȋǹȉ. ‘Ǽȉȇȅǹǽǹ, Ȋȋǹǽȇ (ȇǺȔȐȆȇ Ȉȋȁȏ)’, ǺǾȄȇȉ. ǽȁǹȄ. ǼǹȂȆȘ, ǼǹȆȆȘ ‘ȊȋǹȘ ǻȇȄȃȇǻ, Ȋǻȇȉǹ ȊȇǺǹȃ’ ȊǻȘȀǹȆǹ Ȋ gajȕ 2, ȇȋ gajti 2 ȁ gajiti 2. ǨǾȉǾȎȇǽ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ȅǾȋȇȆȁȅȁǾȂ ȁȀ ‘ȃȉȁȃ, ȑȌȅ’ > ‘ȃȉȁȃ, ȑȌȅ Ȋȋǹȁ Ȉȋȁȏ’ > ‘ǼȉȌȈȈǹ, ȊȋǹȘ Ȉȋȁȏ’ (SP 7: 27–30). § 7. Ǜ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȅ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȍȌȆȃȏȁȇȆȁȉȌȗȋ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ ȇȋ ȃȇȉȆǾȂ Ȏǹȉ- ȁ ȎǹȄ- ǻ ǻȁǽǾ ȄǾȃȊǾȅ ȆǹȎǹȄ, ȆǹȎǹȄȕȆȔȂ, ȎȇȄǾȆȔȂ, ȎȇȄȁȋȕ ȁ ǽȉ., ȋǹȃǿǾ ȊǻȘȀǹȆȆȔȎ Ȋ ȄǾȃȊǾȅǹȅȁ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit. 7.1. Ǚ. ǜ. ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȁȂ ǻ ȄǾȃȊǾȅǾ ȆǹȎǹȄȓ ǻȁǽȁȋ ǾǾ ǻȇȀȅȇǿȆȌȗ ȊǻȘȀȕ Ȋ ȎǹȘȋȕ, ȎǹȂȄȇ, ǹ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅȌȗ ǣȇȀȄȇǻȊȃȁȅ (Kozlovskij 1888: 385) ȊǻȘȀȕ Ȋ ȇ-ȎȇȄȁ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄȘǾȅȇǾ Ȋ Ȅǹȋ. h l re ‘ǽȔȑǹȋȕ’, ȊȐȁȋǹǾȋ ȆǾǻǾȉȆȔȅ. ǫǹȃǿǾ ȇȋȉȁȏǹǾȋ ȌȋǻǾȉǿǽǾȆȁǾ ǨǾǽǾȉȊǾȆǹ (Pedersen 1895: 64) ȇ ȊǻȘȀȁ ȅǾǿǽȌ ȆǹȎǹȄȓ ȁ ochol. ǨȉǾǽȄǹǼǹǾȅȌȗ ȈǾȉǾǼȄǹȊȇǻȃȌ ȃ ǺȄǼ. ȇȎȇȄǾȆȓ ‘ǽȇǻȇȄȕȆȔȂ, ǿȁǻȌȒȁȂ ǻ ǽȇǻȇȄȕȊȋǻȁȁ’, ȇȎȇȄȓ ‘ȆǹǽȅǾȆȆȔȂ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. òȎȇȄ ȁ ȋǿǽ. eȅȌ ȇȎòȄǹ, òȎȇȄчȊȋ (ȆǹǽȅǾȆȆȇȊȋȕ), ȊȄȇǻǾȆ. ohчl; oholiti se ‘Ǽȇȉǽȇ ǽǾȉǿǹȋȕ ȊǾǺȘ’ ȁ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȁǾ ȁȎ Ȉȇǽ ȎȇȄȁȋȕ ȁȄȁ Ȉȇǽ ȎǻǹȄǹ ǡȄȕȁȆȊȃȁȂ (Il’jinskij 1907: 167) ȊȐȁȋǹǾȋ ȅǹȄȇ ǻǾȉȇȘȋȆȔȅ (ǶǪǩǸ: 595). 7.2. ǧǽȆǹȃȇ ȌǿǾ ǻ ǶǪǪǸ ȊǻȘȀȕ ȅǾǿǽȌ ȄǾȃȊǾȅǹȅȁ ȆǹȎǹȄ ȁ ȎȇȄȁȋȕ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆǹ ȃǹȃ ȇȐǾǻȁǽȆǹȘ. ǫǹȃ, Ȉȉ.-ȊȄǹǻ. *naxalȓ ǾȊȋȕ ǻ ǺȄǼ. ȆǹȎǹȄ ‘ȆǹȎǹȄ’, ǽȉ.-ȉȌȊ. ȆǹȎǹȄȓ ‘ȋȇȋ, ȃȋȇ ȈȉȁȎȇǽȁȋ ȆǾȀǻǹȆȔȅ, ȆǹȎǹȄ’, ȉȌȊ. ȆǹȎǹȄ ‘ȆǹǼȄǾȏ, ǺǾȀȀǹȊȋǾȆȐȁǻȔȂ ȁ ǽǾȉȀȃȇ ȆǹȀȇȂȄȁǻȔȂ ȐǾȄȇǻǾȃ’, ǽȁǹȄ. ȆǹȎǹȄ ‘ȆǾȀǻǹȆȔǾ ǼȇȊȋȁ’ (ǣǹȄȁȆ. ȇǺȄǹȊȋȕ), ȆǹȎǹȄȇȅ ‘ȊǹȅȇǻȇȄȕȆȇ, ǺǾȀ ȊȈȉȇȊȌ’ (ǩȘȀǹȆȊȃǹȘ ǥǾȒǾȉǹ), Ȍȃȉ. ǽȁǹȄ. ȆǹȎǹȄȇȅ ‘ȆǹȊȁȄȕȆȇ’, ǺȄȉ. ǽȁǹȄ. ȆǹȎǹȄȇȅ ‘ȆǹȎǹȄȕȆȇ, ȆǹȀȇȂȄȁǻȇ’. ǪȐȁȋǹǾȋȊȘ ȇȋǼȄǹǼȇȄȕȆȔȅ ȁȅǾȆǾȅ ȇȋ *naxaliti ȁ ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȇ ǻȇȊȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ ȘȀȔȃǹȅȁ. Ǩȉ.-ȊȄǹǻ. *naxaliti, ȉȌȊ. ȆǹȎǹȄȁȋȕ, ȆǹȎǹȄȁȋȕȊȘ ‘ȈȇȊȋȌȈǹȋȕ ȆǹȎǹȄȕȆȇ, ȆǹȑȄȇ, ǽǾȉȀȃȇ, ǺǾȊȊȋȔǿǾ, ȊǹȅȇȌȈȉǹǻȆȇ’ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȊȄȇǿǾȆȁǾȅ ȈȉǾȍ. *na- ȁ ǼȄ. *haliti (Ȋȉ. ȉȌȊ. ȈȇǽȎǹȄȁȅ ȁ ǽȁǹȄ. ȇȎǹȄȁȋȕ ‘ȇǼȇǻȇȉȁȋȕ, ȇȐǾȉȆȁȋȕ’ (ǼȇǻȇȉȔ ǨȉȁǺǹȄȋȁȃȁ). ǛȇȀȅȇǿȆȇ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋȕ ȇǺȒ.-ȊȄǹǻ. ȊǻȘȀȁ Ȋ *xala, *xalȓ, *xoliti, *xolxoliti, ǹ ȋǹȃǿǾ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ *naxoliti → *naxalȓ Ȋ ȈȉȇǽȄǾȆȁǾȅ ǻȇȃǹȄȁȀȅǹ ȃȇȉȆȘ. ǡȊȎȇǽȆȔȅ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǽȉǹȋȕ’, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȇǾ ǻ ȄǾȃȊǾȅǹȎ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȎǹȄȕș ‘ȊȋǹȉȇǾ ȈȄǹȋȕǾ, ȇǺȆȇȊȃȁ’, ǺȄȉ. ȎǹȄȕ ‘ǽȉȘȆȕ, ǻǾȋȇȑȕ’ (Ȋȉ. *xoliti, *xolkȓ, *xolpȓ). «Ƕȋǹ ȁȊȎȇǽȆǹȘ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȃȇȉȆȘ ȈȇȄȌȐȁȄǹ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ǻ ǽǻȌȎ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘȎ: ‘ǽȉǹȋȕ, ȊȃȉǾȊȋȁ’ → ‘ȐȁȊȋȁȋȕ’ → ‘Ȉȉȁǻȇǽȁȋȕ ǻ ȈȇȉȘǽȇȃ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ’ → ‘ǺǾȉǾȐȕ’. Ǫ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ȇȋ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǽȉǹȋȕ’ ȉǹȀǻȁǻǹȗȋȊȘ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȆǹȆȇȊȁȋȕ ȌȒǾȉǺ, ȆǹȉȌȑǹȋȕ ȏǾȄȇȊȋȆȇȊȋȕ, Ȉȇȉȋȁȋȕ’ → ‘ȇȊȃȇȉǺȄȘȋȕ’…» (ǶǪǪǸ 22: 78–79). 7.3. ǥ. ǭǹȊȅǾȉ ǻ ȆǹȎǹȄ, ȆǹȎǹȄȕȆȔȂ ǻȁǽȁȋ ȊǻȘȀȕ Ȋ ǺȄǼ. ȇȎǹȄǾȆ ‘ȀǹǿȁȋȇȐȆȔȂ’ Ȋ ȇǽȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ ȁ Ȋ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ ȄǾȃȊǾȅȌ Ȋ «…ǽȉ[ȌǼȇȂ] ȊȋȌȈǾȆȕȗ ǻȇȃǹȄȁȀȅǹ: ǺȇȄǼ. ȇȎóȄǾȆ «ǽȇǻȇȄȕȆȔȂ», ȇȎȇȄ «ȆǹǽȅǾȆȆȔȂ», ȊǾȉǺȇȎȇȉǻ. òȎȇȄ «ǻȔȊȇȃȇȅǾȉȆȔȂ, ȐǻǹȆȆȔȂ», ȇ-ȎòȄǹ «ǻȔȊȇȃȇȅǾȉȁǾ, ȐǻǹȆȊȋǻȇ», ȊȄȇǻǾȆ. ohчl «ȆǹǽȅǾȆȆȔȂ», ȋǹȃǿǾ ȎȇȄȁȋȕ, ȎȇȄǾȆȕ «ȆǾǿǾȆȃǹ». Ǫȗǽǹ ǿǾ ȈȉǾǽȄǹǼǹǾȋ ȇȋȆǾȊȋȁ ȄǾȃȊǾȅȌ ȑǹȄȁȋȕ (Ȅȁȋ. š lytis «ǻǹȄȘȋȕ ǽȌȉǹȃǹ, Ȋȋȉȇȁȋȕ ȉȇǿȁ» ȊȐȁȋǹǾȋ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔȅ ȁȀ ȉȌȊ.), ǹ ȊȉǹǻȆǾȆȁǾ Ȋ ǼȉǾȐ. sal£cwn ‘ȎǻǹȊȋȌȆ, ȄǼȌȆ’ ȊȐȁȋǹǾȋ ȇȑȁǺȇȐȆȔȅ (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 3: 50). kniha.indb 218 9.4.2009 16:15:49 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȄǾȃȊǾȅ hájit ȁ ȎǹȘȋȕ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȁ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ 219 § 8. Ǜ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȄǾȃȊǾȅ nech, ȆǾȎǹȂ ȋǹȃǿǾ ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁȁ ȇ ȁȎ ȊǻȘȀȁ Ȋ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit. 8.1. Ǜ. ǥǹȎǾȃ nechati ‘ȆǾ ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȆǾ ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’ ȋǹȃǿǾ ȊȐȁȋǹǾȋ, Ȑȋȇ ȇȋ ǾǼȇ ȁȅȈǾȉǹȋȁǻǹ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȋ ȐǹȊȋȁȏǹ nech(a)ť, nechžť > Ȇǹȉ. nešť. ǨȇȀȁȋ. ǼȄǹǼȇȄ, Ȉȉ.-ȊȄǹǻ. chajї chati (Ȉȇȋȇȅ chajati) ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȇ Ȅȁȋ. pri-kuopti, -kuopju ‘ȀǹǺȇȋȁȋȊȘ’. Ǭ ȊȄǹǻȘȆ ǺȔȄȇ *kap-jї, ǹ *kap-ti ǽǹȄ *kati, ǼǽǾ ka- ȁȀ ȃȇȉȆȘ ȁȆȍȁȆȁȋȁǻǹ ȈǾȉǾȑȄȇ ǻ ȃȇȉǾȆȕ ȆǹȊȋȇȘȒǾǼȇ ǻȉǾȅǾȆȁ, ǹ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔȂ ǻȁǽ ǼȄǹǼȇȄǹ ȈȉȇȘǻȁȄȊȘ ǻ ȀǹȅǾȆǾ k Ȇǹ ch. ǨǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȔȅ ȃȇȉȆǾȅ ǺȔȄ *kep-, ȃȇȋȇȉȔȂ ǾȊȋȕ ǻ ǼȄǹǼȇȄǾ pé e ȁ ǻ klopota. ǡȆȌȗ ȋȇȐȃȌ ȀȉǾȆȁȘ ȁȅǾǾȋ Ǳ. ǧȆǽȉȌȑ, ȃȇȋȇȉȔȂ ȊǻȘȀȔǻǹǾȋ nechati Ȋ chabati/chabiti ‘Ǻȉǹȋȁ’ (ESJ 394). 8.2. Ǚ. ǜ. ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȁȂ ǻ ǶǪǩǸ ȇȋȅǾȐǹǾȋ ȄǾȃȊǾȅȌ ȆǾȎǹȂ ǻ ǽȁǹȄ. ȇȉȄȇǻȊȃ., ȃȌȉȊȃ., ȋǹȅǺȇǻȊȃ., ȊȅȇȄǾȆȊȃ. Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȈȌȊȋȕ, ȈȌȊȃǹȂ’, ǻ Ȍȃȉ. ȆǾȎȓ, ȆǾȎǹȂ ‘ȈȌȊȋȕ’, ȎǹȂ, ȆǹȂ, ȆȘȂ Ȋ ȋǾȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ, ȆǾȎǹȋȔ ‘ȆǾ ȋȉȇǼǹȋȕ’, ǺȄȉ. ȆǾȎǹȂ ‘ȈȌȊȋȕ’, ȆǾȎǹȏȕ, ȆǾȎǹȁȏȕ ‘ȇȋȃȄǹǽȔǻǹȋȕ ǽǾȄȇ ȁȀ ȄǾȆȁ’, ȊȄȇǻǾȆ. nehati ‘ȇȊȋǹǻȄȘȋȕ, ȈȌȊȃǹȋȕ’, ǺȄǼ. ȆǾȎǹȂ ‘ǽȇǻȇȄȕȆȇ, ȈȇȐȋȁ’, ȆǾȃǹ ‘ȈȌȊȋȕ’, ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. Ȇșȃ, Ȇșȃǹ ‘ȈȌȊȋȕ’, hajaȋȁ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ǺǾȊȈȇȃȇȁȋȕȊȘ’, ȐǾȑ. nechati ‘ȇȊȋǹǻȁȋȕ’, nech (toho) ‘ȇȊȋǹǻȕ (Ȗȋȇ), ȈȇȄȆȇ’, nech-ť, nech-ž-ť, nešť, nechej-ť ‘ȈȌȊȋȕ’, ȈȇȄȕȊȃ. niech, niechaj ‘ȈȌȊȋȕ, ȈȌȊȃǹȂ’, niechać ‘ȇȊȋǹǻȄȘȋȕ’, ǻ.-ȄȌǿ. nechać, Ȇ.-ȄȌǿ. nechaś Ȋ ȋǾȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ, ȈȇȄǹǺ. nech; nechat ‘ȇȊȋǹǻȄȘȋȕ’ (ǶǪǩǸ 603–604). 8.3. ǥ. ǭǹȊȅǾȉ ǻ ǶǪǩǸ ȋǹȃǿǾ ǻȔǽǾȄȘǾȋ ȄǾȃȊǾȅȌ ȆǾȎǹȂ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȈȌȊȋȕ, ȈȌȊȃǹȂ’ ǻ ȇȉȄȇǻȊȃ., ȃȌȉȊȃ., ȋǹȅǺȇǻȊȃ. ǽȁǹȄ., Ȍȃȉ. ȆǾȎǹȂ, ȎǹȂ, ȆǾȎǹȋȁ ‘ȇȊȋǹǻȄȘȋȕ, ȈȌȊȃǹȋȕ’, ǺȄȉ. ȆǾȎǹȂ, ȆǾȎǹȏȕ, ǺȇȄǼ. ȆǾȎǹȘ ‘ǿȁǻȌ ǺǾȊȈǾȐȆȇ, ǺǾȀȀǹǺȇȋȆȇ’, ȊȄȇǻǾȆ. neháti, nehm ‘ȈǾȉǾȊȋǹǻǹȋȕ, ȇȊȋǹǻȄȘȋȕ ǻ ȈȇȃȇǾ’, ȊȄȇǻǹȏ. nechať, ȈȇȄȕȊȃ. nechać ‘ǽȇȈȌȊȃǹȋȕ’, ǻ.-ȄȌǿ. njechać, Ȇ.-ȄȌǿ. néchaś, ȈȇȄǹǺ. ńechać ‘ȈȌȊȃǹȋȕ’. Ǜȁǽȁȋ ȊǻȘȀȕ Ȋ ǺȄǼ. ȎǹȘ ‘ȈȉȇȘǻȄȘȗ ȀǹǺȇȋȌ’ (ȃǹȃ ȁ Berneker 1908–1914, 1: 382; ǶǪǩǸ I: 603 ȁ ǽȉ.), ȊȉǺ.-Ȏȇȉǻ. Ȏǹjaȋȁ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ’, ȊȄȇǻǾȆ. hájati Ȋ ȋǾȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ. ǨȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ ǥǹȎǾȃǹ ȁ ǭȉǾȆȃǾȄȘ (Fraenkel 1934–1935: 24) ȇ ȁȊȎȇǽȆȇȅ ȈȇǻǾȄȁȋ. ȆǹȃȄȇȆǾȆȁȁ *neȎaji ȇȋ *neȎovaji ȊȐȁȋǹǾȋ ȀǹȋȉȌǽȆȁȋǾȄȕȆȔȅ Ȋ ȋȇȐȃȁ ȀȉǾȆȁȘ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ, ȆǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ «ȊǻȇǾȇǺȉǹȀȆȔǾ» ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ǻ ǹȆǹȄȇǼȁȐȆȔȎ ȁȅȈǾȉǹȋȁǻȆȔȎ ȍȇȉȅǹȎ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ǻ Ȇ.-ǼȉǾȐ. £j ‘ȈȌȊȋȁ, ȈȌȊȋȕ’ ȁȀ £fej (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 3: 70). § 9. Ǜ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȋǹȋȕȘȎ Ȉȉȁ ȇǺȓȘȊȆǾȆȁȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȄǾȃȊǾȅȔ ȎǹȘȋȕ ǻȔȊȋȌȈǹǾȋ ȁ ȄǾȃȊǾȅǹ ȎǹȂȄȇ/ǼǹȂȄȇ. 9.1. ǭǹȊȅǾȉ ȎǹȂȄȇ, ȊȇǼȄǹȊȆȇ ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȇȅȌ (ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȁȂ 1911: 402), ȊȐȁȋǹǾȋ ȊǻȘȀǹȆȆȔȅ Ȋ ȎǹȘȋȕ (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 4: 216). ǫȇ ǿǾ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ ȅȇǿȆȇ ȌǻȁǽǾȋȕ ȁ ǻ ȊȄǾǽȌȗȒȁȎ ȊȋǹȋȕȘȎ, ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔȎ ǻȔȑǾ, ȈȉȘȅȇ ȁȄȁ ȃȇȊǻǾȆȆȇ ȈȇǻǾȊȋǻȌȗȒȁȎ: 9.2. Ǫȅ. 1.1.(Ǻ) – ǶǪǪǸ. 9.3. Ǫȅ. 1.2. – ǡǶǪǪǩǸ. 9.4. Ǫȅ. 6.1(ǹ) – ǶǪǩǸ. 9.5. Ǫȅ 7.1. – ǶǪǩǸ. ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ǻ ȈȉȇȏǾȊȊǾ ȊȄȇǻǹȉȆȇȂ ȇǺȉǹǺȇȋȃȁ ȊȄȇǻ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹȗȋȊȘ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȈǾȉǾȊǾȃǹȗȒȁǾȊȘ ȍǹȃȋȔ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȆǾ ȇȊȋǹǻȄȘȗȋ ȊȇȅȆǾȆȁȂ kniha.indb 219 9.4.2009 16:15:49 220 ǫǹȋȕȘȆǹ Ǥȇȁȃȇǻǹ-ǦǹȊǾȆȃȇ ǻ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȋǾȊȆȇȂ ȊǻȘȀȁ ǽǹȆȆȔȎ ȊȄȇǻ, ȆǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ ȁȎ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǾ ȇȋȄȁȐȆȇǾ ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ ȃǹȃ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȇǾ, ȋǹȃ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǾ. ǪȇǼȄǹȊȆȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȔȅ ȊȄȇǻǹȉȆȔȅ ȊȋǹȋȕȘȅ ǾȊȋȕ ȈȉȘȅȔǾ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȕȊȋǻǹ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȋȕ, ǻȇ-ȈǾȉǻȔȎ, ȅǾǿǽȇȅǾȋȆȇǾ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾ ȄǾȃȊǾȅ ȎǹȘȋȕ ȁ hájit ȁȀ Ǽǹ(Ȃ), ȋ.Ǿ. ȁȀ ȊȇȐǾȋǹȆȁȘ ȀǻȌȃȇǻ, ȈǾȉǾǽǹȗȒȁȎ ȘȀȔȃ ǼȉǹȐǾȂ, ǻȇȉȇȆȇǻ ȁ ǽȉ. ǻȁǽȇǻ Ȉȋȁȏ, ȋǾȅ ȊǹȅȔȅ ǻ ȄǾȊȌ ȊȇȀǽǹȗȒȁȎ ȑȌȅ. Ǜȇ-ǻȋȇȉȔȎ, ȇȐǾǻȁǽȆȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȉȘǽǹ ȄǾȃȊǾȅ ȇȋ ǻȔȋǾȃǹȗȒǾǼȇ ȇȋȊȗǽǹ ȅǾǿǽȇȅǾȋȆȇǼȇ ȃȇȉȆȘ *g ei-, Ȋȇ ǻȉǾȅǾȆǾȅ ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȗȒǾǼȇ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ȇȋȋǾȆȃȁ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ǼȄȌǺȇȃȇǾ ȉǹȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȃȇȋȇȉȔȎ ǽǹǾȋ ǽǻǹ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ǻ ȇǺȄǹȊȋȁ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ȀȆǹȐǾȆȁȘ: Ȋ ȇǽȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ ȃǹȃ «ȀǹȒȁȒǹȋȕ», «ǻȔȉǹȒȁǻǹȋȕ», «ȄǾȐȁȋȕ» ȁ ǽȉ., ǹ Ȋ ǽȉȌǼȇȂ – ȃǹȃ «ȃȉȁȐǹȋȕ», «ȈǾȋȕ» ȁ ǽȉ. ǧȋȊȗǽǹ ǻȔȋǾȃǹǾȋ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾ ȄǾȃȊǾȅ ǼǹȂ ȁȄȁ gaj, ȃǹȃ ȅǾȊȋȇ, ǽǹȗȒǾǾ ǿȁȀȆȕ ȈȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ Ȉȋȁȏǹȅ, ȀǹȋǾȅ ǿȁǻȇȋȆȔȅ, ǹ ȈȇȀǽȆǾǾ ȁ ȃǹȃ ȌǺǾǿȁȒǾ (ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȁ ǽȄȘ ȄȗǽǾȂ), ǹ ȋǹȃǿǾ ȅǾȊȋȇ, ǼǽǾ ȊȄȔȑȆȔ ȃȉȁȃȁ, ǹ ȈȇȀǽȆǾǾ ȁ ȈǾȆȁǾ Ȉȋȁȏ, ǿȁǻȇȋȆȔȎ, ȁ ȄȗǽǾȂ (Ȉȉȁ ȈȉȇǻǾǽǾȆȁȁ ȘȀȔȐǾȊȃȁȎ ȉȁȋȌǹȄȇǻ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȈȉȇȋǾȃǹȄȁ, ȃǹȃ ȈȉǹǻȁȄȇ, ǻ ǼȄȌǺȁ ȄǾȊǹ). Ǜ-ȋȉǾȋȕȁȎ, ȇȋȊȗǽǹ ǻȔȋǾȃǹǾȋ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȅǾȊȋǹ, ȃȇȋȇȉȇǾ ȇȎȉǹȆȘǾȋ, ȀǹȒȁȒǹǾȋ, ȁ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȊȉǾǽȊȋǻȇȅ ȇǺȇǼǹȒǾȆȁȘ, ȃȌȈȄȁ-Ȉȉȇǽǹǿȁ (ȈȄȇǽȇǻ ȄǾȊǹ ȁ ǻȇǽȔ), ǹ ȋǹȃǿǾ ȅǾȊȋȇȅ, ǼǽǾ ȉǹȊȋȌȋ ȄǾȃǹȉȊȋǻǾȆȆȔǾ ȉǹȊȋǾȆȁȘ, ȈȇȀǻȇȄȘȗȒȁǾ ǿȁȋȕ, ȁȄȁ ȇǺȄǹǽǹȗȒȁǾ ȀǹǿȁǻȄȘȗȒȁȅ ȊǻȇȂȊȋǻȇȅ. Ǫ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ ȈȇȘǻȄȘȗȋȊȘ ȄǾȃȊǾȅȔ ǼǹȂȄȇ ȁȄȁ ȎǹȂȄȇ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȋǹȃǿǾ ȊǻȘȀǹȆȔ ǻȆǹȐǹȄǾ Ȋ Ȉȋȁȏǹȅȁ, ǹ ȈȇȀǽȆǾǾ ȁ Ȋ ȈǾȐȕȗ (Ȉȇ ȈȇǽȇǺȁȗ ȍȇȉȅȔ ǾǾ ȆȌȋȉǹ), ȋǹȃ ȃǹȃ ȀǻȌȃȁ, ȁȀǽǹǻǹǾȅȔǾ Ȉȋȁȏǹȅȁ, ȇǺȉǹȀȌȗȋȊȘ ǻȆȌȋȉȁ ǼȄȇȋȃȁ, ǼȇȉȄǹ, ǹ ȇȋȊȗǽǹ ȁ ȀǻȌȃȁ, ȁȊȎȇǽȘȒȁǾ ȁȀ ȌȊȋ ȐǾȄȇǻǾȃǹ – ȊȄȇǻǹ, ǹ Ȉȉȁ ȖȅȇȏȁȘȎ – ȃȉȁȃ. ǨȇȀǽȆǾǾ, Ȋ ȉǹȀǻȁȋȁǾȅ ȘȀȔȃǹ ȈȇȘǻȄȘǾȋȊȘ ȅȆȇǿǾȊȋǻȇ ȄǾȃȊǾȅ, ȆǹȀȔǻǹȗȒȁȎ ȊȈȇȊȇǺȔ ǼȇǻȇȉǾȆȁȘ, ǹ ȄǾȃȊǾȅǹ ǼǹȘȋȕ ȀǹȃȉǾȈȄȘǾȋȊȘ Ȁǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ «ȈǾȋȕ ( ǻ ȈȉȘȅȇȅ ȁ ȈǾȉǾȆȇȊȆȇȅ ȊȅȔȊȄǾ)», ǹ ȎǹȘȋȕ ȇȊȋǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔȂ ǻǹȉȁǹȆȋ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ «ȃȉȁȐǹȋȕ». Ǫ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ǻȋȇȉǹȘ ȇȅȇȆȁȅȁȐȆǹȘ ȄǾȃȊǾȅǹ ȎǹȘȋȕ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȅȇǼȄǹ ǻȇȀȆȁȃȆȌȋȕ ȁȀ ȃǹȘȋȕ(ȊȘ), ȃǹȃ ǾǾ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔȂ ȁ ȊȃȉǾȒǾȆȆȔȂ ǻǹȉȁǹȆȋ ȁȀ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȎǹȘȋȕ (Ȋȅ. ǻȔȑǾ 1.2). ǤǾȃȊǾȅǹ ȎǹȘȋȕ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȁȅǾȄǹ ȆǾȃȇǼǽǹ ȉǹȀȄȁȐȆȇǾ ǼȉǹȍȁȐǾȊȃȇǾ ȈȇǽȇǺȁǾ ȃǹȃ ǻ ǻȁǽǾ ȄǾȃȊǾȅȔ ȎǹȘȋȕ/Ȏǹȁȋȕ, ȋǹȃ ȁ ǻ ǻȁǽǾ ǼǹȘȋȕ/Ǽǹȁȋȕ. ǡȊȎȇǽȘ ȁȎ ǻȔȑǾȁȀȄȇǿǾȆȆȇǼȇ, ȊȋǹȆȇǻȁȋȊȘ ȇȐǾǻȁǽȆȔȅ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȊȄȇǻ hájit ȁ ȎǹȘȋȕ ȁȀ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. *gei-. Ǜ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȕȊȋǻȇ ȋȇȅȌ ȅȇǿǾȋ ȈȇȊȄȌǿȁȋȕ ȋǹȃǿǾ ȇǽȁȆ ȁȀ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȎ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ǼǽǾ ȃȇȉǾȆȕ *gei- ǽǹȄ ȏǾȄȔȂ ȉȘǽ ȄǾȃȊǾȅ, ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȃȇȋȇȉȔȎ ȋǾȊȆȇ ȊǻȘȀǹȆǹ Ȋ ȈǾȉǻȁȐȆȔȅ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ǿȁȋȕ’. ǩǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇǺ ȇǽȆȇȅ ȁȀ ȘȀȔȃȇǻ ȁȉǹȆȊȃȇȂ ǼȉȌȈȈȔ, ȋ.Ǿ. ȋǹǽǿȁȃȊȃȇȅ. ǦǹȄȁȐȁǾ ǻ ȆǾȅ ȄǾȃȊǾȅ ҳǹșȋ [hajot] ‘ǿȁȀȆȕ, ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁǾ’, ҳǹșȋǺǹȎȑ [hajotbachš] ‘ǿȁǻȇȋǻȇȉȆȔȂ’, ҳǹȂǻȇȆ [hajvon] ‘ǿȁǻȇȋȆȇǾ, ȊȃȇȋȁȆǹ’, ҳǹȂǻȇȆȇȋȎȇȆǹ [hajvonotchona] ‘ȀǻǾȉȁȆǾȏ’, ҳǹȂǻȇȆȇȋȑȁȆȇȊ [hajvonotšinos] ‘ȀȇȇȄȇǼ’, ҳǹȂǻȇȆȉȇȆ [hajvonron] ‘ȈȇǼȇȆȒȁȃ Ȋȃȇȋǹ’ ȁ ǽȉ., ҳǹșȋ [hajot] ‘ȌȊǹǽȕǺǹ, ȇǼȇȉȇǿǾȆȆȔȂ ȌȐǹȊȋȇȃ ȀǾȅȄȁ Ȉȇǽ ȈȇȊǾǻȇȅ ȁȄȁ Ȉȇǽ ȍȉȌȃȋȇǻȔȅȁ ǽǾȉǾǻȕȘȅȁ’, ҳǹȂȍ [hajf] ‘ǿǹȄȃȇ, ǿǹȄȕ’, ȉǹȀǼ. ‘ȀȉȘ, ȈȇȈȌȊȋȌ, ǽǹȉȇȅ’, ǹ ȋǹȃǿǾ ȄǾȃȊǾȅ ҳǹȄȁȅ [halim] ‘ǽȇǺȉȇǽȌȑȆȔȂ, ȅȘǼȃȁȂ, ȃȇȉȇȋȃȁȂ’, ҳǹș [hajo] ȊȋȔǽ, ȀǹȊȋǾȆȐȁǻȇȊȋȕ, ȊȅȌȒǾȆȁǾ, ҳǹȄқ [halқ] ‘ǼȇȉȄȇ, ǼȄȇȋȃǹ (Ȍ ǿȁǻȇȋȆȔȎ)’ ȁ ǽȉ. ȅȇǿǾȋ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȋȕ ȇǺ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ǻȔǽǾȄǾȆȆȇǼȇ ǻ ȆȁȎ ȃȇȉȆȘ ȁȀ ȁȆǽ.-Ǿǻȉ. *gei-. kniha.indb 220 9.4.2009 16:15:50 ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȄǾȃȊǾȅ hájit ȁ ȎǹȘȋȕ ǻ ȐǾȑȊȃȇȅ ȁ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ 221 ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǡǶǪǪǩǸ: ǰǾȉȆȔȎ, Ǩ. Ǹ., ǡȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ. 1–2, ǥȇȊȃǻǹ 1994. ǣǶǪǩǸ: ǱǹȆȊȃȁȂ Ǧ. ǥ. – ǡǻǹȆȇǻ Ǜ. Ǜ. – ǱǹȆȊȃǹȘ ǫ. Ǜ., ǣȉǹȋȃȁȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǥȇȊȃǻǹ 1971. ǪǝǪǸ: ǪȄȇǻǹȉȕ ǽȉǾǻȆѧ Ǽȇ ȊȄǹǻѧ ȆȊȃǹǼȇ ѧ ȀȔȃǹ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼȓ 1899. ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȁȂ 1911: ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȁȂ, A., ǡȀȓ ȁȊȋȇȉȞȁ ȌȅǾȆȕȑȁȋǾȄȕȆȔȎȓ ȊȄȇǻȓ. ǩȌȊȊȃȞȂ ȍȁȄȇȄȇǼȁȐǾȊȃȞȂ ǻⱑ ȊȋȆȁȃ 65, 400–402. ǪǫǪǩǸ: ǪȇǻȉǾȅǾȆȆȔȂ ȋȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 2004. ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃa I–IV. ǨǾȉǾǻȇǽ Ȋ ȆǾȅ. ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ. ǶǪǩǸ: ǨȉǾȇǺȉǹǿǾȆȊȃȁȂ, Ǚ. ǜ., ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–2, ǥȇȊȃǻǹ 1910–1914. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ, Ȉȇǽ ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ (1−32), Ǚ. ǭ. ǟȌȉǹǻȄǾǻǹ (32−33–), ǥȇȊȃǻǹ 1974−2007–. Berneker 1908–1914: Berneker, E., Slavisches etymologisches Wörterbuch. 1–2, Heidelberg. Brückner 1914: Brückner, A., Die lituslavische Spracheinheit. Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung auf dem Gebiete der indogermanischen Sprachen 46, 217–239. ESJ : Machek 1997: Machek V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Fraenkel 1934–1935: Fraenkel, E., Bildung sekundärer Simplicia, namentlich durch falsche Abtrennung, aus der Komposition im Baltischen und Slavischen. Slavia 13, 1–29. Il’jinskij 1907: Il’jinskij, G., Der Spirant v vor o aus idg. ə im Urslavischen. Archiv für slavische Philologie 29, 161–169. Kozlovskij 1888: Kozlovskij, I., Zur Geschichte des slavischen Consonantismus. Archiv für slavische Philologie 11, 383–395. Machek 1924: Machek, V., P ísp vky etymologické. Listy ﬁlologické 51, 240–244. Pedersen 1895: Pedersen, H., Das indogermanische s im Slavischen. Indogermanische Forschungen 5, 33–87. SP: S ownik pras owiański. Red. F. S awski, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1974–. To etymology of lexemes hajit and ȎaȘȋȕ in the Czech and Russian languages The history of words hajit and ȎǹȘȋȕ in Russian and Czech languages shows, that the given problem till now remains unresolved. Relationship of the given languages speciﬁes similarity of their internal and external maintenance. In Czech etymology V. Machek deduces an origin of a word hájit from a lexeme háj ‘a small wood, a grove’ which etymology conducts to the IE *g ei-, given a lexeme žiti. In Russian etymology A. G. Preobrazhenskiy connects to ﬁnd fault with ȎǹȂȄȇ, the impudent person and old Ǽȇȁȋȕ. Black sees communication between to ﬁnd fault, old ȃǹȘȋȕ and ȎǹȂȄȇ. Vasmer kniha.indb 221 9.4.2009 16:15:50 222 ǫǹȋȕȘȆǹ Ǥȇȁȃȇǻǹ-ǦǹȊǾȆȃȇ allocates two homonyms to ﬁnd fault, one of which occurs from kajati, and second of *nexaji *nexovaji. Conﬁrming to the theory of an origin of words hájit and ȎǹȘȋȕ from the IE *g ei- one of modern Iranian languages – Tadjik can serve – where the given root has given derivatives which value is directly connected on the one hand with value ‘to live’: ҳǹșȋ [hajot] ‘a life, existence’, ҳǹșȋǺǹȎȑ [hajotbaȎs] ‘life-giving’, ҳǹȂǻȇȆ [hajvon] ‘an animal, cattle’, ҳǹȂǻȇȆȇȋȎȇȆǹ [hajvonotȎona] ‘a menagerie’, ҳǹȂǻȇȆȇȋȑȁȆȇȊ [hajvonotsinos] ‘the zoologist’, ҳǹȂǻȇȆȉȇȆ [hajvonron] ‘the drover of cattle’, etc., and on the other hand the value which has developed from it ‘to protect’ ҳǹșȋ [hajot] ‘the manor, the fenced site of the ground under crop or under fruit trees’, ҳǹȂȍ [hajf] ‘it is a pity, it is a pity’, ‘in vain, in vain, gift’. Filozoﬁcká fakulta, Univerzita Karlova nám. J. Palacha 2, 11638 Praha 1, eská republika loikova@mail.ru kniha.indb 222 9.4.2009 16:15:50 .- . brhny, -a, - o ‘ ’ ǝȉ.-ȊǾȉǺ. brhny ǻȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ ȇǽȆǹǿǽȔ ǻ ǽȉǾǻȆǾȊǾȉǺȊȃȇȅ ȊȄȇǻǹȉǾ ǝǹȆȁȐȁȐǹ. ǩǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇ ǹȉǾȆǼǾ ǽǹȉȊȋǻǾȆȆȇȂ ǼȉǹȅȇȋȔ ȅȇȆǹȊȋȔȉȗ Ǫǻ. ǙȉȎǹȆǼǾȄǹ ǥȁȎǹȁȄǹ ǻ ǞȉȌȊǹȄȁȅǾ, ȁȀǽǹȆȆȇȂ 2 ȁȗȆȘ 1358 ǻ ǨȉȁȀȉǾȆǾ ȊǾȉǺȊȃȁȅ ȏǹȉǾȅ ǬȉȇȑǾȅ. ǫǹȅ ȐȁȋǹǾȋȊȘ: Xriste boje naùy … wty prysti syzdavy naùe brhno thlo (MS 166). Ǜ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁȎ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ ȏǾȉȃȇǻȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǾ brynyny ȈǾȉǾǽǹȗȒǾǾ Ǽȉ. πƱƻƹƽƿǁ, Ȋȉ. brynynoe thlo ‘πƱƻƹƽƿƽ ώƼα’ ǻ ǫȉȁȇǽȁ XIII ǻ., thlo bryneno ‘ ώƼα πƱƻƹƽƿƽ’ ǻ ǣȆȁǼǾ ǡȇǻǹ XIII 12 (ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1912). ǪȄǾǽȇǻǹȋǾȄȆȇ, brhny ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǻǹȉȁǹȆȋȇȅ ȇȋ brynyny, ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȅ ȇȋ ȊȋȊȄ. bryna, brynyö ‘πƷƻόǁ’.1 ǛȇȈȉǾȃȁ ǼǹȈǹȃȊȆȇȅȌ ȎǹȉǹȃȋǾȉȌ ȊȄȇǻǹ Ȉȉȁ ȃǹȃȇȅ ȆǾȄȕȀȘ ȁȊȃȄȗȐȁȋȕ, Ȑȋȇ ǽǹȆȆǹȘ ȊȄȇǻȇȍȇȉȅǹ ǻȇȀȆȁȃȄǹ ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ȇȑȁǺȃȁ ȈǾȉǾȈȁȊȐȁȃǹ,2 ǾǾ ǽȇ ȊȁȎ Ȉȇȉ ǻ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǾ Ȉȇ ȅǾȆȕȑǾȂ ȅǾȉǾ ǽǻǹ ȉǹȀǹ ȇǺȊȌǿǽǹȄȁ ȃǹȃ ȉǾǹȄȕȆȔȂ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁȂ ǻǹȉȁǹȆȋ; ȃ Ȗȋȁȅ ȈȇȈȔȋȃǹȅ ǾȒǾ ǻǾȉȆǾȅȊȘ. Ǩȉǹǻǽǹ, ȊȄȇǻǹȉȕ ǝǹȆȁȐȁȐǹ ȇȋȅǾȐǹǾȋ ȁ ȋȇȈȇȆȁȅ Brhna, ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆȔȂ 1220, ȃȇȋȇȉȔȂ, Ȉȇ ǻȁǽȁȅȇȅȌ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȊȌǺȊȋǹȆȋȁǻȁȉȇǻǹȆȆȔȂ ǿǾȆȊȃȁȂ ȉȇǽ ȋȇǼȇ ǿǾ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ, ǺȄǹǼȇǽǹȉȘ ȃȇȋȇȉȇȅȌ ȇȆȇ ȃǹȃ ǺȌǽȋȇ ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȄȇ ǺȔ Ȋǻȇȗ ȉǾǹȄȕȆȇȊȋȕ. ǣ ȊȇǿǹȄǾȆȁȗ, Ȗȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȋȇǿǾ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǼǹȈǹȃȊȇȅ, ȆǾ ȊȇȎȉǹȆȁǻȑȁȅȊȘ ǽȇ ȆǹȑȁȎ ǽȆǾȂ, ȋǹȃ Ȑȋȇ ȁ ǻ ǾǼȇ ȈȇǽȄȁȆȆȇȊȋȁ ȅȇǿȆȇ ȊȇȅȆǾǻǹȋȕȊȘ.3 ǛȊǾ-ȋǹȃȁ, Ȑȋȇ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ǽȉǾǻȆǾȊǾȉǺȊȃȁȎ ǽǹȆȆȔȎ, ǽǾȄȇ Ȋȋȇȁȋ ȊȇǻȊǾȅ ȁȆǹȐǾ. ǪȄȇǻǹȉȕ ǝǹȆȁȐȁȐǹ ǽǹȄǾȃȇ ȆǾ ȁȊȐǾȉȈȔǻǹǾȋ ǽȉǾǻȆǾȊǾȉǺȊȃȁǾ ȈǹȅȘȋȆȁȃȁ; ȅǾǿǽȌ ȈȉȇȐȁȅ, ǻ ȆǾȅ ȆǾ ȇȎǻǹȐǾȆȔ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ ȑǾȊȋȁȋȇȅȆȇǼȇ ȊȇǺȉǹȆȁȘ ǽȉǾǻȆǾȊǾȉǺȊȃȁȎ ȀǹȈȁȊǾȂ ȁ ȆǹǽȈȁȊǾȂ (ǠǦ), ȃ ȃȇȋȇȉȇȅȌ ȊȄȇǻȇȌȃǹȀǹȋǾȄȘ Ȉȇȃǹ ȆǾȋ. Ǜ ȁȋȇǼǾ Ȇǹȅȁ ȈȉȇǻǾǽǾȆȆȇǼȇ ȇǺȔȊȃǹ ȇȃǹȀǹȄȇȊȕ, Ȑȋȇ ǻ Ȗȋȇȅ ȊȇǺȉǹȆȁȁ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǾ brhny, brhn(y)ny ǽȇǻȇȄȕȆȇ Ȏȇȉȇȑȇ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȇ. Ǩȉǹǻǽǹ, ȁȊȃȄȗȐȁȋǾȄȕȆȇ ǻ ȋǾȃȊȋǹȎ ȈȁȊǹȆȆȔȎ ȊǾȉǺȊȃȇȂ ȉǾǽǹȃȏȁǾȂ ȏǾȉȃȇǻȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ, ǹ ǻ ǺȇȄȕȑȁȆȊȋǻǾ ȊȄȌȐǹǾǻ ǻ ȍȇȉȅȌȄǹȎ ȀǹȈȁȊǾȂ ȈǾȉǾȈȁȊȐȁȃȇǻ ȁȀǻȁȆȘȗȒȁȎȊȘ, Ȑȋȇ ȈȁȊǹȄ ȆǾ ǝȌȎ ǪǻȘȋȇȂ, ǹ ǺȉǾȆȆǹȘ ȉȌȃǹ, Ȑȋȇ ȈȁȊǹȆȇ ǺȉǾȆȆȇȂ ȉȌȃȇȂ, ȁ ȋ.Ȉ. ǭȇȉȅǹ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ brynn-, ȈȇȄȆȇȊȋȕȗ ȇȋȊȌȊȋǻȌȗȒǹȘ ǻ ȊȄȇǻǹȉǾ ǝǹȆȁȐȁȐǹ (Ȁǹ ȁȊȃȄȗȐǾȆȁǾȅ ȋȇȈȇȆȁȅǹ Brynyniqa, ȇ ȃȇȋȇȉȇȅ ȉǾȐȕ ǺȌǽǾȋ ȁǽȋȁ ȆȁǿǾ), ǻ ȊȇǺȉǹȆȁȁ ǪȋȇȘȆȇǻȁȐǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ ȇǽȆǹǿǽȔ, ǹ ȁȅǾȆȆȇ ǻ ȇǽȆȇȂ ȆǾ ȊǾȉǺȊȃȇȂ, ǹ ǺȇȄ1 2 3 kniha.indb 223 ǯǾȂȋȄȁȆ (1986: 70) ȇȈȉǾǽǾȄȘǾȋ ȊȄȇǻȇ bryni« ȃǹȃ «ȇȎȉȁǽȊȃȇǾ Ȉȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȗ» ȆǹȈȉȇȋȁǻ ȈȉǾȊȄǹǻȊȃȇǼȇ ȊȁȆȇȆȁȅǹ kal¢. Ǫȉ. ȆȁǿǾ Ȉȉȁȅ. 20. Ƕȋǹ Ǽȉǹȅȇȋǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȈȇȋǻǾȉǿǽǾȆȁǾȅ ǼȉǹȅȇȋȔ ȁȀǽǹȆȆȇȂ ȇȋȏǾȅ Ǭȉȇȑǹ ǪȋǾȍǹȆȇȅ ǝȌȑǹȆȇȅ (MS 133 ȁ ǽ.), ǻ ȃȇȋȇȉȇȂ ǻȈȉȇȐǾȅ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȒǾȂ ȍȇȉȅȌȄȁȉȇǻȃȁ ȆǾȋ. MS 11; ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇ ȌȐȉǾǽȁȋǾȄȕȆȇȂ ǼȉǹȅȇȋǾ ȅȇȆǹȊȋȔȉȘ ǟȁȐȁ, ȊȇȎȉǹȆȁǻȑǾȂȊȘ ȋȇȄȕȃȇ ǻ ȈǾȉǾȈȁȊȁ Ȇǹ ȊȋǾȆǾ Ȏȉǹȅǹ; ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ǻ ȆǾȂ ȌȈȇȅȁȆaǾȋȊȘ ȁ ǽǾȉǾǻȆȘ Brhëna, ȃȇȋȇȉǹȘ ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ ǽȇ ȊȁȎ Ȉȇȉ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ, Ȑȋȇ ǻ ȈȇǽȄȁȆȆȁȃǾ ǻȅǾȊȋȇ Ribyniqa i sy vyshmi wbyrùymi i sy Brhnovy ȊȋȇȘȄȇ *sy Brhënovy, ȎȇȋȘ ȁ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ ȆǾȘȊȆȔ. ǝȉȌǼȁǾ ǻȇȀȅȇǿȆȔǾ ȇȋȉǹǿǾȆȁȘ ȇȊȆȇǻȔ *brěn- ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȋȇȈȇȆȁȅȁȁ ȉǹȊȊȅȇȋȉȁȅ ȆȁǿǾ. 9.4.2009 16:15:51 224 ǙȄǾȃȊǹȆǽǹȉ Ǥȇȅǹ ǼǹȉȊȃȇȂ ȉȌȃȇȈȁȊȁ ȃȇȆȏǹ XIV ǻ. (10027ȇ). Ǜ ȇȊȋǹȄȕȆȔȎ 57 ȈȉȁȅǾȉax ȐǾȉǾǽȌȗȋȊȘ ȍȇȉȅȔ Ȋ ȘȋǾȅ ȁ Ȋ Ǿ, ǹ ǻȆȌȋȉȁ ȃǹǿǽȇȂ ȁȀ ǽǻȌȎ ǼȉȌȈȈ ȋǾ Ȋ ȌǽǻȇǾȆȆȔȅ ȁ Ȋ ȇǽȆȁȅ Ȇ. ǩǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ Ȉȇ ȊȋȇȄǾȋȁȘȅ ȊȄǾǽȌȗȒǾǾ: XIII–XIV ǻ.: brenyn- ǠǦ 4187ȇ; XV ǻ.: brhnn- 229ȇ = 6116o; XVI ǻ.: brhnn- 451ȇ; 481ȇ; 539ȇ; 569ȇ; 580ȇ; 616ȇ; 628ȇ; 743ȇ; 5598ȇ; brhn- 484ȇ; 568ȇ; 613ȇ; 6316o; 6337ȇ; brenn- 549ȇ; 672ȇ; 738ȇ; 875ȇ; 5599ȇ; 6384ȇ; bren- 663ȇ; 6359ȇ; XVII ǻ.: brhnn- 938ȇ; 958ȇ; 1043ȇ; 1051ȇ; 1192ȇ; 1303ȇ; 1539ȇ; 2054ȇ; 5633ȇ; brhn- 1176ȇ; 1795ȇ; brenn- 1111ȇ; 1433ȇ; 1637ȇ; 1825ȇ; 1840ȇ; 2054ȇ; bren- 982ȇ; 1788ȇ; 2025ȇ; XVIII ǻ.: brhnn- 2165ȇ; 2623ȇ; brhn- 2080ȇ bis; 2149ȇ; 2982ȇ; brenn- 2450ȇ; 2762ȇ; 2919ȇ; 3024ȇ; 3044ȇ; bren- 2910ȇ; 2952ȇ. ǡȋǹȃ, ǻ ȋǾȐǾȆȁȁ ȏǾȄȇǼȇ ȈǾȉȁȇǽǹ ȈȉǾȇǺȄǹǽǹȗȋ ȍȇȉȅȔ Ȋ h (32) Ȇǹǽ ȋǾȅȁ Ȋ e (25), ǹ ȋǾ Ȋ -nn-, -nʼn- (39), Ȇǹǽ ȋǾȅȁ Ȋ -n- (18). ǰȋȇ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ȊȌȒǾȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇǼȇ Ȇǹ *-ȕje, ȇȆȇ ǻ ǠǦ ȋȇȄȕȃȇ ǽǻǹǿǽȔ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȇ, ȇǺǹ ȉǹȀǹ ǻ ȍȇȉȅǾ brenïe (97ȇ ȁȀ ȇȃ. 1350 Ǽ.; 663ȇ ȁȀ 1567 Ǽ.), Ȇȇ ǽȇȈȇȄȆȁȋǾȄȕȆȇ ȌȃǹǿǾȅ, Ȑȋȇ ȊȇǼȄǹȊȆȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅ ǽȄȘ ǪǪǩǒ ȄȗǺǾȀȆȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȔȅ Ȇǹȅ ȃȇȄȄǾǼȇȂ ȅȉ Ǜȁȃȋȇȉȇȅ ǪǹǻȁȐǾȅ, ȊȄȇǻȇȍȇȉȅǹ brhniö ǻȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ȋȉȁ ȉǹȀǹ ǻ ȋǹȃ ȆǹȀȔǻǹǾȅȇȅ ǾǻǹȆǼǾȄȁȁ ǚȇǼǽǹȆǹ Ȋ ȃȇȆȏǹ XIII ȁȄȁ Ȋ ȆǹȐǹȄǹ XIV ǻǾȃǹ, ȈǾȉǾǽǹȘ, ǻ ǡȇ. 9, 6 bis ȁ 9, 11, Ǽȉ. phlÒj (Ȋȋȉ. 205b ȉȌȃȇȈȁȊȁ). Ǧǹ ȊȄǾǽȌȗȒǾȂ ȊȋȉǹȆȁȏǾ 206ǹ ȋȇ ǿǾ ǼȉǾȐǾȊȃȇǾ ȊȄȇǻȇ ȈǾȉǾǽǹǾȋȊȘ ǽǻǹ ȉǹȀǹ ȏǾȉȃȇǻȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȇȉȅȇȂ bryniö (ǡȇ. 9, 14, 15). Ǜ ȊȋǹȉȇȈǾȐǹȋȆȇȅ «ǩȌȘȆȊȃȇȅ» ǾǻǹȆǼǾȄȁȁ ȁȀ 1537 Ǽ. Ȇǹ ȋǾȎ ǿǾ ȅǾȊȋǹȎ ȇǽȆǹǿǽȔ Ȋȋȇȁȋ brenïe ǹ ȋȉȁǿǽȔ – brhnïe. ǧȈȁȊǹȆȆǹȘ ȊȁȋȌǹȏȁȘ ȈȇǽǽǹǾȋȊȘ ǽǻȌȅ ȋȇȄȃȇǻǹȆȁȘȅ: ȄȁǺȇ ȊǾȉǺȊȃȁǾ ȈǾȉǾȈȁȊȐȁȃȁ Ȉȇ ȃǹȃȇȂ-ȋȇ ȈȉȁȐȁȆǾ (ȊȅǾȑǾȆȁǾ ǺȌȃǻ; ǼȁȈǾȉȃȇȉȉǾȃȏȁȘ) ǻ ȆǾȀȆǹȃȇȅȇȅ ȁȅ ȏǾȉȃȇǻȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȊȄȇǻǾ ȀǹȅǾȒǹȄȁ ǺȌȃǻȌ y ȁȄȁ e ȘǻȄȘȗȒǾǾȊȘ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋȇȅ ǾǼȇ ǻȇȃǹȄȁȀǹȏȁȁ Ȋ h, ȄȁǺȇ ȇȆȁ ȊȄǾǽȇǻǹȄȁ ȊǻȇǾȅȌ ȘȀȔȃȇǻȇȅȌ ȐȌǻȊȋǻȌ, ȋǹȃ ȃǹȃ ǻ ȁȎ ǼȇǻȇȉǾ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȄȁ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁǾ ȍȇȉȅȔ Ȇǹ *brěn-, ǹ ȍȇȉȅǹ bren- ǻ ȋȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȇǺȓȘȊȆȘȄǹȊȕ ǺȔ ȖȃǹǻȊȃȁȅ ȉǾȍȄǾȃȊȇȅ ȘȋȘ.4 ǨǾȉǻȇǾ ȇǺȓȘȊȆǾȆȁǾ ȀǻȌȐȁȋ ȆǾ ȊȄȁȑȃȇȅ ȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȇ ȁȀ-Ȁǹ ȅȆȇǼȇȐȁȊȄǾȆȆȇȊȋȁ ȊȄȌȐǹǾǻ Ȇǹ ȈȉȇȋȘǿǾȆȁȁ ȈȘȋȁ ȊȋȇȄǾȋȁȂ ȁ ȈȇȐȋȁ ȈȇȄȆȇǼȇ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁȘ ȍȇȉȅȔ bryn-, Ȇȇ ȉǾȑȁȋǾȄȕȆȇ ȇȋǺȉȇȊȁȋȕ ǾǼȇ ȆǾȄȕȀȘ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȈȉȘȅȇǼȇ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȕȊȋǻǹ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȊȄȇǻȇȍȇȉȅȔ Ȋ ȘȋǾȅ ǻ ǽȉǾǻȆǾȊǾȉǺȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȆǾȋ. ǫǾȅ ȆǾ ȅǾȆǾǾ ȃ ǻȔȑǾȌȈȇȅȘȆȌȋȇȅȌ ȋȇȈȇȆȁȅȌ Brhna ǻ ǟȁȐȊȃȇȂ ǼȉǹȅȇȋǾ ȅȇǿȆȇ ȈȉȁȐȁȊȄȁȋȕ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ǽȉȌǼȁȎ ȁȅǾȆ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȔȎ ǻȇȀǻȇǽȁȅȔȎ, Ȋ ǺȇȄȕȑǾȂ ȁȄȁ ȅǾȆȕȑǾȂ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȕȗ, ȃ ȋȇȂ ǿǾ ȊǹȅȇȂ ȇȊȆȇǻǾ. ǚȉȁȆǹ, ȇǽȆȇ ȁȀ ȁȅǾȆ ȉǾȃȁ ǫȉǾǺȁǿǹȋ ǻ ȀǹȈǹǽȆȇȂ ǜǾȉȏǾǼȇǻȁȆǾ, ȅȇǼȄȇ ǺȔ, Ȇǹ ǽǹȆȆȇȂ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȈȇȐǻǾ, ȈȉȇǽȇȄǿǹȋȕ *ǚȉⱑ Ȇǹ, Ȇȇ ǻ ȖȋȁȎ ȃȉǹȘȎ ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ ȁ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȂ ȋǾȉȅȁȆ ǺȉȁȆǹ ‘ȃȉȌȐǹ, ȊȋȉǾȅȆȁȆǹ, (ȃȉȌȋȇȂ) ǺǾȉǾǼ; ǻǹȄ; ȌȒǾȄȕǾ; ǺǾȊȈȄȇǽȆǹȘ ȀǾȅȄȘ’, ȊȈȇȉȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ. ǡȊȎȇǽȘ ȁȀ ȈǾȉǻȁȐȆȇȂ ȍȇȉȅȔ *brȓnȕje ‘ǼȉȘȀȕ’, Ǳȗȏ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȄ ȀǽǾȊȕ ȈȉȇǽȄǾȆȆȌȗ ȊȋȌȈǾȆȕ *bryna, ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ Ǫȃȇȃ ǽȇȈȌȊȃǹȄ ȖȋȌ ȊǻȘȀȕ ȋȇȄȕȃȇ ǽȄȘ ȁȀȇȄȁȉȇǻǹȆȆȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǼȉȘȀȕ, ǺȇȄȇȋȇ; ȀǾȅȄȘ Ȉȇǽ ȊȆǾǼȇȅ, ǼǽǾ ǽȇȉȇǼȁ ǺȇȄȇȋȁȊȋȔ’ (RJA), ȈȇǽȇȀȉǾǻǹȘ, Ȑȋȇ ȊȄȇǻȇ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȘȎ ȘǻȄȘǾȋ4 kniha.indb 224 ǫȇȋ ǿǾ ȈǾȉǾȈȁȊȐȁȃ ǪȁȅȇȆ ȈȁȑǾȋ ǻ 1562 ȁ 1567 Ǽ. brhna (ǠǦ 6316ȇ, 6337ȇ), ǹ ǻ 1571 brena (6359ȇ); ǻ ȇǽȆȇȂ ȁ ȋȇȂ ǿǾ ȀǹȈȁȊȁ ȁȀ 1699 Ǽ. (2054ȇ) ȆǹȎȇǽȁȅ ȁ brennoü r$koü ȁ r$ka brhnnaa. 9.4.2009 16:15:51 ǝȉ.-ȊǾȉǺ. brhny, -a, -o ‘ǺȉǾȆȆȔȂ’ 225 ȊȘ «ȁȄȄȁȉȊȃȇ-ȍȉǹȃȁȂȊȃȁȅ ȇȊȋǹȋȃȇȅ», ȇǽȆȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ Ȋ ǹȄǺ. brinë ‘ȉǾǺȉȇ; ȃȉȌȋȁȀȆǹ; ǻȇȀǻȔȑǾȆȆȇȊȋ; ǺǾȉǾǼ’ (Skok 1971–1974, I: 211). ǫȉȌǺǹȐǾǻ ǻ ǶǪǪǸ (3: 30–31) ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȌǾȋ – Ȉȉǹǻǽǹ, Ȋ ǻȇȈȉȇȊȁȋǾȄȕȆȔȅ ȀȆǹȃȇȅ – ȈȉǹȊȄ. *brina ȃǹȃ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ Ȋ ȊȌȍȍ. -ina ȇȋ *briti, ȃ ȃȇȋȇȉȇȅȌ ȃȉȇȅǾ ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ǺȉùȆǹ ‘ȃȇȀȕȘ ǻȇȄȆǹ, ȑǾȉȊȋȕ’ ȁ ȌȃȉǹȁȆȊȃȇǼȇ ǽȁǹȄ. (ȈȇȄǾȊȊ.) ǺȉùȆǽǹ ‘ȁȆȊȋȉȌȅǾȆȋ ǽȄȘ ǺȁȋȕȘ ȑǾȉȊȋȁ’, ǻȇȀǻȇǽȁȋ ȁ Ȋ.-Ȏ. ǺȉȆǹ, ȌȃǹȀȔǻǹȘ, Ȑȋȇ «ȀȆǹȐ(ǾȆȁȘ) ‘ȃȉǹȂ, ǺǾȉǾǼ’ ȁ ȋ.Ȉ. ȅȇǼȄȁ ȉǹȀǻȁȋȕȊȘ ȁȀ ȈȉǾǽȑǾȊȋǻȌȗȒǾǼȇ ‘ȉǾȀǹȋȕ, ȇȊȋȉȔȂ’», Ȇȇ ȊȉǹȀȌ ȈȉȁȀȆǹǻǹȘ, Ȑȋȇ «ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁǾ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ ǻ ȉȇȄȁ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȇǼȇ ȋǾȉȅȁȆǹ ȁ ǺȄȁȀȇȊȋȕ» Ȋ ǹȄǺǹȆȊȃȁȅ ȊȄȇǻȇȅ «ȀǹȊȋǹǻȄȘȗȋ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȋȕ ȀǽǾȊȕ ǻȇȀȅȇǿȆȇǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȁȀ ǹȄǺ(ǹȆȊȃȇǼȇ) ȁȄȁ ȈȉǾǽȑǾȊȋǻȌȗȒǾǼȇ ǾȅȌ ȁȄȄȁȉ(ȊȃȇǼȇ)». Ǧǹȅ ȃǹǿǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ǻ ǺȇȄȕȑȁȆȊȋǻǾ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǺȉȁȆǹ/ǺȉȁȢǹ ȆǾȇȋǽǾȄȁȅȇ ȇȋ ǹȉǾǹȄȕȆȇ ȊȇǻȈǹǽǹȗȒǾǼȇ ǺȉȆǹ, ǺȉȆȇ, ǹ ȋȇ ȇȋ ǺȉǻȆȇ; ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇ ȉǹȀǻǾȋǻȄǾȆȆȇȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȇȂ ȊǾȅȕǾ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ȋǹȃ Ȑȋȇ ǹȄǺǹȆȊȃȇǾ ȊȄȇǻȇ Ȉȇ ǻȊǾȂ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȁ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȊȄǹǻȁȀȅȇȅ.5 ǛȇȀȅȇǿȆȔȅ ȊȄȌȐǹǾȅ *brěn- ǻ ȋȇȈȇȆȁȅȁȁ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȁ ȁȅȘ ǽǾȉǾǻȆȁ ǻ ȗǼȇ-ǻȇȊȋȇȐȆȇȂ ǪǾȉǺȁȁ ȆǾǽǹȄǾȃȇ ȇȋ Ǧȁȑǹ ǚȉǾȆȁȏǹ, Ȇȇ ǾȊȋȕ ȐǾȋȔȉǾ ǽȉȌǼȁȎ ǚȉǾȆȁȏȔ, ǽǻǾ ǻ ǚȇȄǼǹȉȁȁ (ǨȄǾǻǾȆ, ǪȁȄȁȊȋȉ), Ȉȇ ȇǽȆoȂ ǻ ǥǹȃǾǽȇȆȁȁ (ǫǾȋȇǻȇ) ȁ ǻ ǜȉǾȏȁȁ (ơπǀεƽƲ α), ȃȇȋȇȉȔǾ ǻȇȀǻȇǽȘȋȊȘ ȃ *Brȕnȕnica,6 ȋǹȃ Ȑȋȇ ȁ ǽȄȘ ȊǾȉǺȊȃȇǼȇ ȋȇȈȇȆȁȅǹ ȆǾȄȕȀȘ ȁȊȃȄȗȐȁȋȕ ȋǹȃȌȗ ȈȉǹȍȇȉȅȌ, ȎȇȋȘ ȁȀ ȆǾȂ Ȇǹ ȖȋȇȂ ȈȇȐǻǾ, ǼǽǾ *ȕ, ȓ ȆȇȉȅǹȄȕȆȇ ȉǾȀȌȄȋȁȉȌȗȋ ǻ ə, ȇǿȁǽǹȄȁ ǺȔ *ǚȉȆȁȏǹ. Ǫȇ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ǾȊȄȁ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. brhniö, brhny(ny) ȈȉȁȀȆǹȋȕ ȉǾǹȄȕȆȔȅȁ ȍȇȉȅǹȅȁ, ǹ ȆǾ «ȈȉȁȀȉǹȐȆȔȅȁ ȊȄȇǻǹȅȁ» (Ghostwords), ȆǾȋ ȍȇȉȅǹȄȕȆȔȎ ȈȉǾȈȘȋȊȋǻȁȂ ǻȇȀǻǾȊȋȁ ǻȊǾȎ ȈȘȋȕ ǚȉǾȆȁȏ, ǻȅǾȊȋǾ Ȋ ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ǺȉǾȆề ‘ǼȉȘȀȕ’ (Ȋȅ. ȆȁǿǾ), ȃ *brěn-. ǤȗǺȇȈȁȋǾȆ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ ȁ ȊȉǾǽȆǾǻǾȃȇǻȔȂ ȋȇȈȇȆȁȅ Brennum, Breno, ȃǹȃ ǻ ȄǹȋȁȆȊȃȁȎ ȁ ȁȋǹȄȕȘȆȊȃȁȎ ǽȇȃȌȅǾȆȋǹȎ ǽȌǺȉȇǻȆȁȏȃȇǼȇ ǹȉȎȁǻǹ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ ȆǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ȈȄȇǽȇȉȇǽȆǹȘ ǽȇȄȁȆǹ Ȇǹ ȊǾǻǾȉ ȇȋ ǝȌǺȉȇǻȆȁȃǹ, ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ ǻ Ȉȇ-ȊǾȉǺȊȃȁ ȈȁȊǹȆȆȔȎ ǹȃȋǹȎ ȇȆǹ ȌȈȇȅȁȆǹǾȋȊȘ Ȉȇǽ ȁȅǾȆǾȅ Jrynovniqa; ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǾ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ǾǾ ǟȌȈǹ ǽȌǺȉȇǻǹȐȃǹ. Ǜ ȃȇȆȏǾ ǽȇȄȁȆȔ, Ȇǹ ǺǾȉǾǼȌ ȅȇȉȘ, ȉǹȊȈȇȄȇǿǾȆǹ ǽǾȉǾǻȆȘ ǪȉǾǺȉǾȆȇ, ȁȅȘ ȃȇȋȇȉȇȂ ǻȇȀȆȁȃȄȇ ȆǹȉȇǽȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁǾȂ ȁȀ ȊȉǾǽȆǾȄǹȋȁȆȊȃȇǼȇ Subbrennum (Jire ek 1879: 217). Ǧǹ ȈǾȉǻȔȂ ǻȀǼȄȘǽ – ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȆǾȊȄaǻȘȆȊȃȇǾ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȅǾȊȋȆȔǾ ȊȄǹǻȘȆǾ ȁȅ ȆǾ ȈȇȄȕȀȇǻǹȄȁȊȕ ȁ ǾǼȇ ȆǾ ȈȇȆȁȅǹȄȁ; ǢȁȉǾȐǾȃȇȅ ȁ Ǫȃȇȃȇȅ ǻȔȊȃǹȀǹȆȇ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ ȇ ǾǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇȅ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȁ.7 Ǧȇ ǾȊȄȁ ȁȋǹȄȕȘȆȊȃȇǾ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ǹǽȉȁǹȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȇȊȋȉȇǻǹ Ǯǻǹȉ Lésina ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆȔȅ ȈȉȇǽȇȄǿǾȆȁǾȅ ǾǼȇ ǽȉǾǻȆǾǼȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȁȅǾȆȁ *Lěsȕna,8 ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ Ȋ.-Ȏ. Ǯǻǹȉ ȈȉȇǽȇȄǿǹǾȋ ǽȉǾǻȆǾǼȉǾȐǾȊȃȇǾ Φάǀƿǁ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ, Ȑȋȇ ȁ Brennum, Breno ȇȋ5 6 7 8 kniha.indb 225 ǝȄȘ ȌȋǻǾȉǿǽǾȆȁȘ ȇ ȁȄȄȁȉȁȂȊȃȇȅ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȁ ȊȄȇǻǹ ȊȊȔȄǹȗȋȊȘ Ȇǹ ȅǾȊȊǹȈȊȃȁǾ ǼȄȇȊȊȔ ǻ ȊȄȇǻǹȉǾ ǜǾȊȁȎȁȘ bršndon : œlafon, bršntion : ¹ kefal¾ toà ™l£fou, Ȋȉ. Orel 1998: 37, Ȋ ȌȃǹȀȔǻǹȆȁǾȅ Ȇǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȌȗ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕ ȉǹȀǻȁȋȁȘ «ȉȇǼ» > «ȌǼȇȄ» ǻ ȊȄǹǻ. *rogȓ. Ǫȉ. ǪȋǹȆȃȇǻȊȃǹ 2001: 61 (ȌȃǹȀȔǻǹǾȋ Ȇǹ ȋȇȈȇȆȁȅ ǚȉȆúȏǹ Ȍ ǨȉȇǺȁȑȋȁȈǹ); Vasmer 1941: 43. ǢȁȉǾȐǾȃ ȊȉǹǻȆȁǻǹȄ ǾǼȇ Ȋ ȋȇȈȇȆȁȅǹȅȁ Breno ǻ ȊǾǻǾȉȆȇȂ ǡȋǹȄȁȁ, Brienne, Ȅǹȋ. Brenna ǻ ǭȉǹȆȏȁȁ, ǼȁǽȉȇȆȁȅȇȅ Brenno ǻ ǱǻǾȂȏǹȉȁȁ (Jire ek 1901: 69); Ǫȃȇȃ ǻ ȊǻȇǾȅ ȊȄȇǻǹȉǾ ȈȇȅǾȊȋȁȄ ǾǼȇ Ȉȇǽ ȊȄȇǻȇ brinje ‘ȅȇǿǿǾǻǾȄȇǻȔǾ ȘǼȇǽȔ’, ǽȄȘ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȋȇǿǾ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋ ǽȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ (Skok 1971–1974, I: 211). Liesena ǻ ȀǹȈȁȊȘȎ XI ȊȋȇȄǾȋȁȘ. ǶȋȌ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȗ ǢȁȉǾȐǾȃǹ (1901, I: 239) Ǫȃȇȃ ȇǽȇǺȉȘǾȋ ǻ ȊǻȇǾȂ ȋȇȈȇȆȁȅȁȐǾȊȃȇȂ ȅȇȆȇǼȉǹȍȁȁ (Skok 1950: 182 ȁ ǽ.) ȁ ǻ ȊȋǹȋȕǾ lijes ȊǻȇǾǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ (Skok 1971–1974, II: 298), ǹ Ȇǹ ǽȉȌǼȇȅ ȅǾȊȋǾ s.v. Hvar (I: 697) ȃǹȃ ǺȌǽȋȇ ȇȊȈǹȉȔǻǹǾȋ ee ǻ ȈȇȄȕȀȌ ȆǾȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȇǼȇ 9.4.2009 16:15:51 226 ǙȄǾȃȊǹȆǽǹȉ Ǥȇȅǹ ȉǹǿǹǾȋ ȃǹȃȇǾ-ȋȇ ȉǹȆȆǾȊȉǾǽȆeǻǾȃȇǻȇǾ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȆǹȀǻǹȆȁǾ, ǻȔȋǾȊȆǾȆȆȇǾ ȁȅǾȆǾȅ ǟȉȆȇǻȆȁȏǹ ȈȇǽȇǺȆȇ ȋȇȅȌ, ȃǹȃ ȈȇȊȄǾǽȆǾǾ ȌȊȋȌȈȁȄȇ ȅǾȊȋȇ ȆȇǻȇȅȌ ȆǹȀǻǹȆȁȗ ǟȌȈǹ. ǡȋǹȄȕȘȆȊȃǹȘ ȍȇȉȅǹ ȌȃǹȀȔǻǹȄǹ ǺȔ Ȇǹ *ǚȉⱑ Ȇ(Ȇ)ȇ, ǻ ȈȇȄȕȀȌ ȐǾǼȇ ȁ ȋȇȋ ȍǹȃȋ, Ȑȋȇ Subbrennum ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȇ ȃǹȃ ǪȉǾǺȉǾȆȇ; ȆȇȉȅǹȄȕȆȇǾ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǾ ȇȋ ȊȉǾǺȉȇ ǻ ȊǾȉǺȇ-ȎȇȉǻǹȋȊȃȇȅ ȊȉǾǺȉȆ, ǽȉ.-ȊǾȉǺ. srebryny, ȋȇȄȃȇ ȇǽȆǹǿǽȔ ǻ ȊȄȇǻǹȉǾ ǝǹȆȁȐȁȐǹ srebrhny, ǹ ȁȅǾȆȆȇ ǻ ȇǽȆȇȅ ǽȌǺȉȇǻȆȁȏȃȇȅ ǹȃȋǾ (MS 502, ȁȀ 1467 Ǽ.).9 ǡȋǹȃ, ǻȇȀȅȇǿȆȔȎ ȉǾȍȄǾȃȊȇǻ *brěn- ǻ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȋȇȈȇȆȁȅȁȁ Ǿǽǻǹ Ȅȁ ȅǾȆȕȑǾ ȇǽȆȇȀȆǹȐȆȔȎ ȇȋȉǹǿǾȆȁȂ ǻ ȆǾȂ ȇȊȆȇǻȔ *brȕn- (*bn-). ǡȀ ȈȇȊȄǾǽȆȁȎ, Ȁǹ ȁȊȃȄȗȐǾȆȁǾȅ ȊȄȇǻǾȆȊȃȇȂ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ, ǼǽǾ ȄǾǿǹȒȁȂ ǻ ȇȊȆȇǻǾ ǹȈǾȄȄȘȋȁǻ ǻ ǿȁǻȇȅ ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁȁ,10 ȅȇǿȆȇ ȈȉȁǻǾȊȋȁ ȅǹȃǾǽ. ǚȉȆȁȃ Ȍ ǨȉȁȄǾȈǹ, ǚȉȆȁȏǹ Ȍ ǨȉȇǺȁȑȋȁȈǹ, ǺȇȄǼ. ǠǹǺȉȆȁȃǹ Ȍ ǨȁȉǽȇȈǹ, ǽȉ.-ȊǾȉǺ. Brynniqa, ȆǹȀǻǹȆȁǾ ǽǻȌȎ ǽǾȉǾǻȆǾȂ ǻ ǼȉǹȅȇȋǹȎ XIV–XV ȊȋȇȄǾȋȁȂ, ȇǽȆȇȂ ǻ ȇǺȄǹȊȋȁ ǣȇȊȇǻǹ, Ȇǹ ȇǽȆȇȁȅǾȆȆȇȂ ȉǾȐȃǾ, ȈȉȁȋȇȃǾ ǤǹǺǹ, ǽȉȌǼȇȂ ǻ ȈȇȉǾȐȁȁ ȊǾȉǺȊȃȇȂ ǥȇȉǹǻȔ,11 Ȋ.-Ȏ. ǚȉȢǹǻǹȏ, ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȉǾȐȃȁ ǻ ǪȄǹǻȇȆȁȁ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ ȁ Birgnik, ȌȈȇȅȘȆȌȋȔȂ 1258 ǻ ȋȇȂ ǿǾ ȇǺȄǹȊȋȁ, ǾȊȄȁ Ȑȁȋǹȋȕ ǚȉȢȁȃ (Dickenmann 1966, I: 66). Ǜȇ ǻȊǾȎ ȖȋȔȎ ȈȉȁȅǾȉǹȎ Ȇǹǽȇ ȁȊȎȇǽȁȋȕ ȁȀ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ Ȇǹ -ȕnȓ, ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ ȊȇǺȁȉǹȋǾȄȕȆȇǾ bryni« ȇȋȉǹȀȁȄȇȊȕ ȋȇȄȕȃȇ ǻ ȅȁȃȉȇȋȇȈȇȆȁȅǾ ¤rʼno bryn«, ȇȋȅǾȐǾȆȆȇȅ ǼȉǹȅȇȋȇȂ ȁȀ 1381 Ǽ.12 ǼǽǾ-ȋȇ ǻ ǺȇȄȇȋȁȊȋȔȎ ȉǹǻȆȁȆǹȎ ȊǾǻǾȉȇȀǹȈǹǽȆȇȂ ǪǾȉǺȁȁ; ǽȄȘ ȇȈȉǾǽǾȄȘȗȒǾȂ ȐǹȊȋȁ ȅȁȃȉȇȋȇȈȇȆȁȅȁȐǾȊȃȇȂ ȊȁȆȋǹǼȅȔ Ȋȉ. ȊȄȇǻ. bĀnje ‘ȐǾȉȆȇȀǾȅ’. ǬȐȁȋȔǻǹȘ ȊȇǻȇȃȌȈȆȇȊȋȕ ȉǹȊȈȇȄǹǼǹǾȅȔȎ ǽǹȆȆȔȎ, ȊȄǾǽȌǾȋ ǽȇȈȌȊȋȁȋȕ, ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȉǹǺȇȐǾȂ ǼȁȈȇȋǾȀȔ, Ȑȋȇ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȗǼǾ ȆǹȉȘǽȌ Ȋ *brȕn- (*bn-) ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȄǹ ȁ ȍȇȉȅǹ *brěn-. ǰȋȇ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇȂ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȁ ȖȋȇȂ ȍȇȉȅȔ, ǻȇȈȉȇȊ ȊȇȊȋȇȁȋ ǻ ȋȇȅ, ȃǹȃ ȇȆǹ ȊȇǼȄǹȊȌǾȋȊȘ Ȋ ȈȉǾǽȄǹǼǹǾȅȔȅȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘȅȁ ǽǹȆȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹ. ǝȇ ȊȁȎ Ȉȇȉ ȊǽǾȄǹȆȔ ǽǻǾ ȈȇȈȔȋȃȁ ȇǺȓȘȊȆȁȋȕ ǾǾ ȊȋȉȌȃȋȌȉȌ. Ǫȃȇȃ ǻȊȄǾǽ Ȁǹ ǝǹȆȁȐȁȐǾȅ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȌǾȋ ȈǾȉǻȁȐȆȌȗ ȍȇȉȅȌ *brěnȕnȓ, ȋ.Ǿ. ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǾ Ȇǹ -ȕnȓ ȇȋ ȆǾȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆȇǼȇ ǹǺȄǹȌȋȆȇǼȇ ǻǹȉȁǹȆȋǹ ȃȇȉȆȘ *brěn-, ȆǾ ȈȇȈȔȋǹǻȑȁȊȕ ȌȋȇȐȆȁȋȕ, ȇȋȉǹǿǹǾȋ Ȅȁ ȈȉǹȊȄ. ě ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȁ.-Ǿ. ȈȇȄȆȌȗ ȊȋȌȈǾȆȕ *b(h)roin- Ȉȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁȗ ȃ ȆȌȄǾǻȇȂ *b(h)rin- ȁȄȁ ȊȋȌȈǾȆȕ ȌǽȄȁȆǾȆȁȘ *b(h)rēn- ȃ *b(h)n-. ǩǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȌǾȅǹȘ Ǫȃȇȃȇȅ Ȉȉǹȍȇȉȅǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ǹǻȋȇȉǹȅ ȃȉǹȃȇǻȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ ȅǹȄȇ ǻǾȉȇȘȋȆȇȂ («ma o prawdopodobna prapostać» – ȇȋȇǿǽǾȊȋǻȄǾȆȁȘ ȁȅǾȆȁ ȇȊȋȉȇǻǹ Ȋ ȁȋǹȄ. lesina ‘ȑȁȄȇ’ (ǻ 1950 Ǽ. ȋȇȄȃȇ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȄ, Ȑȋȇ ǻ ȁȋǹȄȕȘȆȊȃȇȅ ȁȅȘ ǻȋȇȉȁȐȆȇ ȌȈȇǽȇǺȁȄoȊȕ ǽǹȆȆȇȅȌ ȊȄȇǻȌ). 9 Ǫȉ. ȊȄȇǻ. srebrn ‘ȊǾȉǾǺȉȘȆȔȂ’; Ȋ.-Ȏ. ȊȉǾǺȉǾȆ ǻȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ǻ ǼȇǻȇȉǹȎ ȁ ǻ ȋȇȈȇȆȁȅȁȁ (ǪȉǾǺȉǾȆȁȏǹ). ǫȁȈȇȅ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȎ Ȇǹ Ȋ.-Ȏ. -ǾȆ < ǽȉ.-ȊǾȉǺ. -ⱑ Ȇȓ ǺȌǽǾȅ ȀǹȆȁȅǹȋȕȊȘ ȆȁǿǾ. 10 Ǫȉ. Bezlaj 1956: 89 ȁ ǽ. s.v. Brnica. 11 ǪǻǙȉȎ 97; ǥȄǹǽǾȆȇǻȁȣ 2007: 260, 265. ǫȇȄȕȃȇ ȈǾȉǻȇǾ ȊȇȎȉǹȆȁȄȇȊȕ, ǻ ȍȇȉȅǾ ǚȉȢȁȏǹ, ǻȁǽȁȅȇ, ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȆȇȂ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȊȌȒǾȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ǺȉȢȁȏǹ ‘ȆǹȅȇȉǽȆȁȃ; ȃȇȄȕȏȇ ǻǽǾǻǹǾȅȇǾ ǿȁǻȇȋȆȔȅ ǻ ȅȇȉǽȌ’. 12 ǩǾȐ ȁǽǾȋ ȇ ȌȐȉǾǽȁȋǾȄȕȆȇȂ ǼȉǹȅȇȋǾ ȅȇȆǹȊȋȔȉȘ ǩǹǻǹȆȁȏǹ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȆǾ ȊȇȎȉǹȆȁȄǹȊȕ ǻ ȈȇǽȄȁȆȆȁȃǾ, ǹ ǻ ȃȇȈȁȘȎ ȃȇȆȏǹ XVII ȁ ȆǹȐǹȄǹ XVIII ȊȋȇȄǾȋȁȂ, ǻ ȃȇȋȇȉȔȎ ȅȁȃȉȇȋȇȈȇȆȁȅ ȆǹȈȁȊǹȆ ȊȄȁȋȆȇ Crʼnobrynö ȁ ȋ.Ȉ., ȇȐǾǻȁǽȆȇ Ȉȇǽ ǻȄȁȘȆȁǾȅ ȈȉȇȀǻȁȒǹ (ȊǾǼȇǽȆȘ ȍǹȅȁȄȁȁ) ǯȉȆȇǺȉȢǹ < ȐȉȆȇǺȉȢǹ ‘Ȋ ȐǾȉȆȔȅ ȈȘȋȆȇȅ Ȇǹ ȅȇȉǽǾ (ȇ ǽȇȅǹȑȆǾȅ ǿȁǻȇȋȆȇȅ)’, ǼǽǾ ǻȇ ǻȋȇȉȇȂ ȐǹȊȋȁ ȊȄȇǻȇȊȄȇǿǾȆȁȘ ǽȉȌǼȇǾ ȊȄȇǻȇ. Ǜ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ ȉǹȀǼȉǹȆȁȐǾȆȁȘ ȀǾȅǾȄȕ ȅǾǿǽȌ ȊǾȄǹȅȁ, ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ «ǻ ȃȄǾȆ, ǹ Ȉȇȋȇȅ ǻ ǰǾȉȆȌȗ ǼȉȘȀȕ» ǼȇȉǹȀǽȇ ǺȇȄǾǾ ȇǿȁǽǹǾȅȇ, ȐǾȅ «ǻ ȃȄǾȆ, ǹ Ȉȇȋȇȅ ǻ (ȈȇȊǾȄǾȆȁǾ ȉȇǽǹ) ǰǾȉȆȇȅȇȉǽȔ». ǬȉȇȐȁȒǾ Ȉȇǽ ȋǹȃȁȅ ȁȅǾȆǾȅ ȊǾǼȇǽȆȘ ȆǾ ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ, Ȇȇ ǻ ȋǾȂ ǿǾ ȇǺȄǹȊȋȁ ǾȊȋȕ ǽǾȉǾǻȆȘ ǯȉȆǹ ǚǹȉǹ, ǹ ǻ ȊǾǻǾȉȇ-ǻȇȊȋȇȐȆȇȂ ǚȇȊȆȁȁ ȆǾǽǹȄǾȃȇ ȇȋ ǫȌȀȄȔ ǯȉȆȇ ǚȄǹȋȇ, Ȋȉ. ǧǨ XVII/2004: 472. kniha.indb 226 9.4.2009 16:15:52 ǝȉ.-ȊǾȉǺ. brhny, -a, -o ‘ǺȉǾȆȆȔȂ’ 227 SP I: 397 ȁ ǽ.); ȇȆȁ ȈȉǾǽȈȇȐȁȋǹȗȋ ǾȂ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȔȂ ǹȆǹȄȁȀ, ǻȇȀǻȇǽȘȒȁȂ brhny ȈȌȋǾȅ ǽȁȊȊȁȅȁȄȘȏȁȁ ȃ ȈȉǹȍȇȉȅǾ *brȓněnȓ ȇȋȉǹǿǾȆȆȇȂ ǻ ȊȄȇǻǾȆ. brnn. ǰȋȇ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ȊȋȉȌȃȋȌȉȔ ȊȄȇǻǹ, Ȗȋǹ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȘ ǺȇȄǾǾ ȈȉǹǻǽȇȈȇǽȇǺȆǹ, Ȇȇ Ȋ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȇȂ ȋȇȐȃȁ ȀȉǾȆȁȘ ȈȉȇǺȄǾȅǹȋȁȐȆǹ. Ǜ ȊǾȉǺȊȃȇ-ȎȇȉǻǹȋȊȃȇȅ ǻ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁȎ ȀǻȌȃȇǻȔȎ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ ȇǺǹ Ȇ ȃǹȃ ȈȉǹǻȁȄȇ ȊȇȎȉǹȆȘȗȋȊȘ, Ȋȉ. ǼȄȁȆǾȆ ‘ǼȄȁȆȘȆȔȂ’, ǻȌȆǾȆ ‘ȑǾȉȊȋȘȆȇȂ’, ȄǹȆǾȆ ‘ȄȕȆȘȆȇȂ’, ȈȄǹȋȆǾȆ ‘ȈȇȄȇȋȆȘȆȔȂ’, ȊȌȃȆǾȆ ‘ȊȌȃȇȆȆȔȂ’, ǺȉǹȑȆǾȆ ‘ȅȌȐȆȇȂ’, ǹ ǻ ȉǾǽȃȁȎ ȊȄȌȐǹȘȎ, ȃȇǼǽǹ ȈǾȉǻȇǾ Ȇ (Ȣ) ǽȁȊȊȁȅȁȄȁȉȇǻǹȄȇȊȕ, ȇȆȇ ȈǾȉǾȑȄȇ ǻ Ȅ (ȡ), ǹ ȆǾ ȁȊȐǾȀȄȇ, Ȋȉ. ǻ ȋȇȈȇȆȁȅȁȁ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. selo nosonino > ǦȇȊȇȡȁȆ, ȌǿǾ ǻ XIV ȊȋȇȄǾȋȁȁ ógledniqa < *Jagńędȕnica. ǡȋǹȃ, ȁȀ *brȓněnȓ ȈȇȄȌȐȁȄǹȊȕ ǺȔ ȊȃȇȉǾǾ ǻȊǾǼȇ ǽȉǾǻȆǾȊǾȉǺȊȃǹȘ ȍȇȉȅǹ *brynhny, ȖǻǾȆȋȌǹȄȕȆȇ *brylhny ǹ Ǿǽǻǹ Ȅȁ brhny. ǧǺǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȇȈǾȉȁȉȌȗȋ ȋȇȄȕȃȇ ȍȇȉȅȇȂ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ brhny; Ǫȃȇȃ ȇȋȆȇȊȁȋ ǾǾ ȃ ȋȁȈȌ Ȇǹ -ȕnȓ, ȆǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ ȋȇȋ ȍǹȃȋ, Ȑȋȇ ȇȉȍȇǼȉǹȍȁȘ ȇǺȇȁȎ ȁȊȋȇȐȆȁȃoǻ, ȁȀ ȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄȇǻȇ ȐǾȉȈǹȄ ǝǹȆȁȐȁȐ ǽȄȘ ǩǣǪǪ ȁ RJA, ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȊȄȌȐǹȘȎ ȌǽǻȇǾȆȆȇǾ nn ȊȇǺȄȗǽǹǾȋ, Ȋȉ. ǻ ǞȉȌȊǹȄȁȅȊȃȇȂ ǼȉǹȅȇȋǾ neizglagolann¥i, neizcythnn¥i, neizrecenn¥i, prvozdann¥i, zapisannïe (MS 166), ǻ ǟȁȐȊȃȇȂ povinny (MS 15). ǰȋȇ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ǹȆǹȄȁȀǹ ȈȉǾǽȈȇȐȁȋǹǾȅȇǼȇ ǻ SP, ȆǾ Ȇǹǽȇ ȇȋǺȉȇȊȁȋȕ ȊȄȁȑȃȇȅ ǺȔȊȋȉȇ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȇȋȆǾȊǾȆȁȘ brhny ȃ ȋȁȈȌ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȎ ȇȃǹȆȐȁǻǹȗȒȁȎȊȘ Ȇǹ -ěnȓ, Ȇȇ ȆǾ ȃ ȋǾȅ ȁȀ ȆȁȎ, Ȍ ȃȇȋȇȉȔȎ -ěnȓ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȌǿǾ ȇǺȇȊȇǺȄǾȆȆȔȅ ȊȌȍȍȁȃȊȇȅ, ȃǹȃȁǾ, ȈȇǿǹȄȌȂ, ǻȔȑǾȌȈȇȅȘȆȌȋȔǾ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. srebrhny ȁ ȊȄȇǻeȆ. brnn, ǹ ȃ ǺȇȄǾǾ ǽȉǾǻȆȁȅ ȈȉǾǽȊȋǹǻȁȋǾȄȘȅ ȋȁȈǹ – ȊǹȅȔȂ ȁȀǻǾȊȋȆȔȂ ȁȀ ȆȁȎ ȏȊȄ. kamhnß – ȃȇȋȇȉȔǾ ǻ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀoǻaȋǾȄȕȆȇȅ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȆǾȘȊȆȔ. ǛȔǽǻȁȆȌȋȔ ǽǻǾ ǼȁȈȇȋǾȀȔ ȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȁ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȎ Ȇǹ -ěnȓ. ǚȇȄȕȑȁȆȊȋǻȇ ȌȐǾȆȆȔȎ (ǥǾȂǾ, ǛȇȆǽȉǹȃ, ǛǹȂǹȆ) ǻȇȀǻȇǽȘȋ ȁȎ ȃ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȅ Ȇǹ -no- ȇȋ n-ȇȊȆȇǻ, ȃǹȃȇȂ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȊȋȊȄ. kam¥, kamene, ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȘ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȇǾ ȉǹȀǻȁȋȁǾ -enn- > -ęn- > -ěn-, ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȁȊȎȇǽȁȋ ȇȋ ȇȊȆȇǻȔ *kamēn- Ȋ ȈȉȇǽȄǾȆȁǾȅ ǼȄǹȊȆȇǼȇ ȋȁȈǹ ǻȉǽǽȎȁ – ǻ ȊȌȍȍȁȃȊǹȄȕȆȇȅ, ǹ ȆǾ ǻ ȃȇȉȆǾǻȇȅ ȊȄȇǼǾ! – ȁ ȊȌȍȍȁȃȊȇȅ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȎ -ȇ-.13 ǨȉȁȎȇǽȁȋȊȘ ȈȉǾǽȈȇȐǾȊȋȕ ȈǾȉǻȌȗ ǼȁȈȇȋǾȀȌ, ȋǾȅ ǺȇȄǾǾ Ȑȋȇ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅȇǾ ǾȂ ȉǹȀǻȁȋȁǾ ȀǻȌȃȇȊȇȐǾȋǹȆȁȘ -enn- ȈȇǽȋǻǾȉǿǽǹǾȋȊȘ ȈȉȁȅǾȉǹȅȁ, ǻȀȘȋȔȅȁ ǻȆǾ ǽǹȆȆȇȂ ȃǹȋǾǼȇȉȁȁ ǻȉȇǽǾ *u-ven-nї-ti > ȊȋȊȄ. úvãnœti > ȊȉǺȇȄǼ. úvhnœti, ǽǹǿǾ ǻ ȉǹȆȆȁȎ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘȎ, ȆaȈȉ. ȇǺȒǾȊȄǹǻ. *pěnędzȕ < *pęnędzȕ < ǽȉ.-ǻ.-ȆǾȅ. phenning; ȊȄȌȐǹȁ ȃǹȃ ȊȋȊȄ. pomãnœti/pomhnœti < *po-mȕn-nї-ti ǽȇȃǹȀȔǻǹȗȋ, Ȑȋȇ ȋǾ ǿǾ ȊǹȅȔǾ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ȈȉȇȏǾȊȊȔ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȁ ȁ ȃȇǼǽǹ ȈǾȉǾǽ ǼȉȌȈȈȇȂ nn ȊȋȇȘȄȇ ȕ. ǡȀ ȊȃǹȀǹȆȆȇǼȇ ǻȔȑǾ ǻȔȋǾȃǹǾȋ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ǻȔȘȊȆȁȋȕ ǹȄȕȋǾȉȆǹȏȁȗ *brȕn-/ *brěn- ȃǹȃ ǻȀǹȁȅȇȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ȊȌȒǾȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ȁ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ ȋȁȈǹ *kamy, ǻȁȆ. *kamenȕ : *kaměnȓ. ǪȄȇǻȇȍȇȉȅǹ brhniö ȇǺȓȘȊȆȘȄǹȊȕ ǺȔ ǻ ȋǹȃȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȉǹȊȑȁȉǾȆȁǾȅ ǻȇȃǹȄȁȀȅǹ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ Ȇǹ ȄǾǿǹȒǾǾ ǾȅȌ ǻ ȇȊȆȇǻǾ ȊȌȒǾȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇǾ, ȃǹȃ ǻ Ȋ.-Ȏ. ȃȇȉȁȠǾȆ, ȈȉǹȊȄ. (*korę ȁȄȁ *kory >) *korenȕ. Ǧȇ ȆǾȋ ȇȊȆȇǻǹȆȁȘ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȋȕ ǻ *brȕn- ȆǹȀǹȄȕȆȌȗ ȇȊȆȇǻȌ; ȖȋȇȅȌ ȈȉȇȋȁǻȇȉǾȐȁȋ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȈǹȉǹȄȄǾȄǾȂ, ǹ ȁ Ȋǹȅǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ȇȊȆȇǻȔ, ǾȊȄȁ ȇȆǹ ǽȇȊȋȇǻǾȉȆȇ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȌǾȋȊȘ Ȋ ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȔȅ Ȁǹ ȈȄǹǻȆȔȅ: *b(h)rĭn-; ǻȇȀȅȇǿȆȔȅ ȃǹǿǾȋȊȘ, Ȇǹ ȌȉȇǻȆǾ ȈȉǹȁǾ. ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ, Ȅȁȑȕ *b(h)ren-/b(h)n-, ȇȋȃȌǽǹ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȈȇȄȌȐȁȄȇȊȕ ǺȔ *bren-/bȕrn-. 13 kniha.indb 227 Ǫȉ. Vaillant 1950–1974, I: 146–149 (§ 65); ǶǪǪǸ 9: 135–136. 9.4.2009 16:15:52 228 ǙȄǾȃȊǹȆǽǹȉ Ǥȇȅǹ ǫȉȌǽȆȇȊȋȕ ȌȊȋȉǹȆȘǾȋȊȘ, ǾȊȄȁ ȈȉȁȆȘȋȕ, Ȑȋȇ ȉǹȀǻȁȋȁǾȅ ȕnn > ěn ȅȇǼȄȁ ǺȔȋȕ ȀǹȋȉȇȆȌȋȔ ȁ ǼȉȌȈȈȔ ǻȇȀȆȁȃȑȁǾ Ȉȇ ȈǹǽǾȆȁȁ ȊȄǹǺȇǼȇ ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȇǼȇ ȅǾǿǽȌ ǽǻȌȅȕȘ n; ȋȇǼǽǹ ȅȇǼȄȁ ǺȔ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋȁȉȇǻǹȋȕ *kaměnȓ, *srebrěnȓ, *brěnȓ ȁ ȋ.Ȉ. Ȉȇ ȈȉȇȊȋȇȅȌ ȃǹȃ ǻȋȇȉȁȐȆȔǾ ǻǹȉȁǹȆȋȔ ȃ *kamenȕnȓ, *sȕrebrȕnȓ, *brȕnȕnȓ, ȆǾȀǹǻȁȊȁȅȇ ȇȋ ȋȇǼȇ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȄǹ Ȅȁ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȁȄȁ ȆǾȋ ǽȉǾǻȆȘȘ n-ȇȊȆȇǻǹ. ǞȊȋȕ ǻ ǽȉǾǻȆǾȊǾȉǺȊȃȇȅ ȁ ǽȉȌǼȁǾ ǻȇȀȅȇǿȆȔǾ ȈȉȁȅǾȉȔ ȋǹȃȇǼȇ ȉǹȀǻȁȋȁȘ: vodhniqa ‘ǻȇǽȘȆǹȘ ȅǾȄȕȆȁȏǹ’ < *vodȕn(ȕ)nica, ȋȇȈȇȆȁȅȔ Brvhniky 1363, ȊǾǼȇǽȆȘ ǚȉǻǾȆȁȃ ǻ ȌȊȋȕǾ ȉǾȐȃȁ ǚȉǻǾȆȁȏȔ ǻ ǡǺǹȉ, *Bryvhniqa (pody izvodomy bryvhnickimy 1343), ȊǾǼȇǽȆȘ ǚȉǻǾȆȁȏǹ ǻ ȊǾǻ.-ȀǹȈ. ǥǹȃǾǽȇȆȁȁ, ǻȇȀǻȇǽȁȅȔǾ ȃ *Brȕvȕn(ȕ)nikȓ, *Brȕvȕn(ȕ)nica. Ǜ ȇǺȇȁȎ ȊȄȌȐǹȎ ȉǾȐȕ ȑȄǹ ǺȔ ȇ ǻȋȇȉȁȐȆȇȂ ǽǾȉȁǻǹȏȁȁ ȊȄȇǿȆȔȅȁ ȊȌȍȍȁȃȊǹȅȁ *-ȕnica, -ȕnikȓ ȇȋ ȇȊȆȇǻ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȎ *vodȕnȓ > Ȋȇǻȉ. ȊǾȉǺ. ǻȇǽǹȆ, -ǽȆǹ, *brȕvȕnȓ ȇȋ brȕvȕ ‘ȈǾȉǾȃȄǹǽȁȆǹ’.14 Ǧȇ Ȇǹǽȇ ȈȇǽȐǾȉȃȆȌȋȕ, Ȑȋȇ ǻ ȊǾȉǺȇ-ȎȇȉǻǹȋȊȃȇȅ ǻ ǼȉȌȈȈǾ -ȕnn- < -ȕnȕn- ȆȇȉȅǹȄȕȆȇ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȁ ǻȇȃǹȄȁȀǹȏȁȘ ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȇǼȇ ȁ ȌȈȉȇȒǾȆȁǾ ǼǾȅȁȆǹȋȔ, Ȋȉ. Ȋȇǻȉ. ǽȁǹȄ. ǺȉǻàȆȁȏǹ ‘ȈǾȉǾȃȄǹǽȁȆǹ’ < *brȕvȕnȕnica.15 ǚȇȄȕȑǾ ȋȇǼȇ, ǻ ȆǾȅ ȃȉȇȅǾ ǻȇǽǹȆ ‘ǻȇǽȆȔȂ’ ǾȊȋȕ ȁ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǾ ǻȇǽǾȆ ‘ǻȇǽȘȆȇȂ’, ǹ ȃǹǿǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȄȇ ȁ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǾ *ǺȉǻǾȆ ȃ Ǻȉǻ, Ȋȉ. ǻ ǜǾȉȏǾǼȇǻȁȆǾ ǺȉǻèȆ ȉ ‘ȈȄȇȋȆȁȃ’, ǺȉǻèȆǹȉǹ ‘ǺȉǾǻǾȆȐǹȋǹȘ ȈȇȊȋȉȇȂȃǹ’ (ǩǪǙ), ȋȇȄȕȃȇ ǻ ȖȋȁȎ ȍȇȉȅǹȎ ȊȄǾǽȇǻ ȘȋȘ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȈȇȐǻǹȎ, ǼǽǾ ȇǿȁǽǹȄȁȊȕ ǺȔ ȠǾ ȁȄȁ ȁ (*ǻȇȚǾȆ/ *ǻȇǽȁȆ, *ǺȉǻȠǾȆ/*ǺȉǻȡǾȆ/*ǺȉǻȁȆ), ȆǾȋ, ȃȉȇȅǾ ȁȀȇȄȁȉȇǻǹȆȆȇȂ ȍȇȉȅȔ ǻȇȚǾȆȏǹ ‘ǻȇǽȘȆǹȘ ȅǾȄȕȆȁȏǹ’ ǻ ǼȇǻȇȉǾ ȈȄǾȅǾȆȁ ǛǹȊȇǾǻȁȐȁ ǻ ȊǾǻǾȉȆȇȂ ǰǾȉȆȇǼȇȉȁȁ (ǩǪǙ; ǪȋȁȠȇǻȁȣ 1990). ǦǹǽǽȁǹȄǾȃȋȆȇǾ ȇǺȇǺȒǾȆȁǾ ȖȃǹǻȊȃȇǼȇ ȉǾȍȄǾȃȊǹ ȘȋȘ – ȘǻȄǾȆȁǾ ȇǺȒǾǾ ǽȄȘ ȏǾȄȇǼȇ ȋȁȈǹ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȎ Ȇǹ -ěnȓ ǻ ȊǾȉǺȇȎȇȉǻǹȋȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, Ȋȉ. Skok 1971–1974, I: 491 ȁ ȈȉȁȅǾȉȔ ȃǹȃ ȁȃǹǻȊȃȇǾ ǽȉȁǻǾȆ < *drěvěnȓ (ȏȊȄ. drhvhn¢). ǞȊȄȁ ȁȎ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȊȄǾǽȌǾȋ ȁȊȃǹȋȕ ǻ ȋȁȈǾ *kamen-no-, ǽȇȈȌȊȋȁȅȇ, Ȑȋȇ Ȋ.-Ȏ. -ǾȆǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȇǺȇǺȒǾȆȁȗ ȈȉȇȅǾǿȌȋȇȐȆȇǼȇ ǻǹȉȁǹȆȋǹ Ȋ *-ęn-, ȇȋȉǹǿǾȆȆȇǼȇ ǻ ǻȇȊȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ -ȘȆ- (ȉȌȊȊȃ.-ȏȊȄǹǻ. kamãnÿi, Ȍȃȉ. ȃǹȅ’ȘȆúȂ, ȉȌȊȊȃ. ǻȇǽȘȆȇȂ, ȁ ȋ.Ȉ.). ǣȊȋǹȋȁ, ǻ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. vodhniqa ǛǹȂǹȆ ǻȁǽȁȋ ȊȄǾǽ ǽȉǾǻȆǾȂ ǼǾȋǾȉȇȃȄȁȋȁȐǾȊȃȇȂ ȇȊȆȇǻȔ ǺǹȄȋȇȊȄ. *odo(r), udn-/*odn-, ȇȋȉǹǿǾȆȆȇȂ, Ȇǹ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆǾ, ǻ *povonȕ = *povodȕnȕ (Vaillant 1950–1974, II/1: § 176, Ȋȋȉ. 179 ȁ ǽ.), ȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇ, ȉǾȐȕ ȑȄǹ ǺȔ ȁ ǻ ȋȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȇ ȉǹȀǻȁȋȁȁ ȋȁȈǹ *kamen-no- > *kaměnȓ: *odn-no- > *odн-no- > *vodęnȓ > *voděnȓ. ǡ ȆǹȃȇȆǾȏ, ǻȇȀǻǾǽǾȆȁȗ brhny ȃ *brȕnȕnȓ ȈȉȇȋȁǻȇȉǾȐȁȄǹ ǺȔ Ȏȇȉȇȑȇ (ȇȃȇȄȇ 20 ȉǹȀ) ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆǹȘ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. ȊȄȇǻȇȍȇȉȅǹ brhn(y)ny, ǾȊȄȁ ȆǾ ȊȐȁȋǹȋȕ ǾǾ ȈȄȇǽȇȅ ǼȁȈǾȉȃȇȉȉǾȃȏȁȁ. ǡȋǹȃ, Ȇȁ ȇǽȆȇ ȁȀ ǻȔȑǾ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȆȔȎ ȇǺȓȘȊȆǾȆȁȂ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. brhny – Ȇȁ ȋǾ, ȌȊǻȇǾȆȆȔǾ ǻ ȊȄȇǻǹȉȘȎ Ǫȃȇȃǹ ȁ ȃȉǹȃȇǻȊȃȇȅ, Ȇȁ ȋȇ, ȇǺǽȌȅǹȆȆȇǾ Ȇǹȅȁ – ȆǾ ȃǹǿǾȋȊȘ ȌǽȇǻȄǾȋǻȇȉȁȋǾȄȕȆȔȅ. ǦǾȌǽǹȐǹ ȖȋȁȎ ȈȇȈȔȋȇȃ ȅȇǼȄǹ ǺȔ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȋȕȊȘ ȃǹȃ ǹȉǼȌȅǾȆȋ Ȉȉȇȋȁǻ ȈȇǽȄȁȆȆȇȊȋȁ ǽǹȆȆȇȂ ȊȄȇǻȇȍȇȉȅȔ, ǻ ȊȅȔȊȄǾ ȉǾȑǾȆȁȘ ǻȔȑǾ ȌȃǹȀǹȆȆȇȂ ǽȁȄǾȅȅȔ. ǛȊǾ-ȋǹȃȁ ȊȄǾǽȌǾȋ ȊȃǹȀǹȋȕ, Ȑȋȇ ȇȆǹ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆǹ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȑȁȉȇȃȇ ȈȉȁȆȘȋȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁǾȂ ȈȉǹȊȄ. ȇȊȆȇǻȔ ȃǹȃ *brȕn-. ǧǽȆǹȃȇ, ȁ ȖȋȌ ȁ ǽȉȌǼȁǾ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅȔǾ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ Ȇǹǽȇ ȈȇǽǻǾȉǼȆȌȋȕ ȈǾȉǾȊȅȇȋȉȌ, ȋǹȃ ȃǹȃ ȇȆȁ, Ȉȇ 14 15 kniha.indb 228 Ǜ ǽȉȌǼȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȅȇǿȆȇ ȁȊȎȇǽȁȋȕ ȁ ȁȀ ȇȊȆȇǻȔ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ *brȕvȕnȕnȓ ȇȋ ȊȌȒ. *brȕvȕno, Ȋȉ. ȊǾȉǺ. ȉǾǽȃȇǾ ǺȉǻȆǹȆ = ǺȉǻȆǾȆ ‘ǺȉǾǻǾȆȐǹȋȔȂ’ (ǩǪǙ). ǞȊȋȕ ȁ ȈȉȁȅǾȉȔ ǽȁȊȊȁȅȁȄȘȋȇȉȆȇǼȇ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ǻȋȇȉȁȐȆȇǼȇ ȆȆ ǻ ȄȆ, ǻȆ, ǽǹǿǾ ȉȆ, Ȋȉ. Ǥȇȅǹ 1999. 9.4.2009 16:15:53 ǝȉ.-ȊǾȉǺ. brhny, -a, -o ‘ǺȉǾȆȆȔȂ’ 229 ǻȁǽȁȅȇȅȌ, ǺȇȄȕȑǾ ȉȌȃȇǻȇǽȁȄȁȊȕ ǻȆǾȑȆȁȅȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȅȁ ǽȇǼǹǽȃǹȅȁ, ȐǾȅ ȁȊȎȇǽȁȄȁ ȁȀ ǻȆȌȋȉǾȆȆeǼȇ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁȘ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆȔȎ ȊȄȇǻȇȍȇȉȅ. Ǩȉǹȍȇȉȅǹ Ȋ ȅȘǼȃȁȅ ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȔȅ Ȁǹ ȈȄǹǻȆȔȅ *brȕn- ȇȋȃȉȔǻǹǾȋ Ȉȇ ȅǾȆȕȑǾȂ ȅǾȉǾ ǽǻǹ ȈȌȋȁ ȃ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅȌ ȁȊȋȇȄȃȇǻǹȆȁȗ ȊȄȇǻǹ. ǱȌȄȕȏǾ ȊǻȘȀȔǻǹȄ ǾǼȇ Ȋ ȈȉǹȊȄǹǻ. (?) ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȅ ǽȄȘ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ȏǻǾȋǹ *bronȓ ‘ǺǾȄȔȂ; (ǺǾȄȇ)ȊǾȉȔȂ; ȋǾȅȆȇǻǹȋȔȂ, ȊȅȌǼȄȔȂ; ȃȉǹȊȆȔȂ (ȈȉǾȁȅȌȒeȊȋǻǾȆȆȇ ȇ ȃȇȆǾ)’, ȃȇȋȇȉȇǾ ǻȇȀǻȇǽȁȋȊȘ ǻȅǾȊȋǾ Ȋ ǽȉ.-ȁȆǽ. bradhná- ‘ȃȉǹȊȆȇǻǹȋȔȂ, ǿǾȄȋȔȂ (ȇ ȏǻǾȋǾ Ȅȇȑǹǽȁ)’ ȃ ȈȉǹȁǾ. *bhrodhnos. Ǫ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ Ȗȋǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȆǹȎȇǽȁȋ ȘȉȃȁǾ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ ǻ ȈȉǹȊȄ. *bolto ~ Ȅȁȋ. báltas ‘ǺǾȄȔȂ’, ȈȉǹȊȄ. *bělȕ ‘ǺȇȄȇȋȇ’. Ǫ ȅȇȉȍȇȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȋȇȐȃȁ ȀȉǾȆȁȘ, *brȕn- ȇȋȆȇȊȁȄȇȊȕ ǺȔ ȃ *bron- ȃǹȃ ȊȋȌȈǾȆȕ ȉǾǽȌȃȏȁȁ ǻ ȐǾȉǾǽȇǻǹȆȁȘȎ ȋȁȈǹ ȈȉǹȊȄ. *bresti, brȕdї ȆǹȉȘǽȌ Ȋ *brȕsti, bredї, Ȅȁȋ. ǽȁǹȄ. brìsti, bredù. ǨȇǽȇǺȆȌȗ ȈȉǹȍȇȉȅȌ *brȕdn- ȁ ȈȇȊȄǾǽȌȗȒǾǾ ǻȔȈǹǽǾȆȁǾ ǻ ȆǾȂ ȀȌǺȆȇǼȇ ȈǾȉǾǽ n ȃǹȃ ǻ ȈȇȄȕȊȃ. brnąć < *bdnїti ‘ȈǾȉǾȎȇǽȁȋȕ ǻǺȉȇǽ, ǺǹȉǹȎȋǹȋȕȊȘ’ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋ ȁ ǽȉȌǼǹȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘ, ǻȔǽǻȁȆȌȋǹȘ ǧȊȋǾȆ-ǪǹȃǾȆȇȅ ȁ ȈȉȁȆȘȋǹȘ ǫȉȌǺǹȐǾǻȔȅ ǻ ǶǪǪǸ (3: 70), ǻȇȀǻȇǽȘȒǹȘ ȊȄȇǻȇ ȁȅǾȆȆȇ ȃ ǻȔȑǾȌȈȇȅȘȆȌȋȇȅȌ ǺǹȄȋȇȊȄ. ǼȄǹǼȇȄȕȆȇȅȌ ȃȇȉȆȗ *bred-/*brid-; ȇȆǹ ȁȅȈȄȁȏȁȉȌǾȋ ȁȊȎȇǽȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ *‘ǺȇȄȇȋȇ, ȋȇȈȕ’. Ǜ ȉǹȅȃǹȎ ȇǺȇȁȎ *brěn- ǻȇȀǻȇǽȁȅȇ ȋȇȄȕȃȇ ȃ ȊȋȌȈǾȆȁ ȌǽȄȁȆǾȆȁȘ *brēd-n-. ǡȆǹȐǾ ǹǻȋȇȉȔ ȃȉǹȃȇǻȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ ȁȊȎȇǽȘȋ ȁȀ *brȓn-, ȈȉȁȆȁȅǹȘ ǽȉȌǼȌȗ, ǩȇȀǻǹǽȇǻȊȃȁȅ ȈȉǾǽȄȇǿǾȆȆȌȗ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȗ, ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȗȒȌȗ ȉȇǽȊȋǻȇ Ȋȇ ȊȄȇǻǹȅȁ ǽȄȘ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ, ȃȇȄȇǽȏǹ, Ǽȇȋ. brunna ȁ ȋ.ǽ., ǽȉ.-Ǽȉ. fršar, -atoj ‘ȃȇȄȇǽǾȏ’ < *bhrē/ bhrēn-, ǹȉȅ. a bewr ‘ȁȊȋȇȐȆȁȃ’, ǻ ȇȊȆȇǻǾ ȃȇȋȇȉȔx ȄǾǿȁȋ ǼȄǹǼȇȄȕȆȔȂ ȃȇȉǾȆȕ ‘ǺȌȉȄȁȋȕ’ *bhreH- ǻ ǹǼȊ. brēowan, ǽȉ.-Ǽȉ. ¢pšfrusen,16 ȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȊȁȄȕȆȇǼȇ ǻȔȋǾȃǹȆȁȘ, ȋǾȐǾȆȁȘ, ȃǹȃ ǺȌǽȋȇ ȈȉȇȋȁǻȇȊȋȇȘȒǹȘ ȈȇȆȘȋȁȗ ȊȋȇȘȐǾȂ ǻȇǽȔ, ǺȇȄȇȋǹ. ǣȊȋǹȋȁ, ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȘ Ȋ ȋǻǾȉǽȔȅ ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȔȅ *brȓn- ȇȈȁȉǹǾȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ Ȇǹ ȋȇȈȇȆȁȅȁȐǾȊȃȁǾ ȍȇȉȅȔ ǻ ǻȇȊȋȇȐȆȇ- ȁ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ǻȉȇǽǾ ȈȇȄȕȊȃ. Bren, Brnia, Brenno, ȉȌȊȊȃ. ǚȉȇȆȘ, ǚȉȇȆȆȇǾ, ǹ ȈȉȇȋȁǻȇȉǾȐȁȋ ǹȈǾȄȄȘȋȁǻȆȔȅ ǽǹȆȆȔȅ ȇǼȉǹȆȁȐȁǻǹȗȒȁȅȊȘ, ȈȇǿǹȄȌȂ, ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ ȘȀȔȃǹȅȁ. ǨȇȖȋȇȅȌ ǻȇȀȅȇǿȆȇ, Ȑȋȇ ȊǾǻǾȉȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȋȇȈȇȆȁȅȔ (ǼȁǽȉȇȆȁȅȔ) ȆǾ ȇǽȆȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ Ȋ ȏȊȄǹǻ. bryni«, brynn¢ ȁ ȋ.Ȉ.; ȃȉȇȅǾ ǻȔȑǾȌȃǹȀǹȆȆȇȂ ǼǾȉȅǹȆȊȃȇȂ ȇȊȆȇǻȔ brun- ‘ȃȇȄȇǽǾȏ, ȁȊȋȇȐȆȁȃ’ ȅȇǿȆȇ ȌȐǾȊȋȕ ȁ *brȓ-n- ȃǹȃ ǹȉȎǹȁȐȆȔȂ ǻǹȉȁǹȆȋ ȊȄȇǻǹ *brȓv-ȕno, ǻȇȊȎȇǽȘȒȁȂ ȃ ȆǹȀǹȄȕȆȇȅȌ ȉǹȊȑȁȉǾȆȁȗ ȈȉǹȁǾ. ȊȄȇǻǹ ǽȄȘ Ǻȉȇǻȁ, ȅȇȊȋǹ, ǺȉǾǻȆǹ, ȃȉǹȘ, ȇǺȇǽǹ, ǺǾȉǾǼǹ ȁ ȋ.Ȉ.: *bhr-n-.17 16 17 kniha.indb 229 LIV 96; ǽǹȄǾǾ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ, ǻ ȊǻȘȀȁ Ȋ *bher- ‘ȃȁȈǾȋȕ, ǺȌȉȄȁȋȕ’ ǻ Ȅǹȋ. fervere, fervēre, ȃȁȅȉ. berw(LIV 81). Ǫȉ. ǼǹȄ. brīva, ǽȉ. ȁȉ. brú, ǽȉ. ȁȊȄ. brū ‘ȅȇȊȋ’ ȆǹȉȘǽȌ Ȋ ǽȉ. ȁȉ. brú, ǹǼȊ. brū ‘Ǻȉȇǻȕ’, Ǽȉ. Ñfràj ‘Ǻȉȇǻȕ; ǼȉǾǺǾȆȕ; ȆǹǻȁȊǹȗȒȁȂ ǺǾȉǾǼ ȉǾȃȁ, ȅȇȉȘ, ȉȇǻǹ’, ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. Ǻȉȇǻȕ ‘ȌȀȃǹȘ ǻȇȀǻȔȑǾȆȆǹȘ ȈȇȄȇȊǹ ȀǾȅȄȁ Ȇǹ ǽȇȉȇǼǾ ȅǾǿǽȌ ȃȇȄǾȘȅȁ’, Ȋ.-Ȏ. ǽȁǹȄ. ǺȆȇ ‘ȈȇȉȇȊȑǹȘ ȋȉǹǻȇȂ ȆǹȊȔȈȕ; Ǻȇȉȋ; ȇǺȇǽ ȉǾȑǾȋǹ’, ǺȆǹ ‘ȇǼȉǹǽǹ’, ȆǹȉȘǽȌ Ȋ ǺǻȆȇ ‘ǺȉǾǻȆȇ; ȈȇȉȇȊȑǹȘ ȋȉǹǻȇȂ ȅǾǿǹ, ǼȉǹȆȁȏǹ’, ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ǺȉǾǻȆȘ ‘ȇȊȋȉȇǻȆȇȂ ȅȔȊ, ȉǹȀǽǻȇȘȗȒȁȂ ȋǾȐǾȆȁǾ’, ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȁ.-Ǿ. ȘȀȔȃǹȎ ȍȇȉȅȔ Ȋ ȊȌȍȍȁȃȊǹȄȕȆȔȅ -n- ȁ ȆǾ ȅǾȆǾǾ ȉǹȀǻǾȋǻȄǾȆȆȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ: Ȅȁȋ. ǽȁǹȄ. brùn s ‘Ǻȉȇǻȕ; ȋȌȈǹȘ ȊȋȇȉȇȆǹ ȄǾȀǻȁȘ’, briaunà ‘ȉǾǺȉȇ, ȋȌȈǹȘ ȊȋȇȉȇȆǹ ȄǾȀǻȁȘ; ȇǺȇǽ ȊȇȊȌǽǹ; Ǻȇȉȋ; Ǻȉȇǻȃǹ (pýlimo ǻǹȄǹ, sánkasos ȆǹȊȔȈǹ, ǽǹȅǺ)’, ǽȉ. ȁȊȄ. brūn ‘ȃȉǹȂ; Ǻȉȇǻȕ’, ȋȇȎ. ǚ pärv ne ‘Ǻȉȇǻȁ’. ǧǺȔȐȆȇ ǺȆȇ, ǺȆǹ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ǻȋȇȉȁȐȆȔȅ ǻǹȉȁǹȆȋȇȅ ȊȄȇǻǹ ǺȉǻȆȇ < *brȕvȕno < *brȓvȕno < *bhru-in-o-, Ȇȇ ȅȇǼȄȇ ǺȔ ȇȋȉǹǿǹȋȕ ǺȇȄǾǾ ǽȉǾǻȆȗȗ ȍȇȉȅȌ Ȋ ȊȌȍȍȁȃȊȇȅ -n- *bhrun-; ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ Ȋ.-Ȏ. ǺȉȁȆǹ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȘȎ ‘ȃȉȌȐǹ, ȊȋȉǾȅȆȁȆǹ; ǺǾȉǾǼ, ǻǹȄ ȁ ȋ. Ȉ.’ ȅȇǿȆȇ ǻȇȀǻǾȊȋȁ ȃ *bhrū-n-. ǛȊǾ Ȗȋȇ ȆȌǿǽǹǾȋȊȘ ǻ ȇȊȇǺȇȅ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȁ. 9.4.2009 16:15:53 230 ǙȄǾȃȊǹȆǽǹȉ Ǥȇȅǹ ǞȊȋȕ, ȆǹȃȇȆǾȏ, ȁ ȋǾ, ȃȇȋȇȉȔǾ ǽȇȈȌȊȃǹȗȋ ȁȊȎȇǽȆȔȂ ǻȇȃǹȄȁȀȅ *bȕrn-, ȊǻȘȀȔǻǹȘ ȊȄȇǻȇ Ȋ *bȕrlogȓ, *bȕrl’ati (ǪȇǺȇȄǾǻȊȃȁȂ, Ȉȇ ǭǹȊȅǾȉ 1986–1987, I: 212); ȎȇȋȘ Ȗȋȇ ȆǾ ǺȇȄȕȑǾ, ȐǾȅ ȃȇȉȆǾǻǹȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘ, ȈȉȁȆȁȅǹǾȅȔȂ Ǿȗ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȔȂ ǻȇȃǹȄȁȀȅ, ȃǹȃ Ȍǻȁǽȁȅ ȆȁǿǾ, ȆǾȄȕȀȘ ȁȊȃȄȗȐȁȋȕ. ǧȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇ ȉǾȑǾȆȁȘ ǽȁȄǾȅȅȔ ȅǾǿǽȌ ȈȇȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȆȇȊȋȕȗ ȈȄǹǻȆȔȂ – ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȔȂ ȁȄȁ ȇǺȉǹȋȆȇȂ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȃȇȉȆǾ, ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȍȇȉȅȔ ȊȋȊȄ. bryni«, brynen¢, ȏȊȄ. ǺȉǾȆȁǾ, ǺȉǾȆȆȔȂ, Ȋ.-Ȏ. ȌȊȋǹȉ. ǺȉȆǹ, ȊȄȇǻ. bĀnj, bŕna, bŕnja, bĀnje ȆǾȇǽȆȇȀȆǹȐȆȔ, ȋ.Ǿ. ȅȇǼȌȋ ȇȋȉǹǿǹȋȕ ȁ *brȕn- ȁ *bȕrn-. ǥǹȄȇȐȁȊȄǾȆȆȔǾ ǹȈǾȄȄȘȋȁǻȆȔǾ ȍȇȉȅȔ ȇȋȅǾȐǾȆȆȔǾ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȊǾǻǾȉǾ ȌȃǹȀȔǻǹȄȁ ǺȔ ȇǽȆȇȀȆǹȐȆȇ Ȇǹ *bȕrn-, ǾȊȄȁ ȅȇǼȄȁ ǺȔ ȇȃǹȀǹȋȕ ȁȅ ǽȇǻǾȉȁǾ. ǧǽȆǹȃȇ ǽȉ.-ȉȌȊȊȃ. byrni«, berni«, bryna, bernyn¢, bernen¢, Ȉȉȁ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁȁ ȁȎ ȉǾȍȄǾȃȊȇǻ ǻ ǿȁǻȔȎ ǻȇȊȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ, ȅȇǿȆȇ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋȁȉȇǻǹȋȕ ȃǹȃ ȇȉȍȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁǾ ǹǽǹȈȋǹȏȁȁ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȍȇȉȅ Ȋ -ry-; ǻ.-ȄȌǿ. borno ‘ǺȇȄȇȋȇ, ȋȇȈȕ’ ȇȋȉǹǿǹȄȇ ǺȔ *bȕrno (Ȋȉ. ǻ.-ȄȌǿ. zorno < zȕrno), Ȇȇ ȈȇǽȄȁȆȆȇȊȋȕ ǾǼȇ oȊȈǹȉȔǻǹǾȋȊȘ (Schuster-Šewc 1978–1989: 57); ȈȇȄȕȊȃ. *barno ‘ǼȉȘȀȕ’ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȌǾȅȇǾ ǣȉȐǾȃȇȅ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȈȇȄȕȊȃ. barniaki ‘zaro la, chrósty, m oda so ninka na miejscach piaszczystych’ (Kr ek 1907: 40 ȁ ǽ.) ȅȇǼȄȇ ǺȔ ȇȋȉǹǿǹȋȕ ȁ *bȕrno ȁ *bȓrno, Ȇȇ ȆǾ ȃǹǿǾȋȊȘ ȉǾǹȄȕȆȔȅ.18 ǧȊȇǺȇȂ ȈȉȇǺȄǾȅȇȂ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ǺȉǾȆề ‘ǼȉȘȀȕ, ȆǾȐȁȊȋȇȋǹ’, ǻȅǾȊȋǾ Ȋ ǻȔȑǾȌȈȇȅȘȆȌȋȔȅ ȋȇȈȇȆȁȅȇȅ ǚȉǾȆȁȏǹ ǻ ǪǾȉǺȁȁ, ǥǹȃǾǽȇȆȁȁ ȁ ǜȉǾȏȁȁ. ǚǞǩ (I: 77) ȁ Ȁǹ Ȇȁȅ SP (1: 39), ǶǪǪǸ (3: 70), ESJS (2: 84), ǥȓǿǾȄȃȇǻǹ (1990: 39) ǻȇȀǻȇǽȘȋ ȖȋȌ ǽȁǹȄǾȃȋȆȌȗ ȍȇȉȅȌ ȃ *brȕnȕje ȁȄȁ (SP l.c.) *brȓnȕje. Ǜ ȇȊȇǺȇȂ ȊȋǹȋȕǾ ǫ. Ǚȋ. ǫȇǽȇȉȇǻ (2001) ȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȇ ǽȇȃǹȀȔǻǹǾȋ, Ȑȋȇ ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȆǾ ȇ ȊȇǺȁȉǹȋǾȄȕȆȇȅ ȊȉǾǽȆǾǼȇ ȉȇǽǹ Ȇǹ -ȕje, ǹ ȇ ȊȌȒǾȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇȅ ǿǾȆȊȃȇǼȇ ȉȇǽǹ, ǼǽǾ -ề ǻ ǽǹȆȆȇȅ ǼȇǻȇȉǾ ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȇȃȇȆȐǹȆȁȗ ǻȁȆȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ǹ-ȇȊȆȇǻ -ї (Ȋȉ., ȆaȈȉ., ȋǾȋǾǻǾȆȊȃȇǾ ǼȄǹǻề, Ǽȇȉề < glavœ, gorœ). ǫȇǽȇȉȇǻ ȇȋȇǿǽǾȊȋǻȄȘǾȋ ȋǾȋǾǻǾȆȊȃȇǾ ȊȄȇǻȇ Ȋȇ Ȋȋ.-ȊȄǹǻ. bryna, ȊȄȇǻ. bŕna, Ȋ.-Ȏ. ȌȊȋǹȉ. ǺȉȆǹ,19 ȊȊȔȄǹȘȊȕ Ȇǹ ȋǾȋǾǻǾȆȊȃȁǾ ȍȇȉȅȔ, ǼǽǾ ȕ > Ǿ, ȋǹȃȁǾ ȃǹȃ ȄǾȆ < *lȕnȓ, ȄǾȊǾȆ < *lȕstnȓ, ȋǾǻȆȁȏǹ < *tȕmnica. ǫǹȃǹȘ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȘ ȃȇȉȆǾǻȇǼȇ ǻȇȃǹȄȁȀȅǹ, ȈȇǿǹȄȌȂ, ǻȇȀǺȌǿǽǹǾȋ ȆǾǽȇȌȅǾȆȁȘ. ǞȊȄȁ ǻ ȍȇȉȅǹȎ *brȕnȕje, *Brȕnȕnica ȁ ȈȉȁȆȏȁȈȁǹȄȕȆȇ ǽȇȈȌȊȋȁȅǹ ǻȇȃǹȄȁȀǹȏȁȘ ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȇǼȇ ǻ ȊȁȄȕȆȇȂ ȈȇȀȁȏȁȁ ǻ Ǿ, ȎȇȋȘ ȖȋȌ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ Ȇǹǽȇ ȈȉȇǻǾȉȁȋȕ Ȇǹ ǽǹȆȆȇȂ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȈȇȐǻǾ, ǻ ȍȇȉȅǾ *brȕna, *brȕnї, ǼǽǾ ȉǾǽȌȏȁȉȇǻǹȆȆȔȂ ȆǹȎȇǽȁȄȊȘ ǻ ȊȄǹǺȇȂ ȈȇȀȁȏȁȁ, ȇȆǹ ǻȉȘǽ Ȅȁ ǻǾȉȇȘȋȆǹ; ǻ ȋǾȋǾǻǾȆȊȃȇȅ ǼȇǻȇȉǾ, ǼǽǾ ȉȓ, Ȅȓ / ȓȉ, ȓȄ > ȉ, Ȅ, ǼǽǾ, ȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇ, ȊȉȈ, ȃȉȍ < *sȕrpȓ, *krȓvȕ ˚ ˚67 ȁ ǽ.), ȇǿȁǽǹȄȇȊȕ ǺȔ˚*brȕna, ˚ *brȕnї > *Ǻȉ Ȇề. (ǪȋȇȂȃȇǻ 1993: 220, ǡǻǹȆȇǻ 1997: ˚ Ǫ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ȆǾ ǻȁǽȁȅ ȈȉǾȈȘȋȊȋǻȁȂ ǻȇȀǻǾȊȋȁ ȈȉǾǽȌǽǹȉȆȇǾ Ǿ ǻ ȋǾȋǾǻǾȆȊȃȇȅ ǺȉǾȆề ȃ Șȋȗ. ǫȇ ǿǾ ȊǹȅȇǾ ȅȇǿȆȇ ȊȃǹȀǹȋȕ ǽȄȘ ǚȉǾȆȁȏǹ ǻȇ ǻȊǾȎ ȊȄȌȐǹȘȎ. ǞȊȄȁ ȀǽǾȊȕ ȈȇȊȄǾǽȆǾǾ ȊȄȇǻȇ ȁ ȊȄǾǽȌǾȋ ȇȊȋǹǻȁȋȕ Ȁǹ ȊȈǾȏȁǹȄȁȊȋǹȅȁ Ȉȇ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȁ, ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ǺȉǾȆề, ȋȇȈȇȆȁȅ ǚȉǾȆȁȏǹ Ȋ ȇǽȆȇȂ ȁ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. brhny(ny), brhni«, Brhna Ȋ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ ǻȅǾȊȋǾ ǻȀȘȋȔǾ ȌȃǹȀȔǻǹȗȋ, Ȑȋȇ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȗǼǾ ȍȇȉȅǹ *brěn- ȅȇǼȄǹ ȉǾǹȄȕȆȇ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȋȕ.20 ǛȇȀǻǾȊȋȁ ǾǾ ȅȇǿȆȇ ȁ ȃ ȈȉǹȊȄ. *brěn18 19 20 kniha.indb 230 Ǫ ǺȇȄȕȑǾȂ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȕȗ ȈȇȄȕȊȃ. ȊȄȇǻȇ ǻȇȀǻȇǽȁȋȊȘ ȃ *barȕn’akȓ ȇȋ *bara ‘ȄȌǿǹ’. ǧȋȉǹǿǾȆȁǾ ȋȇȂ ǿǾ ȈȉǹȍȇȉȅȔ ǫȇǽȇȉȇǻ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋ ȁ ǻ ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ǺȉȓȆȓ ` ‘ǻȇȆȕ, Ȋȅȉǹǽ’, ȇȋȅǾȐǾȆȆȇȅ ǻ ǽǾȉǾǻȆǾ ǚȉǹȃȆȁȏǹ, ǨȇȈȇǻȊȃȇ. ǪȄȇǻȇȍȇȉȅȌ Ȋ Șȋeȅ ȆǹȎȇǽȁȅ ȁ ǻ ȇǽȆȇȂ ȈȇȀǽȆeȂ ȀǹȈȁȊȁ ȊǽǾȄǹȆȆȇȂ ǻ 1636 Ǽ. ǻ ǚȇȄǼǹȉȁȁ ȆǾǽǹȄǾȃȇ ȇȋ ǨȄȇǻǽȁǻǹ, ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȌȗȒǾȂȊȘ ȊȅǾȑǾȆȁǾȅ ǺȇȄǼǹȉȊȃȁȎ ȁ ȊǾȉǺȊȃȁȎ ȐǾȉȋ: r$ka grhùna i brhnna w 9.4.2009 16:15:53 ǝȉ.-ȊǾȉǺ. brhny, -a, -o ‘ǺȉǾȆȆȔȂ’ 231 ȁ ȃ *bern-. Ǜ ȈǾȉǻȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȈȇǽȉǹȀȌȅǾǻǹȄȇȊȕ ǺȔ ȐǾȉǾǽȇǻǹȆȁǾ *brěn-/*brȕn-, ȃǹȃȇǾ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȄ Ǫȃȇȃ, ǹ ǽȇǻȇȄȕȆȇ ǺȄȁȀȃȌȗ ȁ ȍȇȉȅǹȄȕȆȇ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕ ȊȇȊȋǹǻȄȘȄȇ ǺȔ ȈȉǹȊȄ. ǼȆǾȀǽȇ *gli-na, *glě-nȕ ‘ȊȄȁȀȕ, ȁȄ, ȋȁȆǹ ȁ ȋ.Ȉ.’ ȆǹȉȘǽȌ Ȋ *glȕ-jȕ ‘ǼȄȁȆǹ, ȃȄǾȂ’, Ȋ ȐǾȉǾǽȇǻǹȆȁǾȅ ȁ.-Ǿ. ǼȄǹǼȇȄȕȆȇȂ ȇȊȆȇǻȔ *gli-/glei-/gloi‘ȃȄǾȁȋȕ, ȅǹȀǹȋȕ ȁ ȋ.Ȉ.’ ȁ ȊȌȍȍȁȃȊȇȅ -n(o)-, ǻȇȊȎȇǽȘȒȁȅ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ, ȃ ȍȇȉȅǹȆȋȌ ȆǹȀǹȄȕȆȇǼȇ ȈȉǾȀǾȆȊǹ ȇȋȉǹǿǾȆȆȇȅȌ ǻ ǽȉ.-ȁȉȄ. glenim, ǽȉ.-ǻ.-ȆǾȅ. klenan. ǨȉȇȁȀǻȇǽȘȒǾȂ ȇȊȆȇǻȇȂ ȅȇǼ ǺȔȋȕ ǼȄǹǼȇȄ *bhreiH-/*bhroiH-/*bhriH- Ȋ ȆǹȀǹȄȕȆȔȅ ȈȉǾȀǾȆȊȇȅ ǻ ǽȉ.-ȁȆǽ. bhrīлti ‘ȉǹȆȁȋ, ȈȇǻȉǾǿǽǹǾȋ’, ǹǻǾȊȋ. (pairi-)brīnaiti ‘ȇǺȉǾȀǹǾȋ ǻȇȃȉȌǼ’, ȇȊǾȋ. ȁȉȇȆ. ælvynyn, ǽȁǼȇȉ. ælvinun ‘ȊȋȉȁȐȕ’ (LIV 92 ȁ ǽ.), Ȋȉ. ǻȔȑǾ ǻȇȀǻǾǽǾȆȁǾ ǫȉȌǺǹȐeǻȔȅ Ȋ.-Ȏ. ǺȉȆǹ – ȃȇȋȇȉȇǾ ǻȇȀȅȇǿȆȇ ȇȋȆǾȊȋȁ Ȋȗǽǹ Ȉȇ ȅǾȆȕȑǾȂ ȅǾȉǾ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ǺǾȊȈȄȇǽȆǹȘ ȀǾȅȄȘ’ – ȃ ȋȇȅȌ ǿǾ ȃȇȉȆȗ ǻ ȈȉǹȊȄ. *briti. ǥȇǿȆȇ ǻȇȀȉǹȀȁȋȕ, Ȑȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȉǾȀǹȋȕ’ ȁ ‘ǼȉȘȀȕ’ ȊȄȁȑȃȇȅ ȉǹȊȎȇǽȘȋȊȘ. ǧǽȆǹȃȇ, Ȇǹǽȇ ȌȐǾȊȋȕ ȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȉǹȆȆȁǾ ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁȘ ȀǽǾȊȕ ȉǹȊȊȅǹȋȉȔǻǹǾȅȔȎ ȊȄȇǻ ǻ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ, ǼǽǾ ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȆǾ ȇ ǿȁǽȃȇȂ, ǹ ȇ ȊȌȎȇȂ, ȀǹȋǻǾȉǽǾǻȑǾȂ ǼȉȘȀȁ, ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȊȁȆȇȆȁȅȇǻ ȃ ȏȊȄ. prysty, prystyn¢ ȈǾȉǾǽǹȗȒǾȅȌ Ǽȉ. coàj, Ȋȉ. ȈȉȁȅǾȉȔ ȁȀ ǙȄǾȃȊǹȆǽȉȁǽȔ ǸǼȁȐǹ Da vsaki od brne zemlje ove vazme, kami li drvo li, vsaki da iznese 3, 283; Brnom glavu posipovaše 314; ǻ RJA I: 663 ǝǹȆȁȐȁȐ ȀǹȅǾȐǹǾȋ, Ȑȋȇ ǻ ǙȄǾȃȊǹȆǽȉȁǽǾ ǦȇǻǹȃȇǻȁȐǹ ǻ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁȎ ȅǾȊȋǹȎ Ȋȋȇȁȋ prysti ȁ prystiü. ǞȊȄȁ ǽȇȈȌȊȋȁȅ, Ȑȋȇ bryna, brynyö ȁȀȆǹȐǹȄȕȆȇ ‘ȉȔȎȄǹȘ ȀǾȅȄȘ, ȈȔȄȕ’, ȋȇǼǽǹ ȁ ȊǻȘȀȕ Ȋ ǼȄǹǼȇȄȕȆȔȅ ȃȇȉȆǾȅ ‘ȉǾȀǹȋȕ’ ȆǾ ȃǹǿǾȋȊȘ ȊȋȇȄȕ ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȇȂ. Ǧȇ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȅȇǿȆȇ ȁȊȎȇǽȁȋȕ ȆǾ ȁȀ ȉǹȊȑȁȉǾȆȆȇǼȇ ȃȇȉȆȘ *bhreiH-, ǹ ȁȀ ȄǾǿǹȒǾǼȇ ǾȅȌ ǻ ȇȊȆȇǻǾ *bherH- ǻ ȋȇȅ ǿǾ ȇȊȆȇǻȆȇȅ ȀȆǹȐǾȆȁȁ, ȃȇȋȇȉȇǾ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȊȈǾȏȁǹȄȁȀȁȉȇǻǹȄȇȊȕ Ȇǹ ‘ǺȇȉȇȆȁȋȕ, ȉǹȀȉȔȎȄȘȋȕ ȀǾȅȄȗ ǺȇȉȇȆȇȂ’. Ǩȉǹǻǽǹ, ȈȉǹȊȄ. *borniti/-ati ‘ȋȇ ǿǾ’ ȇǺȊȌǿǽǹǾȋȊȘ ȃǹȃ ȇȋȔȅǾȆȆȇǾ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾ ȇȋ *borna ‘ǺȇȉȇȆǹ’, ȃȇȋȇȉȇǾ, ǻ Ȋǻȇȗ ȇȐǾȉǾǽȕ, ǺȔȄȇ ǺȔ, ȊȇǼȄǹȊȆȇ ȇǺȒǾȅȌ ȅȆǾȆȁȗ, ȇȋǼȄǹǼȇȄȕȆȇǾ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ Ȋ ȊȌȍȍȁȃȊȇȅ -n ȇȋ ȈȉǹȊȄ. *borti, borjї, ȈȉȁȇǺȉǾǻȑǾǼȇ, ȃȊȋǹȋȁ, ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǺȇȉȇȋȊȘ’ (SP 1: 324; ǶǪǪǸ 2: 204 ȁ ǽ.; Vaillant 1950–1974, IV: 586). Ǩȉȁ ȋǹȃȇȂ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȁ ȆǾ ȌȐȁȋȔǻǹȗȋȊȘ Ȋ.-Ȏ. ȍȇȉȅȔ Ǻȉ̀`Ȇǹȋȁ ‘ǺȇȉȇȆȁȋȕ, ȉǹȀȉȔȎȄȘȋȕ ȀǾȅȄȗ ǺȇȉȇȆȇȂ’, Ǻȉ́Ȇǹ, Ǻȉ̀ȆǹȐǹ ‘ǺȇȉȇȆǹ’, ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȗȒȁǾ ȆȌȄǾǻȌȗ ȊȋȌȈǾȆȕ ȇȋ *born-.21 ǦǹȈȉǹȑȁǻǹǾȋȊȘ ǻȔǻȇǽ, Ȑȋȇ ȁ ȀǽǾȊȕ ȊȌȍȍȁȃȊǹȄȕȆȇǾ n ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȆǹȀǹȄȕȆȇȅȌ ȈȉǾȀǾȆȊȌ, ȊȄǾǽȔ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ǽȇȈȌȊȃǹȗȋȊȘ ǻ ǽȉ.-ȁȆǽ. bhлti ‘ȌǼȉȇǿǹȋȕ’, ǹȄǺ. bren ‘ǼȉȔȀȋȕ’ (LIV 80). ǪȄǾǽȇǻ ȊȋȌȈǾȆȁ ǹǺȄǹȌȋǹ *bern-, ȈȇǿǹȄȌȂ, ȆǾȋ, Ȇȇ ǾȊȄȁ ȊȐȁȋǹȋȕ *bor-zda ‘ǺȇȉȇȀǽǹ’ ȇǽȆȇȃȇȉǾȆȆȔȅ Ȋ *bor-na – ȃǹȃ Ȗȋȇ ȈȉȁȆȘȋȇ ǻ SP (1: 333) – ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ǺȉǾȀǽà, ǻȅǾȊȋǾ Ȋ ǺoȄǼ. ǽȁǹȄ. Ǻȉ’ǹȀȆà, ǺȉǾȀȆà, ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. brzozna (Ȋȉ. SP 1: 334 ȁ ǽ.), ȌȃǹȀȔǻǹǾȋ, Ȑȋȇ ǻ ȉǹȆȆǾȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȄǹ, Ȍ ǽǹȆȆȇǼȇ ǼȄǹǼȇȄǹ, ȁ ȆȇȉȅǹȄȕȆǹȘ 21 kniha.indb 231 kaly sytvorena (ǠǦ 5663ȇ; ǽȄȘ «ȈȇȘȊȆǾȆȁȘ» ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȇǼȇ brhnny Ȇǹ ǽǹȆȆȇȅ ȋǾȉǾȆǾ Ȋ ȈȇȅȇȒȕȗ ȊȄȇǻǹ kaly Ȋȉ. ǻȔȑǾ, Ȉȉȁȅ. 1). ǞȊȄȁ ȁ ǻ ȃǹȃȇȂ ȅǾȉǾ ȘȋǾǻȔȂ ǻǹȉȁǹȆȋ ȊȄȇǻǹ ǻȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ǼǽǾ-ȆȁǺȌǽȕ ǾȒǾ ǻ ȊȉǾǽȆǾǺoȄǼǹȉȊȃȇȂ ȈȁȊȕȅǾȆȆȇȊȋȁ, ȆǾ ȅȇǿǾȅ ȊȃǹȀǹȋȕ. ǣȇȄȄǾǼǹ ǫǹȋȕȘȆǹ ǤǾȃȇǻǹ ȁȀ ǦǾǹȈȇȄȘ ȇǺȉǹȋȁȄǹ ȆǹȑǾ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȊȄȇǻȇȊȇȐǾȋǹȆȁǾ brena jena ǻ ȇǽȆȇȂ ȉȌȃȇȈȁȊȁ ǹȈȇȃȉȁȍȁȐǾȊȃȇǼȇ «ǛȁǽǾȆȁȘ Ǩȉȇȉȇȃǹ ǝǹȆȁȁȄǹ» ȁȀ XVI ǻ., ȊȇȎȉǹȆȘǾȅȇȂ ǻ ȊȇȍȁȂȊȃȇȂ ǦǹȉȇǽȆȇȂ ǺȁǺȄȁȇȋǾȃǾ (ǚ. ǯȇȆǾǻ, ǧȈȁȊ Ȇǹ ȉȓȃȇȈȁȊȁȋǾ ȁ ȊȋǹȉȇȈǾȐǹȋȆȁȋǾ ȃȆȁǼȁ Ȇǹ ǦǹȉȇǽȆǹȋǹ ǺȁǺȄȁȇȋǾȃǹ ǻ ǪȇȍȁȘ, ȋ. 1923, Ȋȋȉ. 254–257). ǨȇȊȃȇȄȕȃȌ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ǻǾȉȊȁȘȎ ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇ ǺǾȉǾȅǾȆȆȇȂ (brejda, nepraëdna) ǿǾȆǾ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ, Ȑȋȇ brena ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȀǽǾȊȕ ȁȊȃǹǿǾȆȁǾȅ ȇȋ brhmenyna ȁȄȁ brhmyna. Ǜ SP ȁ ǶǪǪǸ Ȋ.-Ȏ. ǺȉȆ- ǻȇȇǺȒǾ ȆǾ ȇȋȅǾȐǾȆȇ, Ǫȃȇȃ ȌǽȇǻȄǾȋǻȇȉȘǹǾȋȊȘ ȀǹȅǾȐǹȆȁǾȅ «taj termin postoji i u niskom prijevojnom stepenu» (Skok 1971–1974, I: 190). 9.4.2009 16:15:54 232 ǙȄǾȃȊǹȆǽǹȉ Ǥȇȅǹ ȊȋȌȈǾȆȕ *ber-, ǻ ȈȇȊȄǾǽȊȋǻȁȁ ǻȔȋǾȊȆǾȆȆǹȘ ȐǾȉǾȀ *bor-, ǻȇ ȁȀǺǾǿǹȆȁǾ ȊȇǻȈǹǽǾȆȁȘ Ȋ *ber’ї, bȕrati. Ǜ ȁȋȇǼǾ ȆǹȑǾǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ǻȇȈȉȇȊȔ, ȈȇǽȆȁȅǹǾȅȔǾ ǽȉ.-ȊǾȉǺ. ȊȄȇǻȇȅ brhny, ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆȁȄȁȊȕ Ȇǹ ȏǾȄȇǾ ǼȆǾȀǽȇ Ȋȋ.-ȊȄaǻ. bryna, brynyö, ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȃȇȋȇȉȇǼȇ, Ȉȇ ǻȁǽȇȅȇȅȌ, ȇȊȋǹǾȋȊȘ ȆǾȁȀǻǾȊȋȆȔȅ. Ǜ ȆǾȊȇȊȋoȘȆȁȁ ȆǹȂȋȁ ȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȔǾ ȇȋǻǾȋȔ, ȅȔ ȀǽǾȊȕ ȇǼȉǹȆȁȐȁȄȁȊȕ ȌȋȇȐȆǾȆȁǾȅ ȖȋȁȎ ǻȇȈȉȇȊȇǻ, ȐȋȇǺȔ ȈȇǺȌǽȁȋȕ ȃȇȄȄǾǼ ȃ ǽǹȄȕȆǾȂȑȁȅ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘȅ.22 ǨȉȁȆȘȋȔǾ ȊȇȃȉǹȒǾȆȁȘ ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, ǪȇȍȁȘ 1971–. ǠǦ: Ǫȋǹȉȁ ȊȉȈȊȃȁ ȀǹȈȁȊȁ ȁ ȆǹȋȈȁȊȁ, I–VI, ȁȀǽ. Ǔ. ǪȋȇȠǹȆȇǻȁȣ, ǚǾȇǼȉǹǽ – ǪȉǾȅȊȃȁ ǣǹȉȄȇǻȏȁ 1902–1926. ǠǪ: ǠǹȃȇȆȊȃȁ ȊȈȇȅǾȆȁȏȁ ȊȉȈȊȃȁȎ ǽȉǿǹǻǹ ȊȉǾǽȢǾǼǹ ǻǾȃǹ, ȈȉȁȃȌȈȁȇ ȁ ȌȉǾǽȁȇ Ǫȋ. Ǧȇǻǹȃȇǻȁȣ, ǚǾȇǼȉǹǽ 1912. ǡǻǹȆȇǻ 1997: ǡǻǹȆȇǻ, Ǣ. Ǧ., ǚȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ, ǨȄȇǻǽȁǻ. Ǥȇȅǹ 1999: Ǥȇȅǹ, Ǚ., ǩǾȍȄǾȃȊȁ ǼȉȌȈǾ -n(ȕ)n- Ȍ ȊȉȈȊȃȇȠ ȋȇȈȇȆȁȅȁȠȁ. Ǧǹȑ ȠǾȀȁȃ XXXIII/1–2, 99–106. ǥȄǹǽǾȆȇǻȁȣ 2007: ǥȄǹǽǾȆȇǻȁȣ, Ǚ., ǨȇǻǾȡǾ ȁ ȈȁȊȅǹ ǽǾȊȈȇȋǹ ǪȋǾȍǹȆǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǥȓǿǾȄȃȇǻǹ 1990: ǥȓǿǾȄȃȇǻǹ, ǥ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȊȋǹȉȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȌȅȁ ǻ ǽȆǾȑȆȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ, ǪȇȍȁȘ. ǧǨ: ǧȆȇȅǹȋȇȄȇȑȃȁ ȈȉȁȄȇȀȁ, ǚǾȄǼȉǹǽ. ǩǪǙ: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959–. ǪǻǙȉx: ǥȁȑȁȣ, Ǫ. – ǪȌǺȇȋȁȆ-ǜȇȄȌǺȇǻȁȣ, ǫ., ǪǻǾȋȇǹȉȎǹȆȚǾȄȇǻȊȃǹ ȎȉȁȊȇǻȌȡǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ 2003. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1912: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ǪȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾ-ȉȌȊȊȃǹǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȉȇ ȈȁȊȕȅǾȆȆȔȅȓ ȈǹȅȘȋȆȁȃǹȅȓ, I–III, ǪǹȆȃȋȈǾȋǾȉǺȌȉǼȓ. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǥȇȊȃǻǹ – ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1965–. ǪǪǩǒ: ǪȉȈȊȃȇȊȄȇǻǾȆȊȃȁ ȉǾȐȆȁȃ ȠǾǻǹȆȚǾȡǹ.23 ǪȋǹȆȃȇǻȊȃǹ 2001: ǪȋǹȆȃȇǻȊȃǹ, Ǔ., ǫȇȈȇȆȁȅȁȋǾ Ȋ ȊȌȍȁȃȊȇȋ -ȁȏǹ ǻȇ ǥǹȃǾǽȇȆȁȠǹ, ǪȃȇȈȠǾ – ǨȉȁȄǾȈ. ǪȋȁȠȇǻȁȣ 1990: ǪȋȁȠȇǻȁȣ, ǩ., ǡȀ ȄǾȃȊȁȃǾ ǛǹȊȇȠǾǻȁȣǹ. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ XXXVI, 121–380. ǪȋȇȂȃȇǻ 1993: ǪȋȇȂȃȇǻ, Ǫ., ǚȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ, ǪȇȍȁȘ. 22 23 kniha.indb 232 ǩǹǺȇȋǹ ǻȔȈȇȄȆǾȆǹ ǻ ȉǹȅȃǹȎ ȈȉȇǾȃȋǹ Ȇ. 148004 «ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ Ȉȇ ȊǾȉǺȊȃȇȅy ȘȀȔȃy ȁ ǻȔȉǹǺȇȋȃǹ ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ ȊǾȉǺȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ», ȍȁȆǹȆȊȁȉȌǾȅȇǼȇ ǥȁȆȁȊȋǾȉȊȋǻȇȅ ȆǹȌȃȁ ǩǾȊȈȌǺȄȁȃȁ ǪǾȉǺȁȁ. ǪȄȇǻǹȉȕ ȁȀǽǹǻǹǾȅȔȂ ǪȋǹȉȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅ ȊǾȃȋȇȉȇȅ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ ȊǾȉǺȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǪǾȉǺȊȃȇȂ ǹȃǹǽǾȅȁȁ ȆǹȌȃ ǻ ǚǾȄǼȉǹǽǾ. ǝȇ ȊȁȎ Ȉȇȉ ǻȔȑǾȄ ȋȇȄȕȃȇ ȈȉȇǺȆȔȂ ǻȔȈȌȊȃ: Ǫǹǻȁȣ, Ǜ., ǪȉȈȊȃȇȊȄȇǻǾȆȊȃȁ ȉǾȐȆȁȃ ȠǾǻǹȆȚǾȡǹ – ǧǼȄǾǽȆǹ ȊǻǾȊȃǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ 2007. 9.4.2009 16:15:54 ǝȉ.-ȊǾȉǺ. brhny, -a, -o ‘ǺȉǾȆȆȔȂ’ 233 ǫȇǽȇȉȇǻ 2001: ǫȇǽȇȉȇǻ, ǫ. Ǚȋ., ǞȋȁȅȇȄȇǼȁȘȋǹ Ȇǹ ǾǽȆǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȌȅǹ ǻ ȊǻǾȋȄȁȆǹȋǹ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǿȃȁȋǾ ǽǹȆȆȁ. Ǜ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁǹȋ ǾȀȁȃ ȈȉǾȀ XX ǻǾȃ. Ǩȇǽ ȊȓȊȋǹǻȁȋǾȄȊȋǻȇ Ȇǹ Ǜ. ǩǹǽǾǻǹ, ǪȇȍȁȘ, 277–279. ǭǹȊȅǾȉ 1986–1987: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, I–IV, ȈǾȉǾǻȇǽ ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ. ǯǾȂȋȄȁȆ 1986: ǯǾȂȋȄȁȆ, ǩ. ǥ., ǤǾȃȊȁȃǹ ǽȉǾǻȆǾǺȇȄǼǹȉȊȃȁȎ ȉȌȃȇȈȁȊǾȂ X–XI ǻǻ., ǪȇȍȁȘ. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. Bezlaj 1956: Bezlaj, F., Slovenska vodna imena, I, Ljubljana. Dickenmann 1966: Dickenmann, E., Studien zur Hydronymie des Savesystems, I–II, Heidelberg. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, Praha 1989–. Jire ek 1879: Jire ek, C. J., Die Handelsstrassen und Bergwerke von Serbien und Bosnien während des Mittelalters. Abhandlungen der königl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, VI Folge, Bd. 10, Classe für Philosophie, Geschichte und Philologie Nr. 2, Prag; ȅȔ ȈȇȄȕȀȇǻǹȄȁȊȕ ȊǾȉǺȊȃȁȅ ȈǾȉǾǻȇǽȇȅ ǻ ǠǺȇȉȆȁȃ ǣȇȆȊȋǹȆȋȁȆǹ ЈȁȉǾȐǾȃǹ I, ǚǾȄǼȉǹǽ 1959, 205–303. Jire ek 1901: Jire ek, C., Die Romanen in den Städten Dalmatiens während des Mittelalters. Denkschriften der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien, Philosophisch-historische Classe, Bd. XLVIII, Wien; ȅȔ ȈȇȄȕȀȇǻǹȄȁȊȕ ȊǾȉǺȊȃȁȅ ȈǾȉǾǻȇǽȇȅ ǻ ǠǺȇȉȆȁȃ ǣȇȆȊȋǹȆȋȁȆǹ ЈȁȉǾȐǾȃǹ II, ǚǾȄǼȉǹǽ 1962. Kr ek 1907: Kr ek, F., Grupy dźwiękowe polskie tart i cir(z)ć jako odpowiedniki stb. tȓrt, Lwów. LIV: Lexikon der indogermanischen Verben. Die Wurzeln und ihre Primärstammbildungen. Unter Leitung von H. Rix, Wiesbaden 2001. MS: Monumenta Serbica spectantia historiam Serbiae Bosnae Ragusii, Vindobonae 1858, ȍȇȋȇȋȁȈȆȇǾ ȁȀǽǹȆȁǾ ǚǾȄǼȉǹǽ 2006. Orel 1998: Orel, V., Albanian Etymological Dictionary, Leiden etc. RJA: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, I–XXIII, Zagreb 1880–1976. Schuster-Šewc 1978–1989: Schuster-Šewc, H., Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache, I–IV, Bautzen. Skok 1950: Skok, P., Slavenstvo i romanstvo na jadranskim otocima, Zagreb. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, I–IV, Zagreb. SP: S ownik pras owiański, Kraków 1974–. Vaillant 1950–1974: Vaillant, A., Grammaire comparée des langues slaves, I–IV, Lyon – Paris. Vasmer 1941: Vasmer, M., Die Slaven in Griechenland, Berlin. Old Serbian brěnȕ, -a, -o ‘earthen, perishable’ The title word is an Old Serbian equivalent for Church Slavonic brnȕnȓ, the adjective to brȕnȕje, brȕna ‘mud’. It was so far attested by a single record in Dani ić’s Old Serbian dictionary, from a mid-14th century charter. However, in the six-volume col- kniha.indb 233 9.4.2009 16:15:54 234 ǙȄǾȃȊǹȆǽǹȉ Ǥȇȅǹ lection of Old Serbian notes (on manuscripts) and inscriptions not less than 32 further instances are found, ranging from the 15th to the 18th century. There is no corresponding form in the modern dialects, so that the question whether it is a real word or only an orthographic aberration cannot be answered unambiguously. Nevertheless, there are a few place and river names (Brěna mentioned 1220 in West Serbia, the medieval (sub) Breno near Dubrovnik, today Srebreno, Brina in West Hercegovina, Brenica in East Serbia, Macedonia and Greece), as well as a Bulg. dialectal word brenề ‘mud, dirt’, that may go back to *brěn- rather than to *brȕn-. If real, brěn can be variously explained. Skok interprets it in terms of vowel alternation, whereas according to S ownik pras owiański *brěnȓ may be derived from *brȓněnȓ (> Slov. brnen) by way of dissimilation – which is rather unparalleled. On the other hand, an adjectival form in -ěnȓ can go back, via *-ęnȓ, to an adjective in -no- from an n-stem –which is in this case less probable – and the phonetic development seems possible, too, by which brěnȕ could arise from *brȕn(ȕ)nȓ, but the well-attested form brěnnȕ speaks against this possibility and in favour of the apophonic variation. The problem is that brȕnȕje, brȕna not only lacks a commonly accepted etymology, but also the reconstruction of its original root vocalism on Common Slavic and Indo-European levels makes difﬁculties. The most scholars assume *brȕ(d)n-, relating it either to *bresti, brȕdї , lit. brìsti, bredù ‘to wade, ﬂood; ﬂounder’ or to *bronȓ ‘white, swarthy, etc.’ = OInd. bradhna-, thus in both cases IE *bhr od(h)- alternating with *bhred(h)-, whereas the authors of the Cracow dictionary opted for a relationship with German Brunnen, Greek phréar, -atos ‘well, spring’, etc., and consequently for the proto-form *brȓn- < IE *bhrun-; moreover, there is no form attested (except for a few West- and East-Slavic place names of doubtful provenance) that could exclude IE *bhrin- or *bhn-. In view of those ambiguities and of the fact that brȕna, brȕn(ȕn)ȓ are sometimes used synonymously with Church Slavic prȕstȕ translating Greek khoûs ‘soil excavated or heaped up; dust’, a derivation from a root meaning ‘to cut, break up the soil’ can also be taken into consideration, cf., on the one hand, *bhreiH- in briti ‘to shear, to shave’, for the derivation *glina, *glěnȕ ‘clay’ from *glei- ‘to glue, paste’, and on the other *bher- in *born-/*bȕrn- ‘to harrow’, the e-grade probably in *ber-zda beside *bor-zda ‘furrow’; in the former case, brěn- would go back to *bhroin-, in the latter, to Common Slavic *bern- < *bhern-; the n-sufﬁx is in both instances, just as in *gli-na, *glě-nȕ, explainable from nasal present stems. ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȇǽȊǾȃ, ǡȆȊȋȁȋȌȋ Ȁǹ ȊȉȈȊȃȁ jeȀȁȃ ǪǙǦǬ ǣȆǾȀ-ǥȁȎǹȁȄȇǻǹ 36, 11000 ǚǾȇǼȉǹǽ, ǩǾȈȌǺȄȁȃǹ ǪȉǺȁja aloma@f.bg.ac.rs kniha.indb 234 9.4.2009 16:15:55 і . І I. і - Ǭ ȊȌȐǹȊȆȔȎ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȎ ǼǹǻȇȉȃǹȎ Ȟ ȥ ȄȞȋǹȉǹȋȌȉȆǹȂ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻǾ ȊȘȉȇǽ ȞȆȑȔȎ ȋȖȉȅȞȆǹȥ ȋȃǹȏȋǻǹ Ȟ ǹȈȉǹȏȇȥȃȞ ȄșȆȌ ȥǿȔǻǹȗȏȏǹ ȊȄȇǻȔ: ȋȉǹȊȏíȆȃǹ, ȋȉȔȊȏíȆȃǹ ‘ȋȇȆȃǹȘ ȈȄǹȊȏȞȆȃǹ ȥ ǺșȉǽȀǾ’ Ȟ ȋȉǹȊȏíȏȕ, ȋȉȔȊȏíȏȕ ‘ȀȄȌȐǹȏȕ ȉǹȀǹȅ ǽȀǻǾ ǹǺȇ ȆǾȃǹȄȕȃȞ ȆȞȋǹȃ’. Ǧǹ ȈǾȉȑȔ ȈȇǼȄȘǽ ȊȋǻǹȉǹǾȏȏǹ ȥȉǹǿǹȆȆǾ, ȑȋȇ ǼȖȋȔȘ ȄǾȃȊǾȅȔ ǹǽȆȇȊȘȏȏǹ ǽǹ ǹǽȆȇȂ ǹȊȆȇǻȔ, ȑȋȇ ȘȆȔ ȀǻȘȀǹȆȔ ǼǾȆǾȋȔȐȆǹ. ǫȉǹȊȏȞȆȃȞ – ǼȖȋǹ ȋȇȆȃȞȘ ȈȄǹȊȏȞȆȃȞ, ȈǹȅȞǿ ȘȃȞȅȞ ȈȉǹȊȇȥǻǹȄȞȊȘ ȈȉǹȀ Ǻșȉǽǹ ȆȞȋȃȞ ǹȊȆȇǻȔ. ІȊȆȌǾ ȆǾȃǹȄȕȃȞ ǻǹȉȔȘȆȋǹȥ ǼȖȋǹǼǹ ȊȄȇǻǹ ȥ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȎ ǼǹǻȇȉȃǹȎ: ǺǾȄǹȊȋȇȏȃ. ȋȉǹȊȋȃá, ȅǹȄǹȉȔȏȃ. ȋȉíȊȋȃǹ, ȄȌȆȞȆǾȏȃ. ȋȉȇȊȋíȆǹ, ǽȉǹǼȞȐȔȆȊȃ. ȋȉȇȊȋȔȆǹ, ȋȉȇȊȋȔȆé, ǺȉȖȊȏȃ. ȋȉȔȊȋé, ȅȞșȉȊȃ. ȋȉǹȊȋá, ǻȞȏ., ȌȊȎ.-ǺǾȄǹȉȌȊȃ. ȋȉǹȊȏíȆá, ȋȉóȊȏȞȆǹ, ȋȉǹȊȏíȆȃǹ, ȑǻȘȆȐȇȆȊȃ. ȋȉȌȊȏíȆȃǹ; ǺǹȉǹȆǹǻȞȏȃ., ǼǹȆȏǹǻȞȏȃ., ǼȉȇǽȀǾȆȊȃ., ǻȞȏǾǺȊȃ., ȅǹǼȞȄșȥȊȃ., ǼȇȅǾȄȕȊȃ. ȋȉǹȊȏș, ȋȉȔȊȏș, ȋȉȔȊȏé, ǼȇȅǾȄȕȊȃ. ȋȉóȊȏǾ, ȋȉǹȃǹȂȊȃ., ǼȉȇǽȀǾȆȊȃ., ǼȇȅǾȄȕȊȃ., ȌȊȎ.-ȅǹǼȞȄșȥȊȃ. ȋȉȇȊȏȕ, ȋȉȇȊȕ, ȋȉȇȊȋȃǹ, ȋȉóȊȏȘ, ȋȉóȊȏȘȐȃȞ. Ǡ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȅȞ ȆǹȀǻǹȅȞ ȋȉǹȊȏȞȆȃȞ ȈǾȉǹȃȄȞȃǹȗȏȏǹ ȥȃȉǹȞȆȊȃȞȘ: ȋȉȇȊȋȕ, ȋȉǾȊȋǹ, ȋȉóȒǹ, ȋȉȇȊȋȃá, ǻǹȄȔȆȊȃ. ȋȉȇȊȋúȆǹ, ȋȉóȊȋȃǹ, ȋȉóȊȋȁ, ȉȌȊȃȞȘ (ȊȌȊȋȉǹȃǹȗȏȏǹ ȊȈǹȉǹǽȔȐȆǹ): ȋȉȇȊȋȁ ‘ǺșȉǽȀǾȐȃǹ-ǽȇȑȐǹȐȃǹ, ȈǹǽȀǾȄǾȆǹȘ Ȇǹ ȋȉȇȊȋȁ ȈǹȉǹȄǾȄȕȆȔȅȞ, ȑȐȔȄȞȆǹȈǹǽȇǺȆȔȅȞ ǹǽȋȌȄȞȆǹȅȞ’ (ǚȄȇȅȃǻȁȊȋ 1956: 506), ‘ȃȄșȈȃȞ ȥ ǺȇȐȏȔ, ȏȖǺȉȔ’, Ȟ ȈȊȃ. ‘ȊȘȉȆȞȐȃǹ, ȀǹȈǹȄȃǹ (ȘȑȐȖ ȥ І ȈǹȄȇǻǾ ǮǮ Ȋȋ. ȀǹȈǹȄȃȞ ǻȔȉǹǺȄȘȄȞȊȘ ȥ ǻȔǼȄȘǽȀǾ ǼȉȖǺǾȆȘ)’ (ǝǹȄȕ 1903–1909, 4: 434), ȃǹȉȖȄȕȊȃ. ȋȉǾȊȋá ‘Ǻșȉǽǹ’, Ȟ Ȁ ǹǽǽǹȄǾȆȔȅȞ ȀȆǹȐȖȆȆȘȅȞ: ȋȉǾȊȋá Ȟ ȋȉȇȊȋá ‘ǻȔȋȃǹȆǹǾ ȈǹȄǹȋȆȇ’, ‘ȈǹȄǹǻȞȃ, ȈȇȊȏȞȄȃǹ’, ǹ ȋǹȃȊǹȅǹ ‘ǹȊǹȃǹ, Carex’, ‘ȀȘȄșȆǹǾ ȈǾȉ’Ǿ ȏȔǺȌȄȞ’ (ǪȄ. ǣǹȉǾȄȁȁ 6: 508, 518), ȈȇȄȕȊȃȞȘ: ȈǹȅȇȉȊȃ. Ȟ ȈǹǽȄȘȑȊȃ. treścinka, ȅǹȄǹȈȇȄȕȊȃ. treścina, trościna, truść, truścina, trostyna, terestyna, ȅǹȄǹȈȇȄȕȊȃ., ȅǹȀǹǻǾȏȃ., ȈǹǽȄȘȑȊȃ. trestka, treszczka, ȅǹȄǹȈȇȄȕȊȃ., ȊȞȄǾȀȊȃ., ȈǹǽȄȘȑȊȃ., ȈǹȅȇȉȊȃ. treść, trość, trosta, treście, troście – ȌȊǾ Ȋǹ ȀȆǹȐȖȆȆǾȅ ‘ȋȉȔȊȏȞȆȃǹ’ (ǭǹȄȞȆȊȃǹȘ 1974–1980). Ǹȃ ǻȞǽǹȏȕ Ȁ ȈȉȔȃȄǹǽǹȥ, Ȇǹ ȈȇȄȕȊȃǹȂ ȅȇȥȆǹȂ ȋȖȉȔȋȇȉȔȞ ȄǾȃȊǾȅȔ Ȁ ǹȊȆȇǻǹȂ *trȓst- ȈǹȑȔȉǹȆȔ ȥ ǹȊȆȇȥȆȔȅ ǻǹ ȥȊȎȇǽȆȘȂ ȈǹȄǹǻȞȆǾ; ǽǹ ȘǾ ȈȉȔȅȔȃǹȗȏȕ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȘ Ȟ ȥȃȉǹȞȆȊȃȞȘ ȆǹȀǻȔ. ǝǹǽǹȅȇ ǽǹ ȞȎ ȐȖȑȊȃ. třtina, trstina, ȄȘȑȊȃ. křtina, ȊȄǹǻǹȏ. trstina, trsť, ǹ ȋǹȃȊǹȅǹ Ȏǹȉǻǹȏȃ. trstina, trst ‘ȋȊ’ (Ȇǹ ȀǹȎǹǽ ǹǽ Ǽ. ǠǹǼȉǹǺǹ). ǬȊǾ ȈǾȉǹȄȞȐǹȆȔȘ ȄǾȃȊǾȅȔ ȥȀȔȎȇǽȀȘȏȕ ǽǹ ȈȉǹȊȄ. *trȓs-tȕ ‘ȋȉȔȊȆșǼ, Phragmites Trin.’, ȉǹǼȇȀ, Typha L.’, Ȁ’ȘȥȄȘȗȐȔȊȘ ȉȇǽȆǹȊȆȔȅȞ ȄȞȋȇȥȊȃ. strustìs ‘ȋȉȔȊȏȞȆȃǹ ȥ ǺșȉǽȀǾ’, ‘ȄȔȃǹǻǹǾ ȊȏȘǺȄȇ ȥ ȊȞȏǾ’, triušìs ‘ȐǹȉǹȏȞȆȃǹ’, ‘ȈȌǼǹ, ǽȌǺǾȏ’, trùšiai ‘ȀǹȉǹȊȆȞȃ ȋȉȔȊȆȘǼȌ’, ȄǹȋȔȑȊȃ. trusis ‘ȋȉȔȊȆșǼ’, strìebs, struobs ‘ȀǹȉǹȊȆȞȃ ȋȉȔȊȆȘǼȌ’, Ȋȋ.-ȈȉȌȊȃ. strambo ‘ȞȉǿȖȥȆȞȃ’, Ȋȋ.-ǻ.-ȆȘȅ. strūch, ȆȘȅǾȏȃ. Strauch ‘ȃȌȊȋ’ – Ȟ ǻȔǻȇǽȀȘȏȏǹ Ȁ ȞȆǽǹǾȥȉǹȈǾȂȊȃǹȂ ǹȊȆȇǻȔ *(s)ter- ‘ȏǻșȉǽȔ, ȋȌǼȞ, ȆǾȉȌȎȇȅȔ’. Ǭ ȘȃǹȊȏȞ ȀȔȎȇǽȆǹȂ ǽȄȘ ȘǾ ȈȉǹǽȌǼȄǾǽǿǻǹǾȏȏǹ ȞȆǽǹǾȥȉǹȈǾȂȊȃ. *trus-, ȘȃǹȘ ȥȘȥȄȘǾ ȊǹǺȇȗ ȈǹȑȔȉȖȆȆǾ Ȟ.-Ǿ. ǹȊȆȇǻȔ *(s)ter-. kniha.indb 235 9.4.2009 16:15:55 236 ІǻǹȆ I. ǤȌȐȔȏ-ǭǾǽǹȉȖȏ Ǡ ȈȉȔǻǾǽȀǾȆȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȞȎ ȄǾȃȊǾȅ ǻȔȆȞȃǹǾ, ȑȋȇ ȘȆȔ, ȍǹȃȋȔȐȆǹ, Ȁ’ȘȥȄȘȗȏȏǹ ǻȔȆȞȃǹȅ ȊǾȅǹȆȋȔȐȆǹǼǹ ȈǾȉǹȆȇȊȌ ‘ȋȉȔȊȆșǼ’ > ‘ȋȉȔȊȏȞȆȃǹ (Ȍ ǺșȉǽȀǾ)’. ǙȆǹȄǹǼȞȐȆǹȘ Ȁ’Șǻǹ ȆǹȀȞȉǹǾȏȏǹ Ȟ ȥ ȄǹȏȞȆȊȃ. arundo ‘ȋȉȔȊȆșǼ, Ȑǹȉȇȋ’ > ‘Ǻșȉǽǹ ȥ ȋȃǹȏȃȞȅ ȊȋǹȆȃȌ’ (ȃǹȄȞ ǽǹȈȌȊȏȞȏȕ, ȑȋȇ ȊȋǹȉǹǿȔȋȆǹǾ Ǻșȉǽǹ ȥȘȥȄȘȄǹ ȊǹǺȇȂ ǽȇȑȐǹȐȃȌ Ȁ ǽȀȞȉȃǹȅȞ ǽȄȘ ȆȞȋǹȃ – ǼȄ. ǻȔȑȖȂ ȉȌȊ. ȋȉȇȊȋȁ). ІȆȑȔ ȊǾȅǹȆȋȔȐȆȔ ȈǾȉǹȆȇȊ ȄǾȃȊǾȅȔ *trȓstȕ ‘ȋȉȔȊȆșǼ, Ȑǹȉȇȋ’ ȅȇǿȆǹ ǺǹȐȔȏȕ Ȍ ǼȉȇǽȀǾȆȊȃ. ȋȉȇȊ ‘ȃȇȄǹȊ’, ȋȉǹȊȏíȊȋȔ ‘ǿȔȋǹ Ȁ ǺȌȂȆȇȂ ȊǹȄȇȅǹȂ’, ǺȉȖȊȏȃ. ȅǹȄǹȉȔȏȃ. ȋȉȇȊȋȔȆǹ ‘ǺȌȂȆȇǾ ǿȔȋǹ’, ȌȃȉǹȞȆȊȃ. ȋȉȇȊȋúȊȋȁȂ ‘ȘȃȞ ȅǹǾ ȋȇȥȊȋȌȗ ȊȏȘǺȄȞȆȌ’. ǝȀǾȘȊȄȇȥ ȋȉǹȊȏíȏȕ, ȋȉȔȊȏíȏȕ Ȍ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȎ ǼǹǻȇȉȃǹȎ ȅǹǾ ȆǾȃǹȄȕȃȞ ȀȆǹȐȖȆȆȘȥ. ǫǹȃ ǻȞȏǾǺȊȃ. ǻǾȉȎȆȘǽȀǻȞȆȊȃ. ȋȉǹȊȏíȏȕ ǹȀȆǹȐǹǾ ‘ȉǹǺȞȏȕ ȆȇǻǹǾ Ǻșȉǽǹ, ȌȊȋǹȥȄȘȏȕ Ȍ ȘǼȇ ȋȉǹȊȏȞȆȃȞ Ȟ, ǺǾȀȌȅȇȥȆǹ, ȘȆȇ ȀǻȘȀǹȆǹ ǼǾȆǾȋȔȐȆǹ Ȁ ȆǹȀǻǹȂ ȋȉȔȊȏȞȆȃȞ ȥ ǺșȉǽȀǾ. ǥȞȆȊȃ. ȊȄȌȏȃ. ȋȉȔȊȏíȏȕ (ȎǹȋȌ) Ȍ ȞȄȗȊȋȉǹȏȔȞ ȊȄȇȥȆȞȃǹ: …Ǻǹȏȕȃǹ ȈǹȂȑȇȥ ȋȉȔȊȏȞȏȕ ȎǹȋȌ, ȊǹȄȇȅȔ ȥ ȘǾ ȆȞȅǹ… ȎȌȋȐȖȂ Ȁǹ ȥȊș ǹǺǹȀȆǹȐǹǾ ‘ȃȉȔȏȕ ȎǹȋȌ ȋȉȔȊȆȘǼȇȅ, ǹȄȕǺȇ ǽȉǹȆȃǹȂ’; Ȟ ǹǽȆȇ Ȟ ǽȉȌǼȇǾ ȀȆǹȐȖȆȆȞ ǹǺǹȀȆǹȐǹȗȏȏǹ ǹǽȆȔȅ ȊȄȇǻǹȅ, ȈǹȉǹȥȆ. ȉȌȊ. ǹȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃ. ȋȉǾȊȋá/ȋȉȇȊȋá ǹǺǹȀȆǹȐǹǾ ‘ȋȉȔȊȆșǼ, Ȑǹȉȇȋ’, ǹ ȉȌȊ. ȌȄǹǽȀȞȅȞȉȊȃ. – ‘ȑȐǹȈǹ, ȄȌȐȔȆǹ, ǽȉǹȆȃǹ’. ǙǽȆǹȃ ǺȇȄȕȑ ȈǹȑȔȉǹȆȔȅȞ Ȉǹ ȥȊșȂ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȋȖȉȔȋȇȉȔȞ (ǺǾȀ ǠǹȎȇǽȆȘǼǹ ǨǹȄǾȊȊȘ – ǹǽ ǚȉȖȊȋǹ ǽǹ ȉǹȃȞ ǜǹȉȔȆȕ Ȟ ǺǾȀ ȀǹȎȇǽȆȘȂ ȐǹȊȋȃȞ ǜȉȇǽȀǾȆȊȃǹȂ ǻȇǺȄǹȊȏȞ) Ȁ’ȘȥȄȘȗȏȏǹ: ȋȉǹȊȏíȏȕ, ȋȉȔȊȏíȏȕ, ȊȋȉǹȊȏíȏȕ ‘ȀȄȌȐǹȏȕ ȉǹȀǹȅ ǽȀǻǾ ǹǺȇ ȆǾȃǹȄȕȃȞ ȆȞȋǹȃ Ȍ ǹǽȆȌ’, ȋǹȃȊǹȅǹ ȋȉǹȑȐȔ́ȏȕ, ȊȋȉǹȑȐǹȏȕ ‘ȊȌȃǹȏȕ ȈȉǹǿȌ’, ‘ȀȄȌȐǹȏȕ, Ȇǹȅȇȋǻǹȏȕ Ȇǹ ȃȄȌǺȇȃ ǹǽȆǹȐǹȊȇǻǹ ǽȀǻǾ ȆȞȋȃȞ’, ǹǽȈǹǻǾǽȆǹ ǽȀǾǾȈȉȔȅǾȋȆȞȃȞ: ȋȉȖȑȐǹȆȔȘ, ȋȉȔȑȐáȆȔȘ (ȆȞȋȃȞ), ȋȉóȑȐǹȆȔȘ, ȊȋȉȔȑȐóȆȔȘ ‘ȊȊȌȃǹȆȔȘ, ȀǻȞȋȔȘ ȥ ǹǽȆȌ 2 ǹǺȇ 3 ȆȞȋȃȞ’ (ǦǹȊȇǻȞȐ 1983; ǪȄ. ǨǠǚ; ǫȉȌȎǹȆ–ǣȄȞȅȐȌȃ 2006: ȃǹȉȋǹ 50). ǨȉǹȏȘǼ ǺǾȄǹȉȌȊȃ. ȋȉȔȊȏíȏȕ (Ȟ ǻǹȉȔȘȆȋǹȥ) ȀȆǹȎȇǽȀȞȅ Ȇǹ ȉȌȊȃǹȂ ȅȇȥȆǹȂ ȋȖȉȔȋȇȉȔȞ: ȋȉȇȊȋúȋȕ, ȋȉȇȒúȋȕ ‘ȃȉȌȏȞȏȕ, ȊȃȉȌȐǻǹȏȕ’, ȈȘȐȇȉȊȃ. ‘ȌȈǹȉȋǹ ȆǾȑȋǹ ȋǹȄǽȔȐȔȏȕ’, ȋǹȉǹȒéȆȁǾ ‘ȈǾȉǹȅȇȋǻǹȆȆǾ ǽȀǻȗȎ ȆȞȋǹȃ Ȁ ȉȇȀȆȔȎ ȃȄȌǺȇȐȃǹȥ Ȍ ǹǽȀȞȆ ȃȄȌǺȇȃ Ȁ ȅȖȋǹȂ ǽǹȄǾȂȑǹǼǹ ȞȎ ȊȌȃǹȆȆȘ’ (ǚȄȇȅȃǻȁȊȋ 1956: 494). ǩȌȊȃ. ȋȉȇȊȋȁȋȕ ȊȌȈǹȊȋǹȥȄȘȗȏȕ Ȁ ȊȋǹȉǹǿȔȋȆǹǹȆǼȄȞȂȊȃ. đræ stan ‘ȃȉȌȏȞȏȕ, ǽǹǻȞȏȕ, ȈȉȔȅȌȑǹȏȕ, ȉǹȀǽǹȥȄȞǻǹȏȕ, ȅȌȐȔȏȕ’ (ǥǹȏȖȆǹȥȖȉ 1870: 353), ȘȃȇǾ Ȁ *Þraistjan, ȑȋȇ ȆǾ ȀǽǹǻǹȄȕȆȘǾ ǥ. ǭǹȊȅǾȉǹ (1973: 106), Șȃ Ȟ ǻȔǻȘǽȀǾȆȆǾ ȉȌȊȃǹȂ ȄǾȃȊǾȅȔ Ȁ ȈȇȄȕȊȃ. troskać, troszczyć się ‘ȃȄǹȈǹȏȞȏȏǹ’ ȏȞ Ȁ Ǽȇȏȃ. Þriskan ‘ȅǹȄǹȏȞȏȕ’ (ȋǹȅ ǿǹ). ǮǹȏǾȄǹȊȘ Ǻ ǽǹȈȌȊȏȞȏȕ, ȑȋȇ ǺǾȄǹȉȌȊȃ. ȋȉȔȊȏíȏȕ – ȊȋǹȉǹǿȔȋȆȔ ȉȖȄȞȃȋ, ȘȃȞ (ȈǹǻȇǽȄǾ ȍȇȉȅȔ) Ȁ’ȘȥȄȘǾȏȏǹ ȊȃȄǹǽǹȆȔȅ ȊȄȇǻǹȅ ȆǹȃȑȋǹȄȋ ȄǹȏȞȆȊȃ. trilix (< tres licium) ‘ȊȈȄǾȏǾȆȔ, ȊǹȋȃǹȆȔ Ȁ ȋȉȇȎ ȆȞȋǹȃ’ – ȈǾȉȑǹȘ ȐǹȊȋȃǹ ȘȃȇǼǹ ȀǻȘȀǻǹǾȏȏǹ Ȁ ȄȞȐȖǺȆȞȃǹȅ ȋȉȔ, ǹ ǽȉȌǼǹȘ Ȁ ȆǹȀǻǹȂ ȆȞȋȃȞ: ȈǹǽȊȋǹǻȞȅ Ȍ ȄǹȏȞȆȊȃȞ ȥȀȇȉ ȊȄǹǻȘȆȊȃȞ ȅǹȋȖȉȔȘȄ: *tri + *nitȕ < *tri + *(s)n-/*(s)neА-ti- > *tri-sneА-, ǽǹ ȘȃȇǼǹ ǽǹǽǹȅȇ ȋȖȅǹȋȔȐȆȌȗ ǼǹȄȇȊȆȌȗ -Ȟ- Ȟ ȃǹȆȐǹȋǹȃ ȞȆȍȞȆȞȋȔǻǹ *-teА > ti: *treА-sneА-i-ti – Ȍ Ȟȅ *-sn- Ȉǹǽ ȌȈȄȔǻǹȅ ȋȖȉȅȞȆǹȥ, ȀǻȘȀǹȆȔȎ Ȁ ǹȈȉǹȏȇȥȃǹȂ ȄșȆȌ (ȋȉǹȊȋá, ȋȉȔȊȏȞȆȃǹ Ȟ ȞȆȑ.) ǹȊȞȅȞȄȘǻǹȄǹȊȘ ȥ -st-. ǨǹȉǹȥȆ. ǹǽǻǹȉȇȋȆȔ ȈȉǹȏȖȊ Ȍ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃ. *citmę, Ȍ ȘȃȞȅ ȆǾȋȉȔǻǹȄǹȊȏȕ ȊȈǹȄȌȐȖȆȆȘ -tm- ȈȉȔǻȘȄǹ ǽǹ ȥǻȘǽȀǾȆȆȘ -s-: * ismę ‘ȄȞȃ, ȃȇȄȕȃǹȊȏȕ’ (ǶǪǪǸ 4: 118–119), ȈǹȉǹȥȆ. ȉȌȊȃ. ȆǹȥǼǹȉȇǽȊȃ., ȈǾȉȅȊȃ. ȐúȊȅșȆȃǹ ‘ȋȉȔ ȆȞȋȃȞ ȥ ȅǹȋȃǹȎ ȈȉǹǿȔ’, ǹȄǹȆǾȏȃ. ȐúȊȅǾȆȃǹ ‘ȐǹȋȔȉȔ ȆȞȋȃȞ ȥ ȅǹȋȃȌ’, ȃǹȊȋȉǹȅȊȃ., ȆȞǿǹǼǹȉȇǽȊȃ. ‘ȋȉȔ ȆȞȋȃȞ’. kniha.indb 236 9.4.2009 16:15:56 ǝǹ ȖȋȔȅǹȄȇǼȞȞ ǺǾȄǹȉȌȊȃ. ȋȉȔȊȏȞȆȃǹ Ȟ ȋȉȔȊȏȞȏȕ 237 ǠǽȀȞȥȄȘǾ ǹǽȊȌȋȆǹȊȏȕ ǽȀǾȘȊȄȇǻǹ ȋȉȔȊȏȞȏȕ/ȋȉǹȊȏȞȏȕ Șȃ Ȍ ǠǹȎȇǽȆȞȅ ǨǹȄǾȊȊȞ, ȋǹȃ Ȟ Ȇǹ ȀǹȎǹǽȀǾ ǜȉȇǽȀǾȆȊȃǹȂ ǻȇǺȄǹȊȏȞ, ǽȀǾ ȀǹȅǾȊȋ ȞȎ ȌǿȔǻǹȗȏȏǹ ȊȄȇǻȔ: ǽǻǹíȏȕ, Ȁǽǻǹíȏȕ, ȀǽǻȇȂǻǹȏȕ, Ȋȋȉǹíȏȕ, ȊȋȉȇȂǻǹȏȕ, ǹȑȅȘȆȊȃ. ȀǽǻóȘȆȔȘ ȆȞȋȃȞ – ȌȋǻȇȉǹȆȔȘ ǹǽ ȄȞȐȖǺȆȞȃǹȥ 2 Ȟ 3. ǤǾȃȊǾȅǹ ȋȉȔȊȏȞȏȕ ǹǽȊȌȋȆȞȐǹǾ Ȟ Ȇǹ ȞȆȑǹȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹȂ ȋȖȉȔȋȇȉȔȞ, ǽȀǾ, Șȃ Ȟ ȥ ǾȥȉǹȈǾȂȊȃȞȎ ȅȇǻǹȎ ȌǿȔǻǹȗȏȏǹ ȄǾȃȊǾȅȔ, ȀǻȘȀǹȆȔȘ ǹǺȇ Ȁ ȃȇȄȕȃǹȊȏȗ ȆȞȋǹȃ: ȐȖȑȊȃ. družiti, združovati, ȊȄǹǻǹȏ. združovať, davať vo dvoje, zdvojovať, ȄǹȋȔȑȊȃ. divk ršot ‘ȀǽǻȇȞȏȕ’, trik ršot ‘ȊȋȉȇȞȏȕ’, dandzk ršots pavediens ‘ȋȉȇȑȐǹȆǹȘ ȆȞȏȕ’, ȆȘȅǾȏȃ. dublieren, ȑǻǾǽȊȃ. fördúbbla ‘ȀǽǻȇȞȏȕ’, trèdubbla ‘ȌȋȉȇȞȏȕ’, ǹȆǼȄ. twist ‘ȊȌȃǹȏȕ’, ȞȋǹȄȕȘȆȊȃ. addopiare ‘ȋȉȔȊȏȞȏȕ’; ȍȞȆȊȃ. kahekor distama ‘ȀǽǻȇȞȏȕ (ȈǹȉǹȥȆ. kaks ‘ǽǻǹ’), kolmekordistama ‘ȊȋȉȇȞȏȕ’ (kolm ‘ȋȉȔ’); ȃȇȅȞ ȊȌȆȁȊ ȃȔȃȆöǻ-ȊȋǹǻȆȔ ‘ǽǻȇȞȏȕ ȆȞȋȃȞ’ (ȃȔȃ ‘ǽǻǹ’), ȃȌȁȅ ȈöǻȊȋöȆ ȈȌȋȑȃȔȆȔ ‘ȋȉȇȞȏȕ ȆȞȋȃȞ’, ȅǹȉȔȂȊȃ. ȃȇȃ ȈǹȐǹȑ Ȕȑȋǹȅ ‘ȀǽǻȇȞȏȕ ȆȞȋȃȞ’ (ȃȇȃ ‘ǽǻǹ’), ȃȌȅ ȈǹȐǹȑ ȑȌȃǾȅǽǹȑ ‘ȌȋȉȇȞȏȕ’ (ȃȌȅ ‘ȋȉȔ’), ȅǹȃȑǹȆȊȃ. ȃǹȍȋȇȆ-ȀǹȃȑȆǾȅȊ ‘ȌǽǻȇȂǻǹȏȕ’ (ȃǹȍȋǹ ‘ǽǻǹ’), ȃǹȊȍȋȇȅȊ ȃȇȄȅȇȆȕȃȉǽǹ ‘ȊȋȉȇȞȏȕ’ (ȃȇȄȅǹ ‘ȋȉȔ’), ǹǺȇ Ȁ ȈǹȆȘȏȏǾȅ ‘ǻȞȏȕ, ȊȌȃǹȏȕ’: ȌȃȉǹȞȆȊȃ. ȊȌȃáȋȁ, ȄǹȋȔȑȊȃ. savīt (virvi) ‘ȀǻȞȏȕ (ǻȘȉȇȥȃȌ), ȈȉǹǿȌ ȥ ȋȉȔ ȆȞȋȃȞ’, sašķeterēt dziju trijám k rt m, ȄȞȋȇȥȊȃ. výti ‘ǻȞȏȕ, ȊȌȃǹȏȕ (ȆȞȋȃȞ)’, sùkti (v rpalus) ‘ȊȌȃǹȏȕ ȈȉǹǿȌ’; ǹȆǼȄȞȂȊȃ. throw, ȊȄǹǻǾȆȊȃ. súkati, ȊǾȉǺȊȃ. Ȋýȃǹȋȁ, Ȏǹȉǻǹȏȃ. súkati, okrétati, òbrtati, vŕteti, ȅǹȃǾǽ. ȈȉǾǻȉȤǹ, ǺǹȄǼǹȉȊȃ. ȈȉȁȈȉǾǽǹ. ǛȞǽǹȏȕ, ǽȉȌǼȞ ȋȔȈ – ǺȇȄȕȑ ȊȋǹȉǹǿȔȋȆȔ, ǹ ȋȖȉȅȞȆȔ, ȀǻȘȀǹȆȔȘ Ȁ ȃȇȄȕȃǹȊȏȗ ȆȞȋǹȃ, ȈǹȀȆǾȂȑȔȘ; ȘȆȔ ȍǹȉȅȞȉǹǻǹȄȞȊȘ ȉǹȀǹȅ Ȁ ȉǹȀǻȞȏȏșȅ ȋȃǹȏȋǻǹ. ІǽȖȘ ȃȇȄȕȃǹȊȏȞ ȈȉǹǼȄȘǽǻǹǾ ȥ ȋǹȃȞȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȞȎ ȊȄȇǻǹȎ, Șȃ ȌȃȉǹȞȆȊȃ. ȐúȊȆȁȏȘ ‘ȋȉȔ ȆȞȋȃȞ ǹǺȇ ½ ȈǹȊȅǹ’, ȊǾȉǺȊȃ. ȐûȊǹȇȆȁȏǹ ‘ȋȉȔ ȆȞȋȃȞ ȈȉȔ ȊȆǹǻǹȆȆȞ’, Ȏǹȉǻǹȏȃ. îsanica ‘ȋȊ’, ȅǹȃǾǽȇȆȊȃ. ȐǾȊǹȄȆȁȃ, ȐǾȑǹȄȆȁȃ, ȐǾȑȄǾȆȃǹ, ǹ ȋǹȃȊǹȅǹ Ǻȉȇj, ǺȉȇjȆȁȃ, ǺǹȄǼǹȉȊȃ. ȐǾȋǾȆȁȏǹ, ǺȉȇȂȆȁȃ, ȌȊȎȇǽȆȘȈȇȄȕȊȃ. Ȋzyślanka, cześlanka, czyślica, czyślinka, cześnia, ȊȄǹǻǹȏȃ. isnica, ǺǾȄǹȉȌȊȃ. ǼȉȇǽȀǾȆȊȃ. ȐȔȊȄȞȆǹ ‘ȋȉȔ ȆȞȋȃȞ ȥ ȈǹȊȅǾ’, ȅǹǼȞȄșȥȊȃ. ȐȔȊȕȄȞȆȃǹ, ȉȌȊȃ. ȊȅǹȄǾȆȊȃ. ȐúȊȄǾȆȇ ‘ȋȉȔ ȆȞȋȃȞ’ – ȌȊǾ Ȁ’ȘȥȄȘȗȏȏǹ ǻȔȋǻȇȉȆȔȅȞ Ȁ ȊȌȍ. -ȕn- ǹǽ * islo (ǶǪǪǸ 4: 118). ǤȞȋǹȉǹȋȌȉǹ ǚȄȇȅȃǻȁȊȋ 1956: ǚȄȇȅȃǻȁȊȋ, Ǟ. Ƕ., ǛȇȊȋȇȐȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȖȋȆȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȂ ȊǺȇȉȆȁȃ. ǫȉȌǽȔ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ ȖȋȆȇǼȉǹȍȁȁ ǙǦ ǪǪǩ, ȋ. ǮǮǮІ, ǥȇȊȃǻǹ. ǝǹȄȕ 1903–1909: ǝǹȄȕ, Ǜ. ǡ., ǫȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǿȁǻȇǼȇ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ – ǥȇȊȃǻǹ. ǥǹȏȖȆǹȥȖȉ 1870: Matzenauer, A., Cizí slova ve slovanských ře ech, Brno. ǦǹȊȇǻȞȐ 1983: ǦǹȊȇǻȞȐ, І. І., ǪȄȇȥȆȞȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ, ǥȞȆȊȃ. ǪȄ. ǣǹȉǾȄȁȁ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǣǹȉǾȄȁȁ ȁ ȊȇȈȉǾǽǾȄȕȆȔȎ ȇǺȄǹȊȋǾȂ, ǻȔȈ. 6, ǪǹȆȃȋǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 2005. ǪȄ. ǨǠǚ: ǪȄȇȥȆȞȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȎ Ǽǹǻȇȉǹȃ ȈǹȥȆȇȐȆǹ-ȀǹȎȇǽȆȘȂ ǚǾȄǹȉȌȊȞ Ȟ ȘǾ ȈǹǼȉǹȆȞȐȐǹ, ȋ. 1–5, ǥȞȆȊȃ 1979–1982. ǫȉȌȎǹȆ–ǣȄȞȅȐȌȃ 2006: ǫȉȌȎǹȆ, ǫ. ǥ. – ǣȄȞȅȐȌȃ, ǭ. ǝ., ǤǾȃȊȞȃǹ ǹȈȉǹȏȇȥȃȞ ȄȕȆȌ. ǫȖȅǹȋȔȐȆȔ ȊȄȇȥȆȞȃ, ȄǾȃȊȞȐȆȔ ǹȋȄǹȊ, ǥȞȆȊȃ. kniha.indb 237 9.4.2009 16:15:56 238 ІǻǹȆ I. ǤȌȐȔȏ-ǭǾǽǹȉȖȏ ǭǹȄȞȆȊȃǹȘ 1974–1980: Falińska, B., Polskie s ownictwo tkackie na tle s owiańskim, Wrocaw – Warszawa – Kraków – Gdańsk. ǭǹȊȅǾȉ 1973: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋ. IV (ǫ–ǸȒȌȉ), ǥȇȊȃǻǹ. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. About the etymology of Belarusian tryscínka ‘a (reed) dent’ and tryscíć ‘to twist two threads into one for further spinning’ Br. tryscínka goes back to Pre-Slavic trȓs-tȕ < ie. *(s)ter- ‘ﬁrm, tight, immovable’ expended to *trus with addition of an abstract sufﬁx -tĭ > Pre-Slavic *-tȕ. Br. tryscíć should not be associated with this stem. We propose to consider it as a compound word, the ﬁrst part of which is related to the numeral try ‘three’ and the second one with the name of thread – Pre-Slavic *ni-tȕ < ie. *(s)n-/*(s)neА – together: *treА-sneА-tĭ-teА, where *-sn- changed to *-st- > *tristiti > br. tryscíć under the inﬂuence of the ﬂax-processing terms (trastá, tryscína etc.). ǻȌȄ. ǸȃȌǺǹ ǣȇȄǹȊǹ 49, ȃǻ. 18, 220113 ǥȞȆȊȃ, ǚǾȄǹȉȌȊȕ kniha.indb 238 9.4.2009 16:15:57 Э . Ǹ ǺȔ ȎȇȋǾȄǹ ȆǹȐǹȋȕ Ȋȇ ȊȄȇǻ ȁȀ ȅǾȅȌǹȉȇǻ ǤǾȇȆȁǽǹ ǠȇȉȁȆǹ, ȇȋȆȇȊȘȒȁȎȊȘ ȃ 1968 ǼȇǽȌ: „ǪȄȇǻȇ ȉǹȀǺȇȉȃǹ, ȆȔȆȐǾ ȊȋȇȄȕ ȅȇǽȆȇǾ, ǻȊȈȄȔǻȑǾǾ Ȋ ȃȉȁȅȁȆǹȄȕȆȇǼȇ ǽȆǹ, ȌȈȇȋȉǾǺȄȘȄȇȊȕ ȋȇǼǽǹ ȆǾȐǹȊȋȇ. ǫǾȅ ǺȇȄǾǾ ȄȗǺȇȈȔȋȆȇ ǻȊȈȇȅȆȁȋȕ, Ȑȋȇ ȇȐǾȆȕ ǾǼȇ ȄȗǺȁȄ [ǝ. Ǚ.] ǨȇȄȁȃǹȉȈȇǻ, ȀǹǻǾǽȇǻǹǻȑȁȂ Ȇǹ ǪȋǹȉȇȂ ȈȄȇȒǹǽȁ ȇȋǽǾȄȇȅ ȃȌȄȕȋȌȉȔ – Ȋȇ ȊȄǹǽȇȊȋȉǹȊȋȁǾȅ ȇȆ ǼȉȇȀȆȇ ǻȋȇȄȃȇǻȔǻǹȄ: ‚ǨȉȇȁȊȎȇǽȁȋ ȁǽǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃǹȘ ȉǹȀǺȇȉȃǹ‘“ (ǠȇȉȁȆ 1997: 267). Ƕȋȇ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇ ȐǾȄȇǻǾȃǹ, ȋȇȆȃȇ ȐȌǻȊȋǻȌȗȒǾǼȇ ȘȀȔȃ ȁ ȈȉȇȍǾȊȊȁȇȆǹȄȕȆȇ ȉǹǺȇȋǹȗȒǾǼȇ Ȋ ȘȀȔȃȇȅ, ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȖȋȁȅȇȄȇǼȌ ȊȉǹǻȆȁǻǹȋȕ ȇǺȓǾȃȋȁǻȆȔǾ ǽǹȆȆȔǾ ȇ ȈǾȉǻȇȂ ȍȁȃȊǹȏȁȁ ȊȄȇǻǹ ǻ ȈȁȊȕȅǾȆȆȇȊȋȁ (ȈȉȁȅǾȉȔ 1988 Ǽ. ǻ ǦǪǠ-80: 671), ȇ ȊȉǾǽǾ, ǾǼȇ ȈȇȉȇǽȁǻȑǾȂ, ȁ ȈȌȋȘȎ ǾǼȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ Ȋ ȊȌǺȓǾȃȋȁǻȆȔȅ ǻȇȊȈȉȁȘȋȁǾȅ ȁȆȋǾȄȄȁǼǾȆȋȇǻ-ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȁȃȇǻ. ǡȆȋǾȉǾȊ ȖȋȁȅȇȄȇǼȇǻ ȃ ȋǹȃȁȅ ǻȔȊȃǹȀȔǻǹȆȁȘȅ ǻȊǾǼǽǹ ǺȔȄ ǻȔȊȇȃ, ȁ, ǾȊȄȁ ȇȆȁ ȀǹȅǾȐǹȄȁ Ȗȋȁ ǻȔȊȃǹȀȔǻǹȆȁȘ, ȋȇ ǻȃȄȗȐǹȄȁ ȁȎ ǻ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȃǹȉȋȇȋǾȃȁ. Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ, ǻ ǽȇȃȇȅȈȕȗȋǾȉȆȌȗ ȖȈȇȎȌ, ǽȇȊȋȌȈ ȃ ȃǹȉȋȇȋǾȃǾ ǺȔȄ ȋȇȄȕȃȇ Ȍ ǾǾ ȊȇȊȋǹǻȁȋǾȄǾȂ ȁ ȁȎ ȃȇȄȄǾǼ ȁȀ ǽȉȌǼȁȎ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȏǾȆȋȉȇǻ. ǧǽȆȇȂ ȁȀ ȆǹȊȌȒȆȔȎ ȀǹǽǹȐ ǺȇȄȕȑȁȎ ȁȆȊȋȁȋȌȋȇǻ ȆǹȏȁȇȆǹȄȕȆȔȎ ȘȀȔȃȇǻ ȘǻȄȘǾȋȊȘ, Ȇǹ ȅȇȂ ǻȀǼȄȘǽ, ȊȇȀǽǹȆȁǾ, ȈȇǽǽǾȉǿȃǹ ȁ ȈȇȊȋȇȘȆȆȇǾ ȈȇȈȇȄȆǾȆȁǾ ȇǺȒǾǽȇȊȋȌȈȆȔȎ ȖȄǾȃȋȉȇȆȆȔȎ ǺǹȀ ǽǹȆȆȔȎ ȋǹȃȇȂ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁǾȂ ȇ ȊȄȇǻǹȎ Ȋ ȋȇȐȆȇȂ ȇȋȊȔȄȃȇȂ ȃ ǾǾ ȁȊȋȇȐȆȁȃȌ. ǚȇȄǾǾ ȋȇǼȇ, ȃȇȅȈȕȗȋǾȉȆǹȘ ȋǾȎȆȇȄȇǼȁȘ ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȌȊȋǹȆȇǻȁȋȕ ȃǹȃ ȇǺȉǹȋȆȌȗ ȊǻȘȀȕ Ȋ ȈȇȄȕȀȇǻǹȋǾȄȘȅȁ ȃǹȉȋȇȋǾȃ, ȋǹȃ ȁ ȌȐǾȋ ȁȎ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȂ ȁ ȃȇȅȅǾȆȋǹȉȁǾǻ Ȉȇ ȈȇǻȇǽȌ ȇȈȌǺȄȁȃȇǻǹȆȆȔȎ ǽǹȆȆȔȎ. Ƕȋȇ ȈȉǾǻȉǹȋȁȋ ȋǹȃȌȗ ȖȄǾȃȋȉȇȆȆȌȗ ǺǹȀȌ ǽǹȆȆȔȎ ǻ ȇǺȒǾȆǹȉȇǽȆȇǾ ǽǾȄȇ, ǻ ȉǾȊȌȉȊ, ǽȇȊȋȌȈȆȔȂ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȌȐǾȆȔȅ, Ȇȇ ȁ ȌȐǹȒȁȅȊȘ ȉǹȀȆȔȎ ȌȉȇǻȆǾȂ, ǹ ȋǹȃǿǾ ǻȊǾȅ ȁȆȋǾȉǾȊȌȗȒȁȅȊȘ ȉȇǽȆȔȅ ȘȀȔȃȇȅ. ǪȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȋǹȃȁȎ ȊȇȈȇȊȋǹǻȁȅȔȎ ǺǹȀ ǽǹȆȆȔȎ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ȇȋȃȉȇǾȋ ȆȇǻȔǾ ǼȇȉȁȀȇȆȋȔ ȈǾȉǾǽ ȖȋȁȅȇȄȇǼǹȅȁ, ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȋǾȅȁ, ȃȋȇ ȀǹȆȁȅǹǾȋȊȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁǾȂ. ǨȉȁǻǾǽǾȆȆȔȂ ǻȔȑǾ ȈȉȁȅǾȉ ǻȔȘǻȄȘǾȋ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȌȗ ȈȇȄǾȀȆȇȊȋȕ ȅǾȋǹȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȎ ȋǾȃȊȋȇǻ, ȋ.Ǿ. ȋǾȃȊȋȇǻ, Ȑȕȁ ǹǻȋȇȉȔ ȊȇȀȆǹȋǾȄȕȆȇ ȊȇȊȉǾǽȇȋȇȐȁǻǹȗȋ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȃǹȃȇȅ-ȋȇ ȘȀȔȃȇǻȇȅ ȍǹȃȋǾ. ǡȎ ȅȇǿȆȇ ǺȔȄȇ ǺȔ ȇȋȆǾȊȋȁ ȃ ȈȇȈȌȄȘȉȆȇȂ ȆȔȆȐǾ ȊȍǾȉǾ ȋǹȃ ȆǹȀȔǻǾȅȇȂ „ȆǹȉȇǽȆȇȂ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȃȁ“ (Ȋȉ. Niedzielski–Preston 1999). ǫǾȃȊȋȔ ȅȇǼȌȋ ǻȆǾȊȋȁ ǻ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȌȗ ȆǹȌȃȌ ȁ ȁȆȇȂ ǻȃȄǹǽ. Ǹ ȈȉȁǻǾǽȌ ǽǻǹ ȈȉȁȅǾȉǹ. ǧȆȁ ȈȇȀǻȇȄȘȋ ȊȉǹǻȆȁȋȕ ȈȉȇǽȌȃȋȔ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȉǹȀȔȊȃǹȆȁȂ, ȈȇȊȋȉȇǾȆȆȔȎ Ȇǹ ȋǾȃȊȋǹȎ Ȋ ȋǾȅȁ, Ȉȉȁ ȃȇȋȇȉȔȎ ȋǹȃȁǾ ǽǹȆȆȔǾ ȆǾ ȁȊȈȇȄȕȀȌȗȋȊȘ ȁ ȃȇȋȇȉȔǾ ǻȊȋȉǾȐǹȗȋȊȘ ȐǹȒǾ. ǣǹȃ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, ȆǹȐǹȄȕȆȔȂ ȃȇȆȊȇȆǹȆȋȁȀȅ ǺȇȄǼ. ȐȌǿǽ ȆǾ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌǾȋ ȇǿȁǽǹȆȁȘȅ. ǧȆ Ȇȁȃǹȃ ȆǾ ȅȇǼ ǺȔȋȕ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋȇȅ ȉǾǼȌȄȘȉȆȔȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ǽȉ.-ǺȇȄǼ. øò¹æäü (SJS 48: 821–823). ǪȇǼȄǹȊȆȇ ǭǹȊȅǾȉȌ, ȈǾȉǾȎȇǽ ȑȋ- > Ȑ- ȇȊȌȒǾȊȋǻȁȄȊȘ ǻ ȊǾȉǺȊȃ.-ȏȊȄǹǻ. ȐȌǿǽȕ Ȉȇǽ ǻȄȁȘȆȁǾȅ ȊȄȇǻǹ ȐȌǽȇ (ǭǹȊȅǾȉ 4: 379). Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ȆǾ ȇǺȓȘȊȆȘǾȋȊȘ ȃǹȃ Ȗȋȇ ȅȇǼȄȇ ȈȉȇȁȀȇȂȋȁ. ǱǾǻǾȄǾǻ ȇǺȓȘȊȆȘǾȋ ȆǹȐǹȄȕȆȇǾ Ȑ- ǺȇȄǼǹȉȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹ ȃȇȆȋǹȅȁȆǹȏȁǾȂ ȐȌǿǽ ȁ ȐȌǽǾȆ, ǹ ȈȉȁȆȘȋȁǾ ȁȆȆȇǻǹȏȁȁ – ǻȄȁȘȆȁǾȅ ȉȌȊȊȃ. ȐȌǿȇȂ kniha.indb 239 9.4.2009 16:15:57 240 ǧȄȕǼǹ ǥ. ǥȄǹǽǾȆȇǻǹ (Shevelov 1964: 213). ǨȇȊȄǾǽȆǾǾ ǻȔǼȄȘǽȁȋ ȆǾȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȇ, ȋǹȃ ȃǹȃ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅȇǾ ȉȌȊȊȃȇǾ ǻȄȁȘȆȁǾ ǽȇȄǿȆȇ ǺȔȄȇ ȇȊȌȒǾȊȋǻȁȋȕȊȘ ȊȄȁȑȃȇȅ ȉǹȆȇ ȁ ȀǹȋȉȇȆȌȋȕ ȑȁȉȇȃȇ ȁȀǻǾȊȋȆȇǾ ȐȁȊȋȇ ȆǹȉȇǽȆȇǾ ȊȄȇǻȇ, Ȑȋȇ ȆǾȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇ ǽȄȘ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ǻȄȁȘȆȁȘ Ȇǹ ǺȇȄǼǹȉȊȃȁȂ ȘȀȔȃ. ǪǻǾȋ Ȇǹ ȅǾȎǹȆȁȀȅ ȖȋȇǼȇ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ȈȉȇȄȁǻǹǾȋ ȆǹȐǹȄȇ ǟȁȋȁȘ Ȋǻ. ǪȁȅǾȇȆǹ ǪȋȇȄȈȆȁȃǹ, ȆǹȈȁȊǹȆȆȇǾ ǾǼȇ ȌȐǾȆȁȃȇȅ ǙȆȋȇȆȁǾȅ. Ǜ ȆȇǻȇǺȇȄǼǹȉȊȃȇȅ ǫȁȎȇȆȉǹǻȇǻȊȃȇȅ ǽǹȅǹȊȃȁȆǾ ȊǾȉǾǽȁȆȔ XVII ǻ. ǿȁȋȁǾ ȆǹȐȁȆǹǾȋȊȘ ȊȄȇǻǹȅȁ чю́дно и̉ ди́вно се сто́ри въ на́шите д͠ни (ǝǾȅȁȆǹ 1971: 53). Ǜ ǹȉȎǹȁȐȆȇȂ ǺǹȄȃǹȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȋȉǹǽȁȏȁȁ ǻǹȉȁǹȏȁȁ ǻ ȆǹȐǹȄȕȆȔȎ ȊȄȇǻǹȎ ǿȁȋȁȘ ǻȃȄȗȐǹȗȋ ñòðàííàà âåùü è äèâíà á¥T¡ âü äíè íàøå ȁ ñòðàø°íà è äèâíà òàèíà âü ä‚íè íàøå ÿâè ñå (ǡǻǹȆȇǻǹ, ǻ ȈǾȐǹȋȁ).1 Ǜ ǼȉǾȐǾȊȃȇȅ ȇȉȁǼȁȆǹȄǾ Ȗȋȁȅ ȋǾȃȊȋǹȅ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌǾȋ xšnon kaˆ par£doxon must»rion gšgonen ™n ta‹j ¹mšraij ¹mîn (Lietzmann 1908: 21). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ ǻȔȊȋȉǹȁǻǹǾȋȊȘ ȏǾȈȇȐȃǹ xšnoǁ (Danker 2000: 684) – ñòðàííûè < *stornȕnȓ(jȕ)(ǭǹȊȅǾȉ 3: 771; SJS 38: 174) – (ñòðàøíûè?) – ȐȌǽǾȆ < * udȕnȓ(jȕ) (ǶǪǪǸ 4: 129–130; SP 2: 278–280; ESJS 2: 118). Ǧȇ Ǽȉ. xšnoj ȅȇǿǾȋ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȇǻǹȋȕ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȃȇȆȋǾȃȊȋǹȎ ȁ ǺȇȄǼǹȉȊȃȇȅȌ ȐȌǿǽ ȁȄȁ ǾǼȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȅ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ ȐȌǿǽǾȆǾȏ ‘ȐȌǿǾȀǾȅǾȏ’ (ǚȁǺȄȁȘ 1998, ǛȋȇȉǹȘ ȃȆȁǼǹ ǯǹȉȊȋǻ 15: 19), ȐȌǿǽǾȆȃǹ ‘ȐȌǿǾȀǾȅȃǹ’ (ǚȁǺȄȁȘ 1998, ǩȌȍȕ 2: 10), ǹ ȋǹȃǿǾ ȊȁȆȇȆȁȅȁȐǾȊȃȇȅȌ ȊȋȉǹȆȆȁȃ ‘ȊȋȉǹȆȆȁȃ’ (ǚȁǺȄȁȘ 1998, ǡȇǻ 31: 32) < ȊȋȉǹȆǾȆ. ǫǹȃ ȇǺȊȋȇȘȋ ǽǾȄǹ ȁ ǻ ǽǹȅǹȊȃȁȆǹȎ, Ȋȉ. ȈǹȉǹȄȄǾȄȕȆȔǾ ȋǾȃȊȋȔ ǻ ȊȄȇǻǾ Ȇǹ ǪȉǾȋǾȆȁǾ ǜȇȊȈȇǽȆǾ ǝǹȅǹȊȃȁȆǹ ǪȋȌǽȁȋǹ: çneid…sqh æj xšnoj (Damask nòs Stoudít s 2004: 80); ïîíîøå’íü á¥’ñòü ÿˆêî ñòðà’íí¥è (ǚȌȎǹȉǾȊȋȊȃȁȂ ǹȉȎǹȁȐȆȔȂ ǽǹȅǹȊȃȁȆ – BA No. 146: 67); похѹ̀лен˅ бы́ като чю́ждъ (ǚǾȉȄȁȆȊȃȁȂ ȆȇǻȇǺȇȄǼǹȉȊȃȁȂ ǽǹȅǹȊȃȁȆ 1703 Ǽ. – Slav. Fol. 36: 48); ху́ла прїе́ като́ чу́ждь (ǪǻȁȑȋȇǻȊȃȁȂ ȆȇǻȇǺȇȄǼǹȉȊȃȁȂ ǽǹȅǹȊȃȁȆ, XVIII ǻ. – ǥȁȄǾȋȁȐ 1923: 126). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ ȇȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ ȐȌǽǾȊȆȇǾ, ȌǽȁǻȁȋǾȄȕȆȇǾ ȁ ȊȋȉǹȆȆȇǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋȊȘ ȐǾȉȋǹȅȁ ȐȌǿȇǼȇ (ȈȇȊȋȇȉȇȆȆǾǼȇ, ȆǾ-ȊǻȇǾǼȇ). ǡ Ȗȋȇ ȊȇǻȅǾȒǾȆȁǾ, ȁȀǽǹǻȆǹ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȇǻǹǻȑǾǾ Ǽȉ. xšnoj ȁ ȈȉǹȊȄ. *stornȕnȓ(jȕ) ~ *stornȕnikȓ ȈȉȁǻǾȄȇ ȃ ȍȇȉȅǹȄȕȆȇȅȌ ȊǺȄȁǿǾȆȁȗ ȆǹȊȄǾǽȆȁȃȇǻ *tjudjȕ(jȕ)2 ȁ * udo ȁ ȁx ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȎ. ǪǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇȅ ȉǾǹȄȕȆȇȊȋȁ ȖȋȇǼȇ ȊǺȄȁǿǾȆȁȘ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȁ ȏȊȄǹǻ. øò¹äî ‘ȐȌǽȇ’ (Miklosich 1862–1865: 1136), ǻȋȇȉȁȐȆȔȂ ȃȇȆȊȇȆǹȆȋȁȀȅ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȇǺȓȘȊȆȘǾȋȊȘ ȁȆǹȐǾ ǻ SP 2: 281 ȁ ESJS 2: 118. ǨȉȁǻǾǽǾȆȆȔǾ ȀǽǾȊȕ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕȆȔǾ ȋǾȃȊȋȔ ȈȇȃǹȀȔǻǹȗȋ ȃǹȃ ǻ ȈȉȇȏǾȊȊǾ ȈǾȉǾǻȇǽǹ ȎȉȁȊȋȁǹȆȊȃȁȎ ȋǾȃȊȋȇǻ ȅȇǼȄȁ ȌȋǻǾȉǽȁȋȕȊȘ ǹȊȊȇȏȁǹȏȁȁ, ȈȉȁǻǾǽȑȁǾ ȃ ȍȇȉȅǹȄȕȆȔȅ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘȅ ȌȆǹȊȄǾǽȇǻǹȆȆȔȎ ȊȄȇǻ. Ǜ ȇȋȄȁȐȁǾ ȇȋ ȅǾȋǹȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȔȊȃǹȀȔǻǹȆȁȘ Ǥ. ǠȇȉȁȆǹ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȅ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃǹȘ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȘ ȆǹȎȇǽȁȋȊȘ Ȇǹ ȈȇǻǾȉȎȆȇȊȋȁ, ǻ ȖȋȁȎ ȋǾȃȊȋǹȎ ǹǻȋȇȉ, ȆǾǻȇȄȕȆȇ ǻȔǽǹǻǹȘ ȊǻȇǾ ȀȆǹȆȁǾ, ȈȇȅȇǼǹǾȋ ǻȆȁȅǹȋǾȄȕȆȇȅȌ ȐȁȋǹȋǾȄȗ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȌ ȌȊȋǹȆȇǻȁȋȕ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȊǻȘȀǾȂ ȉǹȆǾǾ ǾȅȌ ȆǾǻǾǽȇȅȔȎ ȁȄȁ ȈȇǽȋǻǾȉǽȁȋȕ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅȔȎ ȊǻȘȀǾȂ. ǧȀǹȉǾȆȁǾ ȆǾ ȅȇǿǾȋ ȈȉȇȁȀȇȂȋȁ ǺǾȀ ǹȃȋȁǻȆȇǼȇ ȌȐǹȊȋȁȘ ȐȁȋǹȋǾȄȘ, ȃȋȇ ȇȊȇȀȆǹǾȋ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȋǾȃȊȋǹ ǽȄȘ ȉǾȑǾȆȁȘ ȌǿǾ ȁȀǻǾȊȋȆȇȂ ǾȅȌ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȈȉȇǺȄǾȅȔ. 1 2 kniha.indb 240 Ǹ ȈȉȁȀȆǹȋǾȄȕȆǹ ȈȉȇȍǾȊȊȇȉȌ ǣȄǾȅǾȆȋȁȆǾ ǡǻǹȆȇǻȇȂ, ȈȉǾǽȇȊȋǹǻȁǻȑǾȂ ȅȆǾ ȖȋȌ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȗ Ȉȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅ ǾǾ ǾȒǾ ȆǾȇȈȌǺȄȁȃȇǻǹȆȆȇǼȇ ȍȌȆǽǹȅǾȆȋǹȄȕȆȇǼȇ ȊȈȉǹǻȇȐȆȁȃǹ Ȉȇ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁȅ ȃȁȉȁȄȄȁȐǾȊȃȁȅ ȃǹȄǾȆǽǹȉȆȔȅ ȊǺȇȉȆȁȃǹȅ. ǦȇǻȌȗ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȗ ȖȋȇǼȇ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹ, ȆǹǻǾȘȆȆȌȗ ȊȉǹǻȆǾȆȁǾȅ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȁ ǺǹȄȋȁȂȊȃȁȎ ȍȇȄȕȃȄȇȉȆȔȎ ȋǾȃȊȋȇǻ, ȁ ȃȉȁȋȁȐǾȊȃȁȂ ȇǺȀȇȉ ǺȇȄǾǾ ȉǹȆȆȁȎ ȉǹǺȇȋ Ȋȅ. Ȍ ǩ. ǶȃȃǾȉȋǹ (Eckert 2006). 9.4.2009 16:15:57 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȁ ȋǾȃȊȋ 241 ǞȊȄȁ ȎǹȉǹȃȋǾȉ ȊǻȘȀȁ ȅǾǿǽȌ ǼȉȌȈȈǹȅȁ ȊȄȇǻ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅȁ ‘ȐȌǿȇȂ’ ȁ, ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ, ‘ȐȌǽȆȔȂ, ȊȋȉǹȆȆȔȂ, ȆǾȇǺȔȐȆȔȂ’ ȈȉȇȘȊȆȘǾȋȊȘ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕȆȔȅ ȐȋǾȆȁǾȅ ǻǹȉȁǹȆȋȇǻ ȇǽȆȇǼȇ ȁ ȋȇǼȇ ǿǾ ȋǾȃȊȋǹ, ȊȇǻȊǾȅ ȆǾ ȋǹȃ ȇǺȊȋȇȘȋ ǽǾȄǹ Ȋ ȇǺȓȘȊȆǾȆȁǾȅ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ȊǾȉȁȁ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ Ȋȇ ȊȎȇǽȆȇȂ ȅȇȋȁǻǹȏȁǾȂ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȋ ȃǹȉȋȇȍǾȄȕ ǻ ȃȇǿȌȉǾ ȁ ǽȄȘ ȃȇȋȇȉȔȎ ǻȇȄȑǾǺȆȇǼȇ ȋǾȃȊȋǹ-ȇȋȅȔȐȃȁ Ȍ ȅǾȆȘ ȆǾȋ. ǫȌǽǹ ǻȎȇǽȘȋ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ, ȃȇȋȇȉȔǾ Ș ȈȉȁǻȇǿȌ ǻ ȈȇȉȘǽȃǾ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȅ ȇȆȁ ȊȋǹȄȁ ȅȆǾ ȁȀǻǾȊȋȆȔ: ȉȌȊȊȃ. ȃǹȉȋȇȍǾȄȕ (ȃǹȉȋȇȑȃǹ) ǻ ȅȌȆǽȁȉǾ (ǪǪǩǤǸ 6: 1364), ǼǽǾ ȈȉȁǻȇǽȁȋȊȘ ȁȄȄȗȊȋȉǹȏȁȘ ȁȀ ȉȇȅǹȆǹ ǝ. Ǧ. ǥǹȅȁȆǹ-ǪȁǺȁȉȘȃǹ ǛǾȊǾȆȆȁǾ ǼȉȇȀȔ (1893). Ǩȇ ǽǹȆȆȔȅ ǦǹȏȁȇȆǹȄȕȆȇǼȇ ȃȇȉȈȌȊǹ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ǾȒǾ ȉǹȆȕȑǾ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋȊȘ ǭ. ǥ. ǝȇȊȋȇǾǻȊȃȁȅ ǻ ǚǾȊǹȎ (1871–1872): ǧȆ ȋȇȄȕȃȇ Ȑȋȇ ȇȋȃȌȑǹȄ ȌȎȌ ȁȀ ȄǾǼȃȇȂ ȉȔǺȃȁ ȁ ȈȉȁȆȘȄȊȘ Ȁǹ ǻȋȇȉȇǾ ȊǻȇǾ ȃȌȑǹȆȕǾ – ȃǹȉȋȇȍǾȄȕ ǻ ȅȌȆǽȁȉǾ Ȋ ȊȇȄȕȗ (ǦǣǩǸ). Ǜ ǽȁǹȄǾȃȋǹȎ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȇ ȁ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȅȌȆǽéȉȆǹȘ ȃǹȉȋóȑȃǹ (ǦȇǻȇȊȁǺȁȉȊȃ – ǪǩǦǜ 18: 346); ǹȆǼȄ. jacket ‘the skin of a potato (when cooked with the skin on’ (OED 8: 170), ǺȌȃǻ. ‘ȃȌȉȋȃǹ, Ȉȁǽǿǹȃ’, Ȋ ǽǹȋȁȉȇǻǹȆȆȔȅ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȉǹȆȆȁȅ ȈȉȁȅǾȉȇȅ 1856 Ǽ.: Potatoes … boiled unpeeled – or as we say ‘in their jackets’ (Farmer’s Magazine). ǚȉȁȋǹȆȊȃȁȂ ȆǹȏȁȇȆǹȄȕȆȔȂ ȃȇȉȈȌȊ ȊȇǽǾȉǿȁȋ 46 ȈȉȁȅǾȉȇǻ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ jacket potato ‘ȃǹȉȋȇȑȃǹ ǻ ȅȌȆǽȁȉǾ’ Ȇǹ 100 ȅȁȄȁȇȆȇǻ ȊȄȇǻȇȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁȂ (BNC); ȍȉ. robe, ǺȌȃǻ. ‘ȈȄǹȋȕǾ’, ‘enveloppe de certains fruits ou legumes’, Ȋȉ. la robe d’un oignion, d’une noisette (ȁȀǻǾȊȋȆȇ Ȋ 1546 Ǽ. – Trésor 14: 1187). Pommes de terre en robe de chambre, ǺȌȃǻ. ‘ȃǹȉȋȇȑȃǹ ǻ ȎǹȄǹȋǾ’ (Ȋ 1870–1871 ǼǼ. – Trésor 14: 1186), ȁȄȁ ȉǾǿǾ pommes de terre en robe des champs, ǺȌȃǻ. ‘ȃǹȉȋȇȑȃǹ ǻ ȈȇȄǾǻȇȅ ȈȄǹȋȕǾ’ (Ȋ 1938 Ǽ. – Trésor 14: 1186), ‘pommes de terre cuites à l’eau ou au four et servies avec leur peau’ (Grand Larousse 6: 5230). ǭȉǹȆȏȌȀȊȃȇǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋȊȘ ȑȁȉǾ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ ǾȒǾ ȁ Ȉȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁȗ ȃ ȊǻǾȃȄǾ: betteraves en robe des champs; ȉȌȊȊȃ. ǽȁǹȄ. ȃǹȉȋȇȑȃǹ ǻ ȑǹǺȌȉǾ, «Ǭ ǿȁȋǾȄǾȂ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȈȇȊǾȄǾȆȁȂ ǫȇǺȇȄȕȊȃȇǼȇ ȌǾȀǽǹ ȊȄȇǻȇ «ȑǹǺȌȉ» ǺȔȋȇǻǹȄȇ ȁ Ȋ ȈǾȉǾȆȇȊȆȔȅ ȊȅȔȊȄȇȅ ǻ ȍȇȉȅȌȄǾ, ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȒǾȂ ȊȈȇȊȇǺ ǻǹȉȃȁ ȃǹȉȋȇȍǾȄȘ ǻ ȃȇǿȌȉǾ: ǣǹȉȋȇȑȃȌ ǻ ȑǹǺȌȉǾ Ȋǻǹȉȗ (Ȋȉ. Ȋ ȇǺȒǾȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȆȇȂ ȍȇȉȅȌȄȇȂ: ǻǹȉȁȋȕ ȃǹȉȋȇȑȃȌ ǻ ȅȌȆǽȁȉǾ)», Ȋȉ. ȑǹǺȌȉ ‘ǻǾȉȎȆȘȘ ȅȌǿȊȃǹȘ ȁ ǿǾȆȊȃǹȘ ȇǽǾǿǽǹ ȁȀ ǼȉȌǺȇǼȇ ȎȇȄȊȋǹ, ȊȌȃȆǹ ȁȄȁ ȈȇȄȌȊȌȃȆǹ ǽȇȅǹȑȆǾȂ ǻȔǽǾȄȃȁ’ (ǷǼȇȉȁȘ, s.v. ȑǹǺȌȉ). Ǧǹ ȇȊȆȇǻǹȆȁȁ ȖȋȁȎ ǽǹȆȆȔȎ ȅȇǿȆȇ ǻȔȊȋȉȇȁȋȕ ǻǾȊȕȅǹ ȈȉǹǻǽȇȈȇǽȇǺȆȌȗ ȈȇȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇȊȋȕ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ ǹȆȋȉȇȈȇȅȇȉȍȆȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉȔ Ȋ ȇǽȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ ȁȀ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇǼȇ ǻ ǹȆǼȄȁȂȊȃȁȂ, ǹ Ȋ ǽȉȌǼȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ – ǻ ȉȌȊȊȃȁȂ, ǼǽǾ ȇȆǹ ǾȒǾ ǺȔȄǹ ȃ ȋȇȅȌ ǿǾ ȆǹȋȌȉǹȄȁȀȇǻǹȆǹ ǻ ǪȁǺȁȉȁ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ ȊȊȔȄȕȆȔȅȁ ȁȀ ǞǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȐǹȊȋȁ ǩȇȊȊȁȁ. Ǫǹȅ ȍǹȃȋ ȆǹȄȁȐȁȘ ȊȎȇǿȁȎ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻȇȃ Ȍ ȖȋȇǼȇ ȉȘǽǹ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ, ȇǽȆǹȃȇ, ȆǾ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȕȊȋǻȇȅ ȁȎ ȇǺȒǾǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ. ǥȇǿȆȇ ǺȔȄȇ ǺȔ ǻȔǽǻȁȆȌȋȕ ȁ ǻǾȉȊȁȗ ȆǾȀǹǻȁȊȁȅȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǾȆȁȘ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ ǻȇ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇȅ, ǹȆǼȄȁȂȊȃȇȅ ȁ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ. ǛȔǺȇȉ ȅǾǿǽȌ ǽǻȌȅȘ ǻǾȉȊȁȘȅȁ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȇȊȆȇǻǹȆ ȋȇȄȕȃȇ Ȇǹ ȋǾȃȊȋǹȎ. ǝȄȘ ȈȉȁȆȘȋȁȘ ȉǾȑǾȆȁȘ ȆȌǿȆǹ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȘ ȇ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔȎ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȕȊȋǻǹȎ ǻȇȀȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȁ ȇǺ ȇǺȒǾȊȋǻǾȆȆȇȂ ȊȉǾǽǾ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȂ ȇȆȇ ǻȈǾȉǻȔǾ ȈȇȘǻȁȄȇȊȕ, ȋ.Ǿ. ȆȌǿȆȇ ȇǺȆǹȉȌǿȁȋȕ ǾǼȇ ȃȇȉȆȁ ǻ ǺȔȋȌ ȇǺȒǾȊȋǻǹ. kniha.indb 241 9.4.2009 16:15:58 242 ǧȄȕǼǹ ǥ. ǥȄǹǽǾȆȇǻǹ ǧǺȔȐȆȔȂ ȊȏǾȆǹȉȁȂ ȉǹǺȇȋȔ ȖȋȁȅȇȄȇǼǹ-ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍǹ, ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȗȒȁȂ, Ȑȋȇ ȊȆǹȐǹȄǹ ǻȔǺȁȉǹȗȋȊȘ ȘȀȔȃȇǻȔǾ ȍǹȃȋȔ, ȋȉǾǺȌȗȒȁǾ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȁ (ȊȄȇǻȆȁȃ), ȃ ȃȇȋȇȉȔȅ Ȉȇȋȇȅ ȈȇǽǺȁȉǹȗȋȊȘ ȇǺȓȘȊȆǾȆȁȘ, ǻǾǽǾȋ ȃ ȋȇȅȌ, Ȑȋȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼ-ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍ ȅȇǿǾȋ ȋȇȄȕȃȇ ȊȄȌȐǹȂȆȇ ȆǹȋȇȄȃȆȌȋȕȊȘ Ȇǹ ȋǾȃȊȋ, ȇǺȓȘȊȆȘȗȒȁȂ ȃȌȄȕȋȌȉȆȇ-ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁǾ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȕȊȋǻǹ ǻȇȀȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ȊȄȇǻǹ ȁȄȁ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ, ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ ȌȊȈǾȎǹ ȅȇǿȆȇ ǽȇǺȁȋȕȊȘ, ȋȇȄȕȃȇ ǽǾȂȊȋǻȌȘ ǻ ȇǺȉǹȋȆȇȅ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȁ – ȇȋ ȋǾȃȊȋǹ ȃ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ. ǧȊȇȀȆǹȆȁǾ ȖȋȇǼȇ ȍǹȃȋǹ ȆǾ Ȇȇǻȇ – ǺȇȄȕȑȁȆȊȋǻȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȇǻ ȃȇǼǽǹ-ȄȁǺȇ ȊȄȌȐǹȂȆȇ ȆǹȋǹȄȃȁǻǹȄȁȊȕ Ȇǹ ȋǾȃȊȋ, ȈȉȇȘȊȆȘȗȒȁȂ ǽǹǻȆȇ ȁȀǻǾȊȋȆȌȗ ȈȉȇǺȄǾȅȌ, ǹ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁ ȁǽȌȋ Ȉȇ ȈȌȋȁ ȊȁȊȋǾȅǹȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȈȉȇȐǾȊȔǻǹȆȁȘ ȃǹȃȁȎ-ȋȇ ǼȉȌȈȈ ȋǾȃȊȋȇǻ Ȋ ȏǾȄȕȗ ȇǺȆǹȉȌǿǾȆȁȘ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȁ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȒǾȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȁȆȋǾȉǾȊ. Ǧȇǻȇ ǽȉȌǼȇǾ – ǻ ȃȇȅȈȕȗȋǾȉȆȌȗ ȖȈȇȎȌ ȈȇȘǻȁȄǹȊȕ ȉǾǹȄȕȆǹȘ ȁ ȄǾǼȃȇ ȇȊȌȒǾȊȋǻȁȅǹȘ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȅǾǿǽȌȆǹȉȇǽȆȇǼȇ ȊȇȋȉȌǽȆȁȐǾȊȋǻǹ ǻ ȖȋȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ. ǚȔȄȇ ǺȔ ȏǾȄǾȊȇȇǺȉǹȀȆȇ ȊȇȀǽǹȋȕ ȊǹȂȋ-ȃǹȉȋȇȋǾȃȌ, ȃȌǽǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁ, ȈȉȁȆȘǻ ȇǺȘȀǹȋǾȄȕȊȋǻȇ ȊȊȔȄǹȋȕȊȘ ǻ ȊǻȇȁȎ ȉǹǺȇȋǹȎ Ȇǹ ȃǹȉȋȇȋǾȃȌ ȊȇǼȄǹȊȆȇ ȌȊȋǹȆȇǻȄǾȆȆȇȅȌ ȊȋǹȆǽǹȉȋȌ, ȈȇȈǹǽǹȄȁ ǺȔ Ȉȇ ȈǹȉȇȄȘȅ, ǻȔǽǹǻǹǾȅȔȅ ȇȉǼǹȆȁȀǹȋȇȉǹȅȁ ȊǹȂȋǹ. ǛȊǾȅ ȖȋȁȅȇȄȇǼǹȅ, ȈȇȄȕȀȌȗȒȁȅȊȘ ȊǹȂȋȇȅ, ǺȌǽǾȋ ȇȋȃȉȔȋ ȁ ǽȇȊȋȌȈ ȃ ǾǼȇ ȈȇȈȇȄȆǾȆȁȗ. Ǧǹ Ȗȋȇȅ ȊǹȂȋǾ ȅȇǿȆȇ ǺȌǽǾȋ ǻǾȊȋȁ ȈȇȁȊȃȁ Ȉȇ ȉǹȀȆȔȅ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȘȅ. ǧȆ ȋǹȃǿǾ ǺȌǽǾȋ ȊȇǽǾȉǿǹȋȕ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ Ȋȋǹȋȕȁ, ȈȉǾǽȇȊȋǹǻȄǾȆȆȔǾ ȁȎ ǹǻȋȇȉǹȅȁ, ȁ „ȃǹȉȋȇȐȃȁ“ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȊȄȇǻ, Ȋ ȘȊȆȇ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȆȔȅ ǹǻȋȇȉȊȋǻȇȅ. ǫȌǽǹ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȅȇǿȆȇ ǺȔȄȇ ǺȔ ȈȇȅǾȊȋȁȋȕ ȁ ȃȇȉȇȋȃȌȗ ȀǹȅǾȋȃȌ ȇ ǺȇȄǼ. ȋȓȈǹȆǹȉ, ȃȇȋȇȉȌȗ, Ȉȉȁ ǻȊǾȅ ȁȆȋǾȉǾȊǾ ȃ ȊȇǽǾȉǿǹȒǾȂȊȘ ǻ ȆǾȂ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȁ, Ș ǺȔ ȆǾ ȊȇȐȄǹ ǽȇȊȋȇȂȆȇȂ ȊǹȅȇȊȋȇȘȋǾȄȕȆȇȂ ȈȌǺȄȁȃǹȏȁȁ ǻ ȇǺȔȐȆȇȅ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȇȅ ǿȌȉȆǹȄǾ. Ǧǹ ȊǹȂȋǾ-ȃǹȉȋȇȋǾȃǾ ǿǾ ǾǾ ȈȉȁȊȌȋȊȋǻȁǾ ǻȈȇȄȆǾ ȌȅǾȊȋȆȇ. * ǺȇȄǼ. ȋȓȈǹȆàȉ ‘ǽȌȉǹȃ, ȋȌȈȁȏǹ’ < ȋȓȈǹȆàȉ ‘ȅȌȀȔȃǹȆȋ, ȁǼȉǹȗȒȁȂ Ȇǹ ȁȆȊȋȉȌȅǾȆȋǾ, ȈȇȎȇǿǾȅ Ȇǹ ǺǹȉǹǺǹȆǹ’ (< ȋȓ̀ȈǹȆ ‘ȆǹȉȇǽȆȔȂ ȁȆȊȋȉȌȅǾȆȋ ȈȇȎȇǿȁȂ Ȇǹ ǺǹȉǹǺǹȆǹ’ + ȊȌȍȍȁȃȊ -ǹȉ), ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȆȇǾ Ȉȇ ȆǹȉȇǽȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȃǹȃ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ ȇȋ ȋȓ̀Ȉ ‘ȋȌȈȇȂ’. ǛȋȇȉȁȐȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ǻ ȊȄȇǻǹȉǾ ǦǹȂǽǾȆǹ ǜǾȉȇǻǹ ǾȒǾ ȆǾ ȇȋȅǾȐǾȆȇ. ǪȋǹǽȁȘ ǻȇȀȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ǻȋȇȉȁȐȆȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈȉȇȊȅǹȋȉȁǻǹǾȋȊȘ Ȍ ǮȉȁȊȋȇ ǚȇȋǾǻǹ (Ȋȅ. ȆȁǿǾ). ǛǾȊȕ ȈǹȍȇȊ ǾǼȇ ȋǾȃȊȋǹ ȈȉȇȈǹǽǹǾȋ, ǾȊȄȁ ȆǾ ȌȐȁȋȔǻǹȋȕ ȈȉȁȊȌȋȊȋǻȁǾ Ȁǹ ȃǹǽȉȇȅ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ǽȌȉǹȃ, ȋȌȈȁȏǹ’, ȇȋȋǾȆȘȗȒǾǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȅȌȀȔȃǹȆȋ, ȁǼȉǹȗȒȁȂ Ȇǹ ȋȓȈǹȆǾ’, ȘǻȊȋǻǾȆȆȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȇǾ ǻ ȋǾȃȊȋǾ. ǨǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆǹȘ ȑȌȋȄȁǻȇȊȋȕ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ, ǻ ȆǹȊȋȇȘȒǾǾ ǻȉǾȅȘ ȈȇȐȋȁ ȈȇȄȆȇȊȋȕȗ ȊȋǾȉȄǹȊȕ (Ȇȇ Ȋȅ. ȆȁǿǾ ǻȔȊȃǹȀȔǻǹȆȁǾ ȅȌȀȔȃǹȆȋǹ Ǯǹȅǽȁ ǥǾȎȅǾǽȇǻǹ). ǪȁȆȇȆȁȅȔ ǺȇȄǼ. ȋȓȈǹȆǹȉ ȆǾ ȉǹȀǻȁȄȁ ȈȇȎȇǿȁǾ ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȁ. Ǫȉ. ȋȌȈǹȆǽǿùȘ (ȁȊȈȇȄȕȀȌǾȋȊȘ ȆǹȈȉȁȅǾȉ Ȍ ǥȁȎǹȄǹȃȁ ǜǾȇȉǼȁǾǻǹ ǻ ȉǹȊȊȃǹȀǾ ǥǾȉǹȃȓȋ Ȇǹ ȐȁȐȇ ǝǾȆȐȇ), ȋȓȈǹȆǽǿùȘ, ȌȊȋǹȉǾǻȑȁǾ ȁ ȉǾǽȃȁǾ ȋȌȈǹȆǽȌȉ, ǽǹȌȄǽǿȁȘ (ǜǾȉȇǻ 5: 380, 388). ǮȉȁȊȋȇ ǚȇȋǾǻ, ǛȁǽǾȆȇ. ǚȌǽȁȄȆȁȃ, I, Ǻȉ. 2 ȇȋ 10 ȅǹȂ 1873: …ǧǼȓȆȘȋ ǼȉǾǾ. ǥǹȂȃǹ ȅȌ Ȇǹ ǡǻǹȆȐǹ ȈȉǾǽǾ, ǹ ǡǻǹȆȐȇ ȀǹǺȇȄ Ȇǹ ȃȇȋȃǹȋǹ ȇȈǹȑȃǹȋǹ ǻ ȈȇȘȊȐǾȋȇ Ȋȁ, ȊȋȁȊȆǹȄ Ȃ ȊȓȊ ȀȓǺȁ ȌȎȇȋȇ, ǹ Ȋ ȉȓȏǾȋǾ Ș ǽȓȉǿȁ Ȁǹ ȈȉǾǽȆȁȋǾ ȃȉǹȃǹ. ǣȇȋȃǹȋǹ Ȋǻȁȉȁ „ǼǹȂǽǹ“. kniha.indb 242 9.4.2009 16:15:58 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȁ ȋǾȃȊȋ 243 ǡǻǹȆȐȇ. ǥǹȅȇ ȅǹȉȁ, ǹȅȁ ȃȇǼǹ ȈȇȉǹȊȆǹ ǹȀ, ȃǹȃȓǻ Ȓǹ ȊȋǹȆǹ? ǥǹȂȃǹ ȅȌ. ǫȁ ȊȋǹȆȁ ȐȇǻǾȃ, ȋǹ ȋȓȈǹȆȓȋ Ȇǹ ȋǾȂȃǹ ȋȁ Ǿ Ǽȇȋȇǻ Ȇǹ ȋǹǻǹȆǹ. (Ǜȁǽȁȑ Ȅȁ, ǽȇȅȆȌȄǾ ǥȓȆȀǹ? ǡ ȋȓȈǹȆǹȉȁȆ3 ǽǹ ȊȋǹȆǾ ȆȘȃȇȂ – ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ǺȓǽǾ ȐȇǻǾȃ). ǜǾȇȉǼȁ ǦȁȃȇȄȇǻ, Ǯǹȅǽȁ Ȉȉǹǻȁ ȊǾȉǾȆǹǽǹ Ȇǹ ǥǾȊȁȆǹ Ȋ ȋȓȈǹȆ, ȎǻȓȉȄȘ ȁȋǹȄȁǹȆȏȁȋǾ ǻ ȇȉȃǾȊȋȓȉǹ. ǧǺȒǾȊȋǻȇȋȇ ǻ ȉǾǼȁȇȆǹ Ȇǹ ǮǹȉȅǹȆȄȁ, ǫȇȈȇȄȇǻǼȉǹǽ, ǪȁȅǾȇȆȇǻǼȉǹǽ ȁ ǥǹǽǿǹȉȇǻȇ (ǡȆȋǾȉȆǾȋ ȁȀǽǹȆȁǾ) V, 28. 09 – 4. 10. 2007 Ǽ. <www.har-novini.com>: „ǦǾ Ȋȓȅ ȇȋ ȌȐǾȆȁȋǾ ȋȓȈǹȆǹȉȁ, ȈȉȇȊȋ ȋȓȈǹȆǽǿȁȘ Ȋȓȅ, Ȇȇ ȁȊȋȁȆȊȃȁ“. ǫǹȃǹ ȇȈȉǾǽǾȄȘ ȋȓȆȃǹȋǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆǹ ȉǹȀȄȁȃǹ ȅǾǿǽȌ ǽǻǾȋǾ ȈȇȈȉȁȒǹ Ǯǹȅǽȁ ǥǾȎȅǾǽȇǻ, ȁȀǻǾȊȋǾȆ ȈȇǻǾȐǾ ȃǹȋȇ ǥǹȆǽȗ ȁȄȁ ǙȅǹǽǾȌȊ. […] „ǫȓȈǹȆȓȋ ȅȇǿǾ ǽǹ ȁȀǼȄǾǿǽǹ [ȃǹȋȇ] ǼȇȄȘȅ ǺǹȉǹǺǹȆ, ǹȅǹ Ǿ ǽǹȄǾȐ Ȉȇ-ȊȄȇǿȆȇ ȆǾȒȇ“, ȇǺȘȊȆȘǻǹ ǙȅǹǽǾȌȊ. „ǚǹȉǹǺǹȆȓȋ Ǿ ǽǾȋȊȃǹ ȁǼȉǹȐȃǹ, ǹ Ȉȉȁ ȋȓȈǹȆǹ Ȋ ȋȇȃȅǹȃǹ (ǼȇȄȘȅǹȋǹ ȈǹȄȃǹ) ǻȇǽȁȑ Ȉȓȉǻȇȋȇ ǻȉǾȅǾ, Ȋ ȈȉȓȐȃǹȋǹ ȇȋ ǽȉȌǼǹȋǹ ȊȋȉǹȆǹ Ȉȉǹǻȁȑ ǽȉȇǺǾǿȁȋǾ, ǾȂ ȋȁȘ ǽȉȇǺǾǿȁ ȅȌ Ȋǹ ȅǹȂȃǹȋǹ… Ǜȁǽȓȋ Ȇǹ ȋȇȀȁ ȁȆȊȋȉȌȅǾȆȋ Ǿ ǻȆȌȑȁȋǾȄǾȆ, Ȇȇ ȁȆǹȐǾ ȆǾ Ǻȁǻǹ ȅȆȇǼȇ ǽǹ ȁȀȈȓȃǻǹ ǻ ȇȉȃǾȊȋȓȉǹ, ȅǹȃǹȉ ȁ ȇȉȃǾȊȋȓȉȓȋ ǺǾȀ ȆǾǼȇ ǽǹ ȆǾ Ǽȇ Ǻȁǻǹ… ǪȇȄȇ Ȁǹ ȋȓȈǹȆ Ȅȁ? ǦǹȂ-ȅȆȇǼȇ ȐǾȋȁȉȁ ȋǹȃȋǹ ȅȇǿǾ ǽǹ ǺȓǽǾ. ǝȇǺȉǾ ȊǾ ȈȇȄȌȐǹǻǹ Ȇǹ ȃȇȈǹȆȁȏǹȋǹ, ȉȓȐǾȆȁȏǹȋǹ, ǽǹȂȐȇǻȇȋȇ. ǧǺǹȐǾ Ǿ ǻȓȉȎȓȋ Ȇǹ ȃȉȁǻȇȋȇ ȊǹǽȇǻȊȃȇ Ȏȇȉȇ, ȆǾ ǻȊǾȃȁ ȅȇǿǾ ǽǹ ǽȌȅȃǹ Ȇǹ ȆǾǼȇ. ǣȗȐǾȃȓȋ ȃǹȃǻȇ Ǿ – ǽǻǾ ȐǾȋǻȓȉȋȁ – ȁ ǾǽȆȇ ǽǾȋǾ ȅȇǿǾ ǽǹ Ǽȇ ǽȇȃǹȉǹ. ǚȓȄǼǹȉȊȃȁȘȋ ȍȇȄȃȄȇȉ ǻȁȆǹǼȁ Ǿ ǺȁȄ ȁ Ȉȇ-ǺȇǼǹȋ, ȁ Ȉȇ-ȊȄȇǿǾȆ ȇȋȃȓȅ ȉȁȋȅȁȃǹ, Ȉȇ-ȈȉǾǽȁȀǻȁȃǹȋǾȄǾȆ Ȁǹ ȅȌȀȁȃǹȆȋǹ.“ Ǫ ȋǹȀȁ ȋȓȈǹȆǽǿȁȂȊȃǹ, Ȇȇ ȆǾ ȋȓȈǹȆǹȉȊȃǹ, ȍȁȄȇȊȇȍȁȘ Ǯǹȅǽȁ ȇǼȄǹȊȘ ȊȏǾȆǹȋǹ Ȇǹ ȎǹȉȅǹȆȄȁȂȊȃȇȋȇ ȐȁȋǹȄȁȒǾ „ǝȉȌǿǺǹ“ ȇȒǾ ȇȋ 1972-ǹ ǼȇǽȁȆǹ. * ǯȁȋȁȉȌȘ ȀǹȁȆȋǾȉǾȊȇǻǹǻȑȌȗ ȁȎ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȗ, ȈȇȄȕȀȇǻǹȋǾȄȁ ǺȔ ȊȊȔȄǹȄȁȊȕ Ȇǹ ǹǻȋȇȉǹ, ǹ ȋǹȃǿǾ Ȇǹ ȁȅȘ ȁ ǹǽȉǾȊ ȊǹȂȋǹ. ǣȉȇȅǾ ȈȌǺȄȁȃǹȏȁȂ (ȉǹȀȆȇȂ ȊȋǾȈǾȆȁ ȉǹȀȉǹǺȇȋǹȆȆȇȊȋȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ, ȃǹȃ ȇȉȁǼȁȆǹȄȕȆȔȎ, ȋǹȃ ȁ ȈȇǻȋȇȉȆȔȎ) Ȇǹ ȊǹȂȋǾ ȅȇǿǾȋ ȁǽȋȁ ȇǺȅǾȆ ȅȆǾȆȁȘȅȁ Ȉȇ ǻȇȈȉȇȊǹȅ, ȁȆȋǾȉǾȊȌȗȒȁȅ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȌȐǹȊȋȆȁȃȇǻ, ȈȌǺȄȁȃȇǻǹȋȕȊȘ ǺȁǺȄȁȇǼȉǹȍȁȘ Ȉȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ, ǼȁȈǾȉȋǾȃȊȋȇǻȔǾ ȊȊȔȄȃȁ Ȇǹ ȖȄǾȃȋȉȇȆȆȔǾ ȈȌǺȄȁȃǹȏȁȁ Ȉȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȁ ȋ.ǽ. Ǧǹȑȁ ȃȇȄȄǾǼȁ-ȄȁȆǼǻȁȊȋȔ, ȉǹǺȇȋǹȗȒȁǾ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȇǺȄǹȊȋȘȎ, ȌǿǾ ǽǹǻȆȇ ȁȊȈȇȄȕȀȌȗȋ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȁȆȋǾȉȆǾȋǹ ǽȄȘ ȊȇȀǽǹȆȁȘ ȋǹȃȁȎ ǻȀǹȁȅȇǻȔǼȇǽȆȔȎ ǻȁȉȋȌǹȄȕȆȔȎ ȊȇȇǺȒǾȊȋǻ, Ȋȉ., ȆǹȈȉȁȅǾȉ, Ȉȇ ǹǽȉǾȊȌ <semanticsarchive.net> ȊǹȂȋ, ȈȇȊǻȘȒǾȆȆȔȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ. Ǡǹ Ǻȇȉȋȇȅ ȖȋȇȂ Ȋȋǹȋȕȁ ȇȊȋǹȄȇȊȕ ǾȒǾ ȇǽȆȇ ǻȀaȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ Ȋ ȋǾȃȊȋȇȅ, ǻ ȃȇȋȇȉȇǾ ȃȇȅȈȕȗȋǾȉȆǹȘ Ȗȉǹ ȌǿǾ ǻȆǾȊȄǹ ȁ ȈȉȇǽȇȄǿǹǾȋ ǻȆȇȊȁȋȕ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔǾ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ. ǩǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇ ȉǹȊȑȁȉǾȆȁȁ ȊȄȇǻȆȁȃǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȀȁȉȌǾȅȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ ȁ ȇ ǻȊǾ ǺȇȄǾǾ ȈȇȄȆȇȅ ȀȆǹȆȁȁ ǾǾ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ǻȃȄȗȐǾȆȁȘ ǻ ȃȉȌǼȇȀȇȉ ȖȋȁȅȇȄȇǼȇǻ ȉǹȊȋȌȒǾǼȇ ȃȉȌǼǹ ȆǾȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȔȎ ȋǾȃȊȋȇǻ. Ǫȗǽǹ ǻȎȇǽȘȋ ȋȉǹȆȊȃȉȁȈȏȁȁ ȀǹȈȁȊǾȂ ȉǹȀǼȇǻȇȉȆȇȂ ȉǾȐȁ ȁ ȈȌǺȄȁȃǹȏȁȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ, ȍȇȄȕȃȄȇȉȆȔȎ ȁ ȉǹȆȆȁȎ ȋǾȃȊȋȇǻ. ǦǾȄȕȀȘ ȈǾȉǾȇȏǾȆȁȋȕ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ǽȄȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȉǹȀȔȊȃǹȆȁȂ ȆȇǻȇȂ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ǹǻȋȇȅǹȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȈȇȁȊȃǹ ǻ ȃȇȉȈȌȊǹȎ ȋǹȃȁȎ ȋǾȃȊȋȇǻ. Ǜ Ȗȋȇȅ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ, ȇǽȆǹȃȇ, ȖȋȁȅȇȄȇǼȁ ȅȇǼȌȋ ȊǾǺǾ ȈȇȀǻȇȄȁȋȕ ȈȉȇǽȇȄǿǹȋȕ ȇȊȋǹǻǹȋȕȊȘ Ȅȁȑȕ ȇǽȆȇȂ ȁȀ ȀǹȁȆȋǾȉǾȊȇǻǹȆȆȔȎ ǼȉȌȈȈ ȈȇȄȕȀȇǻǹȋǾȄǾȂ. ǝǻǹ ǽȉȌǼȁȎ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ Ȋ ȋǾȃȊȋȇȅ, ȇȈȁȊǹȆȆȔȎ ȀǽǾȊȕ, ȋȉǾǺȌȗȋ ȇȋ ǻȊǾȎ ȆǹȊ ȆǾȅǾǽȄǾȆȆȇȂ ȇȏǾȆ3 kniha.indb 243 ǪȄȇǻǹ ǻ ȇǺȇȁȎ ȋǾȃȊȋǹȎ ǻȔǽǾȄǾȆȔ ȅȆȇȂ. 9.4.2009 16:15:59 244 ǧȄȕǼǹ ǥ. ǥȄǹǽǾȆȇǻǹ ȃȁ ȃȇȅȈȄǾȃȊǹ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȔȎ ǽǾȂȊȋǻȁȂ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȈȉȁǻǾȄȁ ǺȔ ȃ ǺȇȄǾǾ ȈȇȄȆȇȅȌ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȁȗ Ȇǹȅȁ ȈȇȋǾȆȏȁǹȄǹ ȃȇȅȈȕȗȋǾȉȆȇȂ ȖȉȔ. ǶȋȇȂ ȉǹǺȇȋȔ Ȇȁȃȋȇ ǽȉȌǼȇȂ Ȁǹ ȆǹȊ ȆǾ ȊǽǾȄǹǾȋ. ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǚȁǺȄȁȘ 1998: ǚȁǺȄȁȘ, ȊȁȉǾȐ ȃȆȁǼȁȋǾ Ȇǹ ǪǻǾȒǾȆȇȋȇ ȈȁȊǹȆȁǾ Ȇǹ ǛǾȋȎȁȘ ȁ ǦȇǻȁȘ ǠǹǻǾȋ, ȁȀǽǹǻǹ Ǫǻ. ǪȁȆȇǽ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȏȓȉȃǻǹ, ǪȇȍȁȘ. ǜǾȉȇǻ: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩⱑ ȐȆȁȃȓ Ȇǹ ǺȄȓǼǹȉȊȃȔȂ ȘȀȔȃȓ, 1–5, ǨȄȇǻǽȁǻ 1895–1904. ǝǾȅȁȆǹ 1971: ǝǾȅȁȆǹ, Ǟ. ǡ., ǫȁȎȇȆȉǹǻȇǻȊȃȁȂ ǽǹȅǹȊȃȁȆ. ǚȇȄǼǹȉȊȃȁȂ ȈǹȅȘȋȆȁȃ XVII ǻ. ǡȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁǾ ȁ ȋǾȃȊȋ, ȋ. 2, ǪȇȍȁȘ. ǠȇȉȁȆ 1997: ǠȇȉȁȆ, Ǥ., ǙǻǹȆȊȏǾȆǹ. ǥǾȅȌǹȉȆȔȂ ȉȇȅǹȆ, ǥȇȊȃǻǹ. ǡǻǹȆȇǻǹ, ǻ ȈǾȐǹȋȁ: ǡǻǹȆȇǻǹ, ǣ., Bibliotheca hagiographica Balcano-Slavica, ǪȇȍȁȘ. ǥȁȄǾȋȁȐ 1923: ǥȁȄǾȋȁȐ, Ǥ., ǪǻȁȒȇǻȊȃȁ ǽǹȅǹȊȃȁȆ. ǦȇǻȇǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȈǹȅǾȋȆȁȃ ȇȋ XVIII ǻǾȃ, ǪȇȍȁȘ [ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ȊȋǹȉȁȆȁ, ȃȆȁǼǹ VII]. ǦǣǩǸ: ǦǹȏȁȇȆǹȄȕȆȔȂ ȃȇȉȈȌȊ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, <www.ruscorpora.ru/>. ǦǪǠ-80: ǦȇǻȔǾ ȊȄȇǻǹ ȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ. ǪȄȇǻǹȉȕ-ȊȈȉǹǻȇȐȆȁȃ Ȉȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅ ȈȉǾȊȊȔ ȁ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȔ 80-Ȏ Ǽȇǽȇǻ. Ǩȇǽ ȉǾǽǹȃȏȁǾȂ Ǟ. Ǚ. ǤǾǻǹȑȇǻǹ, Ǫ.-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1997. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1965–. ǪǪǩǤǸ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋ. 1–17, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1950–1965. ǭǹȊȅǾȉ: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋ. 1–4 (ȈǾȉǾǻȇǽ Ȋ ȆǾȅǾȏȃȇǼȇ ȁ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁȘ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ), ǥȇȊȃǻǹ 1986–19872. ǷǼȇȉȁȘ: ǡȆȋǾȉȆǾȋ-ǻǾȉȊȁȘ ȖȆȏȁȃȄȇȈǾǽȁȁ ǷǼȇȉȁȘ ǮǹȆȋȔ-ǥǹȆȊȁȂȊȃȇǼȇ ǹǻȋȇȆȇȅȆȇǼȇ ȇȃȉȌǼǹ ǻ 4-Ȏ ȋȇȅǹȎ, <www.rubricon.com/about_hmao_1.asp>. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹcȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. BA No. 146: <ǚȌȎǹȉǾȊȋȊȃȁȂ ǹȉȎǹȁȐȆȔȂ ǽǹȅǹȊȃȁȆ XVII ǻ.>, Biblioteca Academiei, Bucureşti. BNC: British National Corpus, <www.natcorp.ox.ac.uk/>. Damask nòs Stoudít s 2004: QhsaurÒj Damaskhnoà toà ØpodiakÒnou kaˆ stoud…tou toà Qessalonikšwj [1557–1558], Qessalon…kh. Danker 2000: Danker, F. W., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, Chicago – London. Eckert 2006: Eckert, R., Zu urslaw. *tjudjȕ(jȕ) ‘fremd’ und lett. folk. tautas ‘der Freier (junge Mann aus fremdem Geschlecht)’. In: Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.), Studia etymologica Brunensia 3, Praha, 87–95. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, Praha 1989–. Grand Larousse: Grand Larousse de la langue française en sept volumes, Paris 1977. Lietzmann 1908: Lietzmann, H., Das Leben des Heiligen Symeon Stylites, Leipzig. Miklosich 1862–1865: Miklosich, F., Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum, Vindobonae. kniha.indb 244 9.4.2009 16:15:59 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȁ ȋǾȃȊȋ 245 Niedzielski–Preston 1999: Niedzielski, N. A. – Preston, D. R., Folk Linguistics, Berlin – New York. OED: The Oxford English Dictionary, v. 1–20, Oxford 19892. Shevelov 1964: Shevelov, G. Y., A Prehistory of Slavic: The Historical Phonology of Common Slavic, New York. SJS: Slovník jazyka staroslověnského, 1–52, Praha 1958–1997. Slav. Fol. 36: <ǚǾȉȄȁȆȊȃȁȂ ȆȇǻȇǺȇȄǼǹȉȊȃȁȂ ǽǹȅǹȊȃȁȆ, 1703 Ǽ.>, Biblioteka Jagiellonska, Kraków. SP: S ownik pras owiański, Wroc aw – Warszawa – Kraków 1974–. Trésor 14: Quemada, B. (ed.), Trésor de la langue française. Dictionnaire de la langue du XIXe et du XXe siècle (1789–1960), t. 14, Paris 1990. Etymology and Text This article presents arguments in favour of the creation of two types of etymology-oriented web sites. One of them would accumulate ordinary speakers’ metalinguistic utterances targeting the origin, chronology or particular circumstances surrounding the creation of words. It would be a collaborative effort, initiated by a national linguistic research centre but open for contributions by the public at large. The other would be an international forum for exchange of pertinent information among professionals. It would make possible the publication and re-publication of small and large contributions by various authors, bibliographies and discussions. Being searchable and freely accessible across borders (as opposed to conventional paper-based publications), it would serve simultaneously as an international etymological database. As illustration of these ideas, the article contains information relevant to the origin and/or history of Russian razborka ‘violent conﬂict, scufﬂe, gang war’, Bulgarian užd ‘foreign, alien, strange’, Bulgarian tăpanar ‘blockhead, moron’ and the relations of similarly motivated expressions for ‘jacket potato’ in Russian, English and French. University of Calgary, Germanic, Slavic and East Asian Studies 2500 University Drive N.W., Calgary, Alberta, Canada T2N 1N4 omladeno@ucalgary.ca kniha.indb 245 9.4.2009 16:15:59 kniha.indb 246 9.4.2009 16:15:59 Э . ǨȉȁȊȋȌȈǹȘ ȃ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅȌ ǹȆǹȄȁȀȌ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȆǾȇȄȇǼȁȃȁ, ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕ ȈȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ ǽȇȄǿǾȆ ȇȋǻǾȋȁȋȕ Ȇǹ 3 ȃǹȉǽȁȆǹȄȕȆȔȎ ǻȇȈȉȇȊǹ. Ǜȇ-ȈǾȉǻȔȎ, – Ȑȋȇ ȋǹȃȇǾ , ȃǹȃȇǻȔ ǾǼȇ ǼȉǹȆȁȏȔ ȁ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȘȀȔȃȇǻȔǾ ȈǹȉǹȅǾȋȉȔ? Ǜȇ-ǻȋȇȉȔȎ, – ȃǹȃȇǻȔ , ȃǹȃȇǻȇ ȊȇȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ǻ ȆǾȂ «ȊǻȇǾǼȇ» ȁ «ȐȌǿȇǼȇ» ȁ ȃǹȃ ȁȎ ȃȇȉȉǾȃȋȆȇ ȉǹȀǼȉǹȆȁȐȁǻǹȋȕ Ȉȉȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇȅ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅ ǹȆǹȄȁȀǾ? ǦǹȃȇȆǾȏ, – ȃǹȃȇǻǹ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃǹȘ ȆȇǻȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ǻ ȇȋȄȁȐȁǾ ȇȋ ǹȆǹȄȁȀǹ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ «ȊȋǹȉȇȂ», ǽǹǻȆȇ ȊȄȇǿȁǻȑǾȂȊȘ ȁ ȆǹǽșǿȆȇ ȎȉǹȆȁȅȇȂ ȘȀȔȃȇȅ, Ȋ ȇǽȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ȁ ȇȋ ȅǾȋȇǽȁȃȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ȄǾȃȊȁȃȁ? ǨǾȉǻǹȘ ȈȉȇǺȄǾȅǹ ǽǹǻȆȇ ȌǿǾ ȊȋǹȄǹ ȇǺȓǾȃȋȇȅ ǻȆȁȅǹȆȁȘ ȅȆȇǼȁȎ ȊȄǹǻȁȊȋȇǻ, ȁȊȊȄǾǽȌȗȒȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȌȗ ȄǾȃȊȁȃȌ ȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȗ. Ǩȉȁ ǻȊǾȎ ǽȁȊȃȌȊȊȁȘȎ ȁ ǻǾȊȕȅǹ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔȎ «ȈǾȉǾȈǹǽǹȎ» ǻ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁȁ ǻȉǾȅǾȆȆȔȎ ȉǹȅȇȃ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ, ȋǾȉȅȁȆ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅ ȈȇȄȌȐȁȄ ȊǾȂȐǹȊ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇ ȇǺȓǾȃȋȁǻȆȌȗ ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȗ ȁ ǽǾȍȁȆȁȏȁȗ. ǝȄȘ ȉȌȊȊȃȇȂ ȆǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȋȉǹǽȁȏȁȁ, ȁȊȎȇǽȘȒǾȂ ȁȀ ȃȇȆȏǾȈȏȁȁ Ƿ. Ǫ. ǪȇȉȇȃȁȆǹ ȁ Ǧ. Ǡ. ǣȇȋǾȄȇǻȇȂ, ȎǹȉǹȃȋǾȉǾȆ ȐȁȊȋȇ ȈȉǹǼȅǹȋȁȐǾȊȃȁȂ ȈȇǽȎȇǽ: ȊȄȇǻȇ ȁȄȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃǹȘ ǾǽȁȆȁȏǹ (ǭǞ), ȆǾ ȀǹȉǾǼȁȊȋȉȁȉȇǻǹȆȆȔǾ ǻ ȈȉǾǽȔǽȌȒȁȎ ȊȄȇǻǹȉȘȎ (ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȋȇȄȃȇǻȔȎ), ȊȐȁȋǹȗȋȊȘ ȆȇǻȔȅȁ (ǣȇȋǾȄȇǻǹ 1988, ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ 1990). Ǜ Ȗȋȇȅ ǿǾ ȉȌȊȄǾ – ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ Ǫ. ǡ. ǙȄǹȋȇȉȏǾǻȇȂ: «ǦȇǻȔȅȁ ǻ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇȅ ȘȀȔȃǾ N-Ǽȇ ȈǾȉȁȇǽǹ ǻȉǾȅǾȆȁ ȅȇǼȌȋ ǺȔȋȕ ȈȉȁȀȆǹȆȔ ȊȄȇǻǹ, ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȁ ȊȇȐǾȋǹȆȁȘ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȒȁǾ ȊȇǺȇȂ ȃǹȃ ȆȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ǽǹȆȆȇǼȇ ȈǾȉȁȇǽǹ, ȋǹȃ ȁ ǻȆǾȑȆȁǾ ȁ ǻȆȌȋȉǾȆȆȁǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ǻ ȆǾȅ, ǹ ȋǹȃǿǾ ȊȄȇǻǹ ȁ ȊȇȐǾȋǹȆȁȘ, ǻȆȇǻȕ ȊȋǹǻȑȁǾ ǹȃȋȌǹȄȕȆȔȅȁ ǻ ȌȃǹȀǹȆȆȔȂ ȈǾȉȁȇǽ». Ǚǻȋȇȉ ȖȋȇǼȇ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁȘ ȊȈȉǹǻǾǽȄȁǻȇ ȈȇǽȐǾȉȃȁǻǹǾȋ, Ȑȋȇ ȇȆȇ «ȇȊȆȇǻǹȆȇ Ȇǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁȁ ȇ ȅȆȇǼȇȊȋȇȉȇȆȆǾȂ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȈȇȆȘȋȁȘ «ȆȇǻȇǾ», Ȇǹ ȈȇȆȁȅǹȆȁȁ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ ȃǹȃ ȊȇȏȁǹȄȕȆȇ-ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇȂ ȃǹȋǾǼȇȉȁȁ» (ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ 1999: 16). ǨȉȁȆȁȅǹȘ ǻ ȏǾȄȇȅ ȋǹȃȇǾ ȇǺȒǾǾ ȋȇȄȃȇǻǹȆȁǾ ȋǾȉȅȁȆǹ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅ, ȊȄǾǽȌǾȋ ȈȇǽȐǾȉȃȆȌȋȕ, Ȑȋȇ ȈȇǽȋǾȉȅȁȆ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅ ǹǽǾȃǻǹȋǾȆ, Ȇȇ ȆǾ ȋȇǿǽǾȊȋǻǾȆǾȆ ǾȅȌ ȁȀ-Ȁǹ ȍȌȆȃȏȁȇȆǹȄȕȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȊȈǾȏȁȍȁȐȆȇȊȋȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ǾǽȁȆȁȏ (ǭǞ) Ȉȇ ȊȉǹǻȆǾȆȁȗ Ȋȇ ȊȄȇǻȇȅ. Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ȊȄǾǽȌǾȋ ȌȐȁȋȔǻǹȋȕ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ȈǹȉǹȅǾȋȉȔ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȁȆȆȇǻǹȏȁȂ: ȊȋǾȈǾȆȕ ȍȁȃȊǹȏȁȁ ȊȄȇǻǹȉȘȅȁ, ȇȒȌȒǾȆȁǾ «ȆȇǻȁȀȆȔ» ȆȇȊȁȋǾȄȘȅȁ ȘȀȔȃǹ, ǽȁȆǹȅȁȀǹȏȁȗ ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁȘ, ǹȃȋȌǹȄȁȀǹȏȁȗ, ȇȈȈȇȀȁȏȁȗ «ȆǾȇȄȇǼȁȐȆȇǾ – ǹȉȎǹȁȐȆȇǾ», Ȋȇȏȁȇ-ȍȌȆȃȏȁȇȆǹȄȕȆȔǾ ȊȍǾȉȔ ȁȎ ǺȔȋȇǻǹȆȁȘ ȁ ȋ. ǽ. ǡȊȎȇǽȘ ȁȀ ȃȇȅȈȄǾȃȊǹ ȃȉȁȋǾȉȁǾǻ ȁ ȌȐȁȋȔǻǹȘ «ȃȄǹȊȊȁȐǾȊȃȌȗ» ȁȆȋǾȉȈȉǾȋǹȏȁȗ ȉȌȊȊȃȁȎ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ Ǧ. Ǡ. ǣȇȋǾȄȇǻȇȂ ȁ Ƿ. Ǫ. ǪȇȉȇȃȁȆȔȅ, ȅȇǿȆȇ ȈȉǾǽȄȇǿȁȋȕ ȊȄǾǽȌȗȒǾǾ ȉǹǺȇȐǾǾ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ, ȃȇȋȇȉȔȅ ȈȇȄȕȀȌȗȋȊȘ ȐȄǾȆȔ ǨǾȋǾȉǺȌȉǼȊȃȇǼȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊǾ- kniha.indb 247 9.4.2009 16:15:59 248 ǛǹȄǾȉȁȂ ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ ȅȁȆǹȉǹ ȁ ȊȇȊȋǹǻȁȋǾȄȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȊȄȇǻǹȉǾȂ: „ – Ȗȋȇ ȆǾ ȀǹȉǾǼȁȊȋȉȁȉȇǻǹȆȆȔǾ ȋȇȄȃȇǻȔȅȁ ȊȄȇǻǹȉȘȅȁ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȎ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȔȎ ȘȀȔȃȇǻ ȌȊȋȇȂȐȁǻȔǾ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔǾ ȇǺȇȉȇȋȔ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȄȁǺȇ ȊȇȀǽǹȆȔ ȀǹȆȇǻȇ, ȄȁǺȇ ǹȃȋȌǹȄȁȀȁȉȇǻǹȆȔ ǻ ȆȇǻȔȎ ȊȇȏȁǹȄȕȆȔȎ ȌȊȄȇǻȁȘȎ, ȄȁǺȇ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȔ ȋȉǹȆȊȍȇȉȅǹȏȁǾȂ ȁȀǻǾȊȋȆȔȎ ȈȉǾǿǽǾ ȈǹȉǾȅȁȂ, ȃȉȔȄǹȋȔȎ ȊȄȇǻ ȁ ȍȉǹȀǾȅ, ǹ ȋǹȃǿǾ ȊȇȐǾȋǹȆȁȘ, ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔǾ ȁȀ ǽȉȌǼȁȎ ȘȀȔȃȇǻ“ (ǥȇȃȁǾȆȃȇ 2003: XI). ǝǾȍȁȆȁȏȁȁ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ, ǻ ȊȌȒȆȇȊȋȁ, ȁ ǻȔȊǻǾȐȁǻǹȗȋ ȇȊȆȇǻȆȔǾ ȊȎȇǽȆȔǾ ȁ ȇȋȄȁȐȁȋǾȄȕȆȔǾ ȈȉȁȀȆǹȃȁ ȖȋȁȎ ǽǻȌȎ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ǾǽȁȆȁȏ. ǡȎ ȇǺȒȆȇȊȋȕ ȀȁǿǽǾȋȊȘ Ȇǹ ȍǹȃȋȇȉǾ ȆȇǻȁȀȆȔ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ ȁ Ȇǹ ȍȇȉȅǹȄȕȆȇȅ, Ȇȇ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇȅ ȈȉȁȀȆǹȃǾ «ȈǾȉǻȁȐȆȇȂ» ȍȁȃȊǹȏȁȁ ȋǹȃȁȎ ǾǽȁȆȁȏ ǻ ȆǹȏȁȇȆǹȄȕȆȔȎ ȊȄȇǻǹȉȘȎ. Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ȁ ȋȇȋ, ȁ ǽȉȌǼȇȂ ȈȉȁȀȆǹȃ ȁȅǾȗȋ Ȋǻȇȁ ȅǹȊȑȋǹǺȔ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇȊȋȁ: ȈǾȉǻȔȂ ȈȇȋȇȅȌ, Ȑȋȇ ǻȊș ȆȇǻȇǾ – Ȗȋȇ Ȏȇȉȇȑȇ ȀǹǺȔȋȇǾ ȊȋǹȉȇǾ, ǹ ǻȋȇȉȇȂ – ȈȇȋȇȅȌ, Ȑȋȇ ȆǾȀǹȍȁȃȊȁȉȇǻǹȆȆȇȊȋȕ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ǾǽȁȆȁȏ ǽǹȄǾȃȇ ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȇȀȆǹȐǹǾȋ ȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȐȆȇȊȋȕ, ȇȊȇǺǾȆȆȇ, ǾȊȄȁ ȌȐȁȋȔǻǹȋȕ ȊȋȉȇǼȇ ȆȇȉȅǹȋȁǻȆȔȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉ ȉȌȊȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȁ ǻ ȆǾǽǹǻȆǾȅ ȈȉȇȑȄȇȅ. ǧǽȆȇ ȁȀ ȇȊȆȇǻȆȔȎ ȉǹȀȄȁȐȁȂ ȆȇǻȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ ȁ ȆȇǻȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ǻȔȋǾȃǹǾȋ, ȃǹȃ Ȗȋȇ Ȇȁ ȈǹȉǹǽȇȃȊǹȄȕȆȇ, ȁȅǾȆȆȇ ȁȀ ȍǹȃȋȇȉǹ ȆȇǻȁȀȆȔ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ, ȁȎ ȇǺȓǾǽȁȆȘȗȒǾǼȇ. ǞȊȄȁ ǽȄȘ ȈȇǽǹǻȄȘȗȒǾǼȇ ǺȇȄȕȑȁȆȊȋǻǹ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǾ ȋȘǼȇȋǾȆȁǾ ȃ ȈȉǾǿǽǾ ȆǾ ȇȋȉǹǿǾȆȆȔȅ ǻ ȘȀȔȃǾ ȆȇȅȁȆǹȋȁǻȆȔȅ ȊȍǾȉǹȅ (ȇȋȊȗǽǹ ȇǺȁȄȁǾ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȄǾȃȊǾȅ ȋȁȈǹ ȃȇȊȋȉȇǺǾȋȇȆ, ȅȁȃȉȇȋȉȇȆ, ȈȉȇȋȁǻȇȉǹȃǾȋǹ, ȊȇȆǹȉ, ȖȃȇȊȍǾȉǹ ȁ ȋ. Ȉ.), ȋȇ ǽȄȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȆǾȇȄȇǼȁȃȁ ȄǾǼȃȇ ȇȋȅǾȋȁȋȕ ȈȉǾǽȈȇȐȋǾȆȁǾ ȌǿǾ ȆȇȅȁȆȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȈȇȄǾȂ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȈȇȋȉǾǺȇǻǹȄȁ ǻ ȉǾȐȁ ȆȇǻȇȂ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁȁ. ǫǹȃȇǻȔ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȔ ǺǾȀ ǺǹȄǽȔ, ǾȒș ȆǾ ǻǾȐǾȉ, ǿǹȋȕ Ȇǹ ǻȊȗ ǿǾȄǾȀȃȌ, ȌȈȁȋȕȊȘ ǻ ǽȌȈǾȄȕ (ǻ ǽȌȈȄȕ), ǻǾȑǹȋȕ ȄǹȈȑȌ Ȇǹ Ȍȑȁ, ǼȇȉǾȋȕ ȊȁȆȁȅ ȈȄǹȅǾȆǾȅ, ȅȇȐȁȋȕ ǻ ȊȇȉȋȁȉǾ, ȐȌǽȇ ǻ ȈǾȉȕȘȎ, ǽǾȉǿǹȋȕ Ȇǹ ȘȃȇȉǾ ȁ ȋ. Ȉ. ǦȌǿȆȇ ȈȇǽȐǾȉȃȆȌȋȕ Ȉȉȁ Ȗȋȇȅ, Ȑȋȇ ȖȋȌ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȗ ǻ ȈȉǾǽǾȄǹȎ ȇǺȒǾǼȇ ǽȄȘ ȄǾȃȊȁȃȁ ȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȋȘǼȇȋǾȆȁȘ ȃ ȆȇǻȔȅ ȊȍǾȉǹȅ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ ȆǾ ȊȄǾǽȌǾȋ ȈǾȉǾȇȏǾȆȁǻǹȋȕ. ǧȆǹ Ȅ ȁȑȕ Ȉȉ ȇȘǻȄǾ Ȇ ȁ Ǿ ȋ Ǿ Ȇ ǽ Ǿ Ȇ ȏ ȁ Ȃ, Ȇȇ ȆǾ ǹǺȊȇȄȗȋȆȇȂ ȇȉȁǾȆȋǹȏȁȁ ǽǻȌȎ ȋȁȈȇǻ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ǾǽȁȆȁȏ. ǦǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ ȈȇȖȋȇȅȌ ȋǹȃǿǾ ǻȃȄȗȐǹǾȋ ǻ ȊǻȇȂ ȃȉȌǼ ȉǹȀȆȇǼȇ ȉȇǽǹ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔǾ ǾǽȁȆȁȏȔ, ȌǿǾ ȁȅǾǻȑȁǾ ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁȘ (ȆǹȈȉ., ǻȔȉȌǺȁȋȕȊȘ, ǿǾȆǹȋȁȃ, ȇǺǹȘȑȃǹ, ȋȌȍȋǹ, ȑȌȊȋȉȁȋȕ), ǹ ǻ ȊȇȊȋǹǻ ȆǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ǻȈȇȄȆǾ ȇȈȉǹǻǽǹȆȆȇ ǻȃȄȗȐǹȗȋȊȘ ȈǾȉȁȍȉǹȀȔ ȁ ȆȇȅǾȆȃȄǹȋȌȉȆȔǾ ȊȄȇǻȇȊȇȐǾȋǹȆȁȘ ȉǹȀȆȇǼȇ ȋȁȈǹ, ȃȇȋȇȉȔǾ ǻ ȈȉȁȆȏȁȈǾ ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȋ ȉǹȆǾǾ ȆǾ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȆȔǾ ȘǻȄǾȆȁȘ (ǼȇȄȌǺȔǾ ǺǾȉǾȋȔ, ȆȇǻǹȘ ǻȇȄȆǹ, ȊǻǾǿǹȘ ǼȇȄȇǻǹ, ȃȋȇ ǾȊȋȕ ȎȌ, Ȅȗǽȁ ȁȀ ǤȖȆǼȄȁ, ȈȉȇȅȔǻǹȆȁǾ ȅȇȀǼȇǻ, ȈȉȇȉǹǺȔ ȈǾȉǾȊȋȉȇȂȃȁ, ȈȁȊǹȋȕ ǻ ȊȋȇȄ, ǺǾȄǹȘ ȐȌȅǹ ȁ ȋ. Ȉ.). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȅȇǿȆȇ ȀǹȃȄȗȐȁȋȕ, Ȑȋȇ Ȉȉȁ ȇǺȒǾȂ ȇȉȁǾȆȋǹȏȁȁ Ȇǹ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾ ȆȇǻȇǼȇ (ǻ ȑȁȉȇȃȇȅ ȊȅȔȊȄǾ) ȄǾȃȊȁȐǾȊȃǹȘ ȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃǹȘ ȆǾȇȄȇǼȁȃǹ ȇȋȄȁȐǹȗȋȊȘ ȅǹȊȑȋǹǺǹȅȁ ȇǺȇȀȆǹȐǹǾȅȔȎ ȘǻȄǾȆȁȂ. ǤǾȃȊȁȃǹ ȇȎǻǹȋȔǻǹǾȋ ȈȉǹȃȋȁȐǾȊȃȁ ǻȊǾ ȋȁȈȔ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ (ȃǹȃ ǽǾȆȇȋǹȋȁǻȆȌȗ, ȋǹȃ ȁ ȃȇȆȆȇȋǹȋȁǻȆȌȗ), ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȘ – Ȅȁȑȕ ȃȇȆȆȇȋǹȋȁǻȆȌȗ, Ȋ ȘǻȆȔȅ ȈǾȉǾǻǾȊȇȅ ǻ ȊȋȇȉȇȆȌ ǹȆȋȉȇȈȇȅȇȉȍȆȔȎ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȈȇȄǾȂ. ǨȉǾǽȄȇǿǾȆȆǹȘ ǻȔȑǾ ǽǾȍȁȆȁȏȁȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ, ȃǹȃ ȃǹǿǾȋȊȘ, ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇ ȇȐǾȉȐȁǻǹǾȋ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȃȉȌǼ ȌǿǾ ȊȄȇǿȁǻȑǾȂȊȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇ- kniha.indb 248 9.4.2009 16:15:59 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȆȇǻȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ 249 ǼȁȐǾȊȃȇȂ ȆǾȇȄȇǼȁȃȁ, Ȇȇ ȁ ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȇȏǾȆȁȋȕ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁȂ ȊȋǹȋȌȊ ȈȇȊȋȇȘȆȆȇ ȉȇǿǽǹȗȒȁȎȊȘ ǻ ȆǹȑȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȌȊȋȇȂȐȁǻȔȎ ȊȄȇǻǾȊȆȔȎ ȃȇȅȈȄǾȃȊȇǻ. ǫǹȃ, ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȃ Ȇȁȅ ȅȇǿȆȇ ȇȋȆǾȊȋȁ ȆǹǺȇȉ ȊǹȅȔȎ ȉǹȀȆȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ, ǾȒǾ ȆǾǽǹǻȆȇ ȆǾ ȁȅǾǻȑȁȎ ȍȁȃȊǹȏȁȁ ǻ ȋȇȄȃȇǻȔȎ ȊȄȇǻǹȉȘȎ: ǻǾȑǹȋȕ ȄǹȈȑȌ Ȇǹ Ȍȑȁ ‘ǼȉȌǺȇ ȇǺȅǹȆȔǻǹȋȕ’, ǽȇ ȄǹȅȈȇȐȃȁ, ǽȇ ȍȇȆǹȉȘ ‘ǹǺȊȇȄȗȋȆȇ ǻȊș ȉǹǻȆȇ, ǺǾȀȉǹȀȄȁȐȆȇ’, ȈȇȄȆȔȂ ǹȈȇȍǾǼǾȂ ‘ȇ Ȑșȅ-Ȅ. ȇȐǾȆȕ ȎȇȉȇȑǾȅ, ǻȔȊȑǾǼȇ ȃǹȐǾȊȋǻǹ, ȃȉǹȊȁǻȇȅ, ǻȔȀȔǻǹȗȒǾȅ ǻȇȊȎȁȒǾȆȁǾ’, ‘ȇ Ȑșȅ-Ȅ., ǻȔȀȔǻǹȗȒǾȅ ȃȉǹȂȆǾǾ ȆǾǽȇȌȅǾȆȁǾ, ȌǽȁǻȄǾȆȁǾ’, ǽȄȁȆȆȔȂ ǽȇȄȄǹȉ ‘ǺȇȄȕȑȇȂ ȁ ȄșǼȃȁȂ ȀǹȉǹǺȇȋȇȃ’, ȊȌȑȁȋȕ ȈǾȉȕȘ ‘ȈȉǾȃȉǹȒǹȋȕ ǿȌȉȆǹȄȁȊȋȊȃȌȗ ǽǾȘȋǾȄȕȆȇȊȋȕ; ȈǾȉǾȊȋǹǻǹȋȕ ȈȁȊǹȋȕ ȁ ȈȌǺȄȁȃȇǻǹȋȕ ȃǹȃȁǾ-Ȅ. Ȋȋǹȋȕȁ’, ȈȇǽȆȁȅáȋȕ/ ȈȇǽȆȘ́ȋȕ (ȈȇǻȔȑáȋȕ/ ȈȇǻȔ́Ȋȁȋȕ) ȈȄáȆȃȌ ‘ȌȄȌȐȑȁȋȕ ȌȉȇǻǾȆȕ, ȊȋǾȈǾȆȕ, ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȕ ȀȆǹȐȁȅȇȊȋȁ ȐǾǼȇ-Ȅ.’, Ȁǹ ǺȌǼȉȇȅ ‘Ȁǹ ȉȌǺǾǿȇȅ’, Ȁǹ ǺȌǼȇȉ ‘Ȁǹ ȉȌǺǾǿ’, ȊȌȑúȋȕ ȊȌȎǹȉú ‘ǼȇȋȇǻȁȋȕȊȘ ȃ ȋȇȅȌ, ȐȋȇǺȔ ǺȔȋȕ ǹȉǾȊȋȇǻǹȆȆȔȅ, ȈȉǾǽȊȋǹȋȕ ȈǾȉǾǽ ȊȌǽȇȅ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȇǺǻȁȆȘǾȅȇǼȇ’, ǽȇȃáȀȔǻǹȋȕ ȋǾȈéȉȕ, Ȑȋȇ ȆǾ ǻǾȉǺȄȗ́ǽ ‘ȇ ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ǽȇȃǹȀǹȋȕ ȐȋȇȄ. ȈȇȊȄǾ ȃǹȃȇȂ-Ȅ. ȇȑȁǺȃȁ, ȈȌȋǹȆȁȏȔ’, ȅȇȀǼȇǻáȘ ǹȋáȃǹ; ȅȇȀǼȇǻóȂ ȑȋȌȉȅ ‘ȇǺ ȁȆȋǾȆȊȁǻȆȇȅ ȃȇȄȄǾȃȋȁǻȆȇȅ ȇǺǽȌȅȔǻǹȆȁȁ, ȇǺȊȌǿǽǾȆȁȁ ȃǹȃȇȂ-Ȅ. ȈȉȇǺȄǾȅȔ ȃǹȃ ȊȈȇȊȇǺǾ ȈȇȁȊȃǹ ȁ ȈȉȁȆȘȋȁȘ ȇȈȋȁȅǹȄȕȆȔȎ ȉǾȑǾȆȁȂ’, ȁȆǽéȂȊȃȇǾ Ȅéȋȇ ‘ȋǾȈȄȔǾ ȘȊȆȔǾ ǽȆȁ ȁȀ ȉǹȆȆǾȂ ȇȊǾȆȁ (ǻ ǙȅǾȉȁȃǾ, ǙȆǼȄȁȁ); ǺǹǺȕǾ ȄǾȋȇ’, ǼȇȄȇȊȇǻáȋȕ ȆȇǼáȅȁ ‘ǻȔȉǹǿǹȋȕ Ȋǻȇș ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ȃ ȐǾȅȌ-Ȅ. ȃǹȃȁȅ-Ȅ. ȊȈȇȊȇǺȇȅ, ȈȇȊȉǾǽȊȋǻȇȅ ȃǹȃȁȎ-Ȅ. ȈȇȊȋȌȈȃȇǻ’; ‘ȇȋȃǹȀȔǻǹȋȕȊȘ ȇȋ ȌȐǹȊȋȁȘ ǻ ǻȔǺȇȉǹȎ’; ‘ȌȎȇǽȁȋȕ, ȌǾȀǿǹȋȕ ȇȋȃȌǽǹ-Ȅ., ȆǾ ȘǻȄȘȋȕȊȘ ȃȌǽǹ-Ȅ. ǻ ȀȆǹȃ ȆǾǼǹȋȁǻȆȇȂ ȇȏǾȆȃȁ ȃȇǼȇ-, ȐǾǼȇ-Ȅ.’ ȁ ȅȆ. ǽȉ. ǛȊǾ ȋǹȃȁǾ ȇǺȇȉȇȋȔ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȋ ȈȉȁȆȘȋȇȂ ǻȔȑǾ ǽǾȍȁȆȁȏȁȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ ȁ ȈȇȋȇȅȌ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȇǺȓǾȃȋȇȅ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ. Ǜ ȆǹȑǾȅ ȊȄȇǻǹȉǾ «ǦȇǻǹȘ ȉȌȊȊȃǹȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁ» (ǥȇȃȁǾȆȃȇ 2003) ǽȄȘ ȅȆȇǼȁȎ ȁȀ ȋǹȃȁȎ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ ȈȉǾǽȄǹǼǹǾȋȊȘ ȁ ȊȋȁȄȁȊȋȁȐǾȊȃǹȘ ȃǻǹȄȁȍȁȃǹȏȁȘ, ȁ ȋȇȄȃȇǻǹȆȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȁ ȄǹȈȁǽǹȉȆǹȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃǹȘ ȊȈȉǹǻȃǹ. ǝȄȘ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ǺȇȄȕȑȇǼȇ ȁȎ ȃȇȄȁȐǾȊȋǻǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃǹȘ ȉǹȊȑȁȍȉȇǻȃǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȋǾȅ ȆǾ ȅǾȆǾǾ ǾȒș «ȅȌȀȔȃȇȂ ǺȌǽȌȒǾǼȇ», ȁǺȇ ȆǾȉǾǽȃȇ ȇȒȌȒǹǾȋȊȘ ȆǾȎǻǹȋȃǹ ȆǹǽǾǿȆȔȎ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȍǹȃȋȇǻ, ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȔȎ ǽȄȘ ȇȊȆȇǻǹȋǾȄȕȆȇǼȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ, ǹǽǾȃǻǹȋȆȇǼȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȅ ȑȋȌǽȁȘȅ ȄǾȃȊȁȃȁ ȁ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȇȂ, ȀǹȃȉǾȈȄșȆȆȇȂ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȊȁȊȋǾȅȇȂ, ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ. ǩǾȑǾȆȁǾ ǻȋȇȉȇȂ ȈȉȇǺȄǾȅȔ – ȈȉȇǺȄǾȅȔ – ȘǻȄȘǾȋȊȘ, ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ǼȇǻȇȉȘ, ǻǹǿȆǾȂȑȁȅ ȁȆȊȋȉȌȅǾȆȋȇȅ ȁȎ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ. ǛǾǽȕ ǽǹǿǾ ȊǹȅȇǾ ȇǺȒǾǾ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ ȋǹȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ Ȇǹ 2 ȇȊȆȇǻȆȔǾ ǼȉȌȈȈȔ – ȁȊȃȇȆȆȔǾ, «Ȋǻȇȁ» ȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔǾ, «ȐȌǿȁǾ» ȁȅȈȄȁȏȁȋȆȇ ȁ ȖȃȊȈȄȁȏȁȋȆȇ ȋȉǾǺȌǾȋ ȁȅǾȆȆȇ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ǽȁǹǼȆȇȊȋȁȃȁ. ǩǹȀȌȅǾǾȋȊȘ, ǻȇ ȅȆȇǼȁȎ ȊȄȌȐǹȘȎ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȁ ȆǾȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȄȁȆǼǻȁȊȋȇȅ ȉǹȊȈȇȀȆǹșȋȊȘ, ȋǹȃ ȊȃǹȀǹȋȕ, «Ȋ ǻȔȊȇȋȔ ȈȋȁȐȕǾǼȇ ȈȇȄșȋǹ», ȁǺȇ ȁ ȃȇȉȆǾȊȄȇǻ, ȁ ȇǺȒǾȘȀȔȃȇǻǹȘ ȊȋȉȌȃȋȌȉǹ ǹȆǹȄȁȀȁȉȌǾȅȔȎ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ ȊȋǹȆȇǻȘȋȊȘ «ȈȇǽȊȃǹȀȃǹȅȁ» ȁȎ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁȘ Ȇǹ Ȗȋȁ ǽǻǾ ǼȉȌȈȈȔ. ǫǹȃ, ȇǺȇȉȇȋȔ ȉǹȊȃȉȔȋȕ ǻǹȉǾǿȃȌ ‘ȇȋȃȉȔȋȕ ȉȇȋ, ȈȉȇȀǾǻǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ.’, ǺǹȉáȆǹ ȃȉȌȋúȋȕ ‘ȉǹǺȇȋǹȋȕ ȑȇȍșȉȇȅ, ǻȇǽȁȋȕ ȅǹȑȁȆȌ; ȃȉȌȋȁȋȕ ǺǹȉǹȆȃȌ’, ǽéȄǹȋȕ/ȊǽéȄǹȋȕ ȇȋ ǻúȆȋȁȃǹ Ȑȋȇ ‘ȆǹȐǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ. ǽǾȄǹȋȕ Ȋ ȊǹȅȇǼȇ ȈȉȇȊȋȇǼȇ’, ǻȔȈǹǽáȋȕ/ ǻȔ́ȈǹȊȋȕ) ǻ ȇȊáǽȇȃ ‘ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹȋȕȊȘ, ȈȉȇȘǻȄȘȋȕȊȘ ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ȐǾǼȇ-Ȅ.’, ‘ȁȊȐǾȀȆȌȋȕ (ȁȊȐǾȀǹȋȕ), ȈȉȇȈǹȊȋȕ (ȈȉȇȈǹǽǹȋȕ), ȈȇȋǾȉȘȋȕȊȘ (ȋǾȉȘȋȕ- kniha.indb 249 9.4.2009 16:16:00 250 ǛǹȄǾȉȁȂ ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ ȊȘ)’, ‘ȈǾȉǾȊȋǹȋȕ ǻȇȊȈȉȁȆȁȅǹȋȕ ȇȃȉȌǿǹȗȒǾǾ, ȌȊȆȌǻ, ȌȋȇȅȁǻȑȁȊȕ, ȇȈȕȘȆǾǻ’, ǺȔȋȕ, ǽǾȉǿáȋȕȊȘ, ȇȊȋǹǻáȋȕȊȘ Ȇǹ ȈȄǹǻý ‘ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ ȈȉǾǿȆǾǾ ǺȄǹǼȇȈȇȄȌȐȆȇǾ ȈȇȄȇǿǾȆȁǾ, ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ, ȆǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ ȆǾǺȄǹǼȇȈȉȁȘȋȆȔǾ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȕȊȋǻǹ’, ǹȉȎáȆǼǾȄȕȊȃȁȂ ȅȌǿúȃ ‘ȇ ǿȁȋǾȄǾ ǙȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ, Ȋȋǹǻȑȁȅ ȁȀǻǾȊȋȆȔȅ; ǽǾȉǾǻǾȆȊȃǹȘ ȀȆǹȅǾȆȁȋȇȊȋȕ’ ȁ Ȉȇ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋȆȇȅȌ ȊȇȊȋǹǻȌ, ȁ Ȉȇ ȇǺȇǺȒǾȆȆȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ, ȁ Ȉȇ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐǾȊȃȇȂ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ ȈȉȇȁȀǻȇǽȘȋ ǻȈǾȐǹȋȄǾȆȁǾ «ȊǻȇǾǼȇ». ǛȔȉǹǿǾȆȁȘ ǿǾ Ȇǹ ǼȉǹȆȁ ȍȇȄǹ ‘Ȇǹ ǼȉǹȆȁ ǽȇȈȌȊȋȁȅȇǼȇ, ȇȐǾȆȕ ȉȁȊȃȇǻǹȆȆȇ’, ǼȄóȉȁȘ ȅýȆǽȁ ‘ȇ ȄǾǼȃȇȅȔȊȄǾȆȆȇȂ, ȄǾǼȃȇǽȇȊȋȌȈȆȇȂ, ȆǾȈȇȊȋȇȘȆȆȇȂ ǿǾȆȒȁȆǾ, ǻǾȉȋȁȎǻȇȊȋȃǾ’, ǻǹȂȆ-ȑóȈ ‘ǻȁȆȆȔȂ ȅǹǼǹȀȁȆ’, ǽȉúȆȐȁȋȕ ǻǹȂȆ / ȀǹǽȉúȆȐȁȋȕ ǻǹȂȆȌ ‘Ȉȁȋȕ ǻȁȆȇ’, ȆȇȆȊȋóȈ ‘ǺǾȀ ȇȊȋǹȆȇǻȃȁ, ǺǾȀ ȈǾȉǾȉȔǻǹ’, ȅóȄȕȋȇ ȊȇȊȋȉȌǼáȋȇ ‘ȇǺ ȇȊǾǻȑǾȂ ȊȋȉȇȁȋǾȄȕȆȇȂ ȈȔȄȁ (ǻ ȉǾȐȁ ȈȄȇȋȆȁȃȇǻ)’ ȀǻȌȐǹȋ ȃǹȃ «ȐȌǿȁǾ». ǝȄȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ǽȁǹǼȆȇȊȋȁȃȁ ȄǾȃȊȁȃȁ ȋǹȃȇǾ ǽȁȊǼǹȉȅȇȆȁȐȆȇǾ «ȀǻȌȐǹȆȁǾ» ȘǻȄȘǾȋȊȘ, ȃǹȃ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȆǹǽșǿȆȔȅ ǹȉǼȌȅǾȆȋȇȅ ȃǻǹȄȁȍȁȃǹȏȁȁ 1-Ȃ ǼȉȌȈȈȔ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ǾǽȁȆȁȏ ȃǹȃ , ǹ 2-Ȃ – ȃǹȃ . Ǜȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ, ȇǽȆǹȃȇ, ȋǹȃȇȂ ȈȉȘȅȇȄȁȆǾȂȆȔȂ ǽȁǹǼȆȇȀ Ȋȋǹǻȁȋȕ ȆǾȄȕȀȘ, ȁǺȇ ȁȊȃȇȆȆȔȂ ȁȄȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋȇǻ ǭǞ ǽǹȄǾȃȇ ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȁ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒǾȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȇȂ ȁȎ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ. ǫǹȃ, ȘǻȆȔǾ ȄǹȋȁȆȁȀȅȔ «Ȉȇ ȀǻȌȐǹȆȁȗ» – Ȏȇȅȇ ȊȇǻǾȋȁȃȌȊ ‘ȇ ȋȁȈȁȐȆȇȅ ȊȇǻǾȋȊȃȇȅ ȐǾȄȇǻǾȃǾ’ ȁ Ǯóȅȇ ǹȈȄȇǽȁȊȅéȆȋȌȊ ‘ȐǾȄȇǻǾȃ, ǹǻȋȇȅǹȋȁȐǾȊȃȁ ȇǽȇǺȉȘȗȒȁȂ ȄȗǺȔǾ ǽǾȂȊȋǻȁȘ ǻȄǹȊȋǾȂ’ ǻȇȀȆȁȃȄȁ ȁȅǾȆȆȇ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȊȉǾǽǾ ǻ ȈǾȉȁȇǽ ǨǾȉǾȊȋȉȇȂȃȁ ȃǹȃ ȉǾǹȃȏȁȘ Ȇǹ ȆǾǼǹȋȁǻȆȔǾ ȘǻȄǾȆȁȘ ȊȇǻǾȋȊȃȇȂ ǽǾȂȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇȊȋȁ. ǫȇȐȆȇ ȋǹȃ ǿǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅ ǻ [ȈȇȄȆȇȅ] ǹǿȌȉǾ ‘ȃǹȃ ȊȄǾǽȌǾȋ, Ȏȇȉȇȑȇ, ȆȇȉȅǹȄȕȆȇ, ǺȄǹǼȇȈȇȄȌȐȆȇ’ ȎȇȋȘ ȁ ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȍȉ. à jȇur – ‘ǻȇ-ǻȉǾȅȘ’ (ǺȌȃǻ. ‘ǻ ǽǹȆȆȔȂ ǽǾȆȕ’), ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇȅȌ ȁȀ Ȉȉȇȍ. ȉǾȐȁ ǺȌȎǼǹȄȋǾȉȇǻ, Ȇȇ ȅǹȉȃȁȉȌǾȋȊȘ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȉȌȊȊȃȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ, ȁǺȇ ǻȇ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȇȆȇ ȀȆǹȐȁȋ ‘ȈȇǽȔȋȇǿǾȆȆȔȂ Ȇǹ ȊǾǼȇǽȆȘȑȆȁȂ ǽǾȆȕ’. ǪȅǾȆǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȇȉȁǾȆȋǹȏȁȁ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, ǻȁǽȁȅȇ, ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȄǹ ǻȋȇȉȁȐȆǹȘ ǹȊȊȇȏȁǹȏȁȘ Ȋ ȁȀǻǾȊȋȆȔȅ ǹǿýȉ – ‘ȃȉǹȊȁǻǹȘ ȊȃǻȇȀȆǹȘ ȊǾȋȐǹȋǹȘ ȋȃǹȆȕ’. ǞȒș ǺȇȄǾǾ ȇȊȄȇǿȆȘǾȋ ȉǹȀǼȉǹȆȁȐǾȆȁǾ «ȊǻȇǾǼȇ» ȁ «ȐȌǿȇǼȇ» ǻȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȊȋȇȄȕ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȔȂ ȁ ȁȆȋǾȆȊȁǻȆȔȂ ǽȄȘ Ǿș ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ȈȉȇȏǾȊȊ, ȃǹȃ . ǥȆȇǼȁǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȔ, ȁȅǾȗȒȁǾ ȈȉȇȀȉǹȐȆȌȗ ȊǾȅǹȆȋȁȃȌ ȁ ȁȊȃȇȆȆȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋȆȔȂ ȊȇȊȋǹǻ, Ȇǹ ȈȇǻǾȉȃȌ ȇȃǹȀȔǻǹȗȋȊȘ ȃǹȄȕȃǹȅȁ ȁȀ ǽȉȌǼȁȎ ȘȀȔȃȇǻ: ȀǻșȀǽȆȔǾ ǻȇȂȆȔ, ȀȇȄȇȋȔǾ ǻȇȉȇȋȆȁȐȃȁ, ȊȁȆȁǾ ǻȇȉȇȋȆȁȐȃȁ, ǽȁȃȁǾ ǼȌȊȁ, ȐșȉȆǹȘ ǽȔȉǹ, ǺȔȋȕ ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ, ȈȇȄȁȋȁȃǹ ȅȇȉȃȇǻȃȁ ȁ ȈǹȄȃȁ, ȈȁȊǹȋȕ ǻ ȘȒȁȃ ȁ ȋ. ǽ. Ǥȁȑȕ ȊȈǾȏȁǹȄȕȆȔȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ, ȋȉǾǺȌȗȒȁȂ ȅǹȊȊȔ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇǼȇ ȍǹȃȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ, ǻȊȃȉȔǻǹǾȋ ǻ ȋǹȃȁȎ ȊȄȌȐǹȘȎ ȁȊȎȇǽȆȔȂ ȁȊȋȇȐȆȁȃ. ǫǹȃ, ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ǺȔȋȕ ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ ‘ǻ ȇǽȁȆǹȃȇǻȇȅ (ȐǹȊȋȇ — ȇȈǹȊȆȇȅ ȁȄȁ ȃȉǹȂȆǾ ȀǹȋȉȌǽȆȁȋǾȄȕȆȇȅ) ȈȇȄȇǿǾȆȁȁ, ȊȁȋȌǹȏȁȁ; ǻ ȉǹǻȆȔȎ ȌȊȄȇǻȁȘȎ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȘ’ ȈȉȁȑȄȇ ǻȇ ǻȉǾȅǾȆǹ ȈǾȉǾȊȋȉȇȂȃȁ ǻ ȉȌȊȊȃȁǾ ȊȉǾǽȊȋǻǹ ȅǹȊȊȇǻȇȂ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȁ ȃǹȃ ȊȁȅǻȇȄ ȊȇȈȉȁȐǹȊȋȆȇȊȋȁ ȃǹǿǽȇǼȇ ȃ ȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇȊȋȁ Ȁǹ ǻȊǾ ȈȉȇȁȊȎȇǽȘȒǾǾ ǻ ȅȁȉǾ (Mokienko 1997). ǪǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃǹȘ ȁ ǹȊȊȇȏȁǹȋȁǻȆǹȘ ȊȋǹǺȁȄȕȆȇȊȋȕ ȆȇǻȇǼȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ǻȇ ȅȆȇǼȇȅ ȇǺǾȊȈǾȐȁǻǹǾȋȊȘ ȈȉȇȀȉǹȐȆȇȊȋȕȗ ǾǼȇ ǻȆȌȋȉǾȆȆǾȂ ȍȇȉȅȔ. ǛȔȉǹǿǾȆȁǾ ȁ ǾǼȇ ǻǹȉȁǹȆȋȔ – ȈȌǺȄȁȏȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ȑȋǹȅȈ, ȑȁȉȇȃȇ ȌȈȇȋȉǾǺȁȅȔȂ ǻ ǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȁ ǹȅǾ- kniha.indb 250 9.4.2009 16:16:00 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȆȇǻȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ 251 ȉȁȃǹȆȊȃȇȂ ȈȉǾȊȊǾ: ǹȆǼȄ. to be in the same boat (ǺȌȃǻ. ǺȔȋȕ ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ), ȆǾȅ. [zusammen] in einem Boot sitzen ([ǺȌȃǻ. ǻȅǾȊȋǾ] ȊȁǽǾȋȕ ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ), ȍȉ. être embarqué sur le même bateau (ǺȌȃǻ. ȊǾȊȋȕ ǻ ȋȌ ǿǾ ȄȇǽȃȌ) ȁ ȋ. ǽ. Ǜ ǽȉȌǼȁȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȇȆȇ ȈȇȘǻȁȄȇȊȕ ȋǹȃǿǾ ȆǾǽǹǻȆȇ: ǾǼȇ ȆǾ ȉǾǼȁȊȋȉȁȉȌȗȋ ǽǹǿǾ ȅȆȇǼȁǾ ǽȇǺȉȇȋȆȔǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȊȄȇǻǹȉȁ, ǻȔȑǾǽȑȁǾ ǻ 70–80-Ǿ ǼȇǽȔ. Ǥȁȑȕ ȇǽȁȆ ȁȀ ȆȇǻǾȂȑȁȎ ȊȄȇǻǹȉǾȂ — ȍȌȆǽǹȅǾȆȋǹȄȕȆȔȂ «ǪȄȇǻǹȉȕ ȐǾȑȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȁ ȁǽȁȇȅǹȋȁȃȁ» (S F 3: 407) ȍȁȃȊȁȉȌǾȋ ǾǼȇ ǻ ǽǻȌȎ ȍȇȉȅǹȎ: být (bejt) s někým (všichni, spolu) na jedné (jednej) lodi (ǺȔȋȕ Ȋ ȃǾȅ-Ȅ. [ǻȊǾ, ǻȅǾȊȋǾ] ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ) ‘(ȇ ȐǾȄȇǻǾȃǾ ǻ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȃ ǽȉȌǼȁȅ ȄȁǺȇ ȇ ǻȊǾȎ ǻȅǾȊȋǾ, ȆǹȎȇǽȘȒȁȎȊȘ ǻ ȆǾǺȄǹǼȇȈȉȁȘȋȆȇȂ, ȋȉǹǼȁȐǾȊȃȇȂ, ǺǾȀǻȔȎȇǽȆȇȂ ȊȁȋȌǹȏȁȁ, ȇȊȇǺǾȆȆȇ – ȃȇǼǽǹ ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇǺ ȇǽȆȇȅ-ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆȇȅ ȉǾȑǾȆȁȁ, ǻȔȎȇǽǾ ȁ ȋ. Ȉ.); ȁȅǾȋȕ (Ȋ ȃǾȅ-Ȅ. ȁȄȁ ǻȅǾȊȋǾ Ȋ ȇȊȋǹȄȕȆȔȅȁ) ȇǺȒȌȗ ȌȐǹȊȋȕ, ǺȔȋȕ ǻ ȋȇȂ ǿǾ ȊȁȋȌǹȏȁȁ (ȁ ǺȔȋȕ ǻȔȆȌǿǽǾȆȆȔȅ ȊȇǺȄȗǽǹȋȕ ȊȇȄȁǽǹȉȆȇȊȋȕ)’; plout s někým na jedné lodi (ȈȄȔȋȕ Ȋ ȃǾȅ-Ȅ. ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ) ‘ȆǾ ȁȅǾȋȕ ȈȉȁȐȁȆ ȊǾǺȘ ǻ Ȑșȅ-Ȅ. ȌȈȉǾȃȆȌȋȕ; ȇȋȆȇȊȁȋȕȊȘ ȃ ȇǽȆȇȅȌ ȃȇȄȄǾȃȋȁǻȌ’. Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ȈȇȄ. w jednej lodzi z kim plywać (ǺȌȃǻ. «ȈȄǹǻǹȋȕ Ȋ ȃǾȅ-Ȅ. ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ») – ‘ǽǾȄȁȋȕ Ȋ ȃǾȅ-Ȅ. ȇǺȒȌȗ ȊȌǽȕǺȌ, ȊȐǹȊȋȕǾ ȁ ȆǾǻȀǼȇǽȔ’. ǚǾȊȊȈȇȉȆȇ, ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ ȁ ȉȘǽ ǽȉȌǼȁȎ ǻȔȉȇȊȄȁ ȁȅǾȆȆȇ ȁȀ ȋǹȃȇȂ ȅǾȋǹȍȇȉȁȃȁ (Mieder 1995: 86). Ǜ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȎ ǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȇȆ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǹȅǾȉȁȃǹȆȁȀȅȇȅ. ǦǾ ȊȄȌȐǹȂȆȇ ȁȅǾȆȆȇ ǻ ǹȆǼȄȁȂȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȁǽȁȇȅǹ in the same boat ‘ǻ ȋȇȅ ǿǾ Ȋǹȅȇȅ, ȇǺȔȐȆȇ ȋȉȌǽȆȇȅ, ȈȇȄȇǿǾȆȁȁ ȁȄȁ ǻ ȋǾȎ ǿǾ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȕȊȋǻǹȎ’ ȀǹȉǾǼȁȊȋȉȁȉȇǻǹȆǹ ǻ ǺȇȄǾǾ ȅȇǺȁȄȕȆȔȎ ǻǹȉȁǹȆȋȆȔȎ ȉȘǽǹȎ, ȐǾȅ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȎ ȘȀȔȃǹȎ – we are all in the same boat, row (sail) in the same boat with smb. ȁ ȋ. Ȉ. ǪȋǹǻȘ ȖȋȇȅȌ ǻȔȉǹǿǾȆȁȗ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǽȁǹǼȆȇȀ «ǹȅǾȉȁȃǹȆȁȀȅ», ȆȌǿȆȇ ȇǼȇǻȇȉȁȋȕȊȘ, Ȑȋȇ Ȗȋȇ – ǹȅǾȉȁȃǹȆȁȀȅ Ȋ ȇȐǾȆȕ ǼȄȌǺȇȃȁȅȁ ǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȅȁ ȃȇȉȆȘȅȁ. ǣǹȃ ȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȇ ȈȇȃǹȀǹȄ Ǜ. ǥȁǽǾȉ, ȇȆȇ ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȄǹȋȁȆȊȃȇȅȌ in eadem es navi («ǺȔȋȕ ǻ ȋȇȂ ǿǾ ȊǹȅȇȂ ȄȇǽȃǾ; ǻ ȋȇȅ ǿǾ ȊȌǽȆǾ») ȁ ȁȅǾǾȋ, Ȉȇ ȅȆǾȆȁȗ ȁȊȋȇȉȁȃȇǻ ǹȆȋȁȐȆȔȎ ȃȉȔȄǹȋȔȎ ȊȄȇǻ, ȃȇȆȃȉǾȋȆȇǼȇ ǹǻȋȇȉǹ. ǡȅ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ǥǹȉȃ ǫȌȄȄȁȂ ǯȁȏǾȉȇȆ, ǻ ȉǾȐǹȎ ȃȇȋȇȉȇǼȇ Ȗȋȇȋ ȇǺȇȉȇȋ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇ ȊǻȘȀȔǻǹȄȊȘ Ȋ ȈȇȈȌȄȘȉȆȇȂ ǻ ȋȇ ǻȉǾȅȘ ȅǾȋǹȍȇȉȇȂ ȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃȇǼȇ «ǼȇȊȌǽǹȉȊȋǻǾȆȆȇǼȇ ȊȌǽȆǹ» («ship of state»), ȋǹȃ ǿǾ ȃǹȃ ȁ Ȋ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȇȂ ȊȇȄȁǽǹȉȆȇȊȋȁ Ȇǹ ȈȇȄȁȋȁȐǾȊȃȇȂ ǹȉǾȆǾ. ǛȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ Ȗȋȇȋ ȇǺȇȉȇȋ, ǻȈȉȇȐǾȅ, ȁ Ȍ ǙȉȁȊȋȇȍǹȆǹ (Orlo – Hornik 1996: 141). ǚȄǹǼȇǽǹȉȘ ȈȇȈȌȄȘȉȆȇȊȋȁ ȊǺȇȉȆȁȃǹ ȈȇȊȄȇǻȁȏ ǶȉǹȀȅǹ ǩȇȋȋǾȉǽǹȅȊȃȇǼȇ (1469–1536) «Adagia» (1500 ȁ ȊȄ.) Ȗȋǹ ȈȇǼȇǻȇȉȃǹ ȈǾȉǾǻǾǽǾȆǹ Ȇǹ ȅȆȇǼȁǾ ǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ. ǦǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ ǹȆȋȁȐȆȇǾ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ, ȈȌȋȁ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ȄǹȋȁȆȊȃȇȂ ȈȇǼȇǻȇȉȃȁ ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔǾ ǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ ȉǹȀȄȁȐȆȔ. ǛȔȉǹǿǾȆȁǾ ǻ ȇǽȆȇȂ ȄȇǽȃǾ, ȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇ, ȁ ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȅ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ – ǹȅǾȉȁȃǹȆȁȀȅ, ǹȃȋȁǻȆȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆȁǻȑȁȂȊȘ ǻ ȈǾȐǹȋȁ ǺȄǹǼȇǽǹȉȘ ǼȄǹȊȆȇȊȋȁ ȁ ȈǾȉǾȊȋȉȇȂȃǾ. ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅ ȈȇȄuȋȁȃǹ ȅȇȉȃȇǻȃȁ ȁ ȈȉȘȆȁȃȁ, ȆǾǽǹǻȆȇ ǹȃȋȁǻȁȀȁȉȇǻǹǻȑȁȂȊȘ ǻ ȅǹȊȊ-ȅǾǽȁǹ Ǯȇȉǻǹȋȁȁ ȁ ǩȇȊȊȁȁ, – ȋǹȃǿǾ, ȆǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ ȈȇȄȆȌȗ ȈȉȇȀȉǹȐȆȇȊȋȕ ǾǼȇ ȇǺȉǹȀǹ, ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȃǹȄȕȃȇȂ Ȋ ǹȆǼȄȁȂȊȃȇǼȇ (Fink-Arsovski 2006). ǦǾȉǾǽȃȇ ȃǹȄȕȃȁȉȇǻǹȆȁǾ ȁȄȁ ȈȉȘȅȇǾ ȀǹȁȅȊȋȇǻǹȆȁǾ ȁȀ ǽȉȌǼȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ȅȇǿǾȋ ǻȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȇȊȄȇǿȆȘȋȕȊȘ ǽȇȈȇȄȆȁȋǾȄȕȆȔȅȁ ȍǹȃȋȇȉǹȅȁ. ǫǹȃȇǻǹ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȁȊȋȇȉȁȘ ȑȌȋȄȁǻȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȇǺȇȉȇȋǹ ǽó ȋȇǼó ‘ȇ Ȑșȅ-Ȅ., ȊȄȌȐȁǻȑǾȅȊȘ ǽȇ ȃǹȃȇǼȇ-Ȅ. ȊȇǺȔȋȁȘ, ȈȉȇȁȊȑǾȊȋǻȁȘ’, ‘ǽȇ ǻȊȋȌȈȄǾȆȁȘ ǻ ȈȇȄȇǻȌȗ ȊǻȘȀȕ’ (ȖǻȍǾȅ.). ǧȆ kniha.indb 251 9.4.2009 16:16:00 252 ǛǹȄǾȉȁȂ ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ ǻȇȀȆȁȃ ǻ 60-Ǿ ǼȇǽȔ ǺȄǹǼȇǽǹȉȘ ǽǾȅȇȆȊȋȉǹȏȁȁ ȎȇȃȃǾȂȆȔȎ ȈȇǾǽȁȆȃȇǻ ȊȇǻǾȋȊȃȇȂ ȃȇȅǹȆǽȔ Ȋ ȃȇȅǹȆǽȇȂ ǰǪǪǩ Ȉȇ ȋǾȄǾǻȁǽǾȆȁȗ. ǛȇȀǼȄǹȊ ȐǾȑȊȃȁȎ ǺȇȄǾȄȕȒȁȃȇǻ «Do toho!», «Hej, hej, do toho!» (ȈǾȉǻȇȆǹȐ. střel (bij) do toho! – ǺȌȃǻ. «Ȍǽǹȉȕ ǻ Ȗȋȇ (ȋ. Ǿ. ǻ ǻȇȉȇȋǹ)!»), ȖȃǻȁǻǹȄǾȆȋȆȔȂ ȉȌȊ. «ǱǹȂǺȌ! ǱǹȂǺȌ!», ȉȌȊȊȃȁȅȁ ȀȉȁȋǾȄȘȅȁ ǺȔȄ ȆǾǻǾȉȆȇ ȇȋȇǿǽǾȊȋǻȄǾȆ Ȉȇ ȍȇȉȅǾ Ȋ ȉȌȊ. ȅǾȊȋȇȁȅǾȆȁǾȅ. ǝȄȘ ȈȉȇȁȀȆǾȊǾȆȁȘ ȇǺȇȉȇȋǹ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȔ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾ ȉȌȊȊȃȇǼȇ «ǹȃǹȆȕȘ», «ǼȁȈǾȉȃȇȉȉǾȃȋȆȇǾ» [Ǽ] ȁ ȌǽǹȉǾȆȁǾ Ȇǹ ȈȉǾǽȄȇǼǾ – ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȁ ȐǾȑȊȃȇǼȇ ȌȊȋȆȇǼȇ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ. ǧȋȊȗǽǹ – ǽǻȇȂȆȇȂ ȈȄǹȆ ȁ ȈȇǻȔȑǾȆȆǹȘ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁȘ (ǥȇȃȁǾȆȃȇ 2000: 152). ǛȔȉǹǿǾȆȁǾ ȊȋǹȄȇ ȈȇȈȌȄȘȉȆȔȅ ȃǹȃ ȉǾȈȄȁȃǹ ǼǾȉȇǾǻ ǽȁǹȄȇǼǹ ǥ. ǟǻǹȆǾȏȃȇǼȇ «Ǜ ȈȇȉȋȌ» ǻ ȁȊȈȇȄȆǾȆȁȁ ǩ. ǣǹȉȏǾǻǹ ȁ Ǜ. ǡȄȕȐǾȆȃȇ (ǚǾȄȘȆȁȆ–ǚȌȋǾȆȃȇ 1994: 49, ǝȘǽǾȐȃȇ 2001: 2, 32). Ǜ ȈȉȇȏǾȊȊǾ ǹȃȋȌǹȄȁȀǹȏȁȁ ȇȆȇ ȈȇȉȇǽȁȄȇ ȁ ȖǻȍǾȅȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅ ǽȇ ȋȇǼȇ ȁȄȁ ȈȇȊȄǾ ȋȇǼȇ ‘ǽȇ ȁ ȈȇȊȄǾ ȊȇǻǾȉȑǾȆȁȘ ȈȇȄȇǻȇǼȇ ǹȃȋǹ’. ǫǹȃȇǾ ǽȇȈȇȄȆȁȋǾȄȕȆȇǾ ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȁǾ ȈȉȇȁȀȇȑȄȇ ǻ ǹȆǾȃǽȇȋǾ, ǼǾȉȇȂ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȊȈȉǹȑȁǻǹǾȋ ȈǹȉȋȆǾȉȑȌ: «ǚȌǽǾȅ Ȉȁȋȕ ȃȇȍǾ ǽȇ ȋȇǼȇ ȁȄȁ ȈȇȊȄǾ ȋȇǼȇ?» (ǥȇȃȁǾȆȃȇ 2000: 152, ǝȘǽǾȐȃȇ 2001, 2: 32). ǣǹȃ ǻȁǽȁȅ, ȅȌȋǹȏȁȁ ȁȊȎȇǽȆȇǼȇ «ȎȇȃȃǾȂȆȇǼȇ» ȐǾȑȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ ȀǽǾȊȕ ǻǾȊȕȅǹ ȈȉȁȎȇȋȄȁǻȔ ȁ ȁȆǽȁǻȁǽȌǹȄȕȆȔ, ȈȇȖȋȇȅȌ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȋȉǾǺȌǾȋ ȋȇȐȆȇǼȇ ȀȆǹȆȁȘ ȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔȎ ȖȃȊȋȉǹȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȎ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȕȊȋǻ ǻȇȀȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ, ȁ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ǻ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȘȀȔȃȇǻȔǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ȇǺȇȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȁ ȀǹȈȁȊǾȂ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȍȇȄȕȃȄȇȉǹ. ǞȒǾ ǺȇȄǾǾ ȊȄȇǿǾȆ, ȈȇǿǹȄȌȂ, ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ ǻȈǹǽǹȋȕ/ ǻȈǹȊȋȕ ǻ ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ Ǽǹȃú ‘ȇȒȌȒǹȋȕ ȆǾȌǻǾȉǾȆȆȇȊȋȕ, ȉǹȊȋǾȉȘȆȆȇȊȋȕ’ ȁ Ȉȉȁǻȇǽúȋȕ/ ȈȉȁǻǾȊȋú ȃȇǼȇ, Ȑȋȇ ǻ ȊȇȊȋȇȘ́ȆȁǾ Ǽǹȃú; ǽȇǻȇǽúȋȕ/ ǽȇǻǾȊȋú ȃȇǼȇ, Ȑȋȇ ǽȇ ȊȇȊȋȇȘ́ȆȁȘ Ǽǹȃú ‘Ȉȉȁǻȇǽȁȋȕ ȃȇǼȇ-, Ȑȋȇ-Ȅ. ǻ ȃȉǹȂȆǾ ȋȘǿșȄȇǾ, ȃȉȁȀȁȊȆȇǾ ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ; ǽȇǻǾȊȋȁ ȃȇǼȇ-, Ȑȋȇ-Ȅ. ǽȇ ȌȈǹǽȃǹ’, ȃȇȋȇȉȔǾ ǽȇȄǿȆȔ ǻȇȂȋȁ ǻ ȈȇǽǼȇȋȇǻȄǾȆȆȔȂ ȆȔȆǾ ȃ ȈǾȐǹȋȁ ǻȔȈȌȊȃ «ǦȇǻȇǾ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ. ǪȄȇǻǹȉȆȔǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ 1995» Ȉȇǽ ȉǾǽǹȃȏȁǾȂ ǫ. Ǧ. ǚȌȏǾǻȇȂ. ǧȆȁ ǺȔȄȁ ȀǹȍȁȃȊȁȉȇǻǹȆȔ ȊȇȊȋǹǻȁȋǾȄȘȅȁ ȖȋȇǼȇ ǻȔȈȌȊȃǹ ǻ ȈȉǾȊȊǾ: ǛȆȇǻȕ ȈȇǺȁȋȔȂ ȉǾȃȇȉǽ ȊȄǹǺȇȊȋȁ ǽȇȄȄǹȉǹ Ȉȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁȗ ȃ ȏǾȆǾ ȁ ȆǾȊȈȇȊȇǺȆȇȊȋȕ ȊȇǻȅǾȊȋȆȔȎ ȌȊȁȄȁȂ ǭǾǽǾȉǹȄȕȆȇǼȇ ȉǾȀǾȉǻǹ, ǚǹȆȃǹ ǸȈȇȆȁȁ ȁ ǚȌȆǽǾȊǺǹȆȃǹ ȈȇǽȆȘȋȕ ǾǼȇ Ȉȉȁ ȈȇȅȇȒȁ ȁȆȋǾȉǻǾȆȏȁȂ ȈȉȁǻǾȄȁ ȉȔȆȇȃ ǻ ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ «Ǽǹȃȁ». ǝǾȆȕǼȁ 1995: 14. ǭȁȄȁȈȈ ǚȌǼǹȄȊȃȁ – ǟǹȆ-ǨȇȄȕ ǱǹȉȇȆȁ, ȊǻȇǾȂ ȁȊȈǹȆȊȃȇȂ ȈȇǺǾǽȇȂ ȈȇǽȆȘǻȑȁǾ ȄșǼȃȇǾ ȊȅȘȋǾȆȁǾ ǻ ȊȋǹȆǾ ǻǾȄȁȃȁȎ, ǻȇ ǭȉǹȆȏȁȁ ȁ ǻȇǻȊǾ ǽȇǻǾȄȁ ȈȇȊȄǾǽȆȁȎ ǽȇ ȊȇȊȋȇȘȆȁȘ Ǽǹȃȁ. ǦǾǻȊȃȇǾ ǻȉǾȅȘ, 17. 12. 99. Ƿ. ǭ. ǝǾȆȁȊǾȆȃȇ, ȊȇȊȋǹǻȁȋǾȄȕ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒǾȂ ȐǹȊȋȁ ǻȔȈȌȊȃǹ, ȇǺȉǹȋȁȄǹȊȕ ȃȇ ȅȆǾ ȃǹȃ ǺȇǼǾȅȁȊȋȌ Ȁǹ ȃȇȅȅǾȆȋǹȉȁǾȅ ȃ ȖȋȇȅȌ ȇǺȇȉȇȋȌ ȈȇȋȇȅȌ, Ȑȋȇ ȇȆ ǺȔȄ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆ ǻȇ ǻȊǾȅȁ ȐȁȋǹǾȅȇȅ ǻ ǩȇȊȊȁȁ ȈǾȉǾǻȇǽǾ Ǩ. ǚȇǼǹȋȔȉǾǻȔȅ ȉȇȅǹȆǹ Ǹ. ǜǹȑǾȃǹ «ǨȇȎȇǿǽǾȆȁȘ ǺȉǹǻȇǼȇ ȊȇȄǽǹȋǹ ǱǻǾȂȃǹ ǻȇ ǻȉǾȅȘ 2-Ȃ ȅȁȉȇǻȇȂ ǻȇȂȆȔ»: Ǜ «ǱǻǾȂȃǾ» Ȉȇǻǹȉ-ȇȃȃȌȄȕȋȁȊȋ ǷȉǹȂǽǹ Ȋȇ ȀȆǹȆȁǾȅ ǽǾȄǹ ȉǹȀȓȘȊȆȘǾȋ: «ǣȇǼǽǹ ȊǾǼȇǽȆȘ ȆǾ ȎǻǹȋȁȄȇ ǼȇȊȈȇǽȁȆǹ ȈȇȄȃȇǻȆȁȃǹ, ȇȆ ǻȈǹȄ ǻ ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ Ǽǹȃȁ. ǠȆǹǾȋǾ, Ȑȋȇ ȋǹȃȇǾ «Ǽǹȃȁ»? Ȗȋȇ ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ ǼȇȄȇǽȆȔȎ ǽȌȎȇǻ. Ǹ. ǜǹȑǾȃ. ǨȇȎȇǿǽǾȆȁȘ ǺȉǹǻȇǼȇ ȊȇȄǽǹȋǹ ǱǻǾȂȃǹ ǻȇ ǻȉǾȅȘ 2-Ȃ ȅȁȉȇǻȇȂ ǻȇȂȆȔ» (ȈǾȉ. Ǩ. ǚȇǼǹȋȔȉǾǻǹ). kniha.indb 252 9.4.2009 16:16:00 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȆȇǻȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ 253 Ǜ ȐǾȑȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, ȇǽȆǹȃȇ, ȋǹȃȇǼȇ ȇǺȇȉȇȋǹ ȅȆȇȗ ȆǹȂǽǾȆȇ ȆǾ ǺȔȄȇ. ǧǺȉǹȒǾȆȁǾ ȃ ǽȉȌǼȁȅ ȘȀȔȃǹȅ ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋȕ, Ȑȋȇ ȇȆȇ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾȅ ȁȀ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇǼȇ, ǼǽǾ ǽǹǻȆȇ ȁȅǾǾȋȊȘ ȏǾȄȔȂ ȉȘǽ ȉǹȀǼȇǻȇȉȆȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ Ȋ ǺȄȁȀȃȁȅȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅȁ, ȆǹȈȉ.: faire un beau gâchis de sa vie ‘ȁȊȃȇǻǾȉȃǹȋȕ Ȋǻȇȗ ǿȁȀȆȕ’, être dans le gâchis (en plein gâchis) ‘ȈȇȈǹȊȋȕ ǻ ȈǾȉǾȈȄșȋ, ǺȔȋȕ ǻ ȀǹȋȉȌǽȆȁȋǾȄȕȆȇȅ ȈȇȄȇǿǾȆȁȁ’, se tirer d’un gâchis ‘ǻȔȂȋȁ ȁȀ ȀǹȋȉȌǽȆȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ȈȇȄȇǿǾȆȁȘ, ǻȔȂȋȁ ȁȀ ȋȌȈȁȃǹ’, nous voici (voilà) dans un beau gâchis ‘ȆȌ ȁ ȈȇȈǹȄȁ ǿǾ ȅȔ ǻ ȈǾȉǾǽǾȄȃȌ!’ (ǭǩǭǪ 1963: 509; Rey–Chantreau 1997: 451). Ǩȉȁ ǻȊǾȂ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȁ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇȂ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȁ ǼǹȄȄȁȏȁȀȅǹ, Ȗȋǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘ, ȇǽȆǹȃȇ, ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ȇȊȄȇǿȆȘǾȋȊȘ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁ: ȍȉ. gâchis ȐȁȋǹǾȋȊȘ ȃǹȃ [Ǽǹȑȁ́], ǹ ȆǾ ȃǹȃ [Ǽǹȃȁ́]. Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ǹȆǼȄ. gack ‘ȁǽȁȇȋ, ȋȌȈȁȏǹ’. ǪȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇ, Ȋȋǹǻȁȋȕ ȋȇȐȃȌ ǻ ȈȇȁȊȃǹȎ ȈǾȉǻȇȁȊȋȇȐȆȁȃȇǻ ȆǹȑȁȎ ǽǻȌȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ ǾȒș ȉǹȆȇ. ǣȇȆǾȐȆȇ, ȃǹȃ Ȗȋȇ ȇǺȔȐȆȇ ǻ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ, ȃǻǹȄȁȍȁȃǹȏȁȘ ȈǾȉǻȇȁȊȋȇȐȆȁȃȇǻ ȁ ǻȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȁȅǾǾȋ ȉǹȀȄȁȐȆȌȗ ǼȄȌǺȁȆȌ. ǝǹǿǾ ȊǹȅȇǾ ȇǺȒǾǾ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ Ȉȇ ȋǹȃȇȅȌ ȈȉȁȆȏȁȈȌ ǻǾȊȕȅǹ ȈȇȄǾȀȆȇ ȌǿǾ ȈȇȋȇȅȌ, Ȑȋȇ ǻȔȘǻȄȘǾȋ ǹȃȋȁǻȆȔǾ ȁ ȈǹȊȊȁǻȆȔǾ ȀȇȆȔ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȆǾȇȄȇǼȁȃȁ ȁ ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȇȋȇǺȉǹȋȕ ȁȀ ȅǹȊȊȔ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇ ȈȉȇȊȋȔȎ ȉǾȑǾȆȁȂ «ȋǻșȉǽȔǾ ȇȉǾȑȃȁ» ǽȄȘ ȊȈǾȏȁǹȄȕȆȇǼȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ. ǣǹȃȇǻȔ ǿǾ ȇȊȆȇǻȆȔǾ ȁȊȋȇȐȆȁȃȁ ȆȇǻȇȂ ȉȌȊȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ? Ǜ ȇǺȒǾȅ ǻȁǽǾ, ǻ ȉǹȅȃǹȎ ȌǿǾ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȆȇȂ ȇȈȈȇȀȁȏȁȁ «Ǫǻȇș» – «ǰȌǿȇǾ» ȇȆȁ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄȘȗȋȊȘ ȋǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ: I. : Ia. Ǩȇ ȊȇȏȁǹȄȕȆȇ-ȍȌȆȃȏȁȇȆǹȄȕȆȇȂ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋȁ: 1. ǨȉȇȊȋȇȉǾȐȁǾ ȁ ȉǹȀǼȇǻȇȉȆǹȘ ȉǾȐȕ 2. ǟǹȉǼȇȆȁȀȅȔ (resp. ȊȄǾȆǼȁȀȅȔ, ǹȉǼȇȋȁȀȅȔ) 3. ǝȁǹȄǾȃȋȁȀȅȔ. Ib. Ǩȇ ȋȁȈȌ ȍȉǹȀȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ: 1. ǦȇǻȔǾ ȃȇȅǺȁȆǹȏȁȁ ȊȄȇǻ, ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȗȒȁǾ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȌȗ ȌȊȋȇȂȐȁǻȇȊȋȕ 2. ǡȆȆȇǻǹȋȁǻȆȔǾ ǻǹȉȁǹȆȋȔ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ 3. ǨǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȁǾ ȌȊȋȇȂȐȁǻȔȎ ȊȄȇǻȇȊȇȐǾȋǹȆȁȂ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȎǹȉǹȃȋǾȉǹ 4. ǡȆȆȇǻǹȋȁǻȆȔǾ ǻǹȉȁǹȆȋȔ ȉȌȊȊȃȁȎ ȈȉǾȏǾǽǾȆȋȆȔȎ ȋǾȃȊȋȇǻ. II. a : 1. ǙȆǼȄȁȏȁȀȅȔ 2. ǜǾȉȅǹȆȁȀȅȔ 3. ǜǹȄȄȁȏȁȀȅȔ 4. ǡȊȈǹȆȁȀȅȔ, ȁȋǹȄȕȘȆȁȀȅȔ 5. ǤǹȋȁȆȁȀȅȔ. ǣ ȊȇǿǹȄǾȆȁȗ, ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȔȂ Ȅȁȅȁȋ ȅǾȊȋǹ ȆǾ ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȈȉȁǻǾȊȋȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔȎ ȈȉȁȅǾȉȇǻ ȃȇ ǻȊǾȅ ȉȌǺȉȁȃǹȅ ǽǹȆȆȇȂ ȃȄǹȊȊȁȍȁȃǹȏȁȁ, ǹ ȋǾȅ ǺȇȄǾǾ – ǽǾȋǹȄȕȆȇ ȈȉȇȃȇȅȅǾȆȋȁȉȇǻǹȋȕ ȁȎ. ǨȉȁǻǾǽǾȆȆȔǾ ǻȔȑǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȔ, kniha.indb 253 9.4.2009 16:16:01 254 ǛǹȄǾȉȁȂ ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ ȇǽȆǹȃȇ, ǻȇ ȅȆȇǼȇȅ ȌȃȄǹǽȔǻǹȗȋȊȘ ǻ ȆǾș. ǨȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȇǾ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ Ȉȇ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȅ ǽǹșȋ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȆǹǽșǿȆȌȗ ȇȊȆȇǻȌ ǽȄȘ ȁȎ ǽǹȄȕȆǾȂȑǾǼȇ ȌǼȄȌǺȄșȆȆȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ. ǣȇȆǾȐȆȇȂ ȏǾȄȕȗ ȈȇȊȄǾǽȆǾǼȇ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȆǹȎȇǿǽǾȆȁǾ ȖȋȁȅȇȆǹ ȁ ȈȇȖȋȇȅȌ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȈȉȇȀȉǹȐȆȔǾ ȊȄȌȐǹȁ ȍȉǹȀȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ, ǻȔȘǻȄǾȆȆȔǾ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾȅ Ȉȇ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȅ, Ȋǹȅȁ ȊȇǺȇȂ ȇȋȊǾȁǻǹȗȋȊȘ. ǝǹȄǾǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼ ȊȇȊȉǾǽȇȋȇȐȁǻǹǾȋ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȋǾȎ ȇǺȇȉȇȋǹȎ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȈȉȇǺȄǾȅȆȔȅȁ. ǡȅǾȆȆȇ Ȗȋǹ ȀǹǽǹȐǹ ȁ ȋȉǾǺȌǾȋ ȇȋǻǾȋǹ Ȇǹ ȋȉǾȋȁȂ ǻȇȈȉȇȊ, ǻȊȋǹȗȒȁȂ Ȉȉȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅ ǹȆǹȄȁȀǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ – ǻȇȈȉȇȊ ȇǺ ȖȍȍǾȃȋȁǻȆȇȂ . Ǜ ȏǾȄȇȅ, ȃǹȃ ȃǹǿǾȋȊȘ, ȁ ȀǽǾȊȕ ǻȈȇȄȆǾ ȇȈȉǹǻǽȔǻǹǾȋ ȊǾǺȘ ȅǾȋȇǽ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȅȇǽǾȄȁȉȇǻǹȆȁȘ, ȉǹȀȉǹǺȇȋǹȆȆȔȂ ǽȄȘ ǽȁǹȎȉȇȆȁȐǾȊȃȇǼȇ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȁǽȁȇȅǹȋȁȃȁ (ǥȇȃȁǾȆȃȇ 1989, 2000, 2007). Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ, ȉǹȀȌȅǾǾȋȊȘ, ȈȉȁȅǾȆǾȆȁǾ ȖȋȇǼȇ ȅǾȋȇǽǹ ǽȇȄǿȆȇ ȌȐȁȋȔǻǹȋȕ ȊȈǾȏȁȍȁȃȌ ȍȉǹȀȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ Ȇǹ ǺǹȀǾ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȔȎ, ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȁȊȋȇȐȆȁȃȇǻ, ȁ Ȇǹ ǺǹȀǾ ȁȆȇȘȀȔȐȆȔȎ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ. ǨȉȁȅǾȉȇȅ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ȈǾȉǻȇǼȇ ȋȁȈǹ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȉǹȊȑȁȍȉȇǻȃǹ ǻȆȌȋȉǾȆȆǾȂ ȍȇȉȅȔ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȇȋȃȉȔǻáȋȕ (ȉǹȀǾǻáȋȕ) / ȇȋȃȉȔ́ȋȕ (ȉǹȀúȆȌȋȕ) ǻáȉǾǿȃȌ ‘ȆǹȐȁȆǹȋȕ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ, ȃȉȁȐǹȋȕ’, ‘ȀǹȀǾǻǹȋȕȊȘ, Ȋȋǹȋȕ ȆǾǻȆȁȅǹȋǾȄȕȆȔȅ, ȉǹȊȊǾȘȆȆȔȅ’ (ǥȇȃȁǾȆȃȇ 1998: 85–92). ǛȔȉǹǿǾȆȁǾ ȉǾǼȁȊȋȉȁȉȌǾȋȊȘ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȅȁ ȊȄȇǻǹȉȘȅȁ ȃǹȃ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅ, Ȇȇ Ȇǹ Ȋǹȅȇȅ ǽǾȄǾ ǽǹǻȆȇ ȁȀǻǾȊȋȆȇ ȉȌȊȊȃȁȅ Ǽȇǻȇȉǹȅ: ȃȇȊȋȉȇȅ. ȇȋȃȉȔȋȕ ǻáȉǾǿȃȌ; ȃȇȊȋȉȇȅ., ȘȉȇȊȄ. ȉǹȀȁȆȌȋȕ ǻáȉȘǼȌ; ǻȘȋ. ȈȘȄȁȋȕ ǻáȉǾǼȌ; ǻȄǹǽ. ȀǹȋȃȆȌȋȕ ǻáȉǾǼȌ, ǻáȉǾǿȃȌ ȉǹȊȈȌȊȋȁȋȕ; ǹȉȎ. ǻȇ ǻȊȗ ǻáȉǾǿȃȌ ȃȉȁȐǹȋȕ. ǪȄȇǻǹ ǻǹȉǾǿȃǹ, ǻǹȉǾǼǹ ȀǽǾȊȕ ȇȅȇȆȁȅȁȐȆȔ ȄǾȃȊǾȅǹȅ, ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȒȁȅ ȈȉǾǽȅǾȋ ȀȁȅȆǾȂ ȇǽǾǿǽȔ, ȁ ȊǻȘȀǹȆȔ Ȋ ǽȉǾǻȆȁȅ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ȉȋǹ ȁ ǼȌǺ: ȈȉǹȊȄǹǻ. *varga ‘ȆǹȉȇȊȋ, ȇȈȌȎȇȄȕ’, ‘ǻȀǽȌȋȁǾ’. Ǫȉ. Ȍȃȉ. ǻáȉǼǹ, ǻóȉǼǹ ‘ǼȌǺǹ’, ‘ȈȇǽǺȇȉȇǽȇȃ, Ǻȇȉȇǽǹ’, Ȍȃȉ. ǽȁǹȄ. ǻǹȉǼȁ ‘ǼȌǺȔ’, ‘ǼȉȁǺȔ’, ȈȇȄ. warge ‘ǼȌǺǹ’, ȊȄȇǻǹȏȃ. varga ‘ȅȇȉǽǹ (ȃȇȉȇǻȔ, ȃȇȆȘ)’, Ȋ.-Ȏ. vrgany, ȊȄȇǻǾȆ. vrgany, ǻǾȆǼ. vargánya ‘ǼȉȁǺ’, ȁȊȄǹȆǽ. vör ‘ǼȌǺȔ’, ȍǹȉǾȉȊȃ. vwrr ‘ǼȌǺȔ’. ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆ Ȉȇ ȇȐǾȆȕ ǹȃȋȁǻȆȇȂ ȅȇǽǾȄȁ, ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȌȗȒǾȂ ȆǹȐǹȄȇ ǼȇǻȇȉǾȆȁȘ ȁȄȁ ȌȅȇȄȃǹȆȁǾ ǻ ǿȁǻȇȂ ȉǾȐȁ: ȉǹȀǾǻǹȋȕ ȉȇȋ, ȀǹȋȃȆȌȋȕ ȉȇȋ, ȈǾȉȅ. ǽȉǹȋȕ (ȇȋȃȉȔȋȕ, ȇȋǻȇȉȁȋȕ) ǹǽ, ǺȉȘȆ. ǿǾȉǾȄȇ ȇȋȃȉȔȋȕ, ȆȇǻǼ. ȉǹȀȁȆȌȋȕ ȄȘȅȌ ȁ ȋ. Ȉ. ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ǻ ȇȊȆȇǻǾ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȄǾǿȁȋ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǾ ȊȄȇǻȇ ǻǹȉǾǿȃǹ, ǻǹȉǾǼǹ ‘ȉȇȋ’. ǛȔȋǾȊȆǾȆȆȇǾ ȁȀ ǹȃȋȁǻȆȇǼȇ ȉǾȐǾǻȇǼȇ ȇǺȁȎȇǽǹ ǺȇȄǾǾ ȌȈȇȋȉǾǺȁȋǾȄȕȆȔȅ ȊȄȇǻȇȅ ǻǹȉǾǿȃǹ ‘ȈȉǾǽȅǾȋ ȀȁȅȆǾȂ ȇǽǾǿǽȔ’, Ȗȋȇ ȊȄȇǻȇ ǻ ȊȇȊȋǹǻǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅǹ ǻȔǼȄȘǽȁȋ ǹȄȇǼȁȀȅȇȅ ȁ ȈȇȋȇȅȌ ȃǹǿǾȋȊȘ ȇȊȇǺȇ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȔȅ ȁ ȇȉȁǼȁȆǹȄȕȆȔȅ. Ǜȇ ǻȋȇȉȇȅ ȊȄȌȐǹǾ – Ȉȉȁ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅ ǹȆǹȄȁȀǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ – ȈȉȁȅǾȆǾȆȁǾ ȅǾȋȇǽǹ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȅȇǽǾȄȁȉȇǻǹȆȁȘ ȀǹȋȉȌǽȆǾȆȇ ȈȉȁȆȏȁȈȁǹȄȕȆȇȂ ȆǾȅȇǽǾȄȁȉȌǾȅȇȊȋȕȗ (ȁȄȁ ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȆȇȂ ȅȇǽǾȄȁȉȇǻǹȆȆȇȊȋȕȗ) ȃǹȄȕȃȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ȁȀ ǽȉȌǼȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ. ǝȄȘ ȅǾȋȇǽȁȃȁ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ Ǧ. ǡ. ǫȇȄȊȋȇǼȇ Ȗȋȇ ȊǻȇȂȊȋǻȇ ȊȈȉǹǻǾǽȄȁǻȇ ǺȔȄȇ ȆǹȀǻǹȆȇ ȉǾȑǹȗȒȁȅ Ȉȉȁ ȃǻǹȄȁȍȁȃǹȏȁȁ ȁȊȃȇȆȆȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȁȄȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇǼȇ ȎǹȉǹȃȋǾȉǹ ȁǽȁȇȅȔ (ǫȇȄȊȋȇȂ 1973). ǣǹȃ Ȇȁ ȈǹȉǹǽȇȃȊǹȄȕȆȇ, ȁȅǾȆȆȇ Ȗȋȇ ȊǻȇȂȊȋǻȇ ǽǾȄǹǾȋ ȅǾȋȇǽȁȃȌ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȅȇǽǾȄȁȉȇǻǹȆȁȘ ȖȍȍǾȃȋȁǻȆȇȂ ȁ Ȉȉȁ ǹȆǹȄȁȀǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ, Ȇȇ – ǻ ȇȋȄȁȐȁǾ ȇȋ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȁȊȃȇȆȆȇȂ – ȅǾȋȇǽȇȅ «ȇȋ ȈȉȇȋȁǻȆȇǼȇ». ǫȁȈȁȐȆȔȂ ȈȉȁȅǾȉ – ǹȃ- kniha.indb 254 9.4.2009 16:16:01 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȆȇǻȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ 255 ȋȌǹȄȁȀȁȉȇǻǹǻȑȁȂȊȘ ȆǾǽǹǻȆȇ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȉǾȐȁ ȁ ȊȉǾǽȊȋǻǹȎ ȅǹȊȊȇǻȇȂ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȁ ȇǺȇȉȇȋ ȋȘȆȌȋȕ(ȋǹȒȁȋȕ) ȇǽǾȘȄȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ ‘ȊȋǹȉǹȋȕȊȘ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȋȕ ȊȇȊȋȇȘȆȁǾ ȃǹȃȇǼȇ-Ȅ. ǽǾȄǹ ǻ ȊǻȇȁȎ ȁȆȋǾȉǾȊǹȎ’ (ǦǩǤ-81: 222, ǦǩǤ-85: 270, ǭǪǩǤǸ 1991, 2: 213). Ǡǹ 20 Ȋ ȆǾǺȇȄȕȑȁȅ ȄǾȋ Ȋȇ ȊǻȇǾȂ ȈǾȉǻȇȂ ȍȁȃȊǹȏȁȁ ȇȆȇ ȌǿǾ ȌȊȈǾȄȇ ȇǺȉǹȊȋȁ ȏǾȄȇȂ ǼȉȇȀǽȕȗ ǻǹȉȁǹȆȋȇǻ ȁ ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȁȂ, ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌȗȒȁȎ ȇǺ ǹȃȋȁǻȆȇȊȋȁ ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȁȘ: ȈȇȋȘȆýȋȕ ȇǽǾȘ́Ȅȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ́ ‘ȆǹȐǹȋȕ ǽǾȂȊȋǻȇǻǹȋȕ ǻ ȊǻȇȁȎ ȁȆȋǾȉǾȊǹȎ ȁ ǻ ȌȒǾȉǺ ȃȇȅȌ-Ȅ.’ (ǦǩǤ-89: 187); ȈǾȉǾȋȘ́Ǽȁǻǹȋȕ ȇǽǾȘ́Ȅȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ (ǭǪǩǤǸ 1991, 2: 213), ȈǾȉǾȋȘ́ǼȁǻǹȆȁǾ ȇǽǾȘ́Ȅǹ ‘ȊȋȉǾȅȄǾȆȁǾ ȈȇȄȌȐȁȋȕ ǽȄȘ ȊǾǺȘ Ȑȋȇ-Ȅ. ǻ ȌȒǾȉǺ ǽȉȌǼȁȅ’ (ǦǩǤ-89: 187, ǦǩǤ-89: 206–207), ȊȋȘ́Ǽȁǻǹȋȕ ȇǽǾȘ́Ȅȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ́ ‘ǽǾȂȊȋǻȇǻǹȋȕ ǻ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȔȎ ȁȆȋǾȉǾȊǹȎ, Ȋ ǻȔǼȇǽȇȂ ǽȄȘ ȊǾǺȘ’, ‘ȈȉȁǻȄǾȃǹȋȕ ȁȀȄȁȑȆǾǾ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ȃ ȊǾǺǾ’ (ǚǪǟ: 395, ǥȇȃȁǾȆȃȇ 2003: 66) ȁ ǽȉ. ǸǻȆǹȘ ȈȉȇȀȉǹȐȆȇȊȋȕ ȇǺȉǹȀǹ ȁ ǺȉȇȊǹȗȒǹȘȊȘ ǻ ǼȄǹȀǹ «ȉȌȊȊȃȇȊȋȕ» ȃȇȅȈȇȆǾȆȋȇǻ, Ȇǹ ȈǾȉǻȔȂ ǻȀǼȄȘǽ, ȆǾ ȇȊȋǹǻȄȘȗȋ ȊȇȅȆǾȆȁȂ ǻ ȋȇȅ, Ȑȋȇ Ȗȋȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ – ȁȊȃȇȆȆȇ ȉȌȊȊȃȇǾ ȁ ȇȋȆȇȊȁȋȊȘ ȃ ȋȇȂ ȆǹȀǻǹȆȆȇȂ ǻȔȑǾ ǼȉȌȈȈǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȔ ȈǾȉǾȇȊȅȔȊȄǾȆȁǾȅ. ǫǹȃȇǾ ǻȈǾȐǹȋȄǾȆȁǾ ȈȇǽȋǻǾȉǿǽǹǾȋȊȘ ȁ ȍǹȃȋȇȅ, Ȑȋȇ ȇǺȇȉȇȋ ȌǿǾ ȈȇȄȌȐȁȄ ȈȉȇȈȁȊȃȌ ȁ ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȅ ȉȌȊȊȃȇȅ ȌǼȇȄȇǻȆȇȅ ǿǹȉǼȇȆǾ: ǻȀȘȋȕ ȇǽǾȘ́Ȅȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ́, ǼǽǾ ȁȅǾǾȋ ȊȈǾȏȁǹȄȁȀȁȉȇǻǹȆȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈȉȁȀȆǹȋȕȊȘ ǻ ȊȇǻǾȉȑǾȆȆȇȅ ȈȉǾȊȋȌȈȄǾȆȁȁ’ (ǚǹȄǽǹǾǻ 1997, 1: 63). Ǩȉȁ ǻȊǾȂ «ǹȀǺȌȐȆȇȊȋȁ» ǻȈǾȐǹȋȄǾȆȁȘ ȇǺ ȁȊȃȇȆȆȇȅ ȎǹȉǹȃȋǾȉǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅǹ ȋȘȆȌȋȕ ȇǽǾȘȄȇ Ȇǹ ǼȄǹȀǹ, ȇȆȇ, ȋǾȅ ȆǾ ȅǾȆǾǾ, ȀǹȊȄȌǿȁǻǹǾȋ ȈȉȇǻǾȉȃȁ. Ǜȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ǹǽǹȈȋǹȏȁȘ ȐȌǿȇǼȇ ȁǽǾȋ ȊȋȇȄȕ ǺȔȊȋȉȇ, ǹ ȈȉȇȀȉǹȐȆȇȊȋȕ ȃǹȄǾȃ ȆǹȊȋȇȄȕȃȇ ȖȍȍǾȃȋȁǻȆȇ ȇǽǾǻǹǾȋ «ȐȌǿȇǾ» ǻ ȇǽǾǿǽȔ «ȊǻȇǾǼȇ», Ȑȋȇ ǽǹǿǾ ǹȃȊȁȇȅǹȋȁȐȆȔǾ ȊȄȌȐǹȁ ȆȌǿǽǹȗȋȊȘ ǻ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȇȂ ȈȉȇǻǾȉȃǾ. ǦǾȃȇȋȇȉȇǾ «ȊȇȅȆǾȆȁǾ ǻ ȆǾȊȇȅȆǾȆȆȇȊȋȁ» ȁȊȃȇȆȆȔȎ ȁȊȋȇȐȆȁȃȇǻ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ ȉȇǿǽǹǾȋ ȁȅǾȆȆȇ ǾǼȇ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃǹȘ «ȇȋȇȉǻǹȆȆȇȊȋȕ» ȇȋ ȁȀǻǾȊȋȆȔȎ ȅȇǽǾȄǾȂ, ȇȈȉǾǽǾȄșȆȆǹȘ ȁȆǽȁǻȁǽȌǹȄȕȆȇȊȋȕ. Ǜ ȉȌȊȊȃȇȂ ȆǹȉȇǽȆȇȂ ȉǾȐȁ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋ ȇǽǾȘȄȇ ǽǹǻȆȇ ȈȇȉȇǽȁȄ ȏǾȄȔȂ ȉȘǽ ȈȇǼȇǻȇȉȇȃ ȁ ȈȇȊȄȇǻȁȏ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȆǹȑȄȁ ȇȋȉǹǿǾȆȁǾ ǻ ȆǹȑǾȅ «ǚȇȄȕȑȇȅ ȊȄȇǻǹȉǾ ȉȌȊȊȃȁȎ ȈȇǼȇǻȇȉȇȃ» (ǥȇȃȁǾȆȃȇ–ǦȁȃȁȋȁȆǹ 2008). ǧȆȁ, ȇǽȆǹȃȇ, ǻǾȊȕȅǹ ȊȁȄȕȆȇ ȇȋȄȁȐǹȗȋȊȘ ȇȋ ȆǹȑǾǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ ȃǹȃ Ȉȇ ȊȁȆȋǹȃȊȁȐǾȊȃȇȂ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ, ȋǹȃ ȁ Ȉȇ ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ. Ǫȉ.: ǿǹȉǼ. (ȅȇȄ.) ǦǾȌǽóǺȆȇ ȊȈǹȋȕ Ȇǹ ȈȇȋȇȄȃé – ȇǽǾȘ́Ȅȇ ȊȈǹǽáǾȋ ‘ȇȋǻǾȋ Ȇǹ ȉǾȈȄȁȃȌ ȊȇǺǾȊǾǽȆȁȃǹ, ȆǹȐȁȆǹȗȒȌȗȊȘ ȊȄȇǻȇȅ «ȆǾȌǽȇǺȆȇ»’; ȉȇȃ-Ȇ-ȉóȄȄ Ȉȇǽ ȇǽǾȘ́Ȅȇȅ ‘ȈȇȄȇǻȇȂ ǹȃȋ’; ǥȌǿ Ȋ ǿǾȆȇȂ ǺȉǹȆȁȋȊȘ, ǽǹ Ȉȇǽ ȇǽȆȇ ȇǽǾȘȄȇ ȄȇǿȁȋȊȘ; ǧǽǾȘȄȇ ȊȋșǼǹȆȆȇǾ ǹȄȇǼȇ ȏǻǾȋȌ, ǹ ȃǹȃ ȄȘǿǾȑȕ ȊȈǹȋȕ, ȋǹȃ ǾǼȇ ȁ ȆǾȋȌ ‘ȇ ȈȉȁǽǹȆȇȅ ȆǾǻǾȊȋȔ’; ǪȃȇȄȕȃȇ ǽȇȄǼȇ ȇǽǾȘȄȇ, Ȉȇ ȆǾȅȌ ȁ ȉǹȊȋȘǼȁǻǹȂȊȘ. ǙȉȎ. ‘Ǩȇ ȇǽșǿȃǾ ȈȉȇȋȘǼȁǻǹȂ Ȇȇǿȃȁ’; ǧǽȆȇȅȌ ȊȈǹȋȕ – ȁ ȇǽǾȘȄȕȏǾ ȆǾ ȋǾȈȄȇ; ǪȇǺȇȄȁȆȇ ȇǽǾȘȄȕȏǾ ǻ ȆȇǼǹȎ – ǽǹ ȈȇȋȇȆȌȄȁ ȈȇǽȌȑȃȁ ǻ ȊȄǾȀǹȎ. ǫǹȃȇǾ ȇȋȄȁȐȁǾ ȇǺȇȉȇȋǹ ȋȘȆȌȋȕ ȇǽǾȘȄȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ, ȃǹȃ ȈȇȃǹȀȔǻǹǾȋ ȇȈȔȋ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȅǾȋȇǽȇȅ ȊȋȉȌȃȋȌȉȆȇ-ȊǾȅȆǹȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȅȇǽǾȄȁȉȇǻǹȆȁȘ, ȅȇǿǾȋ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȋȕ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȇ ȊǹȅȇȊȋȇȘȋǾȄȕȆȇȅ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȁ ȁǽȁȇȅȔ, Ȇȇ ȁ ȇ Ǿș ȁȆȇȘȀȔȐȆȇȅ ȁȊȋȇȐȆȁȃǾ. ǫǾȅ ǺȇȄǾǾ, Ȑȋȇ ȅȆȇǼȁǾ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȔ, ȃǹȃ ȅȔ ǻȁǽǾȄȁ, ȋȘǼȇȋǾȗȋ ȃ ȋǹȃȇȅȌ ȋȁȈȌ ȍȉǹȀȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ, ȃǹȃ ȃǹȄȕȃȁȉȇǻǹȆȁǾ. ǧǺȉǹȒǾȆȁǾ ȃ ȆǾȃȇȋȇȉȔȅ ȆǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅ ǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȅ ȘȀȔȃǹȅ ȈȇȅȇǼǹǾȋ ȈȉȇǻǾȉȁȋȕ ȋǹȃȌȗ ǼȁȈȇȋǾȀȌ. ǙȆǼȄȁȏȁȀȅȇȅ ȆǹȑǾ kniha.indb 255 9.4.2009 16:16:01 256 ǛǹȄǾȉȁȂ ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ ǺȔȋȕ ȆǾ ȅȇǿǾȋ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ǻ ǹȆǼȄȁȂȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ǾǼȇ ǹȆǹȄȇǼǹ ȆǾȋ. ǦǾȅǾȏȃȇǾ sich nach der Decke strecken ‘ǿȁȋȕ Ȉȇ ȊȉǾǽȊȋǻǹȅ; Ȉȇ ȇǽșǿȃǾ ȈȉȇȋȘǼȁǻǹȋȕ Ȇȇǿȃȁ’ ȎȇȋȘ ȁ ȊȇǽǾȉǿȁȋ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋ Decke ‘ȇǽǾȘȄȇ’, Ȇȇ Ȍǻȇǽȁȋ ǻ ȊȋȇȉȇȆȌ ȇȋ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ. ǦǾ ȊȄȌȐǹȂȆȇ ǻ ȍȌȆǽǹȅǾȆȋǹȄȕȆȇȅ ȊȇǺȉǹȆȁȁ ȉȌȊȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ǥ. ǡ. ǥȁȎǾȄȕȊȇȆǹ ȆǾȅ. sich strecken nach der Decken ȁ Wer sich nicht nach der Decke streckt, dem bleiben die Füsse unbedeckt ȈȇȅǾȒǾȆȔ Ȉȇǽ ǻȇȃǹǺȌȄȌ ȉȌȊȊȃȇȂ ȈȇȊȄȇǻȁȏȔ ǨȉȇȋȘǼȁǻǹȂ Ȇȇǿȃȁ Ȉȇ ȇǽǾǿȃǾ (ǥȁȎǾȄȕȊȇȆ 1994, 2: 145), ȁȅǾȗȒǾȂ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ǻ ȄǹȋȔȆȁ (Ultra quam vestis, non extendas tua crura), Ȇȇ ȁ ǻ ȈǾȉȊȁǽȊȃȇȅ – «ǦǾ ȈȉȇȋȘǼȁǻǹȂ ȆȇǼ ǽǹȄǾǾ ȃȇǻȉǹ». ǨȇȊȄȇǻȁȏǹ ȇȋȆȇȊȁȋȊȘ ȃ ȈǹȉǾȅȁȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȅ ȌȆȁǻǾȉȊǹȄȁȘȅ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆǹ ǻ ȘȀȔȃǹȎ ȊǹȅȔȎ ȉǹȀȆȔȎ ǹȉǾǹȄȇǻ – ȆǹȈȉ., ǹȄǺǹȆȊȃȇȅ, ǹȉȅȘȆȊȃȇȅ, ǼȉȌȀȁȆȊȃȇȅ, ȁȊȈǹȆȊȃȇȅ, ȁȋǹȄȕȘȆȊȃȇȅ, ȈȇȉȋȌǼǹȄȕȊȃȇȅ, ȈȉȇǻǹȆȊǹȄȕȊȃȇȅ, ȉȌȅȔȆȊȃȇȅ, ǽǹȋȊȃȇȅ, ȁȊȄǹȆǽȊȃȇȅ, ȆȇȉǻǾǿȊȃȇȅ, ȑǻǾǽȊȃȇȅ, ǻǾȈȊȊȃȇȅ, ȃȇȅȁ-ȀȔȉȘȆȊȃȇȅ, ȖȊȋȇȆȊȃȇȅ, ȍȁȆȊȃȇȅ, ǼȉǾȐǾȊȃȇȅ, ȋȌȉǾȏȃȇȅ ȁ ǽȉ. Ǜ ȋǹȃȁȎ ǻȇȊȋȇȐȆȔȎ ȘȀȔȃǹȎ, ȃǹȃ ǹȉǹǺȊȃȁȂ ȁ ȈǾȉȊȁǽȊȃȁȂ, ȇȆǹ ȁȅǾǾȋ ǻǹȉȁǹȆȋ, ȈǾȉǾȃȄȁȃǹȗȒȁȂȊȘ Ȋ ȉȌȊȊȃȁȅ ǹȉȎǹȆǼǾȄȕȊȃȁȅ: «ǨȉȇȋȘǼȁǻǹȂ Ȋǻȇȁ ȆȇǼȁ Ȉȇ ȉǹȀȅǾȉȌ ȇǽǾȘȄǹ», ǹ ǻ ȎȁȆǽȁ, ȌȉǽȌ, ȋǾȄȌǼȌ ȁ ǽȉ. – «Ȉȇ ǽȄȁȆǾ ǹȆȋȁȃȇȅǹȉȁȆȇȂ ȊǾȋȃȁ». ǛȊȋȉǾȐǹǾȋȊȘ ȈȇȊȄȇǻȁȏǹ ȁ Ȍ ǹȆȋȁȐȆȔȎ ǹǻȋȇȉȇǻ (ǜȇȉǹȏȁȂ), ǹ ȋǹȃǿǾ ǻ ǛǾȋȎȇȅ ǠǹǻǾȋǾ: «ǪȄȁȑȃȇȅ ȃȇȉȇȋȃǹ ǺȌǽǾȋ ȈȇȊȋǾȄȕ, ȐȋȇǺȔ ȈȉȇȋȘȆȌȋȕȊȘ; ȊȄȁȑȃȇȅ ȌȀȃȇ ȁ ȇǽǾȘȄȇ, ȐȋȇǺȔ ȀǹǻǾȉȆȌȋȕȊȘ ǻ ȆǾǼȇ». (ǡȊǹȁȘ, 28, 2). (Paczolay 1997: 267–271). ǡǽǾȁ «ȊȇȉǾǻȆȇǻǹȋǾȄȕȆȇȊȋȁ», «ǺȇȉȕǺȔ Ȁǹ ȇǽǾȘȄȇ», ȀǹȄȇǿǾȆȆȇȂ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǾ ȋȘȆȌȋȕ ȇǽǾȘȄȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ, Ȗȋǹ ȇǺȒǾǾǻȉȇȈǾȂȊȃǹȘ ȈȇȊȄȇǻȁȏǹ ȘǻȆȇ ȆǾ ȊȇǽǾȉǿȁȋ. ǪȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇ, ȁ ȆǾȅǾȏȃȁȂ ȘȀȔȃ, ȁ ǽȉȌǼȁǾ ȈȇǽȇǺȆȔǾ ȈǹȉǾȅȁȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ ȃ ȆǾȂ ȈȉȘȅȇǼȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ ȆǾ ȁȅǾȗȋ. ǨȇȁȊȃȁ ȈȇȋǾȆȏȁǹȄȕȆȇǼȇ ȁȆȇȘȀȔȐȆȇǼȇ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ ȋǾȅ ȆǾ ȅǾȆǾǾ ȆǾ ȇȃǹȀǹȄȁȊȕ ǺǾȀȌȊȈǾȑȆȔȅȁ. Ǜȇ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȇǺȆǹȉȌǿȁȄȇȊȕ ǻȔȉǹǿǾȆȁǾ, ǹȆǹȄȇǼȁȐȆȇǾ ȉȌȊȊȃȇȅȌ – amener (tirer) tout la couverture à soi (de son coté) ‘ȊȋǹȉǹȋȕȊȘ Ȍȉǻǹȋȕ ȄȌȐȑȌȗ ǽȇȄȗ, ȄȌȐȑȁȂ ȃȌȊȇȃ’ (ǭǩǭǪ 1963: 299). ǮǹȉǹȃȋǾȉȆȇ, Ȑȋȇ Ȅȁȑȕ ǻȇ ǻȋȇȉȇȅ, ȆȇǻǾȂȑǾȅ ȁȀǽǹȆȁȁ «ǭȉǹȆȏȌȀȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ» ȊȇȊȋǹǻȁȋǾȄȁ ǽǹȗȋ ǾǼȇ ȋȇȐȆȔȂ ȉȌȊȊȃȁȂ ȖȃǻȁǻǹȄǾȆȋ – ‘ǼȉǾȊȋȁ ǻȊș ȊǾǺǾ, ȋȘȆȌȋȕ ȇǽǾȘȄȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ’ (ǦǚǭǩǭǪ 2005: 421), Ȑȋȇ ǽȇȈȇȄȆȁȋǾȄȕȆȇ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȋ ȇ ǾǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅ ȊȋǹȋȌȊǾ. ǭȉǹȆȏȌȀȊȃȁȂ ǿǾ ȇǺȇȉȇȋ ȌǿǾ ǽǹǻȆȇ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋȊȘ ȃǹȃ ǻ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǾ, ȋǹȃ ȁ ǻ ȈȌǺȄȁȏȁȊȋȁȃǾ ȁ ǿȁǻȇȂ ȉǾȐȁ. ǭȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ȇȆ ȁ ǻȇ ȅȆȇǼȁȎ ǽȉȌǼȁȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȊȄȇǻǹȉȘȎ – ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇ-ȆǾȅǾȏȃȇȅ, ǼǽǾ ǽǾȍȁȆȁȏȁȘ ȋǹȃǿǾ ǻǾȊȕȅǹ ȆǹȈȇȅȁȆǹǾȋ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅǹ – ‘das Deckbett zu sich ziehen; sich den besten Teil einer Sache sichern’ (Olivier–Militz 1970: 69). ǣǹȃ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȋ ȊǹȅȔȂ ȈȇȄȆȔȂ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁ ȊȄȇǻǹȉȕ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ (Rey–Chantreau 1997: 267), ȇǺȇȉȇȋ amener (tirer) la couverture à soi ‘Ǻȉǹȋȕ ȊǾǺǾ ǺoȄȕȑȌȗ ǽȇȄȗ; ȈȉȁȊǻǹȁǻǹȋȕ ȊǾǺǾ ȀǹȊȄȌǼȁ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȀǹȊȄȌǿȁǻǹǾȋ ǽȉȌǼȇȂ’ ȇȋȅǾȐǾȆ ǻ ǪȄȇǻǹȉǾ ǭȉǹȆȏȌȀȊȃȇȂ ǙȃǹǽǾȅȁȁ 1835, ǹ ȈǾȉǻǹȘ ǾǼȇ ȍȁȃȊǹȏȁȘ ȇȋȆȇȊȁȋȊȘ ǾȒș ȃ 1585 Ǽ. ǠǽǾȊȕ ǿǾ ȈȉȁǻȇǽȁȋȊȘ ȁ «ȃȄǹȊȊȁȐǾȊȃǹȘ» ȏȁȋǹȋǹ ȁȀ ȉȇȅǹȆǹ Ƕ. ǠȇȄȘ: «… C’etait une baraque qui avait deux bourgeois. Et le bourgeois d’occasion, plus malin, tirait à lui la couverture, prenait le dessus du panier de tout, de la femme, de la table et du reste» (L’Assomoir, t. II, p. 72). kniha.indb 256 9.4.2009 16:16:02 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȆȇǻȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ 257 Ǜ ȊȁȄȌ ȈȉȇȀȉǹȐȆȇȊȋȁ ȇǺȉǹȀǹ ǾǼȇ ȉǹȊȑȁȍȉȇǻȃǹ ǽǹșȋȊȘ ȁȊȋȇȉȁȃǹȅȁ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻǾȊȕȅǹ ȄǹȈȁǽǹȉȆȇ. Ǩȇ ȊȈȉǹǻǾǽȄȁǻȇȅȌ ȅȆǾȆȁȗ ǹǻȋȇȉǹ ȇǽȆȇǼȇ ȁȀ ȈȇȈȌȄȘȉȆȔȎ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȊȄȇǻǹȉǾȂ ǥȇȉȁȊǹ ǩǹ, tirer la couverture à soi «ȇȊȆȇǻǹȆȇ Ȇǹ ȊȉǹǻȆǾȆȁȁ Ȋ ȐǾȄȇǻǾȃȇȅ, ȃȇȋȇȉȔȂ, ȃȇǼǽǹ ȊȈȁȋ Ȋ ȃǾȅ-Ȅ., ȆǾ ȇȊȋǹǻȄȘǾȋ ȋȇȅȌ ȇǽǾȘȄǹ ȄȁǺȇ ȈȉȁȋȘǼȁǻǹǾȋ ȊǾǺǾ ȄȌȐȑȌȗ ǾǼȇ ȐǹȊȋȕ» (Rat 1957: 135). ǣȇȆǾȐȆȇ ǿǾ, ȋǹȃǹȘ ȉǹȊȑȁȍȉȇǻȃǹ ȈȇȄȆȇȊȋȕȗ ȈȉȁǾȅȄǾȅǹ ȁ ǽȄȘ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ. ǛȇȀȆȁȃǹǾȋ, ȃȇȆǾȐȆȇ, ȀǹȃȇȆȇȅǾȉȆȔȂ ǻȇȈȉȇȊ: ȃǹȃȁȅȁ ȈȌȋȘȅȁ Ȗȋȇȋ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȂ ǼǹȄȄȁȏȁȀȅ ȈȉȇȆȁȃ ǻ ȉȌȊȊȃȁȂ ȘȀȔȃ, ǼǽǾ ȇȊȆȇǻȆȔȅ ǼǾȆǾȉǹȋȇȉȇȅ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇȂ ȆǾȇȄȇǼȁȃȁ ǻ ȄǾȃȊȁȃǾ ȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ǹȅǾȉȁȃǹȆȁȀȅȔ? ǰȋȇ ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȇǻǹȄȇ ǾǼȇ ȈȇȘǻȄǾȆȁȗ ȁ ȃǹȃȇǻ ǺȔȄ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔȂ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȔȂ ȁȄȁ ȈȌǺȄȁȏȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ȁȊȋȇȐȆȁȃ? ǨȇȐǾȅȌ, ȆǹȃȇȆǾȏ, ȇȆ ȊȋȇȄȕ ǺȔȊȋȉȇ ǹȃȋȁǻȁȀȁȉȇǻǹȄȊȘ ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȅ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ? Ƕȋȁ ǻȇȈȉȇȊȔ, ȃȇȆǾȐȆȇ, ǿǾ, ȋȉǾǺȌȗȋ ǾȒș ȊȈǾȏȁǹȄȕȆȇȂ ȈȉȇȉǹǺȇȋȃȁ. ǧǽȆǹȃȇ, Ȋǹȅ ȍǹȃȋ ȈȇȘǻȄǾȆȁȘ ǼǹȄȄȁȏȁȀȅȇǻ ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȂ ȉȌȊȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȊȁȊȋǾȅǾ ȆǾȊȄȌȐǹǾȆ. ǧȆ ȈȇǽǽǾȉǿȁǻǹǾȋȊȘ ȊȋǹȉȇȂ ȃȄǹȊȊȁȐǾȊȃȇȂ ȋȉǹǽȁȏȁǾȂ – ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȁ ȋȉǹǽȁȏȁǾȂ «ȊȅǾȑǾȆȁȘ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇǼȇ Ȋ ȆȁǿǾǼȇȉȇǽȊȃȁȅ», ȃȇȋȇȉȌȗ ȅǾȋȃȇ ȇǺȇȀȆǹȐȁȄ ǻ ȊǻȇǾȂ ȃȇȅǾǽȁȁ Ǚ. Ǫ. ǜȉȁǺȇǾǽȇǻ. ǦǾ ȊȄȌȐǹȂȆȇ ȁ ǻ ȘȀȔȃ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȂ ȈȉǾȊȊȔ ȆǹȉȘǽȌ Ȋ ǹȆǼȄȁȏȁȀȅǹȅȁ ǻȉǾȅȘ ȇȋ ǻȉǾȅǾȆȁ ȈȉȇȉȔǻǹȗȋȊȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ǼǹȄȄȁȏȁȀȅȔ – ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȊȉǹǻȆǾȆȁǾ ȀȆǹȋȕ Ȑȋȇ ȃǹȃ Ȋǻȇȁ ȃǹȉȅǹȆȔ (ǪǨǺ. ǻǾǽȇȅȇȊȋȁ, 19. 07. 2001, 1), ȃȇȋȇȉȇǾ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȘǻȆȇȂ ȃǹȄȕȃȇȂ Ȋ ȍȉ. connǹître qch., qn. comme sa poche (ǥȇȃȁǾȆȃȇ 1998: 311–317). ǫǹȃȁȅ «ȈȉȇȉȔǻȇȅ» ȇȃǹȀǹȄȊȘ ȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȀȅ ȋȘȆȌȋȕ ȇǽǾȘȄȇ Ȇǹ ȊǾǺȘ. ǣǹȃ ǻȁǽȁȅ, ȋȉȁ ȇȊȆȇǻȆȔȎ ǻȇȈȉȇȊǹ, ȊȋȇȘȒȁȎ ȈǾȉǾǽ ȖȋȁȅȇȄȇǼǹȅȁ, ȁȊȊȄǾǽȌȗȒȁȅȁ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȌȗ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȌȗ ȆǾȇȄȇǼȁȃȌ, ȋȉǾǺȌȗȋ ȉǹȀȄȁȐȆȇǼȇ ȇȋǻǾȋǹ. ǧȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ ǼȉǹȆȁȏ ȁ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȊȈǾȏȁȍȁȃȁ ȁȊȊȄǾǽȌǾȅȇǼȇ ȇǺȓǾȃȋǹ ȌǿǾ ǻȇ ȅȆȇǼȇȅ ȌȊȋǹȆȇǻȄǾȆȇ ȄȁȆǼǻȁȊȋǹȅȁ, ȁȀȌȐǹȗȒȁȅȁ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȌȗ ȁ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȌȗ ȆǾȇȄȇǼȁȃȌ Ȋ ȊȁȆȎȉȇȆȆȔȎ ȈȇȀȁȏȁȂ. ǣǻǹȄȁȍȁȃǹȏȁȘ ȁȊȋȇȐȆȁȃȇǻ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȆǾȇȄȇǼȁȃȁ Ȉȇȃǹ ǾȒș ǽǾȄǹǾȋȊȘ ǻ Ȋǹȅȇȅ ȇǺȒǾȅ ǻȁǽǾ ȁ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȆǾȈȇȄȆȇȂ. ǛȔȉǹǺȇȋȃǹ ǿǾ ȆǹȌȐȆȇȂ ȅǾȋȇǽȁȃȁ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ, ǹ ȋǾȅ ǺȇȄǾǾ – Ǿș ȍȉȇȆȋǹȄȕȆȇǾ ȈȉȁȅǾȆǾȆȁǾ ȇȊȋǹșȋȊȘ ǾȒș «ȅȌȀȔȃȇȂ ǺȌǽȌȒǾǼȇ». ǪȇǻȉǾȅǾȆȆȔǾ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁ-ȊȄǹǻȁȊȋȔ ȋǾȅ ȆǾ ȅǾȆǾǾ ȌǿǾ ȈȇǽǼȇȋȇǻȁȄȁ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ǺȇȄȕȑȇȂ ȆȇȋȆȔȂ ȉǾȈǾȉȋȌǹȉ ǽȄȘ ȁȊȈȇȄȆǾȆȁȘ ȖȋȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȅȌȀȔȃȁ. Ǚǻȋȇȉ ȖȋȇǼȇ ǽȇȃȄǹǽǹ ǻȔȉǹǿǹǾȋ ǺȄǹǼȇǽǹȉȆȇȊȋȕ ȇȉǼǹȆȁȀǹȋȇȉǹȅ ȈȉǾǽȊȋǹǻȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ȍȇȉȌȅǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȇǻ ǻ ǚȉȆȇ Ȁǹ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȇȀǻȌȐȁȋȕ ȎȇȋȘ ǺȔ ȍȉǹǼȅǾȆȋȔ ȋǹȃȇǼȇ ȉǾȈǾȉȋȌǹȉǹ. ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ 1990: ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ Ǫ. ǡ., ǨȉȇǺȄǾȅǹ ȆǾȇȄȇǼȁȁ ǻ ȁȊȋȇȉȁȁ ȉȌȊȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȁ. In: ǦȇǻȔǾ ȊȄȇǻǹ ȁ ȊȄȇǻǹȉȁ ȆȇǻȔȎ ȊȄȇǻ, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ, 96–101. ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ 1999: ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ Ǫ. ǡ., ǨȉȇǺȄǾȅȔ ȆǾȇȄȇǼȁȁ ȁ ȉȌȊȊȃǹȘ ȆǾȇǼȉǹȍȁȘ. ǙǻȋȇȉǾȍ. ǽȁȊȊ. … ǽȇȃȋȇȉǹ ȍȁȄȇȄ. ȆǹȌȃ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ: ǩǙǦ, ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȂ. kniha.indb 257 9.4.2009 16:16:02 258 ǛǹȄǾȉȁȂ ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ ǚǹȄǽǹǾǻ 1997: ǚǹȄǽǹǾǻ, ǝ. Ǫ., ǪȄȇǻǹȉȕ ǺȄǹȋȆȇǼȇ ǻȇȉȇǻȊȃȇǼȇ ǿǹȉǼȇȆǹ. ǭǾȆȘ. Ǜ ǽǻȌȎ ȋȇȅǹȎ. ǫ. 1. ǧȋ Ǚ ǽȇ Ǩ. ǫ. 2. ǧȋ ǩ ǽȇ Ǹ, ǥȇȊȃǻǹ. ǚǾȄȘȆȁȆ–ǚȌȋǾȆȃȇ 1994: ǚǾȄȘȆȁȆ, Ǜ. Ǩ., – ǚȌȋǾȆȃȇ, ǡ. Ǚ., ǟȁǻǹȘ ȉǾȐȕ. ǪȄȇǻǹȉȕ ȉǹȀǼȇǻȇȉȆȔȎ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ. (1929 ȊȋǹȋǾȂ, 2558 ǾǽȁȆȁȏ). ǥȇȊȃǻǹ: ǨǙǡǥǪ. ǚǪǟ: ǥȇȃȁǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ. – ǦȁȃȁȋȁȆǹ, ǫ. ǜ., ǚȇȄȕȑȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ǿǹȉǼȇȆǹ. 25 000 ȊȄȇǻ ȁ 7 000 ȌȊȋȇȂȐȁǻȔȎ ȊȇȐǾȋǹȆȁȂ. ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ: «ǦȇȉȁȆȋ», 2000. ǝȘǽǾȐȃȇ 2001: ǝȘǽǾȐȃȇ, Ǥ. Ǩ., ǦȇǻȇǾ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȁ ȌȃȉǹȁȆȊȃȇȂ ȉǾȐȁ: ǣȉȔȄǹȋȔǾ ȊȄȇǻǹ – ȃȉȁȄǹȋȞ ȊȄȇǻǹ (ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȊȄȇǻǹȉȘ). ǬȐǾǺȆȇǾ ȈȇȊȇǺȁǾ, Ȑ. 1: Ǚ–ǜ, ǣȁǾǻ: «ǣȇȅȈ’ȗȋǾȉȈȉǾȊ». ǣȇȋǾȄȇǻǹ 1988: ǣȇȋǾȄȇǻǹ, Ǧ. Ǡ, ǫǾȇȉǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ǹȊȈǾȃȋȔ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȇǼȇ ȇȈȁȊǹȆȁȘ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȇǻ // ǪȇǻǾȋȊȃǹȘ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȘ, ǥȇȊȃǻǹ. ǥȁȎǾȄȕȊȇȆ 1994: ǥȁȎǾȄȕȊȇȆ, ǥ. ǡ., ǩȌȊȊȃǹȘ ȅȔȊȄȕ ȁ ȉǾȐȕ. Ǫǻȇș ȁ ȐȌǿȇǾ. ǧȈȔȋ ȉȌȊȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ. ǪǺȇȉȆȁȃ ȇǺȉǹȀȆȔȎ ȊȄȇǻ ȁ ȁȆȇȊȃǹȀǹȆȁȂ, 1–2, ȈȉǾǽȁȊȄȇǻȁǾ ȁ ȃȇȅȅǾȆȋǹȉȁȁ Ǜ. ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ, ǥȇȊȃǻǹ: «ǩȌȊȊȃȁǾ ȊȄȇǻǹȉȁ». ǥȇȃȁǾȆȃȇ 1989: ǥȇȃȁǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ., ǪȄǹǻȘȆȊȃǹȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȘ. 2-Ǿ ȁȀǽ., ȁȊȈȉ. ȁ ǽȇȈ., ǥȇȊȃǻǹ: «ǛȔȊȑǹȘ ȑȃȇȄǹ». ǥȇȃȁǾȆȃȇ 1998: ǥȇȃȁǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ., ǧȋ ǙǻȇȊȘ ǽȇ ǸȋȘ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ: ȁȀǽ-ǻȇ ǪǨǺ-Ǽȇ ȌȆ-ȋǹ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ 2000: ǥȇȃȁǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ., ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁǾ ȆǾȇȄȇǼȁȀȅȔ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ. In: Komparacja systemów i funkcjonowania wspó czesnych języków s owiańskich. Redakcja naukowa Stanis aw Gajda, Opole: Uniwersytet Opolski, Instytut Filologii Polskiej, 133–156. ǥȇȃȁǾȆȃȇ 2003: ǥȇȃȁǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ., ǦȇǻǹȘ ȉȌȊȊȃǹȘ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȘ. Opole: Uniwersytet Opolski, Instytut Filologii Polskiej. ǥȇȃȁǾȆȃȇ–ǦȁȃȁȋȁȆǹ 2008: ǥȇȃȁǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ. – ǦȁȃȁȋȁȆǹ, ǫ. ǜ., ǚȇȄȕȑȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȈȇǼȇǻȇȉȇȃ. ǚȇȄǾǾ 40 000 ȇǺȉǹȀȆȔȎ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ. Ǩȇǽ ȇǺȒǾȂ ȉǾǽǹȃȏȁǾȂ Ȉȉȇȍ. Ǜ. ǥ. ǥȇȃȁǾȆȃȇ. ǥȇȊȃǻǹ: ǠǙǧ «ǧǤǥǙ ǥǾǽȁǹ ǜȉȌȈȈ». ǦǩǤ-81: ǦȇǻȇǾ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ: ǪȄȇǻǹȉȆȔǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ-81. Ǧ. Ǡ. ǣȇȋǾȄȇǻǹ, Ǧ. Ǜ. ǪȇȄȇǻȕǾǻ, ǥ. Ǧ. ǪȌǽȇȈȄǹȋȇǻǹ, Ƿ. ǭ. ǝǾȆȁȊǾȆȃȇ, ǫ. Ǧ. ǚȌȏǾǻǹ, Ǫ. ǡ. ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. Ǧ. Ǡ. ǣȇȋǾȄȇǻȇȂ. ǥȇȊȃǻǹ: «ǩȌȊȊȃȁȂ ȘȀȔȃ», 1986. ǦǩǤ-85: ǦȇǻȇǾ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ. ǪȄȇǻǹȉȆȔǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ 1985. Ǧ. Ǡ. ǣȇȋǾȄȇǻǹ, Ǜ. Ǧ. ǨȄȇȋȁȏȔȆ, ǥ. Ǧ. ǪȌǽȇȈȄǹȋȇǻǹ, Ǫ. ǡ. ǙȄǹȋȇȉȏǾǻǹ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. Ǧ. Ǡ. ǣȇȋǾȄȇǻȇȂ ȁ Ƿ. ǭ. ǝǾȆȁȊǾȆȃȇ; ǩǙǦ. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȂ. ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ: «ǝȅȁȋȉȁȂ ǚȌȄǹȆȁȆ», 1996. ǦǩǤ-89: ǦȇǻȇǾ ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ. ǪȄȇǻǹȉȆȔǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ 1989. ǥ. Ǧ. ǪȌǽȇȈȄǹȋȇǻǹ, Ǜ. Ǧ. ǨȄȇȋȁȏȔȆ, Ǧ. Ǜ. ǪȇȄȇǻȕǾǻ ȁ ǽȉ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. Ǧ. Ǜ. ǪȇȄȇǻȕǾǻǹ. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȂ ǩǙǦ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ: «ǝȅȁȋȉȁȂ ǚȌȄǹȆȁȆ», 2001. ǦǚǭǩǭǪ 2005: ǦȇǻȔȂ ǺȇȄȕȑȇȂ ȍȉǹȆȏȌȀȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ. ǚȇȄǾǾ 50 000 ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ. Ǜ. ǜ. ǜǹȃ, Ǥ. Ǚ. ǥȌȉǹǽȇǻǹ ȁ ǽȉ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. Ǜ. ǜ. ǜǹȃǹ, ǥȇȊȃǻǹ: ǩȌȊ. ȘȀ.–ǥǾǽȁǹ, 2005. ǫȇȄȊȋȇȂ 1973: ǫȇȄȊȋȇȂ, Ǧ. ǡ., ǧ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ. In: ǪȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁǾ. VII ǥǾǿǽȌȆǹȉȇǽȆȔȂ ȊȓǾȀǽ ȊȄǹǻȁȊȋȇǻ. Ǜǹȉȑǹǻǹ, ǹǻǼȌȊȋ 1973 Ǽ. ǝȇȃȄǹǽȔ ȊȇǻǾȋȊȃȇȂ ǽǾȄǾǼǹȏȁȁ, ǥȇȊȃǻǹ: ǦǹȌȃǹ, 272–293. kniha.indb 258 9.4.2009 16:16:02 ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ǹȆǹȄȁȀ ȆȇǻȇȂ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȁ 259 ǭǩǭǪ 1963: ǭȉǹȆȏȌȀȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȍȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ. ǪȇȊȋ. Ǜ. ǜ. ǜǹȃ, ǡ. Ǚ. ǣȌȆȁȆǹ, ǡ. Ǩ. ǤǹȄǹǾǻ ȁ ǽȉ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. Ǹ. ǡ. ǩǾȏȃǾȉǹ, ǥȇȊȃǻǹ. ǭǪǩǤǸ 1991: ǭȉǹȀǾȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȃȇȆȏǹ ǮVIII–ǮǮ ǻ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. Ǚ. ǡ. ǭǾǽȇȉȇǻǹ. ǫȋ. 1–2, ǦȇǻȇȊȁǺȁȉȊȃ: «ǦǹȌȃǹ». Fink-Arsovski 2006: Fink-Arsovski, Ž., Politika mrkve i batine ili bi a i medenjaka. In: Jezik i mediji. Jedan jezik: više svjetova. Zbornik. Urednica: Jagoda Granić, Zagreb – Split: Hrvatsko društvo za primjenjenu lingvistiku, 2006, 241–250. Mieder 1995: Mieder, W., Deutsche Redensarten, Sprichwörter und Zitate. Studien zu ihre Herkunft, Überlieferung und Verwendung, Wien: Edition Praesens Wien. Mokienko 1997: Mokienko, V., Die russische Geschichte des Amerikanismus „Wir sitzen alle in einem Boot“. In: Proverbium 14, 231–245. Mokienko 2000: Mokienko, V., Fraseoloxía eslava. Manual universitadio para a especialidade de lingua e literatura rusas, Santiago de Compostela: Xunta de Galicia. Mokienko 2007: Mokienko, V., Historische Phraseologie der slawischen Sprachen. In: Phraseologie – Phraseology. Ein internationales Handbuch der zeitgenössischen Forschung – An International Handbook of Contemporary Research. Hrsg. von H. Burger, D. Dobrovol’skij, P. Kühn, N. R. Norrick. 2. Halbband (Volume 2). Walter de Gruyter: Berlin – New York, 1134–1145. Olivier–Militz 1970: Olivier, R. – Militz, H.-M., Französische idiomatische Redewendung. Locutions françaises, Leipzig: VEB Verlag Enzyklopädie. Or o –Hornik 1996: Or o , T. Z. – Hornik, J., Czesko-polski s ownik skrzydlatych s ów, Kraków: Universitas. Paczolay 1997: Paczolay, G., European Proverbs in 55 languages with equivalents in Arabic, Persian, Sanskrit, Chinese and Japanese, Veszprem: Nyomda Rt. Rat 1957: Rat, M. Dictionnaire des locutions françaises, Paris: Librairie Larousse. Rey–Chantreau 1997: Rey, A. – Chantreau, S., Dictionnaire des expressions et locutions. Édités par les Dictionnaires le Robert, Paris. S F 3: Slovník eské frazeologie a idiomatiky. Výrazy slovesné. Red. Fr. ermák, J. Hronek, J. Macha , Praha: Academia, 1994. Etymological Analysis of the New Slavic Phraseology The article deals with the problems of the methodology of the etymological analysis of the phraseological neologisms. The main method of such an analysis is the structural-semantic modelling of the phraseological units. It affords to reconstruct the prototyps of the loaned units and to identify the sources of the new phraseological calques. ǭȁȄȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȍǹȃȌȄȕȋǾȋ ǪǨǺǜǬ ǬȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋȊȃǹȘ ȆǹǺ. 11, 199034 ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ, ǩȇȊȊȁȘ mokienko40@mail.ru kniha.indb 259 9.4.2009 16:16:02 kniha.indb 260 9.4.2009 16:16:02 A. ǤǾȃȊȁȐǾȊȃǹȘ ȊȁȊȋǾȅǹ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǺȔȋȌȗȒȁȎ Ȇǹ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ ȊȄȇǿȁȄǹȊȕ ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȁ ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ȈȉȘȅȔȎ ȖȋȆȇȘȀȔȃȇǻȔȎ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ Ȋ ǺǹȄȋǹȅȁ, ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȁȅȁ ȍȁȆȆǹȅȁ, ȆȇȊȁȋǾȄȘȅȁ ȈǾȉȅȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȊǹǹȅȊȃȁȎ ǽȁǹȄǾȃȋȇǻ, ǽȉȌǼȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȇȂ ǼȉȌȈȈȔ, ǺȇȄǾǾ ȋȇȐȆǹȘ ȁǽǾȆȋȁȍȁȃǹȏȁȘ ȃȇȋȇȉȔȎ ǽȇ ȆǹȊȋȇȘȒǾǼȇ ǻȉǾȅǾȆȁ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȈȉǾǽȅǾȋȇȅ ȆǾȈȉȇȊȋȔȎ ǽȁȊȃȌȊȊȁȂ: ȘȀȔȃǹ ȅǾȉȁ, ȅȌȉȇȅȔ ȁ ȋ.Ȉ. ǛȈȇȄȆǾ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇ ȅȇǿȆȇ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȇǺ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȈȉȁȉȇǽǾ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ǾǽȁȆȁȏ, ȃȇǼǽǹ ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ȇ ȆǾȁȊȃȇȆȆȔȎ ǽǹȆȆȔȎ ǺǾȀ ȋȇȐȆȇȂ ȁǽǾȆȋȁȍȁȃǹȏȁȁ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȋȁȈǹ, Ȉȉȁ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȁȎ ȃ ȃǹȃȇȂ-Ȅ. ȘȀȔȃȇǻȇȂ ǼȉȌȈȈǾ. ǛȔǽǾȄǾȆȁǾ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȋȁȈȇǻ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ Ǚ. ǣ. ǥǹȋǻǾǾǻ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹǾȋ ȃǹȃ «ǽȇȊȋȇȂȆȔȂ ȇȊȇǺȇǼȇ ȁȀȌȐǾȆȁȘ, ȃȉǹȂȆǾ ȋȉȌǽȆȔȂ ȁ Ȉȇȃǹ ȈȉǹȃȋȁȐǾȊȃȁ ȆǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȆȔȂ ǻȇȈȉȇȊ ȇ ȉǹȀȄȁȐǾȆȁȁ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȎ ȁ ǻǾȈȊȊȃȁȎ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔȎ ȄǾȃȊǾȅ Ȇǹ ǩǪ (ǩȌȊȊȃȇȅ ǪǾǻǾȉǾ) ȁ ȁȎ ǹȉǾǹȄȕȆȇȂ ȈȉȁǻȘȀȃǾ». Ǩȇ ǾǼȇ ȅȆǾȆȁȗ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ ȐȄǾȆǾȆȁǾ ȖȋȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ, Ȉȇ ǽǻȌȅ ȈǹȉǹȅǾȋȉǹȅ – Ȇǹ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȁȅǾȗȋ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ, ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁǾ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁȅ ȀǹȃȇȆȇȅǾȉȆȇȊȋȘȅ ȆȔȆǾ ȊȌȒǾȊȋǻȌȗȒȁȎ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȁ Ȇǹ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ, ȇǺȄǹǽǹȗȒȁǾ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȇȂ ȊȈǾȏȁȍȁȃȇȂ (ǥǹȋǻǾǾǻ 1995). ǦǹȑǾȂ ȀǹǽǹȐǾȂ ȇȊȅȔȊȄǾȆȁȘ ǽǹȆȆȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȍǾȆȇȅǾȆǹ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁȋǾȄȕȆȇ ǽȇȄǿȆȔ ǺȔȋȕ ȆǾ ȇǺȒȁǾ ȉǹȊȊȌǿǽǾȆȁȘ ȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǾ ǻȇȇǺȒǾ, ǺȇȄǾǾ ȈȉȁȅǾȆȁȅȔǾ ȃ ȇǺȒǾȆǹȉȇǽȆȇȅȌ ȊȋǹȆǽǹȉȋȆȇȅȌ ȘȀȔȃȌ, ȁȅǾȗȒǾȅȌ ȈȁȊȕȅǾȆȆȔǾ ȍȁȃȊǹȏȁȁ Ȇǹ ȈȉȇȋȘǿǾȆȁȁ ǽȄȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ǻȉǾȅǾȆȁ, ǹ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔǾ ȈȇȄȇǿǾȆȁȘ, ȇǺȓȘȊȆȘȗȒȁǾ ȃȄǹȊȊȁȍȁȃǹȏȁȗ ǹȆǹȄȁȀȁȉȌǾȅȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ. ǡȀȌȐǾȆȁǾ ȁȆȇȘȀȔȐȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ Ȇǹ ǽǾȄǾ ȊǻȇǽȁȄȇȊȕ ȃ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȗ ȊȄȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ȇǽȆǹȃȇ ǻ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ǽǹȆȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȈȉǾȇǺȄǹǽǹȄ ȋǾȉȅȁȆ «ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ», Lehnwörter. ǝǾȂȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇ, ȆǾȉǾǽȃȇ ȇȋȉȁȏǹȄȇȊȕ ȈȇȆȘȋȁǾ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȃǹȃ ȋǹȃȇǻȇǾ, ȋ.Ǿ. ȊȇǻȇȃȌȈȆȇȊȋȕ ȐǾȉȋ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȊȁȊȋǾȅȔ, ȆǾǻȔǻȇǽȁȅȔȎ ȁȀ ǻȆȌȋȉǾȆȆȁȎ ȀǹȃȇȆȇǻ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ǽǹȆȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ; ȊȄǾǽȔ ȈȇǺǾǿǽǾȆȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻ ȊȇȊȋǹǻǾ ȘȀȔȃǹ-ȈȇǺǾǽȁȋǾȄȘ (ǝǾȊȆȁȏȃǹȘ 1956: 72). ǣȉȇȅǾ ȋȇǼȇ, ǻȔȊȃǹȀȔǻǹȄǹȊȕ ȁǽǾȘ, Ȑȋȇ «ȊȌǺȊȋȉǹȋ, … ȃǹȊǹǾȋȊȘ ȈȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ ȍȇȆǾȋȁȃȁ ȁ ȉǾǼȌȄȘȉȆȇ ȈǹȉǹǽȁǼȅǹȋȁȐǾȊȃȇȂ ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȁ ȁ…, ȆǾ ȁȅǾǾȋ ȆȁȐǾǼȇ ȇǺȒǾǼȇ Ȋ ȄǾȃȊȁȃȇȂ ȃǹȃ ȋǹȃȇǻȇȂ» (ǩǾȍȇȉȅǹȋȊȃȁȂ 1956: 112). ǚȇȄǾǾ ȃȇȉȉǾȃȋȆǹ, Ȇǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ȋȇȐȃǹ ȀȉǾȆȁȘ ǚ. Ǚ. ǪǾȉǾǺȉǾȆȆȁȃȇǻǹ, ȃȇȋȇȉȔȂ ȊǻȘȀȔǻǹǾȋ ȉǹȀȄȁȐȁǾ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ Ȋ ȈȉȁȆȏȁȈȁǹȄȕȆȇȂ ȉǹȀȆȁȏǾȂ kniha.indb 261 9.4.2009 16:16:02 262 ǪǾȉǼǾȂ A. ǥȔȀȆȁȃȇǻ ǻ ȋȁȈǹȎ ǹȉǾǹȄȇǻ ȃȇȆȋǹȃȋȁȉȌȗȒȁȎ ȘȀȔȃȇǻ; ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȌǾȋȊȘ ȅǹȉǼȁȆǹȄȕȆȔȅ ȃȇȆȋǹȃȋȁȉȇǻǹȆȁǾȅ, ȋ.Ǿ. «ȆǹȄȁȐȁǾȅ ȃȇȆȋǹȃȋǹ ǽǻȌȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȉǹȊȈȇȄȇǿǾȆȆȔȎ Ȇǹ ȊȅǾǿȆȔȎ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȘȎ. ǦȁȃǹȃȇǼȇ ǼȄȌǺȇȃȇǼȇ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ȅǹȊȊ ȆǹȊǾȄǾȆȁȘ, ȆȇȊȁȋǾȄǾȂ ȇǽȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ǻ ȇǺȄǹȊȋȕ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ ǽȉȌǼȇǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȉȉȁ Ȗȋȇȅ ȆǾ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȋ». ǝȄȘ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ǻȄȁȘȆȁȘ ȊǻȇȂȊȋǻǾȆȆȇ ǼȄȌǺȇȃȇǾ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁǾ ǺȇȄȕȑȁȎ ȅǹȊȊ ȆȇȊȁȋǾȄǾȂ ȇǽȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȇǹ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȗ, ȀǹȆȘȋȌȗ ȆȇȊȁȋǾȄȘȅȁ ǽȉȌǼȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, Ȑȋȇ ȃǻǹȄȁȍȁȏȁȉȌǾȋȊȘ ȃǹȃ ǻȆȌȋȉȁȉǾǼȁȇȆǹȄȕȆȇǾ ȃȇȆȋǹȃȋȁȉȇǻǹȆȁǾ (ǪǾȉǾǺȉǾȆȆȁȃȇǻ 1956: 36). ǧǽȆǹȃȇ ǻ ȉȘǽǾ ȉǹǺȇȋ Ȉȇ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȇȅȌ ȊȌǺȊȋȉǹȋȌ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȁǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȁǽǾȋ Ȋ ȊȌǼȌǺȇ ȌȅȇȀȉȁȋǾȄȕȆȔȎ ȈȇȀȁȏȁȂ, ȈȉȁȐǾȅ, ȇȆȇ ȇȊȆȇǻǹȆȇ Ȇǹ ǽǹȆȆȔȎ XIX ǻǾȃǹ. Ǧǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ǽǹǿǾ ȋǹȃǹȘ ȍȇȉȅȌȄȁȉȇǻȃǹ (ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋ) ȊȄȁȑȃȇȅ ȇǺȒǹ. ǫǹȃ Ǜ. ǭǾȆȃǾȉ, ǹȆǹȄȁȀȁȉȌȘ ȇǺȒȌȗ ȊȁȋȌǹȏȁȗ ǻ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ, ȊȈȉǹǻǾǽȄȁǻȇ ȇȋȅǾȐǹǾȋ, Ȑȋȇ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇ ȊȄǾǽȌǾȋ ȇȋǻǾȋȁȋȕ Ȇǹ ȉȘǽ ǻȇȈȉȇȊȇǻ: ǣȋȇ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȇǻǹȄ? ǜǽǾ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȁ ȃȇȆȋǹȃȋȔ? ǣȇǼǽǹ ǺȔȄȇ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁǾ? ǣǹȃ ǽȇȄǼȇ ȇȆȇ ȈȉȇǽȇȄǿǹȄȇȊȕ? ǣǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ ȃȇȆȋǹȃȋȔ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȁ? Ǧǹ ȃǹȃȇȅ ȌȉȇǻȆǾ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȇ ȃǹȃȇǾ-ȄȁǺȇ ȘȀȔȃȇǻȇǾ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁǾ? ǫ.Ǿ. ȈȉǾǽȄǹǼǹǾȋȊȘ ǻȔȘȊȆȁȋȕ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȈǹȉǹȅǾȋȉȔ: 1) ȅǾȊȋȇ, 2) ǻȉǾȅȘ, 3) ȈȉȇǽȇȄǿȁȋǾȄȕȆȇȊȋȕ, 4) ȁȆȋǾȆȊȁǻȆȇȊȋȕ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ, Ȉȉȁ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ȁȎ ȊȍǾȉȇȂ ǺȌǽȌȋ ǻȊǾ ȘȉȌȊȔ ȘȀȔȃǹ: ȍȇȆǾȋȁȃǹ, ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȘ, ȊȁȆȋǹȃȊȁȊ, ȄǾȃȊȁȃǹ, ȋȇȈȇȆȁȅȁȘ (Veenker 1992: 177–178). ǧǽȆǹȃȇ, Ȇǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ȋȉǹȃȋȇǻȃǹ ȉǾȑǾȆȁȘ ȊȈȉǹǻǾǽȄȁǻȇ ȈȇȊȋǹǻȄǾȆȆȔȎ ǻȇȈȉȇȊȇǻ ǼȉǾȑȁȋ ȇǺȒȆȇȊȋȕȗ ȍȇȉȅȌȄȁȉȇǻȇȃ ȁ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾȅ ȉǾǹȄȕȆȔȎ ȅǹȋǾȉȁǹȄȇǻ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȅȇǼȄȁ ǺȔ ȊȇȊȋǹǻȁȋȕ ȁȎ ȖȅȈȁȉȁȐǾȊȃȌȗ ǺǹȀȌ. ǛǾȉȇȘȋȆȇ, ǺǾȊȈǾȉȊȈǾȃȋȁǻȆȇ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ǻ ȏǾȄȇȅ ȇ ȃȇȆȋǹȃȋǹȎ ȅǾǿǽȌ ȅȆȇǼȇȐȁȊȄǾȆȆȔȅȁ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȅȁ ȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ ȘȀȔȃǹȅȁ («die Kontakte zwischen Vielzahl ﬁnnougrischer und slavischer Sprachen»), Ȗȋȇ ǻȊǾ ȉǹǻȆȇ, Ȑȋȇ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȇ ǼǾȉȅǹȆȊȃȇȅ ǻȄȁȘȆȁȁ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ, – ǻ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȃǹǿǽȇǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȗȋȇ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁǾ ǺȌǽǾȋ ȁȅǾȋȕ Ȋǻȇȗ ȊȈǾȏȁȍȁȃȌ. ǪȇǻǾȉȑǾȆȆȇ ȉǾȀȇȆȆȇ ǻȔǽǾȄȘȘ ȊȍǾȉȌ ȄǾȃȊȁȃȁ ǻ ȇȋǽǾȄȕȆȇǾ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁǾ ǽȄȘ ȁȀȌȐǾȆȁȘ ȍȁȆȆȇȌǼȉȇ-ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ǻȀǹȁȅȇǻȄȁȘȆȁȘ, ǭǾȆȃǾȉ (Veenker 1992: 179) ȈȉǾǽȄǹǼǹǾȋ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ǾǾ ǻ ȃȄȗȐǾ, ǺȇȄǾǾ ȈȇǽȎȇǽȘȒǾȅ ǽȄȘ ǹȆǹȄȁȀǹ ǽǹȆȆȔȎ, ǻȇȑǾǽȑȁȎ ǻ ȘȀȔȃ ȈȁȊȕȅǾȆȆȔȅ, ȈǾȉȊȋȉǹȋȆȔȅ ȈȌȋǾȅ, ǻȔǽǾȄȘȘ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ, ȃǹȄȕȃȁ ȁ ȁȆȇȊȋȉǹȆȆȔǾ ȊȄȇǻǹ («Bei Einﬂüssen im lexikalischen Bereich können u.a. Lehnwörter, Lehnprägungen und Fremdwörter unterschieden werden»), Ȑȋȇ ǻȉȘǽ Ȅȁ ȈȇǽȎȇǽȁȋ ǽȄȘ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȅǹȋǾȉȁǹȄȇǻ. ǭǾȆȃǾȉȌ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȁȋ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆǹȘ, ȌȆȁȃǹȄȕȆǹȘ ǻ ȊǻȇǾȅ ȉȇǽǾ, ȉǹǺȇȋǹ Ȉȇ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȇȅȌ ȊȌǺȊȋȉǹȋȌ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, ǼǽǾ ȇȆ ȁȊȊȄǾǽȌǾȋ ȊȇǻȇȃȌȈȆȇȊȋȕ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȐǾȉȋ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȊȄǾǽȊȋǻȁǾȅ ȋǹȃȇǼȇ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȘ (Veenker 1967), Ȇȇ, ǻǾȉȇȘȋȆȇ, ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȋǹȃȇȂ ȇǺȒȁȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉ ȅȇǿǾȋ ȁȅǾȋȕ ǻǾȉȁȍȁȏȁȉȇǻǹȆȆȌȗ ǹȉǼȌȅǾȆȋǹȏȁȗ. ǫǹȃ, ǻȉȘǽ Ȅȁ ȈȉǹǻȇȅǾȉȆȇ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ǻȊǾ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ ǻȄȁȘȆȁȘ Ȇǹ ȉȌȊȊȃȁȂ, ǻȉȘǽ Ȅȁ ȊȌȒǾȊȋǻȌǾȋ ǻ ǽǾȂȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȁ ȅȇǿǾȋ ȈȇǽȋǻǾȉǽȁȋȕȊȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅȁ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁǾ ȄȁǻȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ (Veenker 1992: 182).1 1 kniha.indb 262 Ǭ ǹǻȋȇȉǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆǹ ȋǹǺȄȁȏǹ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȂ ȈȉȁǻǾǽǾȆȔ ǻȊǾ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ, ȃǹȃ ǻȇȀȅȇǿȆȔǾ ǼǾȆǾȉǹȋȇȉȔ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ǻȄȁȘȆȁȘ Ȇǹ ȉȌȊȊȃȁȂ ȃȇȆȋȁȆȌȌȅ. 9.4.2009 16:16:03 ǨȉȇǺȄǾȅǹ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ 263 Ǧǹȅȁ ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ǻȁǽȔ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ: 1) ǝǾȂȊȋǻȁȋǾȄȕȆȔȂ ȁȄȁ ȈȇȄȆȔȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋ; ȈȉȇȘǻȄȘȗȒȁȂȊȘ ǻ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȐǹȊȋȘȎ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ ȇȆ ȅȇǿǾȋ ȊȇȇȋȆȇȊȁȋȕȊȘ Ȋ ȋǾȅ ȁȄȁ ȁȆȔȅ ȘȀȔȃȇǻȔȅ ȋȁȈȇȅ, Ȇȇ ȆȁȃȇǼǽǹ ȆǾ ǻȇȀǻȇǽȁȋȊȘ ȆǹȈȉȘȅȌȗ ȃ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȅ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȅ ǽǹȆȆȔȅ. ǨȉȁȐǾȅ ȆǾȉǾǽȃȇ, ǹȆǹȄȁȀȁȉȌȘ ȋǹȃȇǼȇ ȉȇǽǹ ǽǹȆȆȔǾ, ǻǾȊȕȅǹ ȊȄȇǿȆȇ ǻȇȀǻǾȊȋȁ ȁȎ ȃ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇȅȌ ȘȀȔȃȇǻȇȅȌ ȋȁȈȌ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȅǾȉȘȆȊȃȁȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋ ȅȇǿȆȇ ȋȉǹȃȋȇǻǹȋȕ ȃǹȃ ȘǻȄǾȆȁǾ Ȋ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȅȁ ȐǾȉȋǹȅȁ, ȇǽȆǹȃȇ ǻǾȊȕȅǹ ǽȁȊȃȌȊȊȁȇȆǾȆ ǻȇȈȉȇȊ ȇ ǺȇȄǾǾ ȋȇȐȆȇȂ ȊȇȇȋȆǾȊǾȆȆȇȊȋȁ Ȋ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȅ ȋȁȈȇȅ ȁȄȁ Ȋ ȁȊȐǾȀȆȌǻȑȁȅ ȘȀȔȃȇȅ, ȃȇȋȇȉȔȂ ǺȔȄ ǺȄȁȀȇȃ Ȉȇ Ȋǻȇȁȅ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹȅ ȃ ȅǹȉȁȂȊȃȇȅȌ (ǫȃǹȐǾȆȃȇ 1985, ǥǹȋǻǾǾǻ 1996: 3–21, Ahlqvist 1998). ǫǹȃȇȂ ǻȁǽ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȉǹȆȆȁȅ Ȉȇ ǻȉǾȅǾȆȁ ǾǼȇ ǻȇȀȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ. 2) ǦǾȈȇȄȆȔȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋ; ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ǺȇȄǾǾ ȈȇȀǽȆǾǾ ȘǻȄǾȆȁǾ, ǾǼȇ ǹȉǾǹȄ ȆǾ ȆǹȎȇǽȁȋȊȘ ǻ ȀȇȆǾ ǿȁǻȔȎ ȅǾǿȓȘȀȔȃȇǻȔȎ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁȂ, Ȇȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȋǹȃȇǻȌȗ ǻ ȈȉȇȑȄȇȅ. ǪǻǾǽǾȆȁȘ ȇǺ ȖȋȆȁȐǾȊȃȇȂ ȁ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ǹȊȊȁȅȁȄȘȏȁȁ ǻ ȖȋȁȎ ȀȇȆǹȎ ȇǺȔȐȆȇ ǺǹȀȁȉȌȗȋȊȘ Ȇǹ ȏǾȄȇȅ ȃȇȅȈȄǾȃȊǾ ǽǹȆȆȔȎ (cȅ. ǜǾȉǽ–ǤǾǺǾǽǾǻ 1999). ǫǹȃȇȂ ǻȁǽ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȆǹȈȉȘȅȌȗ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ Ȋ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅȁ ǿȁǻȔȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȎȇȋȘ ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ǻȆǾ ȀȇȆȔ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ, ȉǾȈȉǾȀǾȆȋȁȉȌǾȋ ǺȔȄȇǾ ȘȀȔȃȇǻȇǾ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁǾ ȁ ȈȇȊȄǾǽȇǻǹǻȑȌȗ Ȁǹ Ȗȋȁȅ ȖȋȆȁȐǾȊȃȌȗ ȁ ȘȀȔȃȇǻȌȗ ǹȊȊȁȅȁȄȘȏȁȗ. ǫǹȃȇȂ ǻȁǽ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ, Ȉȇ Ȇǹȑȁȅ ǽǹȆȆȔȅ, ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǽȇȅȁȆȁȉȌȗȒȁȅ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ. 3) ǙǽȊȋȉǹȋȆȔȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋ; ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ǻ ȃȇȆȋǹȃȋȆȔȎ ȀȇȆǹȎ ȁ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋ ȆǾǽǹǻȆǾȂ ǹȊȊȁȅȁȄȘȏȁȁ; ȇǺȔȐȆȇ, ȇȆ ȇǺȄǹǽǹǾȋ ǺȇȄȕȑȇȂ ȁȆȋǾȆȊȁǻȆȇȊȋȕȗ ȁ ȌȀȃȇȂ ȄȇȃǹȄȁȀǹȏȁǾȂ. ǣȉȇȅǾ ȋȇǼȇ, ȁȊȎȇǽȘ ȁȀ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȊȇȇȋȆǾȊǾȆȁȘ ȆǾȁȊȃȇȆȆȔȎ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ǽǹȆȆȔȎ Ȋ ȋǾȅ ȁȄȁ ȁȆȔȅ ȘȀȔȃȇȅ-ȁȊȋȇȐȆȁȃȇȅ (ȁȄȁ ǼȉȌȈȈȇȂ ȘȀȔȃȇǻ), ȊȄǾǽȌǾȋ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȇ ȋȁȈǾ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ. Ǧǹ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ Ȉȇ ȉȌȊȊȃȁȅ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȅ ǽǹȆȆȔȅ ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȋȁȈȔ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ: ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȁȂ (ȇǺȒȁȂ ȋȁȈ ȆǾ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ), ǻȃȄȗȐǹȗȒȁȂ ǻ ȊǾǺȘ – ȇǺȒǾȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȂ, ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ (ȅȇǿǾȋ ȈȇǽȉǹȀǽǾȄȘȋȕȊȘ Ȇǹ ȊǾǻǾȉȆȇȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ, ȄȁǻǻȁȃȇǻȊȃȁȂ, ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȁȂ), ǻǾȈȊȊȃȁȂ, ǻȇǽȊȃȇ-ȖȊȋȇȆȊȃȁȂ, ȃȇȅȁ, ȊǹǹȅȊȃȁȂ (Ȋ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕȗ ǺȇȄǾǾ ǽȉȇǺȆȇǼȇ ȐȄǾȆǾȆȁȘ), ǹ ȋǹȃǿǾ ǺǹȄȋȁȂȊȃȁȂ ȁ ȊȃǹȆǽȁȆǹǻȊȃȁȂ (cȅ. ǤǹȌȐȗȋǾ 1982, ǫhörnqvist 1948). Ǩȉȁ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁȁ ǻȁǽȇǻ ȁ ȋȁȈȇǻ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȆǹȅǾȐǹǾȋȊȘ ȊȄǾǽȌȗȒǹȘ ȃǹȉȋȁȆǹ. ǝȄȘ ȈȇȄȆȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȇǺȔȐȆȇ ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȇ ȈȉȁǻǾȊȋȁ ȘȀȔȃȇǻȔǾ ǽǹȆȆȔǾ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȇȈȉǾǽǾȄȘȄȁ ǺȔ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔȂ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȋȁȈ ȋǹȃȁȎ ȅǹȋǾȉȁǹȄȇǻ. ǝǹȆȆȔǾ ȆǾȈȇȄȆȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȐǹȒǾ ǻȊǾǼȇ ȅȇǿȆȇ ȊȇȈȇȊȋǹǻȁȋȕ Ȋ ȇǺȇǺȒǾȆȆȔȅȁ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹȅȁ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȋȁȈȇǻ, ǹ ǽȄȘ ǹǽȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻȇȀȅȇǿȆǹ ǽǹǿǾ ȃȇȆȃȉǾȋȁȀǹȏȁȘ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ (ȆǾȁȊȃȇȆȆȇǼȇ) ȋȁȈǹ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ. ǫȗȉȃȊȃȁǾ Ȉȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȗ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȁȅǾȗȋ ȍȁȃȊǹȏȁȗ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ, Ȉȇ Ȋǻȇȁȅ ǹȉǾǹȄȕȆȔȅ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹȅ – ȇȆȁ ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ ǻ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȐǹȊȋȘȎ ȉǾǼȁȇȆǹ ǺǾȀ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁǹȄȕȆȇ-ȊǼȉȌȈȈȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ǽǹȆȆȔȎ, – ǹ ȋǹȃǿǾ ǻǻȁǽȌ ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȇȈȇȉȔ Ȇǹ ȃǹȃȇȂ-ȄȁǺȇ ǹǻȋȇȎȋȇȆȆȔȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȂ ȋȁȈ ȁȊȊȄǾǽȌǾȅȇǼȇ ȉǾǼȁȇȆǹ, ȋȉǹȃȋȌȗȋȊȘ Ȇǹȅȁ ȃǹȃ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ. kniha.indb 263 9.4.2009 16:16:03 264 ǪǾȉǼǾȂ A. ǥȔȀȆȁȃȇǻ ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ ǻ ȀǹǻȁȊȁȅȇȊȋȁ ȇȋ ȅǾȊȋǹ ȁ ǻȉǾȅǾȆȁ ȍȁȃȊǹȏȁȁ ȅȇǼȌȋ ȁȅǾȋȕ ȄȁǺȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȌȗ, ȄȁǺȇ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȌȗ ȈȉȁȉȇǽȌ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȊȄȇǻȇ ‘ȈȉȇȄȁǻ’, ȇȋȅǾȐǹǾȅȇǾ Ȉȇǽ 1391 ȁ 1505 ǼǼ. Ȍ ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȇǼȇ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇǾ Ȇǹ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇȂ ȈȇȐǻǾ ȁ ǹǽǹȈȋȁȉȇǻǹȆȆȇǾ Ȉȇ ȈȇȄȆȇǼȄǹȊȆȇȅȌ ȋȁȈȌ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǾ salma ‘ȈȉȇȄȁǻ’ (ǥȔȀȆȁȃȇǻ 2002: 102–104). ǫȇǼǽǹ ȃǹȃ Ȇǹ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ǣǹȉǾȄȁȁ ǺȔȋȌǾȋ ǺȇȄǾǾ ȈȇȀǽȆȁȂ ȁ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȐǹȊȋȇȋȆȔȂ ǻǹȉȁǹȆȋ á ‘ȈȉȇȄȁǻ’ (ǨȉȁȇȆǾǿȊȃȁȂ, ǣȇȆǽȇȈȇǿȊȃȁȂ, ǥǾǽǻǾǿȕǾǼȇȉȊȃȁȂ, ǚǾȄȇȅȇȉȊȃȁȂ, ǨȌǽȇǿȊȃȁȂ ȉǹȂȇȆȔ), Ȑȋȇ ȊȄǾǽȌǾȋ ȋȉǹȃȋȇǻǹȋȕ ȃǹȃ ǾǽȁȆȁȏȌ ǹǽȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ, ǹ ȍȁȃȊǹȏȁȘ ȖȋȇȂ ǿǾ ȄǾȃȊǾȅȔ ǻ ǣǹȉǼȇȈȇȄȕȊȃȇȅ ȉǹȂȇȆǾ, ǻȆǾ ȀȇȆȔ ǿȁǻȔȎ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ, ǽǹǾȋ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ǾǾ ȃǹȃ ȘǻȄǾȆȁǾ ȆǾȈȇȄȆȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȇǺȒǾȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ. ǣȉȇȅǾ ȋȇǼȇ, ȆǾȁȊȃȇȆȆǹȘ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃǹȘ ǾǽȁȆȁȏǹ, ǺȔȋȌȗȒǹȘ ǻ ȆǾǹǻȋȇȎȋȇȆȆȇȅ ǹȉǾǹȄǾ, ǹȈȉȁȇȉȁ ȋȉǹȃȋȌǾȋȊȘ Ȇǹȅȁ ȃǹȃ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȄǾȃȊȁȃǹ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ȀǹȍȁȃȊȁȉȇǻǹȆȆǹȘ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪȁǺȁȉȁ, ȆǾ ȅȇǿǾȋ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕȊȘ ȃǹȃ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆǹȘ. ǣȉȇȅǾ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇȂ ȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ, ǺȔȋȌȗȒǾȂ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ, ȇȋȅǾȐǹȗȋȊȘ ȋǹȃǿǾ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ǾǽȁȆȁȏȔ, ȇȋȄȁȐǹȗȒȁǾȊȘ Ȉȇ Ȋǻȇȁȅ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹȅ ȇȋ ȖȋȁȎ ǽǻȌȎ ȉǹȀȉȘǽȇǻ. ǧȆȁ ȁȅǾȗȋ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ: 1) ǺȔȋȇǻǹȆȁǾ ǻ ȀȇȆǾ ȖȋȆȇȘȀȔȃȇǻȔȎ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ; 2) ȆǾȐǹȊȋȇȋȆȇȊȋȕ ȍȁȃȊǹȏȁȂ; 3) ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾ ǹȉǾǹȄǹ (ȆǾȉǾǽȃȇ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆǹȘ ȍȁȃȊǹȏȁȘ Ȍ ȇǽȆȇǼȇ ȁȆȍȇȉȅǹȆȋǹ); 4) ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾ ǺǹȀȔ ǽȄȘ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ (Ȗȋȁ ǾǽȁȆȁȏȔ, ȆǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȘ ȆȇǻȇǼȇ ǽǾȆȇȋǹȋǹ, ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȈȇȄȆȔȅȁ ȊȁȆȇȆȁȅǹȅȁ ȃ ȊȄȇǻǹȅ ȁȊȃȇȆȆȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ȄȁǺȇ ȃ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘȅ, ȌǿǾ ȌȋǻǾȉǽȁǻȑȁȅȊȘ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ). ǫǹȃȁǾ ǾǽȁȆȁȏȔ ȈȉǾǽȄǹǼǹǾȋȊȘ ȋȉǹȃȋȇǻǹȋȕ ȃǹȃ ǹǽȊȋȉǹȋȆȔǾ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ (cȅ. ǤȇȋȋǾ 1982) – ȉǾȀȌȄȕȋǹȋ ǿȁǻȇǼȇ, ǹǽȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ǻȄȁȘȆȁȘ ȊȅǾǿȆȔȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǧȆȁ ȇǺȔȐȆȇ ȁȆǽȁǻȁǽȌǹȄȁȀȁȉȇǻǹȆȔ ȁ ȇȋȉǹǿǹȗȋ ȊȈǾȏȁȍȁȃȌ ȄȁȐȆȇȊȋȆȇǼȇ ȈȉȇȘǻȄǾȆȁȘ ȁȆȇȘȀȔȐȆȇǼȇ ǻȄȁȘȆȁȘ ǻ ȃȇȆȋǹȃȋȆȇȂ ȀȇȆǾ, ȆǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȘ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔǾ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ȃǹȃȇǼȇ-ȄȁǺȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȃȇȆȋȁȆȌȌȅǹ ǻ ȏǾȄȇȅ. ǙǽȊȋȉǹȋȆȇǾ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁǾ ǻȊǾǼǽǹ ȅȇǿȆȇ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȊǻȘȀǹȋȕ Ȋ ȃǹȃȁȅ-ȄȁǺȇ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȅ ȘȀȔȃȇǻȔȅ ȋȁȈȇȅ, Ȇȇ ȁ ǻȇȀǻǾȊȋȁ ȃ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇȅȌ ȘȀȔȃȌ ȁȄȁ ǽȁǹȄǾȃȋȌ-ȁȊȋȇȐȆȁȃȌ. ǦǾȊȅȇȋȉȘ Ȇǹ ȋȇ, Ȑȋȇ ȈǾȉȁȇǽ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȋǹȃȁȎ ǾǽȁȆȁȏ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȃȇȉȇȋȇȃ, ǻ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȇȂ ȉǾǼȁȇȆǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȁ ȇȆȁ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȊȋǹǺȁȄȕȆȇ ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ, ȎȇȋȘ ȁȎ ȈȇǽǹȐǹ ǻ ȊȄȇǻǹȉȘȎ ȃǹȃ ȇǺȔȐȆȔȎ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȅǹȋǾȉȁǹȄȇǻ, ǺǾȀ ȃȇȅȅǾȆȋǹȉȁǾǻ, Ȇǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ȆǾ ȊȇǻȊǾȅ ȃȇȉȉǾȃȋȆǹ. ǝȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȘ ȁ ȁǽǾȆȋȁȍȁȃǹȏȁȘ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȊǾǻǾȉȆȇȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ȀǹǽǹȐǹ, ȃȇȋȇȉǹȘ ǻȈȇȄȆǾ ȅȇǿǾȋ ȁȅǾȋȕ ȉǾȑǾȆȁǾ, ȎȇȋȘ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁǾ ǽǹȆȆȔȎ ǺȄȁȀȃȇȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȎ ȘȀȔȃȇǻ ȃǹȃ ȁȊȎȇǽȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȈȉȇǽȌȃȋȁǻȆȇ. Ǧǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ǻȇȀȅȇǿȆȇ ǻȔǽǾȄǾȆȁǾ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȎ ȋȁȈȇǻ, ȇȊȆȇǻȔǻǹȘȊȕ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ Ȇǹ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁȎ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȘȎ (Ȉȉȁ ȆǹȄȁȐȁȁ ȋǹȃȇǻȔȎ), Ȇȇ ȁ ǾȒǾ Ȇǹ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ, ȊǻȇȂȊȋǻǾȆȆȔǾ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇȂ ǹȈǾȄȄȘȋȁǻȆȇȂ ǾǽȁȆȁȏǾ, ȃǹȃ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȅȌ ȊȄȇǻȌ. 1. ǨȇȊȃȇȄȕȃȌ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆǹȘ ǾǽȁȆȁȏǹ ȁȅǾǾȋ ȊȋǹȋȁȐȆȔȂ ȁ ȊȋǹǺȁȄȕȆȔȂ ǹȉǾǹȄ, ǻȈȇȄȆǾ ǻȇȀȅȇǿȆȇ ǻȔǽǾȄȁȋȕ ǹȉǾǹȄȕȆȔȂ ȃȉȁȋǾȉȁȂ, ȃǹȃ ȇǽȁȆ ȁȀ ȇȊȆȇǻȆȔȎ, ǽȄȘ ȇȈȉǾ- kniha.indb 264 9.4.2009 16:16:03 ǨȉȇǺȄǾȅǹ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ 265 ǽǾȄǾȆȁȘ ȋȁȈǹ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ. ǨȉȁȐǾȅ, ǽȇǻȇȄȕȆȇ ȐǹȊȋȇ ǹȉǾǹȄȕȆǹȘ ȊȋȉǹȋȁȍȁȃǹȏȁȘ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹ ȌǿǾ Ȋǹȅǹ Ȉȇ ȊǾǺǾ ȘǻȄȘȗȒǹȘȊȘ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȇȂ ǻȁǽǹ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ, ȅȇǿǾȋ ȇȈȉǾǽǾȄȘȋȕ ȁ ǾǼȇ ȋȁȈ. ǮȇȋȘ ȊȄǾǽȌǾȋ ȇȋȅǾȋȁȋȕ, Ȑȋȇ ǹȉǾǹȄȕȆǹȘ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǺǹȀȇǻȇȂ ǽȄȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ ǾǽȁȆȁȏ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ǽȄȘ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ, ȁȅǾȗȒǾȂ ȑȁȉȇȃȌȗ ǽȁȊȋȉȁǺȌȏȁȗ, ǹȉǾǹȄ ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȅȇǿǾȋ ȌȃǹȀǹȋȕ Ȇǹ ȅǾȊȋȇ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ǻ ǼǽȇǻȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ȇȋȅǾȐǹȗȋȊȘ ǾǽȁȆȁȏȔ, ǻȇȊȎȇǽȘȒȁǾ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǹȅ ǻȄȁȘȆȁȘ ȃȇȅȁ ȘȀȔȃǹ, Ȋȉ. ȆǹȈȉȁȅǾȉ: á ‘ǼȉȁǺ ȐǹǼǹ’, á ‘ǻǹȋȉȌȑȃǹ’, ȇǽȆǹȃȇ, ȁȎ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ ȊǻȘȀǹȆȇ Ȋ ǻȄȁȘȆȁǾȅ ȄȁǺȇ ȊȋǹȆǽǹȉȋȆȇǼȇ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȄȁǺȇ Ȋ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁǾȅ ȇǺȒǾȊǾǻǾȉȆȇȉȌȊȊȃȇȂ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȅǹȃȉȇȊȋȉȌȃȋȌȉȔ. 2. ǛǾȊȕ ȉǾǼȁȇȆ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ ǻȉȘǽ Ȅȁ ȅȇǿǾȋ ǽǹȋȕ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȎ ȋȁȈȇǻ. ǰǾȅ ǽǹȄȕȑǾ ȇȋ ȘǽǾȉȆȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ȃȇȆȋǹȃȋȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȁȎ ȍȁȆȆȇǻ ȁ ȊȄǹǻȘȆ (ȉȌȊȊȃȁȎ) Ȇǹ ǻȇȊȋȇȃ, ȋǾȅ ȅǾȆȕȑǾ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋǾȂ ǻȔǽǾȄǾȆȁȘ ǽȉȇǺȆȔȎ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȋȁȈȇǻ. ǦǹȁǺȇȄǾǾ ǺȄǹǼȇǽǹȋȆȔȅ ȉǾǼȁȇȆȇȅ ǽȄȘ ȈȉȇȘǻȄǾȆȁȘ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȋȁȈȇǻ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ, ȇǺȔȐȆȇ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȘ, ǼǽǾ ǹȊȊȁȅȁȄȘȏȁȘ ȆǾȉȌȊȊȃȇǼȇ ȆǹȊǾȄǾȆȁȘ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄǹ ȊȉǹǻȆȁȋǾȄȕȆȇ ȈȇȀǽȆȇ. 3. ǛȉǾȅȘ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ, ȁȅǾȗȒǾǼȇ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ, ȇǺȔȐȆȇ ȅȇǿȆȇ ȇȋȆǾȊȋȁ ȃ ȆǾǽǹǻȆǾȅȌ ǻȉǾȅǾȆȁ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȀǹǻǾȉȑǾȆȁǾ ǹȊȊȁȅȁȄȘȏȁȁ ȃǹȉǾȄ ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȇ ǻ ȈȇȊȄǾǽȆȁǾ 50 ȄǾȋ. ǡȎ ȘȀȔȃȇǻȇǾ ȆǹȊȄǾǽȁǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȇ ǹǻȋȇȎȋȇȆȆȇȂ ȉȌȊȊȃȇȂ ȆȇǻǼȇȉȇǽȊȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃȇȂ, ȆǾ ȍȁȃȊȁȉȌǾȅȇȂ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ǹȉǾǹȄǹȎ (ȎȇȋȘ ǻȇȀȅȇǿȆȇ ǻ ȉǾǽȃȁȎ ȊȄȌȐǹȘȎ ǽȇȈȇȄȆǾȆȁǾ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁǾȂ ȊȅǾǿȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǨȊȃȇǻȊȃȇȂ ȁ ǫǻǾȉȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋǾȂ): é , ´ ‘ȃȇȉȇȅȔȊȄȇ ǽȄȘ ȈǾȉǾȆȇȊȃȁ ǺǾȄȕȘ’ ǥǹȄȇǻȁȑǾȉ., ǧȃȌȄ. (ǨǤǜǧ, ǦǧǪ), Ȉȉȁ ȃǹȉ. ȋǻǾȉ. korenda ‘ǻȇǽȇȆȇȊ, ǿǾȉǽȕ Ȋ ȈȉȁȏǾȈȇȅ ǽȄȘ ȆȇȑǾȆȁȘ Ȍȑǹȋǹ Ȋ ǻȇǽȇȂ’ (ǪǣǸǨ 113); ý ‘ȈȁȉȇǼ ȁȀ ǼȇȉȇȎȇǻȇȂ ȅȌȃȁ’ (ǨǤǜǧ, ǦǧǪ), Ȉȉȁ ȃǹȉ. ȋǻǾȉ. kukko ‘ȀǹȃȉȔȋȔȂ ȈȁȉȇǼ’ (ǪǣǸǨ 120); ó ‘ȆǾȐȁȊȋȔȂ ǽȌȎ’ ǥȇȑǾȆ., ǮǻȇȂȆȁȆ. (ǦǧǪ 12: 20), Ȉȉȁ ȃǹȉ. hökki ‘ǽȌȉǹȃ, ǺȇȄǻǹȆ, ȈȉȇȊȋȇȍȁȄȘ’ (KKS 1: 403); é , é ‘ȐǾȉȋ, ȆǾȐȁȊȋǹȘ ȊȁȄǹ’ ǛǹȄǽ., ǧȃȌȄȇǻ., é ‘ȊȋǹȉȔȂ ȅȌǿȐȁȆǹ, Ȋȋǹȉȁȃ’ ǚȇȉȇǻȁȐ. (ǦǧǪ 4: 38), é ‘ȊȋȉǹȑȁȄȁȒǾ, ȃȇȋȇȉȔȅ ȈȌǼǹȗȋ ǽǾȋǾȂ’ ǛǹȄǽ. (ǦǧǪ 11: 28), Ȉȉȁ ȃǹȉ. ȋǻǾȉ. kegri ‘ȉȘǿǾȆȔȂ ǻ ǽȉǾǻȆȁȂ ȇȊǾȆȆȁȂ ȈȉǹȀǽȆȁȃ, ȊǻȘȀǹȆȆȔȂ Ȋ ȀǹǻǾȉȑǾȆȁǾȅ ǹǼȉǹȉȆȇǼȇ ȏȁȃȄǹ’ (ǪǣǸǨ 93), ‘ȊȋȉǹȑȁȄȁȒǾ, ȃȇȋȇȉȔȅ ȈȌǼǹȗȋ ǽǾȋǾȂ’ (SKES 178), ȃǹȉ. kekri ‘ȊȋǹȉȔȂ ȇȊǾȆȆȁȂ ȈȉǹȀǽȆȁȃ, «ȃǾȃȉȁ», ȇȃȇȆȐǹȆȁǾ ȈȇȄȌǼȇǽȁȘ ǻ ȈȉȇȑȄȇȅ’, ‘ȐǾȄȇǻǾȃ, ȆǹȉȘǿǾȆȆȔȂ ȈȌǼǹȄȇȅ’, ‘ȁȀȇǺȉǹǿǾȆȁǾ Ȋȋǹȉȁȃǹ, ȈȇȅǾȒǾȆȆȇǾ ǻ ȌǼȄȌ ȁȀǺȔ Ȇǹ ȈȉǹȀǽȆȇǻǹȆȁǾ «ȃǾȃȉȁ»’ (KKS 2: 119, 120); á ‘ǺǾȉǾȀȇǻȔȂ Ȋȇȃ’ ǰȌǽȇǻ. (ǦǧǪ), Ȉȉȁ ȃǹȉ. ȋǻǾȉ. mahla ‘ǺǾȉǾȀȇǻȔȂ Ȋȇȃ’ (ǪǣǸǨ 154); á «ȇǺȄǾȈȁȋȕ ǽǾȉǾǻȕȘ ȊȆǾǼȇȅ, Ȅȕǽȇȅ» ǛǹȄǽ., ǝǾȅȘȆ. (ǦǧǪ 6: 124), Ȉȉȁ ȃǹȉ. hauru ‘ȎȇȄȇǽȆȔȂ ȋȌȅǹȆ’ (KKS 1: 189), Ȅȁǻǻ. hawru, höwru ‘ǻȇǽȘȆȇȂ Ȉǹȉ’ (ǪǣǸǥ 89), Ȅȗǽ. hauru ‘ȁȆǾȂ, ȋȌȅǹȆ ǻ ȊȁȄȕȆȔȂ ȅȇȉȇȀ’, ȃǹȉ. ȋǻǾȉ. höwrü ‘ǻȇǽȘȆȇȂ Ȉǹȉ’ (ǪǣǸǨ 66). 4. ǝȄȘ ȊȇȎȉǹȆȆȇȊȋȁ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȁȅǾǾȋ ǺȇȄȕȑǾǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ǻȉǾȅȘ ǾǼȇ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ, Ȇȇ ȁ ȋȇ, ȃǹȃȇȂ ȅǹȊȊȁǻ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ȈȇȊȄȌǿȁȄ ȊȌȈǾȉȊȋȉǹȋȇȅ Ȉȉȁ ǾǼȇ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȁ. ǦǹȁǺȇȄǾǾ ǺȄǹǼȇȈȉȁȘȋȆȔǾ ȌȊȄȇǻȁȘ ȊȇȎȉǹȆȆȇȊȋȁ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ Ȇǹ- kniha.indb 265 9.4.2009 16:16:03 266 ǪǾȉǼǾȂ A. ǥȔȀȆȁȃȇǻ ǺȄȗǽǹȗȋȊȘ ǻ ȅǹȉǼȁȆǹȄȕȆȔȎ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ǹȉǾǹȄǹȎ. ǞȊȄȁ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȂ ǹȉǾǹȄ ȆǹȎȇǽȁȋȊȘ ǻ ȇȃȉȌǿǾȆȁǾ ȃǹȃȇǼȇ-ȄȁǺȇ ȃȉȌȈȆȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȃȇȆȋȁȆȌȌȅǹ, ǻȔȅȔǻǹȆȁǾ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȎ ǾǽȁȆȁȏ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȋ, ȇǺȔȐȆȇ, ǽȇǻȇȄȕȆȇ ǺȔȊȋȉȇ. Ǜ ȋȉǾȋȕǾȅ ȈȇȃȇȄǾȆȁȁ ȆȇȊȁȋǾȄǾȂ ǹȈǾȄȄȘȋȁǻȆǹȘ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ, ȎǹȉǹȃȋǾȉȆǹȘ ǽȄȘ ȖȋȇǼȇ ǹȉǾǹȄǹ, ȌǿǾ ȆǾ ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ, ȊȇȎȉǹȆȘǾȋȊȘ ȋȇȈȇȆȁȅȁȘ ȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ. ǫǹȃǹȘ ȃǹȉȋȁȆǹ Ȇǹȅȁ ȆǹǺȄȗǽǹȄǹȊȕ Ȍ ǹȊȊȁȅȁȄȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ǻǹȄǽǹȂȊȃȁȎ ȃǹȉǾȄ. ǡȎ ȇǺȉȌȊǾȆȁǾ ȈȉȇȁȀȇȑȄȇ ȊȉǹǻȆȁȋǾȄȕȆȇ ȆǾǽǹǻȆȇ, Ȇȇ ȌǿǾ ǻ ǺȇȄȕȑȁȆȊȋǻǾ ȆǹȊǾȄǾȆȆȔȎ ȈȌȆȃȋȇǻ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ȄǾȃȊȁȃǹ, ȎǹȉǹȃȋǾȉȆǹȘ ǻ ȏǾȄȇȅ ǽȄȘ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ, ȆǾ ȘǻȄȘȗȒǹȘȊȘ ȊȈǾȏȁȍȁȐǾȊȃȁȅ ȊȌǺȊȋȉǹȋȇȅ. 5. Ǩȉȁ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁȁ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȇȂ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȔ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻȔǽǾȄȁȋȕ ȃȉǹȂȆǾ ȀǹȋȉȌǽȆȁȋǾȄȕȆȇ, ȇǽȆǹȃȇ ǻȈȇȄȆǾ ǻǾȉȇȘȋȆȇ, ȁȅǾȘ ǹȉǾǹȄȕȆȌȗ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȌ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇȂ ǾǽȁȆȁȏȔ, ȊǻȘȀǹȋȕ ǾǾ Ȋ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȅ ȖȋȆȇȘȀȔȃȇǻȔȅ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁǾȅ. Ǧǹȅȁ ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁǾ ȋȁȈȔ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ. 1. ǧǺȒǾȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȂ ȋȁȈ, Ȋȇ ȀȆǹȐȁȋǾȄȕȆȔȅ ǹȉǾǹȄȇȅ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ, ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȘ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ǻȊǾǼǽǹ ȊȋȉǾȅȁȋȊȘ ȃ ȇǺȒǾȂ ȊǾǻǾȉȆȇȉȌȊȊȃȇȂ ǽȁȊȋȉȁǺȌȏȁȁ. Ǜ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȅ ȈȄǹȆǾ ǽȄȘ ȋǹȃȇǼȇ ȉȇǽǹ ȄǾȃȊȁȃȁ ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȇ ȈȉȁǻǾȊȋȁ ȋȁȈ ȘȀȔȃǹ-ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ, ȃȇȋȇȉȔȂ ǺȔ ǺȔȄ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆȇ ǻȇȀȅȇǿȆȔȅ. 2. ǧǺȒǾȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ ȋȁȈ, ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ȇǺȔȐȆȇ ȊȇȎȉǹȆȘǾȋ ǺȇȄǾǾ ȉǹȆȆȗȗ Ȋȋǹǽȁȗ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ǾǽȁȆȊȋǻǹ ȃǹȉǾȄ. Ǧǹ Ȗȋȇȅ ȇȊȆȇǻǹȆȁȁ ȇǺȒǾȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ ȋȁȈ ǽȇǻȇȄȕȆȇ ȐǹȊȋȇ ȊȅȔȃǹǾȋȊȘ Ȋ ȇǺȒǾȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȅ ȁ ǻǾȈȊȊȃȁȅ ȋȁȈȇȅ. ǧǽȆǹȃȇ ǾǼȇ ǻȔǽǾȄǾȆȁǾ ȇȊȆȇǻǹȆȇ ȁ Ȇǹ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ǾǼȇ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȘ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ ȐǹȊȋȇ ȇǺȉǹȀȌǾȋ ȃȇȉȉǾȄȁȉȌȗȒȁȂ ǹȉǾǹȄ Ȉȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁȗ ȃ ǹȉǾǹȄǹȅ ǽȉȌǼȁȎ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȋȁȈȇǻ. Ǩȇǽ ȇǺȒǾȃǹȉǾȄȕȊȃȁȅ ȊȌǺȊȋȉǹȋȇȅ ȇǺȔȐȆȇ ȈȇȆȁȅǹȗȋȊȘ ǾǽȁȆȁȏȔ, ȁȅǾȗȒȁǾ ȇǺȒǾȃǹȉǾȄȕȊȃȁǾ ȊȈǾȏȁȍȁȐǾȊȃȁǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ (ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁǾ, ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁǾ) ȄȁǺȇ ȄǾȃȊǾȅȔ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ ȃ ȃȇȋȇȉȔȅ ȆǾ ȀǹȍȁȃȊȁȉȇǻǹȆȔ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȊȅǾǿȆȔȎ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ. ǧǺȔȐȆȇ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ǾǽȁȆȁȏȔ ȋǹȃȇǼȇ ȋȁȈǹ ȁȅǾȗȋ ȑȁȉȇȃȁȂ ȊǾǻǾȉȆȇȉȌȊȊȃȁȂ ǹȉǾǹȄ Ȋ ȄǹȃȌȆǹȅȁ Ȇǹ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ Ȋ ǻǾȈȊȊȃȁȅ ǻȄȁȘȆȁǾȅ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȄǾȃȊǾȅǹ ó ‘ǼȄȌȎǹȉȃǹ’ ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ǻ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȎ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȎ ǹȉǾǹȄǹȎ ȁ ȇȋȊȌȋȊȋǻȌǾȋ ǻ ǻǾȈȊȊȃȁȎ, Ȋȉ. ȃǹȉ. koppala ȁ ǻǾȈȊ. emamecoi ‘ǼȄȌȎǹȉȃǹ’. ǡ ȆǹȇǺȇȉȇȋ, ȊȄȇǻȇ á ‘ȘȊȋȉǾǺ’ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ Ȇǹ ǻǾȈȊȊȃȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ȁ ȇȋȊȌȋȊȋǻȌǾȋ Ȇǹ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇȂ, Ȋȉ. ǻǾȈȊ. habuk ȁ ȃǹȉ. havukka ‘ȘȊȋȉǾǺ’. Ǜ ȉȘǽǾ ȊȄȌȐǹǾǻ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȁǾ ȃǹȃȁȎ-Ȅ. ǽǹȆȆȔȎ ȃǹȃ ȇǺȒǾȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻȇȀȅȇǿȆȇ ȋȇȄȕȃȇ ȁȊȎȇǽȘ ȁȀ ǹȉǾǹȄǹ ǹȆǹȄȁȀȁȉȌǾȅȇȂ ǾǽȁȆȁȏȔ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ Ȇǹ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇȂ ȈȇȐǻǾ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ ȖȋȁȅȇȆ ȁȅǾǾȋ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ǽȉȌǼȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȊȎȇǽȆȔǾ Ȉȇ ȍȇȉȅǾ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ. 3. ǝȁȍȍǾȉǾȆȏȁȉȇǻǹȆȆȔǾ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁǾ ȋȁȈȔ. ǝȄȘ ǻȔǽǾȄǾȆȁȘ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȎ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȎ ȋȁȈȇǻ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇ ȉǹȀǼȉǹȆȁȐȁȋȕ ȁȎ ȇȋ ǽȉȌǼȁȎ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ȋȁȈȇǻ, ǹ ȀǹȋǾȅ Ȉȉȇǻȇǽȁȋȕ ǻȆȌȋȉȁȃǹȉǾȄȕȊȃȇǾ ȉǹȀǼȉǹȆȁȐǾȆȁǾ. ǝȁȍȍǾȉǾȆȏȁȉȇǻǹȆȆȔǾ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁǾ ȋȁȈȔ ǻȔǽǾȄȘȗȋȊȘ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǹȆȁȁ ȊȄǾǽȌȗȒȁȎ ȈǹȉǹȅǾȋȉȇǻ, ȊȇȈȇȊȋǹǻȄȘǾȅȔȎ Ȋ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆȔȅȁ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȅȁ ǽȁǹȄǾȃȋǹȅȁ: 1. ǭȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁȎ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋǾȂ; 2. ǪȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁȘ ǹȉǾǹȄȕȆȔȎ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃ; 3. ǪȉǹǻȆǾȆȁȘ ȉǹȀȄȁȐȁȂ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ. kniha.indb 266 9.4.2009 16:16:03 ǨȉȇǺȄǾȅǹ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ 267 ǦǹȈȉȁȅǾȉ, ȍȁȃȊǹȏȁȘ ȍȇȆǾȅȔ [š] ǻ ȆǹȐǹȄǾ ȊȄȇǻǹ Ȉȉȁ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȉȌȊȊȃȁȎ ǾǾ ȉǾȍȄǾȃȊǹȎ [ȑ], [’ȑ]: é ‘ǻȇȀǻȔȑǾȆȆȇȊȋȕ’ (ȇȃȉǾȊȋȆȇȊȋȁ Ǽ. ǪǾǻǾȉȇǽǻȁȆȊȃǹ), ý ‘ȅȇȋȆȘ ȆǾǻȇǽǹ’ (ǤȇǽǾȂȆȇȈȇȄȕȊȃȁȂ ȉǹȂȇȆ), ǻǾȉȇȘȋȆȇ, ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȋ ȇ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁȉȇǻǹȆȆȇȅ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇȅ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȁ. Ǜ ǻȔǽǾȄȘǾȅȔȎ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȎ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȎ ȋȁȈǹȎ ǽȇȅȁȆȁȉȌȗȋ ǽǹȆȆȔǾ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋ ȅǹȋǾȉȁǹȄ, ȆǾǽǹǻȆȇ ǻȇȑǾǽȑȁȂ ǻ ȉȌȊȊȃȁǾ ǼȇǻȇȉȔ, ȁ ȉǾȈȉǾȀǾȆȋȁȉȌȗȒȁȂ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ-ȘȀȔȃȇǻȔǾ ȉǹȀȄȁȐȁȘ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȃȇȆȋȁȆȌȌȅǹ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȘǻȆȇ ȅȇǿȆȇ ȇȋȆǾȊȋȁ ȃ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇȅȌ ȋȁȈȌ Ȋ ǽǹȄȕȆǾȂȑǾȂ ǾǼȇ ȈȉȁǻȘȀȃȇȂ ȃ ȋȇȅȌ ȁȄȁ ȁȆȇȅȌ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁȉȇǻǹȆȆȇȅȌ ȋȁȈȌ ȄǾȃȊǾȅȔ Ȋ ȃȇȆȊȇȆǹȆȋȇȅ [ǿ], Ȋȉ.: ú ‘ȆȁȀȁȆǹ’ (ǥǾǽǻǾǿȕǾǼȇȉ., ǣǪǩǜǣ). Ǩȉȁ ȋȇȅ, Ȑȋȇ ǻ ǽǹȆȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃǹȘ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȕ, ȅǾȆǹ [z] – [ž], ȉǾǹȄȁȀȌǾȋȊȘ Ȇǹ ȅǹȋǾȉȁǹȄǾ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ (Ȋȅ. Turunen 1946: 227–246, Virtaranta 1972: 19). ǡȊȎȇǽȘ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȁȀ ȍȇȉȅȔ, Ȇȇ ȁ ǹȉǾǹȄǹ ǺȔȋȇǻǹȆȁȘ – ǪǾǼǾǿȊȃȁȂ ȉǹȂȇȆ ǣǹȉǾȄȁȁ – ȄǾȃȊǾȅȌ ý ȅȇǿȆȇ ǻȇȀǻǾȊȋȁ ȃ ȃǹȉ. ȊǾǻ., užva ‘ȁȆǾȂ’, ‘ȇȐǾȆȕ ȄǾǼȃȁȂ ȊȌȎȇȂ ȊȆǾǼ’, ‘ȋȌȅǹȆ’, Ȉȉȁ ȆǹȄȁȐȁȁ ǻǹȉȁǹȆȋȇǻ usva, ušva (SKES 1555); Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ: Ȅȁǻǻ. udžu, udžve ‘ȁȆǾȂ, ȁȀȅȇȉȇȀȕ’, ‘ȁȆȁȊȋǹȘ ȅǼȄǹ’ (ǪǣǸǥ 402), ȃǹȉ. ȋǻǾȉ. užva ‘ȁȆǾȂ’ (ǪǣǸǨ 320), Ȅȗǽ. udžve ‘ȁȆǾȂ’. ǤȁǻǻȁȃȇǻȊȃȁȂ ȃǹȉǾȄȕȊȃȁȂ ȋȁȈ, ȋǹȃǿǾ ǻ ȇȊȆȇǻȆȇȅ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ Ȉȇ ȃȉȁȋǾȉȁȘȅ ǹȉǾǹȄȕȆȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ. ǫȇȄȕȃȇ ǻ ȉǾǽȃȁȎ ȊȄȌȐǹȘȎ, ȃȇǼǽǹ ȄȁǻǻȁȃȇǻȊȃȁȂ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȁȅǾǾȋ ȊȈǾȏȁȍȁȃȌ ȍȇȉȅȔ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ, ȇȋȉǹǿǾȆȆȌȗ ǻ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȇȂ ȊȁȊȋǾȅǾ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ȅȇǿȆȇ ǾǼȇ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁȉȇǻǹȋȕ ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȁ Ȉȇ Ȗȋȁȅ ȈǹȉǹȅǾȋȉǹȅ. ǦǹȈȉȁȅǾȉ, ȄǾȃȊǾȅǹ ú , ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆǹȘ ǻ ǼȇǻȇȉǹȎ ǨȉȁȄǹǽȇǿȕȘ, ǨȇȊǻȁȉȕȘ, ǠǹȈǹǽȆȇǼȇ ǨȉȁȇȆǾǿȕȘ ȁ ǠǹȇȆǾǿȕȘ, ȅȇǿǾȋ ȘǻȄȘȋȕȊȘ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋȇȅ ǻȄȁȘȆȁȘ ȄȁǻǻȁȃȇǻȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ, Ȋȉ. Ȅȁǻǻ. kirzi ‘ȊȄȇȂ ȈȉȇȅǾȉȀȄȇȂ ȈȇȐǻȔ Ȉȇǽ ȇȋȋǹȘǻȑǾȂ ȀǾȅȄǾȂ; ȅǾȉȀȄȇȋǹ’ (ǪǣǸǥ 143).2 ǣȉȇȅǾ ȋȇǼȇ, ȅȇǿȆȇ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋȇǻ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȘ ȄȁǻǻȁȃȇǻȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȄǾȃȊǾȅȔ: ‘ǻǹȄ ȁȀ ȃǹȅȆǾȂ’, Ȋȉ. Ȅȁǻǻ. rižu ‘ǺȌȉǾȄȇȅ ǻ ȄǾȊȌ, ǼȉȘȀȕ, ȎȄǹȅ, ȅȌȊȇȉ’; ó ‘ȃȌȐǹ ȃǹȅȆǾȂ, ȊȇǺȉǹȆȆȔȎ Ȋ ȈǹȑȆȁ, ȈȇȄȘ’, Ȋȉ. Ȅȁǻǻ. raunivo ‘ȃȌȐǹ ȃǹȅȆǾȂ’; ý ‘ȁȀǼȇȉȇǽȕ ȁȀ ȈȇǻǹȄǾȆȆȔȎ ǽǾȉǾǻȕǾǻ’, Ȋȉ. Ȅȁǻǻ. ružeikko ‘ǻǹȄǾǿȆȁȃ’, ý ‘ȁȆǾȂ’, Ȋȉ. Ȅȁǻǻ. rompe ‘ȈȉȁǺȉǾǿȆȔȂ ȄǾǽ’; ú ‘ȅȇȑȃǹȉǹ’, Ȋȉ. Ȅȁǻǻ. kihi ‘ȅȇȑȃǹȉǹ’. ǣǹȉǾȄȕȊȃȁȂ ȋǻǾȉȊȃȇȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȂ ȋȁȈ ȋǹȃǿǾ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ Ȉȇ ǹȉǾǹȄȕȆȔȅ ȈǹȉǹȅǾȋȉǹȅ, ȇȆ, ǻ ȇȊȆȇǻȆȇȅ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȇȂ, ǫǻǾȉȊȃȇȂ, ǸȉȇȊȄǹǻȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋǾȂ. ǮȇȋȘ ǻ ȉȘǽǾ ȊȄȌȐǹǾǻ Ȇǹ Ȗȋȇȋ ȋȁȈ ȌȃǹȀȔǻǹǾȋ ȖȆǽǾȅȁȐǾȊȃǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ ȖȋȁȎ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, Ȋȉ.: ´ (ǧȃȌȄȇǻȊȃȁȂ ȉ-Ȇ), Ȋȉ. ȃǹȉ. ȋǻǾȉ. idžlüška ‘ȘȒǾȉȁȏǹ’ (ǪǣǸǨ 27). Ǜ ȆǹȊȋȇȘȒǾǾ ǻȉǾȅȘ ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȁȂ ǽȁǹȄǾȃȋ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹǾȋȊȘ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȇǽȆȇǼȇ ȁȀ ǽȁǹȄǾȃȋȇǻ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ. ǧǽȆǹȃȇ Ǚ. ǜǾȆǾȋȏ ȇȋȆȇȊȁȄ ǾǼȇ ȃ ǻǾȈȊȊȃȇȅȌ ȘȀȔȃȌ (Genetz 1872). ǚǾȊȊȈȇȉȆȔȅ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȋȇȋ ȍǹȃȋ, Ȑȋȇ ǻǾȈȊȊȃȁȂ ȖȄǾȅǾȆȋ ȈȉȁȆȘȄ ȊǾȉȕǾȀȆȇǾ ȌȐǹȊȋȁǾ ǻ ȊȃȄǹǽȔǻǹȆȁǾ ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋǹ (ǚȌǺȉȁȎ 1947). ǨȇȖȋȇȅȌ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁȉȌȗȒȁǾ ȇȋ ǽȉȌǼȁȎ ȋȁȈȇǻ ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȁǾ ȘȀȔȃȇǻȔǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ȊȄǾǽȌȗȋ ȊȇǻȅǾȊȋȆȇ Ȋ ǻǾȈȊȊȃȁȅȁ. ǡȊȎȇǽȘ ȁȀ ȖȋȇǼȇ ǽȇǻȇȄȕȆȇ ȐǹȊȋȇ ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȁȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȂ ȋȁȈ ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ȆǾ ȇȋǽǾȄȕȆȇ, ǹ ȆǹȉȘǽȌ Ȋ ǻǾȈȊȊȃȁȅ, ȈȉȁȐǾȅ ȆǾȉǾǽȃȇ ǺȔǻǹǾȋ ǽȇǻȇȄȕȆȇ ȊȄȇǿȆȇ ȈȉǾǽȈȇȐǾȊȋȕ ȋȇȋ ȁȄȁ ȁȆȇȂ ȋȁȈ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȘ. 2 kniha.indb 267 ǮȇȋȘ ȁȅǾȗȋȊȘ ȁ ȊȎȇǽȆȔǾ ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȁǾ ǽǹȆȆȔǾ. 9.4.2009 16:16:04 268 ǪǾȉǼǾȂ A. ǥȔȀȆȁȃȇǻ ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ǻ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁȂ ȈȇǽȊǾȐȆȇ-ȇǼȆǾǻȇǼȇ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ ȆǹǺȄȗǽǹǾȋȊȘ ȁȅǾȆȆȇ ȋǹȃǹȘ ȃǹȉȋȁȆǹ: á ‘ȃȌȐǹ ȊȌȐȕǾǻ Ȇǹ ȈȇǽȊǾȃǾ, ȈȉǾǽȆǹȀȆǹȐǾȆȆǹȘ ǽȄȘ ȊǿȁǼǹȆȁȘ’ (ǥǾǽǻǾǿȕǾǼȇȉ., ǨȌǽȇǿ., ǣȇȆǽȇȈȇǿ., ǨȉȁȇȆǾǿȊ., ǨȇǽȈȇȉȇǿ., ǧȆǾǿ., ǨȄǾȊǾȏ., Ǩȉȁȅȇȉ.), ȋǹȃǿǾ ǽȉȌǼȁǾ ȊȎȇǽȆȔǾ ǻǹȉȁǹȆȋȔ, ȊȇȈȇȊȋǹǻȄȘȗȋȊȘ Ȋ Ȅȗǽ. verand ‘ȃȌȐǹ ȎǻȇȉȇȊȋǹ ǻ ȈȇȄǾ’, ǻǾȈȊ. verand ‘ȃȇȊȋǾȉ Ȉȉȁ ȊǿȁǼǹȆȁȁ ȈȇǽȊǾȃȁ’, ǻȎȇǽȘȒǾǾ ǻ ǼȆǾȀǽȇ ǻǾȈȊ. viritada ‘ȀǹǿȁǼǹȋȕ, ȉǹȀǿȁǼǹȋȕ’, vir’itez ‘ȉǹȊȋȇȈȃǹ’; á , á , á , á , ‘ȅǾȄȃȁȂ ȊȅǾȑǹȆȆȔȂ, ȐǹȒǾ ȄȁȊȋǻǾȆȆȔȂ ȄǾȊ’, á ‘ȀǹǺȉȇȑǾȆȆǹȘ ȈȇǽȊǾȃǹ’ (ǛȔȋǾǼȇȉ.), Ȋȉ. Ȅȗǽ. rajakko ‘ȀǹǺȉȇȑǾȆȆǹȘ ȈȇǽȊǾȃǹ’, Ȉȉȁ ǻǾȈȊ. rajak ‘ȈȄȇȎȇȂ, ȊȅǾȑǹȆȆȔȂ ȄǾȊ Ȇǹ ȈȇǽȊǾȃǾ’. Ǩȉȁ ȊȎȇǽȊȋǻǾ ȍȇȉȅȔ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȁȎ ȁ ǻǾȈȊȊȃȁȎ ȖȋȁȅȇȆȇǻ ȋǹȃǿǾ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ǽǾȂȊȋǻǾȆȆȔȅ ȁȆȊȋȉȌȅǾȆȋȇȅ ȁǽǾȆȋȁȍȁȃǹȏȁȁ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ȄȗǽȁȃȇǻȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ ȈȉǾǽȊȋǹǾȋ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ǹȉǾǹȄ. 4. ǛȇǽȊȃȇ-ȖȊȋȇȆȊȃȁȂ ȋȁȈ ȃǹȃ ȇȊȆȇǻȆȇȂ, ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ǻ ǼǽȇǻȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ. ǧȊȆȇǻȇȂ ǽȄȘ ȁȀȄȇǿǾȆȁȘ ȆǹȑǾȂ ȋȇȐȃȁ ȀȉǾȆȁȘ ȈȇȊȄȌǿȁȄȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ, ȊȇǺȉǹȆȆȔǾ ǻ ȎȇǽǾ ȖȃȊȈǾǽȁȏȁȂ ǨǤǜǧ ǻ ǜǽȇǻȊȃȁȂ ȉǹȂȇȆ ǨȊȃȇǻȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ, ǼǽǾ ǺȔȄȁ ȇǺȊȄǾǽȇǻǹȆȔ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȆǹȊǾȄǾȆȆȔǾ ȈȌȆȃȋȔ, ȈȉȁȄǾǼǹȗȒȁǾ ȃ ǰȌǽȊȃȇȅȌ ȇȀǾȉȌ: ǛǾȋǻǾȆȆȁȃ, ǜȇȉȃǹ, ǝȌȎȆȇǻǹ ǜȇȉǹ, ǣȌȆǾȊȋȕ, ǥǽǹ, ǧȊȋȉȇǻȏȔ. ǪȄǾǽȌǾȋ ȇȋȅǾȋȁȋȕ, Ȑȋȇ ǼǽȇǻȊȃȁǾ ǽȁǹȄǾȃȋȇȆȇȊȁȋǾȄȁ, ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁȉȌȗȋ ȊǾǺȘ ȇȋ ȆȇȊȁȋǾȄǾȂ ȇȃȉȌǿǹȗȒȁȎ ȁȎ ȈȊȃȇǻȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ȃǹȃ Ȉȇ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȘȅ ȘȀȔȃǹ, ȋǹȃ ȁ Ȉȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȗ, ȇǺȔȐȆǹ ȊȉǾǽȁ ȆȁȎ ȍȇȉȅȌȄȁȉȇǻȃǹ: – ǥȔ ȈȇȅȇȉȔ, ǹ ȆǾ ȊȃȇǺǹȉȁ (ǥǽǹ, ǨǤǜǧ). ǩǹȆǾǾ, ǼȇǻȇȉȘ ȇ ǼǽȇǻȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ, ȁȅǾȄȁ ǻ ǻȁǽȌ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȗ ǺȔǻȑǾǼȇ ǜǽȇǻȊȃȇǼȇ ȌǾȀǽǹ ǨǾȋǾȉǺȌȉǼȊȃȇȂ ǼȌǺǾȉȆȁȁ, ȃȇȋȇȉǹȘ ǺȔȄǹ ȀȆǹȐȁȋǾȄȕȆȇ ǺȇȄȕȑǾ ȁ ǻȃȄȗȐǹȄǹ ǻ ȊǾǺȘ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ȆȔȆǾȑȆȁȎ ȉǹȂȇȆȇǻ: ǤȘǽȊȃȇǼȇ, ǨȄȗȊȊȃȇǼȇ, ǪȋȉȌǼȇȃȉǹȊȆǾȆȊȃȇǼȇ ǨȊȃȇǻȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ, ǪȄǹȆȏǾǻȊȃȇǼȇ, ǤȌǿȊȃȇǼȇ ȉǹȂȇȆȇǻ ǤǾȆȁȆǼȉǹǽȊȃȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ. ǨȇȖȋȇȅȌ ǻ ȉǹǺȇȋǾ ǫȉȌȊȅǹȆǹ «ǭȁȆȊȃȁǾ ȖȄǾȅǾȆȋȔ ǻ ǜǽȇǻȊȃȇȅ ȌǾȀǽǾ ǪǨǺ. ǜȌǺ.» (ǫȉȌȊȅǹȆ 1884) ǹǻȋȇȉ ȇȈǾȉȁȉȌǾȋ ǽǹȆȆȔȅȁ Ȋ ǺȇȄǾǾ ȇǺȑȁȉȆȇȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ. ǧǽȆǹȃȇ ȃ ȆǹȊȋȇȘȒǾȅȌ ǻȉǾȅǾȆȁ Ȗȋǹ ȉǹǺȇȋǹ ȌȊȋǹȉǾȄǹ ȁ ȆǾ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌǾȋ ȃȉȁȋǾȉȁȘȅ ȆǹȌȐȆȇ-ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ. Ǩȇ Ȇǹȑȁȅ ǽǹȆȆȔȅ, ȄǾȃȊȁȐǾȊȃǹȘ ȊȁȊȋǾȅǹ ǻ ǼǽȇǻȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ Ȋ ȋȇȐȃȁ ȀȉǾȆȁȘ ǾǾ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȅȇǿǾȋ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȇǻǹȋȕȊȘ Ȉȇ ȊȄǾǽȌȗȒȁȅ ȈǹȉǹȅǾȋȉǹȅ: ǹ) ȄǾȃȊȁȃǹ ȑȁȉȇȃȇǼȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ Ȋ ȐǹȊȋȇȋȆȔȅȁ ȍȁȃȊǹȏȁȘȅȁ ǻ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȂ ȀȇȆǾ, ǻȔǽǾȄǾȆȆȇȂ Ȉȇ ǝǣǩǸ; Ǻ) ȄǾȃȊȁȃǹ, ȁȆȃȇȉȈȇȉȁȉȇǻǹȆȆǹȘ ǻȄȁȘȆȁǾȅ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȈȊȃȇǻȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ; ǻ) ǹǻȋȇȎȋȇȆȆǹȘ ǼǽȇǻȊȃǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ. Ƕȋȇ ȇȋȆȇȊȁȋȊȘ ȃǹȃ ȃ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȇȂ, ȋǹȃ ȁ ȃ ȁȊȃȇȆȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ, ȇǽȆǹȃȇ ǹȆǹȄȁȀ ȈȇȊȄǾǽȆǾȂ ȆǾ ǻȎȇǽȁȋ ǻ Ȇǹȑȁ ȀǹǽǹȐȁ. Ǜ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȆǾȁȊȃȇȆȆȔȎ ǽǹȆȆȔȎ ȊȇǻǾȉȑǾȆȆȇ ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆȇ ȋȇȋ ȍǹȃȋ, Ȑȋȇ ǹȆǹȄȁȀȁȉȌǾȅǹȘ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȘ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ǹȉǾǹȄ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ǻȄȁȘȆȁȘ. ǡȅǾȗȋȊȘ ȋȇȈȇȆȁȅȔ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌȗȋ ȇ ǽȇȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȆǹȊǾȄǾȆȁȁ ȖȋȇǼȇ ȉǹȂȇȆǹ: , , , , (ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȇȊȋȉȇǻǹ – Ȇ.Ȉ. ǧȊȋȉȇǻȏȔ). ǞȊȋǾȊȋǻǾȆȆȇ, Ȑȋȇ Ȉȉȁ ȈȇȄǾǻȇȅ ȇǺȊȄǾǽȇǻǹȆȁȁ ȆǾ ȊȋȉȇȁȄȁȊȕ ȈȄǹȆȔ Ȇǹ ȈȇȈȇȄȆǾȆȁǾ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻȆȁȃǹ ȆȇǻȔȅȁ ǽǹȆȆȔȅȁ, ȇǽȆǹȃȇ, ȌǽǹȄȇȊȕ ȀǹȍȁȃȊȁȉȇǻǹȋȕ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ȊȄȇǻ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȆǾ ȍȁǼȌȉȁȉȇǻǹȄȁ ǻ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȎ: ‘ȉȘǽ ȊǻȘȀǹȆȆȔȎ ǻȅǾȊȋǾ ȊǾȋǾȂ’, Ȋȉ. ȖȊȋ. ǽȁǹȄ. nōr ‘ǻǾȉǾǻȃǹ’ (SKES 401), ý ‘ȈȇȈȇȆǹ Ȇǹ ȃȇȆȘ’, Ȋȉ. ȖȊȋ. kate ‘ȀǹȆǹǻǾȊ, ȀǹȆǹǻǾȊȃǹ’, ‘ȃȉȔȑȃǹ’, ȖȊȋ. katta ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȃȉȔȋȕ, ȈȇȃȉȔǻǹȋȕ’ kniha.indb 268 9.4.2009 16:16:04 ǨȉȇǺȄǾȅǹ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ 269 (SKES 171). ǨȇȊȃȇȄȕȃȌ ȈȇȄǾǻȇǾ ȇǺȊȄǾǽȇǻǹȆȁǾ ȈȉȇǻȇǽȁȄȇȊȕ ǻ ȈȉȁǺȉǾǿȆȔȎ ȆǹȊǾȄǾȆȆȔȎ ȈȌȆȃȋǹȎ, ȀȆǹȐȁȋǾȄȕȆǹȘ ȐǹȊȋȕ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ǽǹȆȆȔȎ ȇȋȆȇȊȁȄǹȊȕ ȃ ȋǾȅǹȋȁȐǾȊȃȇȂ ǼȉȌȈȈǾ ȉȔǺȇȄȇǻȊȋǻǹ. ǨȇȖȋȇȅȌ ȁ ȆǾȁȊȃȇȆȆȔǾ ǾǽȁȆȁȏȔ ȇȋȅǾȐǹȗȋȊȘ ǻ ȉȔǺȇȄȇǻǾȏȃȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ: ȄǾȃȊǾȅǹ á ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ǻ ǜǽȇǻȊȃȇȅ ȉǹȂȇȆǾ, ȁȅǾȘ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȇȊȆȇǻȆȇǼȇ ǻǹȉȁǹȆȋǹ á Ȋ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ‘ȆǾǺȇȄȕȑȇȂ ȊȁǼ’, ȊǻȘȀǹȆȆȇȂ, ǻǾȉȇȘȋȆȇ, Ȋ ȖȊȋ. salakas, ǼǾȆ. salaka ‘ȅȇȄȇǽȇȂ ȘȀȕ’ (ǛǾȊȃǾ 1890: 21); Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ: á , ó ‘ȅǾȄȃȁȂ ȊȁǼ’, Ȉȉȁ ȖȊȋ. siiakala ‘ȊȁǼ’ (ǩǶǪ 650), ȊȄȇǻȇ á , ȁȅǾǾȋ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ ǾǽȁȆȁȏȌ ȖȊȋȇȆȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ, Ȋȉ. ȖȊȋ. latikas ‘ȄǾȒ’ (ǶǩǪ 249), ó ‘ȈǾȐǾȆȕ ȉȔǺȔ’, á ‘ǼȇȉȄȇ ȅǾȉǾǿȁ’, é ‘ȉȌȄȕ ǻ ȄȇǽȃǾ’, ú ‘ȊȆǹȊȋȕ ǽȄȘ ȌȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȈǹȉȌȊȇȅ’, ú ‘ǽǾȉǾǻȘȆȆȔȂ ȈȇȈȄǹǻȇȃ’. ǦǾȃȇȋȇȉȔǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ ȇȋ3 ȅǾȐǹȗȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ Ȉȇ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȅ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȅ: ú ‘ǺȌȉȘ, ǻȇȄȆǾȆȁǾ Ȇǹ ȉǾȃǾ, ȇȀǾȉǾ’ (ǨȊȃ., ǰȌǽȊȃ. ȇȀ., ǪǩǦǜ 4: 273), Ȋȉ. ǻȇǽȊȃ. vihma, ȖȊȋ. vihm ‘ǽȇǿǽȕ’, Ȉȉȁ ǻǾȈȊ. vihm ‘ǽȇǿǽȕ’, ȍȁȆ. vihma ‘ȅǾȄȃȁȂ ǽȇǿǽȕ, ȁȀȅȇȉȇȊȕ’ (SKES 1738). Ǜ ȏǾȄȇȅ, ȇǽȆǹȃȇ, ȊȄǾǽȌǾȋ ȇȋȅǾȋȁȋȕ, Ȑȋȇ ǽȇȄȘ ȄǾȃȊȁȃȁ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ǻ ǼǽȇǻȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǻ ȆǹȊȋȇȘȒǾǾ ǻȉǾȅȘ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȆǾȀȆǹȐȁȋǾȄȕȆȌȗ ǻǾȄȁȐȁȆȌ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȊǾȄȕȊȃȇȎȇȀȘȂȊȋǻǾȆȆǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ ȆǾȁȊȃȇȆȆȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ȐǹȊȋȇ ȊȄȌǿǹȒǹȘ ȁȆǽȁȃǹȋȇȉȇȅ ȁȆȋǾȆȊȁǻȆȇȊȋȁ ȁȆȇȘȀȔȐȆȇǼȇ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȘ, ȁȅǾǾȋ ȀǽǾȊȕ ǾǽȁȆȁȐȆȔǾ ȍȁȃȊǹȏȁȁ: ú ‘ȃȄǹǽȃǹ ȁȀ 15-ȋȁ ȊȆȇȈȇǻ ȉǿȁ’, ‘ǻǾȉȎȆȁȂ ȊȆȇȈ ǻ ȋǹȃȇȂ ȃȄǹǽȃǾ’; ǻ ǽ. ǧȊȋȉȇǻȏȔ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ǻǹȉȁǹȆȋ ´ , Ȋȉ. ǻ ǪȄȇǻ. Ǚȃǹǽ.: ú ‘ǽǾȊȘȋȕ ȊȆȇȈȇǻ ȉǿȁ ȁȄȁ ȇǻȊǹ, ȊȄȇǿǾȆȆȔǾ ǻȅǾȊȋǾ Ȇǹ ȈȇȄǾ ǽȄȘ ȈȉȇȊȌȑȃȁ’ ǜǽȇǻ., ǤȌǿ. ǨǾȋǾȉǺ.; ú ‘ȋȇ ǿǾ’ ǦȇǻǼ.; ú ‘ȉǿǹȆȔǾ ȃȇȈȆȔ’ ǦȇǻǼ.; ‘ȊȌȊȄȇȆȔ’ ǸȅǺ. ǨǾȋǾȉǺ. (ǪȄȇǻ. Ǚȃǹǽ. 1909: 805), ȈȉȁȐǾȅ ǹǻȋȇȉȔ ǽǹȗȋ ȈȇȅǾȋȌ ȍȁȆȊȃ., ȆǾ ȈȉȁǻȇǽȘ ȖȋȁȅȇȆǹ. Ǜ ǪǩǦǜ ǽȇȊȋȇǻǾȉȆȇ ǽȇǺǹǻȄȘǾȋȊȘ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃǹȘ ȈȇȅǾȋǹ ǨȊȃ. (ǪǩǦǜ 13: 209). ǣǹȄȁȅǹ, ȇȈǾȉȁȉȌȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅȁ ǚȌȄȁȐǹ: ú ‘ȃȄǹǽȕ ȎȄǾǺǹ ȁȀ 10 ȊȆȇȈȇǻ’ ǻ ǨǾȋǾȉǼȇȍȊȃȇȅ ȌǾȀǽǾ, Ȋ ȊȇȅȆǾȆȁǾȅ, ȁȀ-Ȁǹ ȉǹȊȎȇǿǽǾȆȁȂ ǻ ȍȇȆǾȋȁȃǾ, Ȉȉȁǻȇǽȁȋ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹ ȍȁȆ. kyhläs ‘Ȋȃȁȉǽǹ ȎȄǾǺǹ’ (Kalima 1915: 117). Ǧǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ǽǹȆȆȔǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄȔ ǻȉȘǽ Ȅȁ ȅȇǿȆȇ ǻȇȀǻȇǽȁȋȕ ȆǹȈȉȘȅȌȗ ȃ ȃǹȃȇȅȌ-ȄȁǺȇ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇȅȌ ȁȊȋȇȐȆȁȃȌ, Ȋȉ. ȃǹȉ. kuilaš, ǻȇǽȊȃ. kuhila, ȖȊȋ. kuhilas, kuhelas, kuhelik, kuhilik, Ȅȁǻǻ. kuh as, kühläs ‘ȊȌȊȄȇȆ, ǺǹǺȃǹ’ (SKES 231). Ǧȇ ǻȇȃǹȄȁȀȅ ȈǾȉǻȇǼȇ ȊȄȇǼǹ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹ – [ȁ], ǻȇȀȅȇǿǾȆ ȋȇȄȕȃȇ Ȉȉȁ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇȅ [ü], ǹ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾ ȊȌǺȊȋȁȋȌȏȁȁ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ [h], ȇǺȔȐȆȇ [h – Ǽ] ȁȄȁ [h – Ȏ] Ȇǹ ȉȌȊȊȃȇȂ ȈȇȐǻǾ, ȇǺȓȘȊȆȘǾȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ ȆǹȄȁȐȁǾȅ ȍȇȉȅȔ *kyilas, ȋ.Ǿ. ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȅ ȁȊȋȇȐȆȁȃȇȅ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ.4 Ǜ ȆǹȊȋȇȘȒǾǾ ǻȉǾȅȘ ǺȔȄȁ ȀǹȍȁȃȊȁȉȇǻǹȆȔ, ȆǾȈȇȊȉǾǽȊȋǻǾȆȆȇ ȊǻȘȀǹȆȆȔǾ Ȋ ȖȊȋȇȆȊȃȁȅ ȘȀȔȃȇǻȔȅ ǻȄȁȘȆȁǾȅ: ó ‘ǹȉǾȆǽǹȋȇȉ’ ǨǾȐȇȉ. (ǥȇȄȇǿǺǹ) ǨȊȃ. (ǨǧǪ); á ,á ,á ‘ȅǹȄǾȆȕȃǹȘ ǺȌȋȔȄȃǹ ǻȇǽȃȁ’ ǨȉȁȐȌǽȕǾ (ǧǡǣǪǶ 292). ǞȊȄȁ ȈǾȉǻȇǾ ȊȄȇǻȇ, ǻȇȊȎȇǽȘȒǾǾ ȃ ȖȊȋ. asunik ‘ȈȇȊǾȄǾȆǾȏ, ȃȇȄȇȆȁȊȋ’, ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȖȊȋȇȆȊȃȁȅ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁǾȅ, ȋȇ ȈȇȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ǽǹȆȆȔǾ ȌǿǾ ȊȄǾǽȌǾȋ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ȃǹȃ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȁ ȇȊǻȇǾȆȆȇǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȅǹȄǾȆȕȃǹȘ 3 4 kniha.indb 269 ǩǹȆǾǾ ǽǹȆȆȇǾ ȊȄȇǻȇ ȆǾ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȄȇȊȕ ǻ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǾ. ǨȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁǾ ǽǹȆȆȔǾ ǻȇȊȎȇǽȘȋ ȃ ȊȃǹȆǽȁȆǹǻȊȃȁȅ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȅ, Ȋȉ. ǽȉ.-ȑǻǾǽ. skŷl, ȑǻǾǽ. skyl ‘ǺǹǺȃǹ, ȊȌȊȄȇȆ’ (SKES 231). 9.4.2009 16:16:04 270 ǪǾȉǼǾȂ A. ǥȔȀȆȁȃȇǻ ǺȌȋȔȄȃǹ ǻȇǽȃȁ’ ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȖȊȋ. ȉǹȀǼ. asunik ‘ǺȌȋȔȄȃǹ ǻȇǽȃȁ ǾȅȃȇȊȋȕȗ ǻ ȇǽȆȌ ȐǾȋǻǾȉȋȌȗ Ȅȁȋȉǹ’ (ǧǡǣǪǶ 292). ǩȘǽ ȊȄȇǻ, ǺȔȋȌȗȒȁȎ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ ǻ ǼǽȇǻȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ǽȇǻȇȄȕȆȇ ȐǹȊȋȇȋȆȔǾ ǹǻȋȇȎȋȇȆȆȔǾ ǻǹȉȁǹȆȋȔ, ȁȅǾȗȒȁǾ, ȇǽȆǹȃȇ, ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ȊȅǾǿȆȔȎ ǼȇǻȇȉǹȎ. ǧǽȆǹ ȁȀ ȋǹȃȁȎ ǾǽȁȆȁȏ – ó ‘ȋȉǾȒȁȆǹ ǻȇ ȄȕǽȌ ǻ ȆǾȈȇȊȉǾǽȊȋǻǾȆȆȇȂ ǺȄȁȀȇȊȋȁ ȇȋ ǺǾȉǾǼǹ ȇȀǾȉǹ’ (ǛǾȋǻǾȆȆȁȃ, ǣȌȆǾȊȋȕ, ǧȊȋȉȇǻȏȔ): – ǨȇȉȇǼǹ – ȃȇǼǽǹ ȀȁȅȇȂ ǾǽǾȑȕ, ȋȉǾȒȁȆǹ, ȃȇǼǽǹ ȇȀǾȉȇ ȀǹȅǾȉȀȄȇ, ǻȇȃȉȌǼ ǻȊǾǼȇ ȇȀǾȉǹ ȋȉǾȒȁȆǹ ǻ ȅȇȉȇȀ ȉǹȊȎȇǽȁȋȊȘ, ǻ ȋǾȈȄȇ ȊȎȇǽȁȋȊȘ, ȁ ȃȇȆȁ ǻǻǹȄȁǻǹȄȁ; ȈǾȉǾǾȀǿǹȄȁ ȈȇȉȇǼȌ ȅǾȋȉȇǻ 200 ȇȋ ǺǾȉǾǼȌ, ȈȇȄȋȇȉǹ ȃȁȄȇȅǾȋȉǹ ȇȋ ǺǾȉǾǼȌ, ȁȆȇǼǽǹ ȅǾȋȉǹ 2–3 (ǥǽǹ, ǨǤǜǧ). ǡȅǾȗȋȊȘ ȍȁȃȊǹȏȁȁ ȁ ǻ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȎ: ó «ȋȉǾȒȁȆǹ ǻȇ ȄȕǽȌ (ȉǾȃȁ, ȇȀǾȉǹ), ȃȉǹȘ ȃȇȋȇȉȇȂ ȋȇ ȊȎȇǽȘȋȊȘ, ȋȇ ȉǹȊȎȇǽȘȋȊȘ» (ǨȊȃ., ǰȌǽȊȃ. ȇȀ., ǣȌȀȆǾȏȇǻ 1912–1914, ǪǩǦǜ 30: 66); V ǚȔȄȕȆǹȘ ó «ȋȉǾȒȁȆǹ ǻȇ ȄȕǽȌ, ȈȇȘǻȄȘȗȒǹȘȊȘ ǻ ȇǽȆȇȅ ȁ ȋȇȅ ǿǾ ȅǾȊȋǾ» » (ǨȊȃ., ǰȌǽȊȃ. ȇȀ., ǣȌȀȆǾȏȇǻ 1912–1914, ǪǩǦǜ 30: 66); V ǜȄȌȎǹȘ ó «ȋȉǾȒȁȆǹ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȂ ȆǾ ǻȁǽȆȇ ǻȇǽȔ (ȇȆǹ ȀǹȋȘȆȌȋǹ Ȅȕǽȇȅ)» (ǨȊȃ., ǰȌǽȊȃ. ȇȀ., ǣȌȀȆǾȏȇǻ 1912–1914, ǪǩǦǜ 30: 66); V ǨȇȄǹȘ ó «ȋȉǾȒȁȆǹ, ǻ ȃȇȋȇȉȇȂ ǻȁǽȆǹ ǻȇǽǹ» (ǨȊȃ., ǰȌǽȊȃ. ȇȀ., ǣȌȀȆǾȏȇǻ 1912–1914, ǪǩǦǜ 30: 66). Ǜ ǼȇǻȇȉǹȎ ǨȉȁȁȄȕȅǾȆȕȘ ȊȄȇǻȇ ó ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ǻ ȁȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȘȎ: ‘ȄǾǽ Ȇǹ ȇȀǾȉǾ, ȈȇǽȆȘǻȑȁȂȊȘ ǻ ǻȁǽǾ ǺȌǼȉǹ’ (ǪȋǹȉȇȉȌȊ, ǦȇǻǼ., ǦǧǪ 8: 127); ‘ȆǾȀǹȅǾȉȀȑǾǾ ȅǾȊȋȇ Ȇǹ ȇȀǾȉǾ ǡȄȕȅǾȆȕ, ȈȉȇȅȇȁȆǹ ǻȇ ȄȕǽȌ, ȈȇȄȔȆȕȘ’ (ǦȇǻǼ., ǦǧǪ 8: 127). Ǜ ǼȇǻȇȉǹȎ ǧǺȇȆǾǿȕȘ ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ ǻǹȉȁǹȆȋȔ ó ‘ȈȇȄȔȆȕȘ’ (ǛȔȋǾǼȉ., ǨȌǽȇǿ., ǣȌȄȁȃȇǻȊȃȁȂ 1898), ‘ȈȇȄȔȆȕȘ ǻ ȌȊȋȕǾ ȉǾȃȁ ȉǹȆȆǾȂ ǻǾȊȆȇȂ’ ǛȔȋǾǼȇȉ., ǨȌǽȇǿ., ǨȇȄȘȃȇǻ: 1871) ȁ é ‘ȈȇȄȔȆȕȘ’ ǛȔȋǾǼȇȉ. ǛȇȄȇǼ., ǪǩǦǜ 30: 54). ǣǹȄȁȅǹ, ȁȅǾȘ ǻ ȊǻȇǾȅ ȉǹȊȈȇȉȘǿǾȆȁȁ ǽǹȆȆȔǾ ǣȌȄȁȃȇǻȊȃȇǼȇ ȁ ǨȇȄȘȃȇǻǹ, ǻȇȀǻȇǽȁȋ ȁȎ ȃ ȃǹȉ. pore ‘ȅǾȊȋȇ ǻȇ ȄȕǽȌ Ȍ ǺǾȉǾǼǹ, ǼǽǾ ǻ ȇȋȋǾȈǾȄȕ ȋǹǾȋ ȄǾǽ’, Ȉȉȁ ȍȁȆ. pore ‘ȈȉȇȅȇȁȆǹ ǻȇ ȄȕǽȌ’ (Kalima 1915: 187). Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ȃǹȉ. pore ‘ȋǹȄȇǾ ȅǾȊȋȇ ǻȇ ȄȕǽȌ, ȇǺȔȐȆȇ Ȇǹ ǺǾȉǾǼȌ’ (KKS 4: 399), Ȅȁǻǻ. poreh ‘ȑȌǼǹ, ȅǾȄȃȁȂ ȉȔȎȄȔȂ ȄǾǽ ǻ ȈȇȄȔȆȕǾ ǻǾȊȆȇȂ’ (ǪǣǸǥ 279), pore ‘ȋǹȄȇǾ ȅǾȊȋȇ ǻȇ ȄȕǽȌ ȆǾǽǹȄǾȃȇ ȇȋ ǺǾȉǾǼǹ’, Ȅȗǽ. pore, pori, poret ‘ȈȉȇȋǹȄȁȆǹ, ȃȇȋȇȉǹȘ ȈȇȘǻȄȘǾȋȊȘ ǻȇ ȄȕǽȌ ǻǾȊȆȇȂ, ǼǽǾ ȆǹȐȁȆǹǾȋ ȋǹȘȋȕ ȄǾǽ’, ȖȊȋ. põri ‘ȋȉǾȒȁȆǹ, ȒǾȄȕ, ȈȇȄȌȐȁǻȑǹȘȊȘ ǻ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋǾ ȋȉȘȊȃȁ’ (SKES 603). Ǧǹ Ȇǹȑ ǻȀǼȄȘǽ, ȊȄǾǽȌǾȋ ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ ǻǹȉȁǹȆȋȔ ó ǻ ǧǺȇȆǾǿȕǾ ȁ ó , ȇȋȅǾȐǹǾȅȔȂ ǻ ǼǽȇǻȊȃȁȎ ȁ ȈȉȁȁȄȕȅǾȆȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ; ǾȊȄȁ ȈǾȉǻȔȂ ȊȄǾǽȌǾȋ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ Ȇǹ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇ-ǻǾȈȊȊȃȇȂ ȈȇȐǻǾ, ȋȇ ǻȋȇȉȇȂ, ǻǾȉȇȘȋȆȇ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȇǼȇ ǻȄȁȘȆȁȘ ȖȊȋȇȆȊȃȇ-ǻȇǽȊȃȇǼȇ ȋȁȈǹ. Ǜ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ȊȄȌȐǹȘȎ ǺȔȋȇǻǹȆȁǾ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȊȄȇǻ ǻ ǼȇǻȇȉǹȎ ȈȉȇȊȄǾǿȁǻǹǾȋȊȘ Ȉȇ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȅ Ȇǹ ȈȉȇȋȘǿǾȆȁȁ ȆǾȊȃȇȄȕȃȁȎ ǻǾȃȇǻ: ‘ȃȇȄǽȌȆ, ȘȀȔȐǾȊȃȁȂ ǿȉǾȏ’ ǨǾȐȇȉ. ǨȊȃ., 1840 (ǪǩǦǜ); ‘ȃȇȄǽȌȆ’ ǜǽȇǻ. (ǡǻǹȆȇǻȒȁȆǹ) (ǨǧǪ). ‘ǚȉǹȆȆȇǾ ȊȄȇǻȇ’ – ǨǾȉǾȅǹȀǹȄȊȘ ȃǹȃ ǹȉǺȌȂ. ǜǽȇǻ. (ǙȍǹȆȇȊȇǻȇ) ǨȊȃ., ǨǧǪ. ǪȄȇǻȇ ȁȀǻǾȊȋȆȇ Ȋ 1534 Ǽ. (ǜȉǹȅȇȋǹ ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȇǼȇ ǙȉȎȁǾȈȁȊȃȇȈǹ ǥǹȃǹȉȁȘ ǻ ǛȇǽȊȃȌȗ ȈȘȋȁȆȌ), ȍȁȃȊȁȉȌǾȋȊȘ ȋǹȃǿǾ Ȉȇǽ 1548 Ǽ. (ǜȉǹȅȇȋǹ ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȇǼȇ ǙȉȎȁǾȈȁȊȃȇȈǹ ǭǾȇǽȇȉǹ ǻ ǛȇȏȃȌȗ ȈȘȋȁȆȌ: ǡ ȈȉȁȀȔǻǹȗȋȓ ǽǾȁ Ȇǹ ȋⱑⱑ Ȋǻȇȁ ȊȃǻǾȉȆȔǾ ȅȇȄǺȁȒǹ ȇȋȊȋȌȈȆȁȃȓ ǹȉǺȌǾǻȓ ǰȗǽȏȃȁȎȓ (ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1912, ǝȇȈ., 6). ǣǹȄȁȅǹ Ȋ ȊȇȅȆǾȆȁǾȅ, Ȇȇ ǻȇȀǻȇǽȁȋ ȄǾȃȊǾȅȌ ȃ ǻȇǽȊȃ. ȍȁȆ. arpoja ‘ȈȉȇȉȁȏǹȋǾȄȕ, ȈȉǾǽȊȃǹȀǹȋǾȄȕ’ (Kalima 1915: 79). ǭǹȊȅǾȉ, ȊȇǼȄǹȑǹȘȊȕ Ȋ ǻǾȉȊȁǾȂ ǣǹȄȁȅȔ, ȇȋȅǾȐǹǾȋ ȅǾȆȕȑȌȗ ǻǾȉȇȘȋ- kniha.indb 270 9.4.2009 16:16:05 ǨȉȇǺȄǾȅǹ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ 271 ȆȇȊȋȕ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȁȀ ȅǹȉ. arbui ‘ǿȉǾȏ, ȃȇȄǽȌȆ’. ǙǻȋȇȉȔ SKES ǽǹȗȋ ȇǺȒȌȗ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȌȗ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȗ ǽȄȘ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹ, ǹ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ȅǹȉ. arbuj ȇȋȆȇȊȘȋ ȃ ȉȌȊȊȃȇȅȌ ǻȄȁȘȆȁȗ (SKES 1: 24, 25). Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ Ȍǽȅ. urveš, urbet’š’ ‘ǽȌȎ, ǻȔȀȔǻǹȗȒȁȂ ǺȇȄǾȀȆȕ’, ‘ȇǺȉȘǽ ǿǾȉȋǻȇȈȉȁȆȇȑǾȆȁȘ, ȁȀǼȇȆȘȗȒȁȂ Ȗȋȇȋ ǽȌȎ’, ǻǾȆǼ. orvos ‘ǻȉǹȐ’, ǻǾȆǼ. ǽȁǹȄ. urus ‘ȃȇȄǽȌȆ, ǻȇȄȑǾǺȆȁȃ’ (SKES 25). Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ȋȗȉȃ. ǹȉǺǹ ‘ȃȇȄǽȇǻǹȋȕ, ȈȉǾǽȊȃǹȀȔǻǹȋȕ, ȀǹǼȇǻǹȉȁǻǹȋȕ’, ‘ǽǹǻǹȋȕ ȊȇǻǾȋȔ, ȊȇǻǾȋȇǻǹȋȕ’, ‘ǺȉǹȆȁȋȕ, ǻȔȉǹȀȁȋȕ ȆǾȌǽȇǻȇȄȕȊȋǻȁǾ Ȇǹ ȃȇǼȇ-Ȅ., Ȉȉȇȉȁȏǹȋȕ’, ‘ȌǼȇǻȇȉȁȋȕ, ȄȕȊȋȁȋȕ, ȇǺȅǹȆȌȋȕ’, ‘ȉǹȊȊȃǹȀȔǻǹȋȕ ȊȃǹȀȃȁ’, ǹȉǺǹȌ ‘ȎȁȋȉȔȂ ȇȋǻǾȋ, ȃȇȄǽȇǻȊȋǻȇ’, ǹȉǺǹȌžȔ ‘ȃȇȄǽȌȆ’ (ǩǹǽȄȇǻ 1893, 1: 335, 336). 5. ǛǾȈȊȊȃȁȂ ȋȁȈ, Ȉȇǽ ȃȇȋȇȉȔȅ ȈȇȆȁȅǹǾȋȊȘ ȋǹ ȐǹȊȋȕ ȄǾȃȊȁȃȁ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ǻȇȀǻȇǽȁȋȊȘ ȃ ǻǾȈȊȊȃȁȅ ȁȊȋȇȐȆȁȃǹȅ. Ǩȇǽ ǻǾȈȊȊȃȁȅ ȊȇǺȊȋǻǾȆȆȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȅ ȋȁȈȇȅ Ȇǹȅȁ ȈȇȆȁȅǹǾȋȊȘ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȂ ȋȁȈ, ȃȇȋȇȉȔȂ ǻȔǽǾȄȘǾȋȊȘ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǹȆȁȁ ȍȇȉȅȔ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ, ǻȇȀǻȇǽȁȅȔȎ Ȉȇ ǽǹȆȆȔȅ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁȎ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȂ ȃ ǻǾȈȊȊȃȁȅ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȇǻǹȆȆȔȅ ȇǺȉǹȀȏǹȅ. ǫǹȃ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȁȊȎȇǽȘ ȁȀ ǹȉǾǹȄǹ, ȍȇȉȅȔ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ȉȌȊȊȃȁȎ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ȊȄȇǻ, ǻǾȉȇȘȋȆȇ, ȅȇǿȆȇ ǻȇȀǻǾȊȋȁ ȃ ǻǾȈȊȊȃȁȅ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȌǾȅȔȅ ǾǽȁȆȁȏǹȅ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȄǾȃȊǾȅȔ: ú ‘ȀǹǻȘȀȃǹ Ȇǹ ȃȇȊȌ’ ȃ ǻǾȈȊ. *nideh, ´ ‘ȀǹǻȘȀȃǹ Ȇǹ ȃȇȊȌ’, ȃ ǻǾȈȊ. *näreh, Ȉȉȁ Ȅȁǻǻ. näreh ‘ȅȇȄȇǽǹȘ ȊȇȊȆǹ’, ǻǾȉȇȘȋȆȇ, ǻǾȈȊȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ; ý , ȃ ǻǾȈȊ. *ludeh. ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȈȉȇǺȄǾȅǹ ǻȔǽǾȄǾȆȁȘ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ǺȇȄȕȑȁȆȊȋǻǾ ȊȄȌȐǹǾǻ ȅȇǿǾȋ ȉǾȑǹȋȕȊȘ ȋȇȄȕȃȇ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȃȇȅȈȄǾȃȊȆȇǼȇ ȊȇȈȇȊȋǹǻȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ȉȌȊȊȃȁȎ ȁ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȁȎ ǽǹȆȆȔȎ, ǻȃȄȗȐǹȗȒǾǼȇ ǻ ȊǾǺȘ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ ȈǹȉǹȅǾȋȉȔ: ǹȆǹȄȁȀ ȍȇȉȅȔ ȊȄȇǻǹ; ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁǾ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ; ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁǾ ǹȉǾǹȄȕȆȇȂ ǽȁȊȋȉȁǺȌȏȁȁ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹ ȁ ǻǾȈȊȊȃȇǼȇ ȖȋȆȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȉǾǹȄǹ; ǻȔȘǻȄǾȆȁǾ ȁȄȁ ǻǾȉȁȍȁȃǹȏȁȘ ȖȋȁȅȇȆǹ; ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁǾ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁ ȊȎȇǽȆȔȎ ǽǹȆȆȔȎ. ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǚȌǺȉȁȎ 1947: ǚȌǺȉȁȎ, ǝ. Ǜ., ǨȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ Ȇǹȉȇǽǹ, ǨǾȋȉȇȀǹǻȇǽȊȃ. ǜǾȉǽ–ǤǾǺǾǽǾǻ 1999: ǧȊȆȇǻǹȆȁȘ ȉǾǼȁȇȆǹȄȁȊȋȁȃȁ. ǭȇȉȅȁȉȇǻǹȆȁǾ ȁ ȖǻȇȄȗȏȁȘ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȃȌȄȕȋȌȉȆȔȎ ȀȇȆ. Ǩȇǽ ȉǾǽ. Ǚ. Ǫ. ǜǾȉǽǹ, ǜ. Ǫ. ǤǾǺǾǽǾǻǹ. ǡȀǽǹȋǾȄȕȊȋǻȇ ǪǨǺ. ȌȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋǹ. ǝǣǩǸ: ǧȈȔȋ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȃǹȉȋȔ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǻ ǞǻȉȇȈǾ. ǪȇȊȋǹǻȄǾȆǹ ȐȄǾȆǹȅȁ ǥȇȊȃȇǻȊȃȇȂ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȃȇȅȁȊȊȁȁ, ȊȇȊȋȇȘȒǾȂ Ȉȉȁ ǧȋǽǾȄǾȆȁȁ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁ ȊȄȇǻǾȊȆȇȊȋȁ ǡȅȈǾȉǹȋȇȉȊȃȇȂ ǙȃǹǽǾȅȁȁ ǦǹȌȃ: Ǧ. Ǧ. ǝȌȉȆȇǻȇ, Ǧ. Ǧ. ǪȇȃȇȄȇǻȔȅ ȁ ǝ. Ǧ. ǬȑǹȃȇǻȔȅ. ǡȊȈȇȄȆǾȆǹ ȐȄǾȆȇȅ ǡǩǜǧ ǡ. Ǩ. ǨȇǽǽȌǺȆȔȅ. ǡȀǽǹȆȁǾ ǡȅȈǾȉǹȋȇȉȊȃȇǼȇ ǩȌȊȊȃȇǼȇ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȇǼȇ ȇǺȒǾȊȋǻǹ, ǨǾȋȉȇǼȉǹǽ 1914. ǣȌȀȆǾȏȇǻ 1912–1914: ǣȌȀȆǾȏȇǻ, ǡ. ǝ., ǩȔǺȇȈȉȇȅȔȑȄǾȆȆȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǨȊȃȇǻȊȃȇǼȇ ǻȇǽȇǾȅǹ. Ǩȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅ, ȊȇǺȉǹȆȆȔȅ ȌȐǹȊȋȆȁȃǹȅȁ ǨȊȃȇǻȊȃȇȂ ȈȉȇȅȔȊȄȇǻȇ-ȆǹȌȐȆȇȂ ȖȃȊȈǾǽȁȏȁȁ 1912–1913 Ǽȇǽǹ, ǨǾȋȉȇǼȉǹǽ 1915. ǣȌȄȁȃȇǻȊȃȁȂ 1898: ǣȌȄȁȃȇǻȊȃȁȂ, ǜ. ǡ., ǪȄȇǻǹȉȕ ȇǺȄǹȊȋȆȇǼȇ ȇȄȇȆǾȏȃȇǼȇ ȆǹȉǾȐȁȘ ǻ ǾǼȇ ǺȔȋȇǻȇȅ ȁ ȖȋȆȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȇȅ ȈȉȁȅǾȆǾȆȁȁ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. kniha.indb 271 9.4.2009 16:16:05 272 ǪǾȉǼǾȂ A. ǥȔȀȆȁȃȇǻ ǤǹȌȐȗȋǾ 1982: ǤǹȌȐȗȋǾ, Ƿ. Ǚ., ǪȄȇǻǹȉȕ ǺǹȄȋȁȀȅȇǻ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ. ǤȇȋȋǾ 1982: ǤȇȋȋǾ, ǝ. Ǫ., ǛȇȈȉȇȊȔ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȁ ȌȈȇȉȘǽȇȐǾȆȁȘ ȁȆȇȘȀȔȐȆȔȎ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȁ ȋǾȉȅȁȆȇȖȄǾȅǾȆȋȇǻ, ǥȇȊȃǻǹ. ǥǹȋǻǾǾǻ 1995: ǥǹȋǻǾǾǻ, Ǚ. ǣ., ǙȈǾȄȄȘȋȁǻȆȔǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȁ ȊȋȉǹȋȁȍȁȃǹȏȁȘ ȊȌǺȊȋȉǹȋȆȔȎ ȋȇȈȇȆȁȅȇǻ. ǛȇȈȉȇȊȔ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȘ, № 2, 29–42. ǥǹȋǻǾǾǻ 1996: ǥǹȋǻǾǾǻ, Ǚ. ǣ., ǪȌǺȊȋȉǹȋȆǹȘ ȋȇȈȇȆȁȅȁȘ ǩȌȊȊȃȇǼȇ ǪǾǻǾȉǹ ȁ ȅǾȉȘȆȊȃǹȘ ȈȉȇǺȄǾȅǹ. ǛȇȈȉȇȊȔ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȘ, № 1, 3–23. ǥȔȀȆȁȃȇǻ 2002: ǥȔȀȆȁȃȇǻ, Ǫ. Ǚ., ǤǾȃȊȁȃǹ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ǻ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ (Ȉȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅ ǡ. ǡ. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȇǼȇ) ȁ ǾǾ ȊȌǽȕǺǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ ǼȇǻȇȉǹȎ. In: ǡ. ǡ. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ ȁ ȊȇǻȉǾȅǾȆȆǹȘ ȊȄǹǻȁȊȋȁȃǹ: ȆǹȌȃǹ ȁ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾ, ǩȘȀǹȆȕ, 102–104. ǦǧǪ: ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǻȔȈ. 1–12, ȇȋǻ. pǾǽ. Ǜ. Ǩ. ǪȋȉȇǼȇǻǹ, ǦȇǻǼȇȉȇǽ 1992–1995. ǧǡǣǪǶ: ǧȐǾȉȃȁ Ȉȇ ȁȊȋȇȉȁȁ ȁ ȃȌȄȕȋȌȉǾ ȊȋǹȉȇǻǾȉȇǻ ǶȊȋȇȆȁȁ, ǫǹȉȋȌ 2004. ǨǤǜǧ: ǨȇȄǾǻȇǾ ȄȁȆǼǻȇǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȇǾ ȇǺȊȄǾǽȇǻǹȆȁǾ ǹǻȋȇȉǹ. ǨȇȄȘȃȇǻ 1871: ǨȇȄȘȃȇǻ, ǡ. Ǫ., ǪȈȁȊȇȃ ȆǹȀǻǹȆȁȂ ȋȉǹǻ, ǿȁǻȇȋȆȔȎ, ǹ ȋǹȃǿǾ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǽȉȌǼȁȎ ȇȊȇǺǾȆȆȔȎ ȊȄȇǻ, ȌȈȇȋȉǾǺȄǾȆȆȔȎ ǻ ǛȔȋǾǼȇȉȊȃȇȅ ȁ ǨȌǽȇǿȊȃȇȅ ȌǾȀǽǾ. In: ǠǹȈ. ǩǜǧ Ȉȇ ǧȋǽ. ǶȋȆȇǼȉǹȍ., ȋ. 3, 1873, 508–511. ǨǧǪ: ǨȊȃȇǻȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ Ȋ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁȅȁ ǽǹȆȆȔȅȁ, ǻȔȈ. 1–17, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ – ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1967–2007. ǩǹǽȄȇǻ 1893: ǩǹǽȄȇǻ, Ǜ. Ǜ., ǧȈȔȋ ȊȄȇǻǹȉȘ ȋȗȉȃȊȃȁȎ ȆǹȉǾȐȁȂ, ȋ. I–IV, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1893–1911. ǩǾȍȇȉȅǹȋȊȃȁȂ 1956: ǩǾȍȇȉȅǹȋȊȃȁȂ, Ǚ. Ǚ., ǛȔȊȋȌȈȄǾȆȁǾ Ȇǹ ǽȁȊȃȌȊȊȁȁ Ȉȇ ȋǾȇȉȁȁ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȘ. ǝȇȃȄǹǽȔ ȁ ȊȇȇǺȒǾȆȁȘ IX, ǥȇȊȃǻǹ 1956, 110–117. ǩǶǪ: ǩȌȊȊȃȇ-ȖȊȋȇȆȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ. ǪȇȊȋ. Ǜ. ǥȌȎǾȄȕ, ǫǹȄȄȁȆ 1982. ǪǾȉǾǺȉǾȆȆȁȃȇǻ 1956: ǪǾȉǾǺȉǾȆȆȁȃȇǻ, ǚ. Ǚ., ǨȉȇǺȄǾȅǹ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȘ. ǝȇȃȄǹǽȔ ȁ ȊȇȇǺȒǾȆȁȘ IX, ǥȇȊȃǻǹ 1956, 33–56. ǪǣǸǥ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ (ȄȁǻǻȁȃȇǻȊȃȁȂ ǽȁǹȄǾȃȋ). ǪȇȊȋ. ǜ. Ǧ. ǥǹȃǹȉȇǻ, ǨǾȋȉȇȀǹǻȇǽȊȃ 1990. ǪǣǸǨ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȃǹȉǾȄȕȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ (ȋǻǾȉȊȃȁǾ ǼȇǻȇȉȔ). ǪȇȊȋ. Ǚ. Ǜ. ǨȌȆǿȁȆǹ, ǨǾȋȉȇȀǹǻȇǽȊȃ 1994. ǪȄȇǻ. Ǚȃǹǽ.: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, ȋȋ. 1–41 ȁ ǻ ǻȔȈȌȊȃǹȎ, ȊȇȊȋ. ǛȋȇȉȔȅ ȇȋǽ. Ǚȃǹǽ. ȆǹȌȃ, 1891–1920. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1912: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȊȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȉȇ ȈȁȊȕȅǾȆȆȔȅ ȈǹȅȘȋȆȁȃǹȅ, ȋȋ. 1–3, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ȋȋ. 1–40, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ – ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1965–2006. ǫȃǹȐǾȆȃȇ 1985: ǫȃǹȐǾȆȃȇ, ǧ. ǚ., ǥǾȉȘȆȊȃȁȂ ȘȀȔȃ, ǣȁǾǻ. ǶǩǪ: ǫǹȅȅ, ǡ. A., ǶȊȋȇȆȊȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ. ǡȀǽǹȆȁǾ ȊǾǽȕȅȇǾ, ǫǹȄȄȁȆȆ 1988. Ahlqvist 1998: Ahlqvist, A., ǪȌǺȊȋȉǹȋȆǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ ȍȁȆȆȇ-ȌǼȇȉȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ǻ ǼȇǻȇȉǹȎ ǸȉȇȊȄǹǻȊȃȇ-ǣȇȊȋȉȇȅȊȃȇǼȇ ǨȇǻȇȄǿȕȘ. Studia Slavica Finlandensia XV, Helsinki, 5–39. kniha.indb 272 9.4.2009 16:16:05 ǨȉȇǺȄǾȅǹ ǽȁȍȍǾȉǾȆȏȁǹȏȁȁ ȋȁȈȇǻ ȈȉȁǺǹȄȋȁȂȊȃȇ-ȍȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃȇǻȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ ǻ ȉȌȊȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ ǪǾǻǾȉȇ-ǠǹȈǹǽǹ 273 Genetz 1872: Genetz, A., Vepsän pohjoiset etujoukot, Kieletär 1872, Vih. 4, 3–32; 1873, Vih. 5, 3–26. Kalima 1915: Kalima, J., Die ostseeﬁnnischen Lehnwörter im Russischen, Helsingfors. KKS: Karjalan kielen sanakirja, o. 1–6, LSFU XVI, 1–5, Helsinki 1968–2005. SKES: Suomen kielen etymologinen sanakirja, o. 1–7, Helsinki 1955–1981. ǫhörnqvist 1948: Thörnqvist, C., Studien über die nordischen Lehnwörter im Russischen. ǫȉȌǽȔ Ȉȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȍȁȄȇȄȇǼȁȁ. ǡȀǽ. ǩȌȊȊȃȁȅ ȁȆȊȋȁȋȌȋȇȅ Ȉȉȁ ǪȋȇȃǼȇȄȕȅȊȃȇȅ ȌȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋǾ, ȋ. 2, Uppsala – Stockholm. Veenker 1967: Veenker, W., Die Frage des ﬁnnougrischen Substrate in der russischen Sprache, Bloomington. Veenker 1992: Veenker, W., Finnougrisch-slavische Wechselbeziehungen. In: Finnisch-ugrische Sprachen zwischen dem germanischen und dem slavischen Sprachraum, Amsterdam – Atlanta, 175–196. The problem of differentiation of Balto-Fennic substrata in Russian Northern-West dialects The article deals with the problem of the Russian-Balto-Fennic language contact situation in the territory of Russian North. There are several types of substrata in Russian dialects: 1) real or complete substratum; 2) incomplete substratum; 3) living substratum. There are also words simply penetrated from neighboring Balto-Fennic languages, onto level of speech in Russian dialects. There is no necessity for their existence in dialects, because absolute synonyms functionate in Russian, and nowadays it is impossible to substitute them for Balto-Fennic units. These units are interpreted as penetrations. Besides following types of language substratum are found: 1) common for Karelian languages; 2) livvik substratum; 3) lüdik substratum; vepsian substratum. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȂ ǩǙǦ ǫȌȐȃȇǻ ȈǾȉ. 9, 199053 ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ, ǩȇȊȊȁȘ myznikov@iling.spb.ru kniha.indb 273 9.4.2009 16:16:06 kniha.indb 274 9.4.2009 16:16:06 Neznámý kurtoazní výraz ve staré eštin ? Petr Nejedlý 0. Ve staro eském rytí ském románu o vévodovi Arnoštovi jede poselstvo císa e Otty (jehož p edlohou byl císa Otta I.) pro nev stu Adli ku Bavorskou (za níž se skrývá Adéla Burgundská, dcera Rudolfa II.) a staro eský upravovatel st edohornon mecké p edlohy to popisuje následujícími slovy: jedú s piš( )ci i s bubnováním, / k tomu slušným bnedováním, / vzechu na vůz tu krásni kú, / drahú i lepú Adli ku BawArn 75a (v. 627–630).1 1. Text obsahuje jinde nedoložené substantivum bnedovánie (v rukopise je instr. sg. zapsán bnedowanim) a editor je v p ipojeném slovní ku ozna uje otazníkem jako nejasné. Zaznamenává je Gebauerův Slovník staro eský, avšak rovn ž uvádí, že jeho význam je nejasný, a dodává, že neodpovídá ani n mecké p edloze (v tomto bod se Gebauer odvolává na germanisty: „ohledal dr. Janko“).2 V novodobé edici Eduard Petrů toto substantivum sice za adil do diferen ního slovní ku, ale ani on si jeho významem není jist a pouze nadhazuje možný výklad: „snad troubení (význam slova však není jasný)“.3 2. Z hlediska formy se ve staro eském textu nepochybn setkáváme s písa skou chybou, neboť fonematická skupina bn- je v eštin v násloví nemožná. Z hlediska obsahu, tj. po stránce významové, jde nejspíše o innost t šící se respektu nebo oblib dvorské spole nosti (srov. st . adjektivum slušný). Proto vůbec neuvažujeme o písa ské chyb spo ívající v prostém opakování rýmového slova z p edchozího verše, totiž zkomoleného substantiva bubnovánie, neboť to rozhodn nebyla innost hodnocená dvorským prost edím jako úctyhodná i prestižní. Stejn tak musíme vylou it nejjednodušší emendaci, jaká p ichází v úvahu, totiž byedowanie, tj. bědovánie. Z etnologických výzkumů sice známe od původu zvyk vyprovázet nev stu z otcovského domu k ženichovi s ná kem, ale v tomto p ípad je popisována cesta ženichova poselstva, která probíhá v duchu spíše rozmarném, ne-li rozpustilém (s piš ci i s bubnováním). 3. V románu Heinricha von Veldeke (cca 1150 – cca 1200), který byl p edlohou staro eské verze, teme na daném míst : man sach da wirdikeite vil / und aller hande seiten spil, / videln, harffen, rotten, / zeuchticlichen spotten, / mit den rittern sundern losen / die frauwen susse kosen.4 Zkoumanému verši odpovídá v textu p edlohy spojení zeuchticlichen spotten. Lexerův slovník st ední horní n m iny uvádí dobové významy obou slov takto: spotten 1 2 3 4 kniha.indb 275 Zkratky staro eských památek uvádíme podle Staro eského slovníku. Soupisu pramenů a zkratek 1968: 55–118; rovn ž doklady z t chto památek uvádíme v zásad podle úzu tohoto slovníku. Gebauer 1904: s.v. Petrů–Mare ková 1984: 42 a 334. Hagen–Büsching 1808: verše 401–406. 9.4.2009 16:16:06 276 Petr Nejedlý interpretuje jako ‘scherzen, spassen’ (‘žerty, vtipy’) a zuhtlich, zühteclich, zühtec, zühtic jako ‘wohlgezogen, artig, höﬁg, gesittet’ (‘vychovaný, vybraný, zdvo ilý, slušný’).5 3.1 N mecké zeuchticlich tedy staro eský upravovatel p ekládá zcela v rn adjektivem slušný. P edpokládáme proto, že staro eské hypotetické d jové substantivum bnedovánie bude alespo p ibližným ekvivalentem n meckého substantiva spotten. Tento p edpoklad nespl uje význam ‘troubení’ navržený Eduardem Petrů. Krom toho troubení by nem lo v textu stát paraleln vedle pištby a bubnování, protože ve st edov ku je užívání nátrubkových nástrojů p edevším záležitostí signalizace, zvl. vojenské, a do vlastní hudby pat í spíše okrajov – jejímu estetickému kánonu dominuje hra na strunné nástroje (hudenie), zejména ve vyšší, duchovn orientované sfé e, a ve sfé e nižší proti ní stojí hra na dechové nástroje jazý kové (piš ba),6 pop . spojená p i tanci s hrou na bicí (bubnovánie). Znamená to také, že v tomto sm ru prošla staro eská adaptace p edlohy posunem k jisté plebejskosti ( i – pod vlivem domácí hudební praxe? – vernakulárnosti), neboť oproti st . piš bě a bubnování uvádí n mecká p edloha v p edchozích verších výhradn seiten spil, jmenovit smy cové a drnkací nástroje strunné – ﬁduly, harfy a roty.7 3.2 Obsah spojení, jímž staro eský p ekladatel nahradil n mecké syntagma zeuchticliche spotten, můžeme obecn charakterizovat jako ‘(spole ensky) vhodné vtipné chování, vystupování’. Na tomto základ se dvojím způsobem pokusíme rekonstruovat onen nejasný výraz. Budeme vycházet jednak z formy, jednak z významové a motiva ní stránky srovnávaných lexikálních jednotek. 4. První úvaha mí í k jinak nedoloženému substantivu *bendovánie/*bednovánie, které by v daném verši prošlo p esmykem: k tomu <s> slušným *bendováním/ *bednováním → k tomu slušným bnedováním. Tuto hypotézu opíráme o staro eské adjektivum nesbedný a jeho ele . 4.1 Podle Staro eského slovníku má nesbedný následující významovou strukturu: ‘1. nezvládnutelný; 2. svévolný; 3. dot rný’.8 Z t chto významů vycházejí také významy dvou derivátů daného adjektiva – substantiva nesbednost ‘1. nevázanost; 2. zpupnost; 3. dot rnost’ a adverbia nesbedně ‘dot rn ’. Za dominantní významový rys celé eledi považujeme ‘nezvládnutelnost, nespoutanost, nevázanost’. 4.2 Původ adjektiva nesbedný nevykládají etymologové ve shod . Podle Václava Machka je jeho základem významový rys ‘(ne)spoutanost’ motivovaný psl. ko enem będ-, resp. ie. ko enem *bendh- (srov. n m. binden nebo eské pouto), p i emž slovotvorn považuje slovo za participium perfekta pasiva *ne-sȓ-będ-ȕnȓ ‘nespoutaný’.9 Podle Holuba–Kope ného (k nimž se kloní Rejzek) jsou východiskem ko en *bȓd- (srov. bdít) a (pozd ji zpreﬁgovaný) ko en *sȓ- (Kope ný se odvolává na csl. sȓbȓdȕnȓ, které však podle sd lení pracovníků paleoslavistického odd lení Slovan5 6 7 8 9 kniha.indb 276 Lexer 1872–1876, 2: sl. 1109, 1171 a 1172. Nazna ený protiklad navazuje na antickou opozici apollinského a satyrského principu reprezentovanou protikladem lyry a syringy; viz St S 1981 a St S 1982. Viz též Lexicon des Mittelalters 1993: s.v. Musikinstrumente. Srov. Buchner 1971: 15 a dále vyobrazení 42, 43, 44, 46, 47, 58, 59, 63, 65, 70, 77, 78, 79, 84 a 92. Viz Staro eský slovník: s.v. Machek 1971: s.v. 9.4.2009 16:16:06 Neznámý kurtoazní výraz ve staré eštin ? 277 ského ústavu AV R není doloženo; sám pak tutéž formu uvádí s.v. bdíti pouze jako rekonstrukci psl. stavu); původním dominantním významovým rysem je podle autorů ‘bd lost’, ve staré eštin zúžená na ‘poslušnost’.10 4.3 Jasný není ani vztah tohoto adjektiva s jeho antonymem bez záporky ne-. Podle Rejzka vznikla tato dvojice obvyklým slovotvorným postupem – istou preﬁxací, podle Machka naopak vzniklo sbedný pozd jší depreﬁxací. Pro Machkův výklad sice hovo í výrazný nepom r v doloženosti obou podob i v rozdílné bohatosti jejich sémantické struktury, avšak tento nepom r snadno vysv tlíme p íslušností obou adjektiv k rozší enému slovotvornému modelu, v n mž záporná slova ozna ující negativní lidské vlastnosti p etrvávají v lexikálním systému i poté, co jejich fundující podoba nezáporná postupem asu zmizí (neplecha, nejapný, nekalý, nemotorný, nevražit atd.). 4.4 Obdobné slovo niezbędny (starší náležité niezbedny) existuje ze slovanských jazyků pouze v polštin – objevuje se o n co pozd ji s významem ‘opovážlivý, drzý’ (a velmi ídké zbędny ‘ukázn ný, pokorný’); také je odvozuje Aleksander Brückner od ko ene *bud- a také on p edpokládá depreﬁxa ní postup niezbędny → zbędny.11 4.5 Vyjdeme-li však z dochovaného jazykového materiálu, zjistíme pon kud jiné pom ry, než jaké nazna uje tento výklad. Kope ným p edpokládaný výchozí význam ‘koho se nelze zbýti’ se u adjektiva nezbedný vyvine teprve mnohem pozd ji a za zcela jiných podmínek. Nejstarší staro eské doklady z 14. století rovn ž, jak jsme uvedli, vylu ují jako dominantní významový rys tohoto ko ene prostou ‘neposlušnost’; ve významovém rysu ‘divokost, nespoutanost’ (srov. nap . užití ve funkci ekvivalentu latinského truculentus nebo n meckého unbändig nebo jako protiklad k plachý a krotký) jde spíše o absenci jakékoli normy i autority než o její ignorování – nikoli náhodou se také nejstarší staro eské doklady týkají divoké zv e apod.: ten [had] jest tak velmi nezbeden…, když kto kúzly kce jej jieti, nemóže ni se prospěti AlxV 220; tiem [spole ným sp ežením zví at rozdílných povah] skroti nezbedného volem krotkým i plachého BawEzop 2544; vepř hrozný a velmi nezbedný TristB 55a. 4.5.1 Teprve v jazyce 16.–18. století p evažuje vedle ustupujícího významu ‘nezkrotnost, až bezuzdnost’ význam ‘neodbytnost, dot rnost’12 (ojedin le se kontaminací významů slov nezbednost a nezvedenost objevuje význam ‘nestydatost’13) a od 18. století se objevuje význam ‘rozpustilý’, tj. svým způsobem ‘neukázn ný, neposlušný’.14 U Veleslavína pak nezbednost zaznamenáváme ješt jako synonymum výrazu nevhodnost (Silva quadrilinguis 663) za lat. morositas. 4.6 Proti výkladu vycházejícímu z ko ene s významovým rysem ‘bd lost’ hovo í také sémantický model, který je v jazyce b žný a který využívá k ozna ení lidské divokosti metaforu vycházející z p edstavy fyzického omezení pohybu (srov. nespouta10 11 12 13 14 kniha.indb 277 Holub–Kope ný 1952: s.v. nezbeda; Rejzek 2001: s.v. Brückner 1957: 362–363. Václava Jana Rosu v jeho slovníku tento význam dokonce vede k rekonstrukci „původní“ podoby nezbudný … jehož zbýti nelze. Srov. choditi k ženám nešlechetným a ne istým, které zjevně prodávají nezbednost těla svého Bartolom j Paprocký, Obora aneb Zahrada K3b turpitudo. Srov. odporování, odmlouvání, odštěkávání nezbedných a nezdárných dítek Marek Damascen, Trojí chléb nebeský 1,98 (1727), nezbedného lidu izraelského t. 2,819 (1728). 9.4.2009 16:16:07 278 Petr Nejedlý ný, nevázaný) nebo ozna ení této vlastnosti p ebírá z charakteristiky zví ecí divokosti (nezkrotný). 4.7 Nezáporné adjektivum sbedný je ve staro eském lexikálním materiálu doloženo pouze dvakrát, v obou p ípadech však op t p ízna n z již p ipomínaných literárních d l druhé poloviny 14. století orientovaných p edevším na dvorské prost edí: nemá odplaty ijeden, jakž koli jest v službě zbeden, kromě než v skute ném chtění, kdežto z srdce službu miení BawEzop 1875; hospodu jmějiechu [Tristram a jeho druh] jednu / jim dobřě podobnú a sbednú TristB 54a gediegen. Sbedný má tedy význam: ‘(po) ádný, důkladný’15; dominantním významovým rysem je jistá vhodnost, použitelnost, solidnost, která pramení z jakési vnit ní ukázn nosti, sebekontroly. 4.8 Vývojov výchozí doložené významy obou adjektiv (i významy mladších adjektiv polských) nesnadno odvodíme z p edpokládaného výchozího významového rysu ‘bd lost’. Naopak p edstava n eho spoutaného (ať už skute n , nebo v p eneseném smyslu), z níž vychází Machkův výklad, může postupn vyústit jak v ádnou uspo ádanost, tak v ukázn nost i poslušnost (a v polštin posléze v pokoru). 4.9 V úvahu musíme rovn ž brát další spole né systémové rysy zkoumaného bnedovánie a nejstarších dokladů na lexikální jednotky z eledi (ne)sbedný, totiž jednak týž okruh textů zábavné literatury (Alexandreis, Ezopovy bajky, Tristram, Vévoda Arnošt), jednak oblíbenou rýmovou pozici (jeden – nesbeden (2×); nesbedného – plachého; jednu – sbednú; ijeden – sbeden; bubnováním – bnedováním). Vede nás to k záv ru, že všechna slova mají charakter ur itého topos st edov ké rytí ské epiky a podobných žánrů p stovaných a rozvíjených p edevším v dvorském prost edí. 4.10 Na záv r se však musíme vrátit k form lexikálních jednotek. P ipustíme-li souvislost zkomoleného bnedovánie se st . (ne)sbedný i jejich souvislost s (Machkem navrhovaným a sémanticky vyhovujícím) ko enem *bendh-, je t eba p edpokládat, že ob slova v první slabice původn obsahovala nosový vokál, který se ve staré eštin projevuje st ídnicí – krátkou dvojhláskou ě. Její absenci u eledi adjektiva nesbedný Machek vysv tluje nikoli jako staro eskou ztrátu jotace (ta po retnicích v této podob neprob hla), nýbrž jako p ed eskou denazalizaci motivovanou snahou o disimilaci p ed suﬁxem -ný. U hypotetického *bend-ovánie nebyla tato disimilace samoz ejm t eba. V tomto p ípad však zůstává i nadále nevyjasn na zásadní otázka, totiž jakým způsobem došlo k tomu, že nazální element zůstal zachován a že se pozd ji nevyvinul způsobem pro starou eštinu standardním. U druhé nazna ované podoby *bed-n-ovánie zase t žko uv it slovotvornému postupu, jehož pomocí se odvozuje sloveso (nebo slovesné substantivum) od adjektiva v etn jeho suﬁxu -n(ý). 4.11 Po stránce významové však můžeme uzav ít, že staro eské zkomolené bnedovánie nejspíše p edstavuje archaickou, slovotvorn neprůhlednou sou ást slovní eledi tvo ené adjektivem sbedný a jeho deriváty, které se uplatnilo v p ekladové literatue jako pojmenování z oblasti kurtoazie. Jeho význam vymezíme jako ‘(duchaplné a zábavné) spole enské vystupování, jednání v souladu s dvorskou normou, dvorskou 15 kniha.indb 278 Zde se odlišujeme od doposud uvád ného významu ‘poslušný, hodný’ (viz B li –Kamiš–Ku era 1978: s.v.). 9.4.2009 16:16:07 Neznámý kurtoazní výraz ve staré eštin ? 279 výchovou, jejíž jádro spo ívá v kázni a sebeovládání’.16 Výrazným nedostatkem této hypotézy je dosavadní nemožnost uspokojiv objasnit prob hnuvší hláskoslovné, pop . slovotvorné procesy vedoucí k výsledné podob p edpokládaného substantiva. 4.11.1 Dodejme ješt , že ve sv tle prozkoumaných staro eských dokladů polské adjektivum niezbedny spíše než vývojový lánek tkvící v praslovanském základu p edstavuje s velkou pravd podobností p ejímku z rytí ské epiky eského vrcholného st edov ku. 5. Druhý pokus o rekonstrukci lexému bnedovánie v eské ﬁlologii zcela zapadl, jak lze soudit z toho, že jej nezmi uje ani novodobá edice. Navrhl jej v roce 1956 F. Repp (Repp 1956: 48), který na základ poznatků o písa ských chybách v uvedeném rukopise17 nahradil skupinu -ne- graﬁcky podobnou skupinou -ur-, tj. staro eským substantivem burdovánie18 op eným o sloveso doložené v neporušené podob o n kolik veršů dále (pro panny a … panie / tu mnoho set [rytí ů] ten den kláchu / a přehrozně burdováchu / na tom hradě… BawArn 676). 5.1 Tento formáln velmi p esv d ivý výklad však vzbuzuje drobné pochybnosti z hlediska obsahového a textového. Není zejména jasné, pro by staro eský tvůrce p ekládal sémanticky nekomplikované n mecké spotten pojmenováním hromadného jezdeckého klání, které je sice nepochybn sou ástí dvorské kultury, ale ve spojení s adjektivem slušný a s lokalizací na cestu (jedú) působí (na rozdíl od následujícího popisu slavností na císa ov dvo e ve verši 676) pon kud nep im en . Rovn ž adverbiální dopln ní přehrozně implikuje u tohoto d je spíše mohutnost, intenzitu než p íslušnost k dvorské kultu e (slušným bnedováním). 6. Jak patrno, snaha o komplexní analýzu lexikální jednotky, která dbá na složku formální i obsahovou, může ob as p inést nemalé potíže. Deﬁnitivní ešení v p ípad rekonstrukce substantiva bnedovánie i v p ípad původu adjektiva (ne)sbedný proto musíme p ece jenom ponechat budoucnosti.19 20 Literatura B li –Kamiš–Ku era 1978: B li , J. – Kamiš, A. – Ku era, K., Malý staro eský slovník, Praha. Brückner 1957: Brückner, A., S ownik etymologiczny języka polskiego, Warszawa. Buchner 1971: Buchner, A., Musikinstrumente von den Anfängen bis zur Gegenwart, Praha. 16 17 18 19 20 kniha.indb 279 Srov. též n mecké züchtig, zuchtlich (viz Deutsches Wörterbuch 1991: sl. 268 a 274). Srov. nap . všie věci (wiecy) i lepoty místo všie viery (wiery) BawArn 69. Srov. st hn. bûhurdieren (Lexer 1872–1876, 1: sl. 380). Práv z tohoto důvodu ú astníci symposia (V. Blažek, M. Homolková, . Králik, P. Novotná a další) v diskusi, za niž jim d kuji, zvažovali různé možnosti výkladu: nebědovánie, motivaci novo eským slovesem (pro)bendit (viz Králik 2006) a v neposlední ad ono burdovánie; bohužel podle mého názoru každá z možností v sob z hlediska systémového skrývá jisté – tu menší, tu v tší – problémy a rizika povahy slovotvorné, sémantické i textové. P esto považuji za korektní na tyto úvahy upozornit. P ísp vek vznikl v rámci innosti Výzkumného centra vývoje staré a st ední eštiny (program MŠMT Centra základního výzkumu, reg. . LC546) a zárove jako sou ást projektu Slovní zásoba eštiny doby st ední – „editio princeps“ (analýza lexikálního materiálu a jeho zp ístupn ní v elektronické form ), ešeného v rámci podprogramu Národní politiky výzkumu I – Podpora projektů cíleného výzkumu (reg. . 1QS900610505). 9.4.2009 16:16:08 280 Petr Nejedlý Deutsches Wörterbuch 1991: Grimm, J. – Grimm, W., Deutsches Wörterbuch 32, München. Gebauer 1904: Gebauer, J., Slovník staro eský, I, Praha. Hagen–Büsching 1808: Herzog Ernst des Heinrich von Veldeke. In: von der Hagen, F. H. – Büsching, J. G. (eds.), Deutsche Gedichte des Mittelalters, Berlin. Holub–Kope ný 1952: Holub, J. – Kope ný, F., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Králik 2006: Králik, ., K etymologii slovesa bendit (si), bandit. Naše ře 89, 54–55. Lexer 1872–1876: Lexer, M., Mittelhochdeutches Handwörterbuch, 1–2, Leipzig. Lexicon des Mittelalters 1993: Lexicon des Mittelalters, VI, München – Zürich. Machek 1971: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Petrů–Mare ková 1984: Petrů, E. – Mare ková, D. (eds.), Rytířské srdce majíce ( eská rytí ská epika 14. století), Praha. Rejzek 2001: Rejzek, J., eský etymologický slovník, Voznice. Repp 1956: Repp, F., Textkritische Untersuchungen zur Überlieferung des Vévoda Arnošt im Codex Baworowský. Zeitschrift für Slawistik 1/4, 41–57 (pokra ování 1957, I/1, 26–36). Staro eský slovník: Staro eský slovník, Praha 1968–2008. Staro eský slovník. Soupis pramenů a zkratek 1968: Staro eský slovník. Soupis pramenů a zkratek. In: Staro eský slovník. Úvodní stati. Soupis pramenů a zkratek, Praha, 55–118. St S 1981: St S (Nejedlý, P.), Buben (Z historie slov a v cí). Svobodné slovo, 29. 4. 1981. St S 1982: St S (Nejedlý, P.), Housti (Z historie slov a v cí). Svobodné slovo, 15. 9. 1982. An unknown courteous word in Old Czech? The study deals with the Old Czech hapax legomenon bnedovánie used in the adaptation of a knight romance about the Duke Ernest (Herzog Ernst); it is used in the part, in which the delegation of the Emperor Otta comes for his bride Adli ka with musicians and with „bnedovánie“. The original German version has used the noun spotten (‘jokes’) in this place. We offer two hypotheses based on the lexical system: 1) The Old Czech corrupt word bnedovánie probably is an archaic (from the word-formative point of view a non-transparent) part of the word family constituted by the adjective sbedný and its derivates. The word has been used in translated literature as a word from the area of courtesy. We deﬁne its meaning as ‘a (brilliant and amusing) social behaviour corresponding with norms of the court, with courtly education based on discipline and selfcontrol’. The hypothesis has a great disadvantage: we cannot satisfactorily explain phonetic, possibly word-formative processes leading from the word (ne)sbedný to the ﬁnal form of the presupposed noun; the etymological dictionaries do not give any deﬁnite explanation of the origin of the Czech and Polish nouns. 2) The word bnedovánie is – according to F. Repp – the corrupt form of the Old Czech noun burdovánie (cf. the Middle High German bûhurdieren), but in the existing context its use is not convincing. Oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Valentinská 1, 116 46 Praha 1, eská republika nejedly@ujc.cas.cz kniha.indb 280 9.4.2009 16:16:08 . . ` ‘ ’ ǫȉȓ̀ǻȆǹ ǿ. Ǿ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȊȃȁ ȌȋǻȓȉǽǾȆǹȋǹ ȇȊȆȇǻȆǹ ȍȇȉȅǹ Ȇǹ ǾǽȆȇ ȇȋ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȁǹ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȇ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ ‘ȃȇȑ Ȋ ȈȐǾȄȁ’ Ȍ ǜǾȉȇǻ (1895–1904, 5: 336) ȁ ‘ȃȇȑǾȉ Ȁǹ ȈȐǾȄȁ, ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’ ǻ ǩǪǚǣǞ 1955–1959, 3: 437, ȁ ǩǩǧǝǝ 1974: 512 Ȉȇ ȌȈȇȋȉǾǺȁ ǻ ȋǾȃȊȋȇǻǾ Ȇǹ Ǣȇǻȃȇǻ ȁ ǨǾȆȐȇ ǪȄǹǻǾȂȃȇǻ. Ǭ ǜǾȉȇǻ, ȏȁȋ. ȊȓȐ., Ǿ ȇȋǺǾȄȘȀǹȆȇ ȁ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȃȇȑȆȁȏǹ, ȃȇȑ, ȃȇȑȆȁȃ’, ȏǾȆȆȇ Ȋ ȆǾȇǺȁȐǹȂȆȇȋȇ Ȁǹ ȄǾȃȊȁȃȇǼȉǹȍȊȃǹȋǹ Ȉȉǹȃȋȁȃǹ Ȇǹ ȊȓȊȋǹǻȁȋǾȄȘ ȈȇȊȇȐǻǹȆǾ Ȇǹ ȅǾȊȋȇǼȇǻȇȉǹ: ȋȉȓǻȆǹȋǹ Ȋ ȇȉǾȎȁȋǾ (ǱȌȅǾȆ). ǥȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ, ȐǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘ȃȇȑȆȁȏǹ’ Ǿ ȈȉȁȊȓȒȇ ȁ Ȇǹ ȍȇȉȅǹȋǹ ȋȉȓ̀ǻȆȁȏǹ, ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆǹ Ȉǹȃ Ȍ ǜǾȉȇǻ, ȏȁȋ. ȊȓȐ., Ȇȇ Ȋ ȆǾȈȇȊȇȐǾȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȁ ȆǾ ȊȓǻȊǾȅ ȌǺǾǽȁȋǾȄȆȇ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆǹ ȃǹȋȇ ǽǾȅȁȆȌȋȁǻ ȀǹǾǽȆȇ Ȋ ȋȉȓ̀ǻȆȁȐȃǹ – Ȋȉǻ. ȇǺǹȐǾ ȃòȑȆȁȏǹ ȁ ȃòȑȆȁȐȃǹ. ǪȈȇȉǾǽ ȆǹȄȁȐȆȁȋǾ ǽǹȆȆȁ, ȋȉȓ̀ǻȆǹ ȃǹȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȁǹ ǻȁǽ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ Ǿ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȇ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ ȉǹǻȆȁȒǾ ȆǹȂ-ǻǾȐǾ ǻ ǪǾǻǾȉȇȁȀȋȇȐȆǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ – ǻ ȋ.Ȇ. ȅȁȀȁȂȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ, Ȇȇ ȊǾ ȊȉǾȒǹ ȁ ǻ ǽȉȌǼȁ ȐǹȊȋȁ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ǾȀȁȃȇǻȇ ȀǾȅȄȁȒǾ – ǻ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ȋ.Ȇ. ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ, ȗǼȇȀǹȈǹǽȆȁ ȁ ȊǾǻǾȉȇȀǹȈǹǽȆȁ Ǽȇǻȇȉȁ1. ǛǹȉȁǹȆȋ 1 kniha.indb 281 Ǫȉǻ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ȃȇȑǾȉ Ȁǹ ȈȐǾȄȁ’ (ǜȇȄǾȑ, ǪȁȄȁȊȋȉǾȆȊȃȇ – ǹȉȎȁǻȆȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ ǥȇȊȃȇǻ, ǝǙ), ‘ȃȇȑǾȉ Ȋ ȈȐǾȄȁ’ (ǱȌȅǾȆ – ǪǺ. ǚǙǦ 1913–1949, 34: 427), ‘Ȋȋǹȉ ȃȇȑǾȉ’ (ǜȇȉȆȁ ǪǾȆȇǻǾȏ, ǪȁȄȁȊȋȉǾȆȊȃȇ – ǝǙ), ‘ȈȄǾȋǾȆ ȃȇȑǾȉ’ (ǜȄǹǻǹȆ ǪȁȄȁȊȋȉǾȆȊȃȇ – ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: 422; ǝǿȁȀǽǹȉȃȗǻȏȁ, ǨȉȇǻǹǽȁȂȊȃȇ – ǹȉȎȁǻȆȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ ǥȇȊȃȇǻ, ǝǙ), ‘ȃȇȑǾȉ Ȁǹ ȈȐǾȄȁ, ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’ (ǟǾȉǹǻȆǹ, ǪȄȁǻǾȆȊȃȇ – Ǚǡǩ), ‘ȊȋǹȉȁȆǾȆ, ȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȊȋǾǺȄǹȋǹ Ȇǹ ȎȉǹȊȋȇǻȁǽȆȇȋȇ ȉǹȊȋǾȆȁǾ ȈȇǻǾȋ, ȃȇȑǾȉ Ȋ ȃȇȆȌȊȇȇǺȉǹȀȆǹ ȍȇȉȅǹ’ (Ȉǹȃ ȋǹȅ – ǠǾȄǾȆȁȆǹ 1984: 102), ‘ȃȇȑǾȉ, ȆǹȈȉǹǻǾȆ ȇȋ ȈȄǾȋ’: ǦǾȃȇǼǹ ȈȐǾȄȁ Ȋȓ ȊǾ ȇȋǼȄǾǿǽǹȄȁ ǻ ȋȉȓǻȆȁ, ȁȄȁ ǼȌǼȄȁ ȇȒǾ ȊǾ ȃǹȀǻǹȋ… Ǩȇȃȉȁǻȃǹȋǹ Ȇǹ ȋȉȓǻȆǹȋǹ ȊǾ ȃǹȀǻǹ ǻǾȓ (ǥǹȎǹȄǹȋǹ, ǨȄǾǻǾȆȊȃȇ – ǹȉȎȁǻȆȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ, ǝǙ), ‘ȈȄǾȋǾȆ ȃȇȑǾȉ’: ǡȅȓȅȁ ǽǻǹ ǻȁǽȓ ȃȇȑǾȉȁ – ȋȉȓǻȆȁ Ȍȋ ȈȄǾȋ ȁ ȉȓȀǺȇȉȆȁ, ǽȓȊȐǹȆȁ ȃȇȑǾȉȁȒǹ. ǫȉȓǻȆȁȋȁ Ȋȓ ȈȄǾȋǾȆȁ Ȍǽ ǽȁǻȓ ȓȊȅȓ ȃȇȑǾȉȁ, ǽǾȋȌ ȉȌȘǻȓȋ ȈȐȁȄȁȋȁ. ǝȓȉǿȁȅ Ǽȁ ȊǹȅȌ Ȁȓ ȉȌȘǻȓȆȁ, ȉȓȀǻȓǿǽȓȆȁ (ǪȄǹȋȁȆǹ, ǤȇǻǾȑȃȇ – ǹȉȎȁǻȆȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ ǪȋȇȁȐȃȇǻǹ, ǝǙ), ‘ǻȁǽ ȃȇȑǾȉ’ (ǟȁǻȇǻȏȁ, ǥȇȆȋǹȆȊȃȇ – ǡǞǡǥ 1953–1969, 11: 213), ȋȉȓǻȆǹ ‘ȃȇȆȌȊȇȇǺȉǹȀǾȆ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ (ǪǹȅȇȃȇǻȊȃȇ, ǱȌȅǾȆȊȃȇ, ǛȁǽȁȆȊȃȇ – Ǟǚ 1980–1985, 2: 53): …ȉȇȘȃȓȋ, ȃȇǼǹȋȇ ȊǾ ȇȋǽǾȄȘ ȇȋ ȊȋǹȉȁȘ ȃȇȑǾȉ, Ǻȁǻǹ ȀǹȄǹǻȘȆ ǻ ȈȉǹȀȆǹ, ȆǹȅǹȀǹȆǹ ȇȋǻȓȋȉǾ Ȋ ȅǾǽ ȁ ȅǹȋȇȐȁȆǹ ȋȉȓǻȆǹ (ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: 156), ‘ȃȇȑǾȉ Ȁǹ ȈȐǾȄȁ, ȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’ (ǥǹȄȓȃ ǨȉǾȊȄǹǻǾȏ, ǫȌȋȉǹȃǹȆȊȃȇ – ǹȉȎȁǻȆȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ ǛǾȆǾǽȁȃȇǻ, ǝǙ), ȋȉȓǻȆǹ Ȋ ȈȇǽȀǾȅǾȆ ȅǹǼǹȀȁȆ (ǝȉȇȈȄǹ, ǚǹȄȐȁȑȃȇ – ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: 157), ȋȉȓ̀ǻȆȓ ‘ȈȄǾȋǾȆ ȃȇȆȌȊȇǻȁǽǾȆ ȃȇȑǾȉ Ȋ ȈȐǾȄȁȋǾ’ (ǪȁȄȁȊȋȉǾȆȊȃȇ – ǫǚǝ 5, 1969: 125), ‘ȃȇȑǾȉ Ȁǹ ȈȐǾȄȁ, ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ ȁ ȀǹȅǹȀǹȆ Ȋ ȈȉȓȊȋ’ (ǣȇȐȇǻȇ, ǨȉǾȊȄǹǻȊȃȇ – Ǚǡǩ), ‘ȃȇȑǾȉ Ȁǹ ȈȐǾȄȁ’: ǨȐǾȄ’ȋǾ Ȉȇ-ȉǹȆȇ ǿȁǻǾȘǹ ǻ ȋȉȓǻȆȁ. ǧȋ ȄȇȀȁȆǹ Ǽȁ ȁȀȈȄȁȋǹǹ. ǫȘ Ǿ ȃȇȆȇȊȆǹ, ȀǹȄȗȈǾȆǹ Ȋ ȑȁȉȇȃȇȋȇ ȆǹǽȇȄȌ (ǣȗȄǾȍȐǹ, ǱȌȅǾȆȊȃȇ – ǹȉȎȁǻȆȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ ǪȈǹȊȇǻǹ, ǝǙ), ‘Ȋȋǹȉ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’: ǫȉȓǻȆȓȋȓ Ȋȓ ȌȈȄȁȋȓ Ȍȋ ȄȌȀȁȆȓ – ȋȇ ȂǾ ȂǾǽȆȇ ȉȓȊȋǾȆȁǾ ȃȓȋȌ ȄȌȀȓȋȓ, ȆȌ ȊǹȅȌ ȏȓȍȋȁ, ȆȁȒȌ ȆǾ ǻȉȓȀǻȓ (ǚǾǺȉȇǻȇ, ǞȄǾȆȊȃȇ – ǹȉȎȁǻȆȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ ǝȁȅȁȋȉȇǻǹ, ǝǙ), ȋȉȓǻȆȁ ‘ȈȐǾȄȆȁ ȃȇȑǾȉȁ’ (ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: 155; ǜǹȉǻǹȆ, Ǡǹȍȁȉȇǻȇ, ǩȇȊȁȏǹ, ǝȇǺȉȁȐȃȇ – ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: 80), ‘ȃȇȆȌȊȇǻȁǽȆȁ ȈȄǾȋǾȆȁ ȃȇȑǾȉȁȒǹ’ (ǝȉȘȆȇǻȇ – ǡǞǡǥ 1953–1969, 12: 62), ȋȉȓ̀ǻȆȁ ‘ȃȇȑǾȉȁ (ǪǺǦǬ 1889–1963, 3: 85), ‘ȈȉȁȅȁȋȁǻȆȁ ȃȇȑǾȉȁ’ (ǪǺ. ǨȁȉȁȆȊȃȁ ȃȉǹȂ 1980: 91). Ǫȉǻ. ȁ ȌȈȇȋȉǾǺȁȋǾ ǻ ȋǾȃȊȋȇǻǾ ȇȋ Ȇǹȉ. ȈǾȊȆȁ: ǫȁȆ-ȋȁȆ-ȋȁȄȁȆ, ȈȇȈǾ, … Ș ȅȁ ȊȌȃǹȂ ȃȌȈȁ, Ș Ȓȓ ȋȉȓǻȆȓ ȆȇȊ’ȓ, Ș ȅȁ ȃȉǹǻȓ ȃȌȈȁ, Ș Ȓȓ ȃȌȐȃȓ ǽȌȁ (ǤȘȊȃȇǻǾȏ, ǧȉȘȎȇǻȁȏǹ, ǪǺǦǬ 1889–1963, 26: 279), … Ǭȋ ȋǹȅ Ȋȁ ȊȋǹȆȓ ǝȓȍȁȆȃȓ, ȌȄȌǻȁ ȋȉȓǻȆȓ ȆǹȂ-ǽȌǺȉǹ, Ȑȁ Ȃȓ ǻȉȓȎ ǢȇȉǼȓ ȁȊȋȓȉȊȁ, ȈȑȁȄȁȋȁ ǽȓ ǼȌ ȆȓǿȁȄ’ȓȋ… (ǧȉȘȎȇǻȁȏǹ, ǪǺǦǬ 1889–1963, 27: 134). 9.4.2009 16:16:08 282 ǥǹȉȁȘ ǩǹȐǾǻǹ ȋȉȓ̀ȅȆǹ ȈȇȃȉǹȂ ȋȉȓ̀ǻȆǹ Ǿ ȇȋǺǾȄȘȀǹȆ Ȁǹ ǼȇǻȇȉȁȋǾ Ȇǹ ǣȇȉȋǾȆ ȁ ǫǻȓȉǽȁȏǹ, ǪȄȁǻǾȆȊȃȇ (ǠǾȄǾȆȁȆǹ 1984: 102). ǫȉȓ̀ǻȆǹ ‘ȃȇȑǾȉ’ Ǿ ǻȃȄȗȐǾȆȇ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȘ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǥȄǹǽǾȆȇǻ (1941: 640), Ȇȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȁȘȋ ȋǹȅ ȇȈȁȋ Ȁǹ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ ȐȉǾȀ ȍǹȆȋǹȊȋȁȐȆǹ ȁȀȎȇǽȆǹ ȍȇȉȅǹ ȋȉǹǻȆà (ȋǹȃǹ!) ȇȋ ȇǺȒȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȃȇȉǾȆ *tru-, trou-, trav- ‘ȎȉǹȆȘ’ (ȋǹȃǹ!) Ȋ ȇȋȈȉǹȋȃǹ ȃȓȅ ǼȄǹǼȇȄǹ ȋȉòǻȘ ȁ ȊȓȒǾȊȋǻȁȋǾȄȆȇȋȇ ȋȉȌȈ (ȋǹȃǹ!) ȆǾ ȈȉǾǽȄǹǼǹ ȇȋǼȇǻȇȉȁ Ȁǹ ȃȇȂȋȇ ȁ ǽǹ Ǿ ȇȋ ȇȊȆȇǻȆȁȋǾ ǻȓȈȉȇȊȁȋǾ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȘ ǹȆǹȄȁȀ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ, ȏȁȋ. ȊȓȐ., ȆǾ Ǿ ȇȋǺǾȄȘȀǹȄ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȁȋǾ Ȉǹȃ Ȍ ǜǾȉȇǻ, ȏȁȋ. ȊȓȐ., ȍȇȉȅȁ ȋȉȓ̀ȅȃǹ ȁ ȋȉȓ̀Ȇȃǹ ‘ȃȇȑ Ȋ ȈȐǾȄȁ ǻ ȆǾǼȇ’, ȃȇȁȋȇ ȇȐǾǻȁǽȆȇ Ȋǹ ǾǽȆǹȃǻȁ Ȉȇ ȈȉȇȁȀȎȇǽ ȊȓȊ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȁǹ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ ȋp̑ȅȃǹ (14 ǻ.; ǛȌȃ 1935: 774, ǞȄǾȀȇǻȁȣ 1932–1936, 2: 335, Ȋȉǻ. ȁ AR 1880–1976, 18: 696), ȋp̀`ȅȃǹ (ǞȄǾȀȇǻȁȣ 1932–1936, 2: 335), tĀnka, tĀnjka (ǻǿ. ǙR 1880–1976, 18: 702 Ȋ Ȉȇ-ȉǹȆȆȁ ȁȀȋȇȐȆȁȏȁ). Ǡǹ ǺȓȄǼ. ȋȉȓ̀Ȇȃǹ Ȋǹ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻȌǻǹȆȁ ȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ ‘ȃȇȑȆȁȏǹ’ ȁ ‘ȈȄǾȋǾȆȇ ȈȉȁȊȈȇȊȇǺȄǾȆȁǾ, ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȊȄǹǼǹ Ȇǹ ȅȌȏȌȆǹȋǹ Ȇǹ ǻȇȄȇǻǾ, ȃȇǼǹȋȇ ȇǺȉǹǺȇȋǻǹȋ ȏǹȉǾǻȁȏǹ Ȋ ȋȘȎ, Ȁǹ ǽǹ ȆǾ Șǽǹȋ’ (Ǧȇǻȇ ȊǾȄȇ, ǛȁǽȁȆȊȃȇ – ǫǚǝ 6: 286). Ǜ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȘ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǨǾȋǹȉ Ǫȃȇȃ (Skok 1971–1974, 3: 504) ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ tĀnjka ȁ ȋp̑ ȅȃǹ, ȋp ``ȅȃǹ ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ Ȋǹ ȁȀȋȓȄȃȌǻǹȆȁ ȃǹȋȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁ ȇȋ ȊȉȎȉ. tĀn ‘ǺȇǽȁȄ, ȑȁȈ; ȋȉȓȆȐǾ, ȀǹǺȁȋȇ ǻ ȋȘȄȇ’, ‘ȎȉǹȊȋ ȋȉȓȆȃǹ’ ȁ ‘ȎȉǹȊȋ ǼȄȇǼ’. ǪȓȒȇȋȇ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ ȈȉǾǽȄǹǼǹ Ǫȃȇȃ, ȏȁȋ. ȊȓȐ., ȁ Ȁǹ ȊȉȎȉ. ǽȁǹȄ. trnca ‘ȃȇȑ Ȁǹ ȆǹȊȁȈȆȁ ȎȉǹȆȁ’ ȁ tnica ‘ȇǻȐǹȉȊȃǹ ȃȇȄȁǺǹ’, Ȇȇ Ȁǹ ȈȇȊȄǾǽȆȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ǽȇȈȌȊȃǹ ȁ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ trnc ‘ȇǻȇȒȆǹ ǼȉǹǽȁȆǹ’ ȁ ‘ȈȉǾǽǽǻǾȉȁǾ’, ǺǹȄȃǹȆȇȄǹȋȁȆȊȃȁ ȄǾȃȊȁȃǹȄǾȆ ȇȊȋǹȋȓȃ ǻ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ǾȀȁȃ ȊȓȊ ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ǻ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁ, ȊȄȇǻǹȑȃȁ, ȉȌȅȓȆȊȃȁ ȁ ȌȆǼǹȉȊȃȁ, ǻȓȀȄȁȀǹȒ ȃȓȅ ȆǹȉȇǽȆȇȄǹȋ. *terraceu (> ȁȋǹȄ. terrazzo ‘ǺǹȄȃȇȆ, ȋǾȉǹȊǹ’) (Skok 1971–1974, 3: 505, ȊȄǾǽ Tiktin 1903–1925, 3: 1468). ǧȈȉǾǽǾȄȘȂȃȁ ȃǹȋȇ ȀǹǾȅȃǹ, Ȇȇ Ȋ ȆǾȌȋȇȐȆǾȆ ȁȀȋȇȐȆȁȃ, ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻȌǻǹȆȇȋȇ ǻ ȉȌȅȓȆȊȃȁ eȀȁȃ ȆǹȀǻǹȆȁǾ tîrnă ǿ. ‘ȃȇȑȆȁȏǹ’, Ǫȃȇȃ (Skok, ȏȁȋ. ȊȓȐ.) Ǽȇ ȊȉǹǻȆȘǻǹ ȊȓȊ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ trnka ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’. Ǩȇ-ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȆǹ Ǿ ȊȓȈȇȊȋǹǻȃǹȋǹ Ȋ ȆǾȇȋǺǾȄȘȀǹȆȇȋȇ ȇȋ Ǫȃȇȃ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ ȁ ‘ȃȇȑȆȁȏǹ’ (ǻǿ. Ȉȇ-ǼȇȉǾ), ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȇ ǻ DLR 11: 346 ȃǹȋȇ ȆǾȈȇȊȉǾǽȆȇ ȁȀȎȇǽȆǹ ȍȇȉȅǹ Ȇǹ ȉȌȅ. tîrnă. ǰȉǾȀ ȊȉǹǻȆǾȆȁǾ Ȋ ǺȓȄǼ. ȋȉȓǻȆǹ ȁ ȊȉȎȉ. trnka Ǿ ȁȀȋȓȄȃȌǻǹȆȇ ȉȌȅȓȆȊȃȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ tîrnă ‘ȃȇȑ’ ȁ ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ Ȍ ǫȁȃȋȁȆ (Tiktin 1903–1925, 3: 1608, Ȋȉǻ. ȁ Cihac 1870–1879, 2: 402). ǪȓȒȇȋȇ ȊȉǹǻȆǾȆȁǾ Ǿ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȇ ȁ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȘ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǰȇȉǹȆǾȊȃȌ (Cioranescu 1958–1966: 845), ȃȇȂȋȇ ȇǺǹȐǾ ȇȈȉǾǽǾȄȘ ȉȌȅ. tîrnă ‘ȃȇȑ ȇȋ ȉǹȃȁȋȇǻȁ ȈȉȓȐȃȁ; ǼȇȄȘȅ ȃȇȑ (Ȁǹ ȆȇȊǾȆǾ Ȇǹ ǼȉȓǺ)’, ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ ȇȋ ȉǹȃȁȋȇǻȁ ȈȉȓȐȃȁ’ ȁ ‘ȆǾǼȇȄȘȅǹ ȈȄǾȋǾȆǹ ȃȇȑȆȁȐȃǹ – ȆǹȅȇȉǽȆȁȃ, ȃȇȂȋȇ ȊǾ ȈȇȊȋǹǻȘ Ȇǹ ȅȌȏȌȆǹȋǹ Ȇǹ Ǿǽȓȉ ǽȇǺȁȋȓȃ’ ȃǹȋȇ ǽȌȅǹ Ȋ ȆǾȘȊǾȆ ȈȉȇȁȀȎȇǽ. ǩȌȅ. tîrnă ‘ȃȇȑǾȉ’ ȁ ǺȓȄǼ. ȋȉȓǻȆǹ, Ȇȇ ȁ ȋȓȉȆǹ Ȋ ȆǾȈȇȊȇȐǾȆ ȁȀȋȇȐȆȁȃ ȁ ȅǾȊȋȇǼȇǻȇȉ, Ȋǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȁ ǻ ȁȀǻǾȊȋȆǹȋǹ ȊȋȌǽȁȘ Ȇǹ ǯȇȆǾǻ ǻȓȉȎȌ ǾȀȁȃȇǻȁȋǾ ǻȀǹȁȅȆȇȊȋȁ ȅǾǿǽȌ ǺȓȄǼǹȉȁ ȁ ȉȌȅȓȆȁ (ǯȇȆǾǻ 1921: 74). ǩȌȅȓȆȊȃȁȘȋ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ǻǹȉȁǹȆȋǹ ȋȓȉȆǹ Ȍ ǯȇȆǾǻ, ȏȁȋ. ȊȓȐ., Ǿ ȈȇȊȇȐǾȆ Ȍ ǰȇȉǹȆǾȊȃȌ (Cioranescu, ȏȁȋ. ȊȓȐ.). ǠȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȃȇȑ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’ ȁ ‘ȁȀȈȄǾȋǾȆȇ ȇȋ ȉǹȃȁȋȇǻȁ ȈȉȓȐȃȁ ȉȁǺȇȄȇǻȆȇ ȊȓȇȉȓǿǾȆȁǾ’ Ȋǹ ȇȋǺǾȄȘȀǹȆȁ ȁ Ȁǹ ȉȌȅȓȆȊȃǹȋǹ ȍȇȉȅǹ ȇȋ Ȋȉ.ȉ. tîrn Ȋ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆǹ ȍȇȉȅǹ kniha.indb 282 9.4.2009 16:16:08 ǚȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ǻȁǽ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ Ȋ ǻǹȉȁǹȆȋȁ ȁ ȊȉȇǽȆȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ǻ ȊȓȊǾǽȆȁ ǾȀȁȏȁ 283 tîrnóg ‘ȃȇȑ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’. ǪȈȇȉǾǽ ȁȀȊȄǾǽǻǹȐǹ Ȇǹ ȊȋǹȉȁȋǾ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ȉȌȅȓȆȊȃȁ ǾȀȁȃ ǥȁȎȓȁȄȓ (Mihăilă 1960: 51), ȋǾȀȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ Ȋǹ ǻȓȀȆȁȃȆǹȄȁ ȇȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘Prunus spinosa, ȎȉǹȊȋ ȋȉȓȆȃǹ’ Ȇǹ ȀǹǾȋǹȋǹ ȇȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȁ ȉȌȅȓȆȊȃǹ ǽȌȅǹ tîrn (ȊȋǺ. òðúíú ‘¥kanqa’ ǪȌȈȉ., ǺȓȄǼ. ȋȉȓȆ ‘ǺȇǽȁȄ, ȋȉȓȆ; ȁǼȄǹ, ȑȁȈ; ȅǹǼǹȉǾȑȃȁ ǺȇǽȁȄ’, ȊȉȎȉ. ȋp̑ Ȇ ȊȓȒȇ) ȐȉǾȀ ȉǹȀȑȁȉǾȆȁǾ Ȇǹ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘Prunus spinosa’ ǻȓȉȎȌ „ȆȘȃȇȁ ȇǺǾȃȋȁ, ȁȀȉǹǺȇȋǻǹȆȁ ȇȋ ȊȓȒȁȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄ“. ǪȈȇȉǾǽ ȊȓȒȁȘ ǹǻȋȇȉ, ȆǹȄȁȐȁǾȋȇ Ȇǹ ȉȌȅȓȆȊȃǹ ȍȇȉȅǹ tîrnă ǿ. ‘ȃȇȑ ȁ ȋ.Ȇ.’ Ǿ ȊǻȓȉȀǹȆȇ Ȋ ȍȇȉȅǹȋǹ Ȁǹ ȅȆ.Ȑ. tîrnǾ Ȇǹ tîrn ȊȓȊ ȊȓȒȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ, ȋȓȂ ȃǹȋȇ ȋǹȀȁ ȍȇȉȅǹ Ȁǹ ȅȆ.Ȑ. ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȇȋȆǹȊȘ ȃǹȃȋȇ Ȁǹ ȊȉǾǽǾȆ, ȋǹȃǹ ȁ Ȁǹ ǿǾȆȊȃȁ ȉȇǽ. ǤǹȆȊȁȉǹȆǹȋǹ ȇȋ Ǫȃȇȃ (Skok, ȏȁȋ. ȊȓȐ.) ȎȁȈȇȋǾȋȁȐȆǹ ǻȉȓȀȃǹ Ȇǹ ȊȉȎȉ. tnica ‘ȇǻȐǹȉȊȃǹ ȃȇȄȁǺǹ’ ȊȓȊ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȇȋȇ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆȁǾ trnc ‘ȇǻȇȒȆǹ ǼȉǹǽȁȆǹ’ ȁ ‘ȈȉǾǽǽǻǾȉȁǾ’ Ȇǹ ȆǹȉȇǽȆȇȄǹȋ. *terraceu Ǿ, ȉǹȀǺȁȉǹ ȊǾ, ȆǾȌǺǾǽȁȋǾȄȆǹ. ǫȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹ, ȐǾ Ȋȋǹǻǹ ǻȓȈȉȇȊ Ȁǹ ǽȇǺȉǾ ȈȇȀȆǹȋǹȋǹ, ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆǹ ȁȀ ȏǾȄȁȘ ǺǹȄȃǹȆȊȃȁ ȉǾǼȁȇȆ ȊȋǹȏȁȇȆǹȉȆǹ ȁȄȁ ȈȉǾȆȇȊȁȅǹ ȇǻȐǹȉȊȃǹ ȃȇȄȁǺǹ ȇȋ ȁȀȅǹȀǹȆȁ Ȋ ǼȄȁȆǹ ȈȉǾȈȄǾȋǾȆȁ ȈȉȓȐȃȁ (Ȋȉǻ. ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȈȄǾȋàȉȃǹ ‘ȃȓȒǹ ȊȓȊ ȊȋǾȆȁ ȇȋ ȈȄǾȋ’) ȁ ȐǾ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȁǹ ȈȇǽȇǺȆǹ ȃȇȄȁǺǹ ȇȋ ȈȄǾȋ tnica Ǿ ǾǽȆǹȃǻȇ Ȉȇ ȈȉȇȁȀȎȇǽ ȊȓȊ ȊȉȎȉ. trnca ‘ȃȇȑ Ȁǹ ȆǹȊȁȈȆȁ ȎȉǹȆȁ’, ȃǹȃȋȇ ȁ ȊȓȊ ȊȉȎȉ. tĀnka, tĀnjka ȁ ȋp̑ ȅȃǹ, ȋp ``ȅȃǹ ‘ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’, Ȋȉǻ. Ȁǹ tĀnka: To ulište opleteno je od pruća, a zove se trnka (ǰǾȉȆǹ Ǽȇȉǹ, AR 1880–1976, s.v.). ǨȇȉǹȀȄȁȐȆȁȋǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘Ȉȇȃȉȁȋǹ ȊȓȊ ȊȄǹȅǹ ǾǽȆȇȊȃǹȋȆǹ ȃȇȄȁǺǹ’, ‘Ȉȇȃȉȁȋǹ ȊȓȊ ȊȄǹȅǹ ȆȁȀȃǹ ȃȓȒǹ’ ȁ ‘ȃȇȄȁǺǹ Ȋ ǾǽȆȇȊȃǹȋǾȆ Ȉȇȃȉȁǻ ǻȓȇǺȒǾ’, ȃȇȁȋȇ Ȋǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȁ Ȁǹ ȊȉȎȉ. tnica ǻ AR (1880–1976, 18: 702) ȀǹǾǽȆȇ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘ȇǻȐǹȉȊȃǹ ȃȇȄȁǺǹ’, ȆǾ ȇȈȉȇǻǾȉǼǹǻǹȋ, ǹ ȈȇȊȇȐǾȆȇȋȇ Ȉǹȃ ȋǹȅ ȃǹȋȇ ȊȁȆȇȆȁȅ ȊȉȎȉ. pojata ‘ȇǺȇȉ, ȃȇȑǹȉǹ; ȈȄǾǻȆȘ’ ȁ ‘ȃȇȄȁǺǹ’ ȆǾȊȓȅȆǾȆȇ ȈȇǽȃȉǾȈȘ ȉǹȀǺȁȉǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȇǻȐǹȉȊȃǹȋǹ ȃȇȄȁǺǹ tnica ȃǹȋȇ ‘ȃȇȄȁǺǹ ȈȄǾȋǹȉȃǹ’. Ǧȇ ǾǽȁȆȆȁȘȋ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ȊȉȎȉ. tnica ‘ȇǻȐǹȉȊȃǹ ȃȇȄȁǺǹ’, trnca ‘ȃȇȑ Ȁǹ ȆǹȊȁȈȆȁ ȎȉǹȆȁ’, tĀnka, tĀnjka ȁ ȋp̑ ȅȃǹ, ȋp ``ȅȃǹ ‘ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ ȆǾ ȊȄǾǽǻǹ ǽǹ ǺȓǽǾ ȊǻȓȉȀǻǹȆ Ȋ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾȋȇ ȁȅ, Ȉǹȃ Ȍ Ǫȃȇȃ, ȃǹȋȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁ ȇȋ ȊȉȎȉ. tĀn ‘Prunus spinosa, ȎȉǹȊȋ ȋȉȓȆȃǹ’ ȁ ‘Crataegus monogyna, ȎȉǹȊȋ ǼȄȇǼ’. ǠǹȄǾǼȆǹȄǹȋǹ ǻ ȋȇǻǹ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻǹ Ȁǹ ȌȈȇȋȉǾǺǹ Ȇǹ ȋȉȓȆȃǹȋǹ ȁȄȁ Ȇǹ ǼȄȇǼǹ, ȁȄȁ Ȇǹ ȃǹȃǻȁȋȇ ȁ ǽǹ ǺȁȄȇ ǽȉȌǼȁ ȉǹȊȋǾȆȁȘ Ȋ ǺȇǽȄȁ, ȃǹȋȇ ȊȌȉȇǻȁȆǹ Ȁǹ ȁȀȉǹǺȇȋȃǹȋǹ Ȇǹ ȈȇǽȇǺȆȁ ȈȉǾǽȅǾȋȁ ȁ ȊȓȇȉȓǿǾȆȁȘ ȈȉȇȋȁǻȇȉǾȐȁ Ȇǹ ȉǾǹȄȆȇȊȋȋǹ. ǙȆǹȄȇǼȁȐȆȇ ǻȓȀȉǹǿǾȆȁǾ ȈȉǾǽȁȀǻȁȃǻǹ ȁ ȄǹȆȊȁȉǹȆȇȋȇ ȇȋ ǥȁȎȓȁȄȓ (Mihăilă, ȏȁȋ. ȊȓȐ.) ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ Ȇǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ ‘ȃȇȑ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’ ȁ ‘ȁȀȈȄǾȋǾȆȇ ȇȋ ȉǹȃȁȋȇǻȁ ȈȉȓȐȃȁ ȉȁǺȇȄȇǻȆȇ ȊȓȇȉȓǿǾȆȁǾ’ Ȇǹ ȉȌȅȓȆȊȃȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ tîrn ȁ tîrnă ȐȉǾȀ ȈȉǾȆȇȊ Ȇǹ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȎȉǹȊȋ ȋȉȓȆȃǹ’ Ȇǹ ȀǹǾȅȃǹȋǹ ȇȋ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ tîrn ǻȓȉȎȌ ȇǺǾȃȋȁ, ȁȀȉǹǺȇȋǾȆȁ, ǺȇǿǾȅ, ȇȋ ȊȈȇȅǾȆǹȋȁȘ ȎȉǹȊȋ (!?). Ǩȇ ǻȊȁȐȃȇ ȄȁȐȁ, ȐǾ ȈȇȊȇȐǾȆȁȋǾ Ȉȇ-ǼȇȉǾ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁ ȋȓȄȃȌǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȆǹȀǻǹȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȁ ȃȇȑȆȁȐǹȉȊȃȁ ȁȀǽǾȄȁȘ ǻ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ȁ ǻ ȉȌȅȓȆȊȃȁ ǾȀȁȃ ȃǹȋȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁ ȁȄȁ ǽȇȉȁ ȃǹȋȇ ȈȉǾȃȁ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆȁȘ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻ. *tȕrnȓ ‘ȑȁȈ, ǺȇǽȁȄ’ ȁ ‘ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ ǺȇǽȄȁǻȁ ȉǹȊȋǾȆȁȘ’ Ȋǹ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȇȋ ǻȄȁȘȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȆǹȉȇǽȆǹȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ. ǨȉǾǽȈȇȊȋǹǻȃǹ Ȁǹ ȋȇǻǹ ȇȋȉȁȏǹȋǾȄȆȇ ǻȄȁȘȆȁǾ ǻȓȉȎȌ ȆǹȊȇȃǹȋǹ Ȇǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȘ ǹȆǹȄȁȀ Ȋǹ ȀǻȌȃȇǻȁȋǾ ȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄȆȁȋǾ ȇȊȇǺǾȆȇȊȋȁ, ȃȇ- kniha.indb 283 9.4.2009 16:16:09 284 ǥǹȉȁȘ ǩǹȐǾǻǹ ȁȋȇ ȊȓȀǽǹǻǹȋ ǻȈǾȐǹȋȄǾȆȁǾ Ȁǹ ǽȇȅǹȑǾȆ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ȆǹȀǻǹȆȁȘȋǹ ǻ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ȁ Ȁǹ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ȆǹȀǻǹȆȁȘȋǹ ǻ ȉȌȅȓȆȊȃȁ. ǪȓȐǾȋǹȆȁ Ȋ ȈȉȇȁȀǻȇȄȆǹȋǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻǹ Ȁǹ ȌȈȇȋȉǾǺǹȋǹ Ȇǹ ȎȉǹȊȋȁȋǾ ȋȉȓȆȃǹ ȁ ǼȄȇǼ ȃǹȋȇ ȊȌȉȇǻȁȆǾȆ ȁȀȋȇȐȆȁȃ ǻ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȇȋȇ ȃȇȑȆȁȐǹȉȊȋǻȇ, ȋǾȀȁ ȊȈǾȏȁȍȁȐȆȁ ȀǻȌȃȇǻȁ ȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄȆȁ ȇȊȇǺǾȆȇȊȋȁ ǻǾȉȇȘȋȆȇ Ȋǹ ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȌǻǹȄȁ Ȁǹ ȆǾȈȉȁǾȅȄȁǻȇȋȇ ȁǼȆȇȉȁȉǹȆǾ Ȇǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁȘ ȃȉȁȋǾȉȁȂ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȁȘ ǹȆǹȄȁȀ. Ǧǹ ȈȉȇǻȁȀȇȉȆǹȋǹ ȁǽǾȘ Ȁǹ ǽȇȅǹȑǾȆ ȈȉȇȁȀȎȇǽ, ǻȓȀȆȁȃȆǹȄǹ Ȉȇǽ ǻȄȁȘȆȁǾȋȇ Ȇǹ ȊȓȒȁȋǾ ȍȇȉȅǹȄȆȁ ȇȊȇǺǾȆȇȊȋȁ, ȊǾ ȇȊȆȇǻǹǻǹ ǻǾȉȇȘȋȆȇ ȁ ȈȇȊȇȐǾȆȁȘȋ Ȉȇ-ǼȇȉǾ ȆǾȇǺȇȊȆȇǻǹȆ ȇȈȁȋ Ȇǹ ǥȄǹǽǾȆȇǻ, ȏȁȋ. ȊȓȐ., Ȁǹ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȇȋȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ȃȇȑǾȉ’ ȇȋ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉǹȆȇ *ȋȉǹǻȆà. ǥȆȇǼȇ ǻǹǿȆǹ ȇȋȄȁȐȁȋǾȄȆǹ ȇȊȇǺǾȆȇȊȋ Ȇǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ȁ ȉȌȅȓȆȊȃȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȁ ȃȇȑȆȁȐǹȉȊȃȁ ȁȀǽǾȄȁȘ: ȃȇȑȇǻǾ ȁ ȃȇȑȆȁȏȁ Ȁǹ ȊȓȎȉǹȆǾȆȁǾ ȁ ȈȉǾȆǹȊȘȆǾ Ȇǹ ȎȉǹȆȁ ȁ ǻǾȒȁ2, ȊȓȇȉȓǿǾȆȁȘ Ȁǹ ȇȋǼȄǾǿǽǹȆǾ Ȇǹ ȈȐǾȄȁ3, ȊȓȇȉȓǿǾȆȁȘ Ȁǹ ȉȁǺȇȄȇǻ4, ȆǹȅȇȉǽȆȁȏȁ Ȁǹ Ǿǽȓȉ ǽȇǺȁȋȓȃ5, ȄǾȃȁ ȊȓȇȉȓǿǾȆȁȘ Ȁǹ ȈȇǽȊȄȇȆ6, Ǿ ȁȀȉǹǺȇȋȃǹȋǹ Ȇǹ ȋǾȀȁ ȁȀǽǾȄȁȘ ȇȋ ȈȉǾȈȄǾȋǾȆȁ ȈȉȓȐȃȁ. ǡȀȈȇȄȀȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȋǹȃȁǻǹ ȈȉȓȐȃȁ – Ǽȓǻȃǹǻȁ ȁ ȊȉǹǻȆȁȋǾȄȆȇ ǼȄǹǽȃȁ ȇȋȉȘȀȓȏȁ ȇȋ ȃȄȇȆȁȋǾ ȁ ȊȋǾǺȄǹȋǹ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ ǽȓȉǻǾȊȆȁ ǻȁǽȇǻǾ ȁ ȎȉǹȊȋȁ, ȆǹȈȉ. ȇȋ ȃȄȇȆȁȋǾ Ȇǹ ǽȓȉǻȇȋȇ Salix purpurea (ȉǹȃȁȋǹ, ȃȇȑȆȁȐǹȉȊȃǹ ǻȓȉǺǹ) ȁȄȁ ȇȋ ȊȋǾǺȄȇȋȇ Ȇǹ ǻȄǹȐǾȒȁȘ ǼȇȉȊȃȁ ȎȉǹȊȋ Clematis vitalba (ȈȇǻǾȋ, Ȉǹǻȁȋ, ȊȃȉǾǺȓȉ, ǽȁǻǹ ȄȇȀǹ, ȄȇȀȁȆǹ), Ǿ ȇȋǺǾȄȘȀǹȆȇ ȁȀȉȁȐȆȇ ǻ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ȈȉȁǻǾǽǾȆȁȋǾ Ȉȇ-ǼȇȉǾ ȁȀȋȇȐȆȁȏȁ Ȇǹ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ ȉȌȅȓȆȊȃȁ, ǹ ȊȓȒȇ ȁ ǻ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ7. ǪȉǾǽ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȁǹ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ Ǿ ȁ ȆǹȀǻǹȆȁǾȋȇ Ȉǹǻȁȋàȉȃȁ, ȈȉȇȁȀǻ. ȇȋ Ȉàǻȁȋ, ǻǿ. ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: 155. ǪȈȇȉǾǽ ȊȓȒȁȘ ǹǻȋȇȉ, ȇȊǻǾȆ Ȉǹǻȁȋ ȁ ǻȓȉǺȇǻȁ ȈȉȓȐȃȁ, Ȁǹ ȈȄǾȋǾȆǾ Ȇǹ ȈȐǾȄȆȁ ȃȇȑǾȉȁ Ȉȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ȀǾȅȁ Ȋǹ ǺȁȄȁ ȌȈȇȋȉǾǺȘǻǹȆȁ ȁ ǾȄȇǻȁ ȁȄȁ Ǻȇȉȇǻȁ ȃȄȇȆȐǾȋǹ. ǨȉǾǽȊȋǹǻǹȋǹ Ȁǹ ȇȋȉȘȀȓȏȁ ȇȋ ȃȄȇȆȁ ȁ ȊȋǾǺȄǹ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻȇȋȇ ȁȅ Ȇǹ ǹǻȋǾȆȋȁȐȆǹ ȊȌȉȇǻȁȆǹ Ȁǹ ǾǽȆȇ ȇȋ ȆǹȂ-ǽȉǾǻȆȁȋǾ ȐȇǻǾȑȃȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȊȋǻǹ – ȃȇȑȆȁȐǹȉȊȋǻȇȋȇ, ȇȈȉǾǽǾȄȘ Ȉȇ-ȉǹȀȄȁȐȆǹ ȆǹȊȇȃǹ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇȋȇ ȈȉȇȌȐǻǹȆǾ Ȇǹ ȊȈȇȅǾȆǹȋȁȋǾ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ȁ ȉȌȅȓȆȊȃȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȇǹ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȁ ȃȇȑȆȁȐǹȉȊȃȁ ȁȀǽǾȄȁȘ. Ǜ ȆǹȐǹȄȇȋȇ Ȇǹ ȋǹȀȁ Ȇȇǻǹ ȆǹȊȇȃǹ Ȇǹ ȈȉȇȌȐǻǹȆǾ Ȋȋȇȁ ȊȓȈȇȊȋǹǻȃǹȋǹ Ȇǹ ǻǹȉȁȉǹȒǹȋǹ ȇȊȆȇǻǹ Ȇǹ ȊȈȇȅǾȆǹȋȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ: ȋȉȓǻ-, ȋȉȓȆ- ȁ ȋȉȓȅ- ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ, tĀn- ȁ tĀm2 3 4 5 6 7 kniha.indb 284 ǚȓȄǼ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ȃȇȑȆȁȏǹ, ȃȇȑ, ȃȇȑȆȁȃ’, ȋȉȓ̀ǻȆȁȏǹ ȊȓȒȇ? (ǻǿ. Ȉȇ ǼȇȉǾ), ȋȉȓ̀Ȇȃǹ ‘ȃȇȑȆȁȏǹ’, ȊȉȎȉ. trnca ‘ȃȇȑ Ȁǹ ȆǹȊȁȈȆȁ ȎȉǹȆȁ’, ȉȌȅ. tîrnă ‘ȃȇȑ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ, Ȉȇ-ȑȁȉȇȃ Ȉȉȁ ȇȋǻȇȉǹ, ȇȋȃȇȄȃȇȋȇ Ȉȉȁ ȇȊȆȇǻǹȋǹ, ȊȆǹǺǽǾȆ Ȋ ǾǽȆǹ ȁȄȁ ǽǻǾ ǽȉȓǿȃȁ ȁ ȈȉǾǽȆǹȀȆǹȐǾȆ Ȁǹ ȉǹȀȄȁȐȆȁ ȌȈȇȋȉǾǺȁ ǻ ȊȋȇȈǹȆȊȋǻȇȋȇ’ (ǻȋȇȉȁȐȆȇ ȉǹȀǻȁȋȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ Ȋǹ ‘ȋȇȉǺǹ ȇȋ ǹǺǹ; ȋȇȉǺǹ Ȁǹ ȎȉǹȆǹ; ȐȌǻǹȄȐǾ’ ȁ ‘ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ȆȘȃȇȁ ȆǹȉȇǽȆȁ ȋǹȆȏȁ, ȃȇȁȋȇ ȊǾ ȁǼȉǹȘȋ Ȉȇ ȊǻǹȋǺȁ’), tîrn ‘ȃȇȑ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’, tîrnóg ȊȓȒȇ (DLR 11, s.v.). ǚȓȄǼ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ȃȇȑǾȉ Ȁǹ ȈȐǾȄȁ, ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ’, ǽȁǹȄ. ȋȉȓ̀ȅȆǹ ȊȓȒȇ, ȉȌȅ. tîrnă ǽȁǹȄ. ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ, ȁȀȉǹǺȇȋǾȆ ȇȋ ȈȉǾȈȄǾȋǾȆȁ ȈȉȓȐȃȁ’, ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȋȉȓ̀ȅȃǹ, ȋȉȓ̀Ȇȃǹ ‘ȃȇȑ Ȋ ȈȐǾȄȁ ǻ ȆǾǼȇ’, ȊȉȎȉ. ȋp̑ ȅȃǹ, tĀnjka ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’. ǩȌȅ. tîrnă ȁ tîrn ‘ȆǹȈȉǹǻǾȆȇ ȇȋ ȈȉǾȈȄǾȋǾȆȁ ȈȉȓȐȃȁ ȊȓȇȉȓǿǾȆȁǾ Ȁǹ ȌȄȇǻ Ȇǹ ǽȉǾǺȆǹ ȉȁǺǹ’ (DLR 11, s.v.). ǩȌȅ. tîrnă ‘ȆǹȅȇȉǽȆȁȃ, ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȋǾȄ ȁȄȁ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ, ȃȇȂȋȇ ȊǾ ȈȇȊȋǹǻȘ Ȇǹ Ǿǽȓȉ ǽȇǺȁȋȓȃ, Ȁǹ ǽǹ ȆǾ ȈǹȊǾ’ (DLR 11, s.v.), ǺȓȄǼ. ȋȉȓ̀Ȇȃǹ ǽȁǹȄ. ‘ȈȄǾȋǾȆȇ ȈȉȁȊȈȇȊȇǺȄǾȆȁǾ, ȃȇǾȋȇ ȊǾ ȊȄǹǼǹ Ȇǹ ȅȌȏȌȆǹȋǹ Ȇǹ ǻȇȄȇǻǾ, ȃȇǼǹȋȇ ȇǺǹǺȇȋǻǹȋ ȏǹȉǾǻȁȏǹ Ȋ ȋȘȎ, Ȁǹ ǽǹ ȆǾ Șǽǹȋ’. ǪȉȎȉ. tnica ‘ȇǻȐǹȉȊȃǹ ȃȇȄȁǺǹ’ < ‘ȃȇȄȁǺǹ ȈȄǾȋǹȉȃǹ’? Ǫȉǻ. ȊȉȎȉ. ǺȁjǾȄǹ ȄȇȀǹ ‘ȎȉǹȊȋ Clematis vitalba, Ȉǹǻȁȋ’ ǻ ȈȇȘȊȆǾȆȁǾȋȇ Ȇǹ ǛȌȃ 1935: 306, ȃȓȅ ȊȉȎȉ. ȃцȑȆȁȏǹ ‘Bienenkorb’ ȁ ȋp̑ ȅȃǹ: ǣȇȑȆȁȏǾ ȊȌ Ȍ ǪȉǺȁjȁ ȁ Ȍ ǪȉȁjǾȅȌ ȇȈȄǾȋǾȆǾ ȇǽ ǺȁjǾȄǾ ȄȇȀǾ, ǹ Ȋ Ȉȇȡǹ ȌȄȁjǾȈȡǾȆǾ ǼȇǻǾȚȇȅ ǺǹȄǾǼȇȅ. 9.4.2009 16:16:09 ǚȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ǻȁǽ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ Ȋ ǻǹȉȁǹȆȋȁ ȁ ȊȉȇǽȆȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ǻ ȊȓȊǾǽȆȁ ǾȀȁȏȁ 285 ǻ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ, tîrn- ǻ ȉȌȅȓȆȊȃȁ, Ȋ ȇȊȆȇǻǹȋǹ Ȇǹ ȉȘǽȃǹȋǹ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹ ǽȌȅǹ tmūnj, tmun, Ȁǹ ȃȇȘȋȇ Ȋǹ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻȌǻǹȆȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ ‘ȀǾȄǾǻȇ ȊȋǾǺȄȇ ǺǾȀ ȄȁȊȋǹ’ (AR 1880–1976, 18: 696) ȁ ‘ǽȓȉǻǾȊȆǹ ȐǹȊȋ, ȃȇȘȋȇ ȊȋȓȉȐȁ ȇȋ ȀǾȅȘȋǹ’, ȋ.Ǿ ‘ȊȋǾǺȄȇ’ (tmun, Ȉǹȃ ȋǹȅ). Ǭ ǛȌȃ 1935: 744 Ǿ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȇ ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇȋȇ ȋȉȅỳȢȁȆǹ ‘ȏǹȉǾǻȁȐȆȇ ȊȋǾǺȄȇ’. ǪȉǹǻȆȘǻǹȂȃȁ ȋǾȀȁ ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ǽȌȅȁ ȊȓȊ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻȌǻǹȆȇȋȇ ǻ ǷǿȆǹ ǡȋǹȄȁȘ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ Ȇǹ ǽȁǻǹȋǹ ȅǹȊȄȁȆǹ tèrmite, ȃȇǾȋȇ Ǿ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȇȋȇ ȁȀǻǾȊȋȆȇ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆȁǾ ǻ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȋǾ ȉȇȅǹȆȊȃȁ ǾȀȁȏȁ Ȇǹ ȉȘǽȃǹȋǹ ȄǹȋȁȆȊȃǹ ǽȌȅǹ t rmes, -itis ‘ȇȋȉȘȀǹȆǹ ȃȄȇȆȃǹ’8, Ǫȃȇȃ (Skok, ȏȁȋ. ȊȓȐ.) ȇȈȉǾǽǾȄȘ ȊȉȎȉ. trmūnj, tmun ȃǹȋȇ ǻǾȉȇȘȋǾȆ ǽǹȄȅǹȋȇȉȇȅǹȆȊȃȁ ȇȊȋǹȋȓȃ ȇȋ ȊȈȇȅǾȆǹȋǹȋǹ ȄǹȋȁȆȊȃǹ ǽȌȅǹ Ȋ ȈȇǽȅȘȆǹ Ȇǹ ȇȃȇȆȐǹȆȁǾȋȇ -ĭte Ȇǹ ȉȇȅǹȆȊȃǹȋǹ ȍȇȉȅǹ *termĭte ȐȉǾȀ ȆǹȊȋǹǻȃǹȋǹ -ōneus (Skok 1971–1974, 3: 504). ǣǹȋȇ ȇȋȉǹǿǾȆȁȘ Ȇǹ ȉǾȄȁȃȋȇǻȁȋǾ ȉȇȅǹȆȊȃȁ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆȁȘ Ȇǹ ȊȓȒǹȋǹ ȉȘǽȃǹ ȁ ȆǾ ȊȓǻȊǾȅ ȁȀȘȊȆǾȆǹ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ ȄǹȋȁȆȊȃǹ ǽȌȅǹ9 ȅȇǼǹȋ ǽǹ ȆǹȅǾȉȘȋ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ ȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȋȉȓ̀ȅȆǹ ‘ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ ȈȇȃȉǹȂ ȋȉȓ̀ǻȆǹ (Ȋȉǻ. ȀǻȌȃȇǻȇ ȈòȅȆȘ ȁ ǽȁǹȄ. ȈòǻȆȘ), ȋȉȓ̀ȅȃǹ ȊȓȊ ȊȓȒȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȈȇȃȉǹȂ ȋȉȓ̀Ȇȃǹ (Ȋȉǻ. ȀǻȌȃȇǻȇ Ȉȉùȅȃǹ ȁ ǽȁǹȄ. ȈȉùȆȃǹ), ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁȋǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȋp̑ ȅȃǹ, ȋp ``ȅȃǹ ‘ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ ȈȇȃȉǹȂ tĀnka, tĀnjka ȊȓȊ ȊȓȒoȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȁȋǾ trnca ‘ȃȇȑ Ȁǹ ȆǹȊȁȈȆȁ ȎȉǹȆȁ’ ȁ tnica ‘ȇǻȐǹȉȊȃǹ ȃȇȄȁǺǹ’< ‘ȃȇȄȁǺǹ ȈȄǾȋǹȉȃǹ’. ǛȊȁȐȃȁ ȋǾȀȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȇȋȐǾȋȄȁǻȇ ȇȋȉǹȀȘǻǹȋ ȁȀȎȇǽȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȇȋȉȘȀǹȆǹ ȃȄȇȆȃǹ’ ȋ.Ǿ ‘ȈȉȓȐȃǹ’ Ȇǹ Ȅǹȋ. t rmes, -itis > ȉȇȅǹȆ. *termĭte ȃǹȋȇ ǾȄǾȅǾȆȋ ȇȋ ȇǺȒȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈȉǾǽȅǾȋ ȁȄȁ ȊȓȇȉȓǿǾȆȁǾ, ȁȀȉǹǺȇȋǾȆȇ ȇȋ ȈȉǾȈȄǾȋǾȆȁ ȈȉȓȐȃȁ’, Ȇȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȘȋ Ȉȇ-ȉǹȀȄȁȐȆǹ ǾǻȇȄȗȏȁȘ Ȇǹ ȃȉǹǾȊȄȇǻȁǾȋȇ Ȇǹ ȉȇȅǹȆȊȃǹȋǹ ȍȇȉȅǹ ǻ ȆȘȃȇȁ ȇȋ ǹȊȁȅȁȄȁȉǹȆȁȋǾ ȇȋ ȗǿȆȁȋǾ ȊȄǹǻȘȆȁ ȁȀȋȇȐȆȇȉȇȅǹȆȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋȁ Ȇǹ ǚǹȄȃǹȆȁȋǾ ȐȉǾȀ ȈȇǽȅȘȆǹȋǹ Ȇǹ ȋȇǻǹ ȃȉǹǾȊȄȇǻȁǾ Ȋ ȆǹȊȋǹǻȃȁȋǾ -(ĭ)na ȁ -(ĭ)ca (Ȋȉǻ. ȆǹȈȉ. ȉȇȅǹȆ. domĭna ȁ domna, *navĭca ȁ *nauca, ǻǿ. Ȁǹ ȈȇȊȄǾǽȆȁȋǾ Meyer-Lübke, ȏȁȋ. ȊȓȐ., s.v.). ǣǹȃȋȇ ȁ ȁȀȋȓȄȃȌǻǹȆȁȋǾ ȇȋ Ǫȃȇȃ (Skok, ȏȁȋ. ȊȓȐ.) ȊȓȉǺȇȎȓȉǻǹȋȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋȁȀȅȁ trmūnj, tmun ‘ȀǾȄǾǻȇ ȊȋǾǺȄȇ ǺǾȀ ȄȁȊȋǹ, ȊȋǾǺȄȇ ǻȓȇǺȒǾ’ ȁ ȋȉȅỳȢȁȆǹ ‘ȏǹȉǾǻȁȐȆȇ ȊȋǾǺȄȇ’, ǻȊȁȐȃȁ ȋǾ ȇȋȉǹȀȘǻǹȋ ȀǻȌȃȇǻȁȘ ȃȇȅȈȄǾȃȊ term- ȇȋ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅǹȋǹ ȉȇȅǹȆȊȃǹ ȇȊȆȇǻǹ ȃǹȋȇ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȀǻȌȃȇǻ ȃȇȅȈȄǾȃȊ *tȕrm-, ȀǹȃȇȆȇȅǾȉȆȇ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆ ȃǹȋȇ ǺȓȄǼ. ȋȉȓȅ- ȁ ȊȉȎȉ. tĀm-, ǹ ȇȋȉǹǿǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȆǹȊȋǹǻȃȁȋǾ -(ĭ)na ȁ -(ĭ)ca ȇȋ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅȁȋǾ ȁȀȎȇǽȆȁ ȉȇȅǹȆȊȃȁ ȍȇȉȅȁ: *term-(ĭ)na > *tȕrmȕna > ǺȓȄǼ. ȋȉȓȅȆǹ ȁ *term-(ĭ)ka > *tȕrmȕka > ǺȓȄǼ. ȋȉȓȅȃǹ, ȊȉȎȉ. ȋp̑ ȅȃǹ, ȀǹǺǾȄǾǿȁȋǾȄȆȇ ȊȓǻȈǹǽǹȋ ȊȓȊ ȀǹȃȇȆȇȅǾȉȆȁȋǾ ȇȋȉǹǿǾȆȁȘ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȋǾ ȆǹȊȋǹǻȃȁ -ȕna ȁ -ȕka (Ȋȉǻ. ȆǹȈȉ. *ustȕna > ǺȓȄǼ. ȌȊȋȆǹ ȁ *klětȕka > ǺȓȄǼ. ȃȄèȋȃǹ, Ȁǹ ǻȓȀȅȇǿȆȇȋȇ ȇȋȉǹǿǾȆȁǾ Ȇǹ Ȋȋǹȉǹ ȅǾȃȇȊȋ Ȋȉǻ. ȊȉȎȉ. tĀnjka < *tĀmjka < *term-(i)ka). ǫǾȀȁ ȊȈǾȏȁȍȁȐȆȇ ȊȓǻȈǹǽǹȒȁ ȇȋȉǹǿǾȆȁȘ Ȋǹ ȈȉǾǽȈȇȊȋǹǻȃȁȋǾ Ȁǹ ǻȓȀȆȁȃǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȃȇȅǾȆȋȁȉǹȆȁȋǾ Ȉȇ-ǼȇȉǾ ȆǾȌǺǾǽȁȋǾȄȆȁ ȇȈȁȋȁ Ȁǹ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ Ȇǹ ȆǹȀǻǹȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃǹ ȇȊ8 9 kniha.indb 285 Ǜǿ. Ȁǹ ǽȌȅǹȋǹ ȁ ȆǾȂȆȇȋȇ ȉȇȅǹȆȊȃȇ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆȁǾ Ȍ Meyer-Lübke 1935: 718, № 8666. ǪȈȇȉǾǽ Ernout–Meillet 1959: 989, Ȅǹȋ. termes, -itis ‘ramus desectus ex arbore, nec foliis repletus, nec nimis glaber’, ȉȘǽȃȇ ȁ ȋǾȎȆȁȐǾȊȃȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ, ȇȀȆǹȐǹǻǹȒȇ ȆǹȂ-ǻǾȐǾ ȅǹȊȄȁȆȇǻǹ ȃȄȇȆȃǹ, e ȅȇǿǾ Ǻȁ ȀǹǾȅȃǹ, ȃǹȃȋȇ ȅȆȇǼȇ ȇȋ ȄǹȋȁȆȊȃȁȋǾ ǽȌȅȁ Ȇǹ -es, -itis (satelles, mīles, cocles ȁ ǽȉ.). Ǡǹ ȆȘȃȇȁ ȊǺȄȁǿǾȆȁȘ ȁ ȈȉǾǽȎȇǽȆǹ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǻǿ. Ȍ Walde 1938–1956, 3: 671–672. Ǡǹ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȅǹ ǻȉȓȀȃǹ Ȋ ȁǾ. *ter‘ȋȉȁȘ’ ǻǿ. Ȍ Fick 1890–1909, 3: 188, Ȋȉǻ. Walde 1930: 728, Pokorny 1959, 1: 1070–1071. 9.4.2009 16:16:09 286 ǥǹȉȁȘ ǩǹȐǾǻǹ Ȇȇǻǹ ȁ Ȁǹ ȘȉȃȁȋǾ ȈȉȇȘǻȁ Ȇǹ ȆǹȉȇǽȆǹȋǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ, ȊǻȓȉȀǹȆȁ Ȋ ȈȉȇǽȓȄǿǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻ. *tȕrnȓ ‘ȑȁȈ, ǺȇǽȁȄ ȁ ȋ.Ȇ.’. ǪȄǾǽ ȈȇȊȇȐǾȆȇȋȇ ǽȇȋȌȃ Ǿ ȇȐǾǻȁǽȆȇ, ȐǾ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȇȋȇ ȉȌȅȓȆȊȃȇ ȆǹȀǻǹȆȁǾ tîrnă ‘ȁȀȈȄǾȋǾȆ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ ȁ ‘ȁȀȈȄǾȋǾȆȇ ȇȋ ȈȉȓȐȃȁ ȊȓȇȉȓǿǾȆȁǾ Ȁǹ ȉȁǺȇȄȇǻ’ ȈȉǾǽȊȋǹǻȘ ȊȉǹǻȆȁȋǾȄȆȇ ȃȓȊȆȇ ȇȈȉȇȊȋȘǻǹȆǾ Ȇǹ ǼȉȌȈǹȋǹ ȊȓǼȄǹȊȆȁ -rmn- > -rn-. ǧǺȉǹȋȆȇ Ȇǹ ȊȈȇȅǾȆǹȋȇȋȇ Ȉȇ-ǼȇȉǾ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ Ȇǹ ǥȁȎȓȁȄǹ (Mihăilă, ȏȁȋ. ȊȓȐ.) ȉȌȅȓȆȊȃǹȋǹ ȍȇȉȅǹ ȇȋ Ȋȉ.ȉ. tîrn ȊȓȊ ȊȓȒȁȋǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ Ȇǹȅȁȉǹ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ ȃǹȋȇ ǻȋȇȉȁȐȆȇ ǻȓȀȆȁȃȆǹȄǹ ȇȋ ȍȇȉȅǹȋǹ Ȁǹ ȅȆ.Ȑ. tîrnǾ. ǚȁǺȄȁȇǼȉǹȍȁȘ Ǚǡǩ: ǙȉȎȁǻ Ȇǹ ǡǽǾȇǼȉǹȍȊȃȁȘ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ. ǣǹȋǾǽȉǹ Ȉȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ȍȁȄȇȄȇǼȁȘ Ȉȉȁ ǭǹȃȌȄȋǾȋǹ Ȉȇ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁ ȍȁȄȇȄȇǼȁȁ Ȇǹ ǪȇȍȁȂȊȃȁȘ ȌȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋ „ǪǻǾȋȁ ǣȄȁȅǾȆȋ ǧȎȉȁǽȊȃȁ“, ǪȇȍȁȘ. ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ 1977: ǛǹȃǹȉǾȄȊȃȁ, Ǯ., ǞȋȆȇǼȉǹȍȁȘ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ, ǪȇȍȁȘ.2 ǛȌȃ 1935: ǛȌȃ Ǫ. ǣǹȉǹȦȁȣ, ǪȉȈȊȃȁ ȉjǾȐȆȁȃ, ȁȊȋȌȅǹȐǾȆ ȆǾȅǹȐȃȁjǾȅ ȁ ȄǹȋȁȆȊȃȁjǾȅ ȉjǾȐȁȅǹ. ǰǾȋǻȉȋȇ ǽȉǿǹǻȆȇ ȁȀǽǹȆȢǾ, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǜǾȉȇǻ 1895–1904: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ Ȋ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾ ȉǾȐȁȋǾ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȁ Ȇǹ ȉȌȊȃȁ, 1–5, ǨȄȇǻǽȁǻ. ǝǙ: ǝȁǹȄǾȃȋǾȆ ǹȉȎȁǻ Ȇǹ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ Ȉȉȁ ǚǙǦ, ǪȇȍȁȘ. Ǟǚ 1980–1985: ǞȋȆȇǼȉǹȍȁȘ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȁȘ, 1–3, ǪȇȍȁȘ. ǞȄǾȀȇǻȁȣ 1932–1936: ǞȄǾȀȇǻȁȣ, ǜ., ǩǾȐȆȁȃ ȃȇȊȇǻȊȃȇ-ȅǾȋȇȎȁȊȃȇǼ ǽȁjaȄǾȃȋǹ, 1–2, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǠǾȄǾȆȁȆǹ 1984: ǠǾȄǾȆȁȆǹ, Ƕ. ǡ., ǡȀ ǺȇȄǼǹȉȊȃȇȂ ȈȐǾȄȇǻȇǽȐǾȊȃȇȂ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȁ. In: ǪȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȁ ǺǹȄȃǹȆȊȃȇǾ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁǾ. ǸȀȔȃ ǻ ȖȋȆȇȃȌȄȕȋȌȉȆȇȅ ǹȊȈǾȃȋǾ, ǥȇȊȃǻǹ, 99–109. ǡǞǡǥ 1953–1969: ǡȀǻǾȊȋȁȘ Ȇǹ ǞȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁȘ ȁȆȊȋȁȋȌȋ Ȋ ȅȌȀǾȂ, 1–12, ǪȇȍȁȘ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1941: ǥȄǹǽǾȆȇǻ, Ǫ., ǞȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȁ ȈȉǹǻȇȈȁȊǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ. ǩǩǧǝǝ 1974: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȉǾǽȃȁȋǾ, ȇȊȋǹȉǾȄȁ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ǽȌȅȁ ǻ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǹȋǹ Ȇȁ ȇȋ 19 ȁ 20 ǻǾȃ, ǪȇȍȁȘ. ǩǪǚǣǞ 1955–1959: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǾȀȁȃ, 1–3, ǪȇȍȁȘ. ǪǺ. ǚǙǦ 1913–1949: ǪǺȇȉȆȁȃ Ȇǹ ǚȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ǹȃǹǽǾȅȁȘ Ȇǹ ȆǹȌȃȁȋǾ, 1–41, ǪȇȍȁȘ. ǪǺ. ǝȇǺȉȌǽǿǹ 1974: ǝȇǺȉȌǽǿǹ. ǞȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁ, ȍȇȄȃȄȇȉȆȁ ȁ ǾȀȁȃȇǻȁ ȈȉȇȌȐǻǹȆȁȘ, ǪȇȍȁȘ. ǪǚǦǬ 1889–1963: ǪǺȇȉȆȁȃ Ȁǹ ȆǹȉȇǽȆȁ ȌȅȇȋǻȇȉǾȆȁȘ ȁ ȆǹȉȇǽȇȈȁȊ, 1–52, ǪȇȍȁȘ. ǪǺ. ǨȁȉȁȆȊȃȁ ȃȉǹȂ 1980: ǨȁȉȁȆȊȃȁ ȃȉǹȂ. ǞȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁ, ȍȇȄȃȄȇȉȆȁ ȁ ǾȀȁȃȇǻȁ ȈȉȇȌȐǻǹȆȁȘ, ǪȇȍȁȘ. ǫǚǝ: ǫȉȌǽȇǻǾ Ȉȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ, 1–, ǪȇȍȁȘ 1965–. ǯȇȆǾǻ 1921: ǯȇȆǾǻ, ǚ., ǞȀȁȃȇǻȁ ǻȀǹȁȅȆȇȊȋȁ ȅǾǿǽȌ ǺȓȄǼǹȉȁ ȁ ȉȇȅȓȆȁ. In: ǜȇǽȁȑȆȁȃ Ȇǹ ǪȇȍȁȂȊȃȁȘ ȌȆȁǻǾȉȊȁȋǾȋ – ǡȊȋȇȉȁȃȇ-ȍȁȄȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȍǹȃȌȄȋǾȋ 15–16, ǪȇȍȁȘ, 1–158. AR 1880–1976: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika. Izdaje Jugoslavenska Akademija znanosti i umjetnosti, 1–23, Zagreb. kniha.indb 286 9.4.2009 16:16:10 ǚȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ǻȁǽ ȈȐǾȄǾȆ ȃȇȑǾȉ’ Ȋ ǻǹȉȁǹȆȋȁ ȁ ȊȉȇǽȆȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ǻ ȊȓȊǾǽȆȁ ǾȀȁȏȁ 287 Cihac 1870–1879: Cihac, A. de, Dictionnaire d’etymologie daco-romane, 1–3, Francfort a. M. Cioranescu 1958–1966: Cioranescu, A., Diccionario etimologico rumano, 1–2, La Laguna. DLR: Dictionarul limbii romăne, 1–, Bucureşti 1913–. Ernout–Meillet 1959: Ernout, A. – Meillet, A., Dictionnaire étymologique de la langue latine. Histoire des mots, Paris.4 Fick 1890–1909: Fick, A., Vergleichendes Wörterbuch der indogermanischen Sprachen, 1–3, Göttingen.4 Meyer-Lübke 1935: Meyer-Lübke, W., Romanisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg.3 Mihăilă 1960: Mihăilă, G., Împrumuturi vechi sud-slave în limba romănă. Studiu lexico-semantic, Bucureşti. Pokorny 1959: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, 1–2, Berlin – München 1959–1969. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, Zagreb. Tiktin 1903–1925: Tiktin, H., Romänisch-deutsches Wörterbuch, 1–3, Bukarest. Walde 1930: Walde, A., Vergleichendes Wörterbuch der indogermanischen Sprachen, 1–3, Berlin – Leipzig. Walde 1938–1956: Walde, A., Lateinisches etymologisches Wörterbuch, 1–3, Heidelberg. ǚȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ȋȉȓ̀ǻȆǹ ‘ǻȁǽ ȈȐǾȄȁȆȇǼȇ ȌȄȕȘ’ Ȋ ǻǹȉȁǹȆȋǹȅȁ ȁ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ǻ ȊȇȊǾǽȆȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ǨȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ Ȇǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇȅ ȌȉȇǻȆǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆǹ ǻ ǺȇȄǼǹȉȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ, Ȇȇ ȋǹȃǿǾ ȁ ǻ ȊǾȉǺȊȃȇ-ȎȇȉǻǹȋȊȃȇȅ ȁ ȉȌȅȔȆȊȃȇȅ ȘȀȔȃǹȎ, ǼȉȌȈȈǹ ȆǹȀǻǹȆȁȂ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȔȎ ȈȄǾȋǾȆȔȎ ȁȀǽǾȄȁȂ – ȃȇȉȀȁȆ, ȈȐǾȄȁȆȔȎ ȌȄȕǾǻ ȁ ǽȉȌǼȁȎ ȎȇȀȘȂȊȋǻǾȆȆȔȎ ȈȉȁȊȈȇȊȇǺȄǾȆȁȂ ȁ ȊȇȇȉȌǿǾȆȁȂ, ȀǻȌȃȇǻȔǾ ȁ ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄȕȆȔǾ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȁ ȃȇȋȇȉȔȎ ȊȋǹȄȁ ȈȉǾǽȈȇȊȔȄȃȇȂ ǻȇȀȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ ȅǹȄȇȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȔȎ, ȈȇǽǻǾȉǼȆȌȋȔȎ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȗ ȆǹȉȇǽȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȇȈȔȋȇǻ ȁȎ ȇǺȓȘȊȆǾȆȁȘ ȃǹȃ ȊȄȇǻǹ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ, ȊǻȘȀǹȆȆȔǾ Ȋ ȈȉȇǽȇȄǿǾȆȁȘȅȁ ȈȉǹȊȄǹǻ. *trȇviti ‘ȃȇȉȅȁȋȕ, Ȉȁȋǹȋȕ’ ȁȄȁ ȈȉǹȊȄǹǻ. *tȕrnȓ ‘ȃȇȄȗȐȃǹ, ȑȁȈ’ > ‘ȋǾȉȆ; ȋǾȉȆȇǻȆȁȃ; ǺȇȘȉȔȑȆȁȃ’. ǩǾȀȌȄȕȋǹȋȔ ȈȉȇǻǾǽǾȆȆȇǼȇ ȊȈǾȏȁǹȄȕȆȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ȇȈȉǾǽǾȄȘȗȋ Ȗȋȁ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȃǹȃ ȉǾȄȁȃȋȔ ȊȄǹǻȁȀȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ǺǹȄȃǹȆȇȉȇȅǹȆȊȃȁȎ ȇȋȔȁȅǾȆȆȔȎ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȂ, ȈȉȇǽȇȄǿǹȗȒȁȎ ȉǾǽȃȇǾ ȁ ȆǾ ȊȇǻȊǾȅ ǻȔȘȊȆǾȆȆȇǾ Ȉȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȗ ȊȄȇǻȇ ǻ ȄǹȋȁȆȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ t rmes ‘ȇȋȉǾȀǹȆȆǹȘ ǻǾȋȃǹ’, ȋ. Ǿ. ‘ȈȉȌȋȁȃ ǽȄȘ ȈȄǾȋǾȆȁȘ ȃȇȉȀȁȆ’. Ǩǣ 28, ȃǻ. ǝȉǹǼǹȄǾǻȏȁ, 1415 ǪȇȍȁȘ, ǚȓȄǼǹȉȁȘ gelevdp@mbox.contact.bg kniha.indb 287 9.4.2009 16:16:10 kniha.indb 288 9.4.2009 16:16:10 eské etymologie Jiří Rejzek St ádat Sloveso střádat ‘spo it, šet it; hromadit’ je pouze eské, nejstarší doklad je z Vodanského Lactiferu v podob stradati s ekvivalenty hatlati a lat. peculior. Ve st ední dob se dále vyskytuje v podob strádati – ve Veleslavínov Silv quadrilinguis (podle Jungmanna možná chyba tisku, což je nepravd podobné), v cestopise Vratislava z Mitrovic z po átku 17. st. strádané peníze, u Kocmánka (17. st.) bych se sice s troupem hádal, málo bych ctnosti nastrádal i u Kadlinského lidem to všechno k vůli tak pracně strádají, tu medovinu v ouli tak pěkně skládají (srov. i Jungmann 1835–1839, IV: 324). Doklady s ř se objevují až v obrození, nap . nechť se k poupěti poupě ro ně střádá u Puchmajera. Výklady v našich etymologických slovnících se různí. Holub–Kope ný (1952: 358) s váháním odkazují na Jungmannovo spojení se střída, střídat, což nevyhovuje hláskoslovn ani významov . Jediným pravidelným zdrojem hláskové sekvence -řav eštin musí být psl. -rę- následované tvrdou souhláskou. Doklady s ř jsou však velmi pozdní a psl. stá í slova nepravd podobné. Zdá se tedy, že musíme hledat zm ny nepravidelné. Machek (1968: 584) uvažuje o kontaminaci sloves střápati ‘shromažovat’ (iterativum k stropiti, srov. Jungmann 1835–1839, IV: 329, 360) a šťádati, což by byla nezvyklá odvozenina od již tak ídkého staršího štěditi, st . š editi ‘šet it’. Ve svém etymologickém slovníku (Rejzek 2001: 608) jsem nadhodil myšlenku, že střádati může být etymologicky totožné se strádati ‘trp t nedostatkem’, zast. i ‘postrádat n co, toužit po n em’. Zde mám možnost tento výklad, který se zdá být vzhledem k podob nejstarších dokladů nejp irozen jší, rozvést podrobn ji. Rozdíl r > ř je možné vysv tlit expresivním m k ením. Tento jev najdeme nap . ve slovech křápati, křáp, křampál apod. (Machek 1968: 298) i v již zmín ném střápati (odlišn od Jungmanna – ovšem také s expresivním m k ením – vykládá Machek 1968: 586). Vzhledem k významové blízkosti střádati a střápati lze uvažovat i o tom, že první slovo vzniklo kontaminací strádati a střápati, výklad expresivním m k ením se nám však zdá pravd podobn jší. Podle uvedených nejstarších dokladů lze soudit, že formální rozlišení slov strádati a střádati nastalo až poté, co se u prvního z nich vyvinul i význam ‘spo it, šet it; hromadit’, a bylo motivováno snahou oba významy rozlišit. Posun od výchozího významu ‘postrádat n co, trp t nedostatkem n eho’ vysv tlíme tak, že to, eho je nedostatek, se šet í, shromaž uje ( asto za cenu od íkání, strádání). Blízkost obou významů snad lze pozorovat i na n kterých dokladech – nap . strádané peníze lze interpretovat jako ‘šet ené’ i ‘nedostatkové, postrádané’ – a potvrzuje ji i angl. spare, které znamená vedle ‘šet it, škudlit’ i ‘postrádat, obejít se bez n eho’, i když tam byl asi vývoj významu opa ný než v eštin . Zajímavý doklad p edstavuje již st . ti, ktož mohúce kniha.indb 289 9.4.2009 16:16:10 290 Ji í Rejzek sami ztráviti (jídlo), pro Buoh ustrázějí, a jehož ustrázějí, chudým dadie (Krumlovský sborník z po . 15. st.), v n mž je možno hapax ustrázěti, nepochybn související se strádati, interpretovat také jako ‘šet it, st ádat’ (za upozorn ní na doklad d kuji dr. Nejedlému z ÚJ AV R). Pou né může být i srovnání s dalšími eskými slovesy více i mén synonymními se střádat. Spořiti znamenalo ve staré eštin ‘rozhoj ovat, nechat prospívat’ (srov. i st . sporý ‘vydatný’, p íbuzné je asi lat. pro-sperus ‘prospívající’, sti. sphirá- ‘tu ný’). Dnešní význam se vyvinul vlivem n m. sparen ‘šet it’ (srov. výše uvedené angl. spare), ovšem i germánské sloveso, doložené v nejstarších dokladech ve významu ‘ušet it, uchovat, uchránit’ (význam ‘spo it’ je od 16. st.), se v tšinou považuje za p íbuzné (Machek 1968: 571, EWD: 1316, Pokorny 1959–1969: 983). Vývoj významu si pak lze p edstavit takto: ‘mít dostatek, prospívat’ → ‘uchovávat, dlouho s n ím vystait’ → ‘nevydávat zbyte n , šet it’. V jistých ohledech podobný vývoj má i sloveso šetřiti, které ve st . znamenalo ‘dbát na n co, mít ohled, šanovat n koho’ (pro náš etymologický výklad je zajímavé, že ve st ední dob se zvratné šetřiti se významov st etává s jedním významem strádati, a to ‘vyst íhat se’) (Jungmann 1835–1839, IV: 324 a 452). Kone n máme sloveso škudlit, které souvisí s výše zmín ným ídkým štěditi (st . š editi) a jeho ekvivalenty v jiných slovanských jazycích (p. szczędzić, r. š adiť, sln. štéditi, s./ch. štéd(j)eti, b. štadjá, csl. štęděti), které ukazují na psl. *š ęděti, *š ęditi. To lze nejspíš spojit s lot. šķedēns ‘t íska’, . skedánnymi ‘rozptyluji, roztrušuji’ aj. z ie. *sk(h)end- ‘rozbíjet, štípat’ (Snoj 1997: 645), od n hož Pokorny (1959–1969: 929) odd luje významov podobné (s)ken-(d)- ‘odšt povat’ (sthn. scinten ‘drát, odlupovat’, st ir. scaindrim ‘štípu’), i když oba ko eny – rozší ení ie. *sek- – lze nejspíš spojit. Ve slovanštin by se význam ‘šet it’ vyvinul asi z ‘(pomalu) odšt povat, trousit’. Za zmínku stojí ješt hl. lutować ‘šet it, uskrov ovat se’, které nejsnáze vysv tlíme vývojem p es ‘litovat n koho’ → ‘šet it n koho’. Je tedy vid t, že slovanská slovesa pro ‘šet it, spo it’ mají zajímavý sémantický vývoj a potvrzují pom rn pozdní vznik pojmenování pro tuto innost. Výklad slovesa střádati sémantickým rozšt pením strádati není bez problémů. Pro jeho potvrzení bychom pot ebovali synchronní dubletní podoby strádati/střádati i více p íkladů na prolínání významů ‘postrádat’ – ‘šet it’. P esto se nám tento výklad jeví jako nejpravd podobn jší. Hýl, hejl . hýl, hejl ‘Pyrrhula’ má paralely ve slk. hý , p. gil, giel, br. ǼȞȄ, ukr. ǼȁȄȕ, r. dial. ǼȁȄȕ, ǼǾȄȕ. Východoslovanské podoby se považují spíše za p ejetí z polštiny (Machek 1968: 193, Fasmer 1964–1973, I: 406). Etymologické výklady tohoto ornitonyma jsou vesm s nep esv d ivé. Právem se odmítá starý výklad Lindeho, Mikloši ův a Bernekerův (srov. Berneker 1908–1914: 300) ze st hn. gel ‘žlutý’ – jednak se n m. slova užívá jen jako názvu barvy, jednak je na hýlovi nápadná barva ervená, navíc nejsou známy jiné výpůj ky ornitonym z n m. (k tomu i k n kterým dalším výkladům kriticky S awski 1952, I: 279). kniha.indb 290 9.4.2009 16:16:11 eské etymologie 291 Machek (l.c.) obrátil pozornost k jinému n m. slovu, totiž ná e nímu (jz.) Goll tv. Vzhledem k nepravd podobnosti výpůj ky uvažuje o p edie. původu obou slov (jako praevr. mají i Holub–Kope ný 1952: 137), to je však také výklad, ke kterému se dnes etymologie uchyluje jen velmi nerada. Výpůj ku z n m. obhajuje v jednom z posledních p ísp vků k etymologii slova Blažek (2005: 56). Germánské p íbuzenstvo rozši uje o n m. dial. gull ‘pták, který ješt nelétá’, stisl. gollungr ‘mladý jest áb’ a goll ‘o mlá atech jest ába, která zůstávají v hnízd , neboť ješt nelétají’. S odvoláním na Vriese spojuje tato slova s niz. gul ‘nápomocný, milý’, stisl. gulli ‘p stoun’ a jméno hýla interpretuje jako ‘pták charakteristický láskyplnou pé í o svá mlá ata’. Tato charakteristika hýla se však nezdá natolik výrazná, aby se stala výchozí motivací pojmenování. Navíc bezvýhradn nesouhlasí ani formální stránka p ejetí (musí se p edpokládat zdloužení vokálu jako kompenzace za rozpušt nou geminátu). Hlavní námitka však již byla e ena výše – sotva si lze p edstavit, že by byl název tohoto b žn se vyskytujícího p vce p ejat z n m iny, navíc z odlehlého, alemanského dialektu. Z podobných důvodů je nep ijatelný i pokus spojit slovanské jméno hýla s n m. Gimpel, resp. vysv tlit ho jako p ejetí z ná e ního giml (Bańkowski 2000, I: 425). O trochu v rohodn jší se zdá být výklad spojující slovo s r. gil’ ‘nesmysl, hloupost’ a dále nap . s. dial. gíljati ‘chodit po blát ; skákat na jedné noze’ i r. guljat’ ‘procházet se’ s podobnou motivací jako n m. Gimpel od st hn. gumpen ‘skákat’ (ESSJa 7: 221, srov. i Rejzek 2001: 197); nedostatkem tohoto výkladu je absence výchozích sloves v zsl., kde se zdá být diskutované pojmenování ptáka domovem. Naše ešení vychází ze známého faktu, že názvy zp vných ptáků bývají asto onomatopoického původu. Jak uvádí F. V. Mareš ve svém p ísp vku k metodice etymologického bádání v této oblasti, onomatopoický zdroj vzniku pojmenování živo ichů etymologové podce ují. „Platí to zvlášt o názvech ptáků, neboť práv u t ch bývají hlasové projevy nápadné, mnohotvaré, a p itom jsou asto dostate n ‘stru né’, schematické, takže je lze pom rn snadno transponovat do jazyka“ (Mareš 2000: 624). Myšlenka o onomatopoickém původu jména hýl není nová. Už Christiani (1942: 162), kritizující Bernekerův výklad, podotýká, že se jedná nejspíš o „Naturlaut“. Dále píše: „Wer den eintönigen und einsilbigen Ruf des Dompfaffs kennt, wird nicht im Zweifel sein“ a dodává v podobném duchu jako Mareš: „Etymologen sollten auch Naturbeobachter sein, dann wären solche bedauerlichen Irrtümer unmöglich“. Christianiho výklad nevylu uje Fasmer (l.c.), který udává hýlovo volání jako jüg, lüi. V ornitologické literatu e se hýlův hlas zachycuje různ , nejnápadn jší podobnost se slovanským názvem hýla ovšem ukazuje záznam jeho hlasu podle Dungela a Hudce (2002: 232) – vábení hýla obecného je zachyceno jako melancholické gyi, jedinci v malém hejnu se ozývají tichým gyt gyt (k tomu viz Fialová Karpenková 2005: 71). Zdá se, že práv zvuk vábení (call) se stal východiskem pojmenování, stejn jako nap . u p nkavy (o důležitosti tohoto zvuku u p vců viz Mareš 2000: 605) – jeho interpretace jako gyl i gy je dob e p edstavitelná, pojmenování jen p ibralo jo-kmenové zakon ení (podobn jako nap . sýc, jež Mareš p esv d iv vykládá z p edsl. *k’ūt-jo-). Ke vzniku pojmenování muselo dojít až po delabializaci ū > y, což koresponduje s domn nkou o pozdn psl., dialektickém charakteru výrazu. kniha.indb 291 9.4.2009 16:16:11 292 Ji í Rejzek Prostopášný Slovo se v eštin hojn vyskytuje od doby st ední – dost dokladů se najde v Kralické bibli: Spravedlivého Lota těch nešlechetníků prostopašným obcováním ztrápeného vytrhl; pohany prostopašné (…) na milost přijal; nesloužíť tedy vyvolení k prostopašnosti aj.; podoba s -á- se objevuje již u Blahoslava: bude jejich mluvení jako prostopášné a rozběhlé stádo (Vady kazatelů); rozpásaný a prostopášný ﬁnál (= koncovka) (Muzika). Podle Machka jde o slovo hlavn mor. a slk., jehož původ není p íliš jasný. Machek zná různé ná e ní varianty – západomoravské a jihovýchodo eské roztopáš ‘bujnost, svévole, hý ení’ (roztopášnost má i Jungmann 1835–1839, III: 928, první doklad na roztopašnost je u Náchodského z r. 1707), na Kyjovsku prostopáš i rostopáš, severomoravské roztopá ný (srov. i erný 1894: 89, který je považuje ve vztahu k prostopášný za sekundární), slk. i rozpášny, rozpasený. P iklání se k výkladu ze st . rozpasený ‘vykrmený, ztloustlý’ od rozpásti sě ‘vykrmit se’, na Morav pak bylo p idáno -to- jako nap . v roztomilý a celé se pak lidovou etymologií spojilo s páchat a prostý (Machek 1968: 485, podobn Holub–Kope ný 1952: 295). Této konstrukci by mohla nasv d ovat i podoba prostomilý (Jungmann 1835–1839, III: 696), která se zdá být v pom ru k roztomilý, s nímž se významov shoduje, sekundární, i Blahoslavovo spojování rozpásaný – prostopášný a Rosovo prostopášný – rozpášný. P esto Machkův výklad není p esv d ivý. Podivné je už to, že by primární motivaci zachovaly ná e ní tvary a lidové etymologii podlehl výraz ve spisovném jazyce; p edevším ale vidíme problém v p eklenutí formálního (ale i sémantického) rozdílu rozpasený – roz(to)pášný. Spíš si lze p edstavit opa ný vývoj: výsledkem lidové etymologie jsou ná e ní podoby a prostopášný je původní složenina odpovídající svou strukturou i významem první ásti staršímu . prostoře ný (dnes prostořeký) (srov. Jungmann 1835–1839, III: 697). Prostý tu má význam ‘nevázaný, svobodný’ a složeninu je tedy možné interpretovat jako ‘nevázaný v inech’, ‘nevázan si po ínající’.1 Literatura Bańkowski 2000: Bańkowski, A., Etymologiczny s ownik języka polskiego, I–II, Warszawa. Berneker 1908–1914: Berneker, E., Slavisches etymologisches Wörterbuch, I–II, Heidelberg. Blažek 2005: Blažek, V., Slovanská ornithonyma ve sv tle vn jšího srovnání. Rocznik Slawistyczny 55, 51–72. erný 1894: erný, J., Příspěvky k eské etymologii lidové, Praha. Dungel–Hudec 2002: Dungel, J. – Hudec, K., Atlas ptáků eské a Slovenské republiky, Praha. ESSJa: Etimologi eskij slovar’ slavjanskich jazykov. Praslavjanskij leksi eskij fond, 1–33–, Moskva 1974–. EWD: Etymologisches Wörterbuch des Deutschen, Berlin 1995. Fasmer 1964–1973: Fasmer, M., Etimologi eskij slovar’ russkogo jazyka. Perevod i dopolnenija O. N. Truba eva, I–IV, Moskva. 1 kniha.indb 292 P ísp vek vznikl v rámci výzkumného zám ru MSM-0021620825. 9.4.2009 16:16:11 eské etymologie 293 Fialová Karpenková 2005: Fialová Karpenková, Z., eské názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska (nepublikovaná diplomová práce), FF UK, Praha. Holub–Kope ný 1952: Holub, J. – Kope ný, F., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Christiani 1942: Christiani, W., Lexikalische Lesekörner. Zeitschrift für Slavische Philologie 18, 161–162. Jungmann 1835–1839: Jungmann, J., Slovník esko-německý, I–V, Praha. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Mareš 2000: Mareš, F. V., K metodice etymologického bádání: etymologie n kterých slovanských pojmenování ptáků onomatopoického původu. In: Mareš, F. V., Cyrilometodějská tradice a slavistika, Praha, 602–631. Pokorny 1959–1969: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, Bern. Rejzek 2001: eský etymologický slovník, Voznice. S awski 1952: S awski, F., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków 1952–. Snoj 1997: Snoj, M., Slovenski etimološki slovar, Ljubljana. Czech Etymologies The paper discusses three Czech words which have unconvincing expositions in older dictionaries by Machek and Holub–Kope ný. Střádat ‘to save, to accumulate’ (in Middle Czech period strádati) is newly explained from strádati ‘to suffer; to lack, to miss’ (as to the meaning, cf. English spare), hýl ‘bullﬁnch’ from an onomatopoeic basis imitating a bullﬁnch’s call, and prostopášný ‘libertine, debauched, dissolute’ as an old compound word meaning ‘acting dissolutely’. Filozoﬁcká fakulta, Univerzita Karlova Nám. Jana Palacha 2, 116 35 Praha 1, eská republika jiri.rejzek@ff.cuni.cz kniha.indb 293 9.4.2009 16:16:11 kniha.indb 294 9.4.2009 16:16:12 Zu den slawischen Bezeichnungen des Hemdes (lat. camis[i]a, indisium): Eine sprach- und kulturhistorische Betrachtung Heinz Schuster-Šewc O. Schrader (1917–1923) schreibt unter dem Stichwort Hemd: „…, dass die älteste idg. Tracht ein Begriff des Unterkleides (Rockes) noch n i c h t k a n n t e (gesperrt vom Verf., H. Sch.-Š.). Es ergibt sich heraus von selbst, dass das unter dem Unterkleide getragene Hemd ein verhältnismäß junger Kulturerwerb sein muss.“ Auch den slawischen Sprachen scheint auf den ersten Blick eine gemeinsame Bezeichnung für das Kleidungsstück „Hemd“ zu fehlen. Der Begriff selbst muss ihnen aber schon relativ früh bekannt gewesen sein, wie das die bereits von dem tschechisch-böhmischen Geschichtsschreiber Cosmas (Kosmas von Prag 1045–1125) verwendete Redewendung „Das Hemd ist näher als der Rock“ aus der ersten Hälfte des 12. Jahrhunderts zeigt. Vgl. ad. a. 1125: „Quis enim ignorat, quod camisia proprior sit corpori, quam tunica“ (Fontes II, 192). Wie eine diesbezügliche Überprüfung (Durchmusterung) der einzelnen slawischen Sprachen zeigt, lassen sich für das Slawische folgende mit dem Begriff „Hemd“ im Zusammenhang stehende Einzellexeme nachweisen, denen unterschiedliche Wortformen, indigenen oder auch fremden Ursprungs und zugrunde liegen. Die Bedeutung „Hemd“ ist dabei meist erst das Ergebnis einer jüngeren semantischen Spezialisierung. Zu unterscheiden ist deshalb immer zwischen der urslaw. Basis, gegebenenfalls auch einem zugrunde liegenden alten Lehnwort, und der späteren einzelsprachigen Form und ihrer arealen Verbreitung im Rahmen der Slavia. Es handelt sich um folgende Einzellexeme: 1. *košul’a, 2. * echlȓ/* echlo, 3. *rїbȓ, 4. *riza, 5. *sorka und 6. *jȕz-gȓlo.1 (1) Die am weitesten verbreitete slawische Hemdbezeichnung ist das unter 1. genannte *košul’a, das auch eine Reihe anderer verwandter Bedeutungsvarianten aufweist, vgl. poln. koszula (seit dem 16. Jh.), kasch. kašșla, košla, košula 1. ‘Hemd; Messhemd’, seltener auch 2. ‘die erste, nicht bedruckte Seite eines Buches’, 3. ‘Löschblatt’, 4. ‘Manschette am Blumentopf’, 5. ‘Mantel-, Anzugsfutter’, 6. ‘Pellkartoffel(schale)’, tsch. košile, atsch. košule ‘Hemd’, dial. mähr. košul’a auch ‘Fruchtblase’, košilanda express. ‘Hemdenmatz’, slowak. koše a (!), dial. östl. auch košu a ‘Hemd’, os. košla, dial. košela2 (hier mit e für u wie in os. wotežka ‘Zugleine’ < wotužka < *otїžȕka bzw. dial. rozemić ‘verstehen’ neben schriftspr. rozumić), älter košul(k)a dass., ns. košula ‘Weiberrock, Robe’ (seit dem 1700 Jh.). Dem Niedersorbischen ist die Bed. ‘Hemd’ unbekannt, es verwendet dafür zg o (s. dazu unten), das unter Einﬂuss der benachbarten nordwestslawischen Dialekte bereits früher die entstandene Freistelle 1 2 kniha.indb 295 Wir versehen die jeweilige Grundform mit einem Sternchen (*), sind uns aber der Problematik einer derartigen Schreibweise bewusst, da die in Betracht kommenden Basisformen ja durchaus unterschiedlichen zeitlichen Ebenen angehören können. Zur arealen Verbreitung der Hemdbezeichnung im Sorbischen vgl. SSA 6, Karten 62 u. 67. 9.4.2009 16:16:12 296 Heinz Schuster-Šewc im Bezeichnungssystem eingenommen hatte und so die Spezialisierung von ‘Weiberrock’ > ‘Hemd’ verhinderte, russ. älter košúl’a ‘kurzer Pelzrock, Schafspelz, Weiberhemd’, dial. auch košl’a, ukr. dial. košúl’a 1. ‘Hemd’, 2. ‘eine Art Geschwür; Schorf auf dem ganzen Kopfe’ ( elechowski 1886), nach Lysenko (1974) auch ‘gestricktes Hemd; Frauenbluse’, bruss. košúl’a ‘Hemd’, bulg. dial. westl. košúl’a (Stojkow 1963, 272–273),3 mak. košula 1. ‘Hemd’, 2. ‘Fruchtblase’, sbkr. kòšulja 1. ‘Hemd, Messhemd’, 2. ‘Schlangenhaut’, košulje Pl. ‘Schalen’, slowen. veralt. und dial. košúlja, kslaw. košulja ‘indusium’. Das zu rekonstruierende *košul’a wird bisher gewöhnlich als eine gemeinslawische Entlehnung aus lat. casula ‘Messgewand mit Kapuzze’ (vgl. auch dt. Kasel ‘Messgewand der kath. Priester’) angesehen (REW 1: 652; S awski 1952–1966, 2: 547–48),4 was aber sehr zweifelhaft ist, da es sich ja im vorliegendem Fall, wie das die einzelsprachigen Belege zeigen, ganz offensichtlich um ein sehr altes, noch in die gemeinsame ursprachliche Periode des Slawischen zurückreichendes Lexem handelt. Eine Entlehnung des slawischen Wortes aus dem Lateinischen ist allein aus chronologischen Gründen unwahrscheinlich. Denn seine Weitergabe an die slawischen Dialekte und Einzelsprachen kann ja frühestens im 9. Jh. u.Z. erfolgt sein, das heißt, erst im Zusammenhang mit der Christianisierung der Slawen, auch dann, wenn wir deren Beginn bereits mit der frühen Bayerischen Missionstätigkeit ansetzen. Einer derartigen Hypothese widerspricht darüber hinaus die Verbreitung und die Volkstümlichkeit des Wortes in der gesamten Slavia. Das betrifft auch seine verschiedenen Nebenbedeutungen (Hülle, Schale, Geschwür usw.), die sich nur schwer von der aus der liturgischen Terminologie stammenden Bed. ‘Messgewand’ ableiten lassen. Diese müssten sich erst nach der Übernahme des Christentums durch die Slawen herausgebildet haben, was aber sehr unwahrscheinlich. Große Schwierigkeiten bereitet auch der Lautersatz von s (casula) durch š (košul’a), zu erwarten wäre ž (kožul’a). Das Wort muss deshalb im Gegensatz zu den traditionellen Deutungen eindeutig als ein altes slawisches Erbwort angesehen werden, das wurzelverwandt ist mit der in urslaw. *košȕ ‘Korb’5, *košelȕ ‘geﬂochtenes Behältnis’ und koše(ě)l’a dass. enthaltenen Basis *koš(< *koch-), vgl. poln. kosz ‘Korb’ und os. koš, ns. kóš dass., ns. älter kóšela ‘die aus Ästen geﬂochtene Hürde oder Hirtenbude’,6 poln. kosza ka ‘geﬂochtenes Körbchen’, russ. košël’, -elja ‘aus Bast geﬂochtenes Körbchen, Heukorb, Brotsack’ und košelëk ‘Geldbeutel’, akslaw. košȕnica ‘Korb’ (urspr. ebenfalls aus Bast oder Garn geﬂochtene Behältnisse). Beide Wörter (košul’a und košel’a) unterscheiden sich lediglich durch verschiedene Sufﬁxe (-ul’a : -e(ě)l’a). Die slowak. Form koše a zeigt aber, dass beide 3 4 5 6 kniha.indb 296 Über weitere dialektale Formen vgl. BER 2: 695–696. Auch wir gingen bisher von dieser irrtümlichen Annahme aus, vgl. Schuster-Šewc 1978–1996: 2, 643. Vgl. dazu Niederle 1913: 450, Fußnote 3, mit dem dortigen Verweis auf J. Smirnov und Fr. Krauss, die ebenfalls von einer Verwandtschaft von *košul’a mit *košȕ ausgehen. Vgl. Mucke: 1, 684. Dem heutigen Os. ist das entsprechende Lexem nicht mehr bekannt, vgl. aber den os. ON Košla/dt. Kaschel, Kr. Nisky (1409 Koschele, 1416 Koschil, 1800, 1831 Koschla), der von Muka fälschlich als Spottname zu os. košla ‘Hemd’ gestellt wird, vgl. Meschgang 1978: 58. Auch die ON Groß- und Kleinkoschen / sorb. Kóšyna, Kóśynka sö. von Semftenberg gehören hierher: *Košina ‘Ort mit geﬂochtenen Behausungen’. Das betrifft auch den Mischnamen Koschendorf / ns. K ošnojce nnw Drebkau, dem ebenfalls urspr. Kóšyna zugrunde liegt. Die von Wentzel 1906: 68 vorgenommene Zurückführung des Namens auf angebliches *Kožanovici = Dorf des Kožan ist verfehlt. 9.4.2009 16:16:12 Zu den slawischen Bezeichnungen des Hemdes (lat. camis[i]a, indisium) 297 Wortbildungsformantien auch untereinander austauschbar waren. Eine spätere, sekundäre Beeinﬂussung der slowak. Form durch mhd. k sel(e) ist gegen Machek (1957: 225) auszuschliessen. Als Grundbedeutung von *košul’a darf deshalb ‘das aus Flachsfasern geﬂochtene oder aus grobem Leinen gewebte Kleidungsstück’ angesehen werden, das unter der eigentlichen Oberbekleidung getragen wurde. Vgl. in diesem Zusammenhang besonders die aus dem Ukrainischen überlieferte dialektale Form košul’a in der Bedeutung ‘gestricktes Hemd, Frauenbluse’. Das in koš- enthaltene š beruht dabei auf einem urspr. expressivem ch (*koch-), dem seinerseits ein altes s zugrunde liegt (Schuster-Šewc 2000), verwandt ist urslaw.*kosnїti, vgl. russ. kosnut’sja, kasat’sja ‘(sich) berühren’. Daraus geht hervor, dass das *kosati/*kochati zugrunde liegende *kos-/*koch- ursprünglich soviel wie ‘ﬂechten’, d.i. ‘Fäden oder Bänder durch Berührung verbinden’ bedeutet haben muss. Verwandtschaft besteht dann aber auch mit *kochati (vgl. poln. kochać ‘lieben’) und *košiti (vgl. os. košić ‘küssen’), von denen angenommen wird, dass ihre Bedeutung ähnlich aus urspr. ‘(zärtliches) berühren’ hervorgegangen ist. Vgl. in diesem Zusammenhang auch folgendes * echlȓ/* echlo, für das eine ähnliche Verwandtschaft mit * esati ‘kämmen’ bzw. expressiv * echati ‘kratzen’ angenomen wird. Neben dem bodenständigen *košul’a kennt das Slawische auch das auf lat. casula zurückgehende Lehnwort kažula/kazula, das aber eindeutig jüngeren Datums ist und nur von den katholischen Slawen verwendet wird. Vgl. apoln. kazula, kazu a ‘Messhemd’, kasch. dial. kazëla ‘Totenhemd; kurzes Pelzröckchen’ (PWb 1: 341) neben każëla dass. (SGP 2: 146–147), atsch. kažula, kažila, kazula ‘Messgewand’, slowak. kazula dass., sbkr. kžula dass. (Beispiele nach S awski 1952–1966). Für das relativ junge Alter von kazula/kažula spricht neben dem z/ž ( < s) auch das unveränderte lat. a. Es muss deshalb eindeutig als Grundlage für slaw. košul’a ausgeschlossen werden. (2) Eng verwandt mit *košul’a ist, wie bereits angedeutet, das in einer Reihe slawischer Sprachen und Dialekten als Hemdbezeichnung verwendete * ech(ȓ)lȓ/ * ech(ȓ)lo, daneben vereinzelt auch mit a/o-Vokalismus: * ach(ȓ)lȓ/* och(ȓ)lȓ, vgl. poln. czeche , czech o ‘Frauenhemd, Sterbehemd’, apoln. (15.–16. Jh.) czeche , czache , -chla ‘Hemd, (Frauen)Rock aus weißer Leinwand; Handtuch, Badetuch’, älter (seit dem 16. Jh.) auch ‘Totenhemd, Mantel, Bezug, Bedeckung’, dial. (z.B. Großpolen) czeche , czyche , cyche dass.; tsch. älter echel, -ch(e)le ‘Frauen- und Männerkleid, Hemd, Rock, Kopftuch’, atsch. echel : echl, -la, -lu 1. ‘Schweißtuch’, 2. ‘Totenhemd’ (auch dial.); slowak. dial. echol ‘der an das Oberhemd angenähte Rock (sukně přišita k rubáši)’, dem Sorbischen unbekannt, russ. echol ‘Bezug, Futteral, Hülle, Unterfutter’, dial. auch achol ‘Frauenunterrock’, ukr. achol : echol ‘Überzug, Decke, Bezug’, ochla f. ‘breite Ansätze der Ärmel an Frauenhemden’, dial. auch ‘Oberteil des Frauenhemdes’, bruss. mit ähnlichen Bedeutungen achol, dial. (Polesie), ochly ‘Manschetten’, aruss. echȓlȓ ‘Überzug, Decke’, auch ‘eine Art Kleid’, kslaw. echlȓ ‘Vorhang, Schleier, Hülle, Kleidungsstück’, bulg. echȓl, Pl. echli ‘Pantoffeln ohne Absatz’, mak. evol (v < ch), vgl. SP 2: 122–123. Auch der Ursprung dieses slawischen Lexems gilt bisher als weitgehend unaufgeklärt (REW 3: 332). Machek (1957: 67) vermutet Verwandtschaft mit hethitisch kureššar- ‘Frauenkopftuch’. kniha.indb 297 9.4.2009 16:16:12 298 Heinz Schuster-Šewc Die Autoren des S ownik pras owiański (SP: 2, 123), verweisen auf möglichen Zusammenhang mit * echati, * esati („Nazwy odzienia ączą si nieraz z poj ciem rwania, darcia“), betrachten die Etymologie des Wortes insgesamt aber als unklar („etymologia niepewna“), u. E. jedoch unbegründet. Denn das in * ech(ȓ)lȓ enthaltene ech- lässt sich ohne Schwierigkeiten als die e-stuﬁge Ablautform zu der in košul’a enthaltenen Basis *koš- < *koch- stellen, auch hier mit expressiven s > ch Wandel, vgl.: poln. czechrać ‘Wolle krämpeln’, tsch. esati ‘kämmen’ neben echrati ‘kratzen’, slowak. esať ‘kämmen’, echrať sa ‘kämmen, kratzen’ (= vlasy pro esávat), ohne -r dial. express. echnuť ‘krachend schlagen’, echovať ‘schelten, tadeln’, mit o-Vokalismus ochrať, cochrať, poln. czochrać ‘(Flachs) hecheln’ neben älter czochać (się) ‘(sich) reiben, (sich) kratzen’, russ. dial. ochnut’ ‘mit dem Wasser spritzen’, dazu russ. kosnut’ ( –ch : k–s), slowen. échati ‘glätten, kratzen (bes. von Tieren)’ u.a. Zum Nebeneinander von s und ch vgl. auch os. älter esel(o) ‘Mühlrechen’ (kammartiger Gegenstand), tsch. esle dass. neben bulg. ešel ‘Kamm, Striegel’ und slowen. eselj dass. neben ešlj dass. Auch in diesem Falle darf deshalb von der Grundbedeutung ‘durch Flechten (Zusammenfügen) von fasrigem Material erzeugtes Gewebe’ > ‘Tuch zur Bedeckung des Körpers’ > ‘primitives Kleidungsstück, bes. Hemd’ ausgegangen werden. Beide Lautvarianten (*kos-/*koch und *kes-/ ech) beruhen auf ide. *kes- ‘kratzen, kämmen’, vgl. dazu als urverwandt griech. kšskeon ‘Werg’ (Pokorny 1959–1969, 1: 585). (3) *rїbȓ, vgl. russ. rub ‘grobe Kleidung, Lumpen, Fetzen’, rubacha, rubaška ‘Hemd’, rubiš e ‘grobes altes Kleid; Hemd’, ukr. rubacha ‘großes altes Hemd’, rubatka dass., rubatє Koll. ‘Wäsche’, poln. rąb, Pl. ręby ‘Saum, Rand, Kehrseite des Tuches’, tsch., slowak. rubáš ‘Totenhemd’, slowak. dial. auch ‘Schürze’, slowak. dial. rubá ‘Hemd’, slowen. rчb ‘grobes Hemd’, os. rubišćo, rubiško ‘Kopftuch’, rubjana košla ‘Leinenhemd’, ns. rubišće 1. ‘leinenes Tuch, insbes. Leichentuch’, 2. ‘leinenes Gewand, grobleinener Mantel’, alt rubjež, rubjaž ‘Leinwand, leinenes Tuch’ (Jakubica 1548). Bedeutungsentwicklung: ‘Leinentuch’ > ‘unterschiedliche Kleidungsstücke’ > ‘Hemd’. (4) *riza, vgl. aksl. riza 1. ‘Kleid, Gewand’, 2. ‘Stück Leintuch’, russ. riza ‘Priester-, Messgewand’, ukr. ryza ‘Messgewand’, bruss. riza dass., aruss. riza ‘Kleid, Gewand’, bulg. riza ‘Hemd’, sbkr. rȟza (?) ‘Kleidung’, tsch. říza ‘langes Kleid’, mit altem ě hierher vielleicht auch os. älter rěza ‘Messgewand’, Adj, rězyny, -a, e (Pful 1866: 582), daneben im Anhang zum Wb., S. 1110, auch rězwa und ryzwo (y für ě wie in os. älter und umgangsspr. ry , ry eć ‘Sprache’, ‘sprechen’). Diese Wörter stammen aus dem handschriftlichen Nachlass von Mag. J. A. Kilian (1683–1759), sonst aber aus keiner anderen os. Quelle belegt. Das zugrunde liegende *riza, Ablautform *rěza ‘Messgewand’, gilt als urverwandt mit lit. ráižas ‘Einschnitt, Kerbe, Spur’, raižýti ‘einschneiden’ (Bezlaj 1976–2007, 3: 184). Das ursprüngliche Bezeichnungsmotiv wäre dann ‘das abgeschnittene Stück Tuch, mit dem man der Körper bedeckt’, woraus ‘Hemd’, vor allem ‘Messgewand’. Nach Vasmer (REW 2: 521) ist jedoch auch eine alte Entlehnung aus einer nahöstlichen Sprache nicht auszuschließen. (5) *sorka, vgl. russ. soro ka 1. ‘Hemd’, 2. ‘Rückseite der Spielkarte’, dial. auch soro ica ‘Bauernhemd’, ukr., bruss. soro ka ‘Hemd’, aruss. soro ȕka dass., akslaw. kniha.indb 298 9.4.2009 16:16:13 Zu den slawischen Bezeichnungen des Hemdes (lat. camis[i]a, indisium) 299 sra ica ‘Untergewand’, auch ‘Mantel’, sraky, -ȓve f. ‘Unterkleid, Hemd’ (SJS), slowen. srá ica, srákica, sráj ek ‘Vorhemd’. Angenommen wird alte Entlehnung aus rom. sarca (Steinhauser 1950: 287ff.), vermittelt wahrscheinlich durch das Albanische, vgl. alb. sark f. ‘weißer, wollener Überrock mit roten Tupfen’, das seinerseits aus arab. sarq ‘alter Stoffname’ stammen soll. Entsprechende Formen kennt auch das Baltische, Finnische und Altnordische, vgl. lit. šakas 1. ‘Kleidungsstück’, 2. ‘tuchener Unterrock der Fischer’ neben švakas ‘Schlafrock’, lett. svầrks ‘Männerrock’, ﬁnn. särkr ‘Hemd’, anord. serkr m. ‘Hemd, Waffenrock, Hose’, ags. sierce dass. Die von Vasmer (REW 2: 700) vermutete Urverwandtschaft der slaw. und balt. Wörter ist wenig wahrscheinlich. Es handelt sich um ein altes Kulturwort. (6) *jȕz-gȓlo, vgl. ns. zg o ‘Hemd’, Dem. zge ko, ältere Belege: Megiser 1603: sglo ‘indusium, subucula’, Choinanus1650, Hauptmann Gramm. 1761: sglo, sgelko dass., kasch., slowinz. zg o, żg o ‘Hemd, Sterbehemd’ (SEKaš 5: 293–294), poln. dial. zg o, żg o, gz o, giez o, zgie ko, żgie ko 1. ‘langes Hemd, in dem der Tote in den Sarg gelegt wird’, 2. ‘Hemd’ (MAGP VIII, Karte 366, S. 60–61; AJW VI, Karte 565, S. 93–94), apoln. zg o, gz o ‘Hemd’, selten auch ‘Messhemd’, giez eczko ‘Hemdchen, leinenes Röckchen’, in den Gnesener Predigten (Kazania gnie nieńskie): xlo (= gzlo, H. Sch.-Š.) ‘Teil der liturgischen Kleidung’. Es handelt sich um einen nur auf das Niedersorbische, Kaschubisch-Slowinzische und die nördlichen Dialekte des Polnischen beschränkten slawischen Dialektismus, dessen Etymologie bisher weitgehend als ungeklärt war. Vgl. Fr. Miklosich (SEW: 31), der das Wort wenig überzeugend mit dem oben besprochenen * echlȓ verbindet. Ähnlich A. Brückner (1957: 166): „mo e to same s owo co cheche “. Auch die von uns vorgeschlagene Zurückführung von zg o auf ide. *(s)keu‘bedecken, umhüllen’ und seine Erklärung als ‘das den Körper bedeckendes Kleidungsstück’ (Schuster-Šewc 1978–1996, 4: 1749) ist nur eine Verlegenheitslösung. Entscheidend für die richtige Deutung dieses „schwierigen“ Wortes ist die aus dem Kaschubisch-Slowinzischen und aus den polnischen Dialekten nachweisbare Bedeutungsvariante ‘langes Hemd, in dem der Tote in den Sarg gelegt wird bzw. in dem er in heidnischen Zeiten auf den Holzstoß verbrannt wurde’.7 H. Popowska--Taborska zog daraus den Schluss, dass das von ihr, u.E. unberechtigt, als primäre Form angesehene poln. dial. żglo (mit ż!) auf irgendeine Weise mit ‘brennen’ in Verbindung stehen muss und rekonstruierte unter Verweis auf urslaw. *žegї, *žegti die Grundform *žglo ‘durch Einäscherung verbranntes Totenhemd’, woraus sich später die heutige allgemeine Bedeutung ‘Hemd’ entwickelt habe. Das anlautende z- in zg o erklärt Popowska-Taborska als ein sekundäres Präﬁx, das angeblich nach der Deetymologisierung des Wortes von den Sprechern irrtümlich als solches verstanden wurde.8 Dem widerspricht aber entschieden das Niedersorbische, dem auf ž- anlautende Formen gänzlich unbekannt sind. Es liegt deshalb nahe, auch die kaschubischen und polnischen z-Formen als die ursprünglichen anzusehen, zumal sich ja das ż in diesen Formen ohne weiteres als das 7 8 kniha.indb 299 Vgl. Popowska-Taborska 2007: 178–180. «ǭȇȉȅȔ Ȋ ȆǹȐǹȄȕȄȆȔȅ z- Ȉȉȁ ȋǹȃȇȅ ȈȇǽȎȇǽǾ ȈȉȁǽșȋȊȘ ȈȉȁȀȆǹȋȕ ǻȋȇȉȁȐȆȔȅȁ, ǻȇȀȆȁȃȑȁȅȁ ȈȇȊȄǾ ȌȋȉǹȋȔ ȁȀȎȇǽȆȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȊȄȇǻǹ ȁ ȅȆȁȅȇǼȇ ȈȉȁȇǺȉǾȋǾȆȁȘ ȆǹȐǹȄȕȆȔȅ z- ȍȌȆȃȏȁȁ ȈȉǾȍȁȃȊǹ» (Popowska-Taborska 2007: 179). 9.4.2009 16:16:13 300 Heinz Schuster-Šewc Ergebnis hyperkorrekter Lautentwicklung, hervorgerufen durch das Bestreben zur Vermeidung des so genannten „Masusierens“, erklären lässt, vgl. dazu parallele Beispiele wie schriftsprachlich żubr ‘Auerochse’ für urspr. zubr dass. oder dial. żobać ‘picken’ für schriftspr. zdźobać dass. Ungeachtet dessen war aber der von H. Popowska-Taborska hergestellte Zusammenhang mit der Bed. ‘brennen’, genauer mit ‘glühen’, richtig. Zugrund liegt jedoch nicht *žegti, *žegї ‘brennen’, sondern *gȓl- (< ide. *geul-, vgl. ir. gúal ‘Kohle’, ahd. kolo m., auch kol n. dass., mhd. kol n., kol(e), nhd. Kohle (Pokorny 1959–1969, 1: 399). Mit abweichender Ablautstufe *gēl- gehört hierher auch urslaw. *žal- ‘glühen’, vgl. poln. żalić się ‘glimmen, schwelen’, älter żale, żalisko ‘vorchristliche Begräbnisstätte’ (SW 8, 687), żalik ‘Aschenurne mit menschlichen Überresten’, żalnik ‘Grab(hügel)’, weiter os. žel Adv. ‘leid’, želić ‘trauern’, želny ‘Trauer-; reuig, reumütig’ < *žal- und ns. ža ‘leid’, žalny ‘glühend, heiß’. Zu rekonstruieren ist deshalb nicht *żglo, sondern *jȕz-gȓlo, Dem. jȕz-gȓl-ȓko mit der Bedeutung ‘das zusammen mit dem Leichnam verbrannte (verglühte) Totenhemd’, woraus sich später allgemein ‘Hemd’ entwickelte, vgl. besonders ns. zg o, Dem. zge ko, die die ursprünglichen Lautverhältnisse exakt widerspiegeln. Im Kaschubischen existiert neben zg o/żg o noch das Augmentativum żglëš e, das neben ‘Totenhemd’ auch ‘Brandstätte’ bedeutet, auch hier mit hyperkorrektem ż für urspr. z, vgl. poln. zgliszcze, dial. zglisko, hier aber nur ‘Brandstätte, Brandtrümmer’. Auch das von Popowska-Taborska (SEKaš 5: 293) nach L (= M. S. B. Linde, S ownik j zyka polskiego, Lwów 1854–1860) angeführte ältere poln. żglić ‘glimmen’ (tleć się, tlić się) ist eine hyperkorrekte Form und beruht auf zglić. Die Bed. ‘Totenhemd’ ist dem eigentlichen Polnischen unbekannt. Zur Bildung von *jȕz-gȓlo vgl. Ortsnamen wie os. Žarki – Särchen, Kr. Bautzen/Budyšin (18. Jh. Sdziark, 1843 Zdžarki) und ns. Ždźark – Särchen, Kreis Calau/Kalawa < *jȕz-žarmit der urspr. Bed. ‘durch Ab- bzw. Ausbrennen einer Waldﬂäche gewonnener Siedlungsplatz’. Das eingeschobene -d- diente zur Vermeidung der drohenden Assimilation der aus zwei ähnlichen Zischlauten bestehenden Konsonantengruppe -zž-. Bei den in den kaschubischen und polnischen Dialekten belegten dialektalen Nebenformen gz o, giez o, zgie ko, żgie ko usw. handelt es sich um sekundäre Formen, die wegen der Deetymologisierung des Wortes und der schwer aussprechbaren Konsonantengruppe zg gebildet worden sind. Zusammenfassend ist festzuhalten: Auch das Slawische verfügte ursprünglich über keinen einheitlichen Namen für das Unterbekleidungsstück ‘Hemd’. Die am weitesten verbreitete indigene slawische Hemdbezeichnung ist košul’a, bei der es sich um keine Entlehnung aus lat. casula handelt, wie bisher meist fälschlich angenommen. Verwandt ist vielmehr slaw. koš ‘Korb’, košel’a/košěl’a ‘aus Zweigen geﬂochtenes Behältnis’. Das slawische Hemd war demnach ein aus Fasern bzw. Leinenfäden geﬂochtenes (gewebtes) Kleidungsstück, das den nackten (Ober)Körper zu schützen hatte. Wie jedoch die ns. Bedeutung ‘Weiberrock, Robe’ zeigt, war seine Bedeutung ursprünglich breiter und konnte ursprünglich auch ein langes, rockartiges Kleidungsstück bezeichnen. Im Südosten der Slavia konkurriert mit *košul’a das synonyme *riza, das ebenfalls bodenständigen Ursprungs sein dürfte, später aber vor allem ein liturgisches Kleidungsstück (Priesterhemd) bezeichnete. Dieselbe Bedeutung hatte bei den West- und Teilen kniha.indb 300 9.4.2009 16:16:13 Zu den slawischen Bezeichnungen des Hemdes (lat. camis[i]a, indisium) 301 der Südslawen katholischen Glaubens, das auf lat. casula zurückgehende kažula/kazula, das jedoch eindeutig von *košul’a zu trennen ist. Ähnlichen Ursprungs wie košul’a ist das lautlich verwandte und aus mehreren slawischen Sprachen (Dialekten) belegte * echlȓ. Das ihm zugrunde liegende Denotat unterschied sich von košul’a ursprünglich wahrscheinlich nur durch die Art des verwendeten Gewebes oder von der Zubreitungsart. Bodenstädigen Ursprungs ist weiter das vor allem aus den ostslawischen Sprachen belegte rubacha/rubaška. Das zugrunde liegende *rїbȓ hatte aber auch hier ursprünglich eine breitere Bedeutung, nämlich ‘ein ab- bzw. zurechtgerissenes grobes Stück Leinentuch’, aus dem sich erst später die jüngere Bed. ‘Hemd als das den (Ober)Körper deckende Kleidungsstück’ entwickelte. Eine Entlehnung (zivilisatorisches Wanderwort) ist dagegen das vor allem aus dem Ostslawischen, daneben aber auch aus dem Kirchenslawischen und Slowenischen nachweisbare soro ka, sraka, srá ica, das sich aus dem Mittelmeerraum in nordöstlicher Richtung ausgebreitet hat. Eine besondere Stellung kommt dem nordwestslawischen Dialektwort zg o, Dem zge ko zu, das sehr alt ist und zugleich einen interessanten Einblick in den Bestattungsritus der alten Slawen ermöglicht. Seine Etymologie zeigt, dass der zugrunde liegende Wortstamm auf die ide. Basis *geul- ‘glühen’ zurückgeht. Seine ursprüngliche Bedeutung war ‘das im Zusammenhang mit der Einäscherung des Leichnams verbrannte (verglühte) lange, bis an die Knöchel reichende Totenhemd’, woraus sich später die Bedeutung ‘Hemd’ entwickelte. Die vorgelegte vergleichende wortgeschichtliche Analyse der slawischen Bezeichnungen des Hemdes bestätigt somit die von O. Schrader getroffene Feststellung, wonach es sich um „einen relativ jungen Kulturerwerb“ handelt. Abkürzungen: ahd. – althochdeutsch, ags. – angelsächsisch, alb. – albanisch, anord. – altnordisch, bruss. – belorussisch, bulg. – bulgarisch, tsch., atsch. – echisch, alt echisch, ﬁnn. – ﬁnnisch, griech. – griechisch, ide. – indoeuropäisch, ir. – irisch, kasch. – kaschubisch, lat. – lateinisch, lett. – lettisch, lit. – litauisch, mähr. – mährisch, mak. – makedonisch, mhd. – mittelhochdeutsch, ns. – niedersorbisch, os. – obersorbisch, poln., apoln. – polnisch, altpolnisch, rom. – romanisch, russ., aruss. – russisch, altrussisch, sbkr. – serbokroatisch, slaw. – slawisch, slowak. – slowakisch, slowen. – slowenisch, ukr. – ukrainisch, urslaw. – urslawisch Literatur AJW: Atlas języka i kultury ludowej Wielkopolski, Wroc aw 1979–. BER 2: Bălgarski etimologi en re nik, 2, Soﬁa 1979. Bezlaj 1976–2007: Bezlaj, F., Etimološki slovar slovenskega jezika, 1–5, Ljubljana. Brückner 1957: Brückner, A., S ownik etymologiczny języka polskiego, Warszawa. Lysenko 1974: Lysenko, P. S., Slovnyk polis’kych hovoriv, Kyjiv. MAGP: Ma y atlas gwar polskich, 1–13, Wroc aw – Warszawa – Kraków 1958–1970. Machek 1957: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského a slovenského, Praha. Meschgang 1978: Meschgang, J., Die Ortsnamen der Oberlausitz. 2. Auﬂage, bearbeitet von E. Eichler, Bautzen. kniha.indb 301 9.4.2009 16:16:13 302 Heinz Schuster-Šewc Mucke: Mucke., E., Wörterbuch der nieder-wendischen Sprache und ihrer Dialekte, 1–3, St. Petersburg 1911–1915, Nachdruck Praha 1926–28. Niederle 1913: Niederle, L., Slovanské starožitnosti. Oddíl kulturní. Život starých Slovanů. Díl I., svazek 2., Praha. Pful 1866: Pful, K. B., užiski serbski s ownik, Budyšin. Neuauﬂage Bautzen 1968. Pokorny 1959–1969: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, 1–2, Bern u. München. Popowska-Taborska 2007: ǨȇȈȇǻȊȃǹ-ǫǹǺȇȉȊȃǹ, Ǯ., ǠǹǼǹǽȇȐȆȔȂ ȊǾǻǾȉȇ-ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ǽȁǹȄǾȃȋȁȀȅ zg o, żg o, żdżg o, źdźg o, gz o, giez o ‘ȉȌǺǹȑȃǹ’. In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 2003–2005, 178–180. PWb 1: Lorentz, F., Pomoranisches Wörterbuch, 1, Berlin 1958. REW: Vasmer, M., Russisches etymologisches Wörterbuch, I–III, Heidelberg 1953–1958. Schrader: Schrader, O., Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde. Grundzüge einer Kultur- und Völkergeschichte Alteuropas, zweite vermehrte und umgearbeitete Auﬂage. Erster Band A–K, herausgegeben von A. Nehring. Mit 59 Tafeln und 61 Abbildungen im Text, Berlin und Leipzig 1917–1923. Schuster-Šewc 1971–1972: Schuster-Šewc, H., Zwei sorbische Lautprozesse. In: Sborník Filozoﬁckej fakulty Univerzity Komenského – Philologica 23–24, 125–129. Nachdruck in: Schuster-Šewc, H., Das Sorbische im slawischen Kontext. Ausgewählte Studien. Schriftenreihe des Sorbischen Instituts/Spisy Serbskeho instituta 24, Bautzen/Budyšin 2000, 121–125. Schuster-Šewc 1978–1996: Schuster-Šewc, H., Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache, 1–5, Bautzen. Schuster-Šewc 2000: Schuster-Šewc, H., Überlegungen zur Genese des urslawischen *ch. In: I. Janyšková – H. Karlíková (eds.), Studia etymologia Brunensia 1, Praha, 23–35. SEKaš: Bory , W. – Popowska-Taborska, H., S ownik etymologiczny kaszubszczyzny, 1–5, Kraków 1994–2006. SEW: Miklosich, F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien 1886. SGP: Kar owicz, J., S ownik gwar polskich, 1–6, Kraków 1900–1911. SJS: Slovník jazyka staroslověnského, 1–4, Praha 1966–1997. S awski 1952–1966: S awski, F., S ownik etymologiczny języka polskiego, 1–3, Kraków. SP 2: S ownik pras owiański, 2, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1976. SSA 6: Sorbischer Sprachatlas. Serbski rě ny atlas 6 – Terminologie der Sachgebiete Körper und Kleidung, Bautzen/Budyšin 1978. Steinhauser 1950: Steinhauser, W., Die altslavische Landstörzerin sraka. Slavisti na revija 3, 284–288. Stojkow 1963: Stojkow, S., Dwie leksykalne izoglosy w j zyku bu garskim ȃȉǹȃ//ȆȇǼǹ, ȉȁȀǹ// ȃȇȑȌȄȘ. In: Studia linguistica in honorem Thaddaei Lehr-Sp awiński, Kraków, 269–274. SW: S ownik języka polskiego, 1–8, Warszawa 1900–1927. Wentzel 1906: Wentzel, W., Niederlausitzer Ortnamenbuch, Bautzen. elechowski 1886: elechowski, E., Ruthenisch-deutsches Wörterbuch, 1–2, L’viv – Lemberg. Martin-Hoop-Straße 19, 02625 Bautzen, Deutschland kniha.indb 302 9.4.2009 16:16:14 . ǸȀȔȃȇǻǹȘ ȃȇȆǻǾȉǼǾȆȏȁȘ (ȊȎȇǿǽǾȆȁǾ ȘȀȔȃȇǻ) – ȆǹǽǾǿȆȔȂ ǽȁǹǼȆȇȊȋȁȉȌȗȒȁȂ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȕ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǾȆȆȇ-ǻȉǾȅǾȆȆȇȂ Ȋȋȉǹȋȁȍȁȃǹȏȁȁ ȘȀȔȃǹ: ȃȇȆȋǹȃȋȆȔǾ ȀȇȆȔ ȇȈȉǾǽǾȄȘȗȋ ǼȉǹȆȁȏȔ ǾǼȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ, ǻȔȘǻȄȘȗȋ ȊȇȊǾǽȆȁǾ (ȊȇȈȉǾǽǾȄȕȆȔǾ) ȁǽȁȇȅȔ, ȇȐǾȉȐȁǻǹȗȋ ȇȊȆȇǻȆȇȂ ȅǹȊȊȁǻ ǾǼȇ ȉǹȊȈȉǾǽǾȄǾȆȁȘ. ǣȇȆǻǾȉǼǾȆȏȁȘ ȘȀȔȃȇǻ ȁ.-Ǿ. ǼȉȌȈȈȔ ǽȁǹǼȆȇȊȋȁȉȌǾȋ ȊȋǹȆȇǻȄǾȆȁǾ ȁ ȖǻȇȄȗȏȁȗ ȈȉǹȘȀȔȃȇǻ ǻ ȉǾǹȄȕȆȔȎ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǾ ȁ ǻȉǾȅǾȆȁ. ǨȇǼȉǹȆȁȐȆȔǾ ȃȇȆȋǹȃȋȔ ȁ ȖȃȊȈȇȉȋȆȇ-ȁȅȈȇȉȋȆȔǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ Ȋ ȊȇȊǾǽȘȅȁ ȇȋȉǹǿǹȗȋȊȘ ǻ ȈȉǹȘȀȔȃǾ ȊǾȉȁȘȅȁ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ (ȆǾǹǽǹȈȋȁȉȇǻǹȆȆȔȎ, ȆǾȊȌǺȊȋȁȋȌȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ). ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȗȋ ǻ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȔȎ ȁ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȔȎ ȌȊȄȇǻȁȂ ȃȌȄȕȋȌȉȆȔǾ ǻȄȁȘȆȁȘ ȁ ȖȃȊȈȇȉȋ-ȁȅȈȇȉȋ ȉǾǹȄȁȂ (ȆȇǻȔȎ ȇȉȌǽȁȂ ȁ ȊȉǾǽȊȋǻ ȈȉȇȁȀǻȇǽȊȋǻǹ, ǹȉȋǾȍǹȃȋȇǻ, ȁȀǽǾȄȁȂ ȈȉȁȃȄǹǽȆȔȎ ȁ ȁȀȇǺȉǹȀȁȋǾȄȕȆȔȎ ȁȊȃȌȊȊȋǻ ȁ ȋ.Ȉ.) ȁ ȆȇǻȔȎ ȈȇȆȘȋȁȂ ȁ ȁǽǾȂ (ȅȁȍȇȄȇǼǾȅ, ȇǺȉȘǽȇǻ, ȇǺȔȐǹǾǻ ȁ ȋ.Ȉ.) (ǥǹȉȋȔȆȇǻ 1983: 11). ǫǾȉȉȁȋȇȉȁǹȄȕȆǹȘ ȊȅǾǿȆȇȊȋȕ ȁ ȈȇǼȉǹȆȁȐȆȇǾ ǽǻȌȘȀȔȐȁǾ ȇȋȉǹǿǹȗȋȊȘ ǻ ȈȉǹȘȀȔȃǾ ǻ ǻȁǽǾ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȁȆȆȇǻǹȏȁȂ-ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁȂ, ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ ǹǽǹȈȋȁȉȇǻǹȆȆȔȎ (ȊȌǺȊȋȁȋȌȁȉȇǻǹȆȆȔȎ). ǨȉȁǻǾǽȌ ǻ ȖȋȇȂ ȊǻȘȀȁ ȈȉȁȅǾȐǹȋǾȄȕȆȇǾ ǻȔȊȃǹȀȔǻǹȆȁǾ ǜ. Ǚ. ǡȄȕȁȆȊȃȇǼȇ, ȃȇȋȇȉȇǾ ǻǾȉȆȇ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ Ȉȇ ȇȋȆȇȑǾȆȁȗ ȃ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔȅ ȊȄȇǻǹȅ, Ȇȇ ȁ ȃ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȅ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘȅ. «ǠǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȆȔǾ ȊȄȇǻǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋ ȊǻȇǾǼȇ ȉȇǽǹ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁǾ ȇȃǹȅǾȆǾȄȇȊȋȁ, ȁ ȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ǽȄȘ ȘȀȔȃȇǻǾǽǹ ȆȁȐȌȋȕ ȆǾ ȅǾȆȕȑǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈǹȄǾȇȆȋȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȎ ȇȃǹȅǾȆǾȄȇȊȋǾȂ ǽȄȘ ǼǾȇȄȇǼǹ: ȁ ȋǾ ȁ ǽȉȌǼȁǾ ȇǽȁȆǹȃȇǻȇ ȊȄȌǿǹȋ ȇȈȇȉȆȔȅȁ ǺǹȀǹȅȁ ǽȄȘ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁȘ ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇȂ ǽȉǾǻȆȇȊȋȁ (ǹ ȁȆȇǼǽǹ ȁ ȎȉȇȆȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȈȇȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȕȆȇȊȋȁ) ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȆǹȊȄȇǾȆȁȂ ǻ ȋȇȄȒǾ ȁȀȌȐǹǾȅȔȎ ȘǻȄǾȆȁȂ» (ǡȄȕȁȆȊȃȁȂ 1916: 32). Ǜ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȊȌȒǾȊȋǻȌȗȋ ȊȄȇǻǹ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȆǾ ȈȇǽȎȇǽȘȋ Ȉȇǽ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁǾ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁȂ. ǨȉǾǽȄǹǼǹǻȑȁǾȊȘ ȋǾȉȅȁȆȔ «ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ȈȉȇȆȁȃȆȇǻǾȆȁȘ» (ȍȇȆǾȋȁȐǾȊȃȁ ȁ ȅȇȉȍȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ǹǽǹȈȋȁȉȇǻǹȆȆȔǾ) ȁȄȁ «ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȁȆǼȉǾǽȁǾȆȋ» ȆǾ ȈȇȄȌȐȁȄȁ ǻȊǾȇǺȒǾǼȇ ȈȉȁȀȆǹȆȁȘ. ǣ ȈȉȁȅǾȉȌ, ǽȇ ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ Ȇȁȃȋȇ ȆǾ ȊȋǹǻȁȄ ǻȇȈȉȇȊ ȇ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇȅ ȁȄȁ ȁȊȃȄȗȐȁȋǾȄȕȆȇȅ ȎǹȉǹȃȋǾȉǾ ǽȉǾǻȆȁȎ ȇȋȆȇȑǾȆȁȂ ȄǹȋȁȆȊȃȇǼȇ ȁ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ. ǧȆ ȇȋȅǾȐǹȄ, Ȑȋȇ ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȄǾǼȃȇ ȈȉȇǻǾȊȋȁ ȉǹȀȄȁȐȁǾ ȅǾǿǽȌ ȇǺȒȁȅ ǹȉȎǹȁȀȅȇȅ ȁ ȇǺȒǾȂ ȁȆȆȇǻǹȏȁǾȂ. ǛǾǽȕ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȕȆȇȂ ǽȄȘ ȇǺȒȁȎ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȈǾȉǾǿȁǻǹȆȁȂ ȇǺȔȐȆȇ ȊȐȁȋǹȄǹȊȕ ȋȇȄȕȃȇ ȘȀȔȃȇǻǹȘ ȁȆȆȇǻǹȏȁȘ, ǹ ȆǾ ȇǺȒȁȂ ǹȉȎǹȁȀȅ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ ȈȇȄǹǼǹȄ, Ȑȋȇ ȌȊȄȇǻȁǾȅ ȊȇȎȉǹȆǾȆȁȘ ȇǺȒǾǼȇ ǹȉȎǹȁȀȅǹ ȅȇǼȄȁ ǺȔȋȕ ȊȇǻȅǾȊȋȆȇȊȋȕ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȈǾȉǾǿȁǻǹȆȁȂ, ȘȀȔȃȇǻȔǾ ȃȇȆȋǹȃȋȔ. ǧǺȒȁȂ ǹȉȎǹȁȀȅ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȋ ȇ ȘȀȔȃȇǻȔȎ ȃȇȆȋǹȃȋǹȎ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1975: 4). kniha.indb 303 9.4.2009 16:16:14 304 ǙȄǾȃȊǹȆǽȉ Ǚ. ǱǹȈȇȑȆȁȃȇǻ ǨȉǾǿȆȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȁ ȁȅǾȄȁ ȇǺȔȃȆȇǻǾȆȁǾ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ȊǻȘȀȕ ȅǾǿǽȌ ȄǹȋȁȆȊȃȁȅ ȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ ǻ ȇǺȒǾȅ ȉȘǽȌ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȎ ȊǻȘȀǾȂ ǽȉǾǻȆȁȎ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȎ ǽȁǹȄǾȃȋȇǻ ȅǾǿǽȌ ȊȇǺȇȂ. Ǧȇ ȌǿǾ ȇȆȁ ȇȋȅǾȐǹȄȁ, Ȑȋȇ «ȇȊȇǺȔȎ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȂ, ȊǻȘȀȔǻǹȗȒȁȎ ȁȋǹȄȁȂȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ Ȋ ǺǹȄȋȁȂȊȃȁȅȁ, ȆǾȋ» (ǨȇȉȏȁǼ 1964: 197, 199). Ǜ ȌȃǹȀǹȆȆȇȅ ȋȉȌǽǾ ǽǹȆȆȔǾ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȁȘ ȋȇȄȃȇǻǹȄȁȊȕ ȃǹȃ «ȊȎȇǽȆȔǾ ȘǻȄǾȆȁȘ», ȆȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ, ǻȄȁȘȆȁǾ ȀǹȈǹǽȆȔȎ ȁ.-Ǿ. ȘȀȔȃȇǻ Ȇǹ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ, ȃȌȄȕȋȌȉȆȔǾ ȋǾȉȅȁȆȔ. ǝȇȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁȂ ȖȋȆȁȐǾȊȃȁȂ ȁ ȃȌȄȕȋȌȉȆȔȂ ȊȁȅǺȁȇȀ ȇȋȉǹǿǹȗȋȊȘ ǻ ȈȉǹȘȀȔȃǾ ȇǺȑȁȉȆȔȅȁ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȅȁ ȃȇȅȈȄǾȃȊǹȅȁ, ǼȉǹȅȅǹȋȁȐǾȊȃȁȅȁ ȊǽǻȁǼǹȅȁ ȁ ȈǾȉǾȊȋȉȇȂȃǹȅȁ ȐǾȉǾȀ ȖȋǹȈȔ ȈȁǽǿȁȆǹ, ȃȉǾȇȄǹ ȃ ǼȁǺȉȁǽȆȇȅȌ (ȊȁȆȋǾȀȁȉȇǻǹȆȆȇȅȌ) ȘȀȔȃȌ (ǸȉȏǾǻǹ 1990: 27). ǪǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻǹȅȁ ǽȉǾǻȆǾǼȇ ǹȉǾǹȄȕȆȇǼȇ ȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ Ȋ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȁȅ (ǜǾȇȉǼȁǾǻ 1950), ȈȉǾǽȃȇȅ ǽȉǾǻȆǾ-ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȇǼȇ, ǽȉǾǻȆǾ-ȖȈȁȉȇȋȊȃȇǼȇ (ǜȁȆǽȁȆ 1987), ȈǾǻȃǾȋȊȃȇǼȇ ȁ ȋǹȃ ȆǹȀȔǻǹǾȅȇǼȇ «ǽȇǼȉǾȐǾȊȃȇǼȇ ȊȌǺȊȋȉǹȋǹ» (ǧȋȃȌȈȒȁȃȇǻ 1988) ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȈȉȁȅǾȐǹȋǾȄȕȆȔǾ ȁȀȇǼȄȇȊȊȔ: ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¥bagna: ·Òda ¢mar£ntwn ‘ȉȇȀǹ ǹȅǹȉǹȆȋȇǻ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *bagnȓ ‘ǺȇǼȌȄȕȆȁȃ’, *bagrȓ, *bagra ‘ǺǹǼȉǾȏ, ǺǹǼȉȘȆȔȂ’ (ǶǪǪǸ 1: 127–128, 131–132); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¢blÒh: spšnde ‘ȊȇǻǾȉȑǹȂ ǻȇȀȄȁȘȆȁǾ’ (< *abh-loi-) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *oblojȕ ‘ȈȇȃȉȔȋȔȂ ǻȇǽȇȂ ȊȆǾǼ ȁȄȁ ȄǾǽ, ǻȇǽǹ, ǻȔȊȋȌȈȁǻȑǹȘ Ȇǹǽȇ Ȅȕǽȇȅ’ (ǶǪǪǸ 28: 19), Ȋȉ. *ob-li-ti, *obo-lȕї (< ȁ.-Ǿ.*obh-lei-) (ǶǪǪǸ 28: 12–13); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. (¢)broà(#)ej, broàej: ýfrÚej, Ñfràj ‘Ǻȉȇǻȁ’ (< *bhru()-es) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *bry, brȓve ‘Ǻȉȇǻȕ, Ǻȉȇǻȁ’ (< *bhru()-es) (ǶǪǪǸ 3: 63–64); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¢dra‹a, ¢idra‹a: a„qr…a ‘ȘȊȆǹȘ, ȊȇȄȆǾȐȆǹȘ ȈȇǼȇǽǹ’ (< *idhr-ai-) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *vȕdro, ȉȌȊȊ. ǻșǽȉȇ; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¥liza: ¹ leÚkh tîn dšndrwn ‘ǺǾȄȔȂ ȋȇȈȇȄȕ’ (< *olisa) (Pudić 1971), Ȋȗǽǹ ȇȋȆȇȊȁȋȊȘ ȖȋȆȇȆȁȅ ¢lizÒnej ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *elȕxa/*olȕxa (< *elisa/*olisa) (ǶǪǪǸ 6: 23–24). Ǫȉ. ȅȁȍȔ ȇ ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ȉȇǽǹ ȄȗǽȊȃȇǼȇ ȇȋ ǽȉȁǹǽ ǥǾȄȁȂ (‘ȘȊǾȆǾǻȔǾ’), ȁ ȇ ǭȇȉȇȆǾǾ (‘ȇȄȕȎȇǻȔȂ’), ȊȔȆǾ ǥǾȄȁȁ ȇȋ ǡȆǹȎǹ; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¢l…h: k¢proj ‘ȃǹǺǹȆ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *lȕjavȓ, *lȕjati ȁȄȁ *lojȕ ‘ȊǹȄȇ, ǿȁȉ’, *lojavȓ ‘ȊǹȄȕȆȔȂ’ (< ȁ.-Ǿ *li-/lei-/loi-) (ǶǪǪǸ 15: 259; 16: 80–82); ȈǾȄǹȊǼ. ¢loei, ¢logei: speˆson ‘ǻȇȀȄȁȘȆȁǾ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *oblojiti ‘ȊȅǹȀǹȋȕ ǿȁȉȇȅ’ (ǶǪǪǸ 28: 19), ǼȄ. *lojiti ‘ȅǹȀǹȋȕ ǿȁȉȇȅ’, ȊȇȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȔȂ Ȋ *lȕjї, *li-ti (ǶǪǪǸ 15: 258–259); ǽȉ.-ȖȈȁȉȇȋ. ¥lx, ¥lkoj: pÁcuj ¢qam©nej ‘Ȅȇȃȇȋȕ ǻ ȘȀȔȃǾ ǹȍǹȅǹȆȇǻ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *olkȓtȕ ‘Ȅȇȃȇȋȕ’ (ǶǪǪǸ 32: 65–66); ȈǾȄǹȊǼ. ¢maldÚnw (Ȉȉȁ ȊȇǺȊȋǻ. ǼȉǾȐ. m£lqon ‘ȁȀȆǾǿǾȆȆȔȂ ȐǾȄȇǻǾȃ’) ‘ȉǹȀȅȘǼȐǹȗ, ȇȊȄǹǺȄȘȗ’ (< *məldh-) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *molděti, *molditi, *moldȓ (< *meldh-) (ǶǪǪǸ 19: 156–157, 164–166, 174–179); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¥xoj: Ûlh ‘ȄǾȊ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *as-ika/*os-ika (< ȁ.-Ǿ. *aks-?) ‘ȇȊȁȆǹ, ǺǾȉǾȀǹ, ǻȁǽ ȋȇȈȇȄȘ, ȇȊȇȃȇȉȕ’ (ǶǪǪǸ 1: 80–81); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ǼȁǽȉȇȆȁȅ ”Axioj (Pudić 1971) (ǾȊȄȁ ȆǾ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ ȇȋ ȈȉǾǽȔǽȌȒǾǼȇ) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *askȓ ‘Șȅǹ Ȋ ǻȇǽȇȂ’, *ask-yni ‘ȈǾȒǾȉǹ’ (ǶǪǪǸ 1: 81); kniha.indb 304 9.4.2009 16:16:14 ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȃȇȅȈȄǾȃȊ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȁǽǹ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ 305 ǽȇǼȉǾȐ. ȃȁȈȉ. ¢orÒn: mÕclon, pulÒna, qurërwn ‘ȊǻǹȘ, ȃȇȄ, ȀǹȊȇǻ (ǻȇȉȇȋ)’ (< *or-os) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *vorȓ ‘ǻȉǹȒǾȆȁǾ’, Ȋȉ. ȉȌȊȊȃ. ǻȇȉȓ ‘ȀǹǺȇȉ, ȇǼȉǹǽǹ’, Ȉȉȇ-ǻȇȉ-ȆȔȂ; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¥skra: dràj ¨karpoj ‘ǺǾȊȈȄȇǽȆȔȂ ǽȌǺ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *asokorȓ/*asokorȕ ‘Populus nigra’ (ǶǪǪǸ 1: 82–83); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ¥tta: pat»r ‘ȇȋǾȏ’ (Pudić 1971), ǹȆȋȉȇȈȇȆȁȅ ”Attaloj (ǜȁȆǽȁȆ 1987: 21) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *ot-ȕcȕ ‘ȇȋǾȏ’, Ȋȉ. ȊȄȇǻȇȇǺȉǹȀȇǻǹȋǾȄȕȆȌȗ ȅȇǽǾȄȕ *sobȓ/ȕ – *sobolȕ; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ȅǾȊȘȏ AÙdna‹oj ‘ȀȁȅȆȁȂ ȅǾȊȘȏ ǽȇǿǽǾȂ’ (< *udn-) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *vodȕnȓ(jȕ) ‘ǻȇǽȆȔȂ’; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ȊȁǼȆǹȄ ȇȈǹȊȆȇȊȋȁ bšdu (< *bheudh-?) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *bjusti, *buditi, *bȓděti (< *bheudh-, *bhoudh-, *dhudh-) ‘ǺȄȗȊȋȁ, ǺȌǽȁȋȕ, ǺǽǾȋȕ’ (ǶǪǪǸ 2: 136–137; 3: 76–77, 109); ǻǹȉȁǹȆȋȔ ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ǹȆȋȉȇȈȇȆȁȅǹ Beren…kh ~ Feren…kh (ǜȁȆǽȁȆ 1987: 21) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. ǼȄ.*bȕrati, berї (ǶǪǪǸ 3: 162–163) ȁ *nicȕ, *nikati (ǶǪǪǸ 25: 114–115); ǼȉǾȐ. ȈǾȉǾǽǹȐǹ ȈǾȄǹȊǼ. bl£x, blakÒj ‘ǻȘȄȔȂ, ȋȌȈȇȂ’ (< *mlək- < ȁ.-Ǿ. *mС-/mel‘ȁȀȅǾȄȕȐǹȋȕ, ȅȇȄȇȋȕ’) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *mlakȓ (< *mlək-) ‘ǻȘȄȔȂ, ȋǾȈȄȇǻǹȋȔȂ, ȊȄǹǺȔȂ’ (ǶǪǪǸ 19: 63–64); ȈǾȄǹȊǼ. bÒlinqoj ‘ȀȌǺȉ’ ȁȅǾǾȋ ǻ ȊȇȊȋǹǻǾ ȊȌȍ. -indh- (ǜǾȇȉǼȁǾǻ 1960: 95, 96, 149, 150) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *bula, *bulica ‘ȈȌȐǾǼȄǹȀȇǾ’ (ǶǪǪǸ 3: 92–93), *govędo ‘ȃȉȌȈȆȔȂ ȉȇǼǹȋȔȂ Ȋȃȇȋ’, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ Ȋ ȊȌȍ. -ędo (ǶǪǪǸ 7: 74–75); ȈǾȄǹȊǼ. bor©j, boršaj ‘ȎȇȄȇǽȆȔȂ ǻǾȋǾȉ’, Ȅǹȋ. furia (ǼȄ. furio, furo) ‘ǺǾȑǾȆȊȋǻȇ, ȆǾȁȊȋȇǻȊȋǻȇ’ (< *bhoureias < *bhou-) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *bura, *bur’a, *buriti (se) ‘ǺȌȉȘ’ (ǶǪǪǸ 3: 97–99); ȈǾȄǹȊǼ. bounÒj (< *bhoun- ‘ȆǹǽȔȅǹȋȕȊȘ, ǻȀǽȔȅǹȋȕȊȘ’) ‘ȎȇȄȅ, Ǽȇȉǹ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *buna, *bun’a ‘ǻȀǽȌȋȁǾ, ȃȇȅ’, *buniti (ǶǪǪǸ 3: 96); ȈǾȄǹȊǼ. bruÕn ‘ȅȇȎ’ (ǜǾȇȉǼȁǾǻ 1960, 9: 149) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *brȕjȕ ‘Tamus communis’ (ǶǪǪǸ 3: 68); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ȁ (ȈǾȄǹȊǼ.?) ȋǾȇȆȁȅ Ga‹a, ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ ǻ ǼȉǾȐ. ȈǾȉǾǽǹȐǾ g£@ioj, g»@ioj, gai»@ioj, g´, gÁ, gša (Ȉȉȁ ȀǹȃȇȆȇȅǾȉȆȇȅ ǼȉǾȐ. b…oj, biÒw) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *gajȕ ‘ȉȇȒǹ, ȄǾȊ’, *gojȕ ‘ȅȁȉ, Ȉȉȇȃȇȉȅ’ (ǶǪǪǸ 6: 85–86; 197) ȁ ȊȇȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȔǾ ǼȄ. *gajati, *gajiti, *gojiti (ǶǪǪǸ 6: 84–85; 195–197), ǻȊǾ ǻȇȊȎȇǽȘȋ ȃ ȁ.-Ǿ. *gī- ‘ǿȁȋȕ’ → *goАo- ‘ǿȁȀȆȕ’ → *gōАo- ‘ȉȇȒǹ, ȄǾȊ’, Ȋȉ. ǹǻǾȊȋ. gaya- ‘ǿȁȀȆȕ, ȇǺȉǹȀ ǿȁȀȆȁ’, ǽȉ.-ȁȆǽ. gaya- ‘ǽǻȇȉ, ȎȇȀȘȂȊȋǻȇ’; ȈǾȄǹȊǼ. gl…nh ‘ȃȄǾȂ, ȃȄǾȂȃȇǾ ǻǾȒǾȊȋǻȇ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *glina ‘ǼȄȁȆǹ’ (ǶǪǪǸ 6: 125–126); ȈǾȄǹȊǼ. glissÒn, glittÒn ‘ȄȁȈȃȇǾ, ȃȄǾȂȃȇǾ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *glistȓ, *glista ‘ǼȄȁȊȋ’ (ǶǪǪǸ 6: 128–129); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. glo‹oj ‘ȊȅȇȄǹ, ȃȄǾȂȃȇǾ ǻǾȒǾȊȋǻȇ’ (Ȋȉ. ȇǼȄǹȊȇǻȃȌ ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ko‹oj) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *glěvȓ, *glěva ‘ȃȄǾȂȃȇǻǹȋǹȘ ȊȄȁȀȕ’ (< *gloios) (ǶǪǪǸ 6: 121); ǽȇǼȉǾȐ. gÒoj ‘ǼȇȅȇȆ’ (< *go-os) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *govorȓ (< *go-or-) ‘ȀǻȌȃ, ȑȌȅ, ȃȉȁȃ’ (ǶǪǪǸ 7: 76–77); kniha.indb 305 9.4.2009 16:16:14 306 ǙȄǾȃȊǹȆǽȉ Ǚ. ǱǹȈȇȑȆȁȃȇǻ ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. gr£bion: fanÒj, gr£bion ™stun tÕ pr…nion ¹ druinÒn xulÒn Ð … ™xaptšsqai kaˆ faine‹n to‹j ÐdoiporoÚsin gr£bion ‘ȍǹȃǾȄ, ǽȌǺȇǻȇǾ ȈǹȄǾȆȇ, ȀǹǿȁǼǹǾȅȇǾ ǽȄȘ ȇȊǻǾȒǾȆȁȘ ȈȌȋȆȁȃǹȅ…’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *grabȓ, *grabrȓ ‘Carpinus betulus’, *grabina ‘ǼȉǹǺȇǻȔȂ ȄǾȊ’ (ǶǪǪǸ 7: 96–97, 99–100); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. Ǽȇȉǹ Gr£moj, Gramus (ǜȁȆǽȁȆ 1987: 23) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *gramada, *gromada ‘silva, acervus, ȊȃǹȄǹ, ȌȋǾȊ ǻ ǻȔȊȇȃȁȎ ǼȇȉǹȎ’ (ǶǪǪǸ 7: 103, 136); ȈǾȄǹȊǼ. gualÒn ‘ȌǼȄȌǺȄǾȆȁǾ, ǻȔȈȌȃȄȇȊȋȕ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *gula ‘ǻȔȈȌȃȄȇȊȋȕ, ȇȃȉȌǼȄȇǾ’ (ǶǪǪǸ 7: 170–171); ǽȇǼȉǾȐ. gÚph: ko…lwma gÁj ‘ȈȌȊȋȇȋǹ ǻ ȀǾȅȄǾ’ (< *gup-) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *ž’up-iš e (< *geup-), ȏȊȄǹǻ. ǿȌȈǹ ‘Șȅǹ’, Ȍȃȉ. ǿȌȈǹ ‘ȊȇȄȘȆǹȘ ȃȇȈȕ’ (ǜǹȄȁȐȁȆǹ); ǽȇǼȉǾȐ. gull£j, gaulÒj ‘Ȑǹȑǹ, ȃȌǻȑȁȆ’ (< *gul-Аas, *goul-os) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *gȓlȕkȓ ‘ȊȇȊȌǽ, ȃȌǻȑȁȆ’ (ǶǪǪǸ 7: 192–193); ȈǾȄǹȊǼ. -daioj (Kanda‹oj), -d£wn (Kand£wn), ǻ ȊȇȊȋǹǻǾ ȖȈȁȋǾȋȇǻ ǺȇǼǹ ǙȉǾȊǹ Ȍ ǿȁȋǾȄǾȂ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ Ǽȇȉȇǽǹ ǣȉǾȊȋȇȆ (ǜǾȇȉǼȁǾǻ 1960: 79) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *daviti, *davȓ, *vȕlko-davȓ (ǶǪǪǸ 4: 198–199); ȈǾȄǹȊǼ. daÒn: polucrÒnion (Hesych.) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *davě, *davȕnȓ(jȕ) (ǶǪǪǸ 4: 198); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. Darrîn: da…mwn Ð Øpr tîn nosoÚntwn eÜcontai ‘ǺȇǿǾȊȋǻȇ, ȃȇȋȇȉȇȅȌ ǿǾȉȋǻȌȗȋ ȁ ȅȇȄȘȋȊȘ ǺȇȄȕȆȔǾ’ (< *dor-on-) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *sȓ-dorvȓ ‘Ȁǽȇȉȇǻ’; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. d£rulloj: ¹drÚj ‘ǽȌǺ’ (< *dor-ul-Аos) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *dervo, *dȓrva, *dorvȓ (ǶǪǪǸ 5: 140–141) ȁ ȊȌȍȍ. -ul’a. Ǫȉ. ȊȌȒ. ȃȇȊȌȄȘ, ȉȇǼȌȄȘ, ǡǪ ǝȇȉȌȄȘ; ȈǾǻȃǾȋ. ȁȅȘ ȉȇǽȇȆǹȐǹȄȕȆȁȃǹ-ȏǹȉȘ Daunus, ǼȉǾȐ. ǼȄȇȊȊǹ qaànon: qhr…on ‘ȀǻǾȉȕ’, Ȅǹȋ. ǻǾȒǾǾ ǺȇǿǾȊȋǻȇ ȈȇȄǾȂ ȁ ȄǾȊȇǻ, ȈȉȁȃǹȉȅȄȁǻǹȗȒǾǾ ǻȇȄȃȇǻ Faunus ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *davunȓ (ǶǪǪǸ 4: 199); ȈǾȄǹȊǼ. druinÒj ‘ǽȌǺȇǻȔȂ, ǽǾȉǾǻȘȆȆȔȂ’ (<*dru()-in-) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *drȓvěnȓ (< *dru()-ēn-) ‘ǽǾȉǾǻȘȆȆȔȂ’ (ǶǪǪǸ 5: 140–141); ǽȉ.-ȖȈȁȉȇȋ. dÚbrij: q£lassa ‘ȅȇȉǾ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *dȓbrȕ, *dȕbrȕ ‘ȈȉȇȅȇȁȆǹ, ȇǻȉǹǼ, ȅǾǿǼȇȉȆǹȘ ǽȇȄȁȆǹ, ȉȌȊȄȇ Ȉȇȋȇȃǹ’ (ǶǪǪǸ 5: 176–177); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. 'Elime‹a, 'Elim…a ‘ȊȋȉǹȆǹ ȁȄȕȅȇǻ’, ǿȁȋǾȄȁ ǾǾ 'Elimiîtai (ǜȁȆǽȁȆ 1987: 23) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ.*(j)ȕlȕmȓ, *(v)ȓlȕmȓ ‘ȁȄȕȅ, ǻȘȀ’ (ǶǪǪǸ 8: 222–223); ȈǾȄǹȊǼ. ȋǾȇȆȁȅ Hra, Hrh, ȆǾȉǹȀȉȔǻȆȇ ȊǻȘȀǹȆ Ȋ ǻȉǾȅǾȆǹȅȁ Ǽȇǽǹ, ǻǾȊȆȇȂ ȁ ȉǹȀǼǹȉȇȅ ȄǾȋǹ, Ȋ ǽȉǾǻȆȁȅ ȋȇȋǾȅȇȅ ȃȌȃȌȑȃȁ, ȁȀȅǾȉǾȆȁǾȅ ǻȉǾȅǾȆȁ, ȆǾ ȁȅǾǾȋ ȌǻǾȉǾȆȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ («ǻȇȊȋȇȐȆȇǼȇ» ȈȉȇȁȊȎȇǿǽǾȆȁȘ!), ȇǽȆǹȃȇ, ȆǹȈȉȘȅȌȗ ȊȇȈȇȊȋǹǻȁȅ Ȋ ȈȉǹȊȄǹǻ. *jara, *jaro, *jarȕ ȁ ǻȇȊȎȇǽȁȋ ȃ ȁ.-Ǿ. *Аōr-/*Аēr- «ǻȉǾȅȘ Ǽȇǽǹ, Ǽȇǽ, ǻǾȊǾȆȆǾ-ȄǾȋȆȁȂ ȊǾȀȇȆ» (ǶǪǪǸ 8: 175–176), Ȋȗǽǹ ǿǾ ȊȇǺȁȉǹȋǾȄȕȆȇǾ ȁȅȘ ǽǻȌȎ-ȋȉǾȎ ȆȘȆǾȃ ǜǾȉȔ – ǧȉȔ (Wrai) ȋǹȃǿǾ ǻȇȀǻȇǽȁȋȊȘ ȃ ȁ.-Ǿ. ȈȉǹȍȇȉȅǾ *Аōra- «ǻȉǾȅȘ Ǽȇǽǹ, ȈǾȉȁȇǽ, ȊǾȀȇȆ, ȐǹȊȋȕ ǽȆȘ»; ȈǾȄǹȊǼ. qeÒj, qeo… ‘ǺȇǼȁ’ ~ ȁ.-Ǿ. *dh - : *dhē- ‘Ȋȋǹǻȁȋȕ, ȃȄǹȊȋȕ, ǽǾȄǹȋȕ, facere’, ǽȉ.-ȁȆǽ. dádh ti, ǹǻǾȊȋ. daδ iti ‘Ȋȋǹǻȁȋ, ȃȄǹǽǾȋ’, ȎǾȋȋ. te-, ǼȉǾȐ. t…qhmi ‘ȃȄǹȊȋȕ, Ȋȋǹǻȁȋȕ’, Ȅǹȋ. con-do, con-didi, con-ditum, con-d re ‘ȇȊȆȇǻȔǻǹȋȕ’, Ȅȁȋ. dti ‘ȃȄǹȊȋȕ’, *dě(ja)ti ‘ǽǾȄǹȋȕ; Ǽȇǻȇȉȁȋȕ’ (ǶǪǪǸ 4: 229–230); kniha.indb 306 9.4.2009 16:16:15 ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȃȇȅȈȄǾȃȊ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȁǽǹ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ 307 ǽȇǼȉǾȐ. kl£doj ‘ǻǾȋǻȕ’ (< ȁ.-Ǿ. *kСdos) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *kolda, *koldȓ ‘ȃȇȄȇǽǹ’ (< *koldos) (ǶǪǪǸ 10: 122–123); ǽȇǼȉǾȐ. klèn, kîlwn ‘ȈȇǺǾǼ, ȉȇȊȋȇȃ; ȐȄǾȆ’ (< *kl-ōn-, *kōl-ōn-) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. * elnȓ ‘ȐȄǾȆ’ (< *kel-n-) (ǶǪǪǸ 4: 44–45); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ko‹oj: ¢riqmÒj ‘ȐȁȊȄȇ’ (< *koА-os) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. * ȕ-t-ї, * i-sti, * i-t-ati, * i-slo ‘ȊȐȁȋǹȋȕ, ȐȁȊȄȇ’ (< *ki-t-o, *keА-t-tei) (ǶǪǪǸ 4: 117–118, 119, 123); ȈǾȄǹȊǼ. kolumb…j, -…doj, kÒlumboj ȈȉǾǽȈȇȄȇǿ. ‘ȅȇȉȊȃȇȂ ǼȇȄȌǺȕ, ȆȔȉȇȃ’ (< *gol-mbho-) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *golїbȕ ‘ǼȇȄȌǺȕ’ (< *gol-mbho-) (ǶǪǪǸ 6: 215–217); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. komboàj: ÐdÒntaj gomfoàj (< *gombhos) ‘ȀȌǺȔ, ǼǻȇȀǽȁ, ȑȁȈȔ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *zїbȓ ‘ȀȌǺ’ (< *gombhos); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. kÒmmarai ½ komara…: kar…dej ‘ȃȉǾǻǾȋȃȁ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. ȀǻȌȃȇȈȇǽȉǹǿǹȋǾȄȕȆȇǾ *komarȓ, *komarȕ ‘ǿȌǿǿǹȒǾǾ, ȑȌȅȘȒǾǾ’ (ǶǪǪǸ 10: 169–170); ȈǾȄǹȊǼ. kàdoj, kàde(s)oj Ȋȉ. ȉ. ‘ȊȄǹǻǹ, ȐǾȊȋȕ, ȈȇȐǾȋ’ (< *kudos, *kudes-os), kÚdoj ȅ. ȉ. ‘ȎȌȄǹ, ȎȌȄǾȆȁǾ’ (< *kud-os) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. * udo, udese, udȓ (< *keu-d-os, *keu-d-es-, *keu-d-os) ‘ȐȌǽȇ, ȐȌǽǾȊǹ’ (ǶǪǪǸ 4: 128–129); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. lakšdama: Ûdwr ¡lmurÒn, ¤lsi pepoiemšnon, Ð pinoÚsin oƒ tîn makedÒnwn ¢gro…koi ‘ȊȇȄǾȆǹȘ ǻȇǽǹ, Ȋ ǽȇǺǹǻȄǾȆȁǾȅ ȊȇȄȁ, ȃȇȋȇȉȌȗ Ȉȕȗȋ ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȁǾ ȃȉǾȊȋȕȘȆǾ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. ȃȇȉǾȆȕ *olk-ati ‘Ȅǹȃǹȋȕ’ (ǶǪǪǸ 16: 6–7; 32: 57–58), *olk-omȓ(jȕ) ‘ȄǹȃȇȅȔȂ’ (ǶǪǪǸ 32: 60–61), ȊȌȍȍȁȃȊ *-oda/-eda (ȃǹȃ ǻ *(j)ag-oda) ȁ ȊȌȍȍȁȃȊ *-ma (*olk-eda-ma?); ǽȇǼȉǾȐ., ȈǾȄǹȊǼ. le‹max, le…max, -akoj ‘ȌȄȁȋȃǹ ǺǾȀ ȉǹȃȇǻȁȆȔ’, Ȅǹȋ. līm x, - cis ‘ȊȄȁȀȆȘȃ, ȌȄȁȋȃǹ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *slimakȓ ‘ȌȄȁȋȃǹ, ȊȄȁȀȆȘȃ’; ȈǾȄǹȊǼ. malakÒj ‘ȅȘǼȃȁȂ, ȆǾǿȆȔȂ, ȁȀȆǾǿǾȆȆȔȂ’ (< *mСko- < ȁ.-Ǿ. *mС-/mel‘ȁȀȅǾȄȕȐǹȋȕ, ȅȇȄȇȋȕ’) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *mla iti, *mlakȓ (< *mlək-) ‘ǻȘȄȔȂ, ȋǾȈȄȇǻǹȋȔȂ, ȊȄǹǺȔȂ’ (ǶǪǪǸ 19: 63–64), ǹ ȅ. Ǻ. ȁ ȈȉǹȊȄǹǻ. *melko ‘ȅȇȄȇȃȇ’, *mȕl ati (ǶǪǪǸ 18: 84–88; 21: 102–103); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. mattÚh, mattÚej: ¹ me\n fwn» Makedonik» Ôrnij, kaˆ t¦ ™k toà zÒmou aÙtoà l£cana periferÒmena ‘Ȇǹ ȘȀȔȃǾ ȅǹȃǾǽȇȆȏǾǻ ȃȌȉȁȏǹ, ȁ ȇǻȇȒȁ ȁȀ ȈȇȎȄǾǺȃȁ Ȋ ȃȌȉȁȏǾȂ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *maty, matȓve ‘ȈȄȇǽȇǻǹȘ ǻǾȋȇȐȃǹ, Ȇȇǿȃǹ’ (ǶǪǪǸ 18: 18–19) ȁȄȁ *motyl’ȕ ‘ȅȇȋȔȄȕ’, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ ȇȋ ǼȄ. *matati, *motati sę ‘ȅȇȋǹȋȕ (ȊȘ)’ (ǶǪǪǸ 20: 84–85); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. ȋǾȇȆȁȅ Moàsai ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȂ ǹȆȋȉȇȈȇȆȁȅ Mousa‹oj (ǫȇȈȇȉȇǻ 1977), Ȋȉ. ǽȉ.-ǼȉǾȐ. manq£nw, maqe‹n, maq»somai, œmaqon, mem£qhka ‘ȌȐȁȋȕȊȘ, ȌȀȆǹǻǹȋȕ, ȈȇȆȁȅǹȋȕ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *mȕněti, *mїdrȓ (Brückner 1957: 327) ȁ *myslȕ (Miklosich 1886: 208; ǫȇȈȇȉȇǻ 1963: 5–13) (ǶǪǪǸ 21: 47–50); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. paraÒj: ¢etÒj ‘ȇȉǾȄ’ (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *pariti ‘Ȉǹȉȁȋȕ’, *pero ‘ȈǾȉȇ’, *per-natȓ ‘ȈǾȉȆǹȋȔȂ’, *pa-por-tȕ ‘ȈǹȈȇȉȇȋȆȁȃ’; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. pšlla: l…qoj ‘ȃǹȅǾȆȕ’, ȈǾȄǹȊǼ. pšlloj: l…qoj, Pšllh, Pell»nh (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *pol-n-ina ‘Ǽȇȉǹ’; ǽȇǼȉǾȐ. pr‹noj ‘ȃǹȅǾȆȆȔȂ ǽȌǺ’, ȍȉȁȌȄȕȊȃ. brīna ‘Pinus mugus’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *brinȓ ‘ȅȇǿǿǾǻǾȄȕȆȁȃ, ȎǻȇȂȆȇǾ ǽǾȉǾǻȇ, ȄȁȊȋǻǾȆȆȁȏǹ’ (ǶǪǪǸ 3: 30); kniha.indb 307 9.4.2009 16:16:15 308 ǙȄǾȃȊǹȆǽȉ Ǚ. ǱǹȈȇȑȆȁȃȇǻ ǽȇǼȉǾȐ. ·ofšw, ·ufšw ‘ǿǹǽȆȇ ǻȋȘǼȁǻǹȋȕ, ǻȊǹȊȔǻǹȋȕ, ȈȇǼȄȇȒǹȋȕ’ ~ ǺȇȄǼ. ȊȓȉǺǹȅ, ȈȇȄȕȊȃ. sarbǹć < ȁ.-Ǿ. *sorbh-, *srobh- ‘ȊȇȊǹȋȕ’ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1959: 54); ǽȇǼȉǾȐ. sk‹·oj, ski·¸Òj ‘ȇȋǻǾȉǽǾȆȁǾ, ȇȈȌȎȇȄȕ, ȅȇȀȇȄȕ’ ~ ȈȉǹȊȄǹǻ.*(š) irȓ, *(š) irȕjȕ ‘ȐȁȉǾȂ’; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. skÒ(#)idoj: skeÚoroj ‘Ȋȋȇȉȇǿ’ (< *skeu-/skou- ‘Ȍȋǻǹȉȕ, ȊȃǹȉǺ’, *idos) (Pudić 1971) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *vědȓ, vědati, věsti ‘ǻǾǽǹȋȕ’ (< *oida), Ȋȉ. ȉȌȊȊȃ. ȈȉǹǻȇǻǾǽ, ȋȇǻǹȉȇǻǾǽ, ȘȀȔȃȇǻǾǽ; ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. teles…aj: Makedonik» d ™stin aÙt¾ ¹ Ôrchsij… ‘ȋǹȃ ȆǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ȅǹȃǾǽȇȆȊȃǹȘ (ȎȇȉȇǻȇǽȆǹȘ) ȈȄȘȊȃǹ’ (ǾȊȄȁ ȁȀ *kelos, keles-) (Pudić 1971), Ȋȗǽǹ ǿǾ ȍȉǹȃ. kolabrismÒj ‘ǻȇǾȆȆȔȂ ȋǹȆǾȏ’ (< *kola-vt-mo-) (Detschew 1976: 251) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *kolo, kolese ‘ȃȇȄǾȊȇ’ (< *kolos, koles-), ǹ ȋǹȃǿǾ ȊȄȇǿǾȆȁȘ ȋȁȈǹ *kolovirȓ, *kolovortȓ, *kolovȕrtȕ (ǶǪǪǸ 10: 141–144, 149, 150); ȈǾȄǹȊǼ. tšremnon, tšramnon ‘ǽȇȅ, ǿȁȄȁȒǾ’ (< *terəm-n-) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. *termȓ ‘ȋǾȉǾȅ, ǽǻȇȉǾȏ, ǺǹȑȆȘ, ȃȌȈȇȄ, ǼȇȉȆȁȏǹ, ȀǹȄ’ (ǭǹȊȅǾȉ3 IV: 47); ǽȉ.-ȅǹȃǾǽ. `Uperbereta‹oj ‘ȅǾȊȘȏ ȀȁȅȆǾǼȇ ȊȇȄȆȏǾǻȇȉȇȋǹ’ (Pudić 1971) (ǼȉǾȏȁȀȁȉȇǻǹȆȆǹȘ ȈǾȉǾǽǹȐǹ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇǼȇ *per-veret-ai-os?) ~ ȈȉǹȊȄǹǻ. ȈȉǾǽȄȇǼ *perȁ ȊȌȒ. *vortȓ, *vȕrtȓ, *vȕrtȕ (ȉȌȊȊȃ. ȈǾȉǾǻȇȉȇȋ, ȊȇȄȆȏǾǻȇȉȇȋ) ȁȄȁ ǼȄ.*bȕrati, berї (ȉȌȊȊȃ. Ǻȉǹȋȕ, ǺǾȉȌ). ǩǹȊȊȅȇȋȉǾȆȆȔȂ ǻȔȑǾ ȅǹȋǾȉȁǹȄ ǽǹǾȋ, ȃǹȃ ȃǹǿǾȋȊȘ, ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ Ǽȇǻȇȉȁȋȕ ȇ ȆǹȄȁȐȁȁ ȇȊȇǺȇǼȇ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȇǼȇ ȃȇȅȈȄǾȃȊǹ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȁǽǹ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ. ǦǹȈȇȅȁȆǹȆȁǾȅ ȇ ȃǹȃȇȂ ȖȋȆȁȐǾȊȃȇȂ ǼȉȌȈȈǾ, ȆǾȃȇǼǽǹ ȊȇȊǾǽȆǾȂ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆǹȅ, ȇȆ ȘǻȄȘǾȋȊȘ? ǥȁȍȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǾ ȉȇǽȇȊȄȇǻȁǾ ȁȊȋȇȉȁȃȇ-ȃȌȄȕȋȌȉȆȇȂ ȇǺȒȆȇȊȋȁ ȈǾȄǹȊǼȇǻ ǻȔǼȄȘǽȁȋ ȋǹȃ: Ǭ ǧȃǾǹȆǹ ȁ ǫǾȍȁȁ (Ȗȋȇ ǺȇǿǾȊȋǻǹ ǻȇȊȋ. ȁ ȀǹȈ. ǻȁǽȁȅȇȊȋȁ ȈȄǹȆǾȋȔ ǛǾȆǾȉǹ) ȉȇǽȁȄȊȘ ȊȔȆ ǡȆǹȎ, Ȉȇ ȁȅǾȆȁ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȆǹȀǻǹȆȔ ȉǾȃȁ ǻ ǙȉǼȇȊǾ (ȆȔȆǾ ǮǹȉǹǽȉȇȊ), ǹ ȈȇȀǽȆǾǾ ǻ ǶȈȁȉǾ ȁ ǙȃǹȉȆǹȆȁȁ (ȈȉǹǻȔȂ Ȉȉȁȋȇȃ ǙȎǾȄȇȘ). ǧȋ ǡȆǹȎǹ ȁ ȇȃǾǹȆȁǽȔ ǥǾȄȁȁ (ǸȊǾȆǾǻȇȂ) ȉȇǽȁȄȁȊȕ ȊȔȆȇǻȕȘ ǭȇȉȇȆǾȂ ȁ ǙȂǼȁǹȄǾȂ. Ǭ ǭȇȉȇȆǾȘ ȁ ȆȁȅȍȔ ǫǾȄǾǽȁȃȁ ȉȇǽȁȄȁȊȕ ǙȈȁȊ ȁ ǦȁȇǺǹ. Ǭ ǦȁȇǺȔ ȇȋ ǠǾǻȊǹ ȉȇǽȁȄȊȘ ȊȔȆ ǙȉǼȇȊ, ȁ ȃǹȃ ǽȇȈȇȄȆȘȗȋ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ, ȊȔȆ ǨǾȄǹȊǼ. ǧȋ ǨǾȄǹȊǼǹ Ȍ ȇȃǾǹȆȁǽȔ ǥǾȄȁǺǾȁ (ȁȄȁ ȆȁȅȍȔ ǣȁȄȄǾȆȔ) ȉȇǽȁȄȁȊȕ ȊȔȆȇǻȕȘ ǤȁȃǹȇȆ ȁ ǫǾȅǾȆ. ǣ ǤȁȃǹȇȆȌ ǻȇȀǻȇǽȁȄȁ ȊǻȇȂ ȉȇǽ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁǾ ȈȄǾȅǾȆǹ ǹȉȃǹǽȏǾǻ, ǽȉȁȇȈȇǻ, ȅǹȃǾǽȆȇǻ, ȈǾǻȃǾȋȇǻ, ȋǾȄǾǺȇǾǻ, ȋǾȊȈȉȇȋȇǻ, ǹ ȋǹȃǿǾ ȏǹȉȊȃȁǾ ǽȁȆǹȊȋȁȁ ǥȁȊȁȁ (ȇȋ ǫǾȄǾȍǹ) ȁ Ǥȁȃȁȁ (ȇȋ ǙȄǾȘ-Ǥȁȃǹ). ǧȋ ǫǾȅǾȆǹ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȁ ȈǾȄǹȊǼȁ-ȃȌȉǾȋȔ, ȈȇȊȄǾǽȇǻǹǻȑȁǾ Ȁǹ ȋǾȄȁȏǾȂ ǡȇ ǻ ǽȇȄȁȆȌ ǦȁȄǹ, ǹ ȈȇȀǽȆǾǾ ȉǹȊȊǾȄȁǻȑȁǾȊȘ ǻ ȈǹȄǾȊȋȁȆȊȃȇȅ ǨǾȆȋǹȈȇȄǾ. ǠǹȋǾȅ ǣǹǺǾȂȉȇ ȁ ǾǾ Ȉȇȋȇȅȃȁ ȃǹǺǾȂȉȔ ȈǾȉǾȊǾȄȁȄȁȊȕ ǻ ǶǼǾȁǽȌ ȁ ȇǺȇȊȆȇǻǹȄȁȊȕ Ȇǹ ȇ-ǻǾ ǤǾȅȆȇȊ. ǨǾȄǹȊǼ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ǻ ǽȉ.-ǼȉǾȐ. ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇȂ ȋȉǹǽȁȏȁȁ ȊȔȆȇȅ ǨǹȄǹȁȎȋȇȆǹ («ȁȀǽǹǻȆǹ ȇǺȁȋǹȗȒȁȂ ǻ ȊȋȉǹȆǾ»), ȋ.Ǿ. ǹǻȋȇȎȋȇȆȇȅ ǷǿȆȇȂ ǜȉǾȏȁȁ. ǨǾȄǹȊǼ, ȈȉǾǽȇȃ ǻȊǾȎ ȈǾȄǹȊǼȇǻ, ǺȔȄ ȈǾȉǻȔȅ ȐǾȄȇǻǾȃȇȅ. ǧȆ ǻȔȑǾȄ ȁȀ ȀǾȅȄȁ Ǚȉȃǹǽȁȁ, Ȁǹ Ȇȁȅ ȈȉȁȑȄȁ ǽȉȌǼȁǾ, ȃȇȋȇȉȔȎ ȇȆ ȆǹȌȐȁȄ ǽǾȄǹȋȕ ȎȁǿȁȆȔ ȁ ȈȁȋǹȋȕȊȘ ǿǾȄȌǽȘȅȁ, ǹ ȋǹȃǿǾ ǽǾȄǹȋȕ ȇǽǾǿǽȔ ȁȀ ȊǻȁȆȔȎ ȑȃȌȉ. kniha.indb 308 9.4.2009 16:16:16 ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȃȇȅȈȄǾȃȊ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȁǽǹ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ 309 ǨǾȄǹȊǼȁ ȆǾȃȇǼǽǹ ǺȔȄȁ ȊȇȊǾǽȘȅȁ ȈȄǾȅǾȆȁ, ȃȇȋȇȉȇǾ ȁȆǹȐǾ ȆǹȀȔǻǹȄȇȊȕ ǽȇȉȁȂȏǹȅȁ, ȁ ȇǺȁȋǹȄȁ ȋȇǼǽǹ ǻ ȊȋȉǹȆǾ, ȋǾȈǾȉȕ ȁȅǾȆȌǾȅȇȂ ǭǾȊȊǹȄȁȇȋȁǽȇȂ Ȋ ǼȄǹǻȆȔȅ Ǽȇȉȇǽȇȅ ǭǹȉȊǹȄ Ȇǹ ȉǾȃǾ ǶȆȁȈǾȂ, ǽȇ ȁȀǼȆǹȆȁȘ ȁȎ ȇȋȋȌǽǹ ǽȇȉȁȂȏǹȅȁ. ǨǾȄǹȊǼȁ ȋǹȃǿǾ ǿȁȄȁ ǻ ǨǾȄȇȈȇȆȆǾȊǾ (ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȁǾ ǹȉȃǹǽȏȔ) ǽȇ ȈȉȁȎȇǽǹ ȋȌǽǹ ǽǹȆǹȁǽ ȁ ȖǼȁȈȋȁǹǽȇǻ ȁ ǻ ǙȋȋȁȃǾ (ǙȍȁǽȆǾ ȁ ǶȄǹȋǾǾ) ǽȇ ȈȉȁȎȇǽǹ ȋȌǽǹ ǣȊȌȍǹ ȁ ǾǼȇ ȊȔȆȇǻǾȂ – ǡȇȆǹ ȁ ǙȎǹȂȘ (ȈȉǾǽȃȇǻ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁȎ ǼȉǾȐǾȊȃȁȎ ȈȄǾȅǾȆ). ǦǾȃȇȋȇȉȔǾ ǿȁȋǾȄȁ ȇȊȋȉȇǻȇǻ ȋǹȃǿǾ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿǹȄȁ ȃ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȁȅ ȈȄǾȅǾȆǹȅ. ǨȇȊȄǾǽȆȁȅȁ ȅǾȊȋǹȅȁ ȈȉȇǿȁǻǹȆȁȘ ȈȄǾȅǾȆ ȈǾȄǹȊǼȇǻ, ǾȒǾ ȆǾ ȈȇȅǾȆȘǻȑȁȎ ȊǻȇȂ ȘȀȔȃ Ȇǹ ǼȉǾȐǾȊȃȁȂ, ǺȔȄȁ ȇȊȆȇǻǹȆȆȔǾ ǻȔȎȇǽȏǹȅȁ ȁȀ ǭǾȊȊǹȄȁȇȋȁǽȔ Ǽȇȉȇǽǹ ǨȄǹȃȁȘ ȁ ǪȃȁȄȄǹȃȊ Ȇǹ ǜǾȄȄǾȊȈȇȆȋǾ ȁ Ǽȇȉȇǽ ǣȉǾȊȋȇȆ ȃ ȊǾǻǾȉȌ ȇȋ ȋȁȉȊǾȆȇǻ ǻ ǥȁǼǽȇȆȁȁ. ǨǾȄǹȊǼǹȅȁ ǿǾ ǺȔȄȁ ǻȔȎȇǽȏȔ Ȋ ȇ-ǻǹ ǪǹȅȇȊǹ ǭȉǹȃȁȂȊȃȇǼȇ, ȈȉȇǿȁǻǹǻȑȁǾ Ȍ ȈȇǽȆȇǿȕȘ ǜȁȅǾȋȋǹ ǻ ǙȋȋȁȃǾ, ǹ ȈȇȊȄǾ ȁȀǼȆǹȆȁȘ ȁȎ ȇȋȋȌǽǹ – Ȇǹ ȇ-ǻǹȎ ǤǾȅȆȇȊ ȁ ǡȅǺȉȇȊ. ǧȆȁ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȄȁ ȁȀ ȇǺȄǹȊȋȁ ǨǾȄǹȊǼȁȇȋȁǽȔ ǻ ǭǾȊȊǹȄȁȁ. ǡȀ ȈȉȇȁȀǻǾǽǾȆȁȘ ȇȋȏǹ ȁȊȋȇȉȁȁ ȋǹȃǿǾ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, Ȑȋȇ ȈǾȄǹȊǼȁ ȊȄǹǻȁȄȁȊȕ ȁȊȃȌȊȊȋǻȇȅ ǻȇȀǻǾǽǾȆȁȘ ȃȉǾȈȇȊȋǾȂ ȁȀ ȇǼȉȇȅȆȔȎ ȃǹȅȆǾȂ, Ȏȇȉȇȑȇ ǻȇȀǽǾȄȔǻǹȄȁ ȀǾȅȄȗ ȁ ǺȔȄȁ ȁȊȃȌȊȆȔ ǻ ȉǾȅǾȊȄǹȎ. ǨǾȄǹȊǼȁ ȊȇǻǾȉȑǹȄȁ ȈȉȁȆȇȑǾȆȁȘ ǺȇǼǹȅ, ǻȇȀȆȇȊȘ ȅȇȄȁȋǻȔ ȁ ȆǾ ȈȉȁȀȔǻǹȘ Ȉȇ ȁȅǾȆǹȅ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ǺȇǼȇǻ («ȁǺȇ ȆǾ ǻǾǽǹȄȁ ǾȒǾ ȁȎ ȁȅǾȆ»). ǨǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǾ ȊȄȇǻȇ qeo… ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȇ ȇȋ ǼȄǹǼȇȄǹ t…qhmi «ȌȊȋǹȆǹǻȄȁǻǹȋȕ, ǽǹȉȇǻǹȋȕ (ȀǹȃȇȆȔ)», ȁǺȇ ǺȇǼȁ ȌȊȋǹȆȇǻȁȄȁ ȈȇȉȘǽȇȃ ȅȁȉȇȀǽǹȆȁȘ. ǚǾȀȔȅȘȆȆȇǾ ȈȇȐȁȋǹȆȁǾ ǺȇǼȇǻ ȃǹȃ ȈȇǽǹȋǾȄǾȂ ǽȇȄȁ ȁ ȌǽǾȄǹ, ȌȊȋǹȆȇǻȁȋǾȄǾȂ ȅȁȉȇȀǽǹȆȁȘ, ȅȁȉȇǻȔȎ ȀǹȃȇȆȇǻ ȁ ȈȇȉȘǽȃǹ ȊȐȁȋǹǾȋȊȘ ȇǽȆȇȂ ȁȀ ȉǹȆȆȁȎ ȊȋǹǽȁȂ ȉǹȀǻȁȋȁȘ ȉǾȄȁǼȁȁ (ǫȇȃǹȉǾǻ 1990: 335, 341, 342, 345, 541, 571). ǡȅǾȆǹ ǺȇǼȇǻ ȈǾȄǹȊǼȁ ȈȇȀǿǾ ȌȀȆǹȄȁ ǻ ǞǼȁȈȋǾ, ǹ ȇȋ ȆȁȎ – ȖȄȄȁȆȔ (ȐǹȊȋȁȐȆȇ, ȃȉȇȅǾ ǝȁȇȆȁȊǹ). ǝȉǾǻȆǾȂȑȁȅ ȇȉǹȃȌȄȇȅ (ȈȉȇȉȁȏǹȄȁȒǾȅ) ȈǾȄǹȊǼȇǻ ǺȔȄ ȇȉǹȃȌȄ ǠǾǻȊǹ ǝȇǽȇȆȊȃȇǼȇ ǻ ǶȈȁȉǾ. ǧȋ ȈǾȄǹȊǼȇǻ ȁǽǾȋ ȋȉǹǽȁȏȁȘ ȌȊȋǹȆȇǻȄǾȆȁȘ ǼǾȉȅ, ȁȀȇǺȉǹǿǹȗȒȁȎ ǜǾȉȅǾȊǹ (ǼȄǹǻȆȇǼȇ ǺȇǼǹ ǝȉȁȇȈȇǻ). ǧȋ ȈǾȄǹȊǼȇǻ ǿǾ ȊȇȎȉǹȆȘȄȇȊȕ ȊǻȘȒǾȆȆȇǾ ȈȉǾǽǹȆȁǾ ȇ ǜǾȉȅǾȊǾ ǻ ȊǹȅȇȍȉǹȃȁȂȊȃȁȎ ȋǹȁȆȊȋǻǹȎ (ȅȁȊȋǾȉȁȘȎ ǣǹǺȁȉȇǻ). ǫǹȃȇǻǹ ǻȃȉǹȋȏǾ ȇǺȒǹȘ ȁȆȍȇȉȅǹȏȁȘ ȇ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȁȎ ȈȄǾȅǾȆǹȎ, ȃȇȋȇȉȌȗ ȅȇǿȆȇ ȈȇȐǾȉȈȆȌȋȕ ȁȀ ǽȉ.-ǼȉǾȐ. ȅȁȍȇȄȇǼȁȁ ȁ ȁȊȋȇȉȁȁ. Ǜ ȘȀȔȃȇǻȇȅ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃǹȘ ǼȉȌȈȈǹ ȉǹȊȈǹǽǹȄǹȊȕ Ȇǹ ǽǻǹ ǽȁǹȄǾȃȋȆȔȎ ǹȉǾǹȄǹ: ȗǿȆȔȂ (ȖǼǾȂȊȃȁǾ, ǹȉȃǹǽȊȃȁǾ, ȉȌȋȌȄȕȊȃȁȂ ǽȁǹȄǾȃȋȔ) ȁ ȊǾǻǾȉȆȔȂ (ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȁȂ, ȖȈȁȉȇȋȊȃȁǾ, ȈǾǻȃǾȋȊȃȁȂ ǽȁǹȄǾȃȋȔ). ǩǹȀȄȁȐȁǾ ȘȉȐǾ ǻȊǾǼȇ ǻȔȘǻȄȘȗȋ ȇȈȈȇȀȁȏȁȁ ȊǾǻ. bh ~ ȗǿ. ph < ȁ.-Ǿ. *bh, ȊǾǻ. dh ~ ȗǿ. th < ȁ.-Ǿ. *dh, ȊǾǻ. gh ~ ȗǿ. ch < ȁ.-Ǿ. *gh: [a]brues ~ [o]phrues, daunos ~ thaunon, dybris ~ thybris, grabion ~ [o]michle. ǶȋȆȁȐǾȊȃȇȂ ȇǺȒȆȇȊȋȕȗ ȈǾȄǹȊǼȇǻ ǺȔȄȇ ȊȇȀǽǹȆȇ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȔȎ ȃȌȄȕȋȇǻ, ȌȆǹȊȄǾǽȇǻǹȆȆȔȎ ȆǾȊȃȇȄȕȃȁȅȁ ȊȇȊǾǽȆȁȅȁ ȁ.-Ǿ. ȖȋȆȁȐǾȊȃȁȅȁ ǼȉȌȈȈǹȅȁ: ȃȌȄȕȋ ǺǾȀȔȅȘȆȆȔȎ ǺȇǼȇǻ-ȌȊȋȉȇȁȋǾȄǾȂ ȅȁȉȇȀǽǹȆȁȘ, ǺȇǼȇǻ-ǽǾȘȋǾȄǾȂ, ǺȇǼȇǻ-ȋǻȇȉȏȇǻ (qeoi); ȃȌȄȕȋ ǥǹȋǾȉȁ-ȀǾȅȄȁ (ǜǹȂȘ); ȃȌȄȕȋ ǝȁȘ ǝȇǽȇȆȊȃȇǼȇ (Zeuj Dwdwna‹oj); ȃȌȄȕȋ ǺȇǼȁȆȁ ǻǾȊȆȔ, ȘȉȇǻȇȂ ȈȇȉȔ (“Hra); ȃȌȄȕȋ ȋȉǾȎ ǻȉǾȅǾȆ Ǽȇǽǹ (`Wrai), ȈȇȉȔ ǻǾǼǾȋǹȋȁǻȆȇǼȇ ȉȇȊȋǹ (ǙȌȃȊȇ), ȈȇȉȔ ȏǻǾȋǾȆȁȘ (ǫǹȄȄȇ = ǭȄȇȉǹ) ȁ ȈȇȉȔ ȊǺȇȉǹ ȈȄȇ- kniha.indb 309 9.4.2009 16:16:16 310 ǙȄǾȃȊǹȆǽȉ Ǚ. ǱǹȈȇȑȆȁȃȇǻ ǽȇǻ (ǣǹȉȈȇ); ȃȌȄȕȋ ǙȉǾȘ-ǥǹȉȊǹ – ǽǹǻȁȋǾȄȘ (ǽȌȑȁȋǾȄȘ) ȈȊȇǻ, ǻȇȁȆǹ ȁ ȇȎȇȋȆȁȃǹ (‘Arhj Kanda‹oj, Kand£wn); ȃȌȄȕȋ ǜǾȍǾȊȋǹ-ǛȌȄȃǹȆǹ – ȃȌȀȆǾȏǹ-ȇǺȇȉȇȋȆȘ-ǻȇȄȃȇȄǹȃǹ; ȃȌȄȕȋ ǜǾȉȅǾȊǹ-ǥǾȉȃȌȉȁȘ (ȋȁȋǹȆǹ ǣȇȘ) ȁ ȊǻȘȀǹȆȆȔȎ Ȋ Ȇȁȅ ǼǾȉȅ; ȃȌȄȕȋ ǫǹǻȆǹ-ǝǹǻȆǹ-ǭǹǻȆǹ, ȃȇȉȅȁȄȕȏǹ ǻȇȄȃȇǻ ȁ ȈȇȃȉȇǻȁȋǾȄȘ ȄǾȊȆȔȎ ȀǻǾȉǾȂ, ȁ ǾǼȇ ȊȌȈȉȌǼȁ, ǭǹȌȆȔ, ȈȇȃȉȇǻȁȋǾȄȕȆȁȏȔ ǽȁȃȁȎ ǿȁǻȇȋȆȔȎ; ȃȌȄȕȋ ȈȉȇȉȇȐȁȏȔ Carmentis; ȃȌȄȕȋ ȊȇȀǻǾȀǽȁȘ ǧȉȁȇȆ; ȃȌȄȕȋ ǺȄȌǿǽǹȗȒǾȂ ȀǻǾȀǽȔ ǥǹȉȊǹ; ȃȌȄȕȋ ǼȇȉȔ ǧȄȁȅȈǹ – ȈȌȈǹ ȀǾȅȄȁ; ȃȌȄȕȋ ǻȇȄȃǹ-ȉȇǽȇȆǹȐǹȄȕȆȁȃǹ ȁ ȊǻȘȀǹȆȆȔǾ Ȋ Ȇȁȅ ȋȇȋǾȅ ǻȇȄȃǹ ȁ Ȉȉǹȃȋȁȃǹ ǻȇȄȐȕǾǼȇ ȇǺȇȉȇȋȆȁȐǾȊȋǻǹ; ȃȌȄȕȋ ǻȇȄȐȁȏȔ-ȃȇȉȅȁȄȁȏȔ; ȃȌȄȕȋȔ ǽȌȎȇǻ ǽǾȉǾǻȕǾǻ ȁ ȏǻǾȋȇǻ (ǺǾȄȇǼȇ ȁ ȐǾȉȆȇǼȇ ȋȇȈȇȄȘ, ȇȊȇȃȇȉȘ, ǽȌǺǹ ȁ ȈǹǽȌǺǹ, ȁȄȕȅǹ, ȊȇȊȆȔ, ȈȁȉǹȅȁǽǹȄȕȆȇǼȇ ȋȇȈȇȄȘ, ȉȌȋȔ, ǹȅǹȉǹȆȋǹ-ǺǹȉȎǹȋȆȁȃǹ, ȄǹȆǽȔȑǹ, ȊǹȄǹȋǹ-ȄǹȋȌȃǹ), ȋȇȋǾȅ ǻȇȄȃǹ (Ǥȗȃ, ǤȗȃǹȇȆ), ȋȇȋǾȅ ȅǾǽǻǾǽȘ (Ǚȉȃǹǽ), ȋȇȋǾȅ ǻǾȈȉȘ; ȋȇȋǾȅ ǺǹȉǹȆǹ (ǣȉȁȇȊ), ȋȇȋǾȅ ǹȁȊȋǹ (ǨǾȄǹȊǼ, ǨǾȄǹȉǼ), ȋȇȋǾȅ ȃȌȃȌȑȃȁ; ȋȉǹǽȁȏȁȘ ȎȇȉȇȑǾǼȇ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȘ ȁ ȇȉȇȑǾȆȁȘ; ȋȉǹǽȁȏȁȘ ȉǾȅǾȊǾȄ; ȋȉǹǽȁȏȁȘ ȃȁȃȄȇȈȁȐǾȊȃȇȂ ȃǹȅǾȆȆȇȂ ȃȄǹǽȃȁ; ȋȉǹǽȁȏȁȘ ǺǾȀȔȅȘȆȆȇǼȇ ȈȇȃȄȇȆǾȆȁȘ ǺȇǼǹȅ, ȈȉȁȆȇȑǾȆȁȘ ȁ ȅȇȄȁȋǻȔ ǺǾȀ ȈȇȁȅǾȆȆȔȎ ȇǺȉǹȒǾȆȁȂ; ȋȉǹǽȁȏȁȘ ȈȉȇȉȁȏǹȆȁȘ ȊǻȘȒǾȆȆȇǼȇ ǝȇǽȇȆȊȃȇǼȇ ǽȌǺǹ. Ǩȉȁ ȊȉǹǻȆǾȆȁȁ ȖȋȇǼȇ ȇȈȁȊǹȆȁȘ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȃȌȄȕȋȌȉȆȇǼȇ ȆǹȊȄǾǽȁȘ Ȋ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁǾȂ ȃȌȄȕȋȌȉȔ ǽȉǾǻȆǾȂȑȁȎ ȊȄǹǻȘȆ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1991) ȘǻȆȇ ȈȉȇȊȋȌȈǹȗȋ ȅȆȇǼȇȐȁȊȄǾȆȆȔǾ ȊȇǻȈǹǽǾȆȁȘ. ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ Brückner 1957: Brückner, Ǚ., S ownik etymologiczny języka polskiego, wyd. 2, Kraków. Detschew 1976: Detschew, D., Die thrakischen Sprachreste, Wien. Miklosich 1886: Miklosich, F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien. Pudić 1971: Pudić, I., Die Sprache der alten Makedonen. In: Studia Balcanica V. L’ethnogenèse des peuples balkaniques, Soﬁa, 207–223. ǜǾȇȉǼȁǾǻ 1950: ǜǾȇȉǼȁǾǻ, Ǜ., ǡȊȋȇȉȁȘ ǶǼǾȂȊȃȇǼȇ ȅȁȉǹ ǻȇ II ȋȔȊ. ǽȇ Ȇ.Ȗ. ǻ ȊǻǾȋǾ ȅȁȆȇȂȊȃȁȎ ȆǹǽȈȁȊǾȂ. Ǜ(ǾȊȋȆȁȃ)ǝ(ȉǾǻȆǾȂ)ǡ(Ȋȋȇȉȁȁ) 4, 145–150. ǜǾȇȉǼȁǾǻ 1960: ǜǾȇȉǼȁǾǻ, Ǜ., ǚȓȄǼǹȉȊȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȁ ȇȆȇȅǹȊȋȁȃǹ, ǪȇȍȁȘ. ǜȁȆǽȁȆ 1987: ǜȁȆǽȁȆ, Ǥ. Ǚ., ǣ ǻȇȈȉȇȊȌ ȇ ȊȋǹȋȌȊǾ ȘȀȔȃǹ ǽȉǾǻȆȁȎ ȅǹȃǾǽȇȆȏǾǻ. In: ǜȁȆǽȁȆ, Ǥ. Ǚ. (ȇȋǻ. ȉǾǽ.), ǙȆȋȁȐȆǹȘ ǺǹȄȃǹȆȁȊȋȁȃǹ, ǥȇȊȃǻǹ, 19–27. ǡȄȕȁȆȊȃȁȂ 1916: ǡȄȕȁȆȊȃȁȂ, ǜ. Ǚ., ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃǹȘ Ǽȉǹȅȅǹȋȁȃǹ, ǦǾǿȁȆ 1916. ǥǹȉȋȔȆȇǻ 1983: ǥǹȉȋȔȆȇǻ, Ǜ. Ǜ., ǸȀȔȃ ǻ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǾ ȁ ǻȉǾȅǾȆȁ. ǣ ȈȉȇǺȄǾȅǾ ǼȄȇȋȋȇǼǾȆǾȀǹ ȊȄǹǻȘȆ, ǥȇȊȃǻǹ. ǧȋȃȌȈȒȁȃȇǻ 1988: ǧȋȃȌȈȒȁȃȇǻ, Ƿ. Ǜ., ǝȇǼȉǾȐǾȊȃȁȂ ȊȌǺȊȋȉǹȋ. Ǭ ȁȊȋȇȃȇǻ ǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȏȁǻȁȄȁȀǹȏȁȁ, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ. ǨȇȉȏȁǼ 1964: ǨȇȉȏȁǼ, Ǜ., ǰȄǾȆǾȆȁǾ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȇǺȄǹȊȋȁ, ǥȇȊȃǻǹ. ǫȇȃǹȉǾǻ 1990: ǫȇȃǹȉǾǻ, Ǫ. Ǚ., ǩǹȆȆȁǾ ȍȇȉȅȔ ȉǾȄȁǼȁȁ, ǥȇȊȃǻǹ. ǫȇȈȇȉȇǻ 1963: ǫȇȈȇȉȇǻ, Ǜ. Ǧ., In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1962, ǥȇȊȃǻǹ, 5–13. ǫȇȈȇȉȇǻ 1977: ǫȇȈȇȉȇǻ, Ǜ. Ǧ., ǥȌȀȔ: ȊȇȇǺȉǹǿǾȆȁȘ ȇǺ ȁȅǾȆȁ ȁ ȈȉǾǽȔȊȋȇȉȁȁ ȇǺȉǹȀǹ. ǪȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȁ ǺǹȄȃǹȆȊȃȇǾ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁǾ 3, ǥȇȊȃǻǹ. kniha.indb 310 9.4.2009 16:16:16 ǤǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȃȇȅȈȄǾȃȊ ȈǾȄǹȊǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǻȁǽǹ ǻ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ 311 ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1959: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǡȊȋȇȉȁȘ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȉȇǽȊȋǻǹ ȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔȎ ǽȉǾǻȆǾȂȑȁȎ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȇǺȒǾȊȋǻǾȆȆȇǼȇ ȊȋȉȇȘ, ǥȇȊȃǻǹ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1975: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǦǾȊȃȇȄȕȃȇ ǽȉǾǻȆȁȎ ȄǹȋȁȆȊȃȇ-ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȈǹȉǹȄȄǾȄǾȂ. In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1973, ǥȇȊȃǻǹ, 4. ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1991: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǶȋȆȇǼǾȆǾȀ ȁ ȃȌȄȕȋȌȉǹ ǽȉǾǻȆǾȂȑȁȎ ȊȄǹǻȘȆ: ǤȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ, ǥȇȊȃǻǹ 1991; ǡȀǽ. 2-Ǿ, ǽȇȈ. ǥȇȊȃǻǹ 2002. ǭǹȊȅǾȉ3 IV: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, IV, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1996. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, 1–33–, ǥȇȊȃǻǹ 1974–2007–. ǸȉȏǾǻǹ 1990: ǸȉȏǾǻǹ, Ǜ. Ǧ., ǸȀȔȃȁ ȅȁȉǹ. ǨȉȇǺȄǾȅȔ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ǻǹȉȁǹȋȁǻȆȇȊȋȁ, ǥȇȊȃǻǹ. Lexical complex of Pelasgian type in the Common Slavonic The report deals with some Common Slavonic lexical examples, which have conformity in antique languages of Balkan peninsula. Deductions are based on the evidence of 33 volumes of Etymological Dictionary of Slavonic Languages. The study reveals some remarkable isoglosses of ancient linguistic convergence of Common Slavonic with Pelasgian (an ancestor of Macedonian, Epirotic, Peucetic languages and a part of so-called „pre-Greek substratum“). 30 Macedonian, 20 Pelasgian, 16 Epiroric and Peucetic words are examined in the report, all about 50 comparisons with Common Slavonic lexemes. The special attention is paid to all four aspects of the semiotic description of language symbols (syntactic, semantic, sigmatic and pragmatic). The pragmatic analysis, revealing the relations between a language symbol and the ethnos, which created it, helps to deﬁne more precisely our conceptions about ancient ethnic groups from the south-west of the Balkan peninsula. The language material considered in this study gives, as it seems, an opportunity to state the presence of a particular lexical complex of Pelasgian type in Common Slavonic besides well-known numerous exclusive Old Latin – Common Slavonic isoglosses. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁȅ. Ǜ. Ǜ. ǛȁȆȇǼȉǹǽȇǻǹ ǩǙǦ ǛȇȄȎȇȆȃǹ 18/2, 119019 ǥȇȊȃǻǹ, ǩȇȊȊȁȘ possidima2005@mail.ru, kallitra@zebra.ru kniha.indb 311 9.4.2009 16:16:16 kniha.indb 312 9.4.2009 16:16:16 Poznámky k sémantickému okruhu ‘prut, proutí, hůl’ v staroslov nštin Žoﬁe Šarapatková Utvá ení staroslov nské slovní zásoby byl proces velmi složitý. Staroslov nština jako první spisovný jazyk slovanský musela vyhov t vysokým nárokům t ch, kte í pro pot eby slovanské misie p ekládali z e tiny do staroslov nštiny vyt íbené texty teologické, liturgické, ﬁlosoﬁcké, právní a jiné. Základem staroslov nské slovní zásoby byl praslovanský slovní fond, který se v staroslov nském období pod tlakem t chto požadavků bou liv vyvíjel: nová slova se tvo ila derivací z domácích základů, docházelo ke kalkování cizích slov, zejména kompozit eckých, k p ejímání slov p edevším z e tiny nebo eckým prost ednictvím (z latiny, jazyků semitských aj.), k rozvíjení sémantiky slov p enášením významů, speciﬁkací, generalizací ap. (Hauptová 1968: 229n, Bauerová 2001: 292n, Mareš 2000: 9n aj.). Slovní zásoba domácího původu zachycuje základní životní situace, pojmy z každodenního života a jevy p írodní. Tuto lexikální vrstvu nacházíme zejména v textech evangelních, neboť ty byly od původu ur eny nejširším vrstvám, dále v textech hagiograﬁckých, homiletických a v n kterých knihách Starého zákona, z nichž máme v staroslov nštin žalmy, další knihy jsou doloženy jen áste n v parimejnících. Lexémy, jimiž se chceme zabývat, pat ily k nejb žn jší slovní zásob , s t mito reáliemi se každodenn setkával prostý lov k v p írod , um l je používat a vyráb t z nich v ci denní pot eby: koše a různé nádoby, nosítka, ploty, ohrady ap. Jejich hromadný výskyt v p írod odrážejí kolektiva tvo ená suﬁxem -ȕje, který je v praslovanštin i staroslov nštin velmi produktivní (S awski 1974: 85n). Jsou to tato slova: lozije, prїtije, roždije/raždije, větvije, věije, žȕzlije.1 V t chto poznámkách se zam íme jen na dv z nich, a to prїtije, prїtȓ a žȕzlije, žȕzlȓ a na jejich sémantický vývoj od staroslov nštiny do dnešních slovanských jazyků. Kolektivum prїtije je v SJS doloženo t ikrát s významem ‘proutí, pruty, metla’, vždy jako nástroj k bití: bijachї i, ovi prїtijemȓ, ovi bi i a ovi žȕzlijemȓ (v . textu oƒ mn bšrgaij 2, oƒ d fragell…oij, ›teroi d ·op£loij Supr 193, 6);3 povelě otroka prutijemȕ biti (Vit, VitGlag). V památkách zpracovaných v SJS není výchozí prїtȓ; to uvádí jen Mikloši (754) s významem ‘virga’ a ‘surculus’, tedy ‘prut, proutek, v tev, hůl’. Je to slovo praslovanské a všeslovanské (b. prăt, mk. prat, sch. prt, sln. prчt, slk. prút, st . . hl. prut, dl. pšut, plb. prїt, pom. prąt, stp. p. pręt, vsl. prut, str. prutȓ), které má všude význam ‘prut, ohebná tenká v tev, letorost’, dále v sln. a st . ‘metla, hůl, ty ’, v sch. také ‘odnož rostlin, sazenice’, p enesen i ‘pokolení, rod’, v rcsl., st . a sch. 1 2 3 kniha.indb 313 Materiál je erpán ze Slovníku jazyka staroslov nského (SJS). St edo ecké bšrga je p ejato z lat. virga ‘prut, proutek, v tev’ (Andriōt s 1951: 35). Zkratky citovaných památek a zkratky jazyků se shodují se zkratkami zavedenými v SJS a v ESJS. 9.4.2009 16:16:16 314 Žoﬁe Šarapatková ‘odznak ur ité hodnosti nebo moci, berla, žezlo’, ve starších fázích n kterých slovanských jazyků nebo v dialektech ozna ovalo také délkovou nebo plošnou míru (v st ., dl., pomsln., stp., p. arch., ukr. dial., str.) a m lo i další, zejména p enesené významy.4 Synonymem staroslov nského prїtije je kolektivum žȕzlije, doložené nej ast ji v Supraslském kodexu a 1× v legend o umu ení sv. Víta. Žȕzlije slouží op t k bití a mu ení. Výše uvedený doklad bijachї i, ovi prїtijemȓ … a ovi žȕzlijemȓ napovídá, že mezi výrazy prїtije a žȕzlije byl významový rozdíl. V dalších dokladech je p ipojeno speciﬁkující adjektivum: žȕzlije šip ano ne ocěšteno, žȕzlije osїkato. Zdá se tedy, že prїtije bylo hladké, rovné proutí, jako je nap . proutí vrbové, kdežto žȕzlije byly výhonky s trny a ostrými výrůstky. Singulár žȕzlȓ znamená rovn ž ‘hůl, prut’, v Žalmech a P íslovích je prut nebo hůl Hospodinova obrazem trestajícího Boha, dále znamená ‘hůl poutníků nebo starců sloužící k opírání p i chůzi’, dále obrazn ‘potomek rodu’. SJS uvádí dále n kolik dokladů s významem ‘žezlo’, tedy odznak vlada ské moci nebo ur ité hodnosti. Jeden z nich má však nepochybn význam ‘prut sloužící jako míra’ a další podle mého názoru spíše jen nazna uje sémantický posun od ‘hůl, prut’ k ‘žezlo’. V Hvalov Apokalypse teme (Ap 11, 1): i dana mi bystȕ trȕstȕ podobna žazlu, v Kralické bibli: dána mi třtina podobná prutu; tou m l být zm en chrám a oltá ; ekumenický eský p eklad (PS) uvádí podle smyslu: tu mi byla dána rákosová míra. V téže památce se praví o pohanech: upasetȕ e žazlomȕ želyznymȕ, jako sȕsudi skudylȕnie sȕkrušetȕ e (Ap 2, 27), v Kralické bibli i budeť je spravovati prutem železným a jako nádoba hrn ířova střískáni budou. Sémantický posun od ‘prut, hůl’, která sloužila k bití, opírání ap., k ‘hůl jako odznak moci a ur itého postavení’ vykazuje i ecké ·£bdoj a bakter…a, které je v p edloze textů starozákonních i novozákonních. M lo rovn ž význam ‘prut, hůl, hůl poutnická, kyj’; podle biblického lexikonu (BL: 941) to byla původn zbra pro boj zblízka, nejd íve zbra bohů, králů a hrdinů, v biblických asech byla metaforou pro trestajícího Hospodina, posléze se stala symbolem boží moci. Tomuto významu odpovídá staroslov nské žezlȓ v žalmu 44, 7 Sin: prěstolȓ tvoi bože vȓ věkȓ věka, žezlȓ pravosti, žezlȓ cěsarȓstva tvoego, v eckém textu: ·£bdoj eÙqÚthtoj ¹ ·£bdoj tÁj basile…aj sou. SJS uvádí v záhlaví podobu žȕzlȓ, v dokladech i z kanonických památek (Sin, Euch, Supr) teme žezlȓ, proto se pro praslovanštinu p edpokládá varianta žezlȓ/žȕzlȓ a neutrum žezlo, které má eština a slovenština (Snoj 2005: 451, Truba ev 2004: 623n aj.). Ve slovanských jazycích je toto slovo doloženo nerovnom rn (b. žézǎl, mk. žezol, sch. knižní žèzlo, starší (15.–17. stol.) a dial. žazal, sln. novodobé žézlo, slk. . st . žezlo, starší i žezl, hl. žez o, br. žazló, ukr. žezl, dial. i žezlo, r. arch. a hist. žezl, dial. žézel, chybí v p. a dl.), nej ast ji se sekundárním významem ‘odznak panovnické moci nebo ur ité hodnosti’, a práv tento význam je pokládán za mezislovanskou výpůj ku: nepochybné p ejetí z eštiny je hl. žez o (Schuster-Šewc 4: 1791), sln. žézlo a podle Snoje i sch. knižní žèzlo (Snoj l.c.), Truba ev l.c. pokládá za církevní slavismus b. žézǎl, r. (vsl.) žezl a pravd podobn i . a slk. žezlo. Vedle tohoto sekundárního a v tšinou knižního významu jsou ve starších fázích jazyka a v dialektech uchovány významy, které můžeme pokládat za původní: je to r. dial. žezló ‘hůl’, žézel ‘krátká ty , 4 kniha.indb 314 Etymologický výklad uvádí podrobn ESJS 12: 730n. 9.4.2009 16:16:17 Poznámky k sémantickému okruhu ‘prut, proutí, hůl’ v staroslov nštin 315 k níž se uvazují tažní psi’ (s ním se významem shoduje i sch. dial. žéželj, to však Skok 3: 679 vykládá jako samostatné slovo, související s b. žégǎl, žeglá ‘svorník ve jhu’), ve starší eštin jsou žezla ty e různých sítí na lov ryb, ptáků ap., dále ‘st že lodi’ (Jungmann 5: 844), v dialektech ‘u vozu s potahem važišt s rozporkami’ (Kott 5: 821). Ve spisovných východoslovanských jazycích je žezlo ‘hůl v rukou strážníka, který ídí dopravu’.5 Spole ným rysem obou uvedených slov, totiž prїtȓ a žȕzlȓ, je sémantický vývoj od ‘prut, hůl’ k ‘hůl ur itého vzhledu jako odznak moci nebo postavení’. Substantivum prїtȓ nabylo tohoto významu v ruské církevní slovanštin (StrS 21: 20), staré eštin a srbocharvátštin , žȕzlȓ už v kanonické staroslov nštin , jak bylo uvedeno výše; z ní se tento význam pravd podobn rozší il do dalších slovanských jazyků. Zajímavé je z tohoto hlediska zjišt ní Jagićovo (Jagić 1913: 345), že v mladších církevn slovanských textech Apoštola a Apokalypsy je místo žȕzlȓ substantivum palica. S palicí jako znakem a symbolem vrchnosti a rychtá ského ú adu se setkáváme na eském venkov až do vyhlášení konstituce v r. 1848. Palice byly nejvýš půl metru dlouhé, asto zdobené. Jimi svolával rychtá sousedy na porady, a to tak, že on nebo jemu pod ízený konšel poslal s palicí eledína nebo d ve ku do nejbližšího stavení („chodí palice“). Hospodá porozum l vzkazu jako pozvánce na poradu a poslal pali ku po n kom ze svých lidí sousedovi. Tak pali ka obešla ves a vrátila se k výchozímu bodu. Pozd ji putovalo s palicí písemné sd lení, které bylo zasunuto do otvoru v rukojeti nebo do hlavice palice. Na n kterých místech, jako nap . na Písecku, byla palice symbolem rychtá ského práva další desetiletí. Byla nazývána také hůlka, právo, regiment, ruka, palcát, ve Slezsku kluka ap. a byla známa i v Polsku, v Hali i, na Lužici a jinde (Zíbrt 1896). Ale to už p esahuje dané téma.6 Literatura Andriōt s 1951: ΑƢƚƦΙΩΤΗ, Ƣ. ƥ., ƛ υƼƿƻƿƵƹƺƿ ƻεƾƹƺƿ Ʒǁ ƺƿƹƽƷǁ ƽεƿεƻƻƷƽƹƺƷǁ, ΑƸƷƽα. Bauerová 2001: Bauerová, H., K lexikálním archaismům charvátskohlaholských textů. Slavia 70, 291–298. BL: Haag, H., Bibel-Lexikon, Leipzig 1970. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, Praha 1989–. Hauptová 1968: Hauptová, Z., K otázce analýzy staroslov nského lexika. Slavia 37, 226–234. Jagić 1913: Jagić, V., Entstehungsgeschichte der kirchenslavischen Sprache, Berlin. Jungmann: Jungmann, J., Slovník esko-německý, 1–5, Praha 1835–1839. Kott: Kott, F. Š., esko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, 1–7, Praha 1878–1893. Mareš 2000: Mareš, F. V., Cyrilometodějská tradice a slavistika, Praha. Mikloši : Mikloši , F., Lexicon palaeoslavico-graeco-latinum, Vindobonae 1862–1865. 5 6 kniha.indb 315 Indoevropské souvislosti stsl. žȕzlȓ, žȕzlo jsou nejasné; p ehled výkladů v. nap . Snoj 2005: 451. Tento lánek byl vypracován za podpory Grantové agentury R, grant . 405/07/1092. 9.4.2009 16:16:17 316 Žoﬁe Šarapatková PS: Skutky apoštolské, Epištoly, Kniha zjevení. Nový p eklad Písma svatého sv. 16, edice Kalich, Praha 1982, fototypický p etisk 1. vydání z r. 1978. Schuster-Šewc: Schuster-Šewc, H., Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache, Bautzen 1978–1989. SJS: Slovník jazyka staroslověnského, 1–4, Praha 1966–1997. Skok: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, Zagreb 1971–1974. S awski 1974: S awski, F., S ownik pras owiański 1, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk. Snoj 2005: Snoj, M. in Bezlaj, F., Etimološki slovar slovenskega jezika 4, Ljubljana. StrS: Slovar’ russkogo jazyka 11–17 vv., Moskva 1975–. Truba ev 2004: Truba ev, O. N., Trudy po etimologii 1, Moskva. Zíbrt 1896: Zíbrt, ., Rychtá ské právo, palice, kluka. In: Věstník Královské eské spole nosti nauk, třída ﬁlosoﬁcko-historicko-jazykozpytná, . 8, Praha. Bemerkungen zum semantischen Feld ‘Rute, Gerte, Stock, Stab’ im Altkirchenslavischen Altkirchenslavisch prїtije a žȕzlȓ/žezlȓ, žȕzlije hatte ursprünglich die Bedeutung ‘Rute, Gerte, Stock, Stab’, und zwar als Werkzeug zum Schlagen, d.h. ein Mittel zur Durchsetzung einer bestimmten Macht. Die semantische Entwicklung führte folglich zur Bedeutung ‘Stock oder Stab einer gewissen Form’ als Zeichen einer Gewalt oder eines Amtes. Diese Bedeutung hat das Substantiv prїtȓ im russischen Kirchenslavischen, im Alttschechischen und im Serbokroatischen und žȕzlȓ/žezlȓ bereits in einigen altkirchenslavischen Belegen; von hier aus verbreitete sich diese Bedeutung wahrscheinlich in andere slavische Sprachen. Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika sarapatkova@iach.cz kniha.indb 316 9.4.2009 16:16:17 Jak graﬁka zmátla etymology Vladimír Šaur V p edpísemné dob , do níž etymolog rekonstruuje praslovanský, indoevropský i jiný archetyp, existoval jazyk jen v mluvené podob . Minulost jazyka se však dochovala jen v záznamech písemných. Písmo je schopno reprodukovat výslovnost jen nep esn , protože inventá grafémů se liší od inventá e fonémů a graﬁka se vyvíjela. Navíc je nutno po ítat se subjektivními omyly opisova ů nejstarších rukopisných památek a s možným různým tením téhož znaku. Tyto nep esnosti a subjektivní vlivy v minulosti skute n způsobily, že vznikly etymologie nesprávné, p íp. do interpretace se vloudily omyly. Graﬁka etymology zmátla. Uvedu t i p íklady, jak došlo k omylům. Náhodou jde o t i slova p ejatá, což však neznamená, že výklady slov prap íbuzných nemohly být graﬁkou ovlivn ny; jako ilustra ní doklad omylu v p ípad slova domácího může posloužit pod ární poznámka v ruském p ekladu Vasmerova etymologického slovníku (Vasmer 1987, 3: 206), patrn z pera O. N. Truba eva, k výkladu r. páren’. Toto izolované ruské slovo se nej ast ji považuje za deminutivum k parobȓkȓ, které má preﬁx pa- k základu rob-/rab-; Vasmer však preferuje výklad jiný, uznávaný dalšími ruskými etymology, totiž spojení s . (fakticky jen ojedin lým mor. dial.) pařák ‘mladý pomocník p i zabija ce’, které je v ruském p ekladu udáno s významem ‘porta ’. Truba ev jako rodilý Rus pochopiteln vnímal, že vadou tohoto nejen Vasmerova spojení je eské krátké -a- na první slabice, protože p ízvuk r. páren’, má-li být prap íbuzné s . tvarem, vyžaduje eskou ko enovou délku. Proto pod arou formou redak ní poznámky upozornil na existenci jiného . slova, podle jeho názoru skute ného ekvivalentu r. páren’, totiž slova párák (neuvádí pramen, jde z ejm o tvar slangový, zcela ojedin lý), prý s významem ‘chalturš ik’. V eských slovnících skute n je uvedeno . párák, ale ve významu ‘mnohavodi ový kabel od mixážního pultu k mikrofonům’, což je reálie druhé poloviny 20. stol. a nejpravd podobn ji vzniklo odvozením od pár ‘dvojice’. V každém p ípad platí, že výklad r. páren’ odlišn podle n jakého z ejmého neologismu mimo vsl. prost edí je mén p esv d ivý, než jak se jeví spojení s rob-/rab- pomocí pa-. Nyní k vlastní problematice slov do slovanských jazyků kulturn p ejatých, kde graﬁka v starších památkách zmátla etymology. 1. Jen v areálu západního k esťanského ritu je doložena rodina zastoupená v . tvarem kříž. Pat í do ní již v Prag doložené adj. križȕnȓ, dále st . kříž, slk. kríž, p. krzyż, hl. křiž, dl. kśiž, plb. kreiz (Rost 1907: 236), sln. kríž, ch. štok. krž, gen. kríža, ak. krĩž, gen. križà, u banát. Bulharů (jsou katolíci) kríž, jako polonismy br. kryž (ESBr 5: 129) a ukr. dial. (záp.) kryž, ojed. rcsl. kryžȓ, kryžȕ, krȕžȕ (Mikloši 1862; Sreznevskij 1893). kniha.indb 317 9.4.2009 16:16:17 318 Vladimír Šaur Protože v areálu východní církve jsou v tomto významu podoby vycházející z Kristova jména a protože nemůže být pochyb o tom, že križȕ apod. je slovo p ejaté z lat. crux, -cis, byli etymologové postaveni p ed úkol ur it, kdy došlo k p ejetí a jak to, že slovo je práv jen v jazycích areálu západního ritu. Máme za to, že tou hlavní skute ností, která zmátla etymology, je existence záznamu CRUZ ve Friz II, 89. Nenalezl ohlas názor Vondrákův (Vondrák 1896: 57), že tento zápis je pouze chybnou graﬁkou místo o ekávaného krȕs(tȓ), protože v tšinou se soudí, že tak daleko na západ podoba krȕstȓ nepronikla. Spíše se jazykov dci p iklonili k interpretaci, že jde o záznam podoby p evzaté z románského prost edí. Tak nap . P. Skok (Skok 1925: 18) usoudil, že tato graﬁka je odrazem výslovnosti v románském dialektu julského Benátska i akvilejského patriarchátu; na podporu jeho názoru lze usoudit i dle staršího slk. krzuz (Stanislav 1956: 57). Na to navázaly názory, že v dob p ijetí k esťanství tu Slované vyslovovali ješt -u-, které se v -i- zm nilo teprve pozd ji. Dokonce bylo vysloveno mín ní (Bidwell 1961: 120), že psl. zm nu u v y a po ní následující jihoslovanské splynutí y s i ve slovech jako syn, myš ap. je t eba položit až do doby po p ijetí k esťanství; to není možné, protože zm na typu mūs- v myš- neboli ztráta psl. labializace původního ū musela asov p edcházet monoftongizaci diftongů (v opa ném p ípad by se v y zm nily i st ídnice za diftongy), a ta zase musela p edcházet 2. palatalizaci velár a palatalizaci alveolár, o nichž víme, že v polovin 9. stol. byly zcela hotovy, jinak by hlaholice nem la litery pro souhlásky, které teprve p i t chto hláskových zm nách vznikly. K interpretaci záznamu Friz nutno íci: tam asto stojí u na místech, kde výslovnost -u- p edpokládat nelze, a i kdybychom p ijali, že zápis -u- odpovídá výslovnosti -u- v ná e í písa e, nelze z toho vyvozovat, že v dob sepsání Friz se v tomto slov vyslovovalo celoslovansky -u-. Je tolik památek velkého stá í, které ukazují na asi již cyrilometod jskou výslovnost -i-. Podstatné tu je doložené p ízvukování, kvantita a intonace v celoslovanském souhrnu. Máme-li v . kříž ve všech pádech a íslech a v ad odvozených slov dlouhé í, tj. není-li tu krácení podobné p ípadům typu hrách – hrachu – hrachový – hrachovina, a máme-li v odvozených slovech krátké i jen tam, kde je pro to speciální důvod (křižovat, -ka proti křížit, -enec apod. srov. s kupovat : koupit, smiřovat : smířit…; křižák srov. s volák, kravák, skalák…; křižník utvo eno až v 19. stol.) a proti tomu ak. i štok. tvary ukazující na koncovkový p ízvuk, zatímco románský p ízvuk není koncovkový, to vše ukazuje na p ejetí nikoli až k esťanské, nýbrž psl. v dob p ed posunutím ko enového p ízvuku baryton anitových ko enů na koncovku; jeho absolutní chronologii neznáme, ale práv p ejetí crux → križ- ji napovídá. Vývoj jeho tvaru, hlavn jota místo y po zm k ené souhlásce, . -ř-, se totiž hláskov shoduje s vývojem tvaru toponyma za lat. Roma. Že tvar Roma Slované p evzali z vulgární latiny v dob , kdy nem li -o-, ale ne d íve, než se dostali do kontaktu s ímany, bylo v dci vícekrát popsáno. P ibližn v téže dob stejnou cestou p evzali románský tvar pro p edm t tvaru dvou kolmo na sebe orientovaných b even. Nemohl to být ješt symbol k esťanský. I ve slov Rum-, pozd ji Rim-, i ve slov cru- bylo r p ed samohláskou, po níž následovala souhláska u Slovanů m k ená (podobn je nap . v Tomáš, žold); to bylo důvodem kniha.indb 318 9.4.2009 16:16:18 Jak graﬁ ka zmátla etymology 319 zm ny y v i a následného m k ení p edchozího r, které nemuselo u všech Slovanů prob hnout ve stejném ase a stejnou cestou (Mareš 1969: 84; Šaur 2007: 190). Máme za to, že bylo-li Rimȓ za Roma všeslovanské, bylo i križȕ kdysi i u Slovanů pok t ných potom od východu. U nich pak po p evzetí Kristova jména pro k íž zaniklo. 2. V Bes jsou 3 doklady na ozna ení hv zdá e astrologa v zápisech 10,44bƴ a 10,45aα5 ìàòèìàòèêú a 10,45bα8 ìàôhìàòèêú. SJS pro n nesprávn konstruuje záhlaví ìàfèìàòèêú, p estože takový zápis není doložen a není správný, neboť víme, že text Bes byl původn sepsán v hlaholici a do cyrilice p epsán (Mareš 2000: 283, 371, 395 aj.) a hlaholice nemá samostatné písmeno pro . q. Konstantin v d l, že Slované nevyslovují žádnou souhlásku aspirovan , takže zavedl totéž písmeno ve jménech Toma, Matei, Metodii jako ve jménech Petr i Stefan za t i q a obdobn v apelativech (Tkadl ík 1971: 361). Vzhledem k našim znalostem o míst a ase sepsání Bes nemůžeme ekat, že sestavovatel Bes, který psal hlaholicí, by použil písmene frtȓ i pě. Nesprávná konstrukce záhlaví SJS zmátla také autory ESJS; ti šli dokonce tak daleko, že považují chybný konstrukt SJS za p ejatý z e tiny a proti tomu zn ní s -ôh- za jiné p ejetí prost ednictvím lat. mathēmaticus (o podob matimatikȓ se nezmi ují, a je nejpůvodn jší) a dále tvrdí, že „do moderních sl. jazyků p ešlo toto (sic!) slovo jako evropeismus různými cestami“. (ESJS 8: 457). Pravda je zcela jiná. Novodobé pojmenování matematika, které zast ešuje t i do 16. stol. zcela samostatné v dy aritmetiku, geometrii a algebru, dv z nichž byly ve st edov ku sou ástí quadrivia spolu s astronomií a muzikou, vzniklo jako pojem teprve po vypracování postupů analytické geometrie v dob italské renesance a po ínaje 16. stol. bylo z italštiny p ejímáno do celé Evropy; na italský původ ukazuje p ízvuk na t etí slabice i v jazycích, kde je jinak obvykle p ízvuk na slabice jiné, a dále pravopis, zvlášt zakon ení (Blahoslav a jeho sou asníci psali esky mate-, psaní mathe- se rozší ilo až v dob pob lohorské snad vlivem n m iny a francouzštiny). Stsl. slovo má jiný význam, ze staroslov nštiny se slovo v tomto významu dál neší ilo a jeho hlásková podoba se od novodobého internacionalismu liší také vokálem -i- proti -e- původem staro eckému a z italštiny p ebíranému. To v souhrnu ukazuje, že italština p evzala tvar klasické e tiny, kdežto v Bes je podoba p evzatá z e tiny soudobé. Kombinace -òè- na dvou místech proti -ôh- na míst následujícím neukazuje na dv různá p ejetí, ale nejspíše na nedůslednost písa e i toho, kdo revidoval text. Zapsané -ôh- ukazuje na ruskou výslovnost frikativní, nikoli shodnou s výslovností q ani v dob klasické, ani v dob opisu památky. Výmluvná je i kombinace – v jednom míst -ôh-, na dvou jiných -òè-. Psaní -òè- je patrn p esný p epis z hlaholice, kdežto kombinace -ôhsv d í vzhledem k tomu, co víme o výslovnosti jaťového vokálu v nep ízvu né slabice u východních Slovanů, o snaze toho, kdo takto zapsal, p izpůsobit graﬁku zaslechnuté výslovnosti. Naproti tomu na zbývajících místech taková snaha realizována nebyla. Nemůžeme proto mluvit o dvojím nezávislém p ejetí dvojí graﬁky v téže památce, víme-li, že cyrilice na rozdíl od hlaholice byla dopln na o ekvivalenty eckých písmen a odráží n kde výslovnost, zatímco jinde je p episováno podle e tiny otrocky. kniha.indb 319 9.4.2009 16:16:18 320 Vladimír Šaur 3. Graﬁka zmátla už Mikloši e p i zpracování slova, jehož správná rekonstrukce původní stsl. podoby zní razȓmȕnica. Je známo jen z jediného místa apoštolního textu, totiž 1 C 10, 25, v podobách razȕmȕnica Christ, razemnica Slep , razumȕnica Ochr Mak Šiš; Miklosich 1862: 777 cituje z mladších textů razumica. ESJS 13: 758 konstruuje archetyp razȕmȕnica. Doložené -u- podle n ho vzniklo „nejspíš p i opisu p i azením k hláskov blízkému razumȓ“. Slovo je p ekladem . m£kellon, jehož významem je ‘ohrazená plocha, kde se dobytek pásl a chovatel jej porážel a jeho maso prodával’; významový vývoj v e tin odpovídá sémantickým posunům . jat(k)a, původn rovn ž ‘místo chovu dobytka (vzhledem k st edoevropskému podnebí kryté p ed nepohodou a zimou), jeho porážky i prodeje’, pozd ji již jen ‘budova porážky dobytka a primárního prodeje masa’. I novo ecké makellio je již jen ‘jatka’. M kký jer po z je bezpochyby p edpokládán dle tvaru zapsaného v Christ a Slep , tak již Miklosich 1886: 103. Jeho výklad ESJS právem odmítá; Miklosich p edpokládá *raz-ȕm-ȕnica od jęti jȕmї, což nevyhovuje; neexistuje *razęti *razȕmї, existují jen tvary ukazující na prefix raz- + j-ęti (p. rozjąć, . rozejmout…) a ty nejsou hláskov ani významov spojitelné s p edpokládaným slovesem, od n hož by substantivum na -ȕnica m lo být odvozeno. Dle ESJS je původ slova nejasný. Dnešní poznatky o b. dial. dovolují p edpokládat, že po z by m l být jer tvrdý, nikoli m kký. Je totiž doložena st ídnice u za ȓ (Tetevensko, Lukovitsko; BDA 1981: mp. 6) a psané e může odpovídat širokému ê, které je nejen na Tetevensku za ȓ ádnou st ídnicí (BDA 1981: mp. 1–3); je možný také výklad zm nou ȓ v ȕ podle Jagićova pravidla v n kterém z p íbuzných tvarů s tímto jerem v pozici liché, nap . razȓmȕnȓ dalo razȕmȕnȓ, což proniklo i do základního tvaru a v n m se pak původní ȓ vyvíjelo stejn jako ȕ. P edpoklad původn tvrdého jeru v p edpon razȓ- je o ekávaný a doložený v ad slov s tímto preﬁxem; jer pat í k p edpon . Nabízí se morfematické len ní razȓ-mȕnica, základ od mȕnї męti, novo eské mnu mnout; . tvar má význam proti ostatním slovanským jazykům zúžen, původní význam asi ‘drtit, trhat na kusy’, tady také ‘bourat poražené dobyt e’, celek ‘místo porážky dobytka’, tvo eno obdobn jako . ložnice, zbrojnice, tj. místo innosti. P eklad ‘masný krámek’, r. mjasnaja lavka, b. mesarnica apod. je p ekladem z nouze a odpovídá v cnému vývoji pozd jšího st edov ku, kdy se již odd lil chov dobytka od jeho porážky a vznikly eznické cechy. Tato skute nost je také evidentním důvodem zániku tvaru doloženého ješt v nejstarších textech pojatých do SJS, neboť po odd lení obou profesí, chovatelství od eznictví, se reálie za ala ozna ovat p esn ji a . je jedním z mála evropských jazyků, kde se sou asné jatky nazývají starým slovem pro zast ešení prostoru pro dobytek po zúžení významu. Z uvedeného plyne, že práce s pouhými písemnými záznamy bez z etele k doložené ná e ní výslovnosti, p ízvukování a intonaci a bez z etele k v cnému vývoji reálie může vést k zavád jícím záv rům. Všechny popsané souvislosti je nutno vzít v úvahu. kniha.indb 320 9.4.2009 16:16:18 Jak graﬁ ka zmátla etymology 321 Literatura BDA 1981: Bălgarski dialekten atlas, tom 4, Soﬁja. Bidwell 1961: Bidwell, C. E., The Chronology of Certain Sound Changes in Common Slavic as Evidenced by Loans from Vulgar Latin. Word 17, 105–127. ESBr: Etymalahi ny sloŭnik belaruskaj movy, Minsk. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, Praha. Mareš 1969: Mareš, F. V., Diachronische Phonologie des Ur- und Frühslavischen, München. Mareš 2000: Mareš, F. V., Církevn slovanské písemnictví v echách. In: Cyrilometodějská tradice a slavistika, Praha, 256–327. Mareš, F.V., eská redakce církevní slovanštiny v sv tle Bes d eho e Velikého (Dvojslova).Tamtéž, 368–402. Miklosich 1862: Miklosich, F., Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum, Wien. Miklosich 1886: Miklosich, F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien. Rost 1901: Rost, P., Die Sprachreste der Draväno-Polaben im Hannöverschen, Leipzig. SJS: Slovník jazyka staroslověnského, Praha. Skok 1925: Skok, P., La semaine slave. Révue des études slaves 5, 14–23. Sreznevskij 1893: Sreznevskij, I. I., Materialy dlja slovarja drevnerusskago jazyka, S. Peterburg. Stanislav 1956: Stanislav, J., Dejiny slovenského jazyka I, Bratislava. Šaur 2007: Šaur, V., Jaká písmena našel Konstantin v Chersonu? Slavia 76, 189–192. Tkadl ík 1971: Tkadl ík, V., Systém hlaholské abecedy. In: Studia palaeoslovenica, Praha, 357–374. Vasmer 1987: Vasmer, M., Russisches etymologisches Wörterbuch. Per. s nemeckogo Etimologi eskij slovar’ russkogo jazyka. Tom 3, Moskva 1987. Vondrák 1896: Vondrák, V., Frizinské památky. Praha. ǣǹȃ Ǽȉǹȍȁȃǹ ȀǹȈȌȋǹȄǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȇǻ ǡȊȋȇȐȆȁȃǹȅȁ ȊǻǾǽǾȆȁȂ ȇ ȈȉȇȑȄȇȅ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȘȀȔȃȇǻ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ ȈȁȊȕȅǾȆȆȔǾ ǽȇȃȌȅǾȆȋȔ. ǡȀ ȆȁȎ ȆǾȄȕȀȘ ȌȀȆǹȋȕ ȋȇȐȆȇǾ ȈȉȇȁȀȆȇȑǾȆȁǾ, ȌǽǹȉǾȆȁǾ, ǽȇȄǼȇȋȌ ǼȄǹȊȆȔȎ ȁ ȁȆȋȇȆǹȏȁȗ; ȐȁȊȄȇ ǺȌȃǻ ȐǹȊȋȇ ȆǾ ȋȇǿǽǾȊȋǻǾȆȇ ȐȁȊȄȌ ȀǻȌȃȇǻ ȉǾȐȁ. ǡȀ-Ȁǹ ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆȇǼȇ ȈȇȆȁȅǹȆȁȘ ȈȉȇȁȀȆȇȑǾȆȁȘ ȁȀ Ǽȉǹȍȁȃȁ ǻȇȀȆȁȃǹȗȋ ȇȑȁǺȇȐȆȔǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ, ȋȉȁ ȁȀ ȃȇȋȇȉȔȎ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȗȋȊȘ ǹǻȋȇȉȇȅ. Ǟǻȇ ǻȔǻȇǽȔ ȊȄǾǽȌȗȒȁǾ: ȌǽǹȉǾȆȁǾ ȊȄȇǻǹ ȃȉȁǿ ȈȇȃǹȀȔǻǹǾȋ, Ȑȋȇ ȊȄȇǻȇ ȀǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȇ ȁȀ ȉȇȅǹȆȊȃȇȂ ȊȉǾǽȔ ǼȇȉǹȀǽȇ ȉǹȆǾǾ ȐǾȅ ǻ 9-ȇȅ ǻ. ȁ Ȑȋȇ ȈǾȉǻȇȆǹȐǹȄȕȆȇǾ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȆǾ ȎȉȁȊȋȁǹȆȊȃȇǾ. ǠǹȁȅȊȋǻȇǻǹȆȁǾ ȊȄȇǻǹ ȅǹȋȁȅǹȋȁȃ ‘ǹȊȋȉȇȄȇǼ’ ǻ ǚǾȊǾǽǹȎ ǜȉȁǼȇȉȁȘ ǛǾȄȁȃȇǻȇ ȆǾ ȊǻȘȀǹȆȇ Ȋ ǺȇȄǾǾ ȈȇȀǽȆȁȅ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁǾȅ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȅǹȋǾȅǹȋȁȐǾȊȃȇȂ ȆǹȌȃȁ. ǪȄȇǻȇ ȉǹȀȓȅȕȆȁȏǹ ‘ȅȘȊȆǹȘ Ȅǹǻȃǹ’ ȇǺȉǹȀȇǻǹȆȇ ȇȋ ǼȄǹǼȇȄǹ ȅȘȋȕ ȁ ȈȇȊȄǾ Ȁ ȆǾ ȊȄǾǽȌǾȋ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȋȕ ȕ; ȋǹȅ ȓ. Foustkova 17, 616 00 Brno, eská republika kniha.indb 321 9.4.2009 16:16:19 kniha.indb 322 9.4.2009 16:16:19 Strymōn a *strumen-: hydronyma a apelativa od indoevropského ko ene *sreOndřej Šef ík 0 V následujícím p ísp vku si všimneme etymologie balkánského hydronyma Strymōn a s ním související etymologie astého slovanského hydronyma i apelativa Strumen/strumen, s p ihlédnutím k stavu tohoto toponyma/apelativa v eštin . 1 Strymōn Balkánská eka Struma1, jak zní její jméno v bulharštin a makedonštin , novoecky StrumÒnaj, turecky pak Karasu2, má tok dlouhý 415 km a protéká územím Bulharska a ecka. Tato eka byla již v antických dobách známa jako Strymōn, staroecky Strumèn (nap íklad tuto eku zmi uje již Hérodotos 7, 114), je tedy zcela jisté, že původ jejího jména musí být odvozován již z dávného p edslovanského substrátu, tradi n p ipisovaného v nejran jší historické dob doloženým Thrákům. Thrácká etymologie je obecn p ijímána. Tento výklad uvádí nap . namátkou Miklošić (Miklosich 1872: 100), Georgiev (1958: 122; 1960: 28), Walde–Pokorny (1930–1932, 2: 702n), Pokorny (1959–1969: 1003), Stankovska (1997: 298n), Taseva (1998: 265n), LIV (588), Pospelov (2002: 399) i další. Existuje pak i jasný etymologický výklad hydronyma Strymōn, které je spojováno se stind. srávati ‘te e’, srava-, sr va-, srutí- ‘proud’, srutá- ‘tekoucí’, sravát- ‘ eka’, arm. aow ‘kanál’, . ·šw ‘te u’, ·Òoj, kyper. ·o#oj, at. ·Òàj ‘p íliv, proud’, ·utÒj ‘plynoucí, tekoucí’, stir. sruaimm ‘ eka’, sthn. stroum, ags. strēm, stsev. straumr ‘proud’, lit. sravti ‘prýštit, prosakovat’, sravà ‘výtok, menstruace’, lot. str ve, stràume ‘proud’, také stsl. struja ‘proud’, struga ‘tok’, ostrovȓ ‘ostrov’ (Miklosich 1872: 100, Georgiev 1958: 122; 1960: 28, Walde–Pokorny 1930–1932, 2: 702n, Pokorny 1959–1969: 1003, Stankovska 1997: 298n, Taseva 1998: 265n, LIV: 588, Pospelov 2002: 399), tedy p iazováno k ide. *sre- ‘téci’. Povšimn me si však rad ji formální stavby tohoto hydronyma a širších hydronymických souvislostí, které nám mohou pomoci za adit toto slovo do širšího kontextu evropské hydronymie. Samotný ko en je skute n spojitelný s p edpokládaným ide. ko enem *sre-, který je v tomto p ípad epentetizován pomocí -t-, což je typické jak pro reliktové balkánské jazyky, tak i pro jazyky slovanské a germánské (viz doklady výše ze slovanských a germánských jazyků). Druhá ást je z ejmý suﬁx -men-. 1 2 kniha.indb 323 Jedním z p ítoků Strumy je Strumica (tak v bulh. a mak.), jejíž jméno je odvozeno od Struma. Na této ece se nachází stejnojmenné m sto, zvané v bulharštin a makedonštin také Strumica, n . Strwmitsa, tur. Ustrumica. Tur. Karasu ovšem nesouvisí s ostatními názvy, je novotvarem ve významu ‘ erná eka’, odvozeninou od Struma je však výše uvedené Ustrumica. 9.4.2009 16:16:19 324 Ond ej Šef ík Je však t eba mít na pam ti, že hydronymum Strymōn, Strumèn koresponduje svou stavbou se staroevropským hydronymickým modelem, jak jej popsal prvn Krahe (nap . Krahe 1954, 1962, 1964) a po n m další. Staroevropské hydronymum, tj. takové hydronymum, které pat í k nejran jší vrstv indoevropské hydronymie v Evrop , musí podle Kraheho (1964: 62n), respektive podle p epracované varianty Schmidovy (Schmid 1985: 131) spl ovat následující kritéria: 1) lexikáln i formáln mít (západo)indoevropský původ, geneticky s indoevropskými jazyky souviset; 2) vyskytovat se na ploše od Skandinávie k severní Itálii na ose severo-jižní a od západní Evropy v etn Britských ostrovů až k Pobaltí v etn na ose západo-východní, p i emž ze t í jihoevropských poloostrovů je nejdůležit jší Apeninský, nejmén důležitý Balkánský, p ípadné p esahy musí být vysv tlitelné sekundárním p enosem kolonizací, navíc nesm jí odpovídat historickému rozší ení n které indoevropské jazykové skupiny (nutný p esah známého rozší ení takové skupiny); 3) spl ovat sémantické podmínky, kdy ko eny musí být ve významu ‘voda’, ‘te e’, ‘proud’ apod., p ípadn mít význam vlastností toků (co se tý e barvy apod.); 4) být od takového ko ene odvozena pomocí omezené množiny suﬁxů, typicky: -(А)a, -a, -ma, -na, -ra, -la, -nt(А)a, -s(А)a, -sta, -ka, -ta/to, respektive suﬁxy složenými z p edchozích. Podíváme-li se na vn jší paralely, tj. jiná starobylá evropská hydronyma, pak se setkáváme vedle Strymōnu s t mito hydronymy: germ. Strevintia, panonské Stravianae (Krahe 1954: 107), která jsou doložena z antických dob, a dále t eba dnešní n mecké hydronymum Streu (< ide. *sro ) (Krahe 1964: 27). K tomuto typu však musíme p i adit i další hydronyma a apelativa, tvo ená od ide. ko ene *ser- ‘téci’, neboť *sre- je nepochybn tvo eno od tohoto ko ene ablautovou redukcí a suﬁgováním pomocí --. Samotný indoevropský ko en *ser- ‘téci’ je doložen nap . v stind. sísarti, sárati ‘te e’, sarít ‘potok, eka’, Saráyu-, Sarayū- ‘( eka) Sarayu’, sará- ‘tekutý’, sar ‘ eka, potok’, . ÑrÒj, lat. serum ‘vodnatá ást sraženého mléka, syrovátka’ (Walde–Pokorny 1930–1932, 2: 497n, Pokorny 1959–1969: 909n, LIV: 527). N kdy zpochyb ovaná je souvislost s psl. *serї, sȕrati ‘srát, mít průjem’, též v dalších slovanských jazycích, srov. Zubatý (1901: 31), Machek (1968: 571n), proti tomu však Vasmer (1953–1958, 2: 711). Ko en *ser- je doložen i v toponymech (hydronymech i od nich odvozených toponymech) jako fr. Serre, Cère, Saire, le Séran, Sarthe, Sermane (< *Serma), angl. Soar, kymer. Cwm Sorgwm, špan. Sar, Riera de Sara, it. Serio, Sermenza, Sarno, lit. Sérmas, b. Strjama (Krahe 1954: 109, 1962: 52n, 1964: 40n, Pokorny 1959–1969: 910). Z výše uvedených dokladů je z ejmé, že Strymōn do staroevropského typu hydronym docela dob e zapadá, neboť je prediktabiln formován od ko ene, který má z ejmou sémantickou souvislost s vodou, v obou p ípadech tedy vyhovuje požadavkům na staroevropskou hydronymii kladeným. kniha.indb 324 9.4.2009 16:16:19 Strymōn a *strumen-: hydronyma a apelativa od indoevropského ko ene *sre- 325 Suﬁx -men- je pak natolik b žným indoevropským aﬁxem, že se svou stavbou nijak nevymezuje z typického tvo ení indoevropských jmen (tvo í se jím v tšinou primární substantiva, asto s p echodem abstrakta → konkreta, srov. stind. aśman- ‘kámen’, . ¥kmon ‘kovadlina’, lit. akmuo, stsl. kamy ‘kámen’; stind. bharman-, . fšrma, stsl. bremę ‘náklad, b ím ’ < *bher- ‘nést’), byť nejde o typický staroevropský hydronymický suﬁx. Strymōn je tedy, ať bližšího původu thráckého i jiného, rozhodn typickým starobylým indoevropským hydronymem. 2 Obecn slovanské strumen/Strumen v apelativech a toponymech Slovanské jazyky, jak bylo výše uvedeno, obsahují různá apelativa a toponyma od rozší eného a epentetizovaného tvaru ide. ko ene *sre-, který si můžeme pro praslovanštinu rekonstruovat jako *stre-. Z t chto apelativ a toponym je onomasticky důležité hnízdo ítající psl. *ostrovȓ, *struga, *struja a *strumenȕ. Formální souvislost ty kmenů lze vyjád it tabulkou takto: preﬁx o– – – ko en strovstrustrustru- suﬁx-koncovka -Ø-ȓ -g-a -j-a -men-ȕ Poslední z této tve ice, jak už sama forma napovídá, úzce etymologicky souvisí se jménem Strymōn. Rozhodn se ale nejedná o p ejímku z balkánské toponymie do slovanských jazyků (ostatn t žko si lze takový mechanismus p enosu do nebalkánských jazyků p edstavit), natož o p ejímku opa nou (doklady již z Hérodota to vylu ují!), nýbrž ob slova sdílejí spole ný indoevropský původ, který souvisí práv s hydronymem Strymōn hloub ji. Samotné slovo *strumen- není p ímo doloženo ve staroslov nštin klasického období. Toto chyb ní je bu vedlejším efektem literární stránky klasických staroslov nských d l, která jsou p evážn náboženské povahy, nebo prostou náhodou. Nicmén existence odvozenin od *strumen- v jihoslovanských jazycích je velmi omezená (viz níže), což práv nápadn kontrastuje s relativn bohatými doklady z jazyků severoslovanských. V mladších slovanských jazycích existují různá apelativa a toponyma, jako jsou sln. strúmen ‘proud vody’, . arch., dial. strumen, strumeň ‘pramen, jezírko (= slepé rameno eky), proud, pe ej’ (tomuto se budeme více v novat níže), hl. strumjen’ (uvádí ojedin le Machek 1968: 583), dl. tšumjen’ ‘potok’, plb. sträumen, p. strum, strumień ‘potok’, také oikonyma Strumień, Strumy, Strumiany, Strumenka, br. strumén’ ‘pramen, tekoucí voda’, hydronymum Strumel’, ukr. strúmin’, strúmen’ ‘potok’ (Jungmann 1835–1839, 4: 363, Muka 1911–1915, 2: 543, Brückner 1957: 521, Vasmer kniha.indb 325 9.4.2009 16:16:20 326 Ond ej Šef ík 1953–1958, 3: 31; 1967: 414, Machek 1968: 583, Udolph 1979: 272n, Bory 2005: 582, Šul’ha 1998: 261). Autoritativní Udolph (1979: 272n) udává výskyt hydronym od *strumen- jen v ukrajinštin , b loruštin , eštin , polštin , kašubštin , polabštin , dolní lužické srbštin a slovinštin , hydronyma (p ípadn od nich odvozená toponyma jiná, nap íklad oikonyma) pak v ukrajinštin , b loruštin , polštin , kašubštin , polabštin a dolní lužické srbštin , nedokládá žádné hydronymum i toponymum obecn pro eštinu, slovenštinu, a horní lužickou srbštinu, ani pro žádné balkánské jazyky. P esto se autorovi tohoto lánku dostal díky laskavému upozorn ní A. Lomy do rukou jeho lánek (Loma 2005: 459) s ojedin lým dokladem na *strumen- v sch. (u Zastrumi), zmín ným jako lokalita na balkánské ece Velké Morav , který dopl uje jinak chyb jící doklady na existenci *strumen- v srbských a chorvatských dialektech. P esto však obecn platí, že *strumen- je v jazycích jihoslovanských doložen velmi omezen a jako apelativum i jako toponymum je spíše sou ástí severoslovanského lexikonu. 3 eské strumen/strumeň K ojedin lým výskytům strumen, strumeň v eštin lze dodat následující podrobnosti. Jungmann ve tvrtém svazku svého slovníku (Jungmann 1835–1839, 4: 363) zmiuje následující slova: samo maskulinum strumen, -e ‘pramen, Quelle’, ‘dlouhá tůn (u M lníka), lange Tümpel’, dále adjektiva strumenitý ‘pramenatý, quellenreich’, strumenný ‘ze strumene, Quellen-’ a femininum struměnka ‘Climacium, pokolení rostlin mechovitých’. en k Zíbrt v eském lidu p etiskl komentované pojednání K. Mensingera Pojednání o pramenách labských, které se ve skute nosti spíše v nuje otázkám labské voroplavby (Mensinger–Zíbrt 1928). V tomto pozoruhodném literárním artefaktu je použito termínu strumen (a jako synonymum je uvedeno p ímo pe ej) pro rychlý proud vody vypušt ný ze (splavových, p ehradních) vrat. Podkrkonošský slovník J. Bachmannové pak uvádí v p edm tové skupin 12-41 strumen vedle termínů vejvařišťe, vejvar, pramen atd.; dále v slovníkovém p ehledu uvádí, že genitiv od maskulin strumen je bu -u nebo -e a význam ‘pramen, podzemní voda vyv rající na povrch’, s doklady: choďívali sme do Klú ku k strumenu pro vodu; seďi jako žába na strumeňi (Bachmannová 1998: 21, 242). Jako zajímavost uvádím údaj z lánku Ivo Durece (Durec 2008: 12n), otišt ného ve Zpravodaji m stského ú adu v Rajhrad : název starého mlýna u Rajhradu Strumen, doložený již 1340 (de Strumen), což je jediný, pokud je autorovi známo, doklad na toponymické užití *strumen- v eské jazykové oblasti, samoz ejm mimo citace z jiných toponymických oblastí.3 Zkratky: ags. – anglosaský (staroanglický), angl. – anglický, arm. – arménský, at. – attický, b. – bulharský, br. – b loruský, . – eský, dl. – dolnolužickosrbský, fr. – francouzský, germ. – 3 kniha.indb 326 P ísp vek vznikl v rámci projektu výzkumu a vývoje MŠMT LC546. 9.4.2009 16:16:20 Strymōn a *strumen-: hydronyma a apelativa od indoevropského ko ene *sre- 327 germánský, hl. – hornolužickosrbský, ide. – indoevropský, it. – italský, kymer. – kymerský (velšský), kyper. – kypersko ecký, lat. – latinský, lit. – litevský, lot. – lotyšský, p. – polský, plb. – polabský, psl. – praslovanský, . – ecký, sch. – srbochorvatský, sthn. – starohornon mecký, stind. – staroindický, stir. – staroirský, stsev. – staroseverský, stsl. – staroslov nský, špan. – špan lský, ukr. – ukrajinský. Literatura Bachmannová 1998: Bachmannová, J., Podkrkonošský slovník, Praha. Bory 2005: Bory , W., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. Brückner 1957: Brückner, A., S ownik etymologiczny języka polskiego, Warszawa. Durec 2008: Durec I., Starý rajhradský mlýn, kdysi e ený Strumen, aneb co se nedo tete na tabuli u mlýna. Zpravodaj městského úřadu v Rajhradě 4, 12–13. Georgiev 1958: Georgiev, V., Issledovanija po sravnitel’no-istori eskomu jazykoznaniju, Moskva. Georgiev 1960: Georgiev, V., Bălgarska etimologija i onomastika, Soﬁa. Jungmann 1835–1839: Jungmann, J., Slovník esko-německý, 1–5, Praha. Krahe 1954: Krahe, H., Sprache und Vorzeit. Europäische Vorgeschichte nach dem Zeugnis der Sprache, Heidelberg. Krahe 1962: Krahe, H., Die Struktur der alteuropäischen Hydronymie, Wiesbaden. Krahe 1964: Krahe, H., Unsere ältesten Flussnamen, Wiesbaden. LIV: Lexikon der indogermanischen Verben, Wiesbaden 2001. Loma 2005: Loma, A., Na imenoslovnim vrelima II. Osvrt na nova izdanja starosrpskih izvora. Onomatološki prilozi 18, Beograd, 457–482. Machek 1968: Machek V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Miklosich 1872: Miklosich, F., Die slawischen Ortsnamen aus Appellativen, Wien. Mensinger–Zíbrt 1928: Mensinger K. (Zíbrt, .), K. Mensinger, polní kurát rakouský, na smrt odsouzený sb h, žijící v Milán , o voroplavb na Labi r. 1844. eský lid 28, 66–131. Muka 1911–1915: Muka, E., S ownik dolnoserbskeje rěcy a jeje narěcow, 1–3, Peterburg. Pokorny 1959–1969: Pokorny, J., Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, Bern. Pospelov 2002: Pospelov, E. M., Geograﬁ eskije nazvanija mira, Moskva. Schmid 1985: Schmid, W. P., Das Lateinische und die Alteuropa-Theorie. Indogermanische Forschungen 90, 129–146. Stankovska 1997: Stankovska, L’., Makedonska ojkonimija, Skopje. Šul’ha 1998: Šul’ha , V. P., Praslov’jans’kyj hidronimnyj fond (Fragment rekonstrukcii), Kyjiv. Taseva 1998: Taseva, L., Bălgarska toponimija ot grăcki i srăbski srednovekovni dokumenti, Soﬁa. Udolph 1979: Udolph, J., Studien zu slavischen Gewässernamen und Gewässerbezeichnungen, Heidelberg. Vasmer 1953–1958: Vasmer, M., Russisches etymologisches Wörterbuch, 1–3, Heidelberg. kniha.indb 327 9.4.2009 16:16:20 328 Ond ej Šef ík Vasmer 1967: Vasmer, M., Wörterbuch der russischen Gewässernamen, Berlin – Wiesbaden. Walde–Pokorny 1930–1932: Walde, A. – Pokorny, J., Vergleichendes Wörterbuch der indogermanischen Sprachen, 1–3, Berlin – Leipzig. Zubatý 1901: Zubatý, J., Slov. pȕjanȓ a jiné tvary podobné. Listy ﬁlologické 28, 24–35. Strymōn and *strumen- – hydronyms and appellatives derived from IE root *sreThe ﬁrst part of the paper deals with the etymology of an ancient Balkan river Strymōn, now Bulgarian and Macedonian Struma, Modern Greek StrumÒnaj. The etymology of the river-name links it with the system of Old-European hydronymy, as described by Krahe and his pupils, or in other words, to the old Indo-European hydronymic model. The second part focuses on the existence of etymologically related strumen- in Slavic languages. The third part of the paper points out some details on relict existence of strumen- in Czech language. Ústav jazykovědy a baltistiky, Filozoﬁcká fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1, 60200 Brno, eská republika sefcik@phil.muni.cz kniha.indb 328 9.4.2009 16:16:21 ( ) і . ǨȉȇǹȆǹȄȞȀȇǻǹȆȞ ȆȁǿȐǾ ȄǾȃȊǾȅȁ ǻȁȄȌȐǾȆȇ Ȁ ǽȞǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȊȄȇǻȆȁȃǹ ȉȌȊȁȆȞǻ Ȋ. ǨȇȄȘȆȁ, Ȓȇ Ȇǹ ǥǹȉǹȅȇȉȇȒȁȆȞ (ǩȌȅȌȆȞȘ). ǯǾ ȄǾȃȊȁȃȇȆ ȈǾȉǾȊǾȄǾȆȏȞǻ ȞȀ ǨȉȁȃǹȉȈǹȋȋȘ ȋǹ ǠǹȃǹȉȈǹȋȋȘ, ȘȃȞ ȈȇȐǹȄȁ ȊǾȄȁȋȁȊȘ ǻ ȏȕȇȅȌ ȉǾǼȞȇȆȞ Ȁ ІІ ȈȇȄ. ǮІV Ȋȋ. ǭǹȃȋȁȐȆȁȂ ȅǹȋǾȉȞǹȄ ȀȞǺȉǹǻ (ȈȉȇȋȘǼȇȅ 1950–2002 ȉȉ.) ȋǹ ǻȈȇȉȘǽȃȌǻǹǻ ȅȞȊȏǾǻȁȂ ȌȐȁȋǾȄȕ ǧȄǾȃȊǹ ǚǾǻȃǹ. í ‘ǻȞǽȕȅǹ’, ȆǹȂȐǹȊȋȞȑǾ ȅȆ. í , ǹ ȋǹȃȇǿ ‘ǻȞǽȕȅǹ’, ‘ȐȇȉȋȁȏȘ’, ‘ǻȇǽȘȆǹ ȆǾȐȁȊȋȇȋǹ’. Ǩȇǻ’ȘȀǹȆȞ Ȁ í ‘ȀȆǹȋȁ, ȅǹȋȁ ȈȇȆȘȋȋȘ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 42). Ǩȇȉ. ȒǾ ǽ.-ȉȌȊȕȃ. âhäü ‘ȀȆǹȆȆȘ; ȐǹȃȄȌȆȊȋǻȇ’ (ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1958, І: 480). ǝȇ ȈȊȄ. *věda, *vědȕ. ǪǾȅǹȆȋȁȐȆȇ ȞǽǾȆȋȁȐȆȞ Ȁ *vědȕma. . ǭȞȃȊȌєȋȕȊȘ ȃȞȄȕȃǹ ȉǹȀȞǻ Ȉȉȁ ȊǾȅǹȆȋȁȀǹȏȞȟ ȊȄȞǻ Ȍ ȊȋǹȋȋȘȎ ȇǿȌǼ ‘ȊȋǹȉȁȂ Ȁ’ȟǽǾȆȁȂ ǻȞȂȆȁȃ’, ȐȇȉǼǹȆ ‘ȊȋǹȉȁȂ ǺǾȉǾȀȇǻȁȂ ǻȞȂȆȁȃ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 94, 143). ǧȈȇȊǾȉǾǽȃȇǻǹȆǾ ȈȞǽȋǻǾȉǽǿǾȆȆȘ ȈȉȁȈȌȒǾȆȕ ǭ. ǥȞȃȄȇȑȁȐǹ (Miklosich 1886: 389) ȋǹ Ǜ. ǥǹȎǾȃǹ (Machek 1968: 683) Ȉȉȇ Ȁǻ’ȘȀȇȃ Ȁ *vějati, *věja, *vějȕnȓ, ǹ ȀȆǹȐȁȋȕ, Ȉȉȇ ȈȇȋǾȆȏȞȂȆȞȊȋȕ ȈȊȄ. *vějȕnikȓ. ǫȇǺȋȇ ǻ ȈǹȉȞ ȊȄȞǻ Ȇǹ ȀȉǹȀȇȃ ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ǻǾȂȆȁȃ = ǻǾȆȁȃ (ǨǧǪ 3: 75) ȈǾȉȑǾ ȍȇȉȅǹȄȕȆȇ ǹȉȎǹȟȐȆȞȑǾ. á ’ ‘ȄȞȃǹȉȊȕȃǹ ȉȇȊȄȁȆǹ Ȉȉȇȋȁ ȉǾǻȅǹȋȁȀȅȌ, ǽȄȘ ȀȅȞȏȆǾȆȆȘ ȇȉǼǹȆȞȀȅȌ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 45), ǻǹȉȞǹȆȋ ǼǹǻȂúȀ ‘ǿȁǻȇȃȞȊ’ (ǟǾґȌȏ–ǨȞȈǹȑ 2001: 36). Ǡ ȈǾȉȑȇȈȇȐǹȋȃȇǻȇǼȇ *ȃǹǻ’ȘȀ < *kavęzȓ. ǪȋȇȊȇǻȆȇ ȇǽȀǻȞȆȐǾȆȆȘ ǼȄȌȎȁȎ Ȍ ȈȇȀȁȏȞȟ ȈǾȉǾǽ ǼȇȄȇȊȆȁȅ Ȉȇȉ., ȆǹȈȉȁȃȄǹǽ, Ȅȇȅáґǹ ‘Ȅȇȅǹȃǹ, ȃȞȄ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 83), ǼǹȂǽáȆȁ ‘ȃǹȂǽǹȆȁ’, Ǽǹȉȃ = ȃǹȉȃ ‘ǻ’ȘȀȁ; ȑȁȘ’ (ǧȆȁȑȃǾǻȁȐ 1984, 1: 157, 162) ȋǹ ȞȆ. á ‘ǻȁȊȇȃǹ ȋǹ ȅȞȏȆǹ ǽȞǻȃǹ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 45). ǥȇǿǾ ȀȞȊȋǹǻȄȘȋȁȊȘ Ȁ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ǼóȂȊǹ ‘ǻȁȊȇȃǹ ǿȞȆȃǹ’, ‘ȆǾȈȇȊȁǽȗȐǹ, ȅǾȋȌȑȄȁǻǹ ǿȞȆȃǹ’ (ǞǪǬǥ 1: 547), ǹ ȋǹȃȇǿ Ȁ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ǼǹȂȊáȋȕ ‘ǺȞǼǹȋȁ, Ȋȃǹȃǹȋȁ’ (ǤȁȊǾȆȃȇ 1984: 51), ǺȄȉ. ǽȞǹȄ. ǼóȂȊǹȏȕ ‘ȉȌȎǹȋȁȊȘ, Ȏȇǽȁȋȁ, ǺȞǼǹȋȁ (ǻ ȉȞȀȆȁȎ ȆǹȈȉȘȅȃǹȎ, ȑǻȁǽȃȇ, ȅǾȋȌȑȄȁǻȇ)’ (ǦǤǜ 1983: 38), ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ǼǹȂȊǹȋȕ ‘ȊȋȉȁǺǹȋȁ, Ǽǹȉȏȗǻǹȋȁ’ (ǪǩǦǜ 6: 101). ǣȇȉǾȆǾǻǾ -Ȃ- < -Ȅ’- < -Ȅ- (ȊȇȄȇǽȃȇȀǻȌȐȆȞȊȋȕ). Ǡ ȇǼȄȘǽȌ Ȇǹ ȏǾ ȂȅȇǻȞȉȆǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȞȘ ȈǾȉǻȞȊȆȁȎ *gȓlsa, *gȓlsati. ǨȇȋǾȆȏȞȂȆȞ ȈȉǹȊȄȇǻ’ȘȆȞȀȅȁ. ó ‘ȃȞȊȋȕ ǼȇȅȞȄȃȁ; ȃȞȊȋȕ ȞȀ ȅ’ȘȊȇȅ Ȇǹ ȊȇǺȞ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 49). ǭȇȆǾȋȁȐȆȇ ǻȋȇȉȁȆȆǹ ȍȇȉȅǹ Ȁ ǹȊȁȅȞȄȘȏȞєȗ (ǽǾȆȋǹȄȞȀǹȏȞєȗ) ȈȄǹǻȆȇǼȇ. ǨǾȉǻȞȊȆǾ *ǼȇȄǽȉǹ < *gȓldȓra ȅȇǿǾ ȋȄȌȅǹȐȁȋȁȊȘ Șȃ ǽǾȉȁǻǹȋ ǻȞǽ ǼȇȄǽǹ < *gȓlda. Ǩȇȉ., ȆǹȈȉȁȃȄǹǽ, Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ǼóȄǽǹ ‘ǻȁȊȇȃǹ Ȇǹ ȀȉȞȊȋ ȄȗǽȁȆǹ’ (Ȋ. ǱǾȈǾȋȁȆ ǝȌǺǾȆȊȕȃȇǼȇ ȉ-ȆȌ ǩȇǻǾȆȊȕȃȇȟ ȇǺȄ.), ȈȇȄ. ǽȞǹȄ. gajda ‘ǽȇǻǼǹ ȆȇǼǹ’, ‘ǼȉȌǺǹ ǼȇȅȞȄȃǹ’ (Bory –Popowska-Taborska 1994–2006, II: 150 – «ȆǾ ȘȊȆǾ») < *galda. Ǧǹ ȇȊȆȇǻȞ ȊȌȍȞȃȊǹȄȕȆȇȟ ǻǹȉȞǹȆȋȆȇȊȋȞ *gȓld-ȓr-a Ȉȇǻ’ȘȀǹȆǾ Ȁ *gȓld-ur-ȓ, ȘȃǾ ǻȞǽȆȇǻȄȗєȋȕȊȘ Ȇǹȅȁ Ȇǹ ȇȊȆȇǻȞ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ǼýȂǽȌȉ ‘ǽȌȉǾȆȕ, ȈȉȇȊȋȘȃ, ȆǾǽȇȌȅǾȏȕ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 51), ǼáȂǽȌȉ ‘ȋȇǻȊȋǹ ȃȇȆȇȈȄȁȆǹ, kniha.indb 329 9.4.2009 16:16:21 330 ǛȞȃȋȇȉ Ǩ. ǱȌȄȕǼǹȐ Ȓȇ ȉȇȊȋǾ ȇȃȉǾȅȇ ǻȞǽ ȞȆȑȁȎ Ȑȁ Ȋȃȉǹȗ ǽȞȄȘȆȃȁ’, ‘ǻȁȊȇȃǹ ȉȇȊȋȇȅ ȄȗǽȁȆǹ’ (ǣȇȉȀȇȆȗȃ 1987: 93) ȋǹ *gȓld-yr-ȕ > Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ǼȇǻǽúȉȘ ‘ȈȇȋȇǻȒǾȆǾ ȅȞȊȏǾ Ȇǹ ȆȁȋȏȞ’ (ǜȄȌȎȇǻȏǾǻǹ 2002: 54). ǙȆǹȄȇǼȞȐȆǹ ǽǾȉȁǻǹȏȞȂȆǹ ǻǹȉȞǹȆȋȆȞȊȋȕ ȊȈȇȊȋǾȉȞǼǹєȋȕȊȘ Ȃ Ȇǹ ǹȆȋȉȇȈȇȆȞȅȆȇȅȌ ȉȞǻȆȞ, Ȉȇȉ., ȆǹȈȉȁȃȄǹǽ, Ȍȃȉ. ǜǹȆǽȉǹ ~ ǜǹȆǽȌȉǹ ~ ǜȌȆǽȁȉ – ȊȌȐǹȊȆȞ ȈȉȞȀǻȁȒǹ, ȞȀ *Gȓldȓra/*Gȓldura/*Gȓldyrȓ. ‘ǻǾȄȁȃǹȆ, ȅȇȏǹȃ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 51). ǱǻȁǽȑǾ Ȁǹ ǻȊǾ, ȈȇȊȋǹȄȇ Ȁ *ǼȇȄǽȇȅǹ (-Ȃ- < -Ȅ’-; -Ȍ- < -ȇ- ȈȞǽ ǻȈȄȁǻȇȅ ȄǹǺȞǹȄȕȆȇǼȇ -ȅ-). ǪȈȞǻǻȞǽȆȇȊȆǾ Ȁ ǼǹȂǽǹȅá ‘ǻȇȄȇȃȁȋǹ’ (ǜȇȉǺǹȐ 1997ǻ: 284) < *gȓldoma – ȈǹȊȁǻȆȁȅ ǽȞєȈȉȁȃȅǾȋȆȁȃȇȅ ȋǾȈǾȉȞȑȆȕȇǼȇ ȐǹȊȌ, ȅȇȋȁǻȇǻǹȆȁȅ *gȓldti, *gȓldati. ǲȇǽȇ ȊȋȉȌȃȋȌȉȁ Ȉȇȉ. ȒǾ ǽȞǹȄ. ǺȞǽȇȅǹ ‘ȆǾȈȉȁєȅȆȞȊȋȕ, ȄȁȎȇ’ (ǰǚǯ 2002: 185) < *bědoma. ó y ‘ȃǹȄȞȃǹ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 74). Ǩȇǻ’ȘȀǹȆǾ Ȁ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȃȇǻǽȌȑ ‘ȃǹȄȞȃǹ, ǿǾǺȉǹȃ’ (ǰǚǯ 2002: 185), ǺȇȄǼ. ǽȞǹȄ. ȃȌȄǽỳȑǹ ‘ȄȗǽȁȆǹ, Șȃǹ ǿȁǻǾ ȅȁȄȇȊȋȁȆǾȗ; ǿǾǺȉǹȃ’ (ǪȋȇȂȃȇǻ 1968: 119), ȊȄǻȏ. kolduš ‘ȆǾǼȞǽȆȁȃ; ǿǾǺȉǹȃ; ȀȄȇǽȞȂ’ (ǞǪǬǥ 1: 452) ȋǹ ȞȆ., ȘȃȞ ȃȇȆȋȁȆȌȗȋȕ ȈȊȄ. *kȓldušȕ. ǠȆǹȐǾȆȆȘ ‘ȃǹȄȞȃǹ’ Ȉȉȁ ȏȕȇȅȌ ȈǾȉǻȞȊȆǾ. ǠȞ ȊȄȇǻ’ȘȆȊȕȃȁȎ ȅȇǻ ȀǹȈȇȀȁȐǾȆȇ ǻ ȌǼȇȉȊȕȃȌ, ǹ ȆǾ ȆǹǻȈǹȃȁ. ǝǾȋǹȄȕȆȞȑǾ, ȞȀ ȀǹȄȌȐǾȆȆȘȅ ȈȉȇȈȉȞǹȄȕȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ, ǽȁǻ.: ǣǹȀȄȇǻǹ 2003: 164. á ‘ǺǹȋȞǼ ȞȀ ȑȃȞȉȘȆȁȎ ȉǾȅǾȆȞǻ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 76). ǪȈȇȉȞǽȆǾȆǾ Ȁ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȃǾȉǺáȐ ‘ǺǹȋȞǼ’ (ǬǦǣ 20: 378), ȃǹȉǺáȐ ‘ǻȁȈȄǾȋǾȆǹ Ȁ ȉǾȅǾȆȞǻ ȆǹǼǹȂȃǹ’ (ǨȁȉȋǾȂ 2001: 112), ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȃǹȉǺáȐ ‘ǺǹȋȞǼ, ȃǹȆȐȌȃ, ȎȄȁȊȋ’ (ǪǩǦǜ 13: 81), ȊȄǻȏ. ǽȞǹȄ. korbá ‘ǽǾȉǿǹȃ ȈǹȊȋȌȑȇǼȇ ȉǾȅȞȆȆȇǼȇ ǺǹȋȇǼǹ’ (SSN I: 826). ǝȇ ȈȊȄ. *kȓrbǹ ȕ, ȈȉȇȈȌȒǾȆȇǼȇ ǻ ǶǪǪǸ. á ‘ȊȋǹȉȁȂ ȈȇǽǾȉȋȁȂ ȈȇȊȋȌȄ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 76). ǜǾȆǾȋȁȐȆȇ Ȉȇǻ’ȘȀǹȆǾ Ȁ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȃȇȉȀáȆ ‘ȊȋǹȉȁȂ ȐȇǺȞȋ; Ȋȋǹȉǹ ȄȗǽȁȆǹ’ (ǜȇȉǺǹȐ 1997ǹ: 176), ‘ȊȋǹȉȁȂ ȐȇȄȇǻȞȃ’ (ǜǜ 1997: 101). ІȄȗȊȋȉǹȏȞȟ ȈȇȋǾȆȏȞȂȆȇǼȇ ȈȊȄ. *kȓrzanȓ, ǻȞǽȊȌȋȆȕȇǼȇ ǻ ǶǪǪǸ. ǜǾȇǼȉǹȍȞȗ ȈȇȎȞǽȆȁȎ ȅȇǿȆǹ ȉȇȀȑȁȉȁȋȁ Ȁǹ ȉǹȎȌȆȇȃ Ȍȃȉ., ȉȇȊ., ǺȄȉ. ǣȇȉȀǹȆ, ȈȇȄ. Korzan – ǹȆȋȉȇȈȇȆȞȅȁ. á ‘ǺȞǽȆȘȃ, ǿǾǺȉǹȃ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 79). ІȀ ȈǾȉǻȞȊȆȇǼȇ *ȃȇȄǽȇȅǹȆ – ǽǾȉȁǻǹȋǹ Ȇǹ -ǹȆ ǻȞǽ *ȃȇȄǽȇȅ, *ȃȇȄǽȇȅǹ. ǧȊȋǹȆȆȞ ȅȇǿȌȋȕ ȉȇȀȏȞȆȗǻǹȋȁȊȘ Șȃ part. passiv. praes. Ȇǹ *-o-m- ǻȞǽ ȆǾȀǹȊǻȞǽȐǾȆȇǼȇ *kȓldti. ǨȇȋǾȆȏȞȂȆȞȊȋȕ ǻȞǽȆȇǻȄȗǻǹȆȁȎ *kȓldomȓ, *kȓldoma ȈȞǽȋǻǾȉǽǿȌєȋȕȊȘ ȍǹȃȋǹȅȁ ȀȞ ȊȍǾȉȁ ǹȆȋȉȇȈȇȆȞȅȞȟ, Ȉȇȉ., ȆǹȈȉȁȃȄǹǽ, Ȋȋ.-ȉȇȊ. Ǫǹǻȃǹ ǣȇȄǽȇȅǾȏ, 1698 ȉ. (ǦǦ 1961: 283), ȉȇȊ. ǣȇȄǽȇȅȇǻ (ǱȌȅȁȄȇǻ 1991: 212) ȋǹ ȞȆ. é ‘ȄǾǼǾȆȞ, ȈǾȐȞȆȃǹ, ȊǾȄǾȀȞȆȃǹ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 82), ‘ȐǹȊȋȁȆǹ ȃȇȉȇǻ’ȘȐȇǼȇ ȑȄȌȆȃǹ’ (ǜȇȉǺǹȐ 1997ǻ: 297). ǥȇǿǾ ȀȞȊȋǹǻȄȘȋȁȊȘ Ȁ ǺȄȉ. ǽȞǹȄ. ȄéǺǾȎȞ ȅȆ. ‘ȆȌȋȉȇȒȞ ȋǻǹȉȁȆȁ’ (ǙȉȃȌȑȁȆ 2000, 1: 279). ǢȅȇǻȞȉȆȇ, ȈȇȊȋǹȄȇ ǻȆǹȊȄȞǽȇȃ ȉǾǽȌȃȏȞȟ ȈȇȐǹȋȃȌ ǺǹǼǹȋȇȊȃȄǹǽȇǻȇǼȇ ȊȄȇǻǹ Ȇǹ ȀȉǹȀȇȃ *ǺǾȄǾǺȌȎȁ < *ǺǾȄǺȌȎȁ (Ȁ ȊǾȃȌȆǽǹȉȆȁȅ -Ǿ-). Ǧǹ ȋǹȃǾ ȈȉȁȈȌȒǾȆȆȘ ȆǹȑȋȇǻȎȌє ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȁȂ ȈǹȉǹȄǾȄȞȀȅ Ȍȃȉ. ǺǾȄȕǺȌȎȁ ‘ȆȌȋȉȇȒȞ’ (ǜȉȞȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 1: 49), ǽȞǹȄ. ǺéȄ’ǺȌȎ ‘ȇȉǼǹȆ ȋȉǹǻȄǾȆȆȘ’ (ǣȌȉȁȄǾȆȃȇ 1991: 56), ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ǺǾȄȕǺȌȎȁ ‘ȆȌȋȉȇȒȞ’ (Ǫǩǝǜ 1976, 1: 20), ǺȄȉ. ǽȞǹȄ. ǺéȄȕǺȌȎȞ ‘ȆȌȋȉȇȒȞ’ (ǫǪ 1982–1987, 1: 52). Ǩȇȉ. ȒǾ Ȍȃȉ. ǤǾǺǾȎ, ȈȇȄ. ebuch ~ Ȍȃȉ. ǚǾȄǾǺǾȎǹ, ǚǾȄȕǺȌȎ – ȈȉȞȀǻȁȒǹ. Ǜ ȋǹȃȇȅȌ ȉǹȀȞ – ǽȇ ȈȊȄ. *bȓlbuxȓ. á ‘ȎǻȇȉȇǺǹ ȃȇȉȞǻ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 85). ǨȇǽǹєȋȕȊȘ Ȁ ǻȞǽȊȁȄȃȇȗ ǽȇ ȃȇȉǽȗȃ (ȊȄȇǻȆȁȃȇǻǹ ȊȋǹȋȋȘ ǻȞǽȊȌȋȆȘ), ǹȄǾ є ȃȌȉǽȗ ȃ ‘ȎǻȇȉȇǺǹ ȃȇȉȞǻ Ȇǹ ȘȀȁȃ (Febra aftoasa)’ kniha.indb 330 9.4.2009 16:16:21 Ǡ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ǽȞǹȄǾȃȋȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ (ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȁȂ ȃȇȅǾȆȋǹȉ) 331 (ǚǾǻȃǹ 2004: 80). ǯǾ ȀȆǹȐǾȆȆȘ ȅȇǿȆǹ ǽǾȋǹȄȞȀȌǻǹȋȁ: Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȃȇȉǽȗȃ ‘Ȇǹȉȁǻ Ȇǹ ȘȀȁȏȞ’ (ǧȆȁȑȃǾǻȁȐ 1984, 1: 377), ȃȌȉǽȗ ȃ ‘ȎǻȇȉȇǺǹ ȘȀȁȃǹ ȃȇȆǾȂ’, ‘ǿȁǻȞȋ’ (ǪǚȌȃ.ǜ 2005: 242), ȃȌȉǽǾȄ’ ‘ȃȇȉǽȗȃ, ȐȁȉȘȃ Ȇǹ ȘȀȁȏȞ ǻ ȋȇǻǹȉȌ’ (ǜȇȉǺǹȐ 1973: 39). ǪȃǹȀǹȆǾ ǽȇȀǻȇȄȘє ȊǾȅǹȆȋȁȀȌǻǹȋȁ ȀǹǼȇȄȇǻȆǾ ȊȄȇǻȇ ȋȇȐȆȞȑǾ: ‘ȐȁȉȘȃ, Ȇǹȉȁǻ Ȇǹ ȘȀȁȏȞ (Ȍ ȎȌǽȇǺȁ)’. Ǩȇȉ. ȒǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȇ ǺȄȁȀȕȃǾ ȞȆȇȊȌȍȞȃȊǹȄȕȆǾ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȅǹȉȅýȄ’ ‘ȆǹȉȞȊȋ Ȇǹ ȊȋȇǻǺȌȉȞ ǽǾȉǾǻǹ’, ‘ȈȌȎȄȁȆǹ Ȇǹ ȋȞȄȞ’ (ǦȁȃȇȆȐȌȃ 1979: 86). ǨȇȋǾȆȏȞȂȆǾ ǽȇȈȇǻȆǾȆȆȘ ǽȇ ǶǪǪǸ 20: *mȓrmura. ó ‘ǼȇȅȞȄȃǹ’, ‘ǻǾȄȁȃǹ ȃȞȊȋȕ, Ȇǹ ȘȃȞȂ є ȈȇȋȉȇȎȌ Ȃ ȅ’ȘȊǹ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 143). ІȀ ȈǾȉǻȞȊȆȇǼȇ *ȐȇȄȋǹ (-Ȅ- > -Ȇ-, ǽǾȆȋǹȄȞȀǹȏȞȘ) < * ȕlta. ǛȁȎȞǽȆǾ ȀȆǹȐǾȆȆȘ *‘Ȓȇ-ȆǾǺȌǽȕ ǼȇȊȋȉǾ’ ȀǺǾȉǾǼȄȇȊȘ Ȃ ǻ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. Ȑȇǻȋáȃ ‘ǽǾȉǾǻȇ Ȇǹ ǻǾȉȑȁȆȞ Ǽȇȉȁ Ȁ ȇǺȄǹȅǹȆȁȅȁ ǻȞȋȃǹȅȁ’ (ǧȆȁȑȃǾǻȁȐ 1984, 2: 373) < * ȕltakȓ, ȏȇǻȋ ‘ǼȇȊȋȉǹ ȊȃǾȄȘ ȈȞǽ ǻȇǽȇȗ Ȑȁ Ȇǹǽ ȆǾȗ’ (ǜȉȁȏǹȃ 1971: 80), ȏóȄȋǹ ‘Ǽȇȉǹ ǼȇȄǹ, ǻȁȊȇȃǹ (ȀǹǼȇȊȋȉǾȆǹ)’ (ǜȇȉǺǹȐ 1997ǹ: 230) < *ȐȇȄȋ, *ȐȇȄȋǹ (ȏȇȃǹȆȆȘ). Ó ‘ȈȞǽȊȆȞǿȆȁȃ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 96). ІȅǾȆȆȁȃ Ȇǹ -ĭ, ǻȞǽǽȞєȊȄȞǻȆǾ ȈȇȎȞǽȆǾ – *obxrędȕ, ȊȈȞǻǻȞǽȆȇȊȆǾ Ȁ *obxrędnїti (ǶǪǪǸ 27: 81–82). ǙȉȎǹȟȀȅ ȈȉǹȊȄȇǻ’ȘȆȊȕȃȇȟ ǽȇǺȁ. á ‘ȆȞȃȌǽǾȑȆȁȂ ȎȄȇȈǾȏȕ; ȊȋǹȉȁȂ ǺǾȉǾȀȇǻȁȂ ǻȞȂȆȁȃ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 143). Ǹȃ Ȟ ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȐȌȉǼáȆ ‘ȇǺȉȌǺȇȃ ǽǾȉǾǻǹ, ȃȇȉȇȋȃǹ ȃȇȄȇǽǹ; ȐȌȉǺǹȆ’ (ǡǻǹȆȇǻǹ 1969: 542), ȆǹȄǾǿȁȋȕ ǽȇ ȉǾȍȄǾȃȊȞǻ ȈȊȄ. * ȕrganȓ. Ǩȇȉ. ȒǾ Ȋȋ.-ȉȇȊ. ǰȗȉǼǹȆ ǨȇȁȄȇǻ, 1574 ȉ. (Ǫǹǽȁȃȇǻ 1950: 467), ȉȇȊ. ǰǾȉǼǹȆ, ǺȇȄǼ. ǰǾȉǼàȆȇǻ (ǡȄȐǾǻ 1969: 539) – ǹȆȋȉȇȈȇȆȞȅȁ, ǺȄȉ. ǰȖȉǼǹȆȔ – ȅȞȃȉȇȋȇȈȇȆȞȅ (ǫǪ 1982–1987, 5: 381), ȘȃȞ ȉȇȀȑȁȉȗȗȋȕ ǼǾȇǼȉǹȍȞȗ ȊȈȇȉȞǽȆǾȆȁȎ ȄǾȃȊǾȅ. á ‘ȈǹȈǾȉȇǻȁȂ ȀȅȞȂ, Ȓȇ ȀǺȁȉǹєȋȕȊȘ ȄǾȋȞȋȁ ǻ ȈȇǻȞȋȉȘ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 144). ǜǾȆǾȋȁȐȆȇ Ȉȇǻ’ȘȀǹȆǾ Ȁ ȑáȉȃǹȆȕ, -ȁ ‘ȃȞȄȕȃǹǼȇȄȇǻǹ ȀȅȞȘ; ǽȉǹȃȇȆ’, ȑǹȉȃáȆ’ȁ, -Ȟ ‘ǻȞǽȕȅǹ, ȀȅȞȘ’ (ǨȞȈǹȑ–ǜǹȄǹȊ 2005: 224), ȑǹȉȃǹȆȕ-ǺǹǺǹ ‘ǻȞǽȕȅǹ’ (ȈȇǻȞǽȇȅȁȄǹ ǜ. Ǜ. ǛȇȉȇȆȁȐ), ǺȇȄǼ. ǽȞǹȄ. ȑàȉȃǹȆ’ ‘ȅȞȍȇȄȇǼȞȐȆǹ ȞȊȋȇȋǹ ȀȅȞȂ, ȐȌǽȇǻȁȊȕȃȇ’, ‘ȈȇǻȞȋȉȘȆȁȂ ȀȅȞȂ’ (ǪȋȇȂȃȇǻ 1968: 274), Ȋȋ.-ȊǾȉǺ. øàðêàíü ‘drako’ (ǝǹȆȁȐȁȣ 1975, ІІІ: 486), ȐǾȊȕȃ. šarkan ‘ǽȉǹȃȇȆ’ (Jungmann 1835–1839, IV: 437), Ȋȋ.-ȊȄǻȏ. šarkan (ssarkan) ‘ȋ.Ȋ.’ (HSSJ 1991–2008, V: 605). Ǭ ȆǹȉȇǽȆȁȎ ȇȈȇǻȞǽȘȎ Ȉȉȇ ȈȇȋǹȂǺȞȐȆȁȂ ȊǻȞȋ, ȘȃȞ ȌǻȞȂȑȄȁ ǽȇ ǹȆȋȇȄȇǼȞȟ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇǼȇ ȅȞȍȌ, ȀǹȍȞȃȊȇǻǹȆȇ ǽǻȞ ȍȇȉȅȁ – ȑǹȉȃǹȆȕ ‘ȄȞȋǹȗȐȁȂ ȀȅȞȂ’ ȋǹ ȊǹȉȃǹȆȕ ‘ȀȅȞȂ’ (ǙǬǥ 2007: 816, 818). ǙȈǾȄȘȋȁǻ ȇȆȞȅȞȀȌǻǹǻȊȘ Ȃ ȈǾȉǾȂȑȇǻ ǽȇ ȊȍǾȉȁ ǹȆȋȉȇȈȇȆȞȅȞȟ, Ȉȇȉ. Ȍȃȉ., ȉȇȊ. ǱǹȉȃǹȆȕ, Ȏȇȉǻ. Šarkanj (Leksik 1976: 632), ȊȄǻȆ. Šarkanj (ZSSP 1974: 593), ȐǾȊȕȃ. Šarkán, Ȋȋ.-ȊȄǻȏ. Ssarkan, 1540 ȉ. (HSSJ 1991–2008, V: 605). ǮȇȉǻǹȋȊȕȃȁȂ Ȟ ȊȄȇǻǾȆȊȕȃȁȂ ȍǹȃȋȁ ȅǹȗȋȕ ȈǹȉǹȄǾȄȕȆȞ ȍȇȉȅȁ – Sarkanj (Leksik 1976: 580; ZSSP 1974: 534), Ȋȗǽȁ ǿ ǺȄȉ. ǪǹȉȃǹȆ, ǺȇȄǼ. ǪǹȉȃǹȆǾȏ (ǡȄȐǾǻ 1969: 441), Ȏȇȉǻ. Srkanjac (Leksik 1976: 608), ȈȇȄ. Sarkan, ȘȃȞ ȅȇǿȆǹ ȉȇȀȏȞȆȗǻǹȋȁ Șȃ ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȞ. Ǭȃȉ. ǱȌȉȃǹȆ, ȉȇȊ. ǪȌȉȃǹȆ, ǱȌȉȃǹȆ, ǪȇȉȃǹȆȕ, ǪȔȉȃǹȆ – ȊȌȐǹȊȆȞ ȈȉȞȀǻȁȒǹ ȊǻȞǽȐǹȋȕ Ȉȉȇ ȈȇȋǾȆȏȞȂȆȞȊȋȕ Ȍȉ, Ȕȉ, ȇȉ < ȓr ȉǾȍȄǾȃȊǹȏȞȟ ȊȇȆǹȆȋǹ . Ǡ ȌǻǹǼȁ ǽȇ ȏȕȇǼȇ, ǹ ȋǹȃȇǿ ǽȇ ȍȇȆǾȋȁȐȆȇǼȇ ȈǾȉǾȎȇǽȌ ǹȆȄǹȌȋȆȇǼȇ Ȋ- > ȑ- ȅȇǿȄȁǻǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȞȘ ȈǾȉǻȞȊȆȁȎ *sȓrkanȕ/*Sȓrkanȕ//*sȓrkanȓ/*Sȓrkanȓ. ǛȞǽ ȊȄȇǻ’ȘȆ ȏǾ ȊȄȇǻȇ ȈȇȋȉǹȈȁȄȇ ǽȇ ȄǾȃȊȁȃȇȆȌ ȉȌȅȌȆȞǻ (şărcán) ȋǹ ȌǼȇȉȏȞǻ (sárkány), ǹ ȆǾ ȆǹǻȈǹȃȁ, Șȃ ȊȋǻǾȉǽǿȌєȋȕȊȘ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȞȂ ȄȞȋǾȉǹȋȌȉȞ. kniha.indb 331 9.4.2009 16:16:22 332 ǛȞȃȋȇȉ Ǩ. ǱȌȄȕǼǹȐ ǪȋȇȊȇǻȆȇ ǼǾȆǾȋȁȐȆȇ ȊȈȇȉȞǽȆǾȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ ȀȞȑȄǾȅȇȊȘ Ȇǹ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȑǹȉȃúȂ ‘ȑǻȁǽȃȁȂ, ȅǾȋȃȁȂ’, ȑǹȉȃáȆ ‘ȊȁȄȕȆȁȂ ǻȞȋǾȉ, ǺȌȉȘ’ (ǜȉȞȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 486) < *sȓrkȓjȕ, *sȓrkanȓ, ȑáȉȃǹȋȁ ‘ȑǹȉȌǽȞȋȁ; ȅǹȏǹȋȁ, ȊȎȇȈȄȗǻǹȋȁ, ȎǹȈǹȋȁ’ (ǨȞȈǹȑ–ǜǹȄǹȊ 2005: 224), ȑýȉȃǹȋȁ ‘ȐǹȊȋȇ ȋȁȃǹȋȁ ȈǹȄȁȏǾȗ’, ȑýȉȃǹȄȇ ‘ȈǹȄȁȏȘ, Șȃȇȗ ȀǹǼǹȆȘȗȋȕ ȉȁǺȌ ǻ Ȋǹȃ’ (ǦǾґȉȁȐ 2008: 192), Ȋáȉȃǹȋȁ ‘ȊǾȉǽȁȋȇ Ǽȇǻȇȉȁȋȁ; ȃȉȁȐǹȋȁ; ȄǹȘȋȁ’ (ǧȆȁȑȃǾǻȁȐ 1984, 2: 204), ‘ȊǹȈǹȋȁ ǻȇǼȆǾȅ’, ‘ȞȊȃȉȁȋȁȊȘ’ (ȈȇǻȞǽȇȅȁȄǹ ǜ. Ǜ. ǛȇȉȇȆȁȐ), ȈȇȄ. sarkać ‘ȊȃǹȉǿȁȋȁȊȘ, ȉǾȅȊȋǻȌǻǹȋȁ; ȉȞȀȃȇ ǻȞǽȈȇǻȞǽǹȋȁ; ǺȌȉȐǹȋȁ’ (ǞǪǬǥ 5: 182) < *sȓrkati, *sȓrkadlo. ǨǾȉǾȎȞǽ ȊǻȁȊȋȘȐȇǼȇ Ȋ- Ȍ ȑȁȈȄȘȐȁȂ ȑ- ȅȇǿȆǹ ȈȉȇȞȄȗȊȋȉȌǻǹȋȁ ȋǹȃȇǿ Ȇǹ ȈȉȁȃȄǹǽǹȎ: Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȑýȑȆȘ ‘ȈȉȁȅȞȒǾȆȆȘ ǽȄȘ ȈȉȇȊȌȑȌǻǹȆȆȘ ȍȉȌȃȋȞǻ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 144) < ȊȌȑȆȘ, ȑýȄȘȋȁ ‘ȃȇȄȇȋȁ, ȈȉȇȑȁǺǹȋȁ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 144) ~ ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȊȌȄȘȋȕ ‘Ȋȇǻǹȋȁ, ȑȋȇǻȎǹȋȁ, ȈȎǹȋȁ, ȉȌȎǹȋȁ’ (ǝǹȄȕ 1955, 4: 359), Ȋáȉǹ = ȑáȉǹ ‘ȎǹȄȘǻǹ’ (ǨȇȈ 2001: 35), ǱȌȄȞȅǹ, ǱȌȅǾȉ – ȊȌȐǹȊȆȞ ȈȉȞȀǻȁȒǹ, ȞȀ ǪȌȄȞȅǹ, ǪȌȅǾȉ, ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȑȇȄúȋȕ ‘ȊȇȄȁȋȁ’ (ǧȈȔȋ 1852: 267) ȋǹ ȞȆ. Ǭ Ȁǻ’ȘȀȃȌ Ȁ *sȓrkanȕ, Ȇǹ Ȇǹȑ ȈȇǼȄȘǽ, ȉȇȀǻ’ȘȀȌєȋȕȊȘ ȈȉȇǺȄǾȅǹ ȒǾ ǽǻȇȎ ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȇ ȊȃȄǹǽȆȁȎ ȊȄȞǻ – á ‘ǻȞǽȕȅǹ, ȐǹȃȄȌȆȃǹ’ ȋǹ ý ‘ǻȞǽȕȅǹȃ, ȐǹȃȄȌȆ’, ȀǹȈȁȊǹȆȁȎ Ȍ ȅȇǻȞ ȈȞǽȃǹȉȈǹȋȊȕȃȁȎ ȉȌȊȁȆȞǻ (ǙȄȅǹȑȞȂ 2001: 14). ǛȇȆȁ ȅǹȗȋȕ ǻǹȉȞǹȆȋȁ ǺȇȊȌȉȃáȆȘ, ǺȇȊȌȉґǹȆȘ, ǺȇȊȗȉȃáȆȘ, ǺȌȊȌȉȃǹȆȘ, ȈȇȑȌȉȃǹȆȘ ‘ǻȇȉȇǿȃǹ, ǻȞǽȕȅǹ, ȐǹȃȄȌȆȃǹ’. ǨȉȁȈȌȊȃǹȗȋȕ, Ȓȇ ǼǾȆǾȋȁȐȆǾ ȈǾȉȑȇǽǿǾȉǾȄȇ ȆǹǻǾǽǾȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ – ȌǼȇȉ. boszorkány ‘ǽȌȎ ȈȇȅǾȉȄȁȎ, Ȉȉȁȅǹȉǹ’, (ȊȋǹȉǾ) ‘ǻȞǽȕȅǹ, ȐǹȃȄȌȆȃǹ’, ȘȃǾ, ȅȇǿȄȁǻȇ, Ȉȇǻ’ȘȀǹȆǾ Ȁ ȋȗȉȃ. basyrkan ‘ȆȞȐȆȁȂ ȃȇȑȅǹȉ’ < bas- ‘ǽǹǻȁȋȁ, ȑȋȇǻȎǹȋȁ, ȅȌȐȁȋȁ’ (ǞǪǬǥ 1: 237 – Ȁ ȄȞȋǾȉǹȋȌȉȇȗ). Ǧǹ Ȇǹȑ ȈȇǼȄȘǽ, – ȆǹǻȈǹȃȁ – ȌǼȇȉȊȕȃǾ ȊȄȇǻȇ ȀǹȈȇȀȁȐǾȆȇ ȀȞ ȊȄȇǻ’ȘȆȊȕȃȁȎ ȅȇǻ. Ǩȇȉ. ȎȇȐǹ Ǻ ȉȇȀǼǹȄȌǿǾȆȌ ǻ ǽǾȉȁǻǹȏȞȂȆȇȅȌ ǻȞǽȆȇȑǾȆȆȞ ȊȁȊȋǾȅȌ ȊȈȇȉȞǽȆǾȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ, Șȃǹ ȍȌȆȃȏȞȇȆȌє ǻ ȊȄȇǻǹȏȕȃȁȎ ǽȞǹȄǾȃȋǹȎ: bosor, bosorkoš (bosurkoš) ‘ȐǹȉȇǽȞȂ’, bosorica, bosorka ‘ȐǹȃȄȌȆȃǹ’, bosorovať ‘ȐǹȃȄȌǻǹȋȁ, ǻȇȉȇǿȁȋȁ’, bosoriť, bosor iť ‘ȐǹȉȌǻǹȋȁ, ǻȇȄȇǽȞȋȁ Ȑǹȉǹȅȁ’ ȋǹ ȞȆ. (SSN I: 147). Ǩȇȉ. ȒǾ ȈȇȄ. Basarkania – ǹȆȋȉȇȈȇȆȞȅ (SGP II/3: 418). ǠǻǹǿǹȗȐȁ Ȇǹ ǻǹȉȞǹȆȋ ȈȇȑȌȉȃǹȆȘ, ǹ ȋǹȃȇǿ Ȇǹ ȍǹȃȋ ȇǽȀǻȞȆȐǾȆȆȘ ǼȄȌȎȁȎ ǻ ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȁȎ ȈȇȀȁȏȞȘȎ ȆǾȇǽȀǻȞȆȐǾȆȆȘ, ȆǹǻǾǽǾȆȞ ǽȞǹȄǾȃȋȁȀȅȁ ȅȇǿȆǹ ȉȇȀȏȞȆȗǻǹȋȁ Șȃ ǻȋȞȄǾȆȆȘ ȈǾȉǻȞȊȆȁȎ *po-sȓrkanȕ (*po-sȓrkan’a), *po-sȓrkunȓ. ǨȉǾȍȇȉȅǹȆȋ Ǻȇ- ǻȁȐȄǾȆȇǻȌєȋȕȊȘ Ȇǹȅȁ Ȃ Ȍ ǽȞǹȄ. ǺȇȊȃȇȉóǽȁȋȁ ‘ǺǹȀȞȃǹȋȁ, ǺǹȄǹȃǹȋȁ, ȋȇȉȇȎȃȇȋȞȋȁ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 37) < Ǻȇ-Ȋȃȇȉóǽȁȋȁ. ǲȇǽȇ ȍȇȆǾȋȁȃȁ ȈȇȐǹȋȃȌ ȊȄȇǻǹ, ȋȇ ǻȇȆǹ ȆǹǼǹǽȌє ǹȆǹȄȇǼȞȐȆȁȂ ȈǹȉǹȄǾȄȞȀȅ ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ǺǹȃȇȉýȃȇȂ ‘ȇǽȆȇȉȌȃȁȂ’ (ǪǜǩǪ 1: 47) ~ ȈǹȃȇȉýȃȁȂ ‘Ȁ ȈȇȃǹȄȞȐǾȆȇȗ ȉȌȃȇȗ (Ȉȉȇ ȄȗǽȁȆȌ)’. ó ‘ȉȇȀȈȌȊȆȁȏȘ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 33). ǥȇǿǾ ȐȄǾȆȌǻǹȋȁȊȘ Ȇǹ Ǻǹ-ȑȇȄǽǹ Ȁ ȌǻǹǼȁ ǽȇ ǺȄȉ. ǽȞǹȄ. ȑǹȄǽá ‘ǺǹȀȞȃǹ, ȈȌȊȋȇȅǾȄȘ’ (ǣȄȁȅȐȌȃ 1968: 76), ȈȇȄ. ǽȞǹȄ. sajda ‘ȆȇǼǹ’, ‘ȃȌȄȕǼǹǻǹ ȄȗǽȁȆǹ’ (Sychta 1967–1976, V: 11) < *salda, ǹ ȋǹȃȇǿ ȊȌȍȞȃȊǹȄȕȆȁȎ ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȑǹȄǽȔ Ǽǹ ‘ȈȉȞȀǻȁȊȕȃȇ ȅǾȋȌȑȄȁǻȇȟ Ȟ ǺǾȀǼȄȌȀǽȇȟ ȄȗǽȁȆȁ’ (ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ 1914: 994), ǺȄȉ. ȑǹȄǽȔ Ǽǹ ‘ǺȉȇǽȘǼǹ’ (ǦȇȊȇǻȁȐ 1870: 704). ǠȆǹȐǾȆȆȘ ‘ȉȇȀȈȌȊȆȁȏȘ’ ȅȇǼȄȇ ǾǻȇȄȗȏȞȇȆȌǻǹȋȁ Ȁ ‘Ȏȇǽȁȋȁ, Ǻȉȇǽȁȋȁ, ȋȁȆȘȋȁȊȘ ǺǾȀ ǽȞȄǹ’, Ȉȇȉ., ȆǹȈȉȁȃȄǹǽ, Ȍȃȉ. Ȋóǻǽǹȋȁ ‘ȄȞȆȁǻȇ Ȃȋȁ, ǻǹǿȃȇ ȊȋȌȈǹȋȁ ȆȇǼǹȅȁ’, ǽȇȊóǻǽǹȋȁ(ȊȘ) ‘ǽȇȈȄǾȊȋȁȊȘ, ǽȇǺȉǹȋȁȊȘ’ (ǜȉȞȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 1: 430; 4: 164), ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȑóȂǽǹȋȕ ‘ǺǹǼǹȋȇ Ȏȇǽȁȋȁ, Ǻȉȇǽȁȋȁ’ (ǥǾȉȃȌȉȕǾǻ 1979: 180). ǲȇǽȇ ȊȄȇǻȇȋǻȞȉȆȇȟ ȅȇǽǾȄȞ Ȉȇȉ. kniha.indb 332 9.4.2009 16:16:22 Ǡ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ǽȞǹȄǾȃȋȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ (ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȁȂ ȃȇȅǾȆȋǹȉ) 333 ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ǺǹȊǹȉǼá ‘ȆǾȈȇȊȁǽȗȐǹ ȄȗǽȁȆǹ’ (ǸǧǪ 1981–1991, 1: 39) ~ ȊǹȉǼá ‘Ȉȉȇ ȉȌȎȄȁǻȌ, ȅȇȋȇȉȆȌ ǽȞǻȐȁȆȃȌ’ (ǪǩǦǜ 36: 143), Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȑáȉǼǹ ‘ȀǹȈǹȄȕȆǹ, ǼǹȉȘȐǹ ȄȗǽȁȆǹ’ (ǧȆȁȑȃǾǻȁȐ 1984, 2: 379) Ȟ Ȉȇǽ. ǝȇ ȈȊȄ. *basȓlda/*pasȓlda. ó ‘ȉȇȀǺȞȂȆȁȃ, ȈȇǺȇєȏȕ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 147). ІȀ ȈǾȉǻȞȊȆȇǼȇ *ȊȇȉǺǹȆ < *sȓrbanȓ. ǩǾȍȄǾȃȊȁ ȇȊȋǹȆȆȕȇǼȇ ȀȆǹȎȇǽȁȅȇ ǻ ǹȆȋȉȇȈȇȆȞȅȞȟ: Ȍȃȉ. ǪȇȉǺǹȆ, ǱȇȉǺǹȆ, ȉȇȊ. ǱȇȉǺǹȆ, ǺȇȄǼ. ǱǹȉǺàȆ, ȈȇȄ. Sorban, Szarban, ȐǾȊȕȃ. Šorban. ‘ȆȞȃȐǾȅǹ, ȅǾȉȀȇȋȆȁȃ’ (ǚǾǻȃǹ 2004: 149). ІȀ ȈǾȉȑȇȈȇȐǹȋȃȇǻȇǼȇ *ȊȌȉȕ. ǥȇǿǾ ȀȞȊȋǹǻȄȘȋȁȊȘ Ȁ ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȑȌȉȔ Ǽǹ ‘ǺǾȀȈȌȋȆȁȂ, ȆǾǼȞǽȆȁȃ, ȑǹȎȉǹȂ’ (ǝǹȄȕ 1955, 4: 649) < ȊȌȉȔǼǹ, Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. cúra ‘ǼǹȆȐȞȉȃǹ, ȑȅǹȋȇȃ’ (ǦȁȃȇȄǹǾǻ–ǫȇȄȊȋǹȘ 2001: 66), ȏýȉ’Ș ‘ȊȋǹȉȁȂ, ǽȌǿǾ ȈȇȆȇȑǾȆȁȂ, ȈȇȉǻǹȆȁȂ ȇǽȘǼ, ȄǹȎȅȞȋȋȘ’ (ǪǚȌȃ.ǜ 2005: 633), ȏýȉȇȑ ‘ǼȇȄȇȋǹ’, ȏýȉǹǻȁȂ ‘ȈȇȉǻǹȆȁȂ, ȈȇȆȇȑǾȆȁȂ, ǽȉǹȆȁȂ’ (ǙȄȅǹȑȞȂ 2001: 131), ȊȄǻȏ. ǽȞǹȄ. cura, curá ‘ȆǾȈȇȉȘǽȆǹ, ȆǾȇȎǹȂȆǹ ǿȞȆȃǹ’ (SSN I: 224) ~ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. Ȋýȉǹ ‘ȋ.Ȋ.’, ǻ ȘȃȁȎ ȈȇȐǹȋȃȇǻǾ ȏ- ǾǻȇȄȗȏȞȇȆȌǻǹȄȇ Ȁ Ȋ- ǹȆǹȄȇǼȞȐȆȇ ǽȇ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȏȌȉéȄȘ, ȊȌȉéȄȘ ‘ǼȇȅȞȄȃȇǻǹ ȃȞȊȋȃǹ, ǽȇǻǼǹ ȋȉȌǺȐǹȊȋǹ ȃȞȊȋȃǹ’ (ǞǪǬǥ 5: 479) < *surelȕ, ǺȄȉ. ǽȞǹȄ. ȏóǽǹ ‘Ȋȇǽǹ’ (ǸȆȃȇǻǹ 1982: 402), ȏȌȈóȆȕ ‘ȊȌȈȇȆȘ’ (ǱǹȋǹȄǹǻǹ 1975: 151) Ȟ Ȉȇǽ. ǠȆǹȐǾȆȆȘ ‘ȆȞȃȐǾȅǹ, ȅǾȉȀȇȋȆȁȃ’ ȅȇǼȄȇ ǻȁȆȁȃȆȌȋȁ Ȁ ‘ȄǹȎȅȞȋȋȘ, ȇǺȆȇȊȃȁ; ǻȞǽȎȇǽȁ’, Ȉȇȉ. ȒǾ Ȍȃȉ. ǽȞǹȄ. ȊȌȉ ‘ȊȅȞȋȋȘ’ (ǞǪǬǥ 5: 479), ǺȄȉ. Ȋýȉ’Ș ‘ȋ.Ȋ.’ (ǥǙǪ 1981: 93), ȉȇȊ. ǽȞǹȄ. ȊȌȉȕ ‘ǻȞǽȎȇǽȁ Ȉȉȁ ǻȁǺȞȄȗǻǹȆȆȞ ȊȌȉȇǻȁȎ Ȇȁȋȇȃ’ (ǦǧǪ 1992–2000, 10: 191). ІȄȗȊȋȉǹȏȞȟ ȈȇȋǾȆȏȞȂȆȁȎ ȈȊȄ. *surǹ, *surȓ, *surȕ, *surȕje, *surošȕ. Ǭ ȊȄȇǻȆȁȃȌ ǧ. ǚǾǻȃȁ є ȒǾ ȐȁȅǹȄȇ ǹȉȎǹȟȀȅȞǻ, ȇȉȁǼȞȆǹȄȕȆȁȎ Ȁ ȈȇǼȄȘǽȌ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ Ȑȁ ȂȅȇǻȞȉȆȇȊȋȞ ǻȎȇǽǿǾȆȆȘ ǽȇ ȈȉǹȊȄȇǻ’ȘȆȊȕȃȇǼȇ ȄǾȃȊȁȃȇȆȌ: ǺǹȑáȉǹǺǹ ‘ȄȗǽȁȆǹ ǻȁȊȇȃȇǼȇ ȀȉȇȊȋȌ, ǻǾȄȁȃǹȆ’, ǼȇȊȋéȏ ‘ȉǾǻȅǹȋȁȀȅ’, ȃóǻȐȞȋȁ ‘ȈȄȌȋǹȋȁ, ȈǾȉǾȃȉȌȐȌǻǹȋȁ’, ȅóȄȇȐ ‘ȃȌȄȕǺǹǺǹ’, ȊȌȉȌȈáȋȁ ‘ǻǹȄȁȋȁ, ȉȇȀǻǹȄȗǻǹȋȁ, ȈȄȌȋǹȋȁ’, Ȏȇȉȋ ‘ȎȌǽȇȉȄȘȆ, ȎȌǽǹȆ’, ȐáȈȇȄȇǽȕ ‘Ǽȉȇȅǹǽǹ ȅǹȄȁȎ ǽȞȋǾȂ’, ȐȌǽáȋȁȂ ‘ȈȉȁȅȎȄȁǻȁȂ, ȎȁȅǾȉȆȁȂ, ǽȁǻȆȁȂ’, ȐȌȄúȋȁ ‘ȇǺȋǾȊȌǻǹȋȁ ǽǾȉǾǻȇ, Șȃ ȇȄȞǻȏȘ’, ȏáȉǹ ‘ǽǾȉǿǹǻǹ’, ‘ǺǹȋȕȃȞǻȒȁȆǹ’, ‘ȇǺȒȁȆǹ’, ȑȃȇǻúȉǽǹ ‘ǽȇȈȁȋȄȁǻǾȏȕ’, Ș ǻȁǽ ‘Ȑȇȉȋ, ȈȉȇȈǹȊȆȁȃ, ȊǹȋǹȆǹ […]’ ȋǹ ȞȆ., ǹȆǹȄȞȀ ȘȃȁȎ ȅȇǿǾ Ȋȋǹȋȁ ȈȉǾǽȅǾȋȇȅ ȇȃȉǾȅȇǼȇ ǽȇȊȄȞǽǿǾȆȆȘ. ǪȃȇȉȇȐǾȆȆȘ ǙȄȅǹȑȞȂ 2001: ǙȄȅǹȑȞȂ, ǥ. І., ǩȌȊȁȆȊȕȃȇ-ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇ-ȉȇȊȞȂȊȕȃȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ, ǬǿǼȇȉȇǽ. ǙȉȃȌȑȁȆ 2000: ǙȉȃȌȑȁȆ, ǜ. Ǥ., ǪȄȇǻȆȁȃ ȀǹȎȞǽȆȇȈȇȄȞȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȇȃ. ǫ. 1–2, ǤȌȏȕȃ. ǙǬǥ 2007: ǙȆȋȇȄȇǼȞȘ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇǼȇ ȅȞȍȌ. ǠȞǺȉ. ȋǹ ǻȈȇȉȘǽ. Ǜ. ǛȇȂȋȇǻȁȐ. ǫ. 3, ǫǾȉȆȇȈȞȄȕ. ǚǾǻȃǹ 2004: ǚǾǻȃǹ, ǧ., ǪȄȇǻȆȁȃ-Ȉǹȅ’ȘȋȆȁȃ: ǝȞǹȄǾȃȋȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȊǾȄǹ ǨȇȄȘȆȁ ǥǹȉǹȅȇȉȇȑȊȕȃȇǼȇ ȃȇȅȞȋǹȋȌ, ǦȞȉǾǽȕǼǹȀǹ. ǜǜ 1997: ǜȌȏȌȄȕȊȕȃȞ ǼȇǻȞȉȃȁ: ǣȇȉȇȋȃȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ. ǛȞǽȈ. ȉǾǽ. Ǹ. ǠǹȃȉǾǻȊȕȃǹ, ǤȕǻȞǻ. ǜȄȌȎȇǻȏǾǻǹ 2002: ǪȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȁȎ ȊȎȞǽȆȇȊȄȇǺȇǿǹȆȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȇȃ. ǬȃȄǹǽǹȐȞ ǣ. ǜȄȌȎȇǻȏǾǻǹ, Ǜ. ǤєȊȆȇǻǹ, І. ǦȞȃȇȄǹєȆȃȇ ȋǹ ȞȆ., ǤȌǼǹȆȊȕȃ. ǜȇȉǺǹȐ 1973: ǜȇȉǺǹȐ, ǧ., ǨȞǻǽǾȆȆȇȄǾȅȃȞǻȊȕȃǹ ǼȇǻȞȉȃǹ Ȃ ǽȞȘȄǾȃȋȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȊǾȄǹ ǣȉǹȊȆȁȂ ǚȉȞǽ ǺȄ. ǥǾǽǿȁȄǹǺȇȉǾȏȕ (ǨȉȘȑȞǻȒȁȆǹ), ǥȗȆȎǾȆ. kniha.indb 333 9.4.2009 16:16:22 334 ǛȞȃȋȇȉ Ǩ. ǱȌȄȕǼǹȐ ǜȇȉǺǹȐ 1997ǹ: ǜȇȉǺǹȐ, ǧ., ǨȞǻǽǾȆȆȇǺȌȃȇǻȁȆȊȕȃǹ ǼȌȏȌȄȕȊȕȃǹ ǼȇǻȞȉȃǹ Ȃ ǽȞȘȄǾȃȋȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȊǾȄǹ ǚȉȇǽȁȆǹ, ȈȇǻȞȋȌ ǩǹǽȞǻȏȞ (ǩȌȅȌȆȞȘ). In: ǜȇȉǺǹȐ, ǧ., ǠȞǺȉǹȆȞ ȊȋǹȋȋȞ. VІІІ: ІȊȋȇȉȞȘ ȅȇǻȁ. ǝȞȘȄǾȃȋȇȄȇǼȞȘ. ǤǾȃȊȁȃȇȄȇǼȞȘ, ǥȗȆȎǾȆ, 123–275. ǜȇȉǺǹȐ 1997Ǻ: ǜȇȉǺǹȐ, ǧ., ǨȞǻǽǾȆȆȇǺȌȃȇǻȁȆȊȕȃǹ ǼȇǻȞȉȃǹ Ȋ. ǥȁȄǾȑȇǻǾȏȕ ǺȄ. ǩǹǽȇǻǾȏȕ (ǩȌȅȌȆȞȘ). In: ǜȇȉǺǹȐ, ǧ., ǠȞǺȉǹȆȞ ȊȋǹȋȋȞ. VІІІ: ІȊȋȇȉȞȘ ȅȇǻȁ. ǝȞȘȄǾȃȋȇȄȇǼȞȘ. ǤǾȃȊȁȃȇȄȇǼȞȘ, ǥȗȆȎǾȆ, 324–376. ǜȇȉǺǹȐ 1997ǻ: ǜȇȉǺǹȐ, ǧ., ǥǹȉȅǹȉȇȊȕȃǹ ǼȇǻȞȉȃǹ Ȃ ǽȞǹȄǾȃȋȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȊǾȄǹ ǨȇȄȘȆȁ Ȇǹǽ ȉ. ǩȌȊȃȇǻȇȗ (ǩȌȅȌȆȞȘ). In: ǜȇȉǺǹȐ, ǧ., ǠȞǺȉǹȆȞ ȊȋǹȋȋȞ. VІІІ: ІȊȋȇȉȞȘ ȅȇǻȁ. ǝȞȘȄǾȃȋȇȄȇǼȞȘ. ǤǾȃȊȁȃȇȄȇǼȞȘ, ǥȗȆȎǾȆ, 276–323. ǜȉȁȏǹȃ 1971: ǜȉȁȏǹȃ, ǥ. Ǚ., ǦǹȀǻȁ ǼȞǽȉȇȉǾȄȕєȍȌ ǻ ǼȇǻȞȉȏȞ Ȋ. ǸȊȞȆȘ ǠǹȃǹȉȈǹȋȊȕȃȇȟ ȇǺȄ. In: ǨȁȋǹȆȆȘ ǼȞǽȉȇȆȞȅȞȃȁ, ǣȁȟǻ, 74–80. ǜȉȞȆȐǾȆȃȇ 1907–1909: ǪȄȇǻǹȉȕ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ. ǬȈȇȉȘǽ. Ȁ ǽȇǽ. ǻȄǹȊȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȞǹȄȌ ǚ. ǜȉȞȆȐǾȆȃȇ. ǫ. 1–4, ǣȁȟǻ. ǝǹȄȕ 1955: ǝǹȄȕ, Ǜ. ǡ., ǫȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǿȁǻȇǼȇ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ. ǫ. 1–4, ǥȇȊȃǻǹ. ǝǹȆȁȐȁȣ 1975: ǝǹȆȁȐȁȣ, Ђ., ǩjǾȐȆȁȃ ȁȀ ȃȢȁǿǾǻȆȁȎ ȊȋǹȉȁȆǹ ȊȉȈȊȃȁȎ. ǫ. І–ІІІ, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ 1914: ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ, Ǜ. Ǧ., ǪȅȇȄǾȆȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǪȅȇȄǾȆȊȃ. ǞǪǬǥ: ǞȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ. ǜȇȄ. ȉǾǽ. ǧ. Ǫ. ǥǾȄȕȆȁȐȌȃ. ǫ. 1–, ǣȁȟǻ 1982–. ǟǾґȌȏ–ǨȞȈǹȑ 2001: ǟǾґȌȏ, І. – ǨȞȈǹȑ, Ƿ., ǪȄȇǻȆȁȃ ǼȌȏȌȄȕȊȕȃȇǼȇ ǼȇǻȇȉȌ ǻ ǠǹȃǹȉȈǹȋȋȞ, ǥȗȆȎǾȆ. ǡǻǹȆȇǻǹ 1969: ǡǻǹȆȇǻǹ, Ǚ. ǭ., ǪȄȇǻǹȉȕ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǨȇǽȅȇȊȃȇǻȕȘ, ǥȇȊȃǻǹ. ǡȄȐǾǻ 1969: ǡȄȐǾǻ, Ǫ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȄȁȐȆȁȋǾ ȁ ȍǹȅȁȄȆȁ ȁȅǾȆǹ Ȍ ǺȓȄǼǹȉȁȋǾ, ǪȇȍȁȘ. ǣǹȀȄȇǻǹ 2003: ǣǹȀȄȇǻǹ, ǩ. ǥ., ǪȄǹǻȘȆȊȃǹȘ ǼȞǽȉǹȆȞȅȞȘ: ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȞ ȍȇȆǽ, ǜȇȅǾȄȕ. ǣȄȁȅȐȌȃ 1968: ǣȄȁȅȐȌȃ, ǭ. ǝ., ǪȈǾȏȁȍȁȐǾȊȃǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ ǝȉȇǼȁȐȁȆȊȃȇǼȇ ǨȇȄǾȊȕȘ. In: ǤǾȃȊȁȃǹ ǨȇȄǾȊȕȘ: ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȈȇȄǾȊȊȃȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ. ǧȋǻ. ȉǾǽ. Ǧ. ǡ. ǫȇȄȊȋȇȂ, ǥȇȊȃǻǹ, 20–78. ǣȇȉȀȇȆȗȃ 1987: ǣȇȉȀȇȆȗȃ, ǥ. ǥ., ǥǹȋǾȉȞǹȄȁ ǽȇ ȊȄȇǻȆȁȃǹ ȀǹȎȞǽȆȇǻȇȄȁȆȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȇȃ. In: ǬȃȉǹȟȆȊȕȃǹ ǽȞǹȄǾȃȋȆǹ ȄǾȃȊȁȃǹ, ǣȁȟǻ, 62–267. ǣȌȉȁȄǾȆȃȇ 1991: ǣȌȉȁȄǾȆȃȇ, Ǜ. ǥ., ǤǾȃȊȁȃǹ ȋǻǹȉȁȆȆȁȏȋǻǹ ȈȇȄȞȊȕȃȁȎ ǼȇǻȇȉȞǻ, ǪȌȅȁ. ǤȁȊǾȆȃȇ 1984: ǤȁȊǾȆȃȇ, Ǩ. Ǫ., ǪȄȇǻȆȁȃ ȈȇȄȞȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȇȃ, ǣȁȟǻ. ǥǙǪ 1981: ǥǹȋȖȉȔȘȄȔ ǽȄȘ ǹǺȄǹȊȆȇǼǹ ȊȄȇȥȆȞȃǹ ǥǹǼȞȄșȥȑȐȔȆȔ. ǬȃȄ. ǥ. Ǜ. ǙǺǹǺȌȉȃǹ, Ǥ. І. ǙȄȘȃȊǾǾȆȃǹ, ǥ. Ǩ. ǚȌȀȌȃ Ȟ ȞȆ., ǥȞȆȊȃ. ǥǾȉȃȌȉȕǾǻ 1979: ǥǾȉȃȌȉȕǾǻ, ǡ. Ǫ., ǟȁǻǹȘ ȉǾȐȕ ȃȇȄȕȊȃȁȎ Ȉȇȅȇȉȇǻ, ǥȌȉȅǹȆȊȃ. ǦǾґȉȁȐ 2008: ǦǾґȉȁȐ, ǥ., ǪȃǹȉǺȁ ǼȌȏȌȄȕȊȕȃȇǼȇ ǼȇǻȇȉȌ: ǚǾȉǾȀȇǻú, ǤȕǻȞǻ. ǦȁȃȇȄǹǾǻ–ǫȇȄȊȋǹȘ 2001: ǦȁȃȇȄǹǾǻ, Ǫ. Ǥ. – ǫȇȄȊȋǹȘ, ǥ. Ǧ., ǪȄȇǻǹȉȕ ȃǹȉȈǹȋȇȌȃȉǹȁȆȊȃȇǼȇ ȋȇȉȌȆȕȊȃȇǼȇ Ǽȇǻȇȉǹ. Ǫ ǼȉǹȅȅǹȋȁȐǾȊȃȁȅ ȇȐǾȉȃȇȅ ȁ ȇǺȉǹȀȏǹȅȁ ȋǾȃȊȋȇǻ, ǥȇȊȃǻǹ. ǦȁȃȇȆȐȌȃ 1979: ǦȁȃȇȆȐȌȃ, ǥ. Ǜ., ǥǹȋǾȉȞǹȄȁ ǽȇ ȄǾȃȊȁȐȆȇǼȇ ǹȋȄǹȊȌ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ (ǨȉǹǻȇǺǾȉǾǿȆǾ ǨȇȄȞȊȊȘ), ǣȁȟǻ. ǦǤǜ 1983: ǦǹȉȇǽȆǹȘ ȄǾȃȊȞȃǹ ǜȇȅǾȄȕȑȐȔȆȔ ȥ ȍǹȄȕȃȄȇȉȔ Ȟ ȅǹȊȋǹȏȃǹȂ ȄȞȋǹȉǹȋȌȉȔ. ǪȄȇȥȆȞȃ. Ǩǹǽ ȉȖǽ. Ǭ. Ǜ. ǙȆȞȐȖȆȃȞ, ǥȞȆȊȃ. ǦǦ 1961: ǦȁǿȆȁȂ ǦȇǻǼȇȉȇǽ ǻ XVII ǻǾȃǾ. ǪǺȇȉȆȁȃ ǽȇȃȌȅǾȆȋȇǻ, ǜȇȉȕȃȁȂ. kniha.indb 334 9.4.2009 16:16:23 Ǡ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ǽȞǹȄǾȃȋȆȇȟ ȄǾȃȊȁȃȁ (ǾȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȁȂ ȃȇȅǾȆȋǹȉ) 335 ǦǧǪ 1992–2000: ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ. ǧȋǻ. ȉǾǽ. Ǜ. Ǩ. ǪȋȉȇǼȇǻǹ. ǛȔȈ. 1–13, ǦȇǻǼȇȉȇǽ (ǛǾȄȁȃȁȂ ǦȇǻǼȇȉȇǽ). ǦȇȊȇǻȁȐ 1870: ǦȇȊȇǻȁȐ, ǡ. ǡ., ǪȄȇǻǹȉȕ ǺǾȄȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȆǹȉǾȐȁȘ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. ǧȆȁȑȃǾǻȁȐ 1984: ǧȆȁȑȃǾǻȁȐ, ǥ. Ǣ., ǪȄȇǻȆȁȃ ǺȇȂȃȞǻȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȇȃ. ǰ. 1–2, ǣȁȟǻ. ǧȈȔȋ 1852: ǧȈȔȋ ȇǺȄǹȊȋȆȇǼȇ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ, ȁȀǽ. ǛȋȇȉȔȅ ȇȋǽ. ȁȅȈ. ǙȃǹǽǾȅȁȁ ǦǹȌȃ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. ǨȁȉȋǾȂ 2001: ǨȁȉȋǾȂ, Ǩ. Ǫ., ǪȄȇǻȆȁȃ ȄǾȅȃȞǻȊȕȃȇȟ ǼȇǻȞȉȃȁ, Legnica – Wroc aw. ǨȞȈǹȑ–ǜǹȄǹȊ 2005: ǨȞȈǹȑ, Ƿ. ǧ. – ǜǹȄǹȊ, ǚ. ǣ., ǥǹȋǾȉȞǹȄȁ ǽȇ ȊȄȇǻȆȁȃǹ ǼȌȏȌȄȕȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȇȃ (ǣȇȊȞǻȊȕȃǹ ǨȇȄȘȆǹ Ȟ ǩȇȊȞȑȃǹ ǩǹȎȞǻȊȕȃȇǼȇ ȉǹȂȇȆȌ ǠǹȃǹȉȈǹȋȊȕȃȇȟ ȇǺȄǹȊȋȞ), ǬǿǼȇȉȇǽ. ǨȇȈ 2001: ǨȇȈ, ǝ. І. – ǨȇȈ, ǝ. ǝ., ǩȌȊȁȆȊȕȃȁȂ ȊȁȆȇȆȞȅȞȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ Ȁ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȁȅȁ ǻȞǽȈȇǻȞǽȆȁȃǹȅȁ, ǬǿǼȇȉȇǽ. ǨǧǪ: ǨȊȃȇǻȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ Ȋ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁȅȁ ǽǹȆȆȔȅȁ. ǩǾǽ. ȃȇȄȄǾǼȁȘ ǚ. Ǚ. ǤǹȉȁȆ, Ǚ. Ǫ. ǜǾȉǽ, Ǫ. ǥ. ǜȄȌȊȃȁȆǹ ȁ ǽȉ. ǛȔȈ. 1–, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1967–. Ǫǹǽȁȃȇǻ 1950: Ǫǹǽȁȃȇǻ, Ǩ. Ǚ., ǧȐǾȉȃȁ Ȉȇ ȁȊȋȇȉȁȁ ȇȈȉȁȐȆȁȆȔ, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ. ǪǚȌȃ.ǜ 2005: ǪȄȇǻȆȁȃ ǺȌȃȇǻȁȆȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȇȃ. ǩǾǽ. Ǧ. Ǜ. ǜȌȂǻǹȆȗȃ, ǰǾȉȆȞǻȏȞ. ǪǜǩǪ: ǪȄȇǻǹȉȕ Ǽȇǻȇȉȇǻ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ǪǾǻǾȉǹ. ǩǾǽ. Ǚ. ǣ. ǥǹȋǻǾǾǻ. ǫ. 1–, ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ 2001–. Ǫǩǝǜ 1976: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ǽȇȆȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ. ǫ. 1–3, ǩȇȊȋȇǻ. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1958: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȊȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ. ǫ. I–III, ǥȇȊȃǻǹ. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ. ǩǾǽ. ǭ. Ǩ. ǭȁȄȁȆ, ǭ. Ǩ. ǪȇȉȇȃȇȄǾȋȇǻ. ǛȔȈ. 1–, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁǼȉǹǽ (ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ) 1966–. ǪȋȇȂȃȇǻ 1968: ǪȋȇȂȃȇǻ, Ǫ., ǤǾȃȊȁȃǹȋǹ Ȇǹ ǺǹȆǹȋȊȃȁȘ Ǽȇǻȇȉ, ǪȇȍȁȘ. ǫǪ 1982–1987: ǫȌȉǹȥȊȃȞ ȊȄȇȥȆȞȃ. ǩȖǽ. Ǚ. Ǚ. ǣȉȔǻȞȏȃȞ. ǫ. 1–5, ǥȞȆȊȃ. ǬǦǣ 2007: ǬȃȉǹȟȆȊȕȃȞ ȆǹȉȇǽȆȞ ȃǹȀȃȁ. ǣȆ. 20. ǣǹȀȃȁ ǠǹȃǹȉȈǹȋȋȘ. ǠǹȈȁȊ., ȌȈȇȉȘǽ. Ȟ ȄȞȋ. ȇȈȉǹȏ. ǥ. ǠȞȆȐȌȃ, ǰǾȉȆȞǻȏȞ. ǰǚǯ 2002: ǰǾȉǾȑǾȆȕȃȁ ǺȞȄȁȅ ȏǻȞȋȌȋȕ. ǠǺȞȉȆȁȃ ȆǹȉȇǽȆȁȎ ȈȞȊǾȆȕ ȞȀ ǥǹȉǹȅȇȉȇȒȁȆȁ. ǠȞǺȉ. Ȟ ǻȈȇȉȘǽ. ǧ. ǚǾǻȃǹ, ǚȌȎǹȉǾȊȋ. ǱǹȋǹȄǹǻǹ 1975: ǱǹȋǹȄǹǻǹ, Ǥ. ǭ., ǚǾȄǹȉȌȊȃǹǾ ǽȔȘȄǾȃȋȆǹǾ ȊȄȇǻǹ, ǥȞȆȊȃ. ǱȌȅȁȄȇǻ 1991: ǱȌȅȁȄȇǻ, Ǟ. Ǧ., ǫȁȅȇȑȃǹ ǨǾȉȅȁȋȁȆ ȁȀ ǽǾȉǾǻȆȁ ǨǾȉȅȘȃȁ. ǜǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁǾ ȆǹȀǻǹȆȁȘ ȁ ȍǹȅȁȄȁȁ ǨǾȉȅȊȃȇǼȇ ȃȉǹȘ, ǨǾȉȅȕ. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ. ǧȋǻ. ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻ. ǛȔȈ. 1–, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. ǸȆȃȇǻǹ 1982: ǸȆȃȇǻǹ, ǫ. Ǫ., ǝȔȘȄǾȃȋȆȔ ȊȄȇȥȆȞȃ ǤȇǾȥȑȐȔȆȔ, ǥȞȆȊȃ. ǸǧǪ 1981–1991: ǸȉȇȊȄǹǻȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ. ǦǹȌȐ. ȉǾǽ. ǜ. ǜ. ǥǾȄȕȆȁȐǾȆȃȇ. [ǛȔȈ. 1–10], ǸȉȇȊȄǹǻȄȕ. Bory –Popowska-Taborska 1994–2006: Bory , W. – Popowska-Taborska, H., S ownik etymologiczny kaszubszczyzny. T. I–V, Warszawa. HSSJ 1991–2008: Historický slovník slovenského jazyka. Ved. red. M. Majtán. T. I–VII, Bratislava. Jungmann 1835–1839: Jungmann, J., Slovník esko-německý. D. I–V, Praha. kniha.indb 335 9.4.2009 16:16:23 336 ǛȞȃȋȇȉ Ǩ. ǱȌȄȕǼǹȐ Leksik 1976: Leksik prezimena Socijalisti ke Republike Hrvatske, Zagreb. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha. Miklosich 1886: Miklosich, F., Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien. SGP: S ownik gwar polskich. Pod red. J. Reichana. T. I–, Kraków 1979–. SSN: Slovník slovenských náre í. Ved. red. I. Ripka. T. I–, Bratislava 1994–. Sychta 1967–1976: Sychta, B., S ownik gwar kaszubskich na tle kultury ludowej. T. I–VII, Wroc aw etc. ZSSP 1974: Za asni slovar slovenskih priimkov. Odg. red. F. Bezlaj, Ljubljana. From Ukrainian Dialectal Lexics (Etymological Commentary) The article is devoted to an analysis of the dialect of the Poliany settlement (Romania). The lexics is in the language of migrants from the Carpathian region that began settling this territory since the 2nd half of the 14th century. The author reconstructs the Old-Slavic lexemes *bȓlbuxȓ, *basȓlda/*pasȓlda, * ȕlda, * ȕrganȓ, *gȓldoma, *gȓlsa, *kavęzȓ, *kȓrba ȕ, *mȓrmura, *obxrędȕ, *posȓrkanȕ, *posȓrkunȓ, *surȕ, *sȓrbanȓ, *sȓrkanȕ, *věda, *vědȕ etc. ІȆȊȋȁȋȌȋ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ ǦǙǦ ǬȃȉǹȟȆȁ ǻȌȄ. ǜȉȌȑǾǻȊȕȃȇǼȇ 4, 01 001 ǣȁȟǻ, ǬȃȉǹȟȆǹ v.shulgach@mail.ru kniha.indb 336 9.4.2009 16:16:24 : à ), è , à à ( à ( . . ) . à ( . . à ) ǜȄǹǼȇȄȓȋ ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (Ȋǻ. ǻ. ȆǹǻàȃȊǹȅ) Ǿ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȆǾȒȇ ȁȀǼȌǺǾȆȇ ȁȄȁ ȈȇǻȉǾǽǾȆȇ, ȃȇǾȋȇ ȆǾ ǽȇȊȋȁǼǹ, ǽȇȈȓȄȆȘȅ, ȈȇȈȓȄȆȘȅ, ǽȇǺǹǻȘȅ, ȆǹǺǹǻȘȅ’1, ‘ȊȅȇǼǻǹȅ, ȀǹǽȇǻȇȄȘǻǹȅ ȁȀȁȊȃǻǹȆȁȘ, ȆȌǿǽȁ ȁ Ȉȉ.; ǽȇȈȓȄȆȘȅ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ, ȁȀǼȌǺǾȆȇ’2, ‘ǽȇȈȓȄǻǹȅ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ; ǽȇȋȓȃȅȘǻǹȅ’3, ‘ǽȇȈȓȄǻǹȅ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ, ǽȇǺǹǻȘȅ; ȆǹȊȋȁǼǹȅ’4, ‘ȌȊȈȘǻǹȅ ǽǹ ȈȇȊȋȁǼȆǹ, ǽǹ ǽȇȈȓȄȆȘ, ȈȇȄȌȐǹ ȊȓȊ ȀǹȃȓȊȆǾȆȁǾ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ ȁȄȁ ȁȀǼȌǺǾȆȇ; (ȇȊȋǹȉ.) ȀǹȅǾȊȋǻǹȅ ȆǾȒȇ, ȘǻȘǻǹȅ ȊǾ ǻȅǾȊȋȇ ȆǾȒȇ, ȃȇǾȋȇ ȄȁȈȊǻǹ, ȃȇȅȈǾȆȊȁȉǹȅ; (ȇȊȋǹȉ. ȁ ǽȁǹȄ.) ȊȅȇǼǻǹȅ, ȌȊȈȘǻǹȅ ǽǹ ȀǹǽȇǻȇȄȘ ȆȌǿǽǹȋǹ ȇȋ ȆǾȒȇ, ȋȓȉȊǾȆǾȋȇ Ȇǹ ȆǾȒȇ, ȆǹȊȅȇǼǻǹȅ, Ȇǹǽǻȁǻǹȅ; (ȇȊȋǹȉ.) ȆǹȋȉȌȈǻǹȅ ȊǾ ǻ ȁȀȇǺȁȄȁǾ’5. Ǫȋ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ (1941: 316) ȇȊȋǹǻȘ ȆǹǻàȃȊǻǹȅ, ȆǹǻàȃȊǹȅ ǺǾȀ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ. ǪȈȇȉǾǽ Ǩ. ǪȃȇȉȐǾǻ (ǞȀǤȁȋ 2, 1947, ȃȆ. 2, Ȋ. 20) ȆǹǻàȃȊǻǹȅ Ǿ ȇȋ Ǽȉ. aÙx£nw ‘ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ǽȇǽǹǻǹȅ’. ǫȇǻǹ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ ȆǾ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȈȉȁǾȅǾ, ȀǹȒȇȋȇ ȈȇȊȇȐǾȆȁȘȋ Ǽȉȓȏȃȁ ǾȋȁȅȇȆ ȆǾ ȅȇǿǾ ǽǹ ȇǺȘȊȆȁ ȍȇȆǾȋȁȃǹȋǹ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹȋǹ ȍȇȉȅǹ. ǪȈȇȉǾǽ ǭȁȄȁȈȇǻǹ-ǚǹȂȉȇǻǹ (1969: 129) ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (Ȋǻ. ǻ. ȆǹǻàȃȊǹȅ) Ǿ ȇȋ ȆǼȉ. ¢nebÒzw (ȈȇǼȉǾȑȆȇ Ȍ ȆǾȘ ǻȅ. ¢neb£zw), ¢nabib£zw ‘ȃǹȐǻǹȅ; ȁȀǽȁǼǹȅ; ȀǹȈȓȎȋȘǻǹȅ ȊǾ, ȀǹǽȓȎǻǹȅ ȊǾ’. ǫȘ ȊȇȐȁ ȁ ǹȇȉȁȊȋǾȆ ȃȇȆȗȆȃȋȁǻ (n£) ¢neb£xw [ȈȇǼȉǾȑȆȇ Ȍ ȆǾȘ ǻȅ. (n£) ¢neb£sw]. Ǚǻȋȇȉȃǹȋǹ ȆǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁȘ ȇǺȄȁȃ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹȋǹ Ȇǹ ǺȓȄǼ. ȆǹǻàȃȊǻǹȅ. Ǜ ǚǞǩ (ІV: 457) Ȇǹȃȉǹȋȃȇ ȊǾ ȈȉǾǽǹǻǹȋ ǽǻǹȋǹ ǼȇȉȆȁ ȇȈȁȋǹ Ȁǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȀȌǻǹȆǾ Ȇǹ ȆǹǻàȃȊǻǹȅ, ǺǾȀ Ȇȁȃǹȃȓǻ ȃȇȅǾȆȋǹȉ. ǪȈȇȉǾǽ ȅǾȆǾ ǺȓȄǼ. ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (Ȋǻ. ǻ. ȆǹǻàȃȊǹȅ) ȆȘȅǹ ȆȁȒȇ ȇǺȒȇ Ȋ Ǽȉȓȏȃȁ ǽȌȅȁ, ǹ Ǿ ȆǾȅȊȃǹ ȀǹǾȅȃǹ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ Ȋ ǾȋȁȅȇȆ ȆǾȅ. anwachsen ‘ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȌǻǾȄȁȐǹǻǹȅ ȊǾ’, ȈȉȇȁȀǻ. ȇȋ wachsen ‘ȉǹȊȋǹ, ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȉǹȀȉǹȊȋǻǹȅ ȊǾ’. Ǜ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȆǾȅȊȃǹȋǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȃǹ an- Ǿ ǺȁȄǹ ȈȉǾȇȊȅȁȊȄǾȆǹ ȃǹȋȇ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȃǹ -Ȇǹ. ǦǹȂ-ǺȄȁȀȇ ǽȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȆǾȅȊȃǹȋǹ ǽȌȅǹ Ȋȋȇȁ ǹȉȎǹȁȐȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȆǹȋȉȌȈǻǹȅ ȊǾ ǻ ȁȀȇǺȁȄȁǾ’ Ȇǹ ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (ȋȇ Ǿ ȊȁȆȇȆȁȅȆȇ Ȇǹ ȀȆǹȐǾȆȁǾȋȇ ‘ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȌǻǾȄȁȐǹǻǹȅ ȊǾ’ Ȇǹ ȆǾȅȊȃȁȘ ǼȄǹǼȇȄ). ǠȆǹȐǾȆȁȘȋǹ ‘ȆǾȒȇ ȁȀǼȌǺǾȆȇ ȁȄȁ ȈȇǻȉǾǽǾȆȇ, ȃȇǾȋȇ ȆǾ ǽȇȊȋȁǼǹ, ǽȇȈȓȄȆȘȅ, ȈȇȈȓȄȆȘȅ, ǽȇǺǹǻȘȅ, ȆǹǺǹǻȘȅ’, ‘ǽȇȈȓȄȆȘȅ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ, ȁȀǼȌǺǾȆȇ’, ‘ǽȇȈȓȄǻǹȅ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ, ǽȇǺǹǻȘȅ’, ‘ȌȊȈȘǻǹȅ ǽǹ ȈȇȊȋȁǼȆǹ, ǽǹ ǽȇȈȓȄȆȘ, ȈȇȄȌȐǹ ȊȓȊ ȀǹȃȓȊȆǾȆȁǾ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ ȁȄȁ ȁȀǼȌǺǾȆȇ’ ȅȇǼǹȋ ǽǹ Ǻȓǽǹȋ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȇȋ ȊȄǾǽȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȆ ȉǹȀǻȇȂ: ‘ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȌǻǾȄȁȐǹǻǹȅ ȊǾ’ > ‘ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȌǻǾȄȁȐǹǻǹȅ ȊǾ, Ȁǹ ǽǹ ǽȇȈȓȄȆȘ, ȈȇȈȓȄȆȘ, ȆǹǺǹǻȘ ȆǾȒȇ ȁȀǼȌǺǾȆȇ ȁȄȁ ȈȇǻȉǾǽǾȆȇ, ȃȇǾȋȇ ȆǾ 1 2 3 4 5 kniha.indb 337 Ǜǿ. ǜǾȉȇǻ 1895–1904, ІІІ: 121. Ǜǿ. ǚǫǩ 1976: 458–459. Ǜǿ. ǩǪǚǣǞ ІІ: 126. Ǜǿ. ǚǞǩ ІV: 457. Ǜǿ. ǩǚǞ 10: 50. 9.4.2009 16:16:24 338 ǫȇǽȇȉ Ǚȋ. ǫȇǽȇȉȇǻ ǽȇȊȋȁǼǹ’ / ‘ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȌǻǾȄȁȐǹǻǹȅ ȊǾ, Ȁǹ ǽǹ ǽȇȈȓȄȆȘ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ, ȁȀǼȌǺǾȆȇ’ ȁ ȋ.Ȇ. > ‘ȆǾȒȇ ȁȀǼȌǺǾȆȇ ȁȄȁ ȈȇǻȉǾǽǾȆȇ, ȃȇǾȋȇ ȆǾ ǽȇȊȋȁǼǹ, ǽȇȈȓȄȆȘȅ, ȈȇȈȓȄȆȘȅ, ǽȇǺǹǻȘȅ, ȆǹǺǹǻȘȅ’ / ‘ǽȇȈȓȄȆȘȅ ȆǾȒȇ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ, ȁȀǼȌǺǾȆȇ’ ȁ ȋ.Ȇ. ǠȆǹȐǾȆȁȘȋǹ ‘ȊȅȇǼǻǹȅ, ȀǹǽȇǻȇȄȘǻǹȅ ȁȀȁȊȃǻǹȆȁȘ, ȆȌǿǽȁ ȁ Ȉȉ.’, ‘ǽȇȋȓȃȅȘǻǹȅ’, ‘ȆǹȊȋȁǼǹȅ’, ‘ȀǹȅǾȊȋǻǹȅ ȆǾȒȇ, ȘǻȘǻǹȅ ȊǾ ǻȅǾȊȋȇ ȆǾȒȇ, ȃȇǾȋȇ ȄȁȈȊǻǹ, ȃȇȅȈǾȆȊȁȉǹȅ’, ‘ȊȅȇǼǻǹȅ, ȌȊȈȘǻǹȅ ǽǹ ȀǹǽȇǻȇȄȘ ȆȌǿǽǹȋǹ ȇȋ ȆǾȒȇ, ȋȓȉȊǾȆǾȋȇ Ȇǹ ȆǾȒȇ, ȆǹȊȅȇǼǻǹȅ, Ȇǹǽǻȁǻǹȅ’ Ȋǹ ȅȇǽȁȍȁȃǹȏȁȁ Ȇǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ ȇȋ ȋȉǾȋǹȋǹ ȊȋǾȈǾȆ Ȇǹ ȈȉǾǽȄȇǿǾȆȁȘ ǼȇȉǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȆ ȉǹȀǻȇȂ. ǦǾȅȊȃǹȋǹ ȀǹǾȅȃǹ ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (Ȋǻ. ǻ. ȆǹǻàȃȊǹȅ) Ǿ ȈȉȇȆȁȃȆǹȄǹ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȇȊȋǹ ȇȋǽǹǻȆǹ, ȅȇǿǾ Ǻȁ Ȉȇ-ȉǹȆȇ ȇȋ ǾǽȆǹ ǽȉȌǼǹ ȆǾȅȊȃǹ ȀǹǾȅȃǹ, ȑȁȉȇȃȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆǹ ȁȀ ȏȘȄǹȋǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǾȀȁȃȇǻǹ ȋǾȉȁȋȇȉȁȘ – ȈàȊǻǹȅ ‘ȁȀȅǾȉǻǹȅ ȁ ȁȀȉǹǺȇȋǻǹȅ ȆǾȒȇ ǽǹ ȈȉȁȄǾȈȆǾ ȋȇȐȆȇ; ȈȉȁȄǾȈǻǹ, ǻȄȁȀǹ ǽȇǺȉǾ’6, ‘ȆǹǼǹǿǽǹȅ’7, ‘(Ȁǹ ȆȘȃǹȃȓǻ ǽǾȋǹȂȄ, ȐǹȊȋ ȇȋ ȅǹȑȁȆǹ, ȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȘ ȁ Ȉȇǽ.) ȈȉȁȄǾȈǻǹȅ ǽȇǺȉǾ, ȆǹȅǾȊȋǻǹȅ ȊǾ ǽȇǺȉǾ ȃȓȅ ȆǾȒȇ, ȆȘȃȓǽǾ; (ȈȉǾȆ.) ȈȇǽȎȇǿǽǹȅ, ȊȓȇȋǻǾȋȊȋǻȌǻǹȅ Ȇǹ ȆǾȒȇ ȁȄȁ ȆȘȃȇǼȇ, ǽȇȈǹǽǹȅ, ǻȉȓȀǻǹȅ ȊǾ Ȋ ȆǾȒȇ; ȈȉȁȃȉǾȈǻǹȅ, ȆǹȅǾȊȋǻǹȅ, ȌȈȄȓȋȆȘǻǹȅ ǽȇǺȉǾ ǽǾȋǹȂȄ, ȐǹȊȋ ȃȓȅ ǽȉȌǼǹ ȐǹȊȋ, ǽǾȋǹȂȄ ȁ Ȉȇǽ., ȆǹȈǹȊǻǹȅ, ȆǹǼȄǹȊȘȅ, ȊǻȓȉȀǻǹȅ’8 (ȇȋ ȆǾȅ. passen ‘ȈȇǽȎȇǿǽǹȅ; ȈȉȁȄȘǼǹȅ; ȆǹǼǹǿǽǹȅ; ȈǹȊǻǹȅ’, ȃȇǾȋȇ ȇȋ ȊǻȇȘ ȊȋȉǹȆǹ Ǿ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ȍȉ. passer ‘ȅȁȆǹǻǹȅ, ȇȋȅȁȆǹǻǹȅ’, ȃǹȃȋȇ ȊǾ ȈȉȁǾȅǹ ȆǹȈȉȁȅǾȉ Ȍ Kluge 1967: 534). Ǜ ȈȇȄȀǹ Ȇǹ ȋǹȃȇǻǹ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ Ǽȇǻȇȉȁ ȁ ȍǹȃȋȓȋ, ȐǾ ǻ ȊǻȇȘ „ǩⱑ ȐȆȁȃȓ Ȇǹ ǺȄȓǼǹȉȊȃȔȂ ȘȀȔȃȓ“ Ǧ. ǜǾȉȇǻ ǻȃȄȗȐǻǹ ȆǹǻàȃȊǻǹȅ, Ȇȇ ȆǾ ǻȃȄȗȐǻǹ ȈàȊǻǹȅ. ǣǹȃȋȇ ȁ ȈàȊǻǹȅ, ȆǹǻàȃȊǻǹȅ Ǿ ȈȇȄȌȐȁȄȇ ȑȁȉȇȃȇ ȉǹȀȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ ǻǾȉȇȘȋȆȇ ȐȉǾȀ ȀǹȆǹȘȋȐȁȂȊȃȁȋǾ Ǽȇǻȇȉȁ, ǻ ȃȇȁȋȇ, ȃǹȃȋȇ Ǿ ȁȀǻǾȊȋȆȇ, ȁȅǹ ȅȆȇǼȇ ȆǾȅȊȃȁ ȀǹǾȅȃȁ. ǫȉȘǺǻǹ ǽǹ ȇȋǺǾȄǾǿǹ ȋȇǻǹ, ȐǾ ȄȁȈȊǻǹȋ ǽǹȆȆȁ Ȁǹ ȊȓȒǾȊȋǻȌǻǹȆǾ Ȇǹ ȆǾȈȉǾȍȁǼȁȉǹȆǹ ȍȇȉȅǹ *ǻàȃȊǹȅ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȉǹȊȋǹ, ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȉǹȀȉǹȊȋǻǹȅ ȊǾ’ (ȇȋ ȆǾȅ. wachsen), Ȇȇ ȐǾ Ǿ ǻȓȀȅȇǿȆȇ ǽǹ Ǿ ȁȅǹȄȇ ȋǹȃȓǻ ǼȄǹǼȇȄ ȁ ǻ ȆȘȃȇȁ ȊȄȌȐǹȁ ǺȓȄǼ. ȆǹǻàȃȊǻǹȅ ǽǹ Ǿ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȇȋ ȈȉǾȍȁȃȊǹȏȁȘ Ȋ Ȇǹ- Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃǹ ǾȀȁȃȇǻǹ ȈȇȐǻǹ. Ǜ ȋǹȃȓǻ ȊȄȌȐǹȂ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ȊǾ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȆ ȉǹȀǻȇȂ Ȇǹ *ǻàȃȊǹȅ, ǹȆǹȄȇǼȁȐǾȆ Ȇǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻǾȆȁȘ Ȉȇ-ǼȇȉǾ: ‘ȉǹȊȋǹ, ȆǹȉǹȊǻǹȅ, ȉǹȀȉǹȊȋǻǹȅ ȊǾ’ > ‘ȉǹȊȋǹ, ȆǹȉǹȊȋǻǹȅ, ȉǹȀȉǹȊȋǻǹȅ ȊǾ, Ȁǹ ǽǹ ǽȇȈȓȄȆȘ, ȈȇȈȓȄȆȘ, ǽȇǺǹǻȘ, ȆǹǺǹǻȘ ȆǾȒȇ ȁȀǼȌǺǾȆȇ ȁȄȁ ȈȉȇȈȌȊȆǹȋȇ’ ȁ ȋ.Ȇ. ǪȓȒȁȘ ȈȉȇȁȀȎȇǽ ȃǹȋȇ Ȇǹ ȆǹǻàȃȊǻǹȅ ȁȅǹ ȁ ȊȉȎȉ. ǽȁǹȄ. Ȇǹǻàȃȑǹȋȁ, - ȅ ‘ȆǹǻǹȃȊǹȅ; ȃȇȅȈǾȆȊȁȉǹȅ; ǽǹȅ; ȈȇǽǹȉȘ’ (ȇȋ ȊȉǾǽȆȇȋȇ ȈȇȉǾȐȁǾ Ȇǹ ǫȁȅȇȃ; Ȉȇ ǽǹȆȆȁ ȇȋ ǩǪǮǣǦJ 13: 433). ǚȁ ȅȇǼȄȇ Ȇǹǻàȃȑǹȋȁ ǽǹ ǺȓǽǾ ȀǹǾȅȃǹ ȇȋ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ. è Ǜ ǚǞǩ VІ: 521 ǺȓȄǼ. ǽȁǹȄ. ȊǹȐèȊǻǹ ‘ȉǹȀǺȇȄȘǻǹ ȊǾ ȇȋ ȊȓȉǽǾȐȆǹ ǺȇȄǾȊȋ (Ȁǹ ȃȇȆ)’ (ȇȋ Ȋ. ǚȉǾȀǾ, ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ) ȊǾ ȇǺȘȊȆȘǻǹ ȋǹȃǹ: „ǧȋ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇ *ȊǹȉȐèȊǻǹ, Ȋ ȁȀȈǹǽǹȆǾ Ȇǹ -ȉ-, ǻǿ. ȊȓȉȐàȊǻǹȅ, Ȋȓȉȏè.“ ǫȇǻǹ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ Ǿ ȈȉȁǾȅȄȁǻȇ. ǫȉȘǺǻǹ ȇǺǹȐǾ ǽǹ ȊǾ ȁȅǹ ȈȉǾǽǻȁǽ ȋȇǻǹ, ȐǾ ȊȓȒǾȊȋǻȌǻǹ ǽȌȅǹ Ȋǹȃà ‘ǺȇȄǾȊȋ Ȉȇ ȃȇȆǾȋǾ, Ȉȉȁ ȃȇȘȋȇ ȇȋ ȆȇȀǽȉȁȋǾ ȁ ǼȓȉȄȇȋȇ ȁȅ ȋǾȐǾ ǼȆȇȂ’ – Ȋ ȍȇȆǾȋȁȐȆȁ ǻǹȉȁǹȆȋȁ (ȁ Ȋ Ȉȇ-ǽȉȌǼȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ), ȅǾǿǽȌ ȃȇȁȋȇ Ǿ ȁ ǻǹȉȁǹȆȋȓȋ ȇȋ ǩȇǽȇȈȁȋǾ (ǻȃȄȗȐ. ȇȋ ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ) Ȋǹȃồ ‘Ȁǹ6 7 8 kniha.indb 338 Ǜǿ. ǚǫǩ 1976: 603. ǫǹȅ Ǿ ȈȇȊȇȐǾȆ ȄǹȋȁȆȊȃȇ-ȆǾȅȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ. Ǜǿ. ǣȇȐǾǻǹ-ǤǾȍǾǽǿȁǾǻǹ 2004: 91. ǫǹȅ Ǿ ȈȇȊȇȐǾȆ ȆǾȅȊȃȁ ȈȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ǽȌȅǹȋǹ. Ǜǿ. ǩǚǞ 12: 172–173. 9.4.2009 16:16:24 ǨȉȇȁȀȎȇǽ Ȇǹ ȋȉȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȌȅȁ 339 ȉǹȀȆǹ ǺȇȄǾȊȋ ǻ ǺǾȄȁȋǾ ǽȉȇǺȇǻǾ Ȉȉȁ ȅȄǹǽȁ ǾǽȆȇȃȇȈȁȋȆȁ ǿȁǻȇȋȆȁ’ (ȇȋ ȋȌȉ. sakağı ‘ǺȇȄǾȊȋ ȑǹȈ Ȉȉȁ ȃȇȆǾȋǾ’9), ȇȋ ȃȇȁȋȇ ȅȇǿǾ ǽǹ ȁȅǹ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇ ȊǹȐèȊǻǹ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘(Ȁǹ ȃȇȆ) ȀǹǺȇȄȘǻǹ ȇȋ ȑǹȈ’, ȃȇǾȋȇ ȇȋ ȊǻȇȘ ȊȋȉǹȆǹ ȅȇǿǾ ǽǹ ǻȄǾȀǾ ǻȓǻ ǻȀǹȁȅȇǽǾȂȊȋǻȁǾ Ȋ ǼȄǹǼȇȄǹ ȊǹȉȐèȊǻǹ ‘(Ȁǹ ȃȇȆ) ȉǹȀǺȇȄȘǻǹ ȊǾ ȇȋ ȊȓȉǽǾȐȆǹ ǺȇȄǾȊȋ’10 (ȈȉȇȁȀǻ. ȇȋ ǽȁǹȄ. Ȋǹȉȏè = Ȋȓȉȏè), ȋȓȂ ȐǾ ǺȄȁȀȃȁȋǾ Ȉȇ ȀǻȌȃȇǻ ȇǺȄȁȃ ǼȄǹǼȇȄȁ ȊǹȐèȊǻǹ ȁ ȊǹȉȐèȊǻǹ ǽǹ ȅȇǼǹȋ ǽǹ ȊǾ ȌȈȇȋȉǾǺȘǻǹȋ ǾǽȁȆ ǻȅ. ǽȉȌǼ: ȊǹȐèȊǻǹ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȊǹȉȐèȊǻǹ ȁ ȊǹȉȐèȊǻǹ ȊȓȊ ȀȆǹȐǾȆȁȘȋǹ Ȇǹ ȊǹȐèȊǻǹ. Ǜ ȉǾǽǹ Ȇǹ ȁȀȃǹȀǹȆȁȋǾ ȅȁȊȄȁ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȍȇȉȅȌȄȁȉǹ ȊȄǾǽȆȇȋȇ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ: ȊǹȐèȊǻǹ ‘(Ȁǹ ȃȇȆ) ȉǹȀǺȇȄȘǻǹ ȊǾ ȇȋ ȊȓȉǽǾȐȆǹ ǺȇȄǾȊȋ’ Ǿ ȈȉȇȁȀǻ. ȇȋ ǽȁǹȄ. Ȋǹȃà ‘ǺȇȄǾȊȋ Ȉȉȁ ȃȇȆǾȋǾ, Ȉȉȁ ȃȇȘȋȇ ȇȋ ȆȇȀǽȉȁȋǾ ȁ ǼȓȉȄȇȋȇ ȁȅ ȋǾȐǾ ǼȆȇȂ’ (ȁȄȁ ȇȋ ȆǾǼȇǻ ǻǹȉȁǹȆȋ, ȁ Ȋ ǽȉȌǼȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ) ȁ Ǿ ȊǾȅǹȆȋȁȐȆȇ ȈȇǻȄȁȘȆȇ ȇȋ ǺȄȁȀȃȇȋȇ Ȉȇ ȀǻȌȃȇǻ ȊȓȊȋǹǻ ȊǹȉȐèȊǻǹ ‘(Ȁǹ ȃȇȆ) ȉǹȀǺȇȄȘǻǹ ȊǾ ȇȋ ȊȓȉǽǾȐȆǹ ǺȇȄǾȊȋ’. à ( à ) Ǡǹ ǼȄǹǼȇȄǹ ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ ‘(Ȁǹ ȀȓȉȆȇ Ȇǹ ǿȁȋȇ) ȊȄǾȈȁ ȊǾ Ȋ ǽȉȌǼȁ ȀȓȉȆǹ, ȆǹȅȇȃȉǾȆȁ, Ȁǹ ǽǹ Ȉȇȃǹȉǹȋ’ ȇȋ ǜȇȉȆǹ ȁ ǝȇȄȆǹ ǛǹȊȁȄȁȏǹ (ǡȎȋȁȅǹȆȊȃȇ) ǻ ǚǞǩ VІ: 52811 Ǿ ǽǹǽǾȆȇ ȊȄǾǽȆȇȋȇ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ: „ǥȇǿǾ Ǻȁ ȇȋ *ȊǺǹȄȊǹȉȁ ȊǾ, ȈȉȇȁȀǻ. ȇȋ ǺǹȄȊǹȉà ‘ǻȁǽ ȈȄǾȊǾȆ’.“ ǫȇǻǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐȆȇ ȇǺȘȊȆǾȆȁǾ Ǿ ȆǾȌǺǾǽȁȋǾȄȆȇ. ǚǹȄȊǹȉǹȋǹ Ǿ ǺȇȄǾȊȋ Ȉȇ ȄȇȀȘȋǹ, ȈȄǾȊǾȆ Ȉȇ ȄȇȀȇǻȁȋǾ ȄȁȊȋǹ ȁ ȊȄǾȈǾȆȁȋǾ ǾǽȆȇ Ȋ ǽȉȌǼȇ ǿȁȋȆȁ ȀȓȉȆǹ ȆȘȅǹȋ ȆȁȒȇ ȇǺȒȇ Ȋ ȆǾȘ. ǪȈȇȉǾǽ ȅǾȆǾ ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ (ȀǺǹȊàȉȁ ȊǾ) Ǿ ȊȁȆȇȆȁȅ Ȇǹ ȊȄǾȈù ȊǾ (ȌȈȇȋȉǾǺǾȆȇ ǻ ȋȓȄȃȌǻǹȆǾȋȇ Ȇǹ ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ) ȁ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȊǻȓȉǿǾ Ȋ ȋȌȉ. basar-, ȇȊȆȇǻǹ Ȁǹ ȊǾǼǹȑȆȇ-ǺȓǽǾȒǾ ǻȉǾȅǾ Ȇǹ ǼȄǹǼȇȄǹ basmak ‘ȆǹȋȁȊȃǹȅ, ȈȉȁȋȁȊȃǹȅ’. ǭȇȉȅǹȋǹ ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ Ȋȓǽȓȉǿǹ ȈȉǾǽȊȋǹǻȃǹ Ȋ-, ǺǹȊǹȉ- (ȇȋ ȋȌȉ. basar-) ȁ ȅȇǿǾ ǽǹ ȁȅǹ ȈȓȉǻȇȆǹȐǹȄȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈȉȁȋȁȊȃǹȅ ȊǾ ȃȓȅ ȆǾȒȇ ǽȉȌǼȇ’, ȇȋ ȃȇǾȋȇ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȉǹȀǻȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȊȓǾǽȁȆȘǻǹȅ ȊǾ, ȊȄǾȈȘȅ ȊǾ – ȐȉǾȀ ȈȉȁȋȁȊȃǹȆǾ – Ȋ ȆǾȒȇ ǽȉȌǼȇ’, ȇȋ ȃȇǾȋȇ Ȉȓȃ ȇȋ ȊǻȇȘ ȊȋȉǹȆǹ ȅȇǿǾ ǽǹ ȊǾ ȉǹȀǻȁǾ Ȉȇ-ȃȇȆȃȉǾȋȆȇȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ Ȇǹ ǼȄǹǼȇȄǹ ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ. Ǩȇ ȇǺȉǹȀȌǻǹȆǾ ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ Ǿ ȃǹȋȇ ȊȄǾȈù ȊǾ (ȇȋ ȈȉǾǽȊȋǹǻȃǹ Ȋ- ȁ ȄǾȈù ȊǾ, ȍȇȉȅǹ Ȁǹ 3 Ȅ. Ǿǽ. Ȑ. Ȇǹ ǼȄǹǼȇȄǹ ȄǾȈȘ̀ ȊǾ). ǜȇȉȆȇȋȇ ȁȀȄȇǿǾȆȁǾ Ǿ ȇȈȁȋ ǽǹ ȊǾ ǽȇǺǾȉǹ ǽȇ ȁȀǻȇȉȁȋǾ Ȇǹ ȋȉȁ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȌȅȁ. ǨȇȆȘȃȇǼǹ ȁȀǻȇȉȁȋǾ Ȇǹ ǽȌȅȁȋǾ Ȋǹ ǽȇȊȋǹ ȈȉȁȋȌȄǾȆȁ ȁ ȇȋȃȉȁǻǹȆǾȋȇ ȁȅ ȁȀȁȊȃǻǹ ȅȆȇǼȇ ȌȊȁȄȁȘ. ǞȊȋǾȊȋǻǾȆȇ, ǼǹȉǹȆȏȁȁ, ȐǾ Ȋǹ ȆǹȅǾȉǾȆȁ „ȁȊȋȁȆȊȃȁȋǾ“ ȁȀǻȇȉȁ, ȆȘȅǹ. ǫȇǻǹ ȇǺǹȐǾ ȆǾ ȋȉȘǺǻǹ ǽǹ ǻȓȀȈȁȉǹ ȆǾȌȅȇȉȆȁȋǾ ȋȓȉȊǹȐȁ Ȇǹ ȁȊȋȁȆǹȋǹ Ȁǹ ȈȉȇȁȀȎȇǽǹ Ȇǹ ǽȌȅȁȋǾ, ǾȋȁȅȇȄȇȀȁȋǾ, ǽǹ ȈȉȇǽȓȄǿǹǻǹȋ ȊǻȇȁȋǾ ȋȓȉȊǾȆȁȘ. ǚȁǺȄȁȇǼȉǹȍȁȘ ǚǝȁǹȄ: ǚȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ. ǨȉȇȌȐǻǹȆȁȘ ȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄȁ, ǪȇȍȁȘ 1962–. ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, ǪȇȍȁȘ 1971–. Ǜǿ. ǚǞǩ VІ: 425, Ȉȇǽ Ȋǹȃà4. ǜȄǹǼȇȄ ȊǹȉȐèȊǻǹ Ǿ ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȊȋǻǹȆ ȆǹȈȉȁȅǾȉ ǻ ǝȉȘȆȇǻȇ (ǪȅȇȄȘȆȊȃȇ). Ǩȇ ǽǹȆȆȁ ȇȋ ǣǹȉȋǚǝǩ. 11 Ǜ ǚǞǩ VІ: 528 Ǿ ȁȀȈȁȊǹȆǹ ȍȇȉȅǹ ȊǺǹȊǹȉȁ ȊǾ (ǺǾȀ ȌǽǹȉǾȆȁǾ). ǭȇȉȅǹȋǹ Ǿ Ȋ ȌǽǹȉǾȆȁǾ: ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ (ȀǺǹȊàȉȁ ȊǾ). ǨȇȐǾȉȈǹȆǹ Ǿ, ǺǾȀ ȊȓȅȆǾȆȁǾ, ȇȋ ǚǝȁǹȄ ІІІ: 72, ȃȓǽǾȋȇ Ǿ ȁȀȈȁȊǹȆǹ ȋǹȃǹ: ȀǺǹȊàȉȁ ȊǾ. 9 10 kniha.indb 339 9.4.2009 16:16:25 340 ǫȇǽȇȉ Ǚȋ. ǫȇǽȇȉȇǻ ǚǫǩ 1976: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ȋȓȄȃȇǻǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, ȋȉǾȋȇ ȁȀǽǹȆȁǾ, ǪȇȍȁȘ. ǜǾȉȇǻ 1895–1904: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩⱑ ȐȆȁȃȓ Ȇǹ ǺȄȓǼǹȉȊȃȔȂ ȘȀȔȃȓ, І–V, ǨȄȇǻǽȁǻ. ǞȀǤȁȋ: ǞȀȁȃ ȁ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǹ, ǪȇȍȁȘ 1946–. ǣǹȉȋǚǝǩ: ǣǹȉȋȇȋǾȃǹ Ȇǹ „ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǽȁǹȄǾȃȋǾȆ ȉǾȐȆȁȃ“ ǻ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ ǻ ǪȇȍȁȘ. ǣȇȐǾǻǹ-ǤǾȍǾǽǿȁǾǻǹ 2004: ǣȇȐǾǻǹ-ǤǾȍǾǽǿȁǾǻǹ, Ǚ., ǦǾȅȊȃȁ ȄǾȃȊȁȃǹȄȆȁ ǾȄǾȅǾȆȋȁ ǻ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȋǾ Ǽȇǻȇȉȁ, ǪȇȍȁȘ. ǥȄǹǽǾȆȇǻ 1941: ǥȄǹǽǾȆȇǻ, Ǫ., ǞȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȁ ȈȉǹǻȇȈȁȊǾȆ ȉǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ. ǩǚǞ: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ 1977–. ǩǪǚǣǞ: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ȃȆȁǿȇǻǾȆ ǾȀȁȃ, І–ІІІ, ǪȇȍȁȘ 1955–1959. ǩǪǮǣǦJ: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ jǾȀȁȃǹ, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959–. ǭȁȄȁȈȇǻǹ-ǚǹȂȉȇǻǹ 1969: ǭȁȄȁȈȇǻǹ-ǚǹȂȉȇǻǹ, ǥ., ǜȉȓȏȃȁ ȀǹǾȅȃȁ ǻ ȊȓǻȉǾȅǾȆȆȁȘ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ, ǪȇȍȁȘ. Kluge 1967: Kluge, F., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, 20. Auﬂage, bearbeitet von W. Mitzka, Berlin. L’origine de trois mots bulgares: ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (asp. perf. ȆǹǻàȃȊǹȅ), ȊǹȐèȊǻǹ, ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ (ȀǺǹȊàȉȁ ȊǾ) Dans la présente communication, on donne des explications étymologiques de trois mots bulgares: ȆǹǻàȃȊǻǹȅ (asp. perf. ȆǹǻàȃȊǹȅ) ‘rattraper, regagner (ce qui est perdu)’ (emprunté à l’allemand anwachsen ‘croître, accroître, augmenter’), ȊǹȐèȊǻǹ ‘(en parlant du cheval) être pris de maladie de coeur’ (dérivé de Ȋǹȃà ‘espèce de maladie de cheval’, emprunté au turc sakağı), ȊǺǹȊàȉȁ ȊǾ (ȀǺǹȊàȉȁ ȊǾ) ‘(en parlant du grain de blé) coller aux autres grains de blé humectés pour pousser’ (emprunté au turc basar-, thème verbal du turc basmak ‘presser’). On tient compte des changements phonétiques et sémantiques subis par les mots analysés, ainsi que des particularités de la formation des mots. ǡȆȊȋȁȋȌȋ Ȁǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȀȁȃ ǚǙǦ ǬȄ. ǱȁȈȐǾȆȊȃȁ ȈȉȇȎȇǽ 52, ǺȄ. 17, 1113, ǪȇȍȁȘ, ǚȓȄǼǹȉȁȘ lilidimtod@yahoo.com, todorova@ibl.bas.bg kniha.indb 340 9.4.2009 16:16:25 ‘ ’ ‘ ’( ) . ǝǻǹ ǻȔȆǾȊǾȆȆȔǾ ǻ ȀǹǼȄǹǻȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ǻǾȊȕȅǹ ȅǹȄȇ ǻ ȆǹȑǾȅ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁȁ ȊǻȘȀǹȆȆȔǾ ȅǾǿǽȌ ȊȇǺȇȂ, ȇȃǹȀȔǻǹȗȋȊȘ ǻȈȇȄȆǾ ȇȉǼǹȆȁȐȆȔȅȁ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋǹȅȁ ȇǽȆȇǼȇ ȃȉȌȈȆȇǼȇ ȁ ȊȄȇǿȆȇ ȇȉǼǹȆȁȀȇǻǹȆȆȇǼȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȏǾȄȇǼȇ (ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǹ, ȃȇȅȈȄǾȃȊǹ, ȃȄǹȊȋǾȉǹ), ǻ ȃȇȋȇȉȇȅ ȇȆȁ ȀǹȆȁȅǹȗȋ ȅǹȉǼȁȆǹȄȕȆȔǾ ȈȇȀȁȏȁȁ, ȉǹȀǽǾȄǾȆȆȔǾ ȉȘǽȇȅ ǽȉȌǼȁȎ (ȈȉȇȅǾǿȌȋȇȐȆȔȎ) ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ǾǽȁȆȁȏ, ȀǹȈȇȄȆȘȗȒȁȎ ȊȅȔȊȄȇǻȔǾ ȄǹȃȌȆȔ ȅǾǿǽȌ Ȇȁȅȁ ȁ ȈȇȀǻȇȄȘȗȒȁȎ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȁȉȇǻǹȋȕ ȏǾȈȕ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȈǾȉǾȎȇǽȇǻ ǻ ȈȉǾǽǾȄǹȎ ǻȊǾǼȇ ȃȇȅȈȄǾȃȊǹ ȁ ȋǾȅ ȊǹȅȔȅ ȊǻȘȀǹȋȕ Ȗȋȁ ǽǻǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȁ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȋȕ ȖȋȌ ȊǻȘȀȕ. ǡȆȋǾȉǾȊȌȗȒǾȅȌ ȆǹȊ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȅȌ ȃȄǹȊȋǾȉȌ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌǾȋ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȇǾ ȈȇȄǾ, ȇǺȓǾǽȁȆȘȗȒǾǾ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ǼȆǾȀǽ, ȇȊȆȇǻȆȔȅȁ ȁȀ ȃȇȋȇȉȔȎ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ǼȆǾȀǽǹ *xorniti ȁ *xovati (ȇȋȐǹȊȋȁ *gojiti1), ǻ ȃȇȋȇȉȔȎ ȅǹȆȁȍǾȊȋȁȉȌȗȋȊȘ ȇǺǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ȀǹȋǾȅ *grebti, *kopati, *klasti, *prętati ȁ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ǽȉȌǼȁǾ (ȆǹȈȉȁȅǾȉ, *kojiti, *ryti, *valiti), ǽȄȘ ȃȇȋȇȉȔȎ ȁȀ ǽǻȌȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȉǾǼȁȊȋȉȁȉȌǾȋȊȘ ȋȇȄȕȃȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’, Ȇȇ ȆǾ ȇȋȅǾȐǾȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’, ȁ ǼȆǾȀǽȇ *pasti (pasї), ǻ ȃȇȋȇȉȇȅ, ȆǹȇǺȇȉȇȋ, ȁȀ ǽǻȌȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȇ ȋȇȄȕȃȇ ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’, ȇǽȆǹȃȇ Ȉȉȁ Ȗȋȇȅ ǻȊǾ Ȗȋȁ ǼȆǾȀǽǹ, ǺȄǹǼȇǽǹȉȘ ǽȉȌǼȁȅ Ȋǻȇȁȅ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅ (ǻȊǾȅȌ ȆǹǺȇȉȌ ȀȆǹȐǾȆȁȂ), ȈȇȀǻȇȄȘȗȋ ǻ ȋȇȂ ȁȄȁ ȁȆȇȂ ȊȋǾȈǾȆȁ ǻȇȊȊȋǹȆȇǻȁȋȕ ȆǾǽȇȊȋǹȗȒȁǾ ȊǻȘȀȁ ȁ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔǾ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ. ǩǾȐȕ ȁǽǾȋ, ȋǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȈȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ ȇ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃǾ ȁ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȔȎ ǽȄȘ ȆǾǾ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȔȎ ȅȇǽǾȄȘȎ (ȇ ǼȄǹǼȇȄǾ *pasti ǺȌǽǾȋ ȊȃǹȀǹȆȇ ȇȊȇǺȇ). ǦǹȁǺȇȄǾǾ ȈȉȇȀȉǹȐȆȌȗ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻȃȌ ǻ ȉǹȅȃǹȎ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ȁȅǾȗȋ ǼȄǹǼȇȄȔ *grebti, *kopati ȁ *klasti, ȈȉȘȅȇ ȌȃǹȀȔǻǹȗȒȁǾ Ȇǹ ȉȁȋȌǹȄȕȆȔǾ ǽǾȂȊȋǻȁȘ, ȈȉǾǽȈȁȊȔǻǹǾȅȔǾ ȋȉǹǽȁȏȁǾȂ ȋȉȌȈȇȈȇȄȇǿǾȆȁȘ. ǨǾȉǻȔȂ ȁȀ ȖȋȁȎ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȁȅǾǾȋ ȊǹȅȇǾ ȑȁȉȇȃȇǾ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁǾ Ȍ ȊȄǹǻȘȆ, Ȋȉ. ȇ.-ȊȄǹǻ. ǼȉȇǺ ‘ȅȇǼȁȄǹ’ (ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ǻȋȇȉȁȐȆȇ ‘ǼȉȇǺ’) ȁ ǾǼȇ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ (ȋȁȈǹ ȉȌȊ. ǼȉȇǺȇǻȒȁȃ, ǼȉȇǺȇǻȁȒǾ, ȊǾȉǺ. ǼȉȇǺȡǾ ‘ȃȄǹǽǺȁȒǾ’ ȁ ȋ. Ȉ.), ȉȌȊ. (ȏ.-ȊȄǹǻ.) ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ, ǽȁǹȄ. ȇȄȇȆǾȏ. ȈȇǼȉǾǺ ‘ȅȇǼȁȄǹ’, ǻȘȋ. ȈȇǼȉǾǺȊȋȁ ‘ȀǹȉȔȋȕ ǻ ȅȇǼȁȄȌ, ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ǪǩǦǜ 27: 311, 313), Ȍȃȉ. ȈȇǼȉiǺ, ȈȇȄ. grzebać, pogrzeb, ȐǾȑ. pohřeb, Ȋȋ.-ȐǾȑ. hřébsti, hřebu ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (Gebauer 1970, 1: 494), ȊȄȇǻǹȏ. pohreb, ǺȇȄǼ. ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ, Ȋ.-Ȏ. ȈȇǼȉǾǺ, ȊȄȇǻǾȆ. pogreb. ǠȆǹȐȁȋǾȄȕȆȇ ýǿǾ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȔ ǼȄǹǼȇȄȔ *kopati ȁ *klasti ȁ ȁȎ ǽǾȉȁǻǹȋȔ; ȋȇȄȕȃȇ ǻ ȊȄȇǻǾȆȊȃȇȅ *kopati – ȇȊȆȇǻȆȇȂ (ȆǹȉȘǽȌ Ȋ *grebti) ȋǾȉȅȁȆ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇǼȇ ȇǺȉȘǽǹ: pokop ‘ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ, ȈȇȎȇȉȇȆȔ’, pokopati ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ, ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ’, 1 kniha.indb 341 Ǫȉ. ȉȌȊ. ǻȇȄȇǼ. ȌǼȇȁȋȕ ‘ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ’: «ǬǼȇȁȄǹ ȋȉșȎ ȊȔȆȇȏȃȇǻ, Ȋǹȅǹ ȀǹȏǾȅ ǿȁǻȌ?» (ǣǪǜǩǪ). Ƕȋǹ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇȂ ȇȋ ǽȉȌǼȁȎ, ǺȇȄǾǾ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȆȔȎ, ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȖȋȇǼȇ ǼȄǹǼȇȄǹ (ȇ ȐǾȅ ȆȁǿǾ). 9.4.2009 16:16:26 342 ǪǻǾȋȄǹȆǹ ǥ. ǫȇȄȊȋǹȘ pokopališ e ‘ȃȄǹǽǺȁȒǾ’, Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ ȉȌȊ. ȊȅȇȄǾȆ. ȈȉȁȃȇȈǹȋȕ: «ǣȋȇ ȅǾȆȘ Ȁǹȃȇȉȅȁȋ ȁ ȈȉȁȃȇȈǹǾȋ», ȈȉȁȃȇȈǹȋȕ ȃȇȊȋȇȐȃȁ ‘ȋȇ ǿǾ’ (ǪǩǦǜ 31: 256, 329); *klasti ȁ ǾǼȇ ǽǾȉȁǻǹȋȔ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ ȇȋȅǾȐǾȆȔ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȁ ȐǾȑȊȃȇȅ, Ȋȉ. ȉȌȊ. ȃȄǹǽǺȁȒǾ, ȈȊȃȇǻ. ȃȄǹȊȋȕ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’: «Ǧǹ Ȋȋǹȉȇȅ ȃȄǹǽǺȁȑȑȔ ȆȘ ǽǹȗȋ ȃȄǹȊȕ»; «Ǟȑȑȇ ȅȇȂ ǽǾȋ ȃȄǹȄ ȊǻǹǾǼȇ ȊȔȆǹ Ȇǹ ȋȇ ȃȄǹǽǺȁȑȑǾ» (ǨǧǪ 14: 175), ȐǾȑ. «H bitov máme svůj u nás. Dosavad kladli jsme na starý, ale ted’ máme nový pohřbívali» (PSJ 2: 120), ȅȇȉǹǻ. k ast ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ (pochovávati)’: «My se klademe tu = máme svůj h bitov. My se klademe do Ž áru» (ȀǹȈ. ǥȇȉǹǻȁȘ) (Bartoš 1895: 327; 1906: 144). ǜȄǹǻȆȔȂ ȁȆȋǾȉǾȊ ǽȄȘ ȆǹȊ, ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆȇ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋ ǼȆǾȀǽǹ *xorniti ȁ *xovati, ǻ ȃȇȋȇȉȔȎ ȇǺǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘ (‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ ȁ ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’) ȇȃǹȀȔǻǹȗȋȊȘ ȊȇǻȅǾȒǾȆȆȔȅȁ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȅ ȊȈǾȃȋȉǾ ȇǽȆȇǼȇ ǼȆǾȀǽǹ ȁ ǽǹǿǾ ȇǽȆȇǼȇ ǼȄǹǼȇȄǹ. ǬǿǾ ȊǹȅȔȂ ȈǾȉǻȔȂ ǻȀǼȄȘǽ Ȇǹ ȆǹǺȇȉ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȖȋȁȎ ǽǻȌȎ ǼȄǹǼȇȄȇǻ ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹǾȋ ȁȎ ȈȉǹȃȋȁȐǾȊȃȁ ȈȇȄȆȔȂ ȁ ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȋȕ ȁȎ ȃǹȃ ȊȁȆȇȆȁȅȁȐȆȔǾ, Ȇȇ ȁȅǾȗȒȁǾ ȉǹȀȆȔǾ ǹȉǾǹȄȔ Ȇǹ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ǪȄǹǻȁȁ. ǜȄǹǼȇȄ *xorniti, ǻȇȇǺȒǾ ȁȀǻǾȊȋȆȔȂ ǻȊǾȅ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅ ȘȀȔȃǹȅ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋǹȅ (ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȘȎ ‘ȎȉǹȆȁȋȕ, ǺǾȉǾȐȕ’, ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’, ‘ȌȃȉȔǻǹȋȕ, ȈȉȘȋǹȋȕ’), ȃǹȃ ȋǾȉȅȁȆ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇǼȇ ȇǺȉȘǽǹ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆ ǻ ǻȇȊȋȇȐȆȇ- ȁ ȗǿȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ (ȎȇȋȘ ȁ ǻ ȉǹȀȆȇȂ ȊȋǾȈǾȆȁ ȁ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȊȇȇȋȆȇȑǾȆȁȘȎ Ȋ ǽȉȌǼȁȅȁ ȆȇȅȁȆǹȏȁȘȅȁ ȈȇǼȉǾǺǾȆȁȘ) ȁ ȈȉǹȃȋȁȐǾȊȃȁ ȆǾȁȀǻǾȊȋǾȆ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅ, Ȋȉ., ȇǽȆǹȃȇ, ȊȄȇǻǹȏ. ǽȁǹȄ. ǼǾȅǾȉ. chranba ‘ȈȇȎȇȉȇȆȔ’: «Ohrom e ve ie i í bolo na chrambe»; chrániť ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’: «F era chrá i i suseda, uo umre (SSN 1: 679). ǣȄȗȐǾǻȔȅ ȇȆ ȘǻȄȘǾȋȊȘ, ȈȇǿǹȄȌȂ, ȋȇȄȕȃȇ ǽȄȘ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ (ȎȇȉȇȆȁȋȕ, ȈȇȎȇȉȇȆȔ), ǼǽǾ ȌȈȇȋȉǾǺȁȋǾȄȕȆȔ ȋǹȃǿǾ ȏǾȉȃȇǻȆȇȊȄǹǻȘȆȁȀȅȔ ȈȇǼȉǾǺǹȋȕ, ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ; ǻ ȌȃȉǹȁȆȊȃȇȅ ȁ ǺǾȄȇȉȌȊȊȃȇȅ ȇȆ ǽǾȄȁȋ ȖȋȌ ȍȌȆȃȏȁȗ Ȋ *xovati ȁ ȘǻȆȇ ȌȊȋȌȈǹǾȋ Ȋǻȇȁ ȈȇȀȁȏȁȁ ȈȇȊȄǾǽȆǾȅȌ; ǻ ǺȇȄǼǹȉȊȃȇȅ ȁ ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȇȅ ǼȇȊȈȇǽȊȋǻȌȗȋ ǽǾȉȁǻǹȋȔ *grebti (ǺȇȄǼ. ȈȇǼȉǾǺǹ, ȈȇǼȉǾǺǻǹȅ, ȅǹȃǾǽ. ȈȇǼȉǾǺǾ), ǻ ȅǾȆȕȑǾȂ ȊȋǾȈǾȆȁ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȔ ǽǾȉȁǻǹȋȔ *kopati (ǺȇȄǼ. ȀǹȃȇȈǹȘ, ȀǹȃȇȈǹǻǹȆǾ, ȅǹȃǾǽ. ȀǹȃȇȈǹ, ȀǹȃȇȈ), ǹ *xorniti ǻ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȅ ȃȇȆȋǾȃȊȋǾ ǻȇȇǺȒǾ ȆǾȁȀǻǾȊȋǾȆ – ǻ ȇȋȄȁȐȁǾ ȇȋ ȊǾȉǺȊȃȇȎȇȉǻǹȋȊȃȇǼȇ, ǼǽǾ ȊǹȎȉǹȆȁȋȁ, ȊǹȎȉǹȢȁǻǹȋȁ, ȊǹȎȉǹȆǹ – ȇȊȆȇǻȆȔǾ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ ȈȇȎȇȉȇȆ (Ȋȉ. «Mrtvaca u grob saraniti» (RHSJ 14: 501)), ȎȇȋȘ ȌȈȇȋȉǾǺȁȋǾȄȕȆȔ ȋǹȃǿǾ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ ȇȋ *grebti (ȈȇǼȉǾǺǹǻǹȋȁ, ȈȇǼȉǾǺ, ȈȇǼȉǾǺȆȁ) ȁ *kopati (ȀǹȃȇȈǹǻǹȋȁ, ȌȃȇȈǹǻǹȋȁ, ȌȃȇȈǹǻǹȢǾ, ȌȃȇȈ ȁ ǽȉ.); ȆǹȃȇȆǾȏ, ǻ ȊȄȇǻǾȆȊȃȇȅ, ȃǹȃ ȌǿǾ ǼȇǻȇȉȁȄȇȊȕ, ǽȇȅȁȆȁȉȌǾȋ ǻ Ȗȋȇȅ ȀȆǹȐǾȆȁȁ *kopati, Ȇȇ ȁȀǻǾȊȋǾȆ ȁ *grebti (pogreb, pogreben, pogrebš ina ȁ ǽȉ.), Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ ȊȋǹȉȇǾ ȃȆȁǿȆ. ȈȉǾȃȅȌȉ. pohraniti ‘ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (Novak 2006: 463). Ǜ Ȋǻȇȗ ȇȐǾȉǾǽȕ ȄǾȃȊǾȅǹ *xovati ȊȇǻȊǾȅ ȆǾȌȈȇȋȉǾǺȁȋǾȄȕȆǹ ǻ ǷǿȆȇȂ ǪȄǹǻȁȁ, ǹ ǻ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇȅ ǹȉǾǹȄǾ ȇȆǹ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆǹ Ȅȁȑȕ ǽȄȘ Ǽȇǻȇȉȇǻ ȀǹȈǹǽȆȇȂ ȁ ȗǿȆȇȂ ȀȇȆȔ, ȈȇǼȉǹȆȁȐȆȇȂ Ȋ ǬȃȉǹȁȆȇȂ ȁ ǚǾȄȇȉȌȊȊȁǾȂ, ȇȊȆȇǻȆȇȂ ǿǾ ǾǾ ǹȉǾǹȄ – ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȔ. Ǜ ȃǹȐǾȊȋǻǾ ȋǾȉȅȁȆǹ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇǼȇ ȇǺȉȘǽǹ ȊȄȇǻȇ ȁȀǻǾȊȋȆȇ Ȇǹ ǻȊǾȂ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁȁ ȊǻȇǾǼȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȁȘ: ȈȇȄ. chować ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (chować na cmentarzu), ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chować ‘ȈȇǼȉǾǺǹȋȕ ȌȅǾȉȑǾǼȇ’, chować się ‘ǺȔȋȕ ȈȇǼȉǾǺǾȆȆȔȅ’, chowanie się ‘ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ’ (SGP IV/1(10): 44–47); ȃǹȑ. xovac ‘ȈȇǼȉǾǺǹȋȕ, ȎȇȉȇȆȁȋȕ’: «Naša v’es ju sodmșgo trupa latos xov’e» (Sychta 1967–1976, 2: 51); ȐǾȑ. pochovati ‘ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (PSJ 4/1: 535), ǽȁǹȄ. chovat ‘Ȏȇ- kniha.indb 342 9.4.2009 16:16:26 ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ) 343 ȉȇȆȁȋȕ’: «Kdy ho budu chovať?» (ALJ2), chovany ‘ȈȇǼȉǾǺǾȆȆȔȂ’: «Bud chovany na starym krchov » (Hore ka 1941: 101); Ȋȋ.-ȊȄȇǻǹȏ. chovať: «w hrobu geho aby sie zadny krom rodu geho nechowal» (HSSJ 1: 475); Ȉȉȁ Ȗȋȇȅ ǻ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆȇȅ ȊȄȇǻǹȏȃȇȅ ȘȀȔȃǾ ȖȋȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȆǾȋ. Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. (ȀǹȈ., ȗǿ.) ȈȇȎȇǻǹȋȕ ‘ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ, ȊȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ǪǩǦǜ 30: 353), ȊȅȇȄǾȆ. «Ǯȇǻǹȋȕ – ȈȉȘȋǹȋȕ, ȎȇȉȇȆȁȋȕ. Ǯȇǻǹȗȋȕ ȈǹȃȇȂȆȁȃǹ. ǨȇȈ ȆǾȃȔǼǹ ȎȌǻǹȁȋȕ» (ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ 1914: 962), ȈȊȃȇǻ. ȀǹȎȇǻǹȋȕ ‘ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ’: «Ǡ ǽǾǽȓȅ ǻȅǾȊȋȁ ȀȓȎǹǻǹȗȋ»; ȀǹȎȇǻǹȆǾȏ, ȀǹȎȇǻǾȏ ‘ȇ ȈȇȎȇȉȇȆǾȆȆȇȅ ȐǾȄȇǻǾȃǾ’ (ǝǹȄȕ 1: 659; ǨǧǪ 12: 234–235), ǽȇȆ. Ȏȇǻǹȋȕ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’: «ǡȆǹǻǾȉǹǻ ȎǹǻǹȄȁ ȋǹȃ – Ȋǻȁǻǹȗȋȕ ȃȌȑǹȃǹȅȁ ȁ ǻ ȀǾȅȄȗ ȃȄǹǽȌȋȕ»; ȀǹȎȇǻǹȋȕ ‘ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ’: «ǠǹȎǹǻǹȄȁ ȅǹȗ ǽȇȐȁȆȕȃȌ» (ǚǫǪǝǣ: 184); Ȍȃȉ. Ȏȇǻǹȋȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ, ȈȇǼȉǾǺǹȋȕ’: «Ǯȇǻǹǻ ȈiȈ, Ȏȇǻǹǻ ǽȘȃ i ȈǹȄǹȅǹȉȁȒǾ», ȎȇǻǹȆȆȘ ‘ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ, ȈȇȎȇȉȇȆȔ’ (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 406); ǺǾȄ. ȄȁȋǾȉ. ȁ ǽȁǹȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ‘ȈȇǼȉǾǺǹȋȕ ȈȇȃȇȂȆȁȃǹ’: «ǦȘǺȇǿȐȔȃǹ Ȏǹǻǹȗȏȕ Ȍ ȈǹȆȐȇȑȃǹȎ», Ȏǹǻǹȏȏǹ ‘ȈȇǼȉǾǺǹȋȕȊȘ (ȇ ȈȇȃȇȂȆȁȃǹȎ)’: «Ǭ ȃȌǽȉȔ (Ȍ ȄȘȊȃȌ) Ȏǹǻǹȗȏȏǹ ȄȗǽȀi» (ǪǨǠǚ 5: 274). ǧǺǹ ǼȄǹǼȇȄǹ, Ȉȇȅȁȅȇ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ȃȇȋȇȉȇǾ ȀǹȆȁȅǹǾȋ ǻ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ ȁȎ ȅȆȇǼȇȀȆǹȐȆȇȊȋȁ ȉǹȀȆȇǾ ȅǾȊȋȇ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȘȀȔȃǹȎ, ȁȅǾȗȋ ȏǾȄȔȂ ȉȘǽ ǽȉȌǼȁȎ ȇǺȒȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȅȇǿȆȇ ȇǺȓǾǽȁȆȁȋȕ ǻ ǽǻǹ ǺȄȇȃǹ: 1. ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȊȃȉȔǻǹȋȕ’, ‘ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ, ǺǾȉǾȐȕ’, ‘ȌȃȉȔǻǹȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’ ȁ ȋ.ǽ.; 2. ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’, ‘Ȉȁȋǹȋȕ, ǻȊȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ’, ‘ȈǹȊȋȁ Ȋȃȇȋ’, ‘ȉǹȊȋȁȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ’ (ȇ ǿȁǻȇȋȆȔȎ) Ȋ ǽǹȄȕȆǾȂȑǾȂ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȈȉȇȀȉǹȐȆȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ǽǾȉȁǻǹȏȁǾȂ (→ ‘ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ, ȈǾȊȋȇǻǹȋȕ’). Ǜ ȈȉǾǽǾȄǹȎ ȃǹǿǽȇǼȇ ǺȄȇȃǹ ȊǻȘȀȕ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ǻȈȇȄȆǾ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȆȆȇȂ. Ǜ ȇȆǹ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆǹ ȅǾȋȇȆȁȅȁȐǾȊȃȁ, ȊȈȇȊȇǺȇȅ ǻȇȊȈȉȁȘȋȁȘ ȇǽȆȇȂ ȁ ȋȇȂ ǿǾ ȊȁȋȌǹȏȁȁ, ǹ ȁȅǾȆȆȇ – ȊȁȋȌǹȏȁȁ ȈǾȉǾȅǾȒǾȆȁȘ ȆǾȃȇǾǼȇ ȇǺȓǾȃȋǹ ȁȀ ȇǽȆȇǼȇ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǹ ǻ ǽȉȌǼȇǾ Ȋ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇȂ ȏǾȄȕȗ (ȀǹȒȁȋȔ, ȊȇȎȉǹȆǾȆȁȘ) ȁ Ȉȇ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇȂ ȈȉȁȐȁȆǾ (ȁȀ-Ȁǹ ȌǼȉȇȀȔ ȌȆȁȐȋȇǿǾȆȁȘ, ȈȇȎȁȒǾȆȁȘ, ȆǹȆǾȊǾȆȁȘ ȌȒǾȉǺǹ). ǯǾȄȕȗ ǽǾȂȊȋǻȁȘ «ȈȉȘȋǹȋȕ, ȌȃȉȔǻǹȋȕ» ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǻ Ȗȋȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȌȊȋȉǹȆǾȆȁǾ ȇǺȓǾȃȋǹ ȁȀ ǻȁǽȁȅȇǼȇ (ǽȇȊȋȌȈȆȇǼȇ) ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǹ; ȏǾȄȕȗ «ȊȇȎȉǹȆǾȆȁȘ» – ȇǺǾȊȈǾȐǾȆȁǾ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ȇǺȓǾȃȋǹ ǻ ǺȌǽȌȒǾȅ; ȏǾȄȕȗ «ȀǹȒȁȋȔ» – ȌȃȉȔȋȁǾ ȇǺȓǾȃȋǹ ȇȋ ȇȈǹȊȆȇȊȋȁ. ǩǹȊȊȅȇȋȉȁȅ Ȗȋȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈȇǽȉȇǺȆǾǾ. ‘ , , , ’ *xorniti: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȎȇȉȇȆȁȋȕ: «ǝǾȆȕǼȁ ȎȇȉȇȆȁ ȆǾ Ȉȉȁ ȄȗǽȘȎ»; «ǪȎȇȉȇȆȁȄ ȋǹȃ, Ȑȋȇ ȁ Ȋǹȅ ȆǾ ȆǹȂǽȌ», «ȎȇȉȇȆȁȋȕ ȃȇȆȏȔ, ȊȃȉȔȋȕ ǽǾȄȇ ǼȄǹǽȃȇ» (ǝǹȄȕ 4: 1222) (Ȋȉ. ȈȉȘȋǹȋȕ ȃȇȆȏȔ); ȀǹȎȇȉǹȆȁǻǹȋȕ, ȀǹȎȇȉȇȆȘȋȕ, ȀǹȎȇȉȇȆȔȑȁ ‘ȁǼȉǹ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’, ȊȎȇȉȇȆȘȋȕ: «ǚȌǽȋȇ ǼȇȄȇǻȌȑȃȌ Ȁǹ ȈǹȀȌȑȃȌ ȊȎȇȉȇȆȁȑȕ?» (ǝǹȄȕ 4: 663); ȃǹȄȌǿ. ȊȇȎȉǹȆȘȋȕȊȘ ‘ȈȉȘȋǹȋȕȊȘ, ȊȃȉȔǻǹȋȕȊȘ’: «ǠǹȘȏ ȌȅǾǾȋ ȊȇȎȉǹȆȘȋȕȊȘ, ǾǼȇ ȁ ȆǾ ȆǹȂǽǾȑȕ» (ǪǩǦǜ 40: 85); ȃǹȉǾȄ. ȈȉȁȎȇȉȇȆȁȋȕ ‘ȊȈȉȘȋǹȋȕ, ȈȉȁȈȉȘȋǹȋȕ’: «ǜȉǹȆǹȋȃǹ ǺȔȄǹ ȈȉȁȎȇȉȇȆǾȆǹ» (Ǫǩǜǣ 5: 224); ǽȇȆ. ȁǼȉǹȋȕ ǻ ȎȇȉȇȆȁȄȃȁ, ǻ ȈȇȎȇȉȇȆȃȁ ȁǼȉǹȋȕ ‘ȁǼȉǹȋȕ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’, ȈȇȎȇȉȇȆȃǹ ‘ȋǹȂȆȁȃ’ (ǚǫǪǝǣ: 413); Ȍȃȉ. ȎȇȉȇȆȁȋȁ ‘ȈȉȘȋǹȋȕ’: «Ǜiǽ ȄȗǽǾȂ ȎȇȉȇȆȁȄǹ, Ȓȇ ȒǾȅȁȋȕ ȊǾȉǽǾȆȕȃȇ» (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 410); Ȋȋ.-Ȍȃȉ. ȎȇȉȇȆȁȋȁȊȘ ‘ȈȉȘȋǹȋȕȊȘ, ȊȃȉȔǻǹȋȕȊȘ, ȁȀǺǾǼǹȋȕ’: «ǤȗǽǾȂ ȊȘ ȁ Ȋǻⱑ ȋȄǹ ȎȇȉȇȆȁȋȕ», 2 kniha.indb 343 ǚȄǹǼȇǽǹȉȗ ǽȉ ǥȁȄǾȆȌ ǱȁȈȃȇǻȌ Ȁǹ ȄȗǺǾȀȆȇ ȈȉǾǽȇȊȋǹǻȄǾȆȆȌȗ ȅȆǾ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ǻȇȊȈȇȄȕȀȇǻǹȋȕȊȘ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹȅȁ ǹȉȎȁǻǹ. 9.4.2009 16:16:26 344 ǪǻǾȋȄǹȆǹ ǥ. ǫȇȄȊȋǹȘ ȎȇȉȇȆǾȆȕǾ ‘ȈȉȘȋǹȆȕǾ, ȌȃȉȔǻǹȆȕǾ’ (ǫȁȅȐǾȆȃȇ 2003, 2: 464–465); ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chronić (się) ‘ǺǾȉǾȐȕ(ȊȘ)’, ‘ȈȉȘȋǹȋȕ(ȊȘ)’: «Chroń Bože» (SGP 4/1(10): 74); ȐǾȑ. schrániti ‘ȊȈȉȘȋǹȋȕ, ȊȃȉȔȋȕ, ȌȃȉȔȋȕ’ (PSJ 5: 214); *xovati: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈȇȎȇǻǹȋȕ 1. ‘ȊȈȉȘȋǹȋȕ’, 2. ‘Ȍȋǹȁȋȕ, ȌȃȉǹȊȋȕ’ (ǪǩǦǜ 30: 353), ȀǹȎȇǻǹȋȕȊȘ ‘ȊȈȉȘȋǹȋȕȊȘ’, ‘ȀǹȋǾȉȘȋȕȊȘ ȈȉȇȈǹȊȋȕ’: «ǣȌǽȔ ǿ ȇȆ ȀǹȎȇǻǹȄȊȘ?» (ǪǩǦǜ 11: 155); ȈȇȎȇǻǹȋȕȊȘ ‘ȊȈȉȘȋǹȋȕȊȘ, ȊȃȉȔȋȕȊȘ’ (ȊȅȇȄǾȆ.) (ǪǩǦǜ 33: 180); ȊȅȇȄǾȆ. ȎȇǻǹȆȕǾ ‘ȈȉȘȋǹȆȁǾ ǻǾȒȁ, ȊȈȉȘȋǹȆȆǹȘ ǻǾȒȕ’: «ǰȌǿȇǾ ȎȌǻǹȆȕǾ Ȇȁ ȄȘȆȁȊȕ ȆǹȂȋȁ»; ȎȌǻǹȋȕȊȘ ‘ȈȉȘȋǹȋȕȊȘ’, Ȏȇǻȃȁ ‘ȈȉȘȋȃȁ’ (ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ 1914: 962); ȈȊȃȇǻ. ȀǹȎȇǻǹȆǾȏ ‘Ȅǹȉȕ, ȘȒȁȃ’, ȀǹȎȇǻǹȆȃȁ ‘ȁǼȉǹ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’ (ǨǧǪ 12: 234–235); Ȍȃȉ. Ȏȇǻǹȋȁ ‘ȈȉȘȋǹȋȕ’: «ǲȇ-ǽȆȘ ǻiȆ ȅǾǽ ȋȘǼǹǻ ǻ ǺǾȉȄȇȀi Ȏȇǻǹǻ», ȎȇǻǹȋȁȊȘ ‘ȈȉȘȋǹȋȕȊȘ’ (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 406); ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ‘ȈȉȘȋǹȋȕ’: «Ǯǹǻǹȏȕ ȅȇǿȆǹ Ȏȇȏȕ ȑȋȇ: ǼȉȇȑȔ, ǽǹǺȉȇ», Ȏǹǻǹȏȏǹ ‘ȌȃȉȔǻǹȋȕȊȘ, ȊȃȉȔǻǹȋȕȊȘ’: «ǮǹǻǹȥȊȘ Ȅȗǽ Ȏȋȇ ȃȌǽȔ», ȎǹǻǹȆȃi ‘ȈȉȘȋȃȁ’, ȎǹǻǹȆȘ, ȎǹǻǹȆǾ ‘ȈȉȘȋǹȆȁǾ’: «ǧǽ ǽȇȅȇǻȇǼȇ ȀȄȇǽiȘ i ȎȇǻǹȆǾ ȆȖ ȈȇȅȇǿȖ» (ǪǨǠǚ 5: 274); ȈȇȄ. chować ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȃȄǹȊȋȕ, ȌǺȁȉǹȋȕ’ (chować do kieszeni, do szafy); chować się ‘ȈȉȘȋǹȋȕȊȘ, ȊȃȉȔǻǹȋȕȊȘ, ȌȃȉȔǻǹȋȕȊȘ’; chowany ‘ȈȉȘȋȃȁ’, bawić się w chowanego ‘ȁǼȉǹȋȕ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’; chowanie się ‘ȈȉȘȋȃȁ, ȁǼȉǹ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’, chowanka ‘ȋȇ ǿǾ’ (SJPD 1: 903–904); ȐǾȑ. schovati(se) ‘ȌȃȉȔȋȕ(ȊȘ), ȊȈȉȘȋǹȋȕ(ȊȘ)’, schovávaná ‘ȁǼȉǹ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’ (PSJ 5: 213) , ȄȘȑ. chovać, schovać ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȊȈȉȘȋǹȋȕ’: «Schovej to do kapsy» (Kellner 1949: 181); Ȋȋ.-ȊȄȇǻǹȏ. chovať: «wieczy w komorach zamknute, od nich sem sama klicze chowala» (HSSJ 1: 475); ‘ , , , ’ ǠȆǹȐǾȆȁǾ, ȇȐǾǻȁǽȆȔȅ ȇǺȉǹȀȇȅ ȊǻȘȀǹȆȆȇǾ Ȋ ȈȉǾǽȔǽȌȒȁȅ ȈȉȁȐȁȆȆȇ-ȊȄǾǽȊȋǻǾȆȆȔȅ ȇȋȆȇȑǾȆȁǾȅ (ȈȉȘȋǹȋȕ, ȐȋȇǺȔ ȊȇȎȉǹȆȁȋȕ, ȊǺǾȉǾȐȕ, ȆǾ ȉǹȊȎȇǽȇǻǹȋȕ), ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȇ Ȍ ȇǺȇȁȎ ǼȆǾȀǽ: *xorniti: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȎȇȉȇȆȁȋȕ ‘ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȊǺǾȉǾǼǹȋȕ’: «ǮȇȉȇȆȁȄȁ ȀǾȉȆȇ ǻ ȊȌȊǾȃǹȎ» (ǥǹȄǾȐǹ 2002–2003, 4: 387); ȃǹȉǾȄ. ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ ‘ȈȇȄȇǿȁȋȕ Ȉȉȇ ȀǹȈǹȊ’: «ǥȇǿȆȇ ǼȇȄȌǺȏȇǻ ȀǹȈǹȊȋȁ, ȆȌ, ǻȀȘȋȕ ȁ ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ» (Ǫǩǜǣ 5: 123), ǽȁǹȄ. ȊȇȎȉǹȆȘȋȕȊȘ ‘ǺǾȉǾȐȕ ȊǻȇǾ ȀǽȇȉȇǻȕǾ, ȇǺǾȉǾǼǹȋȕȊȘ’ (ǪǩǦǜ 40: 85); Ȋ.-Ȏ. sahrana ‘ȊȇȎȉǹȆǾȆȁǾ’: «Ostavi mu na sahrani prošitu torbu da mu je uva, dok se povrati iz Svete zemlje», ‘ȅǾȊȋȇ, ǼǽǾ Ȑȋȇ-Ȅ. ȎȉǹȆȁȋȊȘ, ȆǹȎȇǽȁȋȊȘ Ȉȇǽ ȀǹȒȁȋȇȂ’ (RHSJ 14: 495); ȊȄȇǻǾȆ. hraniti ‘ȎȉǹȆȁȋȕ, ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ (ȅȌȃȌ, ǻȁȆȇ, ȇǻȇȒȁ ȀȁȅȇȂ)’ (SSKJ 1: 284–285); *xovati: ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ‘ȎȉǹȆȁȋȕ, ǽǾȉǿǹȋȕ’: «Ǭ ȘȅȔ ǺȌȄȕǺȌ Ȏǹǻǹȗȏȕ», «ǥǹȂ (ȊȊǾȐǹȆȔȘ ǺȘȉȇȀȃi) ǹǽ ȊșȅȌȎi ȎǹǻǹȄi, ǹ Ȇǹ ȃȌȈǹȄȕȆiȃ ȊȏȘǼǹǻǹȄi i ȈǹȄiȄi ǹǼȇȆȕ» (ǪǨǠǚ 5: 274); ȃǹȑ. xovac ‘ȎȉǹȆȁȋȕ, ǽǾȉǿǹȋȕ’: «Mș na zșmą xov’emș bulvș v sklepax» (Sychta 1967–1976, 2: 51); ȐǾȑ. uchovat ‘ȊǺǾȉǾȐȕ’ (PSJ 6: 431), ǽȁǹȄ. chovat ‘ȋȇ ǿǾ’ «K roku chovat prasa» (ALJ); ‘ , , , ’ (ȋ.Ǿ. ȈȉȘȋǹȋȕ ȇȋ ȇȈǹȊȆȇȊȋȁ, ȈȇȃȌȑǾȆȁȘ) *xorniti: ȉȌȊ. ȌȉǹȄ. ȎȇȉȇȆȁȋȕ ‘ȇǺǾȉǾǼǹȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’: «Ǫ ȁȉȅǹȆȊȃȇȂ ǻȇȂȆȔ ȉǾǻȇȄȗȏȁȘ ȈȉȇȑȄǹ, ȎȇȉȇȆȁȄȁ, ǺǾȉǾǼȄȁ ǩǹȊǾȗ» (ǥǹȄǾȐǹ 2002–2003, 4: 387); ȃǹȉǾȄ. ȈȇȎȇȉȇȆȁȋȕ ‘ȈȇȊȋȇȉȇǿȁȋȕ’: «ǪȈǹȊȁǺȇ, ǺǹǺȃǹ, ȈȇȎȇȉȇȆȁȄǹ Ȍ ȆǹȊ, ǹ ȋȇ ǺȔ kniha.indb 344 9.4.2009 16:16:26 ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ) 345 ǻȊǾ ȉǹȊȋǹȒȁȄȁ» (Ǫǩǜǣ 5: 123); Ȍȃȉ. «ǮȇȉȇȆȁ, ǚȇǿǾ!» (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 410); ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chronić ‘ǺǾȉǾȐȕ’, ‘ȈȉȘȋǹȋȕ’: «Xrůńić kogo ot ńeš eА ćo», «Chroń Bože» (= Bo e zachowaj), chronic się ‘ ǺǾȉǾȐȕȊȘ, ȌȃȉȔǻǹȋȕȊȘ, ȊȃȉȔǻǹȋȕȊȘ’ «Chroń Bože» (SGP 4/1(10): 74), ȃǹȑ. xrońic ‘ȀǹȒȁȒǹȋȕ, ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȊȄȇȆȘȋȕ, ȇȈȉǹǻǽȔǻǹȋȕ’: «Las xrońi p ed v’atrem», xrońic są ‘ȊȈǹȊǹȋȕȊȘ’: «Lșe xroń są v jizbax, tak’i to je mroz» (Sychta 1967–1976, 2: 54); ȐǾȑ. chrániti ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’ (PSJ 1: 1070), ǽȁǹȄ. chráňit: «Buh m e chra , abi m e ekl k iví slovo» (Gregor 1959: 69); ȊȄȇǻǹȏ. chrániť ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ, ȇǺȇȉȇȆȘȋȕ’; ‘ȇȊȋǾȉǾǼǹȋȕȊȘ, ȁȀǺǾǼǹȋȕ, ȊȋȇȉȇȆȁȋȕȊȘ’ (HSSJ 1: 476); Ȋ.-Ȏ. sahrana ‘ȊȈǹȊǾȆȁǾ, ȀǹȒȁȋǹ, ȇȎȉǹȆǹ, ȇǺȇȉȇȆǹ’: «O prisveta Divo, ti si jim sahrana», sahranitelj ‘ȊȈǹȊȁȋǾȄȕ (ǻ ȋȇȅ ȐȁȊȄǾ ȇ ǚȇǼǾ, ǮȉȁȊȋǾ)’ (RHSJ 14: 495–497); *xovati: ǺǾȄ. ǽȁǹȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ‘ȊȈǹȊǹȋȕ’: «ǸȆǹ ȎǹǻǹȄǹ ǻǹȂȆȇȂ ȘȥȉȖȘȥ» (ǪǨǠǚ 5: 274); Ȍȃȉ. Ȏȇǻǹȋȁ ‘ǺǾȉǾȐȕ, ȎȉǹȆȁȋȕ’: «Ǚ ǻȁ ǬȃȉǹȟȆȌ ȎȇǻǹȂȋǾ», «ǮȇǻǹȂ ǚȇǿǾ!» (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 406), ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. chovat ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ, ȌȃȉȔǻǹȋȕ, ǺǾȉǾǿȆȇ ȇǺȉǹȒǹȋȕȊȘ’: «Štyry ned le sem choval voko, jak mn ta snítka štouchla»; «Kmínek chovál ruku (= m l ruku na obvaze)» (ALJ). Ǜ Ȗȋȇȅ (ȈǾȉǻȇȅ, ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȆȇȅ) ȃȉȌǼǾ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǽǹȆȆȔǾ ǼȄǹǼȇȄȔ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘȗȋȊȘ ǻ ȇǽȆȁȎ ȁ ȋǾȎ ǿǾ ȃȄȁȑȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ȇǺȇȉȇȋǹȎ ȉǹȀȆȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȇǻ, Ȋȉ. ȈȇȄ. chować w tajemnicy, ȊȄȇǻǹȏ. chovať tajomstvo (SRPS 1: 225) – ȉȌȊ. ȎȉǹȆȁȋȕ ȋǹȂȆȌ; ȈȇȄ. ȌȊȋǹȉ. chować milczenie – ȉȌȊ. ȎȉǹȆȁȋȕ ȅȇȄȐǹȆȁǾ, ȈȇȄ. Chroń Bože! – Chowaj Bože!, ȐǾȑ. chovat jako oko v hlavě – ȉȌȊ. ȎȉǹȆȁȋȕ (ǺǾȉǾȐȕ) ȃǹȃ ȀǾȆȁȏȌ ȇȃǹ ȁ ȋ.Ȉ. Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ǽȉǾǻȆȁǾ ȍȇȉȅȌȄȔ, ǻ ȃȇȋȇȉȔȎ ǽǹȆȆȔǾ ǼȄǹǼȇȄȔ ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȗȋ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ǺȔȋȕ ǻǾȉȆȔȅ ȐǾȅȌ-Ȅ., ǺȄȗȊȋȁ’ ȋȁȈǹ ȉȌȊ. ȎȉǹȆȁȋȕ (ǻǾȉȆȇȊȋȕ, ȊȄȇǻȇ, ȃȄȘȋǻȌ, ȋǹȂȆȌ ȁ ȋ.Ȉ.) (ǡǻǹȆȇǻ 2007); ȀǽǾȊȕ, ȃǹȃ ȁ ǻȇ ȅȆȇǼȁȎ ǽȉȌǼȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȘȎ, ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹǾȋȊȘ ȊȁȆȇȆȁȅȁȘ ȖȋȁȎ ǼȄǹǼȇȄȇǻ Ȋ ǽǾȉǿǹȋȕ, Ȋȉ. ǽǾȉǿǹȋȕ ȊȄȇǻȇ, ǽǾȉǿǹȋȕ Ȋȃȇȋ, ǽǾȉǿǹȋȕ ȊǾǺȘ ‘ǻǾȊȋȁ ȊǾǺȘ’ ȁ ǽȉ. ǨȉǾǿǽǾ ȐǾȅ ȈǾȉǾȂȋȁ ȃȇ ǻȋȇȉȇȅȌ ǺȄȇȃȌ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǼȆǾȀǽ *xorniti ȁ *hovati (ȌȊȄȇǻȆȇ «ȈȁȒǾǻȇȅȌ»), ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ȃȉǹȋȃȇ ȃȇȊȆȌȋȕȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȈǾȃȋȉǹ ǼȄǹǼȇȄǹ *prętati, ȘǻȄȘȗȒǾǼȇȊȘ ȃȄȗȐǾǻȔȅ (ȁȊȎȇǽȆȔȅ) ǽȄȘ ȈǾȉǻȇǼȇ ǺȄȇȃǹ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȁ ȃ ȋȇȅȌ ǿǾ ȇǺȄǹǽǹȗȒǾǼȇ «ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȔȅ» ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ. ǶȋȇȅȌ ǼȄǹǼȇȄȌ ǻ ȇǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȅǹȊȑȋǹǺǾ ȈȇȊǻȘȒǾȆǹ ȇǺȊȋȇȘȋǾȄȕȆǹȘ ȊȋǹȋȕȘ ǜ. Ǩ. ǣȄǾȈȁȃȇǻȇȂ, ǼǽǾ ȈȇǽȉȇǺȆȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆǹ ǾǼȇ ȅȆȇǼȇȀȆǹȐȆȇȊȋȕ ȁ ǻǾȊȕȅǹ ȄȗǺȇȈȔȋȆǹȘ ǼǾȇǼȉǹȍȁȘ ǾǼȇ ȇȋǽǾȄȕȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȃȇȋȇȉȌȗ ǹǻȋȇȉ Ȋȋǹȋȕȁ ȈȔȋǹǾȋȊȘ ȇǺȓȘȊȆȁȋȕ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȋǾȇȉȁȁ ȃǹȉȈǹȋȊȃȇȂ ȅȁǼȉǹȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆ Ǜ. ǥ. ǡȄȄȁȐǹ-ǪǻȁȋȔȐǹ. ǦǾ ȈȇǻȋȇȉȘȘ ȈȇȄȇǿǾȆȁȂ ȉǹǺȇȋȔ ǜ. Ǩ. ǣȄǾȈȁȃȇǻȇȂ, ȎȇȐȌ ȋȇȄȕȃȇ ȇǺȉǹȋȁȋȕ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ȅȇȅǾȆȋȇǻ, ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔȎ ǽȄȘ ȆǹȑǾȂ ȋǾȅȔ. Ǜȇ-ȈǾȉǻȔȎ, ǼȄǹǼȇȄ ȆǾ ȁȅǾǾȋ ȆǹǽǾǿȆȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ; ǾǼȇ ȊǺȄȁǿǾȆȁǾ Ȋ *prїtȓ, ȃȇȋȇȉȇǾ ȇȈȁȉǹȄȇȊȕ Ȇǹ ȉȌȊȊȃȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȃȇȉȐǾǻǹȋȕ, ȉǹȊȐȁȒǹȋȕ ȄǾȊ Ȉȇǽ ȈǹȑȆȗ’, ȈȉȁȀȆǹȆȇ ȊȇȅȆȁȋǾȄȕȆȔȅ (Ȋȅ. ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 3: 396), ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȇȆȇ ȆǾ ȌȐȁȋȔǻǹǾȋ ȁ ȆǾ ȇǺȓȘȊȆȘǾȋ ǽȉȌǼȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋȁ, ȋǹȃȁȎ ȃǹȃ ‘ȇǽǾǻǹȋȕ, Ȍȃȉǹȑǹȋȕ, ȊȆǹȉȘǿǹȋȕ ȁ ȋ.Ȉ.’. ǞȒǾ ȇǽȆǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȈȉǾǽȄȇǿǾȆǹ Ǜ. Ǚ. ǥǾȉȃȌȄȇǻȇȂ, ȊǺȄȁȀȁǻȑǾȂ *prętati Ȋ *pręsti, *prędati (ǥǾȉȃȌȄȇǻǹ 1976); ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȈȇȄȆȌȗ ȊǻȇǽȃȌ ǻǾȉȊȁȂ ȈȉǾǽȊȋǹǻȁȄǹ ǡȄȇȆǹ ǸȆȔȑȃȇǻǹ ǻ ESJS (12: 710–711). kniha.indb 345 9.4.2009 16:16:27 346 ǪǻǾȋȄǹȆǹ ǥ. ǫȇȄȊȋǹȘ Ǜȇ-ǻȋȇȉȔȎ, ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ȇǺȉǹȋȁȋȕ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȀȆǹȐȁȋǾȄȕȆȔȂ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁȀȅ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ ǼȆǾȀǽǹ *prętati, Ȋ ȇǽȆȇȂ ȊȋȇȉȇȆȔ, ȁ ǼȆǾȀǽ *xorniti ȁ *xovati, Ȋ ǽȉȌǼȇȂ: ǻȊǾ ȋȉȁ ǼȆǾȀǽǹ ȊȇȐǾȋǹȗȋ ȀȆǹȐǾȆȁȘ «ȌȃȉȔȋȁȘ, ȈȉȘȋǹȆȁȘ», «ȊȇȎȉǹȆǾȆȁȘ» ȁ «ȀǹȒȁȋȔ» Ȋ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ; Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕȆȔǾ ȃȄȁȑȁȉȇǻǹȆȆȔǾ ȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȋȁȈǹ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȁ ȉǹȀǼȇǻ. ȈȉȘȋǹȋȕ ȃȇȆȏȔ ~ ȎȇȉȇȆȁȋȕ ȃȇȆȏȔ ‘ȊȃȉȔǻǹȋȕ, ǽǾȂȊȋǻȇǻǹȋȕ ȋǹȂȆȇ, ȆǾ ȇȊȋǹǻȄȘȘ ȊȄǾǽȇǻ’, ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ȃǹȆȏȔ ‘ȋȇ ǿǾ’. ǠȆǹȐǾȆȁȘ ȈǾȉǻȇǼȇ ǺȄȇȃǹ («ȌȃȉȔȋȁǾ, ȈȉȘȋǹȆȁǾ») ȑȁȉȇȃȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȔ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȈȉȘȋǹȋȕ ȁ ǾǼȇ ǽǾȉȁǻǹȋǹȎ: Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈȉȘȋȃǹ ‘ȈȉȘȋǹȆȁǾ, ȌȋǹȂȃǹ’, ȈȉȘȋȌȑȃǹ ‘ȑǹȄǹȑ, ǼǽǾ ȅȇǿȆȇ ȌȃȉȔȋȕȊȘ ȇȋ ǽȇǿǽȘ, ȊȇȄȆȏǹ ȁ ȋ.Ȉ.’, ȈȉȘȋǹȆȃȁ, ȈȉȘȋȇǻȃȁ, ȈȉȘȋȁȑȃȁ, ȈȉȘȋȔȑȁ ‘ȁǼȉǹ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’ ȁ ȋ.Ȉ. (ǪǩǦǜ 33: 95–96), ȊȇȈȉȘȋ ‘ȊȇȎȉǹȆǾȆȁǾ’, ‘ȐǾȄȇǻǾȃ, ȌȅǾȗȒȁȂ ȆǹǽǾǿȆȇ ȈȉȘȋǹȋȕ, ȎȉǹȆȁȋȕ’: «ǚǹǺȌȑȃǹ – ȊȇȈȉȘȋ ǻǹǿȆȔȂ, ȇǺǾȉǾȋ ǽǹȃ ȆǾ ȆǹȂǽǾȑȕ», ȇȋǽǹȋȕ Ȇǹ ȊȇȈȉȘȋ ‘ȇȋǽǹȋȕ Ȇǹ ȎȉǹȆǾȆȁǾ’ (ǪǩǦǜ 40: 7). ǠȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ Ȍ ǼȄǹǼȇȄǹ *prętati ȇȋȅǾȐǾȆȇ ǻ ȊȄȇǻǹȉǾ ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ: «ǨȉȘȋǹȋȁ. 1) ǨȉȁǺȁȉǹȋȕ, ȌǺȁȉǹȋȕ. 2) ǨȇǼȉǾǺǹȋȕ, ȎȇȉȇȆȁȋȕ. Ǚ ȃȇȄȁ Ǻȉǹȋǹ ȈȉȘȋǹȄȁ?» (ǻ ǼǹȄȁȏȃȇ-ȉȌȊȊȃȁȎ ȋǾȃȊȋǹȎ ǭǾǽȕȃȇǻȁȐǹ) (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 3: 495), ǹ ȋǹȃǿǾ, Ȉȇ ǽǹȆȆȔȅ ǧǺȒǾȃǹȉȈǹȋȊȃȇǼȇ ǽȁǹȄǾȃȋȆȇǼȇ ǹȋȄǹȊǹ, ǻ ǼȌȏȌȄȕȊȃȁȎ, ȄǾȅȃȇǻȊȃȁȎ, ȀǹȃǹȉȈǹȋȊȃȁȎ ǼȇǻȇȉǹȎ (ǣȄǾȈȁȃȇǻǹ 1989: 125). ǣ ȖȋȇȅȌ ǺȄȁȀȃȁ ǺȇȄǼǹȉȊȃȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȀǹȉȔǻǹȋȕ (ǻ ȀǾȅȄȗ)’, ‘ȈȇȃȉȔǻǹȋȕ ȈǾȈȄȇȅ ȁȄȁ ȈȔȄȕȗ’ (ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋȁ, ȇ ȅǹǼȁȐǾȊȃȇȅ ǽǾȂȊȋǻȁȁ Ȉȉȁ ȐȋǾȆȁȁ ȀǹǼȇǻȇȉǹ) (ǚǞǩ 5: 678–679) ȁ ǺȄȁȀȃȇǾ ȃ Ȇȁȅ ȅǹȃǾǽ. ȀǹȈȉǾȋǹ 1. ‘ȀǹȊȔȈǹȋȕ ȈǾȈȄȇȅ, ȀǾȅȄǾȂ’; 2. (ȑȌȋȄ.) ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ, ȈȇǼȉǾǺǹȋȕ’: «Ǳȋȇ ȁȅǹ ȇǽ ȐȇǻǾȃǹ: ȤǾ Ǽȇ ȀǹȈȉǾȋǹǹȋ ǾǽǾȆ ǽǾȆ ȁ ǹjǽǾ» (ǩǥJ 1: 226). ǰȋȇ ǿǾ ȃǹȊǹǾȋȊȘ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ‘ ’ (ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈȉȘȋǹȋȕ 1. ‘ȌǻȇȀȁȋȕ, ȌǺȁȉǹȋȕ (Ȋȇȉ, ȆǹǻȇȀ Ȋȇ ǽǻȇȉǹ)’, 2. ȈȉȘȋǹȋȕ ȄșȆ ‘ȊȇǺȁȉǹȋȕ, ȊǼȉǾǺǹȋȕ ȉǹȀȇȊȋȄǹȆȆȔȂ ȄǾȆ ȁ ȊǻȘȀȔǻǹȋȕ ǾǼȇ ǻ ȊȆȇȈȔ’, ȈȉȘȋǹȆȕǾ 1.‘ȉǹȊȐȁȊȋȃǹ ȄǾȊǹ Ȉȇǽ ȈǹȑȆȗ’, 2. ‘ȁǼȉǹ ǻ ȈȉȘȋȃȁ’ (ǪǩǦǜ 33: 95); ȃǹȉǾȄ. ȈȉȘȋǹȋȕ ‘Ǽȇȋȇǻȁȋȕ ȀǾȅȄȗ ǽȄȘ ȈȇȊǾǻǹ Ȉȉȁ ȈȇǽȊǾȐȆȇ-ȇǼȆǾǻȇȅ ȀǾȅȄǾǽǾȄȁȁ’, ȈȉȘȋǹȆȕǾ ‘ȊȇǺȁȉǹȆȁǾ ȇǺȉȌǺȄǾȆȆȔȎ ǻǾȋȇȃ, ȊȌȐȕǾǻ ǻ ȃȌȐȁ’ (Ǫǩǜǣ: 340); ȊȅȇȄǾȆ. ȈȉȘȋǹȋȕ ȄȘǽȇ ‘ȉǹȀȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ ȄȘǽȇ’ (ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ 1914: 746)), ‘ , , ȁ ȋ.Ȉ.’ (ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȅȇȄǾȆ. ȇȈȉȘȆȌȋȕ(ȊȘ) ‘ȇǽǾȋȕȊȘ’ (ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ 1914: 533), ǺǾȄ. Ȉȉǹȋǹȏȕ ‘ȇǽǾǻǹȋȕȊȘ’, ǺȇȄǼ. ȊȈȉǾȋȆǹ ȊǾ, ȊȈȉǾȋǻǹȅ ȊǾ ‘ȇǽǾǻǹȋȕȊȘ ȈȉȁȄȁȐȆȇ’ ȁ ȋ.ǽ.), ǹ ȋǹȃǿǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇȂ ǼȄǹǻȆȔȅ ȇǺȉǹȀȇȅ ǽȄȘ ȀǹȈǹǽȆȇȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ‘ , , ’ (ȉȌȊ. ȇȈȉȘȋȆȔȂ, ȈȇȄ. sprzątać ‘ȈȉȁǺȁȉǹȋȕ ǻ ǽȇȅǾ’, ȈȇȄ. sprzęt ‘ȊȆǹȉȘǿǾȆȁǾ’, Ȋȉ. ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. chraniť Ȋ ȋǾȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ ‘ȈȉȁǻǾȊȋȁ ǻ ȈȇȉȘǽȇȃ, ȆǹǻǾȊȋȁ ȈȇȉȘǽȇȃ’: «vychranili zmy izbu, bud m ma ovať» (Hore ka 1941: 101) ȁ ȋ.ǽ.), ȃǹȃ ȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ ’ (Ȋȅ. ǻ ȊȋǹȋȕǾ ǜ. Ǩ. ǣȄǾȈȁȃȇǻȇȂ), – ȋȇ ǻȊǾ ȇȆȁ ȅȇǼȌȋ ǺȔȋȕ ǻȔǻǾǽǾȆȔ ȁȀ «ȈȉȇȋȇȋȁȈȁȐǾȊȃȇǼȇ» ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȌǽǹȄȘȋȕ ȆǾȐȋȇ ȁȀ ȇǽȆȇǼȇ ȈȉȇȊȋȉǹȆȊȋǻǹ ǻ ǽȉȌǼȇǾ’, ȋȇȄȕȃȇ ǻ ȇǽȆȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ǹȃȏǾȆȋ ǽǾȄǹǾȋȊȘ Ȇǹ ȁȊȎȇǽȆȇȅ ȄȇȃȌȊǾ, ȁȀ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȆǾȐȋȇ ȌǽǹȄȘǾȋȊȘ, ȇȊǻȇǺȇǿǽǹȘ ȁ ȇȐȁȒǹȘ ǾǼȇ (ȇȋȊȗǽǹ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȉǹȊȐȁȊȋȃȁ, ȌǺȇȉȃȁ ȁ ȋ.ǽ.), ǻ ǽȉȌǼȇȅ – Ȇǹ ǻȋȇȉȁȐȆȇȅ ȄȇȃȌȊǾ (ȃȌǽǹ ȆǾȐȋȇ ȈǾȉǾȅǾȒǹǾȋȊȘ), ȇȋȃȌǽǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȋȁȈǹ ‘ȈȉȁȃȉȔǻǹȋȕ, ȇǽǾǻǹȋȕ, Ȍȃȉǹȑǹȋȕ, ȇȊȆǹȒǹȋȕ’, ǻ ȋȉǾȋȕǾȅ – Ȇǹ Ȋǹȅȇȅ ȈǾȉǾȅǾȒǹǾȅȇȅ (ȊȃȉȔǻǹǾȅȇȅ, ȇȎȉǹȆȘǾȅȇȅ, ȊȈǹȊǹǾȅȇȅ) ȇǺȓǾȃȋǾ (ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȊȇȎȉǹȆǾȆȁȘ ȁ ȀǹȒȁȋȔ). kniha.indb 346 9.4.2009 16:16:27 ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ) 347 ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ǽȄȘ ȇǺȓȘȊȆǾȆȁȘ «ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȔȎ» ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǻȊǾȎ ȋȉǾȎ ǼȄǹǼȇȄȇǻ ȃȄȗȐǾǻȔȅ ȁ ȁȊȎȇǽȆȔȅ ȅȇǿǾȋ ȊȐȁȋǹȋȕȊȘ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȌȃȉȔǻǹȋȕ’ (ȌȅǾȉȑǾǼȇ), Ȑȋȇ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌǾȋ ȋȉǹǽȁȏȁȇȆȆȔȅ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁȘȅ ȇ ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇȊȋȁ ȌǽǹȄǾȆȁȘ ȊȅǾȉȋȁ (ǻ ȄȁȏǾ ȈȇȃȇȂȆȁȃǹ) ȁȀ ȇǺȄǹȊȋȁ ǿȁȀȆȁ. ǥǾȆǾǾ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȕȆȔȅ, Ȉȇ-ǻȁǽȁȅȇȅȌ, ǺȔȄȇ ǺȔ ȈȉǾǽȈȇȄȇǿǾȆȁǾ (ǻ ȉǹȅȃǹȎ ȐȁȊȋȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȉǹȊȊȌǿǽǾȆȁȂ ȋǹȃǿǾ ǽȇȈȌȊȋȁȅȇǾ), ȊȇǼȄǹȊȆȇ ȃȇȋȇȉȇȅȌ, ȈȇǼȉǾǺǾȆȁǾ ǻ ȀǾȅȄǾ – ȆǾ ȈȉȇȊȋȇ «ȌǽǹȄǾȆȁǾ», «ȈȉȘȋǹȆȁǾ» ȈȇȃȇȂȆȁȃǹ, ǹ ǾǼȇ, ȋǹȃ ȊȃǹȀǹȋȕ, «ȊȇȎȉǹȆǾȆȁǾ», ȋ.Ǿ. «ȆǾȌȆȁȐȋȇǿǾȆȁǾ» ǻ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȄȇǿȆȇȊȋȕ ȇǺȉȘǽȌ ȋȉȌȈȇȊȇǿǿǾȆȁȘ, ȃȇǼǽǹ ȋǾȄȇ ȌȅǾȉȑǾǼȇ ȌȆȁȐȋȇǿǹȄȇȊȕ ȇǼȆǾȅ. ǧǽȆǹȃȇ Ȍ ȈȉȘȋǹȋȁ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȅȇǿǾȋ ȋȉǹȃȋȇǻǹȋȕȊȘ ȁ ȁȆǹȐǾ – ȃǹȃ ǻȋȇȉȁȐȆȇǾ, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǾ ȇȋ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ‘Ȉȉȁǻȇǽȁȋȕ ǻ ȈȇȉȘǽȇȃ’, ‘ȊȆǹȉȘǿǹȋȕ, ȊȇǺȁȉǹȋȕ, Ǽȇȋȇǻȁȋȕ’, ‘ȊȇǻǾȉȑǹȋȕ ȉȁȋȌǹȄ’. Ǫȉ. Ȍ ǝǹȄȘ: ȇȈȉȘȋȔǻǹȋȕ, ȇȈȉȘȋǹȋȕ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ ȈȇȃȇȂȆȁȃǹ, ȇǺȅȔȋȕ, ȇǽǾȋȕ ǾǼȇ ȁ ȈȇǼȉǾǺȊȋȁ’ ȆǹȉȘǽȌ Ȋ ‘Ȍ(Ȉȉȁ)Ǻȁȉǹȋȕ, ȃȄǹȊȋȕ ȁ Ȋȋǹǻȁȋȕ ǻȊǾ Ȇǹ ȊǻȇǾ ȅǾȊȋȇ; ȇǺȉȘǿǹȋȕ, ǻȇȀȁȋȕȊȘ, ȌȈȉǹǻȄȘȋȕȊȘ Ȉȇ ǿǾȆȊȃȇȅȌ ȎȇȀȘȂȊȋǻȌ, Ȉȉȁǻȇǽȁȋȕ ǻ ȈȇȉȘǽȇȃ’; ȊȈȉȘȋǹȋȁ, Ȋȋǹȉ. ȇȈȉȘȋǹȋȕ ‘ȇǺȅȔȋȕ, ȇǽǾȋȕ, ȌǺȉǹȋȕ’: «ǨȉǾȊȋǹǻȁȊȘ ǛȇȄȇǽȁȅǾȉ ǥȇȆȇȅǹȎ… ȊȈȉȘȋǹǻȑǾ ȋǾȄȇ ǾǼȇ, ȈȇȄȇǿȁǻȑǾ Ȍ ȊǻȘȋǾȂ ǪȇȍȕǾ, ȄǾȋȇȈȁȊȆ.» (ǝǹȄȕ 4: 470). Ǩȉȁ Ȗȋȇȅ ȈȉȘȋǹȋȕ ȇȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ǺȄȁȀȃȁȅ ȃ ǼȄǹǼȇȄȌ ȌǺȁȉǹȋȕ, ȃȇȋȇȉȔȂ ȁȅǾǾȋ (Ȉȇ ȃȉǹȂȆǾȂ ȅǾȉǾ ǻ ȉȌȊȊȃȇȅ ȘȀȔȃǾ) ǻȊǾ ȋȁȈȁȐȆȔǾ ǽȄȘ ȈȉȘȋǹȋȕ ȀȆǹȐǾȆȁȘ: ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȌȃȉȔǻǹȋȕ’, ‘ȈȉȁǺȁȉǹȋȕ ǻ ǽȇȅǾ’ (Ȋȉ. ȉȌȊ. ȌǺȇȉȃǹ, ȌǺȇȉȒȁȏǹ ȁ ȋ.Ȉ.), ‘ȇǽǾǻǹȋȕ, Ȍȃȉǹȑǹȋȕ, ȇȊȆǹȒǹȋȕ’ (ȉȌȊ. ȌǺȇȉ, ȌǺȉǹȆȊȋǻȇ), ‘ȊȇǺȁȉǹȋȕ ȌȉȇǿǹȂ’ (ȉȌȊ. ȌǺȇȉȃǹ ȌȉȇǿǹȘ). ǞȒǾ ȇǽȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ, ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇǾ ǽȄȘ ȖȋȇǼȇ ǼȆǾȀǽǹ, ǹ ȁȅǾȆȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ «ȀǹȈȉǾȋǹ», ȊǺȄȁǿǹǾȋ ǾǼȇ Ȋ ǼȆǾȀǽȇȅ *borna, borniti (Ȋȉ. ȉȌȊ. ȀǹȈȉǾȋ, Ȍȃȉ. ȀǹǺȇȉȇȆǹ, ȈȇȄ. zabronić ȁ ȋ.ǽ.), ȃȇȋȇȉȇȅȌ ȈȉȁȊȌȒǹ ȋǹȃǿǾ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ «ȀǹȒȁȋȔ» (Ȋȉ. ȉȌȊ. ȇǺȇȉȇȆǹ ȁ ȇȎȉǹȆǹ), ȋ.Ǿ. ȇȆȇ ȇǽȆȇǻȉǾȅǾȆȆȇ ȇȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ȊȇȇȋȆǾȊǾȆȆȔȅ ȁ Ȋ ǼȆǾȀǽȇȅ *xorniti. ǪȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ ȃ ȉȘǽȌ ȍȇȉȅȌȄ ȉȌȊ. «ǚȇǿǾ, ȊȇȎȉǹȆȁ», «ǪȈǹȊȁ ȁ ȊȇȎȉǹȆȁ!», ȈȇȄ. «Chowaj Bože!», «Chroń Bože!» ȅȇǿȆȇ ǽȇǺǹǻȁȋȕ ǾȒǾ ȈȇȄ. «Broń Bože!». ǰǹȊȋȁȐȆȔȂ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁȀȅ ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹǾȋ *prętati ȁ Ȋ ǼȆǾȀǽȇȅ *gojiti, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȇȅ ǻȇ ǻȊǾȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ǻ ǻȁǽǾ ȊǹȅȇǼȇ ǼȄǹǼȇȄǹ, ǾǼȇ ȈȉȁȊȋǹǻȇȐȆȔȎ ǽǾȉȁǻǹȋȇǻ ȁ ȁȅǾȆȆȔȎ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȎ. ǧǺȒȁȅȁ ǽȄȘ ȖȋȁȎ ǽǻȌȎ ǼȆǾȀǽ ȇȃǹȀȔǻǹȗȋȊȘ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘Ȉȉȁǻȇǽȁȋȕ ǻ ȈȇȉȘǽȇȃ, ȐȁȊȋȁȋȕ, ȌǺȁȉǹȋȕ’ (Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȀǹȌȉǹȄ. «Ǧǹǽȇ ǺȔ ǻȇȋ ȁȀǺȌ Ǽȇȁȋȕ, ǽǹ ȆǾǽȇȊȌǼ ǻȊǾ» (ǪǩǦǜ 6: 279)), ‘ȈȉȁǼȇȋȇǻȄȘȋȕ ȃ ȐǾȅȌ-ȆȁǺȌǽȕ, ȌȊȋȉǹȁǻǹȋȕ, ȇȋǽǾȄȔǻǹȋȕ, ȇǺȉǹǺǹȋȔǻǹȋȕ, ǻȇȀǽǾȄȔǻǹȋȕ’ (Ȋȉ. Ȋǹȅǹȉ. «ǝǹ ǻȇȋ ȄȇǽȃȌ-ȋȇ Ǽȇȁȅ» (ȋǹȅ ǿǾ)), ‘Ȍȃȉǹȑǹȋȕ, ȆǹȉȘǿǹȋȕ’ (Ȋȉ. ȐǾȄȘǺ. «ǜȇȁȄ ȁȀǺȌ ȁȄȁ ǼȇȉȆȁȏȌ» (ȋǹȅ ǿǾ)), ‘ȀǹȈǹȊǹȋȕ, ȌǺȁȉǹȋȕ Ȇǹ ȎȉǹȆǾȆȁǾ’ (Ȋȉ. ȈǾȉȅ. «ǠǹǼȇȁȄ Ȅȁ ȋǾȈȄǹ Ȇǹ ȀȁȅȌ» (ȋǹȅ ǿǾ: 280)) ȁ ǽȉ. Ǧȇ ǻ ȇȋȄȁȐȁǾ ȇȋ *prętati, ȄǾȃȊȁȃǹ ǼȆǾȀǽǹ *gojiti ȇǺȄǹǽǹǾȋ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ȃȇȉȅȄǾȆȁȘ (Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. Ǽȇȁȋȕ ‘Ȏȇȉȇȑȇ ȃȇȉȅȁȋȕ; ȎȇȄȁȋȕ’, ‘ȌǼȇȒǹȋȕ’: ȈǾȉȅ. «Ǯȇȉȇȑȇ Ȅȁ ǻȔ ǼȇȁȄȁ ǼȇȊȋȘ?» (ȋǹȅ ǿǾ: 279), ǺȇȄǼ. ǼȇȘ ‘ȇǺȁȄȕȆȇ ȃȇȉȅȁȋȕ, ȇȋȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ’ (ǚǞǩ 1: 269), ǼȇȘ ȊǾ ‘ǿȁȉǾȋȕ, ȋȌȐȆǾȋȕ’ (ǜǾȉȇǻ 1895–1904, 1: 242)), ȋ.Ǿ. ȊȇȐǾȋǹǾȋ, ȈȇǽȇǺȆȇ *xorniti ȁ *xovati, ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇǾ ȁ ȈȁȒǾǻȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ. ǧǺȉǹȋȁȅȊȘ ȋǾȈǾȉȕ ȃ «ȈȁȒǾǻȇȂ» ȊǾȅǹȆȋȁȃǾ ȁȆȋǾȉǾȊȌȗȒȁȎ ȆǹȊ ǼȆǾȀǽ. Ǜȇ ȊǻȘȀȕ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȋǹȃǿǾ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆǹ ȅǾȋȇȆȁȅȁȐǾȊȃȁ ȁ ȀǹǻȁȊȁȋ ȇȋ ȇǺȓ- kniha.indb 347 9.4.2009 16:16:27 348 ǪǻǾȋȄǹȆǹ ǥ. ǫȇȄȊȋǹȘ Ǿȃȋǹ (ǹǽȉǾȊǹȋǹ) ǽǾȂȊȋǻȁȘ ȁȄȁ ǾǼȇ ȏǾȄȁ: ȃȇȉȅȁȋȕ ȄȗǽǾȂ ȁ Ȋȃȇȋ, ȇȋȃȌǽǹ ǽǹȄǾǾ ǾȊȋǾȊȋǻǾȆȆȇ – ǻȊȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ, ȉǹȊȋȁȋȕ, ȋ.Ǿ. ȃǹȌȀȁȉȇǻǹȋȕ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁǾ, ǿȁȀȆȕ. Ƕȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȁȊȎȇǽȆȔȅ ǽȄȘ ǽǹȄȕȆǾȂȑǾǼȇ ȊȅȔȊȄǹ «ȇǺǾȉǾǼǹȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ, ȊȄǾǽȁȋȕ, ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ, ȈǾȊȋȇǻǹȋȕ», ȃȇȋȇȉȇǾ ȇȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȔȅ ȈǾȉǻȇȅȌ ȃȉȌǼȌ ȀȆǹȐǾȆȁȂ: ‘ǺǾȉǾȐȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ, ȌȃȉȔǻǹȋȕ ȇȋ ȇȈǹȊȆȇȊȋȁ’ → ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȊȃȉȔǻǹȋȕ’. Ǜ ȊȍǾȉǾ ǻȋȇȉȇǼȇ («ȈȁȒǾǻȇǼȇ») ǺȄȇȃǹ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȆǹǺȄȗǽǹǾȋȊȘ ȈȉǹȃȋȁȐǾȊȃȁ ȋȇȋ ǿǾ ȈȇȄȆȔȂ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȂ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁȀȅ ȅǾǿǽȌ ǼȆǾȀǽǹȅȁ *xorniti ȁ *xovati, Ȑȋȇ ȁ ǻ ȈǾȉǻȇȅ ǺȄȇȃǾ: ‘ , , , ’; ‘ , , ’ *xorniti: Ȋ.-Ȏ. hrana ‘Ǿǽǹ, ȈȁȒǹ’, ‘ȅǹȋǾȉȁȆȊȃȇǾ ȅȇȄȇȃȇ’, hraniti ‘ȃȇȉȅȁȋȕ, Ȉȁȋǹȋȕ’ (RHSJ 3: 679–682), ȊȄȇǻǾȆ. hrana ‘ȈȁȒǹ, Ǿǽǹ, ȈȁȋǹȆȁǾ’, hraniti ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’: «Mati hrani otroke», hranitev ‘ȃȇȉȅȄǾȆȁǾ, ȊȇǽǾȉǿǹȆȁǾ’, hranitelj ‘ȃȇȉȅȁȄǾȏ’ ȁ ȋ.ǽ. (SSKJ 1: 824–825); ǺȇȄǼ. ȎȉǹȆȘ ‘Ȉȁȋǹȋȕ, ȃȇȉȅȁȋȕ’: «ǠǾȅȘȋǹ ȎȉǹȆȁ ȉǹȊȋǾȆȁȘȋǹ», ‘ȊȇǽǾȉǿǹȋȕ, ȁȅǾȋȕ Ȇǹ ȊȇǽǾȉǿǹȆȁȁ’, ȎȉǹȆȘ ȊȘ ‘ȈȁȋǹȋȕȊȘ, ȃȇȉȅȁȋȕȊȘ, ǺȔȋȕ ȃȇȉȅȄǾȆȆȔȅ’, ȎȉǹȆǹ ‘ȈȁȒǹ, ȃȇȉȅ ǽȄȘ Ȋȃȇȋǹ’, ȎȉǹȆǾȆȁ ‘ȎȇȄǾȆȔȂ, ȇȋȃȇȉȅȄǾȆȆȔȂ’ (ǜǾȉȇǻ 1895–1904, 5: 508–509). Ǫȉ. ȋǹȃǿǾ ȃǹȑ. xarna ‘ȊȌȎǹȘ ȋȉǹǻǹ (ȃȇȉȅ ȆȁȀȃȇǼȇ ȃǹȐǾȊȋǻǹ)’, xarńisty ‘ǺȇǼǹȋȔȂ ȋȉǹǻȇȂ (ȃȇȉȅȇȅ)’ (Sychta 1967–1976, 2: 23), ȈȇȄǹǺ. chorna ‘ȈȁȒǹ’, chorn t ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’ (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 4: 266; ǶǪǪǸ 8: 79); *xovati: Ȍȃȉ. ȎȇǻǹȋȁȊȘ ‘ǻȔȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕȊȘ’: «ǮȌǽȇǺǹ ǺȌǽǾ ǽȇǺȉȇ ȎȇǻǹȋȁȊȘ», ȎȇǻǹȆȁȂ ‘ǻȊȃȇȉȅȄǾȆȆȔȂ, ȉȌȐȆȇȂ’: «Ǜȇǻȃ ȎȇǻǹȆȁȂ» (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 406); ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chowa ‘ȊȉǾǽȊȋǻǹ ȃ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȗ’, chować się ‘ȈȁȋǹȋȕȊȘ, ȃȇȉȅȁȋȕȊȘ’: «Syrym od owieczek chowo sie syneczek»; chowanie się ‘ȈȁȋǹȆȁǾ, ȃȇȉȅȄǾȆȁǾ; ȈȉȇǻȁǹȆȋ, ȎǹȉȐ’ (SGP IV/1(10): 47–50); chować się ‘ȉǹȊȋȁ, ǿȁȋȕ, ȇȊȋǹǻǹȋȕȊȘ ǻ ǿȁǻȔȎ (ȇ ǽǾȋȘȎ ȁ ǿȁǻȇȋȆȔȎ)’: «Z sze ciorga dzieci tylko dwoje si chowa o» (ǡȀ ȑǾȊȋȁ ǽǾȋǾȂ ȋȇȄȕȃȇ ǽǻȇǾ ȇȊȋǹȄȇȊȕ ǻ ǿȁǻȔȎ) (WSPR: 100); ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. chóva ‘ȈȁȒǹ, ȈȉȇȈȁȋǹȆȁǾ’: «Ta chóva naša koštova a na dze výše z atovky»; chovać e ‘ȈȁȋǹȋȕȊȘ, ȃȇȉȅȁȋȕȊȘ’: «Chovůi e sama» (ALJ), ȄȘȑ. chovać śe ‘ȋȇ ǿǾ’: «Ve žńiva e dob e chovaĺi = dob e jedli», chovańi ‘ȈȁȒǹ, Ǿǽǹ, ȃȇȉȅ’ (Kellner 1949: 181); ‘ , ’( , , , ) *xorniti: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȇȎȉǹȆǾȆȁǾ ‘ǻȔȎǹǿȁǻǹȆȁǾ ȅȇȄȇǽȆȘȃǹ (ǿȁǻȇȋȆȔȎ)’: «Ǡǹ ȊȇȎȉǹȆǾȆȁǾ Ȉȇ ǽǻǹ ȋȉȌǽȇǽȆȁ Ȋ ȈȇȉȇȊǾȆȃǹ» (ǪǩǦǜ 40: 84); ȃǹȑ. xarno ‘Ȋȋǹǽȇ (ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȇǻǾȏ ȁ ȃȇȉȇǻ)’ (Sychta 1967–1976, 2: 23); *xovati: Ȍȃȉ. Ȏȇǻǹȋȁ ‘ǻȔȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ, ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ’, ȎȇǻǹȋȁȊȘ ‘ǻȔȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕȊȘ’: «ǮȌǽȇǺǹ ǺȌǽǾ ǽȇǺȉȇ ȎȇǻǹȋȁȊȘ», ȎȇǻǹȆȆȘ ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȁǾ’: «ǮȌǽȇǺǹ ȊǻȇǼȇ ȎȇǻǹȆȆȘ» (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 406); ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ‘ǽǾȉǿǹȋȕ ȊȃȇȋȁȆȌ’: «Ǹ Ȍǿȇ ȃǹȉȇǻȔ ȆǾ Ȏǹǻǹȗ» (ǪǨǠǚ 5: 274); ȈȇȄ. chować ‘ǻȔȉǹȒȁǻǹȋȕ, ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ (ȃȌȉ, ȏȔȈȄȘȋ, ȃȉȇȄȁȃȇǻ ȁ ȋ.Ȉ.), ǽǾȉǿǹȋȕ ȃȇȉȇǻ ȁ ȋ.Ȉ.’, chow byd a ‘ȉǹȀǻǾǽǾȆȁǾ Ȋȃȇȋǹ, ǿȁǻȇȋȆȇǻȇǽȊȋǻȇ’; ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chowa ‘ȊȇǽǾȉǿǹȆȁǾ Ȋȃȇȋǹ’, ‘Ȋȃȇȋ’, drobna chowa ‘ǽȇȅǹȑȆȘȘ Ȉȋȁȏǹ’, ma a chowa ‘ȅȇȄȇǽȆȘȃ’; chowanie się ‘Ȋȃȇȋ (ȃȇȉȇǻȔ, ȃȇȆȁ ȁ ȋ.ǽ.)’ (SGP IV/1(10): 43–50); ȃǹȑ. xovac ‘ȃȇȉȅȁȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ Ȁǹ Ȋȃȇȋȇȅ’: «Naša nënka xov’e v’ele ka kov i kur» (Sychta 1967–1976, 2: 51); ȐǾȑ. chovati (dobytek) (PSJ 1: 1069), kniha.indb 348 9.4.2009 16:16:27 ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ) 349 ǽȁǹȄ. chov dobytka (ALJ); ȅȇȉǹǻ. chovat dobytek ‘ǽǾȉǿǹȋȕ ȊȃȇȋȁȆȌ’: «Chová si páru koní a páru volů» (Bartoš 1906: 120); ȊȄȇǻǹȏ. chovať ‘ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ (ȇ ǿȁǻȇȋȆȔȎ, ȇǻȇȒǹȎ, ȍȉȌȃȋǹȎ ȁ ȋ.Ȉ.)’, chovate dobytka ‘Ȋȃȇȋȇǻȇǽ’, chovate v iel ‘ȈȐǾȄȇǻȇǽ’ ȁ ȋ.Ȉ. (SRPS 1: 225); ‘ , , , ’( , ) *xorniti: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȇȎȉǹȆȘȋȕȊȘ ‘ǺȔȋȕ Ȇǹ ȈȇȈǾȐǾȆȁȁ, Ȉȇǽ ȆǹǺȄȗǽǾȆȁǾȅ ȃȇǼȇ-Ȅ.’: «Ǧǹ ȈǾȐȃǾ ȉȌȊȊȃȇȂ Ȇǹȑȁ ǽǾȋȁ ȊȁǽǾȄȁ, ȊȇȎȉǹȆȘȄȁȊȕ Ȋ ǺǹǺȃȇȂ, ǹ ȅȔ ȉǹǺȇȋǹȄȁ» (ǪǩǦǜ 40: 85); Ȋ.-Ȏ. hraniti ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ǽǾȉǿǹȋȕ Ȉȉȁ ȊǾǺǾ’, ‘ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ (ȇ ǽǾȋȘȎ)’, ‘ȈȇȐȁȋǹȋȕ (ȇ ȊȋǹȉȁȃǹȎ)’: «Rani majka devet mili sina, ranila ih dok ih odranila» (RHSJ 3: 684); *xovati: Ȍȃȉ. ȎȇǻǹȆǾȏȕ ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȆȁȃ, ȈȉȁǾȅȆȔȂ ȊȔȆ, ǻȊȃȇȉȅȄǾȆȆȁȃ’, ‘ǽȇȅȇǻȇȂ, ȐǾȉȋ’3 (ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909, 4: 406); ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ‘ȉǹȊȋȁȋȕ, ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȊȇǽǾȉǿǹȋȕ’: «ǚȌǽȌ ǜǹȆȐȔȆȔ ǽȀǾȏi Ȏǹǻǹȏȕ», «Ǯȋȇ ȅȘȆǾ ǺȌǽȀǾ Ȏǹǻǹȏȕ?», «ǝǹȎǹǻǹȂȏǾ ȅȘȆǾ ǽǹ ȊȅǾȉȏi» (ǪǨǠǚ 5: 274); ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chować ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ, ȁȅǾȋȕ Ȇǹ ȊǻȇǾȅ ȈȇȈǾȐǾȆȁȁ, ȉǹȊȋȁȋȕ’: «Xovać eći» (SGP IV/1(10): 44–46); ȐǾȑ. chovati (malé dítě) ‘ȆȘȆȐȁȋȕ (ǽǾȋǾȂ)’ (PSJ 1: 1068–1069), ǽȁǹȄ. chovaňí ‘ȆȘȆȐǾȆȁǾ, ȆȇȑǾȆȁǾ ȅȄǹǽǾȆȏǹ Ȇǹ ȉȌȃǹȎ’, chovanec, chovanek, schovanec ‘ȈȉȁǾȅȆȔȂ ȉǾǺǾȆȇȃ’ (ALJ); Ȋȋ.-ȊȄȇǻǹȏ. chova ‘ȆȘȆȕȃǹ, ȃȇȉȅȁȄȁȏǹ’: «budu mnozi chúwi a dogky potrebowat», chovať: «Aaron slibil Michala a manželku geho chowati az do smrthi» (HSSJ 1: 474–475); ‘ , ; , ’ *xorniti: ȃǹȑ. chronić się ‘ȊȇǺȄȗǽǹȋȕ (ȈȇȊȋ ȁ ȋ.Ȉ.)’: «Postu e xrońio» (SGP IV/1(10): 74); *xovati: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǻȔȎȇǻǹȆǾȏ 1. ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȆȁȃ, ȈȉȁǾȅȔȑ ȁȄȁ ȈȇǽȃȁǽȔȑ’ (ȊȅȇȄǾȆ.), 2. ‘ǻȆǾǺȉǹȐȆȔȂ ȉǾǺǾȆȇȃ’ (ǝǹȄȕ, Ǻ/ȅ); ǻȔȎȇǻǹȆȊȋǻȇ ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȁǾ’ (ȊȅȇȄǾȆ.); ǻȔȎȇǻȔǻǹȋȕ ‘ǻȊȈǹȁǻǹȋȕ ȁ ǻȊȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ, ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ’ (ǝǹȄȕ, ȗǿ., ȀǹȈ.) (ǪǩǦǜ 6: 50); ȈȇȄ. chować ‘ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ’; ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chowanek, chowanica ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȆȁȃ, ǻȇȊȈȁȋǹȆȆȁȏǹ, ȈȉȁǾȅȆȔǾ ȊȔȆ, ǽȇȐȕ’ (SGP IV/1(10): 48–49); ȐǾȑ. chovati ‘ǻǾȊȋȁ ȊǾǺȘ’ (PSJ 1: 1069), ȅȇȉǹǻ. děv e dobrého chování ‘= dob e vychované’ (Bartoš 1906: 120); ȊȄȇǻǹȏ. chovať sa ‘ǻǾȊȋȁ ȊǾǺȘ, ȇȋȆȇȊȁȋȕȊȘ ȃ ȃȇȅȌ-Ȅ.’, chovanec ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȆȁȃ, ȈȁȋȇȅǾȏ, ȈǹȆȊȁȇȆǾȉ, ȈȉȁșȅȔȑ, ȈȉȁǾȅȆȔȂ ȊȔȆ’, chovanica ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȆȁȏǹ, ȈǹȆȊȁȇȆǾȉȃǹ, ȈȉȁșȅȆǹȘ ǽȇȐȕ’ (SRPS 1: 225). ǪǻȘȀȕ ȅǾǿǽȌ ȃȇȉȅȄǾȆȁǾȅ, ȈȁȋǹȆȁǾȅ ȁ ǻȇȊȈȁȋǹȆȁǾȅ ȇȋȉǹǿǾȆǹ ǻ ȄǾȃȊȁȃǾ (Ȋȉ. ȉȌȊ. ǻȇȊ-ȈȁȋǹȆȁǾ), Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ ȈǹȉǹȄȄǾȄȁȀȅ ȃȄȁȑȁȉȇǻǹȆȆȔȎ ǻȔȉǹǿǾȆȁȂ ȋȁȈǹ ȊȄȇǻǹȏ. chovať lásku, nádej, nenávisť ȁ ȉȌȊ. Ȉȁȋǹȋȕ ȄȗǺȇǻȕ, ȆǹǽǾǿǽȌ, ȆǾȆǹǻȁȊȋȕ ȁ ȋ.Ȉ. (SRPS 1: 225). ǪȇǻȅǾȊȋȁȅȇȊȋȕ ȁ ǻȆȌȋȉǾȆȆȘȘ ȊǻȘȀǹȆȆȇȊȋȕ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ǺǾȉǾȐȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’ ȈȇǽȋǻǾȉǿǽǹǾȋȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ǼȄǹǼȇȄǹ , Ȍ ȃȇȋȇȉȇǼȇ ȋǹȃǿǾ ȇȋȅǾȐǾȆȔ 3 kniha.indb 349 ǪȇǼȄǹȊȆȇ ȆǹȉȇǽȆȔȅ ǻǾȉȇǻǹȆȁȘȅ, ȐǾȉȋǹ ȅȇǿȆȇ ǻȔȉǹȊȋȁȋȕ ȊȈǾȏȁǹȄȕȆȔȅȁ ȅǹǼȁȐǾȊȃȁȅȁ ǽǾȂȊȋǻȁȘȅȁ (ȆȇȊȁȋȕ ȘȂȏȇ Ȉȇǽ ȅȔȑȃȇȂ ǻ ȋǾȐǾȆȁǾ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇǼȇ Ȋȉȇȃǹ ȁ ȋ.Ȉ.) ȁ ȊǽǾȄǹȋȕ ǾǼȇ Ȋǻȇȁȅ ȈȇȅȇȒȆȁȃȇȅ, ȈȇǽǹȋǾȄǾȅ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ǺȄǹǼ. 9.4.2009 16:16:28 350 ǪǻǾȋȄǹȆǹ ǥ. ǫȇȄȊȋǹȘ ȇǺǹ ȀȆǹȐǾȆȁȘ Ȉȉȁ ȁȊȎȇǽȆȇȅ ȁ ǼȄǹǻȆȇȅ ‘ǺǾȉǾȐȕ, ȎȉǹȆȁȋȕ’: Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. (ȈȊȃȇǻ., ȆȇǻǼȇȉ., ȋǻǾȉ.) ǺǾȉǾȐȕ ‘ǼȇȊȋǾȈȉȁȁȅȆȇ ȈȉȁȆȁȅǹȋȕ, ȌǼȇȒǹȋȕ, ȈȇȋȐǾǻǹȋȕ’; ȈȊȃȇǻ. «ǨȉȇȒǹȂȋǾ! ǪȈǹȊȁǺȇ, Ȑȋȇ ǺǾȉǾǼȄȁ» (1852); «ǦǾ ȐǾȅ ȅȆǾ ȋǾǺȘ ǺǾȉǾȐȕ: ȃȌȉ ȆǾȋȌ, ǹ ȋȇ Șȁȏ ǺȔ ȊǼȇȋȇǻȁȄǹ»; 2. ‘ȄǾȄǾȘȋȕ, ȅȁȄȇǻǹȋȕ, ȎȇȄȁȋȕ’: «Ǭǿ ȋǹȃ-ȋȇ Ȋȋǹȉȁȃȁ ǻȆȌȐȃȌ-ȋȇ ǺǾȉǾǼȌȋ, Ȑȋȇ ȄȌȐȑǾ ȁ ȆǾ Ȇǹǽȇ»; 3. Ǭ ȇȎȇȋȆȁȃȇǻ: ȆǾ ȈȉȇȈȌȊȋȁȋȕ ȀǻǾȉȘ: «ǚǾȉǾǼȁ ȀǹȂȏǹ» (ǪǩǦǜ 2: 258); ǺǾȉǾǿǾȆȔȂ 1. ‘Ȏȇȉȇȑȇ ǻȔȃȇȉȅȄǾȆȆȔȂ, ǿȁȉȆȔȂ’ (ȋǻǾȉ.), 2. ‘ȊǺǾȉǾǿǾȆȆȔȂ, ȊȃȇȈȄǾȆȆȔȂ’: «ǝǾȆǾǿȃǹ ǺǾȉǾǿșȆǹ»; ǺǾȉǾǿǾȆȕȁȏǾ ‘ǻȇȊȈȁȋǹȆȁǾ’: «Ǜǹȅ ȊȈǹȊȁǺȇ ȈȘȋȕȗǽǾȊȘȋȕȗ / Ǡǹ Ȏȇȉȇȑȇ ǺǾȉǾǿǾȆȕȁȏǾ» (ȇȄȇȆǾȏ.) (ǪǩǦǜ 2: 248); ȈȊȃȇǻ. ǺǾȉǾȐȕ 1. ‘ȌǼȇȒǹȋȕ’, 2. ‘ȈȉȇȘǻȄȘȋȕ ȀǹǺȇȋȌ, ȇǺǾȉǾǼǹȋȕ’; 3. ‘ȊȇǽǾȉǿǹȋȕ ǻ ȏǾȄȇȊȋȁ, ȊȇȎȉǹȆȆȇȊȋȁ’; 4. ‘ȉǹȊȋȁȋȕ, ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ’ (ǨǧǪ 1: 182–183); ǺǾȉșǼǹ 1. ‘ȎȇȉȇȑǾǾ ȌǼȇȒǾȆȁǾ’: «Ǭ ȆǹȊ ȈȄȇȎǹȘ ǺǾȉșǼǹ»; ‘ȃȇȉȅȄǾȆȁǾ Ȋȃȇȋǹ’: «Ǚ ȃǹȉȇǻǹȅ ȉǹȆȕȑȖ ǻȇ ȃǹȃǹ ǺȔȄǹ ǺȘȉșǼǹ: Ȇǹ ȆȇȐȕ ǹȉǿǹȆȇȂ ȊǹȄȇȅȔ ǽǹȅ, ǹ Ȉǹȋȇȅ ȈȇȂǻǹ Ȋ ȈȘȄǹȅ, ǹ ȅǹȄǹȃǹ ǺȔȄǹ ǺȇȄȕȑǹ»; 2. ‘ȌȊǾȉǽȆȔȂ ȌȎȇǽ Ȁǹ ȃǾȅ-, ȐǾȅ-Ȅ.’; 3. ‘ǺǾȉǾǿȄȁǻȇȊȋȕ, ǹȃȃȌȉǹȋȆȇȊȋȕ’ (ȋǹȅ ǿǾ: 173–174); ǺǾȉǾǿȇȎǹ 1. (ȇ ȃȇȉȇǻǾ) ‘Ȏȇȉȇȑȇ ǻȔȃȇȉȅȄǾȆȆǹȘ’, 2. ȇ ǿǾȆȒȁȆǾ ‘ǺǾȉǾǿȄȁǻǹȘ’ (ȋǹȅ ǿǾ: 176); ȋǻǾȉ. ǻȔǺǾȉǾǼ (ǻȔǺǾȉǾǼǹ) Ȋȃȇȋǹ «ȃȇȉȅȄȘ ȁ ȎȇȄȘ, ȌȎȇǽ ȁ ǽȇȅǹȑȆȁȂ ȃȇȉȅ» (ǝǹȄȕ, s.v. ǻȔǺǾȉǾǼǹȋȕ). ǨȇǽȇǺȆȇǾ ȊȇȐǾȋǹȆȁǾ «ȈȁȒǾǻȔȎ» (ǻ ȑȁȉȇȃȇȅ ȊȅȔȊȄǾ) ȁ «ȇȎȉǹȆȁȋǾȄȕȆȔȎ» ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȇȋȅǾȐǹǾȋȊȘ ȁ Ȍ ǼȄǹǼȇȄǹ : ȉȌȊ. ȀǹǺǹȂȃǹȄ. ȊȋǾȉǾǿȁȋȕ ‘ȊȋȉȘȈǹȋȕ, Ǽȇȋȇǻȁȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ.’; ȊȋǾȉǾȐȕ ‘ȈǹȊȋȁ Ȋȃȇȋ’: «ǩǾǺȘȋǹ ȈȇǼȆǹȄȁ ȄȇȑǹǽǾȂ ȊȋǾȉǾȐȕ» (ȃȌȉȊȃ.); «Ǭ ȆǹȊ ȊȋǾȉǾǼȌȋ ȃȇȉȇǻ Ȇǹ ǺȌǽǹȉȃǾ (ȀǹȄȁǻȆȇȂ ȄȌǼ)» (ǻȇȉȇȆ.); ȊȋǾȉǾȐȁ 1. ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȃǹȉǹȌȄȁȋȕ, ȊȋǾȉǾȐȕ’; 2. ‘ȈǹȊȋȁ Ȋȃȇȋ’: «ǦǹȆȘȄȊȘ ȊȃȇȋȁȆȌ ȊȋǾȉǾȐȁ» (ȇȉȄȇǻ.) (ǪǩǦǜ 41: 148–149). ǛȆȌȋȉǾȆȆȘȘ ȊǻȘȀȕ ȖȋȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȇȊȆȇǻǹȆǹ Ȇǹ ȇǺȒȆȇȊȋȁ ǺǾȆǾȍǹȃȏȁȇȆȆȇȂ ȏǾȄȁ: Ȇǹȃȇȉȅȁȋȕ ȁ ȀǹȒȁȋȁȋȕ – Ȗȋȇ ȀȆǹȐȁȋ «ȃǹȌȀȁȉȇǻǹȋȕ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁǾ, ǿȁȀȆȕ»; ȈǾȉǻȇǾ ȈȉȁȀǻǹȆȇ ȇǺǾȊȈǾȐȁȋȕ ȐǾȄȇǻǾȃǹ ȁȄȁ Ȋȃȇȋ ǿȁȀȆǾȆȆȔȅ ȉǾȊȌȉȊȇȅ, ǻȋȇȉȇǾ – ȌȊȋȉǹȆȁȋȕ ȈȉǾȈȘȋȊȋǻȁȘ ȁ ȌǼȉȇȀȔ ǿȁȀȆȁ. ǦǹȃȇȆǾȏ, ȆǾȇǺȎȇǽȁȅȇ ȊȃǹȀǹȋȕ ȆǾȊȃȇȄȕȃȇ ȊȄȇǻ ȇ ǼȆǾȀǽǾ *pasti, pas, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȇȆȇ ȇǺȆǹȉȌǿȁǻǹǾȋ ȘǻȆȌȗ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȌȗ ǺȄȁȀȇȊȋȕ ȃ ǼȆǾȀǽǹȅ *xorniti ȁ *xovati, ȅȇǿȆȇ ǽǹǿǾ ȊȃǹȀǹȋȕ, ȈǹȉǹȄȄǾȄȁȀȅ ǻ ȊȋȉȌȃȋȌȉǾ ȅȆȇǼȇȀȆǹȐȆȇȊȋȁ, ȋ.Ǿ. ȊȇǻȈǹǽǾȆȁǾ ǺȇȄȕȑǾȂ ȐǹȊȋȁ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, Ȁǹ ȁȊȃȄȗȐǾȆȁǾȅ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ȃȇȋȇȉȇǾ ǽȄȘ ǼȆǾȀǽǹ *pasti ȆǾ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇ. ǪǾȅǹȆȋȁȃǹ ȈȁȒȁ ǻ ǼȆǾȀǽǾ *pasti ǻȇ ǻȊǾȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȀǹȃȉǾȈȁȄǹȊȕ ȈȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ Ȁǹ ȊȍǾȉȇȂ ǿȁǻȇȋȆȇǻȇǽȊȋǻǹ (‘ȈǹȊȋȁ Ȋȃȇȋ’), Ȇȇ ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȍȁȃȊȁȉȌȗȋȊȘ ȁ ǺȇȄǾǾ ȑȁȉȇȃȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȈȁȒȁ ȁ ȃȇȉȅȄǾȆȁȘ: Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȈǹȊǹȋȕ, ȊȈǹȊȋȁ ‘Ȋȃȇȉȅȁȋȕ, ȁȀȉǹȊȎȇǽȇǻǹȋȕ Ȇǹ ȃȇȉȅ ȊȃȇȋȌ’ (ǪǩǦǜ 40: 117); Ȋ.-ȉȌȊ. ȊȈǹȊǹȋȕ ‘ȃȇȉȅȁȋȕ (Ȋȃȇȋ)’: «ǝȇ ȐǾǼȇ ǽȇȑȄȁ – Ȋȃȇȋǹ ǺǾȄȔȅ ȎȄǾǺȇȅ ȊȈǹȊǹǾȅ», «ǚǹȄǾȐǾȃ <ȇǻǾȏ> ȈȇȑȄǹ ȊȈǹȊǹȋȕ» (ǣǪǜǩǪ); ǽȇȆ. ȈǹȊȋȁȊȕ ‘ǾȊȋȕ’: «ǫǹȅ ȈǹȊȌȋȊȘ ȅǾǽǻǾǽȁ» (ǾǽȘȋ ȘǼȇǽȔ), ‘ȊȇǺȁȉǹȋȕ ȈȔȄȕȏȌ (ȇ ȈȐǾȄǹȎ)’: «ǛȊǾ ȈȐǾȄȔ ȇȋȈȉǹǻȁȄȁȊȕ ȈǹȊȋȁȊȕ» (ǪǩǦǜ 25: 263), ȌȉǹȄ. ȈǹȊǾȆȕǾ ‘ȈȇǽȆȇǿȆȔȂ ȃȇȉȅ’ (ǥǹȄǾȐǹ 2002–2003, 3: 138); ȃǹȑ. pastev ‘ȃȇȉȅ ǽȄȘ Ȋȃȇȋǹ (ȊǾȆȇ, ȊȇȄȇȅǹ)’, napasc ‘Ȇǹȃȇȉȅȁȋȕ’ (Sychta 1967–1976, 4: 39–40); Ȋȋ.-ȊȄȇǻǹȏ. pastva ‘Ǿǽǹ, ȃȇȉȅ ǽȄȘ Ȋȃȇȋǹ’, ‘ǽȌȎȇǻȆǹȘ ȈȁȒǹ’: «pastwu slowa tweho darug (Bože)» (HSSJ 3: 483). Ǩȇ ȆǾȃȇȋȇȉȔȅ ǻǾȉȊȁȘȅ, «ȈȁȒǾǻǹȘ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ» ǽȄȘ *pasti (ȃǹȃ ȁ ǽȄȘ *xorniti) ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁ ȁȊȎȇǽȆȇȂ, Ȋȉ. (ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973, 3: 215–216; ǚǞǩ 5: kniha.indb 350 9.4.2009 16:16:29 ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ) 351 80–82; ǞǪǬǥ 4: 309; Snoj 2003: 497)4, ǽȉȌǼȁǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁ ȊǻȘȀȔǻǹȗȋ ȈǾȉǻȁȐȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȖȋȇǼȇ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȁ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇǼȇ ǼȄǹǼȇȄǹ Ȋ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ȆǹǺȄȗǽǾȆȁȘ, ȊȄǾǿǾȆȁȘ (ǡǻǹȆȇǻ 1961), ȇȋȃȌǽǹ ǽǹȄǾǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȇȎȉǹȆȔ, ȀǹȒȁȋȔ’ (ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇǾ ȁ ǽȄȘ ǼȆǾȀǽǹ *xorniti), ȈȉǾȋǾȉȈǾǻȑǾǾ ǻ ǼȆǾȀǽǾ *pasti ǽǹȄȕȆǾȂȑǾǾ (ǻȈȇȄȆǾ ȄȇǼȁȐȆȇǾ) ȉǹȀǻȁȋȁǾ ǻ ȊȋȇȉȇȆȌ ‘ȊȈǹȊǹȋȕ’ (Ȋȉ. ȉȌȊ. ȊȈǹȊȁ ȁ ȊȇȎȉǹȆȁ; ȊȈǹȊȁ, ǜȇȊȈȇǽȁ ȁ ȎȉǹȆȁ ǜȇȊȈȇǽȕ, ǽȁǹȄ. ǚȇǼ ȈǹȊǾȋ, ȋ.Ǿ. ȎȉǹȆȁȋ, ǺǾȉǾǿǾȋ, ǚȇǿǾ ȈǹȊȁ! (ǪǩǦǜ 25: 262) ȁ ȋ.ǽ.). ǪȈǾȃȋȉ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȖȋȇǼȇ ǼȆǾȀǽǹ, ȇȋȅǾȐǹǾȅȔȎ ǻ ȊȄȇǻǹȉȘȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȇǻ, ǻȃȄȗȐǹǾȋ ȇǺǹ ȖȋȁȎ ȃȉȌǼǹ ȀȆǹȐǾȆȁȂ: Ȋȉ. ǺȇȄǼ. ǽȁǹȄ. ȈǹȊǹ ‘ǾȊȋȕ ȋȉǹǻȌ (ȇ ȊȃȇȋǾ)’ ȁ – ‘ȊȄǾǽȁȋȕ, ȆǹǺȄȗǽǹȋȕ (Ȁǹ ȃǾȅ-Ȇ.)’: «ǨǹȊȓȄ ȁ ǪȋȌȈǹȆ ǽǻǾ ȅȇȅȁ, ǽǻǾ ȊȓȅȌǽȁǻȁ…» (Ȇǹȉ. ȈǾȊȆȘ); ȁȀȈǹȊǹ ‘ȈȉȇǾǽǹȋȕ (ȇ ȅȇȄȁ)’; ȁȀȈǹȊǻǹ Ȋǹ, ȁȀȈǹȊȌǻǹ Ȋǹ ‘ȈȇǼȁǺǹȋȕ, ǺǾȊȊȄǾǽȆȇ ȁȊȐǾȀǹȋȕ (ȇ ȊȃȇȋǾ)’ (ǚǞǩ 5: 80–82); ȐǾȑ. propásti ‘ȆǾ ȀǹȅǾȋȁȋȕ, ȈȉȇȈȌȊȋȁȋȕ’ (PSJ 4/1: 1180); ȊȄȇǻǹȏ. ǽȁǹȄ. pásť, pástiť ‘ȊȋǾȉǾȐȕ ȃȇǼȇ-Ȅ., Ȑȋȇ-Ȅ., ȊȄǾǽȁȋȕ Ȁǹ ȃǾȅ-Ȅ., ȐǾȅ-Ȅ.’: «Daj pozor, ebo pasú po ťebe» (SSN 2: 746), Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈǹȊȋȁ ‘ȋȇ ǿǾ’: «ǪȋȇȂ ȋȔ Ȍ ȃȇȆǾȂ, ȃȇȆǾȂ ȈǹȊȁ, / Ǚ ȈȇǼȄȘǽȔǻǹȂ Ȇǹ ȉȔȆǽȌ <ȊȋȇȄȇǻȌȗ ȃȇȅȆǹȋȌ> ȃȇȉȇȄǾǻȊȃȌȗ» (ȇȄȇȆǾȏ.)» (ǪǩǦǜ 25: 262); ȌȉǹȄ. ȈǹȊȋȌȎ ‘ȁȉȇȆ. ȇ ȅǹȄȕȐȁȃǾ, ȃȇȋȇȉȔȂ ȁǼȉǹǾȋ ǺȇȄȕȑǾ Ȋ ǽǾǻȇȐȃǹȅȁ’: «ǶȎ ȋȔ, ǽǾǻȐǹȋȆȁȃ! ǝǾǻȐǹȐȁȂ ȈǹȊȋȌȎ!» (ǥǹȄǾȐǹ 2002–2003, 3: 138); ȃǹȉǾȄ. ȈǹȊȋȁ ‘ǻȇǽȁȋȕ ǻ ȁǼȉǾ’: «Ǜ ȃȌȄǹȂ ȁǼȉǹȄȁ. ǨǹȊȌȋ ȑǾȊȋȕ ȐǾȄȇǻǾȃ ȋȌȋ. ǣȋȇ ȈǹȊșȋ, ȋȇȋ ȁ ȊȇǺȁȉǹǾȋ ȈǹȄȇȐȃȁ», ȈǹȊȋȌȎ ‘ǻȇǽȘȒȁȂ ǻ ȁǼȉǾ’ (Ǫǩǜǣ 4: 403), ǽȇȆ. ȈǹȊȋȌȎ ‘Ȋȋȇȉȇǿ Ȇǹ ȇǼȇȉȇǽǾ’ (ǚǫǪǝǣ: 356). ǣǹȃ ȁ ǽȄȘ *xorniti, ǽȄȘ *pasti ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȔ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔǾ ȇȋ ‘ȆǹǺȄȗǽǹȋȕ, ȊȄǾǽȁȋȕ’, ǹ ȁȅǾȆȆȇ – ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȋ.Ǿ. ȊȄǾǽȁȋȕ Ȁǹ ȊȇȎȉǹȆȆȇȊȋȕȗ, ǺǾȀȇȈǹȊȆȇȊȋȕȗ ȆǾȃȇȋȇȉȇǼȇ ȇǺȓǾȃȋǹ’ (Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈǹȊȋȁȊȕ ‘ȇȊȋǾȉǾǼǹȋȕȊȘ, ȇȈǹȊǹȋȕȊȘ, ǺȇȘȋȕȊȘ’: «ǫǹȃȇȂ ȇȆ Ȍ ȆǹȊ, Ȑȋȇ ȆȁȃȇǼȇ ȆǾ ȈǹȊșȋȊȘ» (ǪǩǦǜ 25: 264), ȄȁȋǾȉ. ȇȈǹȊǹȋȕȊȘ, ȇȈǹȊȆȇȊȋȕ) ȁ ǽǹȄǾǾ – ‘ǺǾȉǾȐȕ’, ‘ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ’, ‘ȎȉǹȆȁȋȕ’, ‘ȈȉȘȋǹȋȕ’, ‘ȀǹȈǹȊǹȋȕ’: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȈǹȊǹȋȕ, ȊȈáȊȋȁ ‘ȊǺǾȉǾǼǹȋȕ’: «ǞȊȋȕ Ȍ ȄȗǽǾȂ ȊȋǹȉȔǾ ȃȆȁǼȁ, ǽǹ Ȅȗǽȁ ȊȈǹȊǹȗȋ, ȆǾȊȃȇȉȇ ȋȇ ȊȃǹǿȌȋ»; «ǜȇȊȋȁ ȈȇȆǹǾȎǹȄȁ, ȋǾȈǾȉȕ Ș Ȇȁ ȋǻȇȉȇǿȃȌ, Ȇȁ ȊȅǾȋǹȆȔ ȆǾ ȊȈǹȊȌ» (ǪǩǦǜ 40: 116); ȈǹȊȋȁȊȕ ‘ȎȉǹȆȁȋȕȊȘ, ȁȅǾȋȕȊȘ ǻ ȀǹȈǹȊǾ’: «Ǭ ȆǹȊ ǾȒǾ ȊǻȘȋǹȘ ǻȇǽȁȏǹ… ȈǹȊǾȋȊȘ»; (ǪǩǦǜ 25: 263); ȃǹȉǾȄ. ȈǹȊȋȁ ‘ǺǾȉǾȐȕ, ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ’: «ǣ ȊȅǾȉȋȁ ȈǹȊșȑȕ ǻ ǽȇȅǾ ȇǽǾǿǽȌ»; «Ǚ ȎȄǾǺ ȈǹȊȄȁ ǻ ǹȅǺǹȉǹȎ» (Ǫǩǜǣ 4: 403); ȀǹȈǹȊ ‘ȁȅȌȒǾȊȋǻȇ, ȅȌȃǹ, ȎȄǾǺ, ȈȁȒǹ, ǻȀȘȋǹȘ Ȋ ȊȇǺȇȂ ǻ ȈȇȄǾ, Ȇǹ ȇȎȇȋȌ ȁ ȋ.Ȉ.’ (ǪǩǦǜ 10: 304); ȃǹȉǾȄ. ȀǹȈǹȊȋȁ ‘ȊȈȉȘȋǹȋȕ’: «ǭȁȆȆȔ Ȍ ȆǹȊ ȇǺȁȉǹȄȁ ȁȃȇȆȔ, Ȍ ȅǾȆȘ ȃǹȃ-ȋȇ ȀǹȈǹȊǾȆȔ ǺȔȄȁ, ȆǾ ȀǹǺȉǹȄȁ» (Ǫǩǜǣ 4: 82, s.v. ȇǺȁȉǹȋȕ); ȊȄȇǻǹȏ. ǽȁǹȄ. pásť sa ‘ȈȉȁȇǺȉǾȋǹȋȕ, ǺȇǼǹȋǾȋȕ’ (SSN 2: 746). ǪȉǾǽȁ ǻȋȇȉȁȐȆȔȎ, ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ Ȍ *pasti ȁ *xorniti ȋǹȃǿǾ ȆǾȅǹȄȇ ȊȇǻȈǹǽǾȆȁȂ: Ȋȉ. ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȃȇȉȅȁȋȕȊȘ, ǿȁȋȕ Ȁǹ ȊȐǾȋ ȐǾǼȇ-Ȅ.’ (ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȌȉǹȄ. ȈǹȊȋȁȊȕ ‘ȃȇȉȅȁȋȕȊȘ, ǿȁȋȕ, ȀǹȆȁȅǹȘȊȕ ȃǹȃȁȅ-Ȅ. ȈȉȇȅȔȊȄȇȅ’: «…ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȄ ȃǹȀǹȐȕȁ ȊȋǹȆȔ, ǼǽǾ ȋǾ ȈǹȊȄȁȊȕ ȉȔǺȇȗ ȁ ȀǻǾȉǾȅ…» (ǥǹȄǾȐǹ 2002–2003, 3: 138)) ȁ ‘ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ’ (Ȋȉ. ȐǾȑ. pastorek ‘ȈȉȁǾȅȆȔȂ ȉǾǺǾȆȇȃ’ (PSJ 4/1: 128), Ȋȋ.-ȊȄȇ4 kniha.indb 351 Ǜ ȊǻǾȋǾ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹǾȅȇǼȇ ȀǽǾȊȕ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȆǾ ǻȔǼȄȘǽȁȋ ȌǺǾǽȁȋǾȄȕȆȇȂ ǼȇȊȈȇǽȊȋǻȌȗȒǹȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȘ ȊȄȇǻǹ ȈǹȊȋȕ, ȈǹȑȐǹ ‘ȉȇȋ ǿȁǻȇȋȆȇǼȇ’, ȊǻȘȀȔǻǹǾȅȇǼȇ ǾǽȁȆȇǽȌȑȆȇ Ȋ *pasti/padati Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȊǺȄȁǿǾȆȁȘ c *(pro)pastȕ (Ȋȉ. ȋǹȃǿǾ ȈȇȄ. jama ustna). ǪǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃǹȘ ȊǻȘȀȕ ȉȋǹ ǿȁǻȇȋȆȇǼȇ Ȋ ȈȁȒǾȂ (ȋȇȐȆǾǾ, Ȋ ǾǾ ȈȇǾǽǹȆȁǾȅ) ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ǺȇȄǾǾ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȆȆȇȂ. 9.4.2009 16:16:29 ǪǻǾȋȄǹȆǹ ǥ. ǫȇȄȊȋǹȘ 352 ǻǹȏ. pastorok ‘ȋȇ ǿǾ’ (HSSJ 3: 483) ȁ ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔǾ ǻȔȑǾ ǽǾȉȁǻǹȋȔ ȇȋ *xorniti ȁ *xovati c Ȗȋȁȅ ǿǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ). ǨǹȉǹȄȄǾȄȁȀȅ *pasti ȁ *xorniti ȆǾǽǹǻȆȇ ȈȇǽȉȇǺȆȇ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȄ ǛȘȐ. ǛȊ. ǡǻǹȆȇǻ, ȌȃǹȀǹǻȑȁȂ Ȇǹ ǽȉǾǻȆȁǾ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁǾ ȍȇȉȅȌȄȔ Ȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾȅ «ȎȉǹȆȁȋȕ ȊȄȇǻȇ», «ȊȇǺȄȗǽǹȋȕ ȃȄȘȋǻȌ» ȁ ȋ.Ȉ., ȀǹȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȇǻǹȆȆȔǾ, ǻ ȐǹȊȋȆȇȊȋȁ, ǻ ȎǾȋȋȊȃȁȎ ȁ ȋȇȎǹȉȊȃȁȎ ȋǾȃȊȋǹȎ, ǻ ȃȇȋȇȉȔȎ ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȋȊȘ ǼȄǹǼȇȄ *pasti, – ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȅ ȈȇǽȇǺȆǹȘ ȍȇȉȅȌȄǹ ȁȀǻǾȊȋȆǹ ȋȇȄȕȃȇ Ȉȇ ȋǾȃȊȋȌ ǭȉǾȂȀȁȆǼǾȆȊȃȁȎ ȇȋȉȔǻȃȇǻ (roti, kojixže ne pasem «ȃȄȘȋǻȔ, ȃȇȋȇȉȔȎ ȅȔ ȆǾ ȊȇǺȄȗǽǹǾȅ»), ǾȂ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȋ ǻȔȉǹǿǾȆȁȘ Ȋ ǼȄǹǼȇȄȇȅ *xorniti ȋȁȈǹ ȉȌȊ. ȎȉǹȆȁȋȕ (ȊȇǺȄȗǽǹȋȕ, ǽǾȉǿǹȋȕ) ǻǾȉȆȇȊȋȕ, ȃȄȘȋǻȌ, ȊȄȇǻȇ ȁ ȋ.Ȉ. (ǡǻǹȆȇǻ 2007). ǫǹȃȁȅ ȇǺȉǹȀȇȅ, ȊȇȐǾȋǹȆȁǾ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ǺǾȉǾȐȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ’, ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌǾȅȇǾ ȆǾȊȃȇȄȕȃȁȅȁ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ (ȇǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȅȁ) ǼȄǹǼȇȄǹȅȁ, ȅȇǿȆȇ ȊȐȁȋǹȋȕ ȀǹȃȇȆȇȅǾȉȆȔȅ ȁ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȆȆȔȅ. ǞȊȄȁ ǻ ǼȆǾȀǽǾ *xorniti ȈȁȒǾǻȔǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ȆǹȁǺȇȄǾǾ ȆǾȈȇȊȉǾǽȊȋǻǾȆȆȇ ȊǻȘȀȔǻǹȗȋȊȘ Ȋ ȊǾȅǹȆȋȁȃȇȂ ȀǹȒȁȋȔ (ȁ ǽǹȄǾǾ – ȊȇȎȉǹȆǾȆȁȘ, ȊǺǾȉǾǿǾȆȁȘ) ȐǾȉǾȀ ȁǽǾȗ, ȋǹȃ ȊȃǹȀǹȋȕ, ȃǹȌȀǹȏȁȁ ǿȁȀȆȁ (Ȋȉ. ǻ ȉǹȀȆȔȎ ȘȀȔȃǹȎ ǼȄǹǼȇȄ ǿȁǻȁȋȕ ‘ǽǹǻǹȋȕ, ȊȇȇǺȒǹȋȕ ǿȁȀȆȕ, ǿȁȀȆǾȆȆȔǾ ȊȁȄȔ’), ȋȇ ǻ ǼȆǾȀǽǾ *xovati Ȗȋȁ ǽǻǹ ȊȅȔȊȄǹ («ȈȁȒǹ» ȁ «ȀǹȒȁȋǹ») ȊȇǾǽȁȆȘȗȋȊȘ ǻ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȈǹȊȋȁ Ȋȃȇȋ, ȃȇȉȅȁȋȕ ǾǼȇ, ǻȔȎǹǿȁǻǹȋȕ’ ȁ ǽǹȄǾǾ ‘ȉǹȊȋȁȋȕ, ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ’. ǬȊȋȇȂȐȁǻȇȊȋȕ ȖȋȇȂ ȊǻȘȀȁ ȈȇǽȋǻǾȉǿǽǹǾȋ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȂ ȊȈǾȃȋȉ ǼȄǹǼȇȄǹ *pasti, ǻ ȃȇȋȇȉȇȅ Ȉȉȁ ȇȊȆȇǻȆȇȅ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ‘ȈǹȊȋȁ, ȃȇȉȅȁȋȕ (Ȋȃȇȋ)’ ȑȁȉȇȃȇ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆǾȆȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȎȉǹȆȁȋȕ, ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȊȈǹȊǹȋȕ’. ǰȋȇ ǿǾ ȃǹȊǾȋȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ȈȇǼȉǾǺǾȆȁȘ, ȋȇ ȇȆǹ, ȃǹȃ ȃǹǿǾȋȊȘ, ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋ ȊȇǺȇȂ ȈȉȇǽȌȃȋ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ǽǾȉȁǻǹȏȁȁ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȈȉȘȋǹȋȕ, ȌȃȉȔǻǹȋȕ’, ȇȉǼǹȆȁȐǾȊȃȁ ǻȈȁȊȔǻǹȗȒǾǼȇȊȘ ǻ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȌȗ ȊȋȉȌȃȋȌȉȌ ǼȆǾȀǽ *xorniti ȁ *xovati. ǝȄȘ *prętati ȅǹȉǼȁȆǹȄȕȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ ȈȉȇǽȇȄǿǹǾȋ ǾǼȇ ǼȄǹǻȆȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȌǺȁȉǹȋȕ, ȊȃȉȔǻǹȋȕ, ȇȋȈȉǹǻȄȘȋȕ’, ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ ǽȄȘ *gojiti ȀȆǹȐǾȆȁǾ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ ȃǹǿǾȋȊȘ ȆǾǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȇȉǼǹȆȁȐȆȔȅ: ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔȂ ǻȔȑǾ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆȔȂ ȈȉȁȅǾȉ ǻȇȄȇǼ. «ǬǼȇȁȄǹ ȋȉșȎ ȊȔȆȇȏȃȇǻ, Ȋǹȅǹ ȀǹȏǾȅ ǿȁǻȌ?» ȁȀ ȃǹȉȋȇȋǾȃȁ ǪǜǩǪ ǽȇȈȌȊȃǹǾȋ ȆǾȈȉȘȅȇǾ ȈȇȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȄȗǺȁȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ǻȊȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ, ȎȇȄȁȋȕ’, ȋǾȅ ȆǾ ȅǾȆǾǾ ȆǹȄȁȐȁǾ ǽȉȌǼȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȇǺȒȁȎ ǽȄȘ *gojiti ȁ ȇȊȋǹȄȕȆȔȎ ǼȄǹǼȇȄȇǻ, ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ ȊȐȁȋǹȋȕ ȆǾȊȄȌȐǹȂȆȔȅ ȁ Ȗȋȇ ȀȆǹȐǾȆȁǾ. ǪǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁǾ ȊȎȇǿǽǾȆȁȘ ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȆȔȎ ǻȔȑǾ ǼȄǹǼȇȄȇǻ ȊȎǾȅǹȋȁȐȆȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȔ ǻ ȋǹǺȄȁȏǾ. kniha.indb 352 ȀȆǹȐǾȆȁȘ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ, ȈȇǼȉǾǺǹȋȕ’ *xorniti ȉȌȊ. ȎȇȉȇȆȁȋȕ; Ȋ.-Ȏ. ȊǹȎȉǹȆǹ, ȊǹȎȉǹȢȁǻǹȋȁ; ȊȄȏ. ǽȁǹȄ. chranba ‘ȈȇȎȇȉȇȆȔ’ ‘ȈȉȘȋǹȋȕ(ȊȘ), ȊȃȉȔǻǹȋȕ(ȊȘ)’ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȎȇȉȇȆȁȋȕ (ȊȘ), ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȎȇȉȇȆȁȋȕ; Ȍȃȉ. ȎȇȉȇȆȁȋȁ; ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chronić (się) *xovati ȈȇȄ. chować; ȃǹȑ. xovac; ȐǾȑ. pochovati; Ȍȃȉ. Ȏȇǻǹȋȁ; ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ; ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. Ȏȇǻǹȋȕ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. Ȏȇǻǹȋȕ(ȊȘ), ȀǹȎȇǻǹȋȕ(ȊȘ); ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȏǹ; Ȍȃȉ. Ȏȇǻǹȋȁ; ȈȇȄ. chować (się); ȐǾȑ. schovati *prętati Ȍȃȉ.-ȃǹȉȈ. ȈȉȘȋǹȋȁ *bergt’i *pasti, pasu ȉȌȊ. ȈȉȘȋǹȋȕ(ȊȘ) ȉȌȊ. ǻȇȄȇǼ. ȇǺǾȉșǿȃȁ ‘ȈȉȘȋȃȁ’ ȉȌȊ. ǹȉȎ. ȊȈǹȊȋȁ, ȀǹȈǹȊȋȁ 9.4.2009 16:16:29 ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ) ‘ȎȉǹȆȁȋȕ, ǺǾȉǾȐȕ, ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ’ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȎȇȉȇȆȁȋȕ, ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ; ȎȉǹȆȁȋȕ, ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ; ȃǹȑ. xovac; Ȋ.-Ȏ. sahrana; ȐǾȑ. uchovati ȊȄȆ. hranit ‘ȇȎȉǹȆȘȋȕ, ȀǹȒȁȒǹȋȕ(ȊȘ), ȊȈǹȊǹȋȕ(ȊȘ)’ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȎȇȉȇȆȁȋȕ, ȊȇȎȉǹȆȁȋǾȄȕ ‘ȊȈǹȊȁȋǾȄȕ’; Ȍȃȉ. «ǮȇȉȇȆȁ, ǚȇǿǾ!»; ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chronić; ȐǾȑ. chrániti; ȊȄȏ. chrániť; Ȋ.-Ȏ. sahrana Ȋ.-Ȏ., ȊȄȆ. hrana, hraniti; ǺȇȄǼ. ȎȉǹȆȘ, ȎȉǹȆǹ; ȃǹȑ. xarna ‘ȊȌȎǹȘ ȋȉǹǻǹ’; ȈȇȄǹǺ. chorna, chorn t ǺǾȄ. ǽȁǹȄ. Ȏǹǻǹȏȕ; ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȇȈȉȘȋ «ǮȇǻǹȂ ǚȇǿǾ!» ‘ȊȇȎȉǹȆǾȆȁǾ’ ȃǹȑ. xarno ‘Ȋȋǹǽȇ’; ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȇȎȉǹȆǾȆȁǾ, ȃȇȊȋȉȇȅ. ȎȇȉȇȆȘȋȕ ‘ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ Ȁǹ Ȋȃȇȋȇȅ’ Ȍȃȉ. Ȏȇǻǹȋȁ; ȈȇȄ. chować; ȐǾȑ. chovati; ȊȄȏ. chovať; ȃǹȑ. xova ǺǾȄ. ǽȁǹȄ. Ȏǹǻǹȏȕ ȉȌȊ. ȇȎȇȋȆ. ǺǾȉǾǼȁ ȈȇȄǾ, ǺǾȉǾǼȁ ȀǹȂȏǹ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȎȉǹȆȁȋȕ, ȊȇȎȉǹȆȘȋȕȊȘ; Ȋ.-Ȏ. hraniti ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈȊȃȇǻ. ǺǾȉǾȐȕ ȃǹȑ. chronić się ‘ȊȇǺȄȗǽǹȋȕ (ȈȇȊȋ ȁ ȋ.Ȉ.)’ ǺǾȄ. Ȏǹǻǹȏȕ; ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chować; ȐǾȑ. chovat ‘ȆȘȆȐȁȋȕ’ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȀǹȎȇǻǹȋȕȊȘ ‘ȊȇǺȄȗǽǹȋȕ’ ȉȌȊ. ȉǹȀǼȇǻ. ȊȇȎȉǹȆȘȋȕ ȊǾǺȘ (ȇ ǽǾǻȌȑȃǾ) ȈȇȄ. chować, chowaniec; ȐǾȑ. chovati se ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǺǾȉǾȐȕ, ǺǾȉǾǿǾȆȕǾ ‘ȃȇȉȅȁȋȕ’, ‘ȃȇȉȅ Ȉȁȋǹȋȕ, ȈȁȒǹ’ ‘ȈǹȊȋȁ’, ‘ǻȊȃǹȉȅȄȁǻǹȋȕ’, ‘ȉǹȀǻȇǽȁȋȕ, (Ȋȇ)ǽǾȉǿǹȋȕ (Ȋȃȇȋ)’ ‘ȆǹǺȄȗǽǹȋȕ, ȊȄǾǽȁȋȕ, ȊȋǾȉǾȐȕ’ ‘ȀǹǺȇȋȁȋȕȊȘ, ȊȄǾǽȁȋȕ, ȌȎǹǿȁǻǹȋȕ, ȈǾȊȋȇǻǹȋȕ’ ‘ǺȄȗȊȋȁ, ȊȇǺȄȗǽǹȋȕ’, ‘ȊȄǾǽȇǻǹȋȕ ȐǾȅȌ-Ȅ.’ ‘ǻȇȊȈȁȋȔǻǹȋȕ’, ‘ǻǾȊȋȁ ȊǾǺȘ’ 353 ȉȌȊ. ȈȉȁȈȉȘȋǹȋȕ, ȉȌȊ. ǺǾȉǾȐȕ, ǻȇȄȇǼ. ȊȈȉȘȋǹȋȕ ȈȉȁǺǾȉǾȐȕ ‘ȀǹȈǹȊȋȁ ȃȇȉȅ ȊȃȇȋȁȆǾ’ ȈȇȄ. ǽȁǹȄ. chować; ȐǾȑ. ǽȁǹȄ. chóva, chovaní ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈǹȊȋȁ, ȈǹȊȁȋȕ ‘Ǽȇȋȇǻȁȋȕ, ȀǹȈǹȊǹȋȕ’, ȊȈǹȊǹȋȕȊȘ ‘ȊȇȎȉǹȆȘȋȕȊȘ; ȈȉǾǺȔǻǹȋȕ’; ȀǹȈǹȊ, ȈȉȁȈǹȊȋȁ, ȈȉȁȈǹȊȔ ȉȌȊ. ȇǺǾȉǾǼ, ȉȌȊ. ȇȈǹȊǹȋȕȊȘ, ȇǺǾȉǾǼǹȋȕ(ȊȘ) ǽȁǹȄ. ȈǹȊȋȁ, ȈǹȊȋȁȊȕ ‘ǺȇȘȋȕȊȘ, ȇȈǹȊǹȋȕȊȘ’, «ǚȇǿǾ, ȌȈǹȊȁ», «ǪȈǹȊȁ ȁ ȊȇȎȉǹȆȁ»; ȐǾȑ. spasiti ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȈǹȊǹȋȕ, ǺǾȉǾȐȕ ȊȈǹȊȋȁ; ȈǹȊǾȆȕǾ ‘ȌǼȇȒǹȋȕ, ‘ȃȇȉȅ’; ȃǹȑ. pastev ȃȇȉȅȁȋȕ’, ‘ȃȇȉȅ’, napasc, ȘȉȇȊȄ. spasc; ȐǾȑ. spásti ȈȉȁǺǾȉșǼǹ ‘ȈȇǾȊȋȕ’; ȊȄȏ. spásť ‘Ǿǽǹ’ ‘Ȉȇȋȉǹǻȁȋȕ (ȈȇȊǾǻȔ)’; Ȋȋ.-ȊȄȏ. pastva ȉȌȊ. ȈȊȃ. ȇ.-ȊȄǹǻ. *pasti ǻȔǺǾȉǾǼǹȋȕ, ȋǻǾȉ. ǻȔǺǾȉǾǼ ‘ȊȇǽǾȉǿǹȆȁǾ Ȋȃȇȋǹ ’ ǺȇȄǼ. ȈǹȊǹ ‘ȊȄǾǽȁȋȕ’; ȐǾȑ. pásti ‘ȊȄǾǽȁȋȕ, ȁȊȃǹȋȕ’; ȉȌȊ. ǽȇȆ. ȈǹȊȋȌȎ ‘Ȋȋȇȉȇǿ’, ȈǹȊȋȁ ‘ǻȇǽȁȋȕ ǻ ȁǼȉǾ’ Ȋȋ.-ȊȄȆ. pasti roti ȉȌȊ. ȌȉǹȄ. ȈǹȊȋȁȊȕ; ȐǾȑ. pastorek ‘ȈȉȁǾȅȆȔȂ ȉǾǺǾȆȇȃ’ ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ. ǪȓȊȋ. Ǜ. ǜǾȇȉǼȁǾǻ, ǡǻ. ǜȓȄȓǺȇǻ, Ǣ. Ǡǹȁȅȇǻ, Ǫȋ. ǡȄȐǾǻ ȁ ǽȉ. ǚǫǪǝǣ: ǚȇȄȕȑȇȂ ȋȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǽȇȆȊȃȇǼȇ ȃǹȀǹȐǾȊȋǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ 2003. ǜǾȉȇǻ 1895–1904: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, 1–5, ǨȄȇǻǽȁǻ. ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ 1907–1909: ǜȉȁȆȐǾȆȃȇ, ǚ. ǝ. , ǪȄȇǻǹȉȕ ȌȃȉǹȁȆȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–4. ǣȁǾǻ (ȍȇȋȇȅǾȎǹȆȁȐǾȊȃȇǾ ǻȇȊȈȉȇȁȀǻǾǽǾȆȁǾ: ǣȁȟǻ, 1958–1959). ǝǹȄȕ: ǝǹȄȕ, Ǜ. ǡ., ǫȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ǿȁǻȇǼȇ ǻǾȄȁȃȇȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–4. ǡȀǽ. 4-Ǿ. ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ – ǥȇȊȃǻǹ 1912. ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ 1914: ǝȇǺȉȇǻȇȄȕȊȃȁȂ, Ǜ. Ǧ., ǪȅȇȄǾȆȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǪȅȇȄǾȆȊȃ. ǞǪǬǥ: ǞȋȁȅȇȄȇǼȞȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ, 1–, ǣȁȟǻ 1982–. kniha.indb 353 9.4.2009 16:16:29 354 ǪǻǾȋȄǹȆǹ ǥ. ǫȇȄȊȋǹȘ ǡǻǹȆȇǻ 1961: ǡǻǹȆȇǻ, Ǜ. Ǜ., ǣ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȈǹȊȋȁ. In: ǪǺȇȉȆȁȃ ȊȋǹȋǾȂ Ȉȇ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȗ ȈǹȅȘȋȁ ǥ. Ǜ. ǪǾȉǼȁǾǻȊȃȇǼȇ, ǥȇȊȃǻǹ, 105–119. ǡǻǹȆȇǻ 2007: ǡǻǹȆȇǻ, Ǜ. Ǜ., ǡȀ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȇǺȉȘǽȇǻȇȂ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȁ. «ǮȉǹȆȁȋȕ ȊȄȇǻȇ». In: ǛȇȊȋȇȃ ȁ ǠǹȈǹǽ ǻ ǺǹȄȃǹȆȊȃȇȂ ȃǹȉȋȁȆǾ ȅȁȉǹ. ǨǹȅȘȋȁ Ǜ. Ǧ. ǫȇȈȇȉȇǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ, 43–50. ǣȄǾȈȁȃȇǻǹ 1989: ǣȄǾȈȁȃȇǻǹ, ǜ. Ǩ., ǨȉȇǺȄǾȅǹ «ȃǹȉȈǹȋȊȃȇȂ ȅȁǼȉǹȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆ» ǻ ȊǻǾȋǾ ȆȇǻȔȎ ǽǹȆȆȔȎ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȇȂ ǼǾȇǼȉǹȍȁȁ. 2. In: ǧǺȒǾȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ǹȋȄǹȊ. 1985–1987, ǥȇȊȃǻǹ, 121–129. ǣǪǜǩǪ: ǣǹȉȋȇȋǾȃǹ «ǪȄȇǻǹȉȘ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǩȌȊȊȃȇǼȇ ǪǾǻǾȉǹ». ǞȃǹȋǾȉȁȆǺȌȉǼ. ǥǹȋǾȉȁǹȄ ȄȗǺǾȀȆȇ ȈȉǾǽȇȊȋǹǻȄǾȆ Ǟ. Ǥ. ǚǾȉǾȀȇǻȁȐ. ǥǹȄǾȐǹ 2002–2003: ǥǹȄǾȐǹ, Ǧ. ǥ., ǪȄȇǻǹȉȕ Ǽȇǻȇȉȇǻ ȌȉǹȄȕȊȃȁȎ (ȘȁȏȃȁȎ) ȃǹȀǹȃȇǻ, 1–4, ǧȉǾȆǺȌȉǼ. ǥǾȉȃȌȄȇǻǹ 1976: ǥǾȉȃȌȄȇǻǹ, Ǜ. Ǚ., ǬȃȉǹȁȆȊȃȁǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ (2). ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1974, ǥȇȊȃǻǹ. ǨǧǪ: ǨȊȃȇǻȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ Ȋ ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȁȅȁ ǽǹȆȆȔȅȁ, 1–, ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1967–. ǩǥJ: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȁȇȋ jǹȀȁȃ Ȋȇ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȁ ȋȇȄȃȌǻǹȢǹ, 1–3, ǪȃȇȈjǾ 1961–1966. ǪǨǠǚ: ǪȄȇȥȆȞȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃȞȎ Ǽǹǻȇȉǹȃ ȈǹȥȆȇȐȆǹ-ȀǹȎȇǽȆȘȂ ǚǾȄǹȉȌȊȞ Ȟ ȘǾ ȈǹǼȉǹȆȞȐȐǹ, 1–5, ǥȞȆȊȃ 1979–1986. Ǫǩǜǣ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǣǹȉǾȄȁȁ ȁ ȊȇȈȉǾǽǾȄȕȆȔȎ ȇǺȄǹȊȋǾȂ, 1–6. ǜȄ. ȉǾǽ. Ǚ. Ǫ. ǜǾȉǽ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1994–2005. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, 1–. Ǩȇǽ ȉǾǽ. ǭ. Ǩ. ǭȁȄȁȆǹ, ǭ. Ǩ. ǪȇȉȇȃȇȄǾȋȇǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ – ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ 1965–. ǫȁȅȐǾȆȃȇ 2003: ǫȁȅȐǾȆȃȇ, Є., ǥǹȋǾȉȞǹȄȁ ǽȇ ǪȄȇǻȆȁȃǹ ȈȁȊǾȅȆȇȟ ȋǹ ȃȆȁǿȆȇȟ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ XV–XVIII Ȋȋ. 1–2, ǣȁȟǻ. ǭǹȊȅǾȉ 1964–1973: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, 1–4. ǨǾȉ. Ȋ ȆǾȅ. ȁ ǽȇȈ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ, 1–. Ǩȇǽ ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. ALJ: Archiv lidového jazyka dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk eský AV R v Brně. Bartoš 1895: Bartoš, F., Dialektologie moravská. Náře í hanácké a eské, 2, Brno. Bartoš 1906: Bartoš, F., Dialektický slovník moravský, Praha. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, 12, Praha 2004. Gebauer 1970: Gebauer, J., Slovník staro eský, 1–2, Praha. Gregor 1959: Gregor, A., Slovník náře í slavkovsko-bu ovického, Praha – Brno. HSSJ: Historický slovník slovenského jazyka, 1–7, Bratislava 1991–2008. Hore ka 1941: Hore ka, F., Náře í na Frenštátsku, Frenštát pod Radhošt m. Kellner 1949: Kellner, A., Východolašská náře í, 2, Brno. Novak 2006: Novak, V., Slovar stare knjižne prekmurš ine, Ljubljana. PSJ : Příru ní slovník jazyka eského, 1–8, Praha 1935–1957. RHSJ: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–23. JAZU, Zagreb 1880–1976. kniha.indb 354 9.4.2009 16:16:30 ‘ǣȇȉȅȁȋȕ’ ȁ ‘ȎȇȉȇȆȁȋȕ’ (ȃ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȈȇǼȉǾǺǹȄȕȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ) 355 SGP: S ownik gwar polskich, 1–, Kraków 1979–. SJPD: S ownik języka polskiego, 1–11. Red. W. Doroszewski, Warszawa 1958–1969. Snoj 2003: Snoj, M., Slovenski etimološki slovar. 2 izd., Ljubljana. SRPS: Isa enko, A. V., Slovensko-ruský prekladový slovník, 1–2, Bratislava 1950. SSKJ: Slovar slovenskega knjižnega jezika, 1–5, Ljubljana 1970–1991. SSN: Slovník slovenských náře í, 1–, Bratislava 1994–. Sychta 1967–1976: Sychta, B., S ownik gwar kaszubskich na tle kultury ludowej, 1–7, Wroc aw – Warszawa – Kraków – Gdańsk. WSPR: Hessen, D. – Stypu a, R., Wielki s ownik polsko-rosyjski, Warszawa – Moskwa 1967. ‘To feed’ and ‘to bury’ (a contribution to the reconstruction of the Slavic funeral vocabulary) The paper concentrates on the semantic structure of some Slavic verb families (*xorniti, *xovati, *prętati et al.), which suggest a combination of so different meanings as ‘to feed’ and ‘to bury’ and point out substantial similarity regarding the other meanings. The author aims to discover such possible intermediate semantic links which could explain the correlation between two ideas (e.g. ‘watch’, ‘see’, ‘protect’, ‘defend’, ‘shelter’, ‘hide’). ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȊȄǹǻȘȆȇǻǾǽǾȆȁȘ ǩǙǦ Ȉȉ. ǤǾȆȁȆǹ 32a, ǥȇȊȃǻǹ, ǩȇȊȊȁȘ smtolstaya@yandex.ru kniha.indb 355 9.4.2009 16:16:30 kniha.indb 356 9.4.2009 16:16:30 K významu csl. tr putica Pavla Val áková Csl. trȕputica je hapax legomenon z legendy o sv. Benediktu z Nursie. Benedikt (480–543) byl zakladatelem západoevropského monasticismu klášterního typu, který p evážil nad starší poustevnickou formou. Založil ád benediktinů, nejvýznamn jší ád v d jinách katolické církve. Jeho následníkem byl eho I. Veliký (540–604), významný papež, autor Života sv. Benedikta (ŽB). Tato legenda je výtahem druhé knihy eho ových ty dílných Dialogů, práce, která má formu rozmluvy s jáhnem Petrem. Nejstarší verze církevn slovanského p ekladu ŽB vycházela z latiny a uchovala se v srbském p episu ze 14. století, vydaném v Rusku (Sobolevskij 1903). Substantivum trȕputica se v textu ŽB objevuje ojedin le na míst , kde Benedikt potkává ábla v podob léka e s rohem a s p edm tem, zvaným trȕputica: srěte i starȕcȕ i vragȓ dijavolȕ obrazomȕ vra evomȕ rogȓ1 i tr puticu nose (cornu et tripedicam ferens). Na sv tcovu otázku, kam jde, odpovídá ábel: kȓ bratii gredu pitije imȕ dati (potionem eis dare). U trȕputica je ve Slovníku jazyka staroslov nského (SJS 4: 506) uveden význam ‘t ínožka; lat. tripedica’. Emilie Bláhová uvádí, že interpretace substantiva trȕputica jako ‘t ínožka’ v SJS je chybná. Latinskému tripedica odpovídá v eckém p ekladu tripšdiklon, mj. také ‘rostlina Marrubium’ (Stephanus 1954, VIII: 2450). O církevn slovanském trȕputica se Bláhová domnívá, že má z ejm stejný význam. Píše: „Skute nost, že dva slovanské p eklady, vzniklé na různých místech a z různých p edloh, p eložily toto slovo stejn , sv d í o tom, že jeho výklad jako Marrubium je správný“ (1992: 404, pozn. 12). Nej ast ji jsou slovanské názvy pro Marrubium motivovány bílou barvou kv tů (r. belyj železnjak, ukr. bilyj želiznjak, sch. bilo zelje, bilušina, bila smrada ina) nebo jable nou vůní, kterou vydávají rozemnuté listy rostliny: luž. jab u nik, . jable ník, dial. i jablonka, jablounek, jablouneklas, slk. jabl ník (Annenkov 1878: 208, Rystonová 2007: 197). Tato motivace je i v n meckém názvu Apfelkraut (Annenkov 1878: 208). Pojmenování pro Marrubium p íbuzné s církevn slovanským trȕputica se ve slovanských jazycích nevyskytuje. Názvy p íbuzné csl. trȕputica ozna ují jinou rostlinu, ‘Plantago/jitrocel’. Sch. triputac ‘Plantago’ má mnoho variant v dialektech – trepuc, treputac, tripotec, troputac, trput, trpuc, terput, tarpotac, tariput, trputec, tarpudac, tripun ina, trpotec, trputac (Simonović 1959: 362), stejn jako sln. trpótec, dial. tarpót, trpot, trput, trpuc, 1 kniha.indb 357 Bláhová (1992: 404) uvádí u rogȓ vysv tlení: „tj. s nádobou ve tvaru rohu“. Katolická církev však zakazovala užívání nádob z rohu k pití, protože tento způsob užití rohu byl pokládán za pozůstatek z dob pohanských. Zíbrt (1891: 79, 1894: 120) v této souvislosti upozor uje na zápov koncilu Elusanského z r. 551 a na synodální zápov anglosaskou z r. 787. – Csl. rogȓ v tomto konkrétním p ípad (nesl ho k nemocným ábel-léka ) mohl být sou ástí p ipravovaného lé ebného nápoje. Ve st edov kém léka ství se užíval roh spálený a utlu ený na prach jako sou ást lektvarů a mastí p i různých zán tech, proti st evním onemocn ním apod. Podrobn ji o užívání rohu v léka ství v. nap . SKL 108, 115, 198 aj. 9.4.2009 16:16:30 358 Pavla Val áková tropotec, trapotec, tripotec, trpotnik, trpunjec, terpunjec (Bezlaj 1976–2007, 4: 236). Podobné názvy se asto vyskytují i v dialektech východoslovanských jazyků, sr. r. dial. tripútnik, trepútnik, tripúten’, ukr. dial. trypútnyk, trýputen’, br. trypútnik (TSBr 5: 537), dial. trepútnik, trépatnik (SBrH 5: 138n). Plantago/jitrocel je z eledi jitrocelovitých. Roste v Evrop krom Islandu, v Malé Asii, Sýrii, Iráku, Íránu, Pákistánu, v severní Africe a na mnoha dalších místech. Jde o nenáro nou rostlinu, rostoucí nej ast ji podél cest a na rumištích. Pat í mezi nejznám jší lé ivé rostliny, její listy používali už anti tí léka i nejen jako lék proti moru a jedům všeho druhu, lé ili jím také hore ku, bolest zubů, zran ní a zán ty (Bandini 1998: 115). Sta í ekové a ímané ho užívali p i potírání kožních infekcí, nap . p i lé b oparu. Byl uznávaným prost edkem p i lé b dýchavi nosti a proti tuberkulóze. Dodnes se droga získaná p edevším z jitrocele kopinatého používá p i p íprav léků pro lé bu kašle a kataru horních cest dýchacích. Marrubium2 pat í do eledi hluchavkovitých. Je původem ze St edozemí, lépe prospívá v teplejším podnebí, roste u cest a na rumišti, na pastvinách, v k ovinách, na stráních a pís inách. V lidovém lé itelství byla užívána sušená nať rostliny k p íprav ajů a nálevů. Marrubium sloužilo jako lék p i jaterních nemocech, nap . p i žloutence, proti různým zán tlivým onemocn ním dýchacích cest, ledvin a mo ového m chý e, proti nemocem pohybového ústrojí (nap . proti revmatismu, podag e apod.), ale i jako lék proti tuberkulóze (Polívka 1901, 3: 160, ižmá 1946, II: 19, Achtarov 1939: 207). Ob rostliny jsou si v mnohém podobné. Podobn jako Marrubium, je i Plantago ho ké chuti. V obou p ípadech jde o nenáro nou rostlinu, která roste podél cest a p šin, na rumišti, na pastvinách ap. Ob rostliny se používaly k lé ení podobných onemocn ní. Nadto bylo Plantago mezi Slovany ve st edov ku svými lé ivými ú inky patrn mnohem znám jší než Marrubium. Sv d í pro to mimo jiné i Marešův lánek o názvu jitrocel, skorocel ve staré polštin a staré eštin (Mareš 2000). O tom, že je na území obývaném Slovany znám jší dodnes, sv d í v tší po et dialektických názvů pro jitrocel ve slovanských jazycích. Etymologie csl. trȕputica a p íbuzných slov v jiných slovanských jazycích je motivována místem výskytu. Plantago/jitrocel roste p i cestách, pop . na cestách, na rozcestí. Název rozcestí je hláskov a slovotvorn blízký názvu rostliny v srbochorvatštin (triputnica) a ve slovinštin (tripótje). Všechny etymologie se shodují v tom, že názvy rostliny Plantago jsou odvozeny od pojmenování cesty – csl. trȕputica (< pїtȕ), sch. dial., sln. dial. tripotec (< sch. pt, sln. pot), br. dial. trypútnik (< br. dial. puc’), ukr. dial. trypútnyk (< ukr. put’), r. dial. tripútnik (< r. put’) apod. Psl. *trȕ-pїtȕ, *trȕpїtȕcȕ je kompozitum z redukovaného stupn ie. *tri- (srov. stsl. trȕgubȓ ‘trojí, trojnásobný’, trȕzїbȕcȕ ‘trojzubec’aj.) a psl. *pїtȕ ‘cesta’ (Skok 1971–1974, 3: 87, 500, Snoj in Bezlaj 1976–2007, 4: 236). Od psl. *pїtȕ jsou také nepreﬁgované názvy, nap . sch. dial. potnjak, sln. dial. pótnjak, r. dial. putnik, putik, putiki, putni noje list’je, ojedin lé luž. putnik a astá pojme2 kniha.indb 358 Marrubium je z hebr. mar ‘ho ký’, rob ‘mnoho, velmi’, marrob ‘ho ká šťáva’, též marrub, odtud Marrubium (Simonović 1959: 292; Kreiner 1963: 129). 9.4.2009 16:16:31 K významu csl. trȕputica 359 nování rostliny Plantago s různými preﬁxy, nap . sch. dial. pripotec, priputac, pripotnik, prpotec, poputnik, poputnja a, poputnica, škrepotec, sln. dial. pripótec, pripótek, prpótec, prpótek, prpцt, škrepotec, škripótec,3 br. prypútnik, r. dial. pripútnik, popútnik, popútnyj list, ukr. dial. prypútnyk, popútnyk, napútnyk (ESUkr 4: 520, Makowiecki 1936: 279, ESBr 10: 129). Místo výskytu je velmi silná sémantická motivace pro pojmenování rostliny Plantago. Z pojmenování cest vznikly i její další názvy, nap . br. dial. padaróžnik (< daróha), ukr. podoróžnyk (< doróha), dial. lopuch podoróžnyj, doróžnyk, podorížnyk, r. podoróžnik (< doróga), dial. doróžnik, pridoróžnik, lopúch podoróžnyj, p. podróżnik (Rostaﬁński 1900: 305), . dial. král cest (< cesta). Zbývá vysv tlit rozdílný význam eckého a církevn slovanského názvu rostliny. Jak už bylo e eno, Život Benediktův se uchoval v srbském opisu ze 14. století. V opisu musíme samoz ejm o ekávat výskyt výrazů vnesených opisova i. Nelze vylouit, že termín trȕputica pronikl do textu dodate n , p i opisování, že srbský opisova použil pro lepší pochopení textu místní název jiné rostliny, sice podle botanické nomenklatury odlišné, ale jak místem výskytu, tak lé ivými schopnostmi Marrubiu velmi podobné. V dob , kdy tyto opisy vznikly, byla staroslov nština pojímána jako spole ný spisovný jazyk všech Slovanů a pronikání místních speciﬁk, zvlášt lexikálních, do jiných oblastí nebylo vzácností, ale bylo naopak chápáno jako obohacování jazyka.4 Literatura Achtarov 1939: Achtarov, B., Materiali za bălgarski botani en re nik, Soﬁja. Annenkov 1878: Annenkov, N., Botani eskij slovar’, Peterburg. Bandini 1998: Bandini, D. – Bandini, G., Malý lexikon pověr, Olomouc. Bezlaj 1976–2007: Bezlaj, F., Etimološki slovar slovenskega jezika, 1–5, Ljubljana. Bláhová 1992: Bláhová, E., Staroslov nský Život Benediktův. Slavia 61, 395–408. ižmá 1946: ižmá , J., Lidové lékařství v eskoslovensku, Brno. Davidov–Javašov–Achtarov 1939: Davidov, B. – Javašov, A. – Achtarov, B., Materiali za bălgarski botani en re nik, Soﬁja. ESBr: Etymalahi ny sloŭnik belaruskaj movy. Red. V. U. Martynaŭ, Minsk 1978–. ESUkr: Etymolohi nyj slovnyk ukrajins’koji movy, Kyjiv 1982–. Kreiner 1963: Kreiner, J., S ownik etymologiczny acińskich nazw i terminów używanych w biologii oraz medycynie, Wroc aw – Warszawa – Kraków. Makowiecki 1936: Makowiecki, S., S ownik botaniczny acińsko-ma oruski, Kraków. Mareš 2000: Mareš, F. V., Jitrocel – skorocel „Plantago“. In: Mareš, F. V., Cyrilometodějská tradice a slavistika, Praha, 589–591. Polívka 1901: Polívka, F., Názorná květena zemí koruny eské, Olomouc. 3 4 kniha.indb 359 Snoj (in Bezlaj 1976–2007, 4, 236) soudí, že sch. a sln. slova se šk- vznikla kontaminací s bulharskými dialektickými názvy jitrocele skȓrbuc, stȓrguk. O bulharských slovech v. Davidov–Javašov–Achtarov 1939: 241. P ísp vek byl vypracován za podpory grantu GA R 405/07/1092. 9.4.2009 16:16:31 360 Pavla Val áková Rystonová 2007: Rystonová, I., Průvodce lidovými jmény rostlin a jiných lé ivých přírodnin a jejich produktů, Praha. SBrH: Sloŭnik belaruskich havorak paŭno na-zachodnjaj Belarusi i jaje pahrani a, 1–5, Minsk 1979–1986. Rostaﬁński 1900: Rostaﬁński, J., Symbola ad historiam naturalem medii aevi, 1–2, Kraków. Simonović 1959: Simonović, D., Botani ki re nik. Imena biljaka, Beograd. SJS: Slovník jazyka staroslověnského. Lexicon linguae palaeoslovenicae (red. J. Kurz – Z. Hauptová), Praha 1958–1997. SKL: Staro eské knihy lékařské. K vydání ze st . rukopisu p ipravila Alena M. erná. Brno 2006. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4. Vyd. V. Putanec, Zagreb. Sobolevskij 1903: Sobolevskij, A. I., Žitije prep. Benedikta Nursijskago po serbskomu spisku XIV veka. Izvestija Otdelenija russkago jazyka i slovesnosti Imperatorskoj Akademii Nauk VIII, 2, 121–137. Stephanus 1954: Stephanus, H., Thesaurus Graecae linguae, I–IX, Graz. TSBr: Tluma al’ny sloŭnik belaruskaj movy, 1–5 (red. K. K. Atrachovi ), Minsk 1977–1984. Zíbrt 1894: Zíbrt, ., Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku, Praha. P etisk Praha 1995. Zíbrt 1891: Zíbrt, ., Listy z eských dějin kulturních, Praha. On the meaning of OCS trȕputica The OCS hapax legomenon trȕputica from a legend about Saint Benedict, whose author was Gregory the Great, is translated in Slovník jazyka staroslov nského as ‘tripod’. It was pointed out by E. Bláhová (Slavia 61, 404) that this is actually a wrong translation; she mentions that according to the second meaning of the Greek word it was a plant Marrubium/horehound. However, the equivalents of OCS trȕputica point rather to another plant – Plantago/plantain – which has similar healing charakteristics and which was (and has remained until today) a commoner healing plant for Slavs. Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika valcakova@iach.cz kniha.indb 360 9.4.2009 16:16:31 . ǡȀȄȁȑȆǾ ȆǹȈȇȅȁȆǹȋȕ ȇ ȆǾȈȉǾȎȇǽȘȒǾȂ ǻǹǿȆȇȊȋȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȈǹȉǹȄȄǾȄǾȂ ǽȄȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ǻ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ. ǧȋȅǾȐǹȘ ȇȋȊȌȋȊȋǻȁǾ ǻ ȆǹȊȋȇȘȒǾǾ ǻȉǾȅȘ ȊȄȇǻǹȉǾȂ ȈȇǽȇǺȆȔȎ ȈǹȉǹȄȄǾȄǾȂ (Ȁǹ ȁȊȃȄȗȐǾȆȁǾȅ ȆǾǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁ ȁ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁ ǾȅȃȇǼȇ «ǪȄȇǻǹȉȘ ȁȀǺȉǹȆȆȔȎ ȊȁȆȇȆȁȅȇǻ ȇȊȆȇǻȆȔȎ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ» ǣ. ǚǹȃǹ (Buck 1971) ȁ ȆǾȀǹȃȇȆȐǾȆȆȇǼȇ, ȇȊȋǹȆȇǻȁǻȑǾǼȇȊȘ ȈȇȐȋȁ ǻ ȆǹȐǹȄǾ ȁȀǽǹȆȁȘ «ǪȄȇǻǹȉȘ ȊȉǹǻȆȁȋǾȄȕȆȇȂ ȊǾȅǹȊȁȇȄȇǼȁȁ» ǡ. ǱȉǾȈȍǾȉǹ (Schröpfer 1979–1981)), ȃȉȌȈȆǾȂȑȁǾ ȊȈǾȏȁǹȄȁȊȋȔ-ȖȋȁȅȇȄȇǼȁ ȊȐȁȋǹȗȋ ȖȋȌ ȄǹȃȌȆȌ ǻȇȀȅǾȊȋȁȅȇȂ ȇȈȔȋȇȅ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ ȉǹǺȇȋȔ ȃǹǿǽȇǼȇ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȘ (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1988: 216–217; ǫȇȈȇȉȇǻ 1994: 128). Ǧȇ ǽǹǿǾ Ȉȉȁ ȆǹȄȁȐȁȁ ȀȆǹȐȁȋǾȄȕȆȇǼȇ ȇȈȔȋǹ ȁ ȉǾȀȌȄȕȋǹȋȇǻ ǻ ȇǺȆǹȉȌǿǾȆȁȁ ȁ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕȆȔȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȖȋȁȅȇȄȇǼȁ ȈȉȁȀȆǹȗȋ ȋȉȌǽȆȇȊȋȁ ǻ ǻȔǺȇȉǾ ȈǾȉǻȁȐȆȇǼȇ ȀȆǹȐǾȆȁȘ ǽȄȘ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇȂ ȄǾȃȊǾȅȔ, ǾȊȄȁ ǾǾ ȈȉȇǽȇȄǿǾȆȁȘ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋ ȀȆǹȐȁȋǾȄȕȆȔȂ ȉǹȀǺȉȇȊ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȎȇȋȘ ǺȔ ȁ ȘǻȆȇ ȊǻȘȀǹȆȆȔȎ ȅǾǿǽȌ ȊȇǺȇȗ, ȋǹȃ Ȑȋȇ ǽȄȘ ȈȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȊȇȊȋȇȘȆȁȘ ȁȄȁ ȊȇȎȉǹȆȘȗȋ ǻǾȊȕ Ȗȋȇȋ ȆǹǺȇȉ (ȋǹȃȇǻǹ ȐǹȊȋȇ ȉǾǹȄȁȀȌǾȅǹȘ ȈȇȀȁȏȁȘ ǣȉǹȃȇǻȊȃȇǼȇ «ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ»), ȁȄȁ ȁȀǺǾǼǹȗȋ ȖȃȊȈȄȁȏȁȋȆȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȈǾȉǻȁȐȆȇȂ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ (ȈȇȀȁȏȁȘ ǥȇȊȃȇǻȊȃȇǼȇ «ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȄȇǻǹȉȘ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ»). ǛǾȊȕȅǹ ȈȉȁǻȄǾȃǹȋǾȄȕȆȔȅ ȁ ȇǺȆǹǽǾǿȁǻǹȗȒȁȅ ȁȊȋȇȐȆȁȃȇȅ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻ ȈǹȉǹȄȄǾȄȕȆȔȎ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȇȊȋǹǾȋȊȘ ȈȇȄȁȊǾȅȁȘ, ȇǽȆǹȃȇ ȁ ȇȆǹ, ȈȇǽȋǻǾȉǿǽǹȘ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, Ȋǹȅǹ Ȉȇ ȊǾǺǾ ȆǾ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȇȈȇȉȇȂ ǽȄȘ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȁȘ ȁȄȁ ȈȇǽȋǻǾȉǿǽǾȆȁȘ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ǽȉȌǼȇǼȇ (ǹȆǹȄȁȀȁȉȌǾȅȇǼȇ) ȊȄȇǻǹ. ǪȇȇȋǻǾȋȊȋǻǾȆȆȇ ȇȐǾȆȕ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔȅ ǽȄȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȊȈǾȃȋǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ǹȆǹȄȁȀǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǻȇȈȉȇȊ ȇǺ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ. ǦǾȄȕȀȘ ȊȃǹȀǹȋȕ, ȐȋȇǺȔ Ȗȋȇȋ ǻȇȈȉȇȊ ȁ ǽǹǿǾ ǾǼȇ ȊȈǾȏȁȍȁȐǾȊȃǹȘ ǻǹǿȆȇȊȋȕ ǽȄȘ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ ǺȔȄȁ ȇǺȇȂǽǾȆȔ ȊȈǾȏȁǹȄȁȊȋǹȅȁ ǻ ȇǺȄǹȊȋȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ, Ȋȉ. ȆǹǺȄȗǽǾȆȁǾ Ǫ. ǬȄȕȅǹȆȆǹ: «ǝȇȈȌȊȋȁȅ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ǽǹȄȕȆǾȂȑȁǾ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁȘ ȈȇȃǹǿȌȋ, Ȑȋȇ ȈȉǾȇǺȄǹǽǹȆȁǾ ȊȁȆǾȊȋǾȋȁȐǾȊȃȁȎ ȅǾȋǹȍȇȉ Ȋ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁǾȅ «ȇȋ ȆȁȀȑȁȎ ȇȒȌȒǾȆȁȂ ȃ ǻȔȊȑȁȅ» ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȌȆȁǻǾȉȊǹȄȁǾȂ. ǝȇȈȌȊȋȁȅ ǽǹȄǾǾ, Ȑȋȇ ȖȋȁȅȇȄȇǼ ȊȋȇȄȃȆȌȄȊȘ Ȋ ǽǻȌȅȘ ǽȉǾǻȆȁȅȁ ȀȆǹȐǾȆȁȘȅȁ ȆǾȃȇȋȇȉȇǼȇ ǽǹȆȆȇǼȇ ȊȄȇǻǹ, ȁȀ ȃȇȋȇȉȔȎ ȇǽȆȇ ȇȋȆȇȊȁȋȊȘ ȃ ȇȊȘȀǹȆȁȗ, ǹ ǽȉȌǼȇǾ − ȃ ȊȄȌȎȇǻȇȅȌ ǻȇȊȈȉȁȘȋȁȗ. Ǩȉȁ ȉǾȑǾȆȁȁ ǻȇȈȉȇȊǹ ȇ ȋȇȅ, ȃǹȃȇǾ ȁȀ ǽǻȌȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȈǾȉǻȁȐȆȇ, ǺȔȄȇ ǺȔ ȄȇǼȁȐȆȇ ǽȇȈȌȊȋȁȋȕ, Ȑȋȇ ȈǾȉǻȇǾ ȀȆǹȐǾȆȁǾ ȈȉǾǽȑǾȊȋǻȇǻǹȄȇ ǻȋȇȉȇȅȌ, ȈȇȊȃȇȄȕȃȌ ȈǾȉǾȎȇǽ ȇȋ ȇȊȘȀǹȆȁȘ ȃ ȊȄȌȎȇǻȇȅȌ ǻȇȊȈȉȁȘȋȁȗ ȈȉȇȁȊȎȇǽȁȋ ǼȇȉǹȀǽȇ ȐǹȒǾ, ȐǾȅ ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȄȇǿȆȔȂ» (ǬȄȕȅǹȆȆ 1970: 285). ǧǽȆǹȃȇ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ȉǹȊȈȉȇȊȋȉǹȆȘǾȋȊȘ ȃǹȃ ȈȉǹǻȁȄȇ Ȇǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁǾ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ, ȊǻȘȀȔǻǹȗȒȁǾ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔǾ ȄǾȃȊȁȃȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁǾ ǼȉȌȈȈȔ (ȈȇȄȘ), ȁ ȇǺȇǺȒǾȆȁȘ ȊȋȉȇȘȋȊȘ Ȉȇ Ȗȋȁȅ ǼȉȌȈȈǹȅ, ȈȉȁȐǾȅ ȁȆȇǼǽǹ ǻǾȊȕȅǹ kniha.indb 361 9.4.2009 16:16:31 362 ǟǹȆȆǹ. ǟ. ǛǹȉǺȇȋ ȈȉȇȋȁǻȇȉǾȐȁǻȇ. ǫǹȃ, ǽǹǻȆȇ ȁ ȅȆȇǼȇȃȉǹȋȆȇ ȇǺȉǹȒǹȄȇȊȕ ǻȆȁȅǹȆȁǾ Ȇǹ ǻȀǹȁȅȆȔǾ ȅȇȋȁǻǹȏȁȇȆȆȇ-ȅǾȋǹȍȇȉȁȐǾȊȃȁǾ ȊǻȘȀȁ ȈȉǾǽȅǾȋȆȇȂ ȄǾȃȊȁȃȁ ȁ ǹȆȋȉȇȈȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇȂ (ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȂ ȐǾȄȇǻǾȃǹ ȁ ȐǹȊȋǾȂ ȋǾȄǹ ȐǾȄȇǻǾȃǹ), ȆǹȈȉȁȅǾȉ: «ǰǾȄȇǻǾȃ ȈȇȊȋǾȈǾȆȆȇ ȊȇǺȁȉǹǾȋ ȁ ȃȇȆȏǾȆȋȉȁȉȌǾȋ ǻȇȃȉȌǼ ȊǾǺȘ ȈȉǾǽȁȃǹȋȔ ȈȉǾǽȅǾȋȇǻ ȁ ǿȁǻȇȋȆȔȎ, Ȇȇ ȁ Ȋǹȅ ȇȆ ȇȎȇȋȆȇ ǽǾȄȁȋȊȘ Ȋǻȇȁȅȁ ȈȉǾǽȁȃǹȋǹȅȁ Ȋ ȈȉǾǽȅǾȋǹȅȁ, ǿȁǻȇȋȆȔȅ ȅȁȉȇȅ, ǹǺȊȋȉǹȃȋȆȔȅȁ ȈȇȆȘȋȁȘȅȁ. Ǜ ȉȘǽǾ ȊȄȌȐǹǾǻ ȈǾȉǾǽǹȐǹ ȇȊȌȒǾȊȋǻȄȘǾȋȊȘ ȆǹȊȋȇȄȕȃȇ ȉǾǼȌȄȘȉȆȇ, Ȑȋȇ ǼȇǻȇȉȘȒȁȎ ȈȇȃȁǽǹǾȋ ȐȌǻȊȋǻȇ ȊǽǻȁǼǹ. ǪȁȋȌǹȏȁȘ ǻȀǹȁȅȆȇǼȇ ȇǺȅǾȆǹ ȁȀǿȁǻǹǾȋ ȅǾȋǹȍȇȉȌ» (ǙȉȌȋȗȆȇǻǹ 1979: 163). Ǧȇ ȇȃǹȀȔǻǹǾȋȊȘ, Ȑȋȇ Ȗȋȇȋ «ǻȀǹȁȅȆȔȂ ȇǺȅǾȆ» ȆǾ ȁǽǾȆȋȁȐǾȆ Ȉȇ ȁȆȋǾȆȊȁǻȆȇȊȋȁ ǻ ȇǺȇȁȎ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘȎ: «ǨǾȉǾȆȇȊȔ ȆǾ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȇǽȆȇȆǹȈȉǹǻȄǾȆȆȔȅȁ, Ȇȇ ǻȊǾ ǿǾ ǻ ȇǽȆȇȅ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȁ ȇȆȁ ȇȊȌȒǾȊȋǻȄȘȗȋȊȘ ȐǹȒǾ, ȐǾȅ ǻ ǽȉȌǼȇȅ. Ǜ Ȗȋȇȅ ȇȋȆȇȑǾȆȁȁ ȈȇȃǹȀǹȋǾȄȕȆȔ ȊȁȆǾȊȋǾȋȁȐǾȊȃȁǾ ȈǾȉǾȆȇȊȔ, ȉǹȊȊȅȇȋȉǾȆȆȔǾ Ǫ. ǬȄȕȅǹȆȆȇȅ» (ǜǹȃ 1998: 488, Ȋȅ. ȋǹȃǿǾ ǻȔȑǾ ȏȁȋǹȋȌ ȁȀ ǬȄȕȅǹȆȆǹ). ǚȇȄǾǾ ȋȇǼȇ: ȈȉȇȋȁǻȇȈȇȄȇǿȆȔǾ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ, ȊǻȘȀȔǻǹȗȒȁȎ ȇǽȆȁ ȁ ȋǾ ǿǾ ǼȉȌȈȈȔ ȄǾȃȊȁȃȁ, Ȇǹ ǽǾȄǾ ǽǹȗȋ ȐǹȊȋȇ ǻǾȊȕȅǹ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ ȉǹȀȄȁȐǹȗȒȁǾȊȘ ȋȁȈȔ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȀȆǹȐǾȆȁȘ. ǫǹȃ, ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇ ȉǾǼȌȄȘȉȆȇȊȋȁ ǻȀǹȁȅȆȔȎ ȈǾȉǾȆȇȊȇǻ ȆǹȀǻǹȆȁȂ ȐǾȄȇǻǾȃǹ ȁ ȈȉǾǽȅǾȋȇǻ ȀǹȅǾȐǾȆȇ: «…Ȗȋȇ ǻȊǾ ǿǾ ȈȉȁȆȏȁȈȁǹȄȕȆȇ ȉǹȀȆȔǾ ȘǻȄǾȆȁȘ, ȁȅǾȗȒȁǾ ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȉǹȀȆȔǾ ȇǺȓǾȃȋȔ, Ȇȇ ȁ ȉǹȀȆȔǾ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁǾ ȋǾȆǽǾȆȏȁȁ: …Ȉȉȁ ȈǾȉǾȆǾȊǾȆȁȁ «ȐǾȄȇǻǾȐǾȊȃȁȎ» ȆǹȀǻǹȆȁȂ Ȇǹ ȈȉǾǽȅǾȋȔ ȇȃȉȌǿǹȗȒǾȂ ǽǾȂȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇȊȋȁ ȅǾȋǹȍȇȉǹ ȆǾǽȇȄǼȇǻǾȐȆǹ − ȇǺȉǹȀ Ȋȃȇȉȇ ȊȋȁȉǹǾȋȊȘ, ȁ ȊȄȇǻȇ ȊȋǹȆȇǻȁȋȊȘ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆȔȅ ȆǹȁȅǾȆȇǻǹȆȁǾȅ (ȉȌȐȃǹ ǽǻǾȉȁ)», ȋȇǼǽǹ ȃǹȃ ȈǾȉǾȆȇȊȔ ȆǹȀǻǹȆȁȂ ȈȉǾǽȅǾȋȇǻ Ȇǹ ȐǾȄȇǻǾȃǹ «ȁȊȈȇȄȕȀȌȗȋȊȘ ȆǾ ǽȄȘ ȆȇȅȁȆǹȏȁȁ ȃǹȃ ȋǹȃȇǻȇȂ, ǹ ǽȄȘ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȇȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ ȈȉǾǽȅǾȋǹ ȁ ȊȇȎȉǹȆȘȗȋ ȇǺȉǹȀȆȇȊȋȕ Ȇǹ ǻȊǾ ǻȉǾȅȘ ȊȌȒǾȊȋǻȇǻǹȆȁȘ ǻ ȘȀȔȃǾ» (ǪȃȄȘȉǾǻȊȃǹȘ 2004: 109). ǰǹȊȋȆȔȅ ȊȄȌȐǹǾȅ ȊǻȘȀȁ ȆǹȀǻǹȆȁȂ ȐǾȄȇǻǾȃǹ ȁ ȈȉǾǽȅǾȋȇǻ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ǻȀǹȁȅȆȔǾ ȈǾȉǾȆȇȊȔ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȉȇǽȊȋǻǹ ȁ ȆǹȀǻǹȆȁȂ ȉǹȊȋǾȆȁȂ, ȁ ǻ ȖȋȁȎ ȈǾȉǾȆȇȊǹȎ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȆȁǾ, ȈȉȇǻǾǽǾȆȆȇǾ Ȇǹ ȅǹȋǾȉȁǹȄǾ ȊǾȉǺȊȃȇ-ȎȇȉǻǹȋȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ǥ. ǚǾȄǾȋȁȐ, ȋǹȃǿǾ ȇǺȆǹȉȌǿȁȄȇ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔǾ ȉǹȀȄȁȐȁȘ ǻ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹȎ ǽǻȌȎ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȂ ȈǾȉǾȆȇȊȇǻ Ȉȇ ȅȇȋȁǻǹȏȁȁ, ȊȇȊȋǹǻȌ ȄǾȃȊȁȃȁ, ȑȁȉȇȋǾ ǾǾ ȇȎǻǹȋǹ, ȇǺȉǹȀȆȇȊȋȁ, ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȇȊȋȁ, ȍȌȆȃȏȁȁ: ȈǾȉǾȆȇȊȔ ȋǾȉȅȁȆȇǻ ȉȇǽȊȋǻǹ Ȇǹ ȉǹȊȋǾȆȁȘ ȊǻȘȀǹȆȔ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ Ȋ ȘȀȔȐǾȊȃȁȅȁ ǻǾȉȇǻǹȆȁȘȅȁ ǻ ȈǾȉǾȊǾȄǾȆȁǾ ǽȌȑ ȁȄȁ Ȋ ǺȇȄǾǾ ȈȇȀǽȆȁȅȁ ȄǾǼǾȆǽǹȅȁ ȁ ǽǹȗȋ ȊȋȁȄȁȊȋȁȐǾȊȃȁ ȆǾȂȋȉǹȄȕȆȔǾ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ȉǹȊȋǾȆȁȂ, ȆǹȀǻǹȆȁȘ ǿǾ ȉǹȊȋǾȆȁȂ ȁȊȈȇȄȕȀȌȗȋȊȘ ǻ ȊȍǾȉǾ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȁ ȉȇǽȊȋǻǹ ȋȇȄȕȃȇ ȃǹȃ ȈȇȐǾȋȆȇ-ȄǹȊȃǹȋǾȄȕȆȔǾ ȇǺȉǹȒǾȆȁȘ ȆȇǻȇǺȉǹȐȆȇȂ ȃ ȉȇǽȊȋǻǾȆȆȁȃǹȅ ȅȌǿǹ (ǚjǾȄǾȋȁȣ 1996: 89–100). ǦǾȃȇȋȇȉȔǾ ȁȀ ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔȎ ǻȔȑǾ ȊȌǿǽǾȆȁȂ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄȘȗȋȊȘ ȊȄȁȑȃȇȅ ȃǹȋǾǼȇȉȁȐȆȔȅȁ. ǫǹȃ, ȈǾȉǾȆȇȊ ȆǹȀǻǹȆȁȘ Ȋ ȈȉǾǽȅǾȋǹ Ȇǹ ȐǾȄȇǻǾȃǹ ȆǾ ǻȊǾǼǽǹ ȊȇȎȉǹȆȘǾȋ ȇǺȉǹȀȆȇȊȋȕ (Ȋȅ. ǻȔȑǾ ȅȆǾȆȁǾ ǪȃȄȘȉǾǻȊȃȇȂ): ȊȄǹǻȘȆȊȃȇǾ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ǼȇȄȇǻȔ, ȊȌǽȘ Ȉȇ ȈȉȁȀȆǹǻǹǾȅȇȅȌ ȉȇǽȊȋǻȌ *golva Ȋ *žely ‘ȐǾȉǾȈǹȎǹ’, ǺȔȄȇ ȁȀȆǹȐǹȄȕȆȇ ȇǺȉǹȀȆȔȅ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾȅ − *‘ȋǻǾȉǽǹȘ ȃȇȉȇǺȃǹ’ (ȃǹȃ ȉȌȊ. ȈȉȇȊȋȇȉǾȐȆ. ȐǾȉǾȈȌȑȃǹ), Ȇȇ ȈȇȊȋǾȈǾȆȆȇ ȊȋǹȄȇ ǾǽȁȆȊȋǻǾȆȆȔȅ ȆǾȂȋȉǹȄȕȆȔȅ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾȅ. ǛȈȉȇȐǾȅ, ȊȌȋȁ ȈȉȁǻǾǽǾȆȆȔȎ ǻȔȑǾ ȆǹǺȄȗǽǾȆȁȂ Ȗȋȇ ȆǾ ȅǾȆȘǾȋ. ǧȆȁ ȊǻȁǽǾȋǾȄȕȊȋǻȌȗȋ, Ȑȋȇ ǽǹǿǾ ǻ ȇǺȄǹȊȋȘȎ ȐǹȊȋȇȋȆȔȎ ȉǹȀȆȇȆǹȈȉǹǻȄǾȆȆȔȎ ȈǾȉǾȆȇȊȇǻ ȆǹȀǻǹȆȁȂ (ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȀȆǹȐǾȆȁȂ) ǽǻȌȎ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȎ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ǼȉȌȈȈ Ȗȋȁ ȈǾȉǾȆȇȊȔ/ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ȆǾ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ǽǾȂȊȋǻȁȋǾȄȕȆȇ ȇǺȉǹȋȁȅȔȅȁ ǻ ȋȇȐȆȇȅ ȀȆǹȐǾȆȁȁ ȖȋȇǼȇ ȊȄȇǻǹ. ǫǾȅ ǺȇȄǾǾ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ ȉǹȊ- kniha.indb 362 9.4.2009 16:16:32 ǣ ȈȉȇǺȄǾȅǾ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ 363 ȊȅȇȋȉǾȆȁǾ ȈȉȇǺȄǾȅȔ ȇ ȊȋǾȈǾȆȁ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ/ȆǾǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȁ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ǽȄȘ ȋǾȎ ȁȄȁ ȁȆȔȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȁ ȇ ȍǹȃȋȇȉǹȎ, ǻȄȁȘȗȒȁȎ Ȇǹ ȖȋȌ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ. ǪȉǹȀȌ ǿǾ ȊȄǾǽȌǾȋ ȈȉȁȀȆǹȋȕ, Ȑȋȇ, ȃǹȃ ǻȉȘǽ Ȅȁ ȅȇǿȆȇ ǹȈȉȁȇȉȁ ȁȊȃȄȗȐȁȋȕ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȕ ȃǹȃȇǼȇ-ȄȁǺȇ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇǼȇ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ȀȆǹȐǾȆȁȘ, ȋǹȃ ǿǾ ȊȇȅȆȁȋǾȄȕȆȇ ȆǹǽǾȘȋȕȊȘ Ȇǹ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȕ ȇȈȉǾǽǾȄȁȋȕ ȆǾǻǾȉȇȘȋȆȔǾ ȋȁȈȔ ȇǺȉǹȋȁȅȔȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ. ǩǾȐȕ ȅȇǿǾȋ ȁǽȋȁ Ȅȁȑȕ ȇ ǻȔȘȊȆǾȆȁȁ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋǾȂ, ȌȊȄȇǻȁȂ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȁ ǾǾ ȀǹǻȁȊȁȅȇȊȋȁ ȇȋ ȈȉȁȆǹǽȄǾǿȆȇȊȋȁ ȊȇȈȇȊȋǹǻȄȘǾȅȔȎ ȄǾȃȊǾȅ ȃ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔȅ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȅ ǼȉȌȈȈǹȅ ȁȄȁ ȇȋ ȋȁȈȇǻ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȀȆǹȐǾȆȁȂ. ǨȉǾǽȄǹǼǹǾȅǹȘ ȉǹǺȇȋǹ ȁȅǾǾȋ ȊǻȇǾȂ ȏǾȄȕȗ ȈȉȁǻȄǾȐȕ ǻȆȁȅǹȆȁǾ ȖȋȁȅȇȄȇǼȇǻ ȃ ǽǹȆȆȇȂ ȈȉȇǺȄǾȅǾ ȁ ȊȇǽǾȉǿȁȋ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȆǹǺȄȗǽǾȆȁȘ Ȇǹǽ ȃȇȆȃȉǾȋȆȔȅȁ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁȅȁ ȊȄȌȐǹȘȅȁ. ǥǹȋǾȉȁǹȄȇȅ ǽȄȘ ǹȆǹȄȁȀǹ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ǻ ȇȊȆȇǻȆȇȅ ȉȌȊȊȃǹȘ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉȆǹȘ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆǹȘ ȄǾȃȊȁȃǹ, ȁȀȉǾǽȃǹ ȈȉȁǻȄǾȃǹǾȋȊȘ ȄǾȃȊȁȃǹ ǽȉȌǼȁȎ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, ȎȇȋȘ ȆǹȁǺȇȄȕȑǾȂ ǽȇȃǹȀǹȋǾȄȕȆȇȊȋȕȗ ȇǺȄǹǽǹȗȋ, ȆǾȊȇȅȆǾȆȆȇ, ȊȇȈȇȊȋǹǻȄǾȆȁȘ ǻ ȈȉǾǽǾȄǹȎ ȇǽȆȇǼȇ ȘȀȔȃǹ. Ǜ ǹȆǹȄȁȀ ǻȃȄȗȐǹȗȋȊȘ ȋǹȃǿǾ ȈȉȁȀȆǹǻǹǾȅȔǾ ǽȇȊȋǹȋȇȐȆȇ ȇǺȇȊȆȇǻǹȆȆȔȅȁ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ ȈǾȉǻȁȐȆȇȂ ȅȇȋȁǻǹȏȁȁ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȄǾȃȊǾȅ, ȋǹȃ Ȑȋȇ ȉǹȊȊȅǹȋȉȁǻǹȗȋȊȘ ȊȄȌȐǹȁ ȃǹȃ ȇǺȉǹȀȆȇȂ ȈȉȁȉȇǽȔ, ȋǹȃ ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇȊȋȁ ȀȆǹȐǾȆȁȂ, ȃȇȋȇȉǹȘ, Ȉȇ Ǜ. Ǜ. ǛȁȆȇǼȉǹǽȇǻȌ, ȆǾ ǽȇȄǿȆǹ ȊȅǾȑȁǻǹȋȕȊȘ Ȋ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐȆȇȊȋȕȗ ȁ ȇǺȉǹȀȆȇȊȋȕȗ (ǛȁȆȇǼȉǹǽȇǻ 1953: 12). ǨȉǾǿǽǾ ǻȊǾǼȇ, ǻȊȄǾǽ Ȁǹ ȉǹȆǾǾ ȌȈȇȅȘȆȌȋȔȅȁ ȁȊȊȄǾǽȇǻǹȋǾȄȘȅȁ, ȊȄǾǽȌǾȋ ȇȋȅǾȋȁȋȕ ȉǹȀȆȌȗ ȊȋǾȈǾȆȕ (ȁȄȁ ȃǹȐǾȊȋǻȇ) ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ, ȊǻȘȀȔǻǹȗȒȁȎ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȔǾ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁǾ ǼȉȌȈȈȔ, ȈȉȁȐǾȅ ȉǾȐȕ ȁǽǾȋ ǻȊǾǼǽǹ ȋȇȄȕȃȇ ȇ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐǾȊȃȁȎ ȈǾȉǾȆȇȊǹȎ. ǪȉǾǽȁ ȇǺȔȐȆȇ ȈȉȁǻȇǽȁȅȔȎ ȁ ǻȊȋȉǾȋȁǻȑȁȎȊȘ ȅȆǾ ȊȄȌȐǹǾǻ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȅǾȋǹȍȇȉ ȈȉǾȇǺȄǹǽǹȗȋ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȅȇǿȆȇ ȆǹȀǻǹȋȕ «ȇȋȆȇȊȁȋǾȄȕȆȇȂ» ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȕȗ: Ȗȋȇ ȇǺȉǹȋȁȅȔǾ ȊǻȘȀȁ ȄǾȃȊǾȅ ǽǻȌȎ ǼȉȌȈȈ ȄǾȃȊȁȃȁ, Ȇȇ ȆǾ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȂ ȋȇǿǽǾȊȋǻǾȆȆȔȎ ȇǺȓǾȃȋȇǻ ǻ ȃǹǿǽȇȂ ǼȉȌȈȈǾ: Ȋȉ. ȉȌȊ. ȆȇȊ, ȆȇȊȇȃ ‘ȅȔȊ’ (ǻ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃȁȎ ȆǹȀǻǹȆȁȘȎ), Ȇȇ ȅȔȊȇȃ − ȈȉȇȊȋȇȉǾȐȆ. ȋȇȄȕȃȇ ‘ȆȇȊȇȃ, ȈǾȉǾǽȆȁȂ ’, ȃǹȃ ȁ ǽȁǹȄ. ȉȘȀ. ȅȔȊȇȐǾȃ ‘ȌȃȉǹȑǾȆȁǾ Ȇǹ ȆȇȊȃǹȎ ȃȇȋȇǻ (ȃȇǿǹȆȇȂ )’ (ǪǩǦǜ 19: 63), ǹ ȆǾ *‘ȆȇȊȁȃ (ȐǾȄȇǻǾȃǹ)’ (ǻȈȉȇȐǾȅ, ǻȇȀȅȇǿǾȆ ȈȉȇȅǾǿȌȋȇȐȆȔȂ ȖȋǹȈ ȆȇȊȇȃ ȇǺȌǻȁ = ȅȔȊȇȃ); ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊȁǺȁȉ. ǻȁȄȇ ‘ȃȇȐǹȆ ; (ȈȉǾȆǾǺȉ.) ȇ ǼȇȄȇǻǾ’ (ǪȄǪȁǺȁȉ I, 1: 153), Ȇȇ ǼȇȄȇǻȃǹ ȁȄȁ ǼȇȄȇǻȃǹ (ǹ ȆǾ *ǼȇȄȇǻǹ ȃǹȈȌȊȋȔ). ǥȇǿȆȇ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȋȕ, Ȑȋȇ ȈȉȁȐȁȆȇȂ ȆǾȋȇȐȆȇȊȋȁ ȇǺȉǹȋȆȔȎ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȘǻȄȘǾȋȊȘ ȉǹȀȆȔȂ ȈȇȋǾȆȏȁǹȄ ȇȈȇȉȆȔȎ ȈȉȁȀȆǹȃȇǻ ȁ ȁȎ ȊȇȐǾȋǹǾȅȇȊȋȕ Ȋ ǽȉȌǼȁȅȁ ȈȉȁȀȆǹȃǹȅȁ: ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȅȔȊ ȃǹȃ ǻȔȊȋȌȈ ǺǾȉǾǼǹ ȈȇǽȇǺǾȆ Ȉȇ ȊǻȇǾȅȌ ȈȇȄȇǿǾȆȁȗ ȆȇȊȌ Ȇǹ ȄȁȏǾ ȐǾȄȇǻǾȃǹ ȁ ȈȇȋȇȅȌ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȆǹȀǻǹȆ ȆȇȊ, Ȇȇ ȅȔȊ ȆǾ ȁȅǾǾȋ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉȆȇȂ ȍȇȉȅȔ ǽȄȘ ȋȇǼȇ, ȐȋȇǺȔ ȇǺȇȀȆǹȐȁȋȕ ȇȊȇǺǾȆȆȇȊȋȕ ȍȇȉȅȔ ȆȇȊǹ ȐǾȄȇǻǾȃǹ (ǻ ȇȋȄȁȐȁǾ, ȆǹȈȉȁȅǾȉ ȇȋ ȃȄȗǻǹ), ȎȇȋȘ ȃǹȃ ȃȇȆǾȏ ǺǾȉǾǼǹ ȁȄȁ ǼȉȘǽȔ ȅȔȊ ǼȇǽȁȋȊȘ ǽȄȘ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȘ ȃȇȆȏǹ ȇǺȌǻȁ. ǦǾȊȇǻȈǹǽǾȆȁǾ ȈȉȁȀȆǹȃȇǻ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȇȈȇȉȆȔȅȁ Ȉȉȁ ȇǺȉǹȋȁȅȔȎ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘȎ ȅǾȋǹȍȇȉȁȀǹȏȁȁ, ȊȋǹȆȇǻȁȋȊȘ ȇȊȇǺǾȆȆȇ ȇȐǾǻȁǽȆȔȅ Ȉȉȁ «ȋȇȐȆȇȂ» ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ − Ȉȉȁ ȌȐǹȊȋȁȁ ǻ ȉǹȀȆȇȆǹȈȉǹǻȄǾȆȆȔȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘȎ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁȂ ȇǽȆȁȎ ȁ ȋǾȎ ǿǾ ȈȉǾǽȅǾȋȇǻ: Ȋȉ. ȉȌȊ. ǺȉǹȆ. ȒǾȆȇȃ ‘ȆǾǻǾǿȄȁǻȔȂ, ȆǾȌȅȆȔȂ ȈȇǽȉȇȊȋȇȃ’ ȁ ȉǹȀǼȇǻȇȉȆ. ȅǹȄȕȐȁȃ, ȈǹȉǾȆȕ ‘ȊȇǺǹȃǹ ȅȌǿȊȃȇǼȇ ȈȇȄǹ’. Ǜ ȃǹǿǽȇȅ ȁȀ ǽǻȌȎ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȂ ȈǾȉǾȆȇȊǹ ȇȈȇȉȆȔȅȁ ȘǻȄȘȗȋȊȘ ȉǹȀȆȔǾ ȈȉȁȀȆǹȃȁ ȊȉǹǻȆȁǻǹǾȅȔȎ/ȊǻȘ- kniha.indb 363 9.4.2009 16:16:32 364 ǟǹȆȆǹ. ǟ. ǛǹȉǺȇȋ ȀȔǻǹǾȅȔȎ ȇǺȓǾȃȋȇǻ: ȆǾȀȉǾȄȇȊȋȕ, ȆǾǽȇȊȋȇȂȆȇȊȋȕ ȈȇǻǾǽǾȆȁȘ − ǻ ȒǾȆȇȃ, ȁ ȈȇȄȇǻǹȘ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃǹ − ǻ ȅǹȄȕȐȁȃ/ȈǹȉǾȆȕ, ȁ ȈȉȇȁȀȇȑǾǽȑȁǾ ȁȀȅǾȆǾȆȁȘ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȇǺȌȊȄȇǻȄȁǻǹȗȋ ȉǹȀȄȁȐȁȘ ǻ ȖȃȊȈȉǾȊȊȁǻȆȇȊȋȁ ȁ ȊȋȁȄȁȊȋȁȃǾ ȊȇȇȋǻǾȋȊȋǻȌȗȒȁȎ ȊȄȇǻ. ǨȇǽȇǺȆǹȘ ǽǻȇȘȃȇȊȋȕ ȇȈȇȉȆȔȎ ȈȉȁȀȆǹȃȇǻ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȀȌǾȋ ȋǹȃǿǾ ǽǹǻȆȇ ȇȋȅǾȐǾȆȆȔǾ ȅȆȇȗ ȇȋȆȇȑǾȆȁȘ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȊȄǹǻ. *soxa ‘ȀǾȅȄǾǽǾȄȕȐǾȊȃȇǾ ȇȉȌǽȁǾ’ (← ‘ȈǹȄȃǹ, ȊȌȃ Ȋ ȉǹȀǻȁȄȃȇȂ’) ȁ ǺȇȄǼ. Ȋȋǹȉ. ȉǹȄȁȏǹ ‘ǽȄȁȆȆȔȂ ȈȉȌȋ; ȈȇǺǾǼ, ȇȊȋǹǻȄǾȆȆȔȂ Ȇǹ ȈȆǾ ȄȇȀȔ ǽȄȘ ȇȋǻȇǽȃǹ’ (ǜǾȉȇǻ 5: 71; ǛǹȉǺȇȋ 2002: 19; ǶǪǪǸ 32: 140), Ȋȗǽǹ ǿǾ Ȍȃȉ. ǽȁǹȄ. ȉǹȄȇ, ȉǹȄ’iȆǹ ‘ȇǽȆȇ ȁȀ ǽǻȌȎ (ȁȄȁ ǺȇȄǾǾ) ǽǾȉǾǻȕǾǻ, ǻȔȉȇȊȑȁȎ ȁȀ ȇǽȆȇǼȇ ȃȇȉȆȘ’ (ǦȁȃȇȆȐȌȃ 1979: 71, 72, 85, 86), ǺȄȉ. ǽȁǹȄ. ȉǹȄȇ ‘ȉǹȀǽǻȇǾȆȆȔȂ ȊȋǻȇȄ ǽǾȉǾǻǹ’ ȁ Ȉȇǽ. (ǶǪǪǸ 32: 141−142, 143) (Ȋȉ. ǺȇȄǼ. ȉǹȄȁȏǹ ‘ȇȊȆȇǻȆǹȘ ȐǹȊȋȕ ȊȇȎȁ’, Ȍȃȉ. ǽȁǹȄ. ȉǹȄiȆǹ ‘ȇȊȆȇǻȆȇȂ ȈȇǽǻȁǿȆȔȂ ǺȉȌȊ, ȃ ȃȇȋȇȉȇȅȌ ȃȉǾȈȘȋȊȘ ȐǹȊȋȁ ȈȄȌǼǹ’ (ǦȁȃȇȆȐȌȃ 1985: 100; ǶǪǪǸ 32: 141)), ǻȊǾ ȇȋ ȈȉǹȊȄǹǻ. *ordlo ‘ȈȉȁȅȁȋȁǻȆȇǾ ȈǹȎȇȋȆȇǾ ȇȉȌǽȁǾ’. ǠǽǾȊȕ ȇǺȇȀȆǹȐǾȆȁǾ ȊȇȎȁ ȅȇȋȁǻȁȉȇǻǹȆȇ ȁȊȈȇȄȕȀȇǻǹȆȆȔȅ ȈȉǾǽȅǾȋȇȅ/ȅǹȋǾȉȁǹȄȇȅ, ǹ ǾǾ ȆǹȀǻǹȆȁǾ ȈǾȉǾȆǾȊǾȆȇ Ȇǹ ȈȇǺǾǼ, ǺȉȌȊ Ȉȇ ǻȆǾȑȆǾȅȌ ȈȇǽȇǺȁȗ, ȋǹȃ Ȑȋȇ ȉǾǹȄȁȀȇǻǹȆȔ ȉǹȀȄȁȐȆȔǾ ȋȁȈȔ ȇǺȉǹȀȆȇȊȋȁ: ȅǾȋȇȆȁȅȁȘ ǻ ȈǾȉǻȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȁ ȅǾȋǹȍȇȉǹ − ǻȇ ǻȋȇȉȇȅ. ǨȉǾǽȊȋǹǻȄȘǾȋȊȘ ȇȐǾǻȁǽȆȔȅ, Ȑȋȇ ȈȇǽȇǺȆȇǾ ȊȇȐǾȋǹȆȁǾ ǽǻȌȎ ȃǹȐǾȊȋǻ ǻ ǽǻȌȎ ȈȉǾǽȅǾȋǹȎ, ȈȉȁȐǾȅ ȃǹȐǾȊȋǻ, ǻ ȉǹǻȆȇȂ ȊȋǾȈǾȆȁ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔȎ ǽȄȘ ȁȎ ǻȀǹȁȅȆȇȂ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ, − ǽȇǻȇȄȕȆȇ ǿǾȊȋȃȇǾ ȌȊȄȇǻȁǾ, ǹ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐȆȇȊȋȕ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹǾȋ ǻȔǽǾȄǾȆȁȘ ȁȅǾȆȆȇ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔȎ ȈȉȁȀȆǹȃȇǻ. ǛȇȀȅȇǿȆȇ, ȈȇȖȋȇȅȌ ȉǾǹȄȕȆȇ ȈȇǽȇǺȆȔǾ ȊȄȌȐǹȁ «ȋȇȐȆȇȂ» ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ǻȊȋȉǾȐǹȗȋȊȘ, ȃǹǿǾȋȊȘ, ȆǾȐǹȊȋȇ: ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȅǹȃȌȑȃǹ ‘ǻǾȉȎȆȘȘ ȐǹȊȋȕ ȐǾȄȇǻǾȃǹ’ ȁ ǼȇȄȇǻȃǹ . Ǜ Ȗȋȇȅ ȊȄȌȐǹǾ ȅȇǿȆȇ ǻȁǽǾȋȕ ȃǹȃ ȇȈȇȉȌ Ȇǹ ȉǹȀȆȔǾ, Ȇȇ ȉǹǻȆȇ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔǾ ȈȉȁȀȆǹȃȁ (ǻǾȉȎȆǾǾ ȈȇȄȇǿǾȆȁǾ ǼȇȄȇǻȔ ȐǾȄȇǻǾȃǹ, ȈȇǽȇǺȆȇǾ ȈȇȄȇǿǾȆȁȗ ȈȄȇǽǹ ȅǹȃǹ Ȇǹ ǾǼȇ ȊȋǾǺȄǾ, ȁ ȃȉȌǼȄǹȘ ȍȇȉȅǹ ȈȄȇǽǹ ȅǹȃǹ, ȈȇǽȇǺȆǹȘ ǼȇȄȇǻǾ ȐǾȄȇǻǾȃǹ), ȋǹȃ ȁ ǻȀǹȁȅȆȌȗ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȌ Ȉȇ ȇǽȆȇȅȌ ȈȉȁȀȆǹȃȌ − ǻǾȉȎȆǾȅȌ ȈȇȄȇǿǾȆȁȗ/ȃȉȌǼȄȇȂ ȍȇȉȅǾ. ǥȇǿȆȇ ȈȉǾǽȈȇȄǹǼǹȋȕ ȈȇȖȋȇȅȌ, Ȑȋȇ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐǾȊȃȇǼȇ ȈǾȉǾȆȇȊǹ ȊȈȇȊȇǺȊȋǻȌǾȋ ȇȈȇȉǹ ǻ ȇǺȇȁȎ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘȎ Ȇǹ ȇǽȁȆ ȁ ȋȇȋ ǿǾ ȈȉȁȀȆǹȃ, ȆǾ ȋȇȄȕȃȇ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȆȔȂ ǻ ǽǻȌȎ ȇǺȓǾȃȋǹȎ, Ȇȇ ȁ ȉǹǻȆȇ ȊȌȒǾȊȋǻǾȆȆȔȂ ǽȄȘ ȎǹȉǹȃȋǾȉȁȊȋȁȃȁ ȃǹǿǽȇǼȇ. Ǫȉ., ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȇȄȇȆ. ǻȔȄȁǻǹȋȕ ‘ǻȔȊȔȈǹȋȕ Ȑȋȇ-Ȅ.’ (ǪǩǦǜ 5: 303) ȁ ǽȇȆ., ȉȇȊȋ., ȃȌǺǹȆ. ȁ ǽȉ. ȆǹȊȔȈǹȋȕ ‘ȆǹȄȁǻǹȋȕ (ȊȌȈǹ, ȌȎȁ, ǺȇȉȒǹ, Ȑǹȗ ȁ ȋ.Ȉ.’ (ǪǩǦǜ 20: 210): ǻ ȇǺȇȁȎ ȊȄȌȐǹȘȎ ȇȊȆȇǻǹȆȁǾȅ ǽȄȘ ȊȉǹǻȆǾȆȁȘ ǺȔȄȇ ȈǾȉǾȅǾȒǾȆȁǾ ǻǾȒǾȊȋǻ ȊȎȇǽȆȇǼȇ, Ȇȇ ȆǾ ȋȇǿǽǾȊȋǻǾȆȆȇǼȇ ȍȁȀȁȐǾȊȃȇǼȇ ȊȇȊȋȇȘȆȁȘ. ǫǹȃȁȅ ȇǺȒȁȅ ȈȉȁȀȆǹȃȇȅ ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȊȎȇǽȆǹȘ ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȘ (ȆǹȈȉȁȅǾȉ, ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȘ ȁȆȋǾȆȊȁǻȆȇȊȋȁ ǻȇȀǽǾȂȊȋǻȁȘ): Ȋȉ. ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȘȉȇȊȄ. ǿǾǼáȋȕ ‘ȃȌȊǹȋȕ, ǿǹȄȁȋȕ’ (ǸȉȇȊȄǪȄ: 42), ȃȇȅǹȉȁȆȔȂ ȌȃȌȊ ǿǿǾȋ ȁ ȇǼȇȆȕ ȃȌȊǹǾȋ; ȈȇǽȇǺȆȇǾ ȇȊȆȇǻǹȆȁǾ ȁ ǻ ȊȄȌȐǹǾ ǽȉ.-ȉȌȊ. ȋȉȌǽȕȆȔȁ ‘ ; ȋȘǿǾȄȔȂ, ȇȈǹȊȆȔȂ (ȇ )’ (ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ III: 1009) − ȉȌȊ. ǺȇȄȕȆȇȂ ǻȇȈȉȇȊ ‘ ǽȄȘ ȉǹȀȉǾȑǾȆȁȘ ȀǹǽǹȐǹ’: ȀǽǾȊȕ ȅǾȋǹȍȇȉȁȐǾȊȃȁȂ ȈǾȉǾȆȇȊ ȇȈȁȉǹǾȋȊȘ Ȇǹ ȇǺȒȆȇȊȋȕ ȇȋȉȁȏǹȋǾȄȕȆȇȂ ȃȇȆȆȇȋǹȏȁȁ ȍȁȀȁȐǾȊȃȇǼȇ/ȈȊȁȎȇȄȇǼȁȐǾȊȃȇǼȇ ȆǾǺȄǹǼȇȈȇȄȌȐȁȘ. ǚoȄȕȑǹȘ ǿǾ ȐǹȊȋȕ ȊȄȌȐǹǾǻ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ/ȈǾȉǾȆȇȊȇǻ ȆǹȀǻǹȆȁȂ (ȉǹȀȌȅǾǾȋȊȘ, ǻ ȈȉǾǽǾȄǹȎ ȅȇǾǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ) ȅȇǿǾȋ ǺȔȋȕ ȁȊȋȇȄȃȇǻǹȆǹ ȃǹȃ ȅǾȋȇȆȁȅȁȘ. ǨȉȁǻǾǽȌ ȆǾȃȇȋȇȉȔǾ ȊȄȌȐǹȁ, ȉǹȊȈȉǾǽǾȄȁǻ ȁȎ Ȉȇ ȐǹȊȋȘȅ ȉǾȐȁ. kniha.indb 364 9.4.2009 16:16:32 ǣ ȈȉȇǺȄǾȅǾ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ 365 Ǜ ȊȍǾȉǾ ȊȌȒǾȊȋǻȁȋǾȄȕȆȔȎ: ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȊǾȄȁǼǾȉ. ǺǾȉéǿǹ ‘ȌǼȇȒǾȆȁǾ’ (ǪǾȄȁǼǾȉ 1: 37) − ȐǾȑ. ȉǾǽȃ. chrana ‘ȇȎȉǹȆǹ’, ȉȌȊ. ȇȎȉǹȆǹ (Ȉȉȁ ȈȉǹȊȄǹǻ. *xorna − ȈǾȉǻȁȐȆȇ ‘ȃȇȉȅ, ȈȁȒǹ’ (ǶǪǪǸ 8: 76– 77)): ǻǾȉȇȘȋȆȔ ȈǾȉǾȆȇȊȔ Ȉȇ ȈȉȁȐȁȆȆȇ-ȊȄǾǽȊȋǻǾȆȆȇȂ ȊȅǾǿȆȇȊȋȁ ȈȇȆȘȋȁȂ; ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǹȉȎǹȆǼ. ȆǾǽȇȊȋǹȋȃȁ ‘ȈȄȇȎȇǾ ’ (ǪǩǦǜ 21: 32) − ǽȇȆ. ȄȁȎǹȘ ǺȇȄǾȊȋȕ ‘ ȐǾǼȇ-ȄȁǺȇ, ȅǹȄȇǾ, ȆȁȐȋȇǿȆȇǾ ȃȇȄȁȐǾȊȋǻȇ (ǪǩǦǜ 3: 74, ǺȇȄǾȊȋȕ): ȈǾȉǾȆȇȊȔ Ȉȇ ȉǹȊȃȉȔȋȁȗ ȊȇǽǾȉǿǹȆȁȘ ȈȇȆȘȋȁȂ; ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȋǻǾȉ., ǻȄǹǽ. ȄȌȐ ‘ȄȌȐȁȆǹ’ (ǪǩǦǜ 17: 209), ȄȁȋǾȉ. ȄȌȐȁȆǹ (ȈǾȉǻȁȐȆǹ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ǼȆǾȀǽǹ *‘ȊǻǾȋ’) − ȈȉǹȊȄǹǻ. *jȕskra ‘ ȐǹȊȋȁȐȃǹ ǻǾȒǾȊȋǻǹ’ (← ‘ȇȊȃȇȄȇȃ’, ȁȀ ǼȆǾȀǽǹ *sker- ‘ǽȉǹȋȕ, ȃȇȄȇȋȕ’ (ǟȌȉǹǻȄǾǻ 1989: 80−81, ȋǹȅ ǿǾ Ȋȅ. ȈǹȉǹȄȄǾȄȁ): ȈǾȉǾȆȇȊ Ȉȇ ȊȅǾǿȆȇȊȋȁ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ ȁ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȇǼȇ ȇȋ ȆǾǼȇ ȘǻȄǾȆȁȘ; ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȈȉȁǺǹȄȋ. ǿȁȉ ‘Ȋȇȃ ȉǹȊȋǾȆȁȘ’ (ǪǩǦǜ 9: 181) Ȋ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȅ ǻȄǹǽ,. ȃȇȊȋȉ., ȊǾȄȁǼǾȉ. ǿȁȉȆȔȂ ‘ȊȇȐȆȔȂ (ȇ ȊǾȆǾ, ȋȉǹǻǾ)’ (ǪǩǦǜ 9: 183; ǪǾȄȁǼǾȉ 2: 86) − ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȃǹȄȌǿ. Ȋȇȃ ‘ȃȇȆȇȈȄȘȆȇǾ ’ (ǪǩǦǜ 39: 235) , Ȋ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȅ ȊȇȐȆȇ ǾȊȋȕ, Ȉȁȋȕ ‘ǻȃȌȊȆȇ, ǾȊȋȕ, Ȉȁȋȕ’ (ǪǩǦǜ 40: 94), ȇǽȆȇȋȁȈȆȇ ǽȁǹȄ. (ȑȁȉȇȃȇ) ǻȇȄóǼǹ ‘ǿȁȉ, ȅǹȊȄȇ’ (ǪǩǦǜ 5: 47) (Ȉȉȁ ȈǾȉǻȁȐȆȇȊȋȁ ȊǾȅǹȆȋȁȃȁ ‘ǿȁǽȃȇȊȋȕ’): ȈǾȉǾȆȇȊ Ȉȇ ȊȇȐǾȋǹǾȅȇȊȋȁ ȊǻȇȂȊȋǻ (ȃȇȆȊȁȊȋǾȆȏȁȁ ȁ ǿȁȉȆȇȊȋȁ) ǻǾȒǾȊȋǻ; ȗ.-ȊȄǹǻ. *gora ‘ȄǾȊ’ (Ȉȉȁ ȁȊȎȇǽȆȇȅ ȈȉǹȊȄǹǻ. ‘Ǽȇȉǹ’) − ǺȄȉ. ȈȇȄǾȊȊȃ. *borȓ ‘ȆǾǺȇȄȕȑǹȘ Ȋ ȊȌȈǾȊȐǹȆȇȂ (ȉǾǿǾ ȈǾȊȐǹȆȇȂ) ȈȇȐǻȇȂ, ȇǺȔȐȆȇ ȈȇȉȇȊȑǹȘ ȄǾȊȇȅ, ȐǹȒǾ ǻȊǾǼȇ ȊȇȊȆȇǻȔȅ’ (ǫȇȄȊȋȇȂ 1969: 22): ȈǾȉǾȆȇȊ Ȉȇ ȋǾȉȉȁȋȇȉȁǹȄȕȆȇȂ ȊǻȘȀǹȆȆȇȊȋȁ; ȉȌȊ. ǺȉǹȆ. ǽǾȉǾǻȆȘ ‘ȆǾǻǾǿǽǹ, ǼȄȌȈǾȏ’ − ȐǾȑ. ȊȄǾȆǼ. balda ‘ȃȉǾȊȋȕȘȆȁȆ’ (ȁȀ ȉȌȊ. ǺǹȄǽǹ ‘ǽȌȉǹȃ’, Ȋȅ. Leewen-Turnovcová 1993: 26). ǪȅǾȑǹȆȆȔȂ ȊȌǺȊȋǹȆȋȁǻȆȇ-ǹǽȓǾȃȋȁǻȆȔȂ ȈǾȉǾȆȇȊ: ȉȌȊ. ȉȇǺȃȁȂ (ȇȋ ǽȉ.-ȉȌȊ., Ȋȋ.-ȉȌȊ. ȉȇǺǾȆȇȃȓ, ǽȁǹȄ. ȉȇǺȘ, ǽǹȄǾǾ, ȐǾȉǾȀ ȈȉǹȊȄǹǻ. *orbę − ǽȉ.-ȁȆǽ. árbhas ‘ȅǹȄǾȆȕȃȁȂ ȅǹȄȕȐȁȃ’) − ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȆȇǻǼ. ȈȌǿȄșȆȇȃ ‘ȅǹȄǾȆȕȃȁȂ ȉǾǺǾȆȇȃ’ (ǦȇǻǼǪȄ 9: 58): ȈǾȉǾȆȇȊ Ȉȇ ȊȅǾǿȆȇȊȋȁ, ȊȇȐǾȋǹǾȅȇȊȋȁ ȃǹȐǾȊȋǻ ȇǺȓǾȃȋǹ − ǻȇȀȉǹȊȋǹ ȁ ȈȇǻǾǽǾȆȁȘ. ǨǾȉǾȆȇȊȔ ǻ ȈȉȁȄǹǼǹȋǾȄȕȆȔȎ: ȊȄȇǻȁȆ. levi ‘ȆǾǻǾȉȆȔȂ, ǽȉ.-ȉȌȊ. Ȅⱑ ǻȔȁ ‘ȆǾȈȉǹǻȔȂ’ (ǶǪǪǸ 15: 30) Ȋ ȈȉȇȁȀǻȇǽȆȔȅ ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǹȉȎǹȆǼ. ȆǹȄǾǻȇ ‘ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆȇ’ (ǪǩǦǜ 20: 9) − ȊȄȇǻǾȆ. hǘdo roko ‘ ȉȌȃǹ’ (ǶǪǪǸ 15: 31), ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȃǹȉǾȄ. Ȉǹȃȁȑǹ ‘ ȉȌȃǹ’ (ǪȄǣǹȉǾȄ 4: 373): ȇǽȁȆ ȁȀ ȊȄȌȐǹǾǻ ȇȋȉǹǿǾȆȁȘ ȌȆǹȊȄǾǽȇǻǹȆȆȇǼȇ ȇȋ ȈȉǹȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇǼȇ ȊȇȊȋȇȘȆȁȁȘ ȈȉǾǽȊȋǹǻȄǾȆȁȘ ȇ ȊǻȘȀȁ, ȊȁȆȃȉǾȋȁȀȅǾ ȄǾǻȇȊȋȇȉȇȆȆǾǼȇ ȈȇȄȇǿǾȆȁȘ ȁ ȆǾȈȉǹǻȁȄȕȆȇȊȋȁ; ȊȄǹǻ. (ǻȃȄȗȐǹȘ Ȇ.-ȄȌǿ.) *bystrȓjȕ ‘ȘȊȆȔȂ, ȈȉȇȀȉǹȐȆȔȂ ’ (ǶǪǪǸ 3: 153) − Ȇ.-ȄȌǿ. jěsny ‘ǺȔȊȋȉȔȂ, ȊȃȇȉȔȂ ’ (Muka I: 547): ȇȋȉǹǿǾȆȁǾ ǼǾȇȍȁȀȁȐǾȊȃȁ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆȆȇȂ (ȊȈǾȏȁȍȁȃȇȂ ǺȔȊȋȉȔȎ ȉǾȃ Ȋ ȃǹȅǾȆȁȊȋȔȅ ȉȌȊȄȇȅ) ȊǻȘȀȁ ȃǹȐǾȊȋǻ ǺȔȊȋȉȇȋȔ ȁ ȐȁȊȋȇȋȔ. ǨǾȉǾȆȇȊȔ ǻ ȊȍǾȉǾ ǼȄǹǼȇȄȇǻ: ȉȌȊ. ȄȁȋǾȉ. ǺȉȇȊȁȋȕ ‘ȃȁȆȌȋȕ’ (Ȉȉȁ ȈǾȉǻȁȐȆȇȊȋȁ ‘ , ǽȉǹȋȕ’) − ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ȌȉǹȄ. ȊȃȁȆȌȋȕ ‘ȊȆȘȋȕ, (ȑǾȉȊȋȕ Ȋ ȇǻȏȔ)’ (ǪǩǦǜ 37: 412): ȈǾȉǾȆȇȊ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȊȁȆȃȉǾȋȁȀȅǹ ǽǾȂȊȋǻȁȂ; kniha.indb 365 9.4.2009 16:16:33 366 ǟǹȆȆǹ. ǟ. ǛǹȉǺȇȋ ȉȌȊ. ȇȋȎǻǹȋȁȋȕ ‘ȇȋǽǾȄȁȋȕ, ȇȋȃȌȊȁȋȕ’ − ȉȌȊ. ǽȁǹȄ. ǻȇȄǿ. ȃȌȊǹȂ! ‘ȈȉȁȃǹȀǹȆȁǾ ȄȇȏȅǹȆǹ ȉǹǺȇȐǾȅȌ ǺȉȇȊȁȋȕȊȘ ǻȊǾȅ ȋǾȄȇȅ Ȇǹ ȉȔȐǹǼ ȃȇȆȇǻȇǽȆȇȂ ȅǹȑȁȆȔ, ȐȋȇǺȔ ǾǼȇ ǻ ȇȈȉǾǽǾȄǾȆȆȇȅ ȈȇȄȇǿǾȆȁȁ’ (ǪǩǦǜ 16: 156): ȈǾȉǾȆȇȊ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȊȁȆȃȉǾȋȁȀȅǹ ǽǾȂȊȋǻȁȂ. ǨȉȁǻǾǽǾȆȆȔȂ ǹȆǹȄȁȀ (ȎȇȋȘ ȁ ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȆȇǼȇ ȅǹȋǾȉȁǹȄǹ) ȈȇȀǻȇȄȘǾȋ, ȃǹǿǾȋȊȘ, ȊǽǾȄǹȋȕ ǻȔǻȇǽȔ ȇ ǻǾȊȕȅǹ ȇǼȉǹȆȁȐǾȆȆȔȎ ǻȇȀȅȇǿȆȇȊȋȘȎ ȉǾǹȄȁȀǹȏȁȁ ȇǺȉǹȋȁȅȔȎ ȈǾȉǾȆȇȊȇǻ/ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ ȀȆǹȐǾȆȁȂ Ȇǹ ǺǹȀǾ ȅǾȋǹȍȇȉ ȁ ǺȇȄȕȑǾȂ ǻǾȉȇȘȋȆȇȊȋȁ ȇǺȉǹȋȁȅȔȎ ȈǾȉǾȆȇȊȇǻ/ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ Ȇǹ ȇȊȆȇǻǾ ȅǾȋȇȆȁȅȁȁ, ȈȉȁȐǾȅ ȈȇȊȄǾǽȆǾǾ ȇǺȌȊȄȇǻȄǾȆȇ ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ ȊȁȆȃȉǾȋȁȀȅȇȅ ȃǹȐǾȊȋǻ ȁȄȁ ǽǾȂȊȋǻȁȂ. ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ ǙȉȌȋȗȆȇǻǹ 1979: ǙȉȌȋȗȆȇǻǹ, Ǧ. ǝ., ǸȀȔȃȇǻǹȘ ȅǾȋǹȍȇȉǹ (ȊȁȆȋǹȃȊȁȊ ȁ ȄǾȃȊȁȃǹ). In: ǤȁȆǼǻȁȊȋȁȃǹ ȁ ȈȇȖȋȁȃǹ, ǥȇȊȃǻǹ, 147−173. ǚjǾȄǾȋȁȣ 1996: ǚjǾȄǾȋȁȣ, ǥ., ǧǽ ǽǾǻǾȋ Ǻȉǹȋǹ ȃȉǻ (ȍȁȋȇȆȁȅȁ ȁ ȋǾȉȅȁȆȁ ȊȉȇǽȊȋǻǹ). In: ǣȇǽȇǻȁ ȊȄȇǻǾȆȊȃȁȎ ȃȌȄȋȌȉǹ. ǚȁȡȃǾ 1, ǚǾȇǼȉǹǽ, 89−100. ǛǹȉǺȇȋ 2002: ǛǹȉǺȇȋ, ǟ. ǟ., ǡȀ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇǼȇ ȇȈȔȋǹ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ. In: ǚǾȄȇȉȌȊȊȃȁȂ ȁ ǽȉȌǼȁǾ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ȘȀȔȃȁ: ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ ȁ ȈȉǹǼȅǹȋȁȃǹ. ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǥǾǿǽȌȆǹȉȇǽȆȇȂ ȆǹȌȐȆȇȂ ȃȇȆȍǾȉǾȆȏȁȁ. ǛȋȇȉȔǾ ǪȌȈȉȌȆȇǻȊȃȁǾ ȐȋǾȆȁȘ, ǥȁȆȊȃ. ǛȁȆȇǼȉǹǽȇǻ 1953: ǛȁȆȇǼȉǹǽȇǻ, Ǜ. Ǜ., ǧȊȆȇǻȆȔǾ ȋȁȈȔ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȎ ȀȆǹȐǾȆȁȂ ȊȄȇǻǹ. ǛȇȈȉȇȊȔ ȘȀȔȃȇȀȆǹȆȁȘ 1953, №5, 3−29. ǜǹȃ 1998: ǜǹȃ, Ǜ. ǜ., ǸȀȔȃȇǻȔǾ ȈȉǾȇǺȉǹȀȇǻǹȆȁȘ, ǥȇȊȃǻǹ. ǜǾȉȇǻ: ǜǾȉȇǻ, Ǧ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, 1−5, ǪȇȍȁȘ, 1975−1978 (= ǨȄȇǻǽȁǻ, 1885−1904). ǟȌȉǹǻȄǾǻ 1989: ǟȌȉǹǻȄǾǻ, Ǚ. ǭ., ǪȄǹǻ. *jȕskra. ǩȌȊ. ȁȊȃȉȇȅǾȋȆȔȂ. In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1986−1987, ǥȇȊȃǻǹ, 79−83. ǦȁȃȇȆȐȌȃ 1979: ǦȁȃȇȆȐȌȃ, ǥ. Ǜ., ǥǹȋǾȉiǹȄȁ ǽȇ ȄǾȃȊȁȐȆȇǼȇ ǹȋȄǹȊȌ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ (ǨȉǹǻȇǺǾȉǾǿȆǾ ǨȇȄiȊȊȘ), ǣȁȟǻ. ǦȁȃȇȆȐȌȃ 1985: ǦȁȃȇȆȐȌȃ, ǥ. Ǜ., ǪiȄȕȊȃȇǼȇȊȈȇǽǹȉȊȕȃǹ ȄǾȃȊȁȃǹ ǨȉǹǻȇǺǾȉǾǿȆȇǼȇ ǨȇȄiȊȊȘ, ǣȁȟǻ. ǦȇǻǼǪȄ: ǦȇǻǼȇȉȇǽȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, ǹǻȋȇȉȔ-ȊȇȊȋ.: Ǚ. Ǜ. ǣȄǾǻȏȇǻǹ, Ǚ. Ǜ. ǦȁȃȁȋȁȆ, Ǥ. Ǹ. ǨǾȋȉȇǻǹ, Ǜ. Ǩ. ǪȋȉȇǼȇǻǹ, ȇȋǻ. ȉǾǽ. Ǜ. Ǩ. ǪȋȉȇǼȇǻǹ, 1−13, ǦȇǻǼȇȉȇǽ, 1992−2000. ǪǾȄȁǼǾȉ: ǪǾȄȁǼǾȉ. ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ Ȉȇ ȉȌȊȊȃȇȂ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȁ. ǪȄȇǻǹȉȕ 1−2, Ȉȇǽ ȉǾǽ. Ǚ. Ǫ. ǜǾȉǽǹ. ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 2003−2004. ǪȃȄȘȉǾǻȊȃǹȘ 2004: ǪȃȄȘȉǾǻȊȃǹȘ, ǜ. Ǧ., ǥǾȋǹȍȇȉǹ ǻ ȊȁȊȋǾȅǾ ȘȀȔȃǹ, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. ǪȄǣǹȉǾȄ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǣǹȉǾȄȁȁ ȁ ȊȇȈȉǾǽǾȄȕȆȔȎ ȇǺȄǹȊȋǾȂ 1−6, ǼȄ. ȉǾǽ. Ǚ. Ǫ. ǜǾȉǽ. ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1994−2005. ǪȄǪȁǺȁȉ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ ǪȁǺȁȉȁ 1−3, Ȉȇǽ ȉǾǽ. Ǚ. ǡ. ǭǾǽȇȉȇǻǹ. ǦȇǻȇȊȁǺȁȉȊȃ 1999−2002. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȊȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ I−III, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1893−1903. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, ǼȄ. ȉǾǽ. ǭ. Ǩ. ǭȁȄȁȆ (1−23), ǭ. Ǩ. ǪȇȉȇȃȇȄǾȋȇǻ (24−41), ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ = ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ 1965−2007. kniha.indb 366 9.4.2009 16:16:33 ǣ ȈȉȇǺȄǾȅǾ ȇǺȉǹȋȁȅȇȊȋȁ ȆǹȈȉǹǻȄǾȆȁȘ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁȎ ȁȀȅǾȆǾȆȁȂ 367 ǫȇȄȊȋȇȂ 1969: ǫȇȄȊȋȇȂ, Ǧ. ǡ., ǪȄǹǻȘȆȊȃǹȘ ǼǾȇǼȉǹȍȁȐǾȊȃǹȘ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȘ, ǥȇȊȃǻǹ. ǫȇȈȇȉȇǻ 1994: ǫȇȈȇȉȇǻ, Ǜ. Ǧ., ǡȀ ȁȆǽȇǾǻȉȇȈǾȂȊȃȇȂ ȖȋȁȅȇȄȇǼȁȁ. V (I). In: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȘ 1991−1993, ǥȇȊȃǻǹ, 126−154. ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1988: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǨȉȁǾȅȔ ȊǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ. In: ǪȉǹǻȆȁȋǾȄȕȆȇ-ȁȊȋȇȉȁȐǾȊȃȇǾ ȁȀȌȐǾȆȁǾ ȘȀȔȃȇǻ ȉǹȀȆȔȎ ȊǾȅǾȂ. ǨȉȁǾȅȔ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȇȂ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȁ, ǥȇȊȃǻǹ, 197−233. ǬȄȕȅǹȆȆ 1970: ǬȄȕȅǹȆȆ, Ǫ., ǪǾȅǹȆȋȁȐǾȊȃȁǾ ȌȆȁǻǾȉȊǹȄȁȁ. In: ǦȇǻȇǾ ǻ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȃǾ V, ǥȇȊȃǻǹ, 250−299. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ. ǨȉǹȊȄǹǻȘȆȊȃȁȂ ȄǾȃȊȁȐǾȊȃȁȂ ȍȇȆǽ, Ȉȇǽ ȉǾǽ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ (1−32), Ǚ. ǭ. ǟȌȉǹǻȄǾǻǹ (32−33), ǥȇȊȃǻǹ 1974−2007. ǸȉȇȊȄǪȄ: ǸȉȇȊȄǹǻȊȃȁȂ ȇǺȄǹȊȋȆȇȂ ȊȄȇǻǹȉȕ 1−10, ȉǾǽ.: ǜ. ǜ. ǥǾȄȕȆȁȐǾȆȃȇ, Ǥ. Ǟ. ǣȉȌǼȄȁȃȇǻǹ, Ǟ. ǥ. ǪǾȃȉǾȋȇǻǹ, ǸȉȇȊȄǹǻȄȕ 1981−1991. Buck 1971: Buck, C. D., A dictionary of selected synonyms in the principal Indo-European languages, Chicago – London. Leewen-Turnovcová 1993: Leewen-Turnovcová, J., Historische Argot und neuer Gefängnisslang in Böhmen, I: Wörterbuch, Berlin. Muka: Muka, E., S ownik dolnoserbskeje rěcy a jeje narěcow, I, St. Petersburg, 1911−1915, II−III, Prag, 1926−1928. Schröpfer 1979−1981: Wörterbuch der vergleichenden Bezeichnungslehre. Onomasiologie. Begründet und herausgegeben von J. Schröpfer, I, 1/2, 3/4, Heidelberg. Some Remarks on the Problem of the Direction Reversibility of Semantic Changes Parallel semantic changes in vocabulary and polysemy are usually regarded as important basis for semantic reconstruction in etymology, so the problem of the direction reversibility of semantic changes must be taken into consideration. It is necessary to analyse it’s possibilities, conditions and dependence upon different lexical groups or types of changes. Russian (and partial Slavic) material seems to discover that reversibility of direction is not frequent and there are more possibilities for it in metonymical changes than in metaphorical ones. ǡȆȊȋȁȋȌȋ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ ȁȅ. Ǜ. Ǜ. ǛȁȆȇǼȉǹǽȇǻǹ ǩǙǦ ǛȇȄȎȇȆȃǹ 18/2, 119019 ǥȇȊȃǻǹ, ǩȇȊȊȁȘ zhannavarbot@yandex.ru kniha.indb 367 9.4.2009 16:16:33 kniha.indb 368 9.4.2009 16:16:34 P ipravované vydání souborného v deckého díla Václava Machka Radoslav Ve erka Organizátor našeho symposia brn nské etymologické odd lení Ústavu pro jazyk eský Akademie v d eské republiky p ipravuje posthumní vydání v deckého díla Václava Machka. Vydavatelé jednali a jednají v souladu s postupy slovanské jazykov dy evropské, oblíbené zejména od poloviny minulého století. Soubory tohoto typu, vydávané z ásti za života svých tvůrců, ale p edevším posthumn , mají zp ístupnit i dalším generacím v decké ve ejnosti výsledky bádání elných reprezentantů oboru, aby tak byly uchovány jejich nálezy, metody a pracovní postupy v pam ti a udržovala se kontinuita v deckého usilování a lidského poznání vůbec. Aspo namátkou p ipomínám šestisvazkový výbor z díla Jana Baudouina de Courtenay vydaný ve Varšav v letech 1974–1990 nebo t ísvazkový výbor prací Tadeuše Lehra-Sp awińského p ipravený jím samým v roce 1957 s posmrtným dodatkem z roku 1996, t i postupn vydávané výbory z prací Lva Vladimirovi e Š erby (1957, 1958 a 1974), výbor z tvorby Erwina Koschmiedera z roku 1979, p t dílů prací Leonida Arsen’jevi e Bulachovského z let 1975–1983, n kolik výborů z v deckého díla Romana Jakobsona (Selected Writings I–VIII, 1962–1988, Izbrannyje raboty po poetike I–II, 1987), vybrané práce Nikity Il’ji e Tolstého ve t ech svazcích vydaných v letech 1997–1999 a adu jiných. Na eském území navazuje chystaný soubor díla Machkova na oborov p íbuzné posthumn vydané Studie a lánky Josefa Zubatého, které vyšly ve t ech svazcích v letech 1945–1954, ostatn za Machkovy redak ní ú asti. Mezi dosud p ipomínanými sborníky prací se Machkův bude vyzna ovat tím, že znovu vydá všechny Machkovy tišt né práce mimo ty, které dosud vyšly v knižní podob , tj. všechny jeho publikace mimo samostatné monograﬁe Studie o tvoření výrazů expresivních z roku 1930, dále Recherches dans le domaine du lexique balto-slave z roku 1934 a kone n eská a slovenská jména rostlin z roku 1954 a samoz ejm i mimo fundamentální kompendium Etymologický slovník jazyka eského a slovenského z roku 1957 a v druhém vydání již bez slovenského (1968, reprint 1997). Žánrov tedy soubor obsáhne dosavadní Machkovy práce vydané jako studie, lánky, úvahy, recenze, zprávy, poznámky, nekrology a glosy ve v deckých asopisech a sbornících, encyklopedické stati, ale i populariza ní p ísp vky v tisku nev deckém. V cn a obsahov jsou to v tšinou práce etymologické, a to jak obecn jší p ísp vky teoretické a metodologické, tak i ady konkrétních etymologických výkladů slov eských, slovenských, jiných slovanských, baltských, germánských, latinských, eckých, indických atp., v tšinou i v jejich dialektech a v široké ide. komparaci. Opakují se série sémantických skupin, resp. terminologie, jako jména rostlin, též speciáln hub, jména živo ichů, též speciáln motýlů, jména vlastní, též speciáln hydronyma a toponyma atp. ada studií je v nována historickosrovnávacímu hláskosloví, tvo ení slov a morfematice a morfologii, mezi nimi se objevuje i série novátorských Machkových p ísp vků z archaického tvo ení sloves. ada komparatistických výkladů je orientována k slovanštin a popisuje souvislosti kniha.indb 369 9.4.2009 16:16:34 370 Radoslav Ve erka typu balto-slavica, germano-slavica, graeco-slavica, kelto-slavica, ario-slavica a hetito-slavica. Krom speciálních studií lingvistických vyšet ují n které Machkovy práce též vztah etymologie a archeologie, etymologie a etnograﬁe, p inášejí nové nálezy k ešení problematiky pravlasti slovanské i indoevropské atp. Speciální skupinu statí p edstavují výzkumy staré indoevropské mytologie, založené na analýze jmen bohů, ale zejména zasv cen i na rozboru motivů ze starých literatur indické, ecké, latinské a z pov stí keltských, germánských, slovanských aj. Je tu obsažen relativn kompletní obraz indoevropských religiózních koncepcí a p edstav. Machek se v tomto soust ed ném souhrnu svých v deckých výzkumů jeví jako badatel opírající se důsledn o princip Wörter und Sachen, spoléhající se p edevším na spojnice sémantické s uvážením expresivity a emocionality a p ipoušt jící dalekosáhlé koncese z hláskoslovných zákonů. Objevuje nez ídka slova p edindoevropská, praevropská, protoevropská. Nabízí n kdy i výklad jednoho slova z původních dvou lexikálních východisek. Formuluje vždy prost a zcela srozumiteln . Vydavatelé zachovávají Machkovu původní verzi bez komentá ů a dodatků a v t ch jazycích, v nichž byla publikována. Nep iklonili se tedy k tomu, aby různojazy né p ísp vky uvedli v jednom jazyce, do n hož by se jiné jazyky p ekládaly, jak to nap . nabídli eské slavistice edito i souboru Františka Václava Mareše Cyrilometodějská tradice a slavistika (2000) ve zn ní eském, obsahujícím adu statí do eštiny z jiného jazyka p eložených. Machkovy lánky jsou psány různ : esky, n mecky, francouzsky, anglicky, rusky, slovensky, polsky, bulharsky a latinsky. Soubor bude vybaven rejst íky lexikálním a v cným, takže i po této stránce umožní svým uživatelům dobrý vstup do díla a uleh enou orientaci v Machkových odborných nálezech.1 Poznámka: V diskusi p ipomn la Ilona Janyšková, že v souboru Machkova v deckého díla bude uve ejn na i d íve neotišt ná práce Studium indoevropské slovní zásoby, autorova p ednáška z let 1961–1962. Její rukopisné zn ní zkompletovala a bibliograﬁcky vybavila Eva Havlová. Über die vorbereitete Ausgabe des wissenschaftlichen Werkes von Václav Machek Die Mitteilung enthält die Information über die bisherigen Vorbereitungsarbeiten zur posthumen Ausgabe des wissenschaftlichen Werkes von Václav Machek in der Brünner akademischen Abteilung des Altkirchenslavischen etymologischen Wörterbuches, über den Umfang und Inhalt des proponierten Kompendiums und über die Art und Weise dessen redaktioneller Verarbeitung. Filozoﬁcká fakulta, Masarykova univerzita Arna Nováka 1, 60200 Brno, eská republika rvecerka@seznam.cz 1 kniha.indb 370 P ísp vek vznikl jako sou ást výzkumného zám ru Masarykovy univerzity v Brn Středisko pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází jazyků moderních (MSM 0021622435). 9.4.2009 16:16:34 K názvům cizího původu ve slovanské terminologii textilní výroby Jana Villnow Komárková emeslnická terminologie tvo í ást slovní zásoby jazyka, která byla v minulosti asto obohacována lexikálními jednotkami cizího původu. Ke konfrontaci emeslnických nomenklatur dvou (p ípadn více) jazyků docházelo zpo átku p evážn v p íhrani ních oblastech, v nichž byla rozší ena produkce daného výrobku. Další možnosti p ejímání se otev ely s rozvojem zahrani ního obchodu, s kolonizací obyvatel a pozd ji také prost ednictvím tzv. „vandrovní“ povinnosti, která ukládala tovaryšům jednotlivých emesel víceletou pracovní praxi mimo místo vyu ení, tedy i v zahrani í.1 Všechny tyto vn jší okolnosti p ipravily vhodné podmínky k p ejímání cizích termínů a k jejich následné adaptaci v p ijímacím jazyce. Osud p ejatých názvů se v tšinou podobal osudu názvů domácího původu – n které z nich se p i konstituování novodobého odborného názvosloví staly sou ástí oﬁciální terminologie, jiné podlehly v důsledku utvá ení nových termínů postupnému zániku a kone n t etí skupina termínů se zachovala v podob ná e ních variant oﬁciálních názvů. P ejaté názvy ná e ní emeslnické terminologie vypovídají o jazykových kontaktech mluv ích odlišných jazykových skupin a mohou také podávat informace o rozvoji samotného emesla. Do p ijímacího jazyka se dostávaly bu primárn jako p ímé ekvivalenty cizího termínu, nebo, což bylo ast jší, sekundárním užitím d íve p ejaté lexikální jednotky, která již byla v domácím jazyce áste n i zcela zdomácn lá a tvo ila sou ást slovní zásoby všedního dne, p ípadn terminologie jiného oboru lidské innosti (nap . zem d lství). K emeslnickým nomenklaturám, obsahujícím vedle domácí báze také slova vypůjená z jiných jazyků, pat í i termíny z oblasti zpracování textilních surovin. esání lnu, st íhání ovcí, p edení, snování a tkaní mají své ko eny již v prav ku a znali je také sta í Slované. Dosv d ují to nejen archeologické nálezy, ale také analýza nejstarší vrstvy p íslušných termínů, která je nepochybn praslovanského stá í (srov. nap . psl. *verteno, *pręslo, *bȕrdo, *osnova, *їtȓkȓ atd.). Ke všeslovanským názvům p ibývaly spole n s technologickým rozvojem a zdokonalováním starých výrobních postupů již v rámci samostatných slovanských jazyků názvy nov jšího původu, utvá ené bu pomocí domácích slovotvorných a sémantických prost edků, nebo p ejímáním z cizích jazyků. Výpůj ky se do názvosloví textilní produkce dostávaly v různých historických dobách za různých spole enských podmínek a podléhaly nestejné mí e adaptace.2 V jednotlivých slovanských jazycích mezi nimi najdeme zejména germanismy ( es. a slk. verkštat, br. ǻǹȉȑȋǹȋ ‘tkalcovský stav’, es. vochle, slk. hachla 1 2 kniha.indb 371 Povinnost „vandru“ se v Evrop objevila v pozdním st edov ku a rozší ena byla v 16. a 19. století (v eských zemích se všeobecn dodržovala od 17. století). V následujícím krátkém vý tu není rozlišováno mezi primárními p ejímkami a sekundárn užitými zdomácn lými výrazy (srov. výše). 9.4.2009 16:16:34 372 Jana Villnow Komárková ‘h eben na esání lnu’, chorv. grušt ‘konstrukce tkalcovského stavu’, pol. lada, ukr. ȄȘǽǹ ‘tkací h eben’ atd.), italismy (chorv. gambele ‘stativy tkalcovského stavu’ EAJ, barketa ‘tkalcovský lunek’ EAJ, kartela ‘tkací h eben’, Orlić 2002: 105), turcismy3 (bulh. ȋǾȀǼȘ́Ȏ ‘tkalcovský stav’, chorv. a srb. kalem, mosur ‘cívky’, džimbar ‘rozpínka k natahování osnovy’), rumunismy (mak. a bulh. ȍȌȉȃǹ ‘p eslice’, Budziszewska 1971: 169) nebo latinismy (slk. fundus ‘závaží tkalcovského stavu, které zabra uje p i tkaní pohybu osnovy’, Falińska 1974–1984, 4: 10). I p es prob hlé (n kdy rozsáhlejší) hláskové zm ny je u ady p ejatých názvů jejich původ ješt dnes lehce odhalitelný (srov. nap . es. prušpán < n m. Brustbaum ‘prsní vratidlo tkalcovského stavu’, es. sicpánek < n m. Sitzbank, slk. strajchhofka ‘rozpínka k natahování tkaniny’ < n m. Streichholz apod.). Neplatí to však vždy a ur ení doby a cesty p ejetí může být ob as nesnadné. U skupiny teritoriáln vymezených názvů je v c o to komplikovan jší, že byly v tšinou tradovány pouze ústn a jejich vývoj byl nez ídka ovlivn n lidovou etymologií. V n kterých p ípadech potom není zcela jasné ani to, zda se skute n jedná o p ejímku, nebo o slovo domácího původu. Jako p íklad si můžeme uvést eský ná e ní termín cuka (severovýchodní echy) s významem ‘západka u tkalcovského stavu, která zabra uje samovolnému pohybu vratidla’. Tento výraz dokládají v daném významu Jungmann („u stavu tkadlcovského d evo asi 2 st evíce dlouhé, držící berana, t. kolo u vratidla, aby osnova byla natažená“, Jungmann (1834–1839, 1: 250) i Kott (1878–1893, 5: 1148) a uvád jí ho také díl í práce v nující se terminologii tkaní (srov. nap . Sta ková 1961: p íloha, Suk 1966: 81 aj.). Ve stejném významu se asto objevuje i podobn zn jící termín n meckého původu cuchta/cufta. Ten se do terminologie textilní výroby dostal sekundárním užitím již d íve v eštin adaptovaného n meckého výrazu Zucht s významem ‘kování na oji vozu’ (srov. Newerkla 2004: 403, Kloferová 1994: 181–182). Zda se jedná o germanismus také v p ípad termínu cuka, není již tak jednozna né a p i hledání jeho původu je možné navrhnout více výkladů. 1) Václav Machek spojil eské cuka nejist se (západo- a východo-)slovanským suka ve významu ‘fena’ (Machek 1957: 485), s poukazem na stejnou sémantickou motivaci jiných názvů s podobnou („brzdicí“) funkcí. Oporou této teorie jsou synonymní eská ozna ení dané ásti tkalcovského stavu fena a psice a také ekvivalentní názvy v jiných slovanských jazycích, nap . slovenské suka, su ka, polské suka, suczka i br. a ukr. ȊȌȐȃǹ vše ‘západka u vratidla tkalcovského stavu’.4 P esv d ivosti výkladu významové stránky slova se však do cesty staví nejasnosti ve stránce zvukov formální. Substituce konsonantů s/c se totiž sice v eských ná e ích b žn vyskytuje (srov. nap . sopouch – copouch, slota – clota, svůrky – cvůrky apod.), ovšem v p ípad slov suka a cuka není zcela jasné, pro je zastoupena pouze u tvaru s p eneseným významem a ne u slova výchozího. S tím souvisí také nesrovnalosti v územním rozší ení eského ná e ního suka ‘fena’, které je doloženo pouze v nejvýchodn jší oblasti Moravy 3 4 kniha.indb 372 asto p ejímány do ture tiny z arabštiny. K tomu srov. i názvy dané ásti tkalcovského stavu motivované jinými zví aty, nap . es. vlk (Brouek–Je ábek 2007, 3: 1060), slk. kuoň (Uhlár 1963: 339), pol. bocian (Falińska 1974–1984, 3: mapa 89), chorv. guska (EAJ), ukr. ǿǹǺȃǹ (Nikolajenko 2005: 90) apod., vše ‘západka u vratidla tkalcovského stavu’. 9.4.2009 16:16:35 K názvům cizího původu ve slovanské terminologii textilní výroby 373 a Slezska ( JA 3: 482), stojícího v opozici k výskytu termínu cuka, zaznamenanému v severovýchodních echách (srov. výše). 2) Alternativní výklad slova vychází z vlivu n meckého jazykového prost edí, které zanechalo v eské terminologii textilní produkce výrazné stopy (k výše uvedeným germanismům srov. nap . také es. cajk ‘nitelnice u tkalcovského stavu’ < n m. Zeug, es. šponštuk ‘rozpínka k natahování tkaniny’< n m. Spannstock, es. rejkant ‘rozvád cí h eben u tkalcovského stavu’ < n m. Reihkamm atd.). Termín cuka je možno spojit s ukrajinským ná e ním ȏýǼǹ tv. (Hrin enko 1907–1909, 1: 138, Nykon uk 1979: 244, Nikolajenko 2005: 90) a obojí potom vyložit jako p ejímku n meckého Zug ‘tah’. Germanismus cuk byl znám již ve staré eštin , kde m l speciální význam ‘(vojenský) útok’ (Gebauer 1970, 1: 148, MSt S: 32). Postupn p ijala eština za své také další významy slova, jak dosv d ují jejich relikty doložené v eských ná e ích (nap . val. cuk, cug ‘tah v kamnech’, Kazmí 2001: 38, laš. cug ‘tah’, ‘průvan’, Sochová 2001: 192 apod.). Není proto vylou eno, že byl podobn utvo en také termín z oblasti textilní produkce. Roli motivujícího pojmenování mohlo sehrát v eštin již adaptované abstraktum n meckého původu cuk, jehož význam byl následn zúžen a specializován pro ozna ení za ízení tkalcovského stavu. Vylou eno není ani nové, p ímé p ejetí n meckého termínu Zug, eventueln adaptace první ásti kompozita Zugklinke, v obou p ípadech s terminologickým významem ‘tahové za ízení u tkalcovského stavu’ (Sterzinger 1916–1935, 4: 1503, Grimm). K následnému p echýlení eského termínu do podoby ženského rodu došlo pravd podobn analogicky pod vlivem existence jiných podobných názvů, zejména snad synonymního termínu cuchta. 3) Posledním možným motiva ním impulsem k utvo ení ná e ního termínu cuka mohla být snaha o pojmenování pohybu, který je p i ovládání daného za ízení vykonáván. Slovotvorn motivujícím slovem by tak bylo od původu zvukomalebné sloveso cukat, p ejaté z n meckého zucken, které dalo vzniknout mj. i eskému ná e nímu termínu cuk/cukátko s významem ‘mechanické za ízení na pohyb tkalcovského lunku’ (Sta ková 1961: p íloha, Suk 1966: 84). eský ná e ní termín cuka ‘západka u vratidla tkalcovského stavu’ byl v tomto stru ném p ehledu vystaven t em úhlům pohledu, které ukázaly, že u mén jasných slov ná e ního lexika je žádoucí zohlednit více variantních výkladů jejich původu. Ne vždy se p itom jednozna n ukáže, který z nich je ten skute n správný. V tomto p ípad se vzhledem k hláskoslovným nesrovnalostem ukázalo jako mén p esv divé spojení slova s domácím suka a do úvahy naopak p icházejí výklady založené na n meckém jazykovém vlivu. Zda však bylo motivujícím pojmenováním v eštin adaptované slovo n meckého původu cuk, nebo jiný germanismus cukat, i zda se jednalo o p ímou výpůj ku n meckého termínu Zug, je vzhledem k ná e nímu charakteru slova t žké rozhodnout. kniha.indb 373 9.4.2009 16:16:35 374 Jana Villnow Komárková Literatura Brou ek–Je ábek 2007: Brou ek, S. – Je ábek, R. (red.), Lidová kultura. Národopisná encyklopedie ech, Moravy a Slezska, 1–3, Praha. Budziszewska 1971: Budziszewska, W., Ze s ownictwa Ochrydu i najbli szej okolicy. Studia z ﬁlologii polskiej i s owiańskiej 10, 163–182. JA: kol. autorů, eský jazykový atlas, 1–5, Praha 1992–2005. EAJ: Etnološki atlas Jugoslavije – tema 92 „tkala ki stan/ȉǹȀǺȇȠ“ (z kartoték Katedry etnologie a kulturní antropologie Filozoﬁcké fakulty Univerzity v Záh ebu a Etnograﬁckého muzea v B lehrad ). Falińska 1974–1984: Falińska, B., Polskie s ownictwo tkackie na tle s owiańskim, 1–4, Warszawa –Wroc aw – Kraków – Gdańsk. Gebauer 1970: Gebauer, J.: Slovník staro eský, 1–2, 2. vydání, Praha. Grimm: Deutsches Wörterbuch von Jacob Grimm und Wilhelm Grimm. 16 Bde. [in 32 Teilbänden]. Leipzig: S. Hirzel 1854–1960 [online]. Dostupné z: http://germazope.unitrier.de/ Projects/WBB/woerterbuecher/dwb Hrin enko 1907–1909: ǜȉȞȆȐǾȆȃȇ, ǚ., ǪȄȇǻǹȉȕ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ, 1–4, ǣȁȟǻ. Jungmann 1834–1839: Jungmann, J., Slovník esko-německý, 1–5, Praha. Kazmí 2001: Kazmí , S., Slovník valašského náře í, Vsetín. Kloferová 1994: Kloferová, S., O názvech n meckého původu v eské ná e ní zem d lské terminologii. Naše ře 77, 179–185. Kott 1878–1893: Kott, F. Š., esko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, Praha. Machek 1957: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského a slovenského, Praha. MSt S: B li , J. – Kamiš, K. – Ku era, K., Malý staro eský slovník, Praha 1978. Newerkla 2004: Newerkla, S. M., Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch, Frankfurt am Main. Nikolajenko 2005: ǦȞȃȇȄǹȖȆȃȇ, I. O., ǤǾȃȊȁȃǹ ȋȉǹǽȁȏȞȟȆȇǼȇ ȋȃǹȏȋǻǹ ǻ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȁȎ ȊȎȞǽȆȇȊȄȇǺȇǿǹȆȊȕȃȁȎ ǼȇǻȞȉȃǹȎ, ǤȌǼǹȆȊȕȃ. Nykon uk 1979: ǦȁȃȇȆȐȌȃ, ǥ. Ǜ., ǥǹȋǾȉȞǹȄȁ ǽȇ ȄǾȃȊȁȐȆȇǼȇ ǹȋȄǹȊȌ ȌȃȉǹȟȆȊȕȃȇȟ ȅȇǻȁ, ǣȁȟǻ. Orlić 2002: Orlić, O., Istraživanja tekstilnog rukotvorstva u Istri. Etnološka istraživanja 8, 95–110. Sochová 2001: Sochová, Z., Lašská slovní zásoba, Praha. Sta ková 1961: Sta ková, J., Výrobní nástroje lidových tkalců na Ž ársku. In: Vlastivědný sborník Vyso iny, oddíl věd spole enských, 91–105. Sterzinger 1916–1935: Sterzinger, J. V., Encyklopedický německo- eský slovník, 1–4, Praha. Suk 1966: Suk, R., Rukodílná textilní výroba. Muzejní a vlastivědná práce 4, 74–84. Uhlár 1963: Uhlár, V., Krosná, ich asti a innosť. eskoslovenský terminologický asopis 2, 321–346. kniha.indb 374 9.4.2009 16:16:36 K názvům cizího původu ve slovanské terminologii textilní výroby 375 Zu Lehnwörtern in der slawischen Terminologie der Textilproduktion Die slawische Terminologie der Textilproduktion weist eine große Zahl von Lehnwörtern auf. Probleme bei der Bestimmung ihres Ursprungs treten vor allem in dem Fall auf, wenn es sich um regional beschränkte Termini handelt. Zu solchen gehört auch der tschechische dial. Terminus cuka ‘Sperrklinke am Webstuhl’. V. Machek hat das Wort unter Berufung auf zahlreiche semantische Parallelen mit dem slawischen Substantiv suka ‘Hündin’ identiﬁziert. Schwierigkeiten auf phonologischer Ebene (die Lautänderung s > c käme nur in dem Wort mit übertragener Bedeutung vor) bieten allerdings eine andere Erklärung an. Es ist wahrscheinlich, dass der Terminus cuka aus dem Deutschen übernommen wurde, wobei drei Möglichkeiten in Frage kommen: 1) semantische Spezialisierung des älteren Germanismus cuk ‘Zug’, 2) Adaptation des deutschen Terminus Zug/Zuglinke ‘Sperrklinke am Webstuhl’, 3) Ableitung von dem Verb cukat ‘zucken’ mit deutschem Ursprung. Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika janakom1@centrum.cz kniha.indb 375 9.4.2009 16:16:36 kniha.indb 376 9.4.2009 16:16:36 Proto-Slavic *koty, - ve ‘anchor’, ‘cat’ or something else? Jasna Vlajić-Popović 0. In almost all modern Slavic languages – as well as in Old Russian, Old Polish, Old Czech – there are terms for the notion ‘anchor’ that can be traced back to the common prototype *koty, -ȓve f., or else to its diminutive *kotvica f. Such a situation appears to be ideal for etymological analysis, since the width of the areal distribution and semantic homogeneity generally indicate either the antiquity of a word or a simultaneous borrowing from a single source. In this instance, however, neither is the case. 0.1. Initially explained as a Germanism (Berneker, Bernštejn),1 later interpreted as an autochtonous word, i.e. the result of a domestic development (Kiparsky, Vasmer, S awski, Truba ev, Bory ),2 but in any case unanimously traced back to the homophonous word for ‘cat’, this noun still remains without a deﬁnite etymology. This is even more so since the only dissenting solution, according to which it would be an autochtonous Slavic word from the family of the verb *kotiti ‘to roll, throw, etc.’ (SchusterŠewc 1978–1989: 648), happens to have passed unnoticed.3 In our opinion, it is exactly this interpretation that appears to be the most promising one. However, since even it does not take into account all the attestations we have at our disposal today, almost three decades later, nor does it specify the ways of formative-semantic development of the term, the need arises for the whole problem to be reconsidered. 0.2. An overall analysis of this topic would call for a wide-range research, a detailed classiﬁcation of respective data from all the Slavic languages, historical and dialectal attestations, archeological ﬁnds about Slavic vessels and anchors, as well as chronology and ways of arrival of the domestic cat among the Slavs who had previously been acquainted only with the wild cat (which they had their own term for). All this should be viewed in a comparative perspective, with regard to the situation in Germanic languages, especially among the Germans, and it should include considering the possibility that the direction of borrowing was inverse, from the Slavs to the Germans.4 0.3. Until such a comprehensive study yields more conclusive results in the future, we shall focus on only a few of the elements of its sketch proposed above. After a review of the previous interpretation an inventory of presently available forms and basic arguments in favour of the solution proposed will be presented. 1 2 3 4 kniha.indb 377 It was mostly interpreted as a loanword from LGerm. Katte, more seldom as a calque after LGerm. Katzanker (e.g. Machek 1968: 284). According to them, *koty is the result of internal development ‘cat’ → ‘anchor’ on the basis of an older Germanism *kotȓ ‘cat’, cf. the review in ǶǪǪǸ 11: 214; most recently also Bory 2005: 254 s.v. kotwica. Ever since it appeared in 1981 in the 9th volume (within the 2nd book which was completed in 1983), there was no time for that interpretation to be taken into account in composing the respective 11th volume of ǶǪǪǸ (1984) or the 2nd book of ǞǪǬǥ (1985), while from e.g. ESJS 6 (1996) the lemma kotȓva is missing and that word is mentioned only en passant s.v. OCSl. kotȓka ‘anchor’. Exactly that direction, and in the domain of navigation too, can be traced e.g. by the expansion of PSl. *oldi/*oldȕji ‘boat, ship’ into northern Germanic languages (cf. ESJS 7: 397; SSS 3: 119). 9.4.2009 16:16:36 378 Jasna Vlajić-Popović 1.0. The hitherto existing explanation of *koty, -ȓve ‘anchor’ as a metaphor from *kotȓ ‘cat’ can be questioned from both linguistic and extra-linguistic standpoints. 1.1. On the linguistic level, there are a few objections, of uneven gravity. Not only has the fact been neglected that the status of the noun kotva differs from language to language (in some of them, it is not even a native word – for the situation in Serbo-Croatian, for example, cf. ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ 2009),5 but also the exemptions from the meaning ‘anchor’ have not been duly commented on (cf. note 18). And most importantly, in acknowledging the metaphor ‘cat’ → ‘anchor’ too much trust has been given on the one hand, to the the existance of the German parallel (accompanied by total disregard of the possibility that it might well be a Slavic loanword in German, Katze i.e. Katte < *kotȓ, cf. note 4) – in other words, that the semantic shift might have been Slavic in origin, only seemingly a shift, but in fact a result of the secondary effect of homonymy i.e. paretymological intercrossing of two word families (cf. § 2.5.) – and on the other hand, to our modern feeling of the associative connections between cat and anchor.6 From a present-day perspective, the metaphor ‘cat’ → ‘anchor’ (or some other technical device) appears to be only natural,7 but – except for the fact that when it comes to technical terms we cannot be sure that they are not calques from the German language through the speakers of which technical novelties used to be mediated – this interpretation is seriously shaken if we go back for some 10 centuries, to the turn of the ﬁrst millennium into the second, which is, judging from the linguistic data (cf. § 1.2.1), the latest supposed moment of metaphorisation. 1.2. Extralinguistic aspects of the idea of metaphorisation introduce into consideration many presently unavailable facts about the two realia, the problems of chronology and tracing the ways of arrival of the domestic cat among the Slavs,8 as well as ac5 6 7 8 kniha.indb 378 Thus, e.g. Truba ev used to argue that Ukr. ȃiȋǻá could not be a Polonism since it exhibits regular Ukr. phonetics (ǶǪǪǸ 11: 214). Although they are basically atemporal (except when conditioned by the degree of technical development) associations are typically multiple. Without going into the entire polysemanticism of the concept of ‘cat’, we bear in mind that the Serbian language data indicate that this zoonym can be metaphorised at least triply: on the basis of cat’s fur (‘catkin, ament’), on the basis of the vaulted proﬁle of a bristling cat (‘hump. hunchback; beam; vault’), on the basis of cat’s claws (‘four ﬂuked anchor’) (all according to ǩǪǙ). Modern dictionaries of many languages show clearly that zoonyms for cat are frequently metaphorised in various technical terminologies. E.g. in Serbian Vuk Karadžić notes (without location!): ǥǹȐȃǹ [ȠǾ] … ȉǹȐǻǹȊȋȇ ǼǻȇǿȚǾ, ȆǹȊǹȚǾȆȇ Ȇǹ ǽȉǻȇ, ȃȇȠǾ ȠǾ ȈȉȁȃȇǻǹȆȇ Ȉȇǽ ȃȇȄȁȅǹ, ȋǾ ȌȀ Ǻȉǽȇ ȃȇȄǹ ȌȊȋǹǻȡǹ; this one, as well as the meaning ‘wooden or iron bar on the plough which regulates the width of the furrow’ due to their geographic provenance are potential calques from German, but ‘brace (wodden, iron, etc.) for joining the roof with gable’ from Herzegovina or eastern Serbia: ǧȆǽǾ ǼǽǾ ȊȌ ǻǾȀȇǻȁ ȈȉȁǻǾǿǾ [ȊǾ] Ȉȇ ȠǾǽȆǹ ȉȌȃȇǻǾȋ „ȃȉȇǻǹ“ ȁ ȋǾ ȊǾ ȉȌȃȇǻǾȋȁ ȀȇǻȌ ȅǹȐȃǾ (all according to ǩǪǙ) are more likely to be the results of domestic developments. Cf. also Russ. dial. ȃȇȑȃǹ ‘tool for digging the potatoes manually’ [ȇȉȌǽȁǾ ǽȄȘ ȉȌȐȆȇȂ ȃȇȈȃȁ ȃǹȉȋȇȍǾȄȘ’] or ‘rake ﬁxed to the scythe while reaping the crops [ǼȉǹǺǾȄȕȃȁ, ȈȉȁȃȉǾȈȄȘǾȅȔǾ ȃ ȃȇȊǾ ǻȇ ǻȉǾȅȘ ȃȇȊȕǺȔ ȎȄǾǺȇǻ’], ‘iron hook for releasing the net stuck in the water’ [ǿǾȄǾȀȆȁȂ ȃȉȗȐȇȃ (ȄǹȈǹ) ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȅȔȂ ǽȄȘ ȋȇǼȇ, ȐȋȇǺȔ ȇȋȏǾȈȁȋȕ ȀǹȊȋȉȘǻȑȁȂ ǻ ǻȇǽǾ ȆǾǻȇǽ], ‘wooden pitchfork with a weigh used for pulling the sunken torn net out of the water [ǽǾȉǾǻȘȆȆǹȘ ȉȇǼǹȋȃǹ Ȋ ǼȉȌȀȇȅ, ȌȈȇȋȉǾǺȄȘǾȅǹȘ ǽȄȘ ȁȀǻȄǾȐǾȆȁȘ ȁȀ ǻȇǽȔ ȀǹȋȇȆȌǻȑǾȂ ȇȋȇȉǻǹǻȑǾȂȊȘ ȊǾȋȁ] (ǪǩǦǜ 15: 150). A similar problem occurs on a broader European level. The fact that Lat. cattus as a term for Felis domestica, a domestic animal of Egyptian origin, is ﬁrst mentioned only in Martial (1st century A.D.) is signiﬁcant not only as an etymological datum, but primarily as a chronological milestone for the ap- 9.4.2009 16:16:37 Proto-Slavic *koty, -ȓve ‘anchor’, ‘cat’ or something else? 379 quaintance with the forms of anchor, techniques of anchoring, etc., all that depending on particular vessels the Slavs were using and the waterways they were sailing on. 1.2.1. If, due to the paucity of archaeological traces of the domestic cat on the Slavic territory, we are to rely on scarce historical and linguistic data, we shall reckon that the Slavs must have encountered the domestic cat, Felis domestica – unlike the wild one, Felis sylvestris, for which they had had a name of their own9 which they did not transfer to the domestic variety – in the early middle ages (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1960: 96–97). An argument in favour of the presumption of its late arrival among the Slavs is the fact that – in spite of a number of common features – there is a great diversity of beliefs about cats among the Slavic peoples (cf. ǪȄǥȁȋ 349–351, also ǪȄǝȉ 2: 637–640). German mediation is strongly indicated by the fact that the Slavs have named the cat by a Germanism *kotȓ. From the fact that LGerm. Katte is only attested in the 9th century (Kluge 2002: 478)10 it is obvious that the arrival of domestic cat among the Slavs must have happened later. Therefore, the chances that among the Slavs of the turn of the millennia the domestic cat was already so widespread as to be metaphorised for its claws (for modern realisations of this metaphor, cf. note 6) are extremely small. 1.2.2. Maritime professional references provide a number of facts relevant for this analysis. Apart from the general one, about the parallelism of the technical developments of vessels and anchors, there are some speciﬁc data: anchors as we know them today are not new, but they are the result of a relatively high technology related to maritime ship navigation, while the primitive anchors used in monoxylon navigation, were regularly stones – either a massive single piece with a hole for tying the rope, or a few stones placed in a net or a basket.11 According to archaeological ﬁnds, it was from the earliest ages till the end of the ﬁrst millennium A.D. that the Slavs used to navigate exactly such simple (river or lake) boats, and it was only in the period from 10–12th century that, for military purposes, they started building larger vessels, stave boats with masts, sails and ores (SSS 3: 119 ff. s.v. odzie u S owian). So, the Slavs originally anchored with stone – alone, in a net, or stuck into a wooden cross (SSS 2: 495 s.v. Kotwice).12 In the extreme SW periphery of the Slavic territory, on the lake of pearence of the animal itself in the Roman world from which it spread into the rest of Europe during the migration of nations (so DNP 6: 358 s.v. Katze). From Lat. cattus a number of Germanic terms for cat are derived, e.g. (via OHG kazza, kazzo) and Germ. Katze ‘id.’ (Kluge 2002: 478); Brückner had it that cats were spread by the Balkan Romance population (ESJS 348 s.v. kotȓka); Skok 1971–1974, 2: 170 that it arrived in Europe in the 5th century A.D. by mediation of the Balkan Goths – which ESJS l.c. disagrees with, and Lehmann 1986 does not even mention). 9 For a detailed description cf. ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1960: 92–94; most recently also Bory 2005: 753 s.v. żbik. 10 With regard to the supposition that the domestic cat set out on its middle European ‘campaign’ as early as the migration of nations (cf. DNP 6: 358) the question arises – however, not for us and here – why the German zoonym is attested that late. 11 … Kasnije je [ ovjek] kamenu dao oblik pluga, kako bi se kamen mogao zariti u morsko dno …, jer težina kamena nije bila dovoljna da drži veće splavi i brodiće… Feni ani su uveli željezna sidra s jednom kukom i pandžom na kraju. … Rimljani su upotrebljavali sidro s dvije kuke i s pomi nom m o t k o m na vrhu struka. Iz jezera Nemi u Italiji izvađena su d r v e n a i želje z n a sidra prili no usavršenog oblika. Veći su brodovi uporebljavali i etvorokraka sidra s drvenim strukom i željeznim krakovima (PomE 7: 264 s.v. Sidra i lanci). 12 Cf. the description in SSS 2: 495 s.v. kotwice: … Najprostszą form K. stanowi y kamienie o wadze kilkudziesi ciu kg, z otworem dla umocowania liny. … Bardziej rozwini te K. sk ada y si z drew- kniha.indb 379 9.4.2009 16:16:37 380 Jasna Vlajić-Popović Skadar, only a hundred years ago the way of application of stone in anchoring – the object being ﬁshnets, though, and denoted by a medieval Grecism sidro – was described, thus providing us with a good idea of how this technique might have been used in anchoring monoxylon boats.13 1.2.2.1. Although in their ﬁrst southward raids, during the 7th century, the Slavs used monoxyla even for seafaring,14 in the course of time they mastered more advanced maritime navigation (on bigger ships with appropriate anchors) and adopted respective terminology. That is why many Slavic languages today (at least those whose speakers were seafarers) have already very old loanwords as standard terms for ‘anchor’, cf. Russ. Ș́ȃȇȉȕ (ǭǹȊȅǾȉ 1986–1987, 4: 553), Bulg. dial. (Sozopoli) Ȋùǽȉȇ, S.-Cr. Ȋǽȉȇ,15 Sln. sidro (cf. ǚǞǩ 6: 638; Skok 1971–1974, 3: 229; Bezlaj 1977–2005, 3: 233 M.S.). It is pretty certain that these various alloglottal terms would not have been borrowed if it were not for the need to designate devices signiﬁcantly different from the anchors the Slavs had been using before. 2.0. It is our presumption that *koty might well be a Proto-Slavic noun (hence, older not only than the 10th century, as Truba ev implies by dating it via a Czech anthroponym based on the meaning ‘cat’16 – but probably even more ancient, from before the 5th century i.e. the period preceeding the separation of the southern branch of Slavic languages). Therefore, its nomination would not rest on the metaphor from *kotȓ ‘cat’ but on some other homonym17 of that noun belonging to the word-family of *kotiti as 13 14 15 16 17 kniha.indb 380 nianego krzy aka obciazonego przywiązanym do niego ci kym kamieniem. Dla lepszego zarycia si w dno ramiona krzy aka posiada y d utowate zakończenia. Kilka takich K. znaleziono na Rugii (Binz, Mönchgut), w p d. Skandynawii i na p d. wybrzezu Baltyku. … We wcz. rednioweczu u ywano tak e elaznych K. dzis. typu, tzw. admiralskich. Doskonale zachowanych okazów tego rodzaju K. dostarczyy znaleziska w krajach skand. (np. Nydam IV w., Oseberg – IX w., Gokstad – X w.). Z terenow s ow. jedyna K. elazna znana jest z wykopalisk w Gdańsku (rami z lopatkowatym zakończeniem). Cf. the meaning ‘stone which holds the net to the bottom [of the lake]’ illustrated by the example from Jovićević’s description of ﬁshing on the lake of Skadar: ǒǾǽǹȆ ȃȉǹȠ ȅȉǾǿǾ [ȃȇȠȁ Ȉȉǻȁ ȊȈȌȑȋǹ] ȈȉȁǻǾǿǾ Ȁǹ ȉ ǹ ȃ ȁ ȋ Ȍ, ǻ ȉ ǺȌ ȁȄȁ ȆǹȉȇȐȁȋȌ ǿȁȄȌ, ȃȇȠȌ Ȋǹȅ ȈȇǺȁȠǾ, ǹ ȊǻǾǿǾ ȁ ǽȉȌǼȁ ȃȉǹȠ, Ȉȇȑȋȇ Ȋǻȉȑȁ ȈȇȊǹȇ, ȁȄȁ ȋȌ ȊȈȌȊȋȁ ȈȇǻǾȣȁ ȃǹȅǾȆ Ȍ ǽȆȇ ǻȇǽǾ, ǻǾȀǹȆ Ȁǹ ǽ Ȍ Ǽ ǹȐ ȃ ȁ ȑ ȋ ǹ Ȉ . ǫȇ ȊǾ ȀȇǻǾ Ȋȁǽȉȇ. (Mihajlović-Vuković 1977: 335, according to ǪȉȈȊȃȁ ǾȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ 13, ǚǾȇǼȉǹǽ 1909, 206) (spacing by ǒ. V-P.). A similar technique was described in western Siberia in 1865, cf. Russ. dial. ȃȇȑȃǹ ‘a kind of anchor used for setting ﬁshnets; a stone circumvowen by sticks which is precipitated to the bottom’ [ȉȇǽ ȘȃȇȉȘ Ȉȉȁ ȌȊȋǹȆȇǻȃǾ ȉȔǺȇȄȇǻȆȔȎ ȊȆǹȉȘǽȇǻ: ȃǹȅǾȆȕ ȇȈȄǾȋǾȆȔȂ ȈȉȌȋȕȘȅȁ, ȇȈȌȊȃǹǾȅȔȂ Ȇǹ ǽȆȇ ǻȇǽȇǾȅǹ] (ǪǩǦǜ 15:150). According to Byzantine chronicles of the sieges of Salonika and Constantinople, Slavic boats were latterally reinforced by planks (cf. SSS 3: 121), but those sources make no mention of anchors. Cf. also S.-Cr. dial./obs. ankora, a Romanism i.e. Italianism (from Lat. ancora, cf. Skok 1971–1974, 1: 45). For other European languages whose respective terms for ‘anchor’ are, via Lat. ancora descendants of Gk. ¥gkura (including Russ. Ș́ȃȇȉȕ, through OSwed. or OIcl. mediation) cf. Buck 1965: 737, § 10.89. This particular dating (ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1960: 97) is not irrevocable since it is based solely on a single interpretation of the name of Grand Moravian prince Kocel (the son of Pribin, 9th century A.D.) which is all but indisputable: *Kocȕlȓ < *koca < *kotja ‘she-cat’ (cf. ibid., quoting J. Stanislav: Kocel, Slovenská re 15/1950, 165 ff.). In that way we actually agree with Truba ev’s word-formation interpretation which has it that *koty, -ȓve is „a secondary, yet original [i.e. not loaned] form(ation) after *kotȓ“ (ǶǪǪǸ 11: 214), simultaneously excluding the possibility that it is a direct postverbal (although Vaillant 1958: 265, i.e. 262–270, § 200–201 among the nouns in -y, -ȓve also mentions that formation category, e.g. pely, -ȓve > plěva). 9.4.2009 16:16:37 Proto-Slavic *koty, -ȓve ‘anchor’, ‘cat’ or something else? 381 its postverbal. Since those are more than one, while loooking at the whole respective segment of the lexical-semantic family we have to ﬁnd out which of the immediate prototypes is the most probable one. 2.1. Making an inventory of relevant forms is a continuation of the criticism of the previous interpretation by metaphore which, among other things, neglects the exceptions from the meaning ‘anchor’ – which are not only numerous,18 but may well turn out to be indicative of the true origin of those words. Of course, those exceptions do not include terms for modern technical devices or such meanings as S.-Cr. and Bulg. ‘soft iron for a magnet’, and the like. 2.2. It would be formally most justiﬁed to constrict our analysis only to the forms traceable back to *koty, -ȓve, i.e. *kotva (incl. *kotvica). Such words are, according to us, over thirty in number (ten of which – attested in 8 out of 14 Slavic languages – do not have the meaning ‘anchor’, cf. the Table at the end of this paper). However, due to their formal and semantic closeness as well as practical genetic identity, taken into consideration should also be the continuants of PSl. *kotȓka, since that femininum also derives from *kotȓ.19 By exception, included should also be some forms outside this triangle, but also derivatives of *kotȓ (e.g. the continuants of PSl. *kotȓkȓ).20 Of course, and *kotȓ itself, with an adequate semantic repertoire (e.g. OPol. kot ‘a sort of a small anchor’, cf. S awski 1952–1982, 3: 16). 2.3. One of the principal causes of the problem we are facing lies in the fact that the form *kotȓ has multiple homonyms. If, for practical reasons, we rely on their inventory in the Moscow etymological dictionary (cf. ǶCCǸ 11: 209–212) and then exclude the ﬁrst two of them,21 interesting for us as likely masculine counterparts to the femininum *koty, -ȓve, remain *kotȓ III ‘shed’ (= *kotȕcȕ) and *kotȓ IV ‘throwing, rolling; something round, a bunch of ﬂax; counter-attack logs’ (all according to obsolete or dialectal words likely to be postverbals from *kotiti ‘to roll, throw, etc.’ cf. ibid. 211–212). 2.4. Formal impediments to such derivation are non-existent (as it has been the case with *kotȓ ‘cat’) either with regard to the basic noun *koty, -ȓve or to its diminu18 19 20 21 kniha.indb 381 True enough, that list of semantic deviations from the prevailing meaning ‘anchor’ used to be much shorter – besides Polab. t’ötåi ‘cat’ (for that cf.. ǶǪǪǸ 11: 214, without comment also OCz. kot, kotwa mentioned by ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1912: 1299 s.v. ȃȇȋȓ), previous researchers have had in mind only Cz. dial. kotev ‘twig’ and LSorb. kótwica ‘trap’. In the case of the zoonym, we are dealing with motion; in other meanings we should depart from **kota; while Schuster-Šewc 1978–1989: 648 allows that form, ǶǪǪǸ does not feature its reconstruction although there are grounds for that in Russ. dial. ȃȇȋǹ ‘a kind of large ﬁshing trap’ and Serb. dial. ȃȇȋǹ ‘basket’ (cf. ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ 2007: 73, 74), with an implied synecdoche ‘pole, stick, etc.’ → ‘an object made of poles, sticks, etc.’. We do not deal with them speciﬁcally, but cf. e.g. ORuss. ȃȇȋȃȁ m. pl. ‘counter-attack logs precipitated from the fortress walls during the siege’ [ȈȉȇȋȁǻȇȑȋȌȉȅȇǻȔǾ ǺȉǾǻȆǹ, ȃȇȋȇȉȔǾ ȊȃǹȋȔǻǹȗȋȊȘ Ȋȇ ȊȋǾȆ ȃȉǾȈȇȊȋȁ ǻȇ ǻȉǾȅȘ ȈȉȁȊȋȌȈǹ] or Russ. dial. ȃȇȋóȃ m. ‘winch on a waterwell’ [ǻȇȉȇȋ ȃȇȄȇǽȏǹ] (according to ǶǪǪǸ 11: 213, from *kotȓ IV) or WRuss. ȃǹȋóȃ ‘wheel’ [ȃȇȄǹ ǻȇȀǹ] (ǶǪǚǥ 4: 305), Ukr. ȃǹȋȇȃ ‘rolling pin [ȃǹȐǹȄȃǹ (ǽȄȘ ȋiȊȋǹ)]; a part of weaving loom [ǽǾȋǹȄȕ ȋȃǹȏȕȃȇǼȇ ǻǾȉȊȋǹȋǹ]; dumpling’ [ǼǹȄȌȑȃǹ] (ǞǪǬǥ 3: 59–60) etc. which are all bassed on the verb *kotiti/*kat(j)ati ‘to roll, etc’. Besides the Germanism *kotȓ I ‘cat’, there is also *kotȓ II ‘progeny’, a postverbal of *kotiti ‘to give birth’ – both irrelevant for this discussion. 9.4.2009 16:16:38 382 Jasna Vlajić-Popović tive *kotȓka. The latter should be regarded with special care due to its dual semantics (e.g. in ORuss. it meant both ‘anchor’ and ‘cat’,22 as was the case in some recensions of Old Slavonic, although in the cannonical texts only the meaning ‘anchor’23 can be accounted for). This circumstance can be understood both as a guideline and as a potential source of bewilderment. 2.5. The bewilderment consists of the following, still lesser problem of the unrecognized homonymy of PSl. *kotȓka. Since this form can be either a motion counterpart of *kotȓ ‘(Tom) cat’ or a diminutive of both **kota and *koty, -ȓve, we should reckon with the reality of two homonymous words *kotȓka. Their formal coincidence was obviously absolved by divergent developments of new forms in *kot- whose meanings were later associated with: *kotȓka I ‘cat’ → *kotjȕka (Russ. ȃȇȑȃǹ, etc.)24 and *kotȓka II ‘anchor’ → *koty, -ȓve , i.e. kotva. 2.6. The form *koty, -ȓve might have originated regardless of the need for separating the homonyms since formal parallels to the postverbal couple *kotȓ m. : *koty, -ȓve f. typically do not show signiﬁcant semantic leaps but only minor nuances of the principal meaning or its local specialisations.25 2.7. Therefore, if we encompass the complete semantic repertoire of this lexical family, except for the meaning ‘anchor’ (present in CSl. êîòúêà, ORuss. ȃȇȋǻǹ, Russ. obs. ȃȇȋǻǹ, OPol. kotew, kotwa (rarely kotka, kot), Pol. kotwica, OCz. kotev, Cz. kotva, kotvice, Slk. kotva, Sln. kotva, S.-Cr. ȃȇȋǻǹ, Mac. ȃȇȋǻǹ, Bulg. ȃòȋǻǹ, etc.) there are also some other meanings. They are by no means sporadically located but often territorially grouped so that they point at either a late Proto-Slavic dialectism or, on the contrary, at a newer development which has spread by the contact of neighbouring languages: in the NW Slavic terrain, regularly in the form of a diminutive, attested is a phytonym kotwica / kotvica ‘Trapa natans’ (at least as of the 16th century, 22 23 24 25 kniha.indb 382 Cf. the attestedness of all three forms and both meanings in ORuss. ȃȇȋȓ ‘felis, catus’, ȃȇȋǻǹ ‘anchor, small anchor’ (1653) and ȃȇȋȓȃǹ ‘cat’ (XIV–XV c.); ‘anchor’ (XII c.) (ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1912: 1299, 1303). Quite indicative for OCSl. êîòúêà, -û f. „ancora“ (Supr.) could be the example in which it is stressed that êîòúêà is made of iron: èìhaøå ñèè êîðàáëü êîòúêû æåëhçíû (SJS 15: 57; likewise and ESJS 6: 348). N.B. that this form in OCSl. has no formal pair, either êîòú or êîòüâà, or in the meaning ‘plain anchor’ or ‘cat’. On the other hand, attested is the male diminutive êîòüöü, -à m. „Kammer, Verschlag“ (ibid.). Probably under the impuls for separation of homonyms in western and eastern Slavic languages where the zoonym (general and male) has survived in the form *kotȓ, as a designation for a female (in some cases it later developed into a general term) – wide established i.e. generalised was the form ko ka, koczka i.e. ȃȇȑȃǹ (from *kotjȕka, cf. ǶǪǪǸ 11: 207–208, rather than ǭǹȊȅǾȉ 1986–1987, 2: 360). For the couples *botȓ m. : *boty, -ȓve f. and *bȓtȓ m. : *bȓty, -ȓve f. (which in further analysis will prove to be actual synonyms of the words discussed here, cf. § 3.4.1) see also SP 1: 342, 466; without a gender opposition, but also semantically neutral, and even residing in the domain of similar realia, cf. PSl. *oldi : *oldy, -ȓve f. ‘boat, ship’ (ǶǪǪǸ 32: 53–55). For this comparison irrelevant is the fact that nouns in -y, -ȓve usually are primary nouns, like utva, ljubva … jetrva, rarely deverbals like plěva, occasionally loanwords like crkva, smokva (cf. Vaillant 1958: 265, i.e. 262–270, § 200–201; on zoonyms in particular l.c. 276–278, § 203,; speciﬁcally on *koty l.c. 277, with a comment that feminina in -y are specially employed for adaptating Germanisms – which should not be rendered crucial in the case of ‘anchor’ if we are mindful of the equally probable possibility of a domestic Slavic derivation which is implied by the presented semantic and cultural-historical facts which speak in favour of it. 9.4.2009 16:16:38 Proto-Slavic *koty, -ȓve ‘anchor’, ‘cat’ or something else? 383 cf. S awski 1952–1982, 3: 16); on a part of the same terrain there are LSorb. kótwica and OCz. kotvice ‘trap (for thieves)’ (this very semantics lies in the base of the previous phytonym)26; similarly in the South, Bulg. ȃòȋȃǹ ‘metal hook attached to shoes as prevention from sliding’, Mac. dial. ȃȇȋȃȁ pl. ‘id.; metal rods for trimming trees’. All these meanings boil down to iron, crooked arms and pointed ﬂukes of a metal anchor – which the Slavs have been acquainted with since the early middle ages (cf. § 1.2.2.1., esp. note 12). 2.7.1. However, there are a few meanings which cannot be viewed that way. They are either hapax legomena or, even if occurring in two languages or are similar enough, they are attested in such distant locations that the immediate inﬂuence must be excluded as a factor explaining their similarity (cf. both S.-Cr. examples and the ﬁrst two of the Ukr. meanings). It is the Cz. dial. (and obsol.) kotev ‘skate’ (Schuster-Šewc 1978–1989: 648), Cz. dial. kotev ‘bough, twig’ (ǶǪǪǸ 11: 214), Cz. dial. kotva ‘rotating plank in the cauldron for frying plums’ [otá ivé prkno v kotli p i smažení trnek] (Kazmí 2007: 7530), Slk. dial. kotva ‘leaning wire/cable that ﬁxes a pole to the ground’ [šikmo do zeme ukotveny, uchytený drôt na upevnenie stlpa (SSN 1: 848, with a note that it is a novel word), Russ. dial ȃȇȋǻȁȏǹ ‘boathook’, as well as S.-Cr. dial. ‘lever above the grindstone’ (Boka, ǩǪǙ),27 ‘a part of the plough (which?)’ (Herceg-Novi, ǩǪǙ) and Ukr. dial. ȃiȋǻȁȏȘ pl. ‘wooden cylinder which is put under the lever in order to lift the grindstone’, ‘pulleys in the front part of the plough (which holds the wheel)’, ‘planks over which a cart is rolled to the river for transport on the other bank’ (ǞǪǬǥ 2: 451, with an indication of the relation with ȃȇȋȁȋȁ), and another hapax legomenon, WRuss. ȃóȋǻǹ ‘place where they used to roll eggs on Easter’ [ȅǾȊȏǹ, ǽȀǾ Ȇǹ ǻȘȄiȃǽȀǾȆȕ ȃǹȐǹȄi ȘȂȃi ] (ǶǪǚǥ 5: 103, cf. § 3.3.1.); perhaps also Bulg. dial. ȃȇȋǻǹ [kotwa] ‘mold on wine’.28 On the one hand, all these meanings can hardly be related to the anchor, and on the other hand, such a semantic diversity – especially that reﬂected in the WRuss. and the last Ukr. examples, as well as in Cz. ‘skates’ – can easily be traced back to verbal polysemy. 3.0. It was verbal semantics that Schuster-Šewc had in mind, although in his reconstruction of the triad *koty / *kotȓ / *kota ‘threepointed hook, anchor’ he reaches only as far as the root *kot-,29 and supposes the original meaning of the noun to be ‘object that hangs on ﬁrmly’ (Schuster-Šewc 1978–1989: 648). This author’s interpretation of the (post)verbal semantics is just one out of many (and perhaps among the less probable – taking into account the origin and development of the realia proper, cf. § 1.2.2.), but it is interesting and noteworthy because such an onomasiological interpretation re26 27 28 29 kniha.indb 383 This Lat. phytonym is probably based on Fr. trape ‘trap’ (cf. ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ 1959: 472–473, there also other terms with relatively similar motivation, e.g. S.-Cr. ǻȇǽǾȆȁ ȀȌǺȁ, ǻȉǹǼȇȄȁȣ, ȉȇǼǹȋǾ ȑȁȑȃǾ, etc.). Cf. the description: ǚȉǹȑȆȇ ȊǾ ȃȌȈȁ ȈǹȡǾȅ. ǨǹȄȁȏǹ, ȃȇȠǹ ȠǾ ȌȚǾȆȌȋǹ ȃȉȇȀ „ȉǹȊȄǹǺ“ ǻȁȑǾ Ȋǻȇǽǹ, ȀȇǻǾ ȊǾ „ȃȇȋǻǹ“, ǹ ȁȊȈȇǽ ȢǾ ǽȉȌǼǹ, ȃȇȠȇȅ ȊǾ ȈȇǽȁǿǾ ȁ ȊȈȌȑȋǹ ȉǹȊȄǹǺ, ȇǽȆȇȊȆȇ „ǻȇǽǾȆȇ ȃȇȄȇ“, ȀȇǻǾ ȊǾ „ȈȇȄȌǼǹ“. For this datum (from the dialectological card catalog of the Institute for Bulgarian language of the Bulgarian Academy of Sciences in Soﬁa) our cordial thanks are due to our colleague Dr Liljana Dimitrova-Todorova. For the sake of comparison he mentions OCze. kotiti, Russ. ȃǹȋáȋȕ, and as its cognate OCSl. kotorati sę ‘to quarrel’ – N. B. all that independently from the respective volume of ǶǪǪǸ (cf. note 3). 9.4.2009 16:16:38 384 Jasna Vlajić-Popović lates PSl. *koty ‘anchor’, by basic motivation, to Gk. ¥gkura ‘anchor’ ← ‘something crooked’ (cf. Buck 1965: 737, § 10.89.) thus depriving it of the status of the single exemption (apart from LGerm. Katte) from the omnipresent semantics ‘crooked(ness)’ – although Schuster-Šewc himself does not mention that fact. 3.1. Departing from all the verbal meanings registered in ǶǪǪǸ as well as those implied on the basis of *kotȓ III and *kotȓ IV (and owing to the well groundedness of the reconstruction *koty < *kotȓ < *kotiti which is undisputable on the levels of both individual links and as a whole), and if the productivity of postverbal word-formation be taken into account, some more30 homonyms of *kotȓ are conceiveable, whose word-formation and semantic proﬁle are hitherto unregistered. 3.2. Most conspicuous is the fact that the heterogenous semantics of *kotȓ IV includes abstract nouns as well as very concrete realia (cf. § 2.3.), and what is not explicitly said in ǶǪǪǸ (where only a reference is made to *kotiti) is the fact that nomina abstracta are in fact nomina acti based on the meaning ‘to roll, throw’ and that ‘rolled ﬂax pad’ and ‘log (which is precipitated from the fortiﬁcation walls)’ are but concretisations of the meaning ‘that which is rolled, thrown, precipitated’ as regular nomina resultativa of *kotiti. 3.3. Hence we can imagine *koty, -ȓve to be the result of specialisation of a concrete *kotȓ ‘that which is thrown’ ← an abstract *kotȓ ‘throwing’ ← *kotiti ‘to throw, drop, etc.’. If we are mindful of the looks of primitive anchors – stone or stones placed in a net or basket which is/are thrown into the water (cf. § 1.2.2.) and if we stick to the presumption that the noun *koty (as well as its diminutive *kotȓka) judging from the distribution of its continuants, ought to be a Proto-Slavic term from the period prior to the disintegration of the Proto-Slavic unity, this interpretation is to be taken as highly probable. 3.3.1. The same word-formative development, only based upon another aspect of verbal (poly)semantics and with the slight difference in the fact that the verb meaning ‘to roll’ has produced a nomen acti ‘rolling’, only to be further developped into a nomen loci, attested today in WRuss. ȃóȋǻǹ ‘place where they used to roll eggs on Easter’ (cf. ǶǪǚǥ 5:103, with the only comment „ǝǹ ȃǹȋáȏȕ“).31 On the basis of the very same primary verbal semantics, probably only after the Proto-Slavic era (maybe even quite recently, since in respective languages the verb itself is in vital use) nomina instrumenti have evolved, namely Cz. obs. ‘skates’, Ukr. dial. ‘planks over which a cart is rolled…’ and ‘pulleys…’. It is striking that all those forms in various languages are always realisations of the word-formation potentials of the basic postverbal *kotȓ. 3.3.2. The motivation of a few meanings still remains insufﬁciently clear: on the one hand, the meanings like ‘felt supports’, ‘rolled ﬂax pad…’ and on the other those like Ukr. ‘wooden cylinder… under the lever…’, ultimately also Serb. dial. ȃǹȋ ‘wedge’ (besides ‘pole, stake’, cf. § 3.4.2.) might well have a twofold interpretation. If we reckon that the simplest support was ‘rolled ﬂax pad, etc.’, an obvious postverbal of 30 31 kniha.indb 384 Although it is not very likely (cf. note 8), we cannot totally outrule the possibility that all four homonyms in ǶǪǪǸ are postverbals – we cannot be sure that the zoonym is not actually ‘the one that rolls, turns over’, cf. Bulg. ȇǺȉȓȒǹȅ ȃȇȋȃȁ „ȈȉǾȅȘȋǹȅ ȊǾ ȈȉǾȀ ǼȄǹǻǹ“ (ǩǩǧǝǝ 218). The folk custom by which during the Easter week the youth is amused by rolling coloured eggs down a small hill (true enough, recorded on the Russian terrain) is mentioned in ǪȄǥȁȋ 235b s.v. ȠǹȠǾ. 9.4.2009 16:16:38 Proto-Slavic *koty, -ȓve ‘anchor’, ‘cat’ or something else? 385 the verb *kotiti ‘to roll, etc.’ (cf. also LSorb. kotus ‘curl, tail, etc.’ Schuster-Šewc l.c.) it is only logical that that term could have been transferred to other (and even different) objects performing the same function (wedges, cylinders, etc.). The other possibility would be that those objects – under the effect of enantiosemy – used to denote objects or tools performing actions opposite from rolling and sliding, such as braking, stopping, holding back. In that respect cf. Bulg. and Mac. ‘metal hooks … on shoes…’. These speculations go beyond our present task, but we do mention them as interesting and worthy of further investigation elsewhere. 3.4. However, probably better grounded would be derivation of *koty ‘anchor’ from the same verbal semantics ‘to throw, roll’ and from another homonym *kotȓ V (for its numeration cf. § 3.4.1.) with semantic concretisation ‘that which is thrown’ and further specialisation ‘pole, stake, rod, etc.’32 – as long as the primitive anchor, being in fact ‘a basket (of switches, sticks) into which stone is placed’ (cf. § 1.2.2.) is understood as a nomination resulting from synecdoche. 3.4.1. This interpretation can be corroborated by the fact that a *kotȓ V ‘pole, rod, stick, boathook (perhaps also reed)’ has already been recognised as a model from which, through synecdoche ‘pole, stick’ → ‘an object made of poles, sticks’, particularly ‘fence, enclosure in a river for ﬁsh hunting; manger, crib; shed’ another homonym has developed, in ǶǪǪǸ deﬁned as *kotȓ III ‘manger, crib’. For its recent word-formation and semantic explanation as a collective form of a provisionally reconstructed singulative *kotȓ V ‘pole, stick, etc.’ employed is also the argument of attestations (missing from the ǶǪǪǸ) of Russ. dial. ȃȇȋ ‘ﬁshing equipment in a river’ [ȉȔǺȇȄȇǻȆȔȂ ȀǹǺȇȉ ǻ ȉǾȃǾ]; ‘tool for pulling objects out from the river bottom [ȈȉȁȊȈȇȊȇǺȄǾȆȁǾ ǽȄȘ ǻȔȋǹȊȃȁǻǹȆȁȘ ȉǹȀȄȁȐȆȔȎ ȈȉǾǽȅǾȋȇǻ Ȋȇ ǽȆǹ ȉǾȃȁ]; ȃȇȋȔ pl. ‘ﬁshnet; ﬁshing equipment – enclosure (in a river) from poles, sticks, etc.’ [ȅǾȉëǿǹ; ȈȉȁȊȈȇȊȇǺȄǾȆȁǾ ǽȄȘ Ȅȇǻǹ ȉȔǺȔ – ȀǹǼȉǹǿǽǾȆȁǾ ȁȀ ȃȇȄȕǾǻ, ȈȉȌȋȕǾǻ ȁȄȁ ȈȄǾȋȆȘ; ȀǹȃȇȄ] (ǪǩǦǜ 15: 101), as well as the attestations of their synonym with the root vocalism -ǹ-, Serb. dial. ȃǹȋ ‘pole, stake; wedge, linch-pin’ (cf. ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ 2007: 75). 3.4.2. In evaluating this interpretation one should bear in mind that from the very supposed homonym *kotȓ ‘pole’ at least two other forms have been derived: *kotȕcȕ with widely distributed semantic specialisation of the original meaning (which is almost certainly Proto-Slavic – cf. OCSl form in note 23) and the other less widely distributed *kotȓkȓ ‘counter-attack log; winch on a waterwell’ (ǶǪǪǸ 11: 214–215; ibid. 213; cf. also note 20) – both with unjustiﬁed diminution. 3.4.3. Belonging in this number, as variations of the basic semantics ‘pole, rod, etc.’ certainly are meanings like Cz. ‘bough, twig’, probably also Russ. dial. ‘boathook’. 3.5. If we depart from the same primary semantics of the primitive anchor which has already been supposed in § 3.4., formally conceivable and possible is also the specialisation **kota ‘ﬁshing trap’ → *kotȓka ‘anchor’, with a later association of that semantics with the form *koty for the sake of evading homonymy with *kotȓka ‘cat’. 32 kniha.indb 385 For word-formation and semantic parallelism *kotiti : *kotȓ vs. *mesti : *motȓ(ka), etc. with verbal semantics ‘to roll, throw’, also Russ. ǻáȄȁȋȕ ‘to precipitate, throw’ : ǻǹȄ ‘lever, spindle’ cf. ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ 2007: 75. 9.4.2009 16:16:39 Jasna Vlajić-Popović 386 However, if we are mindful of chronology, i.e. if we advocate the idea that the Slavs had been using anchors before they came across Felis domestica (i.e. that the cat was not a factor in nominating the anchor), and on the other hand, if we are mindful of the fact that the areal distribution speaks for the antiqueness of the term (in the absence of cat there was no need for avoiding homonymy), such a derivation, although formally possible, is actually not conceivable. 4.0. Regardless of the particular interpretation we decide for (either the one elaborated in § 3.3 or the one in § 3.4.) introducing the idioglottal etymological solution by which *koty ‘anchor’ is placed into the word-family of the verb *kotiti33 deﬁnitely appears to be more prospectful than the previous ones that were essentially alloglottal (cf. § 0.1.). At the same time, previous problems of dating that term and justifying the reasons for a policentrical metaphorisation on the basis of the zoonym – which happens to be attested on a smaller area than the naval term – disappear automatically. We advocate this interpretation as the best and the most reliable one, in terms that it leaves the least doubts when it comes to explaining the highest number of Slavic isomorph words (apart from terms for ‘anchor’, also § 3.3.1., 3.3.2., 3.4.3 while the whole word-family is expanded by forms mentioned in § 3.4.2.). Good solutions tend to be simple. That is the general advantage od idioglottal etymologies – they eventually turn out to be simple and direct, without the acrobatics the alloglotal ones sometimes call for.34 Table of forms and meanings: OCSl. R.-CSl. Bulg. Anchor Trapa natans êîòúêà êîòúêà ȃȇȋǻǹ ȃȇȋȃǹ (obs./dial.) Mac. ȃȇȋǻǹ ȃȇȋȃǹ (dial.) S.-Cr. Sln. Cz. ȃȇȋǻǹ (liter.) kotva (dial.) kotva, kotvica OCz. Slk. USorb. LSorb. Pol. OPol. WRuss. Russ. Ukr. kotva, kotev kotva kótwica kotwa kotwica kot 33 34 kniha.indb 386 ȃóȋǻǹ (obs.) ȃiȋǻá ȃiȋǻȁȏǹ Varia (dialectal or obsolete) ȃȇȋǻǹ [kotwa] ‘wine mold’ ȃȇȋȃȁ pl. ‘iron hooks on shoes…’ ȇǺȉȓȒǹȅ ȃȇȋȃȁ ‘ȈȉǾȅȘȋǹȅ ȊǾ ȈȉǾȀ ǼȄǹǻǹ’ ‘metal hook attached to shoes…’ ‘metal rods for trimming trees’ ‘lever above the grindstone’, ‘a part of the plough’ kotvice kotvica kotwja kotev obs. ‘bough’, kotva dial. ‘skate’; ‘rotating plank in the cauldron for frying plums’ kotvicě pl. ‘trap (for thieves)’ kotva dial. ‘leaning wire that ﬁxes a pole to the ground’ kotwicǹ ‘trap’ kotwica ȃȇȋéǻȃǹ (< Pol.) ȃóȋǻǹ ‘place where eggs were rolled on Easter’ ȃȇȋǻȁȏǹ dial. ‘boathook’ ȃiȋǻȁȏȘ pl. 1ȇ ‘planks over which a cart is rolled to the river for transport on the other bank’; 2ȇ ‘pulleys in the front part of the plough (which holds the wheel)’; 3ȇ ‘wooden cylinder which is put under the lever in order to lift the grindstone’ The uncertainty about its ultimate origin (cf. e.g. ǶǪǪǸ 11: 205–207) is irrelevant for this discussion. This paper has resulted from research on the project Nr. 148004 „Etimološka istraživanja srpskog jezika i izrada Etimološkog re nika srpskog jezika“ which is fully ﬁnanced by the Ministry of Science of the Republic of Serbia. 9.4.2009 16:16:39 Proto-Slavic *koty, -ȓve ‘anchor’, ‘cat’ or something else? 387 References Bezlaj 1977–2005: Bezlaj, F., Etimološki slovar slovenskega jezika, I–V, Ljubljana. Bory 2005: Bory , W., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. Buck 1965: Buck, C. D: A Dictionary of Selected Synonyms in the Principal Indo-European Languages, Chicago 19652. DNP: Der neue Pauly Enzyklopädie der Antike, 1–16, Stuttgart – Weimar, 1996–2003. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, 1–, Praha 1989–. Kazmí 2007: Kazmí , S., Slovník valašského náře í (valašsko- eský, esko-valašský), CD. Kluge 2002: Kluge, F., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, bearb. von E. Seebold, Berlin / New York 200224. Lehmann 1986: Lehmann, W. P., A Gothic Etymological Dictionary, Leiden. Machek 1968: Machek, V., Etymologický slovník jazyka eského, Praha 19682. Mihajlović–Vuković 1977: Mihajlović, V. – Vuković, G., Srpskohrvatska leksika ribarstva, Novi Sad. PomE: Pomorska enciklopedija, 1–8, Zagreb 1972–1989. Schuster-Šewc 1978–1989: Schuster-Šewc, H., Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache, I–IV, Bautzen. SJS: Slovník jazyka staroslověnského, 1–52, Praha 1958–1997. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, Zagreb. S awski 1952–1982: S awski, F., S ownik etymologiczny języka polskiego, I–V, A– żywy, Kraków. SP: S ownik pras owiański, 1–, Kraków 1974–. SSN: Slovník slovenských náre í, 1–, Bratislava 1994–. SSS: S ownik starożytności s owiańskich, 1–8, Wroc aw etc. 1961–1996. Vaillant 1958: Vaillant, A., Grammaire comparée des langues slaves. Tome II Morphologie, Première partie: Flexion nominale, Lyon – Paris. ǚǞǩ: ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, 1–, ǪȇȍȁȘ 1971–. ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ 2007: ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ, ǒ., ǨȊȄ. *kotiti/*katati ȁ *kotȓ/*katȓ – ȋȉǹǼȇǻȁ -ǹ-ǻȇȃǹȄȁȀȅǹ Ȇǹ ȊȄȇǻǾȆȊȃȇȅ ȠȌǼȌ. In: ǪȄȇǻǾȆȊȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ǽǹȆǹȊ, ǚǾȇǼȉǹǽ, 67–81. ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ 2009: ǛȄǹȠȁȣ-ǨȇȈȇǻȁȣ, ǒ., ǝǹ Ȅȁ ȠǾ ȃȇȋǻǹ ȃȢȁǿǾǻȆǹ ȁ(Ȅȁ) ȆǹȉȇǽȆǹ ȉǾȐ? ǦǹȌȐȆȁ ȊǹȊȋǹȆǹȃ ȊȄǹǻȁȊȋǹ Ȍ ǛȌȃȇǻǾ ǽǹȆǾ 38 (in print). ǞǪǬǥ: ǞȋȁȅȇȄȇǼiȐȆȁȂ ȊȄȇǻȆȁȃ ȌȃȉǹïȆȊȕȃȇï ȅȇǻȁ, 1–, ǣȁïǻ 1982–. ǩǩǧǝǝ: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȉǾǽȃȁ ȇȊȋǹȉǾȄȁ ȁ ǽȁǹȄǾȃȋȆȁ ǽȌȅȁ ǻ ȄȁȋǾȉǹȋȌȉǹȋǹ Ȇȁ ȇȋ XIX ȁ XX ǻǾȃ, ȉǾǽ. Ǫ. ǡȄȐǾǻ, ǪȇȍȁȘ 1974. ǩǪǙ: ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, 1–, ǚǾȇǼȉǹǽ 1959–. ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ 1959: ǪȁȅȇȆȇǻȁȣ, ǝ., ǚȇȋǹȆȁȐȃȁ ȉǾȐȆȁȃ, ǚǾȇǼȉǹǽ. ǪȄǝȉ: ǪȄǹǻȘȆȊȃȁǾ ǽȉǾǻȆȇȊȋȁ. ǶȋȆȇȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ, 1–, ȉǾǽ. Ǧ. ǡ. ǫȇȄȊȋȇȂ, ǥȇȊȃǻǹ 1995 (I), 1999 (II), – ǻ. ǪȄǥȁȋ. kniha.indb 387 9.4.2009 16:16:39 388 Jasna Vlajić-Popović ǪȄǥȁȋ: ǪȄȇǻǾȆȊȃǹ ȅȁȋȇȄȇǼȁȠǹ. ǞȆȏȁȃȄȇȈǾǽȁȠȊȃȁ ȉǾȐȆȁȃ, ȉǾǽ. Ǫ. ǥ. ǫȇȄȊȋȇȠ, Ǔ. ǩǹǽǾȆȃȇǻȁȣ, ǚǾȇǼȉǹǽ 2001. – ǻ. ǪȄǝȉ. ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ 1893–1912: ǪȉǾȀȆǾǻȊȃȁȂ, ǡ. ǡ., ǥǹȋǾȉȁǹȄȔ ǽȄȘ ȊȄȇǻǹȉȘ ǽȉǾǻȆǾȉȌȊȊȃǹǼȇ ȘȀȔȃǹ Ȉȇ ȈȁȊȕȅǾȆȆȔȅȓ ȈǹȅȘȋȆȁȃǹȅȓ, I–III, ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ. ǪǩǦǜ: ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ, 1–, ǜȄ. ȉǾǽ. ǭ. Ǩ. ǭȁȄȁȆ, ǥȇȊȃǻǹ – ǪǹȆȃȋ-ǨǾȋǾȉǺȌȉǼ (ǤǾȆȁȆǼȉǹǽ), 1965–. ǫȉȌǺǹȐǾǻ 1960: ǫȉȌǺǹȐǾǻ, ǧ. Ǧ., ǨȉȇȁȊȎȇǿǾǽȆȁǾ ȆǹȀǻǹȆȁȂ ǽȇȅǹȑȆȁȎ ǿȁǻȇȋȆȔȎ ǻ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃǹȎ, ǥȇȊȃǻǹ. ǭǹȊȅǾȉ 1986–1987: ǭǹȊȅǾȉ, ǥ., ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȇǼȇ ȘȀȔȃǹ, I–IV, ȈȉǾǻ. ȁ ǽȇȈ. ǧ. Ǧ. ǫȉȌǺǹȐǾǻǹ, ǥȇȊȃǻǹ. ǶǪǪǸ: ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, 1–, ǥȇȊȃǻǹ 1974–. ǶǪǚǥ: ǶȋȔȅǹȄǹǼiȐȆȔ ȊȄȇȥȆiȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ, 1–, ǥiȆȊȃ 1978–. ǨȊȄ. *koty, -ȓve ‘Ȋȁǽȉȇ’, ‘ȅǹȐȃǹ’ ȁȄȁ ȆǾȑȋȇ ǽȉȌǼȇ? Ǭ ȉǹǽȌ ȊǾ ȈȉǾȁȊȈȁȋȌȠȌ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃȁ ȁ ǾȃȊȋȉǹȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃȁ ǹȊȈǾȃȋȁ ǽȇȊǹǽǹȑǾǼ ȋȌȅǹȐǾȢǹ (Ȉ)ȊȄ. ȁȅǾȆȁȏǾ *koty, -ȓve ‘Ȋȁǽȉȇ’ ȃǹȇ ȅǾȋǹȍȇȉǾ ȈȉǾȅǹ ȇȈȑȋǾȊȄȇǻǾȆȊȃȇȅ ǼǾȉȅǹȆȁȀȅȌ, ȀȇȇȆȁȅȌ *kotȓ ‘ȅǹȐȃǹ’. ǨȉȌǿǹȠȌ ȊǾ ȁ ȇǺȉǹȀȄǹǿȌ ǹȉǼȌȅǾȆȋȁ Ȁǹ ȁȀǻȇȚǾȢǾ ȇǻǾ ȁȅǾȆȁȏǾ ȇǽ ǽȇȅǹȣǾǼ ǼȄǹǼȇȄǹ *kotiti ‘ȃȇȋȉȡǹȋȁ, ǻǹȡǹȋȁ, Ǻǹȏǹȋȁ’ ȈȉǾȃȇ ȆǾȃȇǼ ȇǽ ȢǾǼȇǻȁȎ (ȐǾȋȁȉȁ ȇǽȆȇȊȆȇ ȈǾȋ) ȈȇȊȋǻǾȉǺǹȄǹ *kotȓ, ȁȄȁ ȈȌȋǾȅ ȃȇȆȃȉǾȋȁȀǹȏȁȠǾ ǹȈȊȋȉǹȃȋȌȅǹ Ȍ ȀȆǹȐǾȢȌ ‘ǺǹȏǹȢǾ’ ȁȄȁ ȊȈǾȏȁȠǹȄȁȀǹȏȁȠȇȅ ȃȇȆȃȉǾȋȌȅǹ Ȍ ȀȆǹȐǾȢȌ ‘ȅȇȋȃǹ ȁȋǽ.’. ǡǹȃȇ ȠǾ ȋǾǿȁȑȋǾ ȉǹȀȅǹȋȉǹȢǹ Ȇǹ ȋǾȉȅȁȆȌ Ȁǹ ‘Ȋȁǽȉȇ’, ȌȀǼȉǾǽ ȊǾ ȈȇȅȁȢȌ ȁ ȅȇǼȌȣȆȇȊȋȁ ȆǹȐǾȄȆȇǼ ȁ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇǼ ȋȌȅǹȐǾȢǹ ȇȊȋǹȄȁȎ ȉǾȐȁ ȁȊȋȇǼ ȇǺȄȁȃǹ ȃȇȠǾ ǽȇ Ȋǹǽǹ ȆȁȊȌ ǺȁȄǾ ȈȉǾǽȅǾȋ ȈǹǿȢǾ ǾȋȁȅȇȄȇǼǹ. ǡȆȊȋȁȋȌȋ Ȁǹ ȊȉȈȊȃȁ ȠǾȀȁȃ ǪǙǦǬ ǣȆǾȀ-ǥȁȎǹȁȄȇǻǹ 36, 11000 ǚǾȇǼȉǹǽ, ǩǾȈȌǺȄȁȃǹ ǪȉǺȁja jasna.vlajic@sanu.ac.rs kniha.indb 388 9.4.2009 16:16:39 ‘ ’ ћ ǧǻȁȅ ȈȉȁȄȇǼȇȅ ȆǹȊȋǹǻȡǹȅȇ ȈȉȇȌȐǹǻǹȢǹ ǻǾȀǹ ȁȀȅǾȚȌ ǹȉǼȇȋȁȐȃǾ ȁ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋȊȃǾ ȄǾȃȊȁȃǾ Ȍ ȊȉȈȊȃȇȅ ȠǾȀȁȃȌ.1 ǨȉǾǽȅǾȋ ȉǹȀȅǹȋȉǹȢǹ ǺȁȣǾ ǹȉǼȇȋȁȐȃȁ ǼȄǹǼȇȄ ȁȀ ȋǹȠȆȇǼ ȅȌȋǹǻȦȁȠȊȃȇǼ2 Ǽȇǻȇȉǹ ȃȊȆȌȋȁ pf. ‘ȀǹȌȀǾȋȁ ȊǾǽǾȣȁ Ȋȋǹǻ, ȊǾȊȋȁ’: Ǟǻȇ ȆǾȃȇȄȁȃȇ ȁȀȉǹȀǹ [ȁȀ ȅȌȋǹǻȦȁȠȊȃȇǼ Ǽȇǻȇȉǹ]: … „ȇǽǺǹȉȋǹȠ“ (ȇǽȆǾȊȁ), „ȃȁȊȆȁ“ (ȊǾǽȁ) ȁ ȋ.ǽ. (ǩǪǙ, ǥȁȠǹȋȇǻȁȣ 1928: 91) ȃȇȠȁ ȠǾ Ȍ ǩǾȐȆȁȃȌ ǪǙǦǬ ȁȅȈȄȁȏȁȋȆȇ ȇȀȆǹȐǾȆ, ȇǽǻǹȠǹȢǾȅ ǼȄǹǼȇȄǹ Ȍ ǽǻǾ ȇǽȉǾǽȆȁȏǾ, ȃǹȇ ȎȇȅȇȆȁȅǹȆ Ȍ ȇǽȆȇȊȌ Ȇǹ ȃȊȆȌȋȁ (ȊǾ) impf. ‘ȃǻǹȊȁȋȁ ȊǾ Ȇǹ ȃȁȑȁ; ǽȇǺȁȠǹȋȁ / ȁȅǹȋȁ ȃȁȊǾȇ ȌȃȌȊ; ȃǻǹȊǹȋȁ (ȇ ȋǾȊȋȌ); ȉǹȀȅǾȃȑǹǻǹȋȁ ȊǾ (Ȍ ȃǹȃǻȇȠ ȋǾȐȆȇȊȋȁ)’ (ǩǪǙ). ǡȀ ȁȀǻȇȉǹ ȇ ȅȌȋǹǻȦȁȠȊȃȇȅ (ǽȄǹȃǹȉȊȃȇȅ) ǹȉǼȇȌ, ȃȇȠȁ ȊȌ Ȇǹȅ ǽȇȊȋȌȈȆȁ, ȊǹȀȆǹȠǾȅȇ ǽǹ ȊȌ ȊǾ ȇǻȁȅ ǹȉǼȇȇȅ ȊȄȌǿȁȄǾ ȅȌȋǹǻȦȁȠǾ (ǽȄǹȃǹȉȁ) ȁȀ ǛȉǹȢǹ, ǤǾȊȃȇǻȏǹ, Ǧȁȑǹ, Ǩȁȉȇȋǹ, ǙȄǾȃȊȁȆȏǹ, ǫǾȅȆȁȣǹ, ǨǹȉǹȣȁȆǹ, ǩǹȊȁȆǾ, ǣȉǹȡǾǻǹ, ǣȉǹǼȌȠǾǻȏǹ, ǡǻǹȢȁȏǾ, ǨȉȁȑȋȁȆǾ ȁ ǛǾȄǾȊǹ, ǹ ȃǹȃȇ ȊȌ Ǽǹ ȃȇȉȁȊȋȁȄǾ ȁ ǽȉȌǼǾ ȀǹȆǹȋȄȁȠǾ: ȄȇȆȐǹȉȁ (ǼȉȆȐǹȉȁ), Ȍǿǹȉȁ, ȋǾȉȀȁȠǾ, ȇȆ ȊǾ ȆǾǼǽǾ ȆǹȀȁǻǹ ȁ ǽȄǹȃǹȉȊȃȇ-ȄȇȆȐǹȉȊȃȁ ȁȄȁ ǽȄǹȃǹȉȊȃȁ / ȋǾȉȀȁȠȊȃȁ / ǼȉȆȐǹȉȊȃȁ (ǥȁȄȁȣǾǻȁȣ 1884: 317, id. 1895: 88, ǥȁȠǹȋȇǻȁȣ 1928: 88, 91, ЂȇȉȚǾǻȁȣ 1900, ǫȉȇȠǹȆȇǻȁȣ 1925–1926, ǨȇȈȇǻȁȣ 1950: 521–522, ǣȆǾǿǾǻȁȣ 1955: 265, ǝȉȡǹȐǹ 1957: 65). ǦǾȃȁ ȇǽ ȋȁȎ ȁȀǻȇȉǹ ǽȇȆȇȊǾ ȁ ȈȇȋǻȉǽǾ ǹȉǼȇȋȁȀȅǹ ȇ ȃȇȅǾ ȠǾ ȇǻǽǾ ȉǾȐ: ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȐǾȃǹȋȁ, ȊǾǽǾȋȁ’: ǧȆ ȣǾ ȇǻǽȁ ǽǹ ȃȁȊȆǾ 3 ǽǹȆǹ… ‘ǧȆ ȣǾ ȇǻǽǾ ǽǹ ȊǾǽȁ ȋȉȁ ǽǹȆǹ…’, ǝȇǺǹȉȋǹȠ ǽȇȊǹȆȐȁȆȇ ȈǾȐǾȢǾ ȠǾȉ ȇǻǹȠ Ȑȃǹǻǹȏ ȋȇ ȃȁȊȆǾ ‘ǝȇȆǾȊȁ ȈȉǹȊǾȣǾ ȈǾȐǾȢǾ, ȠǾȉ ȇǻǹȠ ȐȇǻǾȃ ȋȇ ȐǾȃǹ’, Ȋǹ ȈȉǾȍȁȃȊȇȅ ȈȉǾ-: ǧǻǹ ǻǹȠȀǹ ǻǹȀǽǹȆ ȈȉǾȃȁȊȆȌ Ȍ ȇǻȇȠ ȋȉȇȢǹȉȆȁȏȁ ‘ǧǻǹ ǽǾǻȇȠȃǹ ǻǹȀǽǹȆ ȈȉǾȊǾǽǾ Ȍ ȇǻȇȠ ȋȉǼȇǻȁȆȁ’ ǨǹȉǹȣȁȆ (ǥȁȄȁȣǾǻȁȣ 1895: 92, 93, 94, 95). ǧǻǹ ȄǾȃȊǾȅǹ ȠǾ ȀǹǺǾȄǾǿǾȆǹ ȁ Ȍ ǹȆǾǼǽȇȋȁ ȁȀ ǙȄǾȃȊȁȆȏǹ ȇ ȌȈȇȋȉǾǺȁ ȀǹȆǹȋȄȁȠȊȃȇǼ ǹȉǼȇǹ.3 Ǚȃȇ ȊȄǾǽȁȅȇ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȃȌ ȁȀȆǾȋȌ Ȍ ǩǾȐȆȁȃȌ ǪǙǦǬ, ȅȇǿǾȅȇ ȈȉȇȋȌȅǹȐȁȋȁ ǹȉǼȇȋȁȀǹȅ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȊǾǽǾȋȁ; ȐǾȃǹȋȁ’ ȃǹȇ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȌȃȉȑȋǹȢǹ *kysnїti ‘ǻȄǹǿȁȋȁ; ȍǾȉȅǾȆȋȁȉǹȋȁ’ ȁ *kysněti ȃǹȇ ȁȋǾȉǹȋȁǻǹ ȇǽ *kȓsněti ‘ȃǹȊȆȁȋȁ, ȇǽȌǼȇǻȄǹȐȁȋȁ’. ǪȉȈȊȃȌ ǹȉǼȇȋȁȐȃȌ ǼȉǹȚȌ ǽȇȈȌȢǹǻǹȠȌ ǺȌǼǹȉȊȃȁ ȀǹȆǹȋȄȁȠȊȃȁ Ǽȇǻȇȉȁ. ǦǹȁȅǾ, Ȍ ǽȉȆǽǹȉȊȃȇȅ4, ȋȀǻ. ȃȇȑȃȇǻȊȃȇȅ ǼȇǻȇȉȌ ȈȇȊǻǾǽȇȐǾȆ ȠǾ ȇǺȄȁȃ ȇǻȇǼ ǼȄǹǼȇȄǹ Ȋǹ ȈȉǾȍȁȃȊȇȅ Ȉȉȇ- Ȍ ȁȊȋȇȅ ȀȆǹȐǾȢȌ: ȈȉȇȃúȊȆⱘ ‘Ȋⱑ ǽȆǹ’: ǨȉóȃȁȊȆȁ ȆⱘǼȉⱘǽⱘ´ ‘Ȋⱑ ǽȆȁ ȋȌȃǹ’; Ǧéȅǹ ǺýȋǾȑ ǽȆéȊȃⱘ – ȃǾ ȊǾ Ȉȉȇȃȁ́ȊȆȌǻⱘȑ Ȇⱘ ȏǻȕáȋȃȌ ‘Ȇⱑ ȅǹ ȉǹǺȇȋǹ ǽȆǾȊȓ – ȒǾ ȊǾ Ȋⱑ ǽȁ Ȇǹ ȊȄȓȆȏǾȋȇ’ ǡȄȁȆǽǾȆ (ȉǹȆȁȠǾ ǤȁǺȠǹȎȇǻȇ) (ǜⱘǺȗǻȓ 1900: 865, ȌȈ. ȁ ǡǻǹȆȇǻ 1979: 47), ȈȉȇȃȊùȊȆȌǻǹȅ (sic) ‘Ȋⱑ ’: ò ‘ ’ ( 1926: 170). Ј , . . 1979: 47, ȈȉȇȃùȊȆȌǻǹȅ . ȃùȊȆǹ ‘ 1 2 3 4 kniha.indb 389 ǬȈ. ǛȌȐȃȇǻȁȣ 2007b. ǥȌȋǹǻȦȁȠǾ ȊȌ ȀǹȆǹȋȄȁȠǾ ȃȇȠǾ ȊȌ ȇǽ ȃȇȀȠǾ ǽȄǹȃǾ ȈȉǹǻȁȄe ȈȇȃȉȇǻȏǾ, ȀǹȊȋȁȉȃǾ, ǻȉǾȣǾ, ǺȁȊǹǼǾ, ȀȇǺȆȁȏǾ, ȋȇȉǺǾ, ȃȇȄǹȆǾ ȁ ȊȄ. ǛȁȑǾ ȇ ȇǻȇȅ ȀǹȆǹȋȌ ǻ. ȆȈȉ. ǣȆǾǿǾǻȁȣ 1955, ǦȁȃȇȄȁȣ 1955, ǝȉȡǹȐǹ 1957. ǪǾǽǾȇ ȈȇȈǹ Ȍ ȅȌȋǹǻȦȁȆȁȏȁ ȁ ȉǹȀǼȇǻǹȉǹȇ Ȋǹ ȅǹȠȊȋȇȉȇȅ. ǣǹȄȍǹ ȃȇȠȁ ȠǾ ȈǾȃǹȇ ȈȉǹȊǾ ȌȚǾ ȁ ȀǹȈȁȋǹ ȅǹȠȊȋȇȉǹ: ǝǹ ǽȇǺǹȉȋǹȅ ǽȇȊǹȆȐǾ? (ǝǹ ǽȇȆǾȊǾȅ ȈȉǹȊǾ?). – ǥȇȊȋȌȠ ȆǾȃǹ ȏȁȈȡǹ ȃǹȄȏǹȆ Ȉǹ ǽȇǺǹȉȋǹȠ (ȣȌȋȁ, ȆǾȃǹ ȇȋȁǽȆǾ ȈȇȈ Ȉǹ ǽȇȆǾȊȁ), ȇǽǼȇǻȇȉȁ ǼǹȀǽǹ. – Ǧǹ ȋȇ ȣǾ ȈȇȈ ȃȇȠȁ ȠǾ ȊȄȌȐǹȠȆȇ ȀȆǹȇ ǽȄǹȃǹȉȊȃȁ: ȃǹȄȏǹȆ ȣǾ ǽǹ ȃȁȊȆǾ, ȆǾȣǾ ǽǹ ȏȁȈȡǹ. (ǨȇȈ ȣǾ ǽǹ ȊǾǽȁ, ȆǾȣǾ ǽǹ ȁǽǾ.) (ЂȇȉȚǾǻȁȣ 1900: 161). ǝȉȆǽǹȉȁ ȊȌ ȀǹȆǹȋȄȁȠǾ ȃȇȠǾ ȊȌ ǽȉȆǽǹȄǾ, ȉǹȊȋȉǾȊǹȄǾ ǻȌȆȌ, ȈǹȅȌȃ ȁ ȊȄ. 9.4.2009 16:16:40 ǥǹȉȁȠǹ ǛȌȐȃȇǻȁȣ 390 ’, ȃùȊȆǹ ‘ .‘ ’, ’, 2: 389 s.v. ; ȃȊȆȌȋȁ. , , , , : ȣ̀uȊȆǾ 5 3. sg. praes. ‘ ’: , Ȁǹȣ̀uȊȆǾ ȊǾ 3. sg. praes. ‘ 6 ’: ( 2008), Ȁǹȣ̀uȊǹȄ pt. pf. act. ‘ ’, ȇȣ̀uȊǹȄ pt. pf. act. ‘ ; ’ ( 1988), ȇȋȣ̀uȊȆǾ 3. sg. praes. ‘ ’: , , , ȇȋȣȁȑȢy , ` Ǿ 3. sg. praes. ‘ ’: , ( 2008), ȣȁȊȕȏ m. ‘ , , ’ (Ј . 2001). , .- . . *kyseliti: ȃȊǾȄȁȋȁ ȊǾ ‘ , , ( , .)’ ( ), ȃȁȊǾȄȋȁ ȊǾ ‘ ’: , ȊȃȁȊȄȁȋȁ ȊǾ ‘ ’: a , !, ȍȃȁȊȄȁȋȁ ȊǾ . (Lipljin 2002).7 , : . ȃȁȊȆǾ .‘ , , ’ ( Ј), . . kysnúť/kýsť . ‘nebyť v činnosti, hlivieť’: Nekisni tolko s tou robotou! (SSN), . kysnouti ‘stárnouti (o starých pannách a mládencích)’, zkysnouti . ‘id.’, ‘zůstati někde, zdržeti se, uvíznouti’ (PSJČ), . kisać ‘drzemać’ (Sławski 1952–1982, 2: 172 s.v.), kisnąć . ‘gnić z nieczynności, gnuśnieć’, rozkisieć . ‘ociężeć, zleniwieć’ (SJP), . ȃȁȊȆȌȋȕ ‘ , , ’ (Э 13: 247 s.v. *kȓsȕnȓ(jȕ))8, ȃȁȊȆȌȋȕ .‘ , . 5 6 7 8 kniha.indb 390 Ǡǹ ȈǹȄǹȋǹȄȁȀǹȏȁȠȌ ȃ ȁȊȈȉǾǽ ȈǹȄǹȋǹȄȆȁȎ ǻȇȃǹȄǹ, ȃȇȠǹ ȁǽǾ ȊǻǾ ǽȇ ȊȋǻaȉǹȢǹ ȆȇǻȇǼ ȣ, Ȍ ȋȁȅȇȐȃȇȄȌǿȆȁȐȃȇȅ ǽȁȠǹȄǾȃȋȌ ǻ. ǡǻȁȣ 1985: 116. ǬȈ. ȁ ȀȆǹȐǾȢǾ ȀǹȣuȊȆǾ ´ ȊǾ ‘ȀǹȄǾȈȁȋȁ ȊǾ Ȁǹ ȋȄȇ, ȊȉǹȊȋȁ Ȋǹ ȋȄȇȅ ȇǽ ǽȌǼȇǼ ȊȋǹȠǹȢǹ’: ǧǻǹȠ ȊǾ ǽǹȊȃǹ ȀǹȣȁȊȄǹ ȀǹȀǹȅ, ȆǾ ȅȇǿ ȊǾ ȇȋȃȉȇȁ. ǨȇȊȄǾǽȢǹ ǽǻǹ ȈȉȁȅǾȉǹ, ȁǹȃȇ ȋȇ ȆȁȠǾ ǾȃȊȈȄȁȏȁȉǹȆȇ Ȍ ǽǾȍȁȆȁȏȁȠȁ, ȌȃǹȀȌȠȌ ǽǹ ȀȆǹȐǾȢǾ Ȉȇȋǻȉǽǹ ȌȃȡȌȐȌȠǾ ȁ ȊǾȅȌ ‘ȆǾȈȇȃȉǾȋȆȇȊȋȁ, ȆǾǹȃȋȁǻȆȇȊȋȁ’. ǧǻǹ ȉȌȊ. Ȉȇȋǻȉǽǹ ȁ ǼȇȉǾȆǹǻǾǽǾȆȇ ȐǾȑ. zkysnouti ȆǹǻȇǽǾ ȊǾ ȃǹȇ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȁ ǹȉǼȌȅǾȆȋȁ Ȍ ȈȉȁȄȇǼ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃǾ ǻǾȀǾ ȈȉȁǽǾǻǹ *kȓsȕnȓ/*kȓsnȓ ȁ ǼȆǾȀǽǹ *kys- (ǶǪǪǸ l.c., ESJS 7: 394 s.v. kȓsnȓ). Ǡǹ ȇǺȠǹȑȢǾȢǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǾ ǾǻȇȄȌȏȁȠǾ ‘ȃȁȊǾȇ, ȌȃȁȊȆȌȋ’ → ‘ȃǹȊǹȆ’ ǻ. Skok 1971–1974, 2: 55–56 s.v. ksan, ǶǪǪǸ 13: 247 s.v. kȓsȕnȓ(jȕ), Snoj 1997: 221 s.v. kásen ȃȇȠȁ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǹ ǽǹ ȊǾ ȀȆǹȐǾȢǾ ȈȊȄ. *kȓsȕnȓ ‘pozen, kasen, po asen’ ȁȀ ȈȇȄǹȀȆȇǼ ‘skisan, pokvarjen, prevret, fermentiran’ ȉǹȀǻȁȄȇ ȈȉǾȃȇ ȎȁȈȇȋǾȋȁȐȃǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǾ ȃǹȉȁȃǾ *‘takšen, ki dolgo asa stoji’. ǨȇȅǾȆȌȋȁ ȀȆǹȐǾȢȊȃȁ ȉǹȀǻȇȠ ȈȇǽȉǹȀȌȅǾǻǹ ȈȇȅǾȉǹȢǾ ȋǾǿȁȑȋǹ ȀȆǹȐǾȢǹ Ȋǹ ȃȇȆȃȉǾȋȆȇǼ ȈȉȇȏǾȊǹ Ȇǹ ǹȈȊȋȉǹȃȋȆȇ ȀȆǹȐǾȢǾ Ȋǹ ȆǹǼȄǹȑǾȆȇȅ ǻȉǾȅǾȆȊȃȇȅ ȃȇȅȈȇȆǾȆȋȇȅ, ǹ ǽȇ ȇǻȇǼ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇǼ ȈȇȅǾȉǹȢǹ ǽȇȄǹȀȁ ȁ ȃȇǽ ȃȇȆȋȁȆȌǹȆǹȋǹ *kys- ȁ *kvas-: ȅǹȃ. ȃȁȊǾȄȁ ȊǾ ȍȁǼ. ‘ȊȃǹȢǾȉǹȋȁ ȊǾ’ (ǩǥǒ), Ȉȇȡ. kisić ‘guzdrać ., grzebać .’ (SJP), ȊȄȐ. kvasiť sa ‘(o abstraktných javoch) preťahovať sa, predlžovať sa’ (HSSJ). ǧ ȋȇȅǾ ǽǹ ȠǾ ȍǹȃȋȇȉ ǻȉǾȅǾȆǹ ȉǾȄǾǻǹȆȋǹȆ ȁ Ȁǹ ȈȇȄǹȀȆȇ, ȃȇȆȃȉǾȋȆȇ ȀȆǹȐǾȢǾ ǺȁȣǾ ǻȁȑǾ ȉǾȐȁ ȃǹȊȆȁȠǾ. 9.4.2009 16:16:40 ǧ ǹȉǼȇȋȁȀȅȌ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȊǾȊȋȁ’ 391 , ’( s.v. ȃǻǹȊ), . ȊȃúȊȆȌȋȕ ‘ - ., ’( ), . . ȃúȊȆȌȋȁ ‘ , ’ (Э 13: 273 s.v. *kysnїti), . ȃíȊȆȌȏȕ .‘ i ; , i ’( ). . *kvas- ( . Skok 1971–1974, 2: 252 s.v. kvs, Э 13: 152–155 s.vv. *kvasȓ, *kvasiti (sę)): .- . ȃǻa´ȊȆǾȅ 1. sg. praes. ‘ , . ’ (Ј Ј. 1988)9, . ȃǻǹȊȆ̀uȃ m. ‘ ’ ( 1911: 89; ), ȃǻȊȁȋȁ ‘ ’: , ´ (Lipljin 2002), ȃǻǹȊȋȁ ȊǾ ‘ , ’. (Večenaj–Lončarić 1997), . . kvasiť sa . ‘nič nerobiť, zaháľať’, . kvasnica f. . ‘lenivá, daromná žena’ (SSN), . kwasić się .‘ , , ’( ), kwasić groch ‘długo czekać na co’, kwasigroch . ‘człowiek powolny, który ś. ociąga, zminda, gaduła, gawęda’ (Sławski 1952–1982, 3: 469 s.v. kwasigroch, SJP), . . ȃǻáȊȁȋȕ ‘ ( )’, ‘ , ( )’, ȃǻǹȑóȆȃǹ f. ‘ ’, ȉǹȊȃǻáȊȁȋȕȊȘ ‘ ( )’, ȈǾȉǾȃǻáȊȁȋȕȊȘ ‘ ’( ), , , ’( s.v. Ȍȃǻǹȑȁǻǹȋȕ).10 . *kȓs(ȕ)něti . *kys- *kvas( . . Skok 1971–1974, 2: 55–56 s.v. ksan, Э 13: 246–247 s.v. *kȓsȕněti, *kȓsȕnȓ(jȕ))11: ȏȃȢȋȁ, ȏȃȆȅ ‘ ’ (RJA)12, . ȃȇȊȆéȋȕ ‘ , ; ; , ; ’ (Э 13: 246 s.v. *kȓsȕněti), ȃȇȊȆǾȋȕ ‘ , : , , ( s.v. ȃȇȊȆȁȋȕ), ǽȇȃȇȊȆǾȋȕ ( )‘ , ’( ), ȇȃȇȊȆǾȋȕ, ȇȃȇȊȆǾǻǹȋȕ ‘ , , , ’, ȇȃȇȊȆéȋȕ ‘ , ’ (Э 27: 224 s.v. *obkȓsȕněti (*obkȓsȕniti)), ȀǹȃȇȊȆǾȋȕ ‘ , ’( s.v. ȇȃȇȊȆǾǻǹȋȕ). ǜȄǹȊȇǻȆȇ ȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȁ ȊȄȁȐȆǹ Ȉȇȋǻȉǽǹ Ȋǹ ȁȊȋȇǼ ȈȇǽȉȌȐȠǹ ȃǻeȊȆǾ ´ 3. sg. praes. ȈǾȠȇȉ. ‘ȊǾǽǾȋȁ ȃǹȇ ȇȊȋǹǻȡǾȆȁ ȈȉǾǽȅǾȋ’ Ǩȁȉȇȋ (ǠȄǹȋȃȇǻȁȣ 1990), ȈȉȁȈǹǽǹ, ȅǾȚȌȋȁȅ, Ȉȇȉȇǽȁȏȁ ǼȄǹǼȇȄǹ ȃǻeȊȆǾ ´ (ȊǾ) 3. sg. praes. ‘ȆǹǽȆǾȋȁ ȊǾ, ǻȁȊȁȋȁ ȁȀȆǹǽ ȆǾȐǾǼǹ’, ȃǻǾȊu´ 3. sg. praes. ‘ȆǹǽȆȇȊȁȋȁ ȊǾ, ǻȁȊȁȋȁ Ȇǹǽ Ȑȁȅ’, ȇȃǻeȊȁ ´ ȊǾ 3. sg. praes. ‘ȇȃȄǾȅǺǾȊȁȋȁ ȊǾ, ȊǾǽǾȋȁ ȁ ȆǾ ȈȇȅǾȉǹȋȁ ȊǾ’ ǫȁȅȇȃ (ǝȁȆȁȣ 2008). ǧǺȄȁȏȁ Ȋǹ ȈȉǾȍȁȃȊȁȅǹ Ȇǹ-/Ȇǹǽ- ȁ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻȆȁȅ ȃ-: ȆǹȃǻǾȊȁȋ ȊǾ ‘ȆǹǼȆȌȋȁ ȊǾ’, ȆǹȋȃǻǾȊȁȋȁ (ȊǾ) ‘id., ȆǹǽȆǾȋȁ ȊǾ, ȆǹǽǻȁȊȁȋȁ ȊǾ ȁ ȊȄ.’ ȋȌȅǹȐǾ ȊǾ ȃǹȇ ȃȇȆȋȁȆȌǹȆȋǾ ȈȊȄ. ǼȄǹǼȇȄǹ *věsiti (ǶǪǪǸ 22: 140 s.v. *nakověsiti (sę)/*nakȓvěsiti (sę), ǚȠǾȄǾȋȁȣ 2006: 133–135). 10 ǧ ȆǹǻǾǽǾȆȁȅ ȉȌȊȃȁȅ Ȉȇȋǻȉǽǹȅǹ ȁȀ ȊǻǹǽǺǾȆǾ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȠǾ ǻ. ȁ ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 100, 141. 11 Ǜ. ȇ ȇǻȇȠ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȏȁ ȁ ȆǹȈȇȅǾȆȌ Ǻȉ. 8, Ȁǹ ȊȌȅǹȉȆȁ ǾȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȈȉǾǼȄǾǽ ȃȇȠȁ ȁȀȆȇȊȁ ȁ ǽȉȌǼǾ ȎȁȈȇȋǾȀǾ ǻ. ESJS 7: 394–395 s.v. kȓsnȓ. 12 Skok 1971–1974, 2: 55–56 s.v. ksan ȇǻǹȠ ȇǺȄȁȃ ȇǺȠǹȑȢǹǻǹ ȁȊȈǹǽǹȢǾȅ ȈȇȄȌǻȇȃǹȄǹ ȁ ȅǾȋǹȋǾȀȇȅ ȃȊ > Ȋȃ, Ȁǹȋȁȅ ȈȉǾȄǹȀȇȅ Ȋ > ȏ, ȑȋȇ ǽǹȠǾ ȏȃ. 9 kniha.indb 391 9.4.2009 16:16:40 ǥǹȉȁȠǹ ǛȌȐȃȇǻȁȣ 392 , . ‘ ’, ‘ , , ’, ‘ ; , , , ’), ‘ , , , ’– , ’, ‘ ( ’( 1992), ‘ , , , )’, ‘ ’.14 ’,15 . ȃùȊȆǹ ‘ , . ’: , 14 15 16 17 18 kniha.indb 392 [ ( – - ’( ] - 2: 389 s.v.).16 ‘ - , ’: ỳȊȃȁȊȆȌȋȁ ‘ , , ’( ), ȉǾȊȃȁȊȄȁȋȁ ȊǾ ‘ , ’ (Lipljin 2002), . kysati ‘ , ; , ’ (Э 269 s.v. *kysati), . kisnąć ‘gnić’17 (SJP), . . ȃúȊȆȌȋȕ ‘ , , ( , )’ (Э 13: 273 s.v. *kysnїti), ȃǻáȊȁȋȕȊȘ ‘ ’( ).18 ‘ ’ ‘ , ’, ‘ ’, ‘ 13 - ’– :‘ .)’, ‘ ( ‘ , : ȌȃȁȊȆȌȋȁ ‘ (RJA), ȃȊǾȄȁȋȁ ‘ )’: ‘ ’, ‘ , ( ’, ‘ : ; - , , ’.13 ‘ ‘ , , , ’, ‘ ; ’( ’), ‘ 13: , ’, O ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇȅ ǾȄǾȅǾȆȋȌ ‘ȆǾȈȇȃȉǾȋǹȆ’ ȃȇǽ ǽǾȉȁǻǹȋǹ ȃȇȉǾȆǹ *kys-/*kvas- Ȍ ȉȌȊȃȇȅ ȅǹȋǾȉȁȠǹȄȌ ǻ. ǽǾȋǹȡȆȇ ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 23, 167–168, 206. ǡȊȋǹ ǹȌȋȇȉȃǹ ȌȃǹȀȌȠǾ Ȇǹ ȋȇ ǽǹ ȊǾ ȌȊȄǾǽ ȎǾȋǾȉȇǼǾȆȇȊȋȁ ȃǹȋǾǼȇȉȁȠǾ ȃȁȊǾȄȇ ȅȇǿǾ ȁȀǽǻȇȠȁȋȁ ȁ ȈȉȇȋȁǻȉǾȐȆǹ ȊǾȅǹ ‘ȈȇȃȉǾȋǹȆ, ǽȁȆǹȅȁȐǹȆ’ (ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 51, 210–211). ǡ ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 43, 190–191, 206, 209 ȁȊȋȁȐǾ ȋǾȅȈȇȉǹȄȆȌ ȊǾȅǹȆȋȁȃȌ ȃȇȠǹ ȈȉȇȁȀȁȄǹȀȁ ȁȀ ȈȉȇȏǾȊȌǹȄȆȇǼ ȃǹȉǹȃȋǾȉǹ ȍǾȉȅǾȆȋǹȏȁȠǾ ȁ ȈȉȁȅǾȣȌȠǾ ǽǹ ȇȆǹ ȆȁȠǾ ȈȉǾǽȊȋǹǻȡǾȆǹ Ȍ ȐȁȊȋȇȅ, ǹȈȊȋȉǹȃȋȆȇȅ ǻȁǽȌ, ǻǾȣ ǽǹ „ȈȉǾȁȅȌȒǾȊȋǻǾȆȆȇ ȌȃǹȀȔǻǹǾȋ Ȇǹ «ȇȋȆȇȑǾȆȁǾ» ȊȌǺȓǾȃȋǹ ǽǾȂȊȋǻȁȘ ȃȇ ǻȉǾȅǾȆȁ – ‘ǻȇȀȁȋȕȊȘ Ȋ ȃǾȅ-Ȅ.’, ‘ȀǹǽǾȉǿȁǻǹȋȕȊȘ, ȇȈǹȀǽȔǻǹȋȕ’, ‘ǺȔȋȕ ȅǾǽȄȁȋǾȄȕȆȔȅ’“ (op. cit. 190). ǡ ȇǻǽǾ ȊǾ, ȅǾȚȌ ǽǾȉȁǻǹȋȁȅǹ *kys-/*kvas-, ȊȉǾȣǾ ǹȆȋȇȆȁȅȁȠȊȃȁ ȇǽȆȇȊ ȁȀȉǹǿǾȆ Ȍ ȈǹȉȌ ‘ȊȈȇȉ’ – ‘ǺȉȀ’ (l.c.). Ǡǹ ȉǾȃȇȆȊȋȉȌȃȏȁȠȌ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇǼ ȉǹȀǻȇȠǹ ȌȈ. ȁ ǶǪǪǸ 13: 278 s.v. *kyšati (sę). ǠȆǹȐǹȠ ǻȉǾȅǾȆȊȃȇǼ ȍǹȃȋȇȉǹ ȈȇȋǻȉȚȌȠǾ ȁ ǾȋȆȇȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃȇ ȁȊȈȁȋȁǻǹȢǾ ȅǹǼȁȠǾ ȅǾȑǾȢǹ ȎȄǾǺǹ. Ǫȁȃȁȅȁȣ 2000 ȌȃǹȀȌȠǾ ǽǹ ȠǾ ȠǾǽǹȆ ȇǽ ǽǻǹ ȃȡȌȐȆǹ ȅȇȅǾȆȋǹ ȇǻǾ ǹȃȋȁǻȆȇȊȋȁ ȃǻǹȊǹȢǾ ȋǾȊȋǹ, ǹ ǽǹ ȠǾ ȃȇǽ ȠȌǿȆȁȎ ǪȄȇǻǾȆǹ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǹ ǽȇȅȁȆǹȆȋǹ ȅǹǼȁȠȊȃȇǼ ȋǾȃȊȋǹ ǻǾȀǹȆȇǼ Ȁǹ ȇǻȌ ȍǹȀȌ ȁȅȈǾȉǹȋȁǻȆǹ ȍȇȉȅȌȄǹ Ȋǹ ǻȉǾȅǾȆȊȃȁȅ ȇǽȉǾȚǾȢǾȅ: ȃȁȊȆȁ ȆǾ ȅȁȊȄȁ Ȍ ȀȆǹȐǾȢȌ ‘ȆǾ ȇȃȄǾǻǹȠ’ ȁ ȍȇȉȅȌȄǹ ȅǹǼȁȠȊȃȇǼ ȀǹǽǹǻǹȢǹ ‘ȃȉǹȋȃȇǼ ȉȇȃǹ’ ȋȠ. ȃȇȅȈȉǾȊȁȠǾ ǻȉǾȅǾȆǹ. ǙȌȋȇȉȃǹ ȋǹȃȇȚǾ ȁȊȋȁȐǾ ǽǹ ȊȌ ȋȁȈȇȄȇȑȃȁ ȊȄȁȐȆǾ ȁ ȅǹǼȁȠȊȃǾ ȉǹǽȢǾ ȃȇȠǾ ȈȉǹȋǾ ȁ ȆǾȃǾ ǽȉȌǼǾ ȋǾȎȆȇȄȇȑȃǾ ȈȇȊȋȌȈȃǾ ȃǹȇ ȑȋȇ ȊȌ ȈȉǹǻȡǾȢǾ Ȋȁȉǹ, ȃȁȊǾȡǾȢǾ ȅȄǾȃǹ, ȊȁȉȣǾȋǹ, ȃȁȊǾȄȁȏǾ. ǧǽǹȋȄǾ ȊǾ ȉǾǼȌȄǹȉȆȇ ȉǹȀǻȁȠǹ ǻǾȣ ȆǹǻǾǽǾȆȇ ȀȆǹȐǾȢǾ ‘gnić z nieczynno ci, gnu nieć’. Ǡǹ ǽȇǽǹȋȆǾ ȉȌȊȃǾ ȈȇȋǻȉǽǾ Ȍ ȇǻȇȅ ȀȆǹȐǾȢȌ ǻ. ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 38, 206. 9.4.2009 16:16:41 ǧ ǹȉǼȇȋȁȀȅȌ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȊǾȊȋȁ’ 393 ’, ‘ , ’ *pȕlz-19, . . òȈȌȀȆȌȋȁ ‘ , ’( ), . ȇȈȄȀȆⱘ ‘ , ’ (Э 29: 52 s.v. *obpȕlznїti), . . oplzlý, oplznutý ‘(o drevených predmetoch) spráchnivený’ (HSSJ), ȈȀȆȌȋ, ȉǹȊȈȀȆȌȋ ȊǾ ‘ , ’ ( 1935), ȀǹȈȀȆȋ ‘ , ’ ( 1990), . (Ȍ)ȈȄȓɞ Ȁǻȓȅ, (Ȍ)ȈȄȓɞ ȀȆȓ ‘ , ’ ( 1974), ȇȈȄȀǻǹȅȕ, ȇȈȄȀȆȌǻǹȅȕ ‘ ⱑ ⱘ ⱑ ⱑ, , , ⱑ ⱑ’ ( 1975–1978), *pluti, . . ȈȄỳȘ ‘ , ; , ’, ‘ ’, ‘ , ’, ‘ ’, ȈȄȌùȅ ‘ , ’, ‘ ’, ȈȄȌǾ .‘ ’, ȈȄȌȁ Ȋǹ ‘ , ( , )’ ( 5: 367–368 s.v. ȈȄỳȘ1).20 ǝǹȃȄǾ, ȁ ȌȃȇȄȁȃȇ ȆǾ ǽǹȅȇ ȃȇȆǹȐǹȆ ȇǽǼȇǻȇȉ Ȇǹ ȈȁȋǹȢǾ ǽǹ Ȅȁ ȠǾ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȊǾǽǾȋȁ, ȐǾȃǹȋȁ’ ȈȄȇǽ ȅǾȋǹȍȇȉȁȀǹȏȁȠǾ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȃǻǹȊȁȋȁ; ȍǾȉȅǾȆȋȁȉǹȋȁ’21 ȁȄȁ ȠǾ ǽȇȑȄȇ ǽȇ ȌȃȉȑȋǹȢǹ ȌȀȉȇȃȇǻǹȆȇǼ ȎȇȅȇȆȁȅȁȠȇȅ, ȁȀȄȇǿǾȆǹ ǼȉǹȚǹ ȠǹȊȆȇ ȈȇȃǹȀȌȠǾ ǽǹ ȊǾ ȈȉǾȈȄȁȋǹȢǾ ȇǻȁȎ ǽǻǾȠȌ ȊǾȅǹȆȋȁȃǹ Ƞǹǻȡǹ Ȇǹ ȑȁȉȇȃȇȅ ȈȉȇȊȋȇȉȌ ȁ ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ ȇǽ ȉǹȆȇǼ ǻȉǾȅǾȆǹ. ǝǹ ȊǾ ǻȉǹȋȁȅȇ ǹȉǼȇȋȁȀȅȌ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȊǾǽǾȋȁ’ ȁ ȢǾǼȇǻȇȅ ȇǽȆȇȊȌ ȈȉǾȅǹ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋȊȃȇȅ ȈȉǾǽȄȇȑȃȌ. ǫȉǹȆȊȈȇȀȁȏȁȠǹ ȄǾȃȊȁȐȃȇǼ ȅǹȋǾȉȁȠǹȄǹ Ȇǹ ȉǾȄǹȏȁȠȁ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋ → ȀǹȆǹȋȄȁȠȊȃȁ ǹȉǼȇ ȠǾǽǹȆ ȠǾ ȇǽ ȆǹȐȁȆǹ ȍȇȉȅȁȉǹȢǹ ǹȉǼȇȋȁȐȃǾ ȄǾȃȊȁȃǾ, ȃȇȠȁ ǽȇǽǹȋȆȌ ȈȇȋȈȇȉȌ ȁȅǹ Ȍ ȋȇȅǾ ȑȋȇ ȊȌ ǹȉǼȇȁ ȆǾȊǹȅȇȊȋǹȄȆȁ ȄǾȃȊȁȐȃȁ ȈȇǽȊȁȊȋǾȅȁ ȃȇȠȁ ȍȌȆȃȏȁȇȆȁȑȌ Ȇǹ ȍȇȆȌ ǽȉȌǼȁȎ ȠǾȀȁȐȃȁȎ ȈȇǽȊȁȊȋǾȅǹ, ǹ ȋȇ ȠǾ, Ȉȇ ȈȉǹǻȁȄȌ, ǽȁȠǹȄǾȃǹȋ ȢǾǼȇǻȁȎ ȆȇȊȁȄǹȏǹ.22 ǫǹȠ ȈȉȇȏǾȊ ȅȇǿǾ Ǻȁȋȁ ȈȉǹȣǾȆ ȍȇȉȅǹȄȆȇ-ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȁȅ ȋȉǹȆȊȍȇȉȅǹȏȁȠǹȅǹ ȃǹȃȇ Ǻȁ ȊǾ ȄǾȃȊȁȐȃȁ ȅǹȋǾȉȁȠǹȄ ȊǹȇǺȉǹȀȁȇ ȇȊȆȇǻȆȁȅ ȍȌȆȃȏȁȠǹȅǹ ȈȇǽȊȁȊȋǾȅǹ ȃȇȠȁ Ǽǹ „ȈȉǾȌȀȁȅǹ“. Ǭ ȇǻȇȅ ȊȄȌȐǹȠȌ, ȈȇȄǹȀȆǹ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋȊȃǹ ȄǾȃȊǾȅǹ ȁȅǹ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻȆȇ ȀȆǹȐǾȢǾ, ȋǹȃȇ ȁ ǡǻǹȆȇǻ 1979: 47 ȌȃǹȀȌȠǾ Ȇǹ ȋȇ ǽǹ ȊǾ ȇȆǹ ȌȈȇȋȉǾǺȡǹǻǹ „ȇǺȁȃȆȇǻǾȆȇ ȊȋȁȄȆȇ“. ǠǹȆǹȋȄȁȠȊȃȁ ǹȉǼȇȁ, ȅǾȚȌȋȁȅ, ȊȈǹǽǹȠȌ Ȍ ȊȇȏȁȇȄǾȃȋǾ ȐȁȠǹ ȈȉȁȅǹȉȆǹ ȍȌȆȃȏȁȠǹ ȆȁȠǾ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻȆǹ, ǻǾȣ ȃȇȅȌȆȁȃǹȋȁǻȆȇ-ȃȇȆȊȈȁȉǹȋȁǻȆǹ. ǪȋȇǼǹ ȊǾ ȈȉǾȌȀǾȋȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȁȀǹȅ ȇȊȄȇǺǹȚǹ ȊȌǻȁȑȆǾ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻȆǾ ȃȇȆȇȋǹȏȁȠǾ ȁ Ȋǹȅȁȅ ȋȁȅ ȊǾȅǹ ȃȇȠǾ ȋȌ ȃȇȆȇȋǹȏȁȠȌ ȆȇȊǾ ȁ ǽȇǺȁȠǹ ȊǻǾǽǾȆȇ, ȆǾȌȋȉǹȄȆȇ ǹȉǼȇȋȁȐȃȇ ȀȆǹȐǾȢǾ ‘ȊǾǽǾȋȁ; ȐǾȃǹȋȁ’. ǝȉȌǼȇ ȠǾ ȈȁȋǹȢǾ ȇǽȆȇȊǹ ȁȀȅǾȚȌ ǹȉǼȇǹ Ȍ ȃȇȠȁȅǹ ȊǾ ȇǻǹȠ ǹȉǼȇȋȁȀǹȅ Ƞǹǻȡǹ. Ǳȋȇ ȊǾ ȋȁȐǾ ȀǹȆǹȋȄȁȠȊȃȁȎ ȋǹȠȆȁȎ ȠǾȀȁȃǹ ȀǹǺǾȄǾǿǾȆȁȎ Ȇǹ ȋȄȌ ǪȉǺȁȠǾ, ȇǻǹȠ ȊǾ ǹȉǼȇȋȁȀǹȅ ȊȉǾȣǾ Ȍ ǹȉǼȇȌ ȃȇȠȁȅǹ ȊȌ ȊǾ ȊȄȌǿȁȄǾ ȉǹȀȆǾ ȀǹȆǹȋȄȁȠǾ, ȈȉǾ ȊǻǾǼǹ ȅȌȋǹǻȦȁȠǾ ȁ ǼȉȆȐǹȉȁ, ǹȄȁ ȁ Ȍǿǹȉȁ ȁ ȋǾȉȀȁȠǾ. Ǭ ȆǾȃȁȅ ȊȌ ȊȄȌȐǹȠǾǻȁȅǹ ȀǹȆǹȋȄȁȠǾ ȈȉǾȌȀȁȅǹȄǾ ȋǹȠȆȁ ȠǾȀȁȃ ȆǾȃȇǼ ǽȉȌǼȇǼ ȀǹȆǹȋǹ, ȋǹȃȇ ȊȌ ȆȈȉ. ȋǾȉȀȁȠǾ Ȋǹ Ǳǹȉ-ȈȄǹȆȁȆǾ (ǣȇȊȇǻȇ) ȃȇ‘ 19 20 21 22 kniha.indb 393 ǧ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇȠ ȊȋȉȌȃȋȌȉȁ ȇǻǾ ȇȊȆȇǻǾ ǻ. ǻȁȑǾ Ȍ ǛȌȐȃȇǻȁȣ 2007a. ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 207–208 ȌȃǹȀȌȠǾ Ȇǹ ȀǹȠǾǽȆȁȐȃǾ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃǾ ǽȇȅȁȆǹȆȋǾ ȃȇȠǾ ȃǹȉǹȃȋǾȉȁȑȌ ȉȌȊ. ȄǾȃȊǾȅǾ ȃȁȊȄȔȂ, ȃȁȊȆȌȋȕ ȁ ǼȆȁȄȇȂ, ǼȆȁȋȕ, ǹ Ȍ ȃȇȆȋǾȃȊȋȌ ǼȇȉǾȆǹǻǾǽǾȆȁȎ ȈǹȉǹȄǾȄǹ ȉǾȄǾǻǹȆȋȆǾ ȊȌ ȊȄǾǽǾȣǾ: „‘ǻȄǹǿȆȔȂ, ȅȇȃȉȔȂ’, ‘ȆǾȈȇǽǻȁǿȆȔȂ’, … ‘ȈȉȇȋȘǿǾȆȆȔȂ ǻȇ ǻȉǾȅǾȆȁ’, ‘ȈȄȇȎȇȂ, ȁȊȈȇȉȐǾȆȆȔȂ’“. ǩȌȊȃǹ ǼȉǹȚǹ ȈȉȌǿǹ ȈȇȋǻȉǽǾ ȇ ȋȇȅǾ ǽǹ ȊǾ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȡǾȆȁ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȁ Ȉȇȅǹȃ ȅȇǿǾ ȁȀǻȉȑȁȋȁ Ȍ ȇǺǹ ȊȅǾȉǹ, ȌȈ. ȊǹǽúȋȕȊȘ ‘ȊȃȁȊǹȋȕ (ȇ ȅȇȄȇȃǾ)’, ȊǾȊȋȕ/ȊéȊȋȕ(ȊȘ) ‘ȊȃȁȊȆȌȋȕ (ȇ ȅȇȄȇȃǾ)’ (ǪǩǦǜ, ǨȕȘȆȃȇǻǹ 2008: 44); ȇ ȇǻȇȠ ȊǾȅǹȆȋȁȐȃȇȠ ȈȇȠǹǻȁ ǻ. ǛǹȉǺȇȋ Ȍ ȇǻȇȅ ȀǺȇȉȆȁȃȌ. ǧ ȇǽȆȇȊȌ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋǹ ȁ ȀǹȆǹȋȄȁȠȊȃȁȎ ǹȉǼȇǹ ǻ. ǣǹȉǹȊȋȇȂȐǾǻǹ 2005. 9.4.2009 16:16:41 394 ǥǹȉȁȠǹ ǛȌȐȃȇǻȁȣ ȉȁȊȋȁȄǾ, Ȋǹ ȁȀǻǾȊȆȁȅ ȈȉȁȄǹǼȇȚǹǻǹȢȁȅǹ ȊǻȇȠȁȅ ȈȇȋȉǾǺǹȅǹ, ǹȉǼȇ Ȁȁǽǹȉǹ. ǝǹ Ǻȁ ȊǾ ȌȋǻȉǽȁȄȇ ȃǹȃȇ Ȋȋǻǹȉȁ ȊȋȇȠǾ Ȋǹ ǹȉǼȇȇȅ ȇ ȃȇȅǾ ȠǾ ȇǻǽǾ ȉǾȐ, ȈȇȋȉǾǺȆǹ ȊȌ ȈȇǽȉȇǺȆȁȠǹ ȁȊȈȁȋȁǻǹȢǹ, ȃǹȃȇ ȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃǹ ȋǹȃȇ ȁ ǻǹȆȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐȃǹ, ǹ ȠǾǽȁȆȇ Ȇǹ ȑȋǹ Ȍ ȇǻȇȅ ȋȉǾȆȌȋȃȌ ȅȇǿǾȅȇ ȌȃǹȀǹȋȁ ȠǾȊȋǾ ǽǹ Ȍ ȆǾǻǾȄȁȃȇȠ ǼȉǹȚȁ ȃȇȠȇȅ ȉǹȊȈȇȄǹǿǾȅȇ ȁȅǹ ȆǾȑȋȇ ǻȁȑǾ ȄǾȃȊȁȃǾ ȃȇȠȇȅ ȊǾ ȉǾȍǾȉȁȑǾ Ȇǹ ȈȇȠǾǽȁȆȇȊȋȁ ǼȉȆȐǹȉȊȃȇǼ ȀǹȆǹȋǹ ȆǾǼȇ ȑȋȇ ȠǾ ȋȇ ȊȄȌȐǹȠ Ȋǹ ȅȌȋǹǻȦȁȠȊȃȇȅ ǽǾȄǹȋȆȇȊȋȁ. Ǳȋȇ ȊǾ ȋȁȐǾ ȉǾȄǹȏȁȠǾ ȁȀȅǾȚȌ ȊȉȈȊȃȁȎ ȁ ǺȌǼǹȉȊȃȁȎ ȀǹȆǹȋȄȁȠȊȃȁȎ Ǽȇǻȇȉǹ, ȐȁȆȁ ȊǾ, Ȇǹ ȇȊȆȇǻȌ Ȍǻȁǽǹ Ȍ ȇǻǽǾ ȏȁȋȁȉǹȆǾ ȁȀǻȇȉǾ, ǽǹ ȆǾȅǹ ȀȆǹȐǹȠȆȁȠǾ ȄǾȃȊȁȐȃǾ ȈȇǽȌǽǹȉȆȇȊȋȁ ȅǾȚȌ Ȣȁȅǹ.23 Ǚȃȇ ȊǾ ȁȅǹ Ȍ ǻȁǽȌ ȐȁȢǾȆȁȏǹ ǽǹ ȠǾ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋȊȃȁ ȈȉǾǽȄȇǿǹȃ Ȋǹ ȇǽǼȇǻǹȉǹȠȌȣȁȅ ȀȆǹȐǾȢǾȅ ȀǹǺǾȄǾǿǾȆ Ȍ ȇǺǹ ȠǾȀȁȃǹ, ȅȇǿǾȅȇ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȁȋȁ ǽǹ ȊǾ ȇȈȁȊǹȆǹ ȋȉǹȆȊȈȇȀȁȏȁȠǹ ǻǾȉȇǻǹȋȆȇ ǽǾȊȁȄǹ ȆǾȀǹǻȁȊȆȇ Ȍ ȇǺǹ ǹȉǼȇǹ.24 ǤȁȋǾȉǹȋȌȉǹ 1911: , ., . : Die Dialekte des südlichsten Serbiens. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ II, 1–104. : ǚȓȄǼǹȉȊȃȁ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȆ ȉǾȐȆȁȃ, 1–, 1971–. 2006: , ., ǡȊȃȇǻȉȆȌȋȁ ǼȄǹǼȇȄȁ. ǫȁȈȇǻȁ ǾȃȊȈȉǾȊȁǻȆȁȎ ȈȉǾǻǾȉǺǹȄȆȁȎ ȍȇȉȅǹȆǹȋǹ (Ȇǹ ȊȉȈȊȃȇȅ ȁ ȎȉǻǹȋȊȃȇȅ ȠǾȀȁȐȃȇȅ ȅǹȋǾȉȁȠǹȄȌ), . 1953: , ., . ǡȀǻǾȊȋȁȘ Ȇǹ ǞȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁȘ ȁȆȊȋȁȋȌȋ Ȋ ȅȌȀǾȂ I, 63–142. 1852: џ , ., ǪȉȈȊȃȁ ȉȠǾȐȆȁȃ (1852), I II, 1986, 1987. 2007a: , ., òȈȌȀȆȌȋȁ ‘ , ; ; ’– . *pȕlz-? In: , . (ed.): ǱǾȀǽǾȊǾȋ ǼȇǽȁȆǹ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ȊȉȈȊȃȁ ȠǾȀȁȃ ǪǙǦǬ, II, , 21–33. 2007b: , ., ȄȁȀǼǹȅ ‘ ’. In: , . (ed.): , 83–91. ǪȄȇǻǾȆȊȃǹ ǾȋȁȅȇȄȇǼȁȠǹ ǽǹȆǹȊ, 23 24 kniha.indb 394 ǠǹȆȁȅȡȁǻ ȠǾ, ȅǾȚȌȋȁȅ, Ȉȇǽǹȋǹȃ ȃȇȠȁ ȆǹȄǹȀȁȅȇ Ȍ ǛȌȃȇǻȇȅ ǩȠǾȐȆȁȃȌ: „ǥȌȋǹǻȦȁȠǾ ȊȌ ȇǽ ȈȉȁȠǾ Ȍ ǪȉǺȁȠȁ ǺȁȄǾ ȆǹȠǻȁȑǾ ǚȌǼǹȉȁ, ȃȇȠȁ ȊȌ Ȍ ȈȉȇȡǾȣǾ ǽȇȄǹȀȁȄȁ ȋǾ ȃȇȀǾ Ȉȇ ȊǾȄȁȅǹ ȊȋȉȁǼȄȁ ȁ ȈȉǾȃȇ ȡǾȋǹ Ȍ ǻǹȉȇȑȁȅǹ ȋȃǹȄȁ ȈȇȃȉȇǻȏǾ, ȎǹȉǹȉǾ ȁ ȀȇǺȆȁȏǾ“ (ǛȌȃ 1852 s.v. ȅȌȋáǻȦȁȠǹ). ǧǻȇ ȈȉǾȆȇȊȁ ȁ ǛǾȆǾǽȁȃȇǻǹ 1953: 133 Ȍ ȊȋȌǽȁȠȁ ȇ ȅȌȋǹǻȦȁȠȊȃȇȅ ȀǹȆǹȋȌ Ȍ ǚȌǼǹȉȊȃȇȠ, ǹȄȁ ȋȇ ǽȇǽǹȋȆȇ ȆǾ ȈȇȋȃȉǾȈȡȌȠǾ. Ǭ ȊȉȈȊȃȁȅ ǾȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁȅ ȁȀǻȇȉȁȅǹ ȌȃǹȀȌȠǾ ȊǾ Ȇǹ ȋȇ ǽǹ ȊȌ ȊǾ Ȍ ȆǾȃǹ ȅǾȊȋǹ ȁ ȇǺȄǹȊȋȁ ȅȌȋǹǻȦȁȠǾ ǽȇȊǾȄȁȄǾ ȁȀ ȠȌǼȇȁȊȋȇȐȆǾ ǪȉǺȁȠǾ: Ȍ ǡǻǹȢȁȏȁ ȠǾ ǺȁȄȇ ȀǹȆǹȋȄȁȠǹ ȁȀ ȇȃȇȄȁȆǾ Ǧȁȑǹ (ǣȆǾǿǾǻȁȣ 1955: 254), Ȍ ǱȌȅǹǽȁȠȁ ȊȌ ȈȇȊȄǾ ȇȊȄȇǺȇȚǾȢǹ ǽȇȄǹȀȁȄǾ ȅȌȋǹǻȦȁȠǾ ȁȀ ǻȉǹȢȊȃǾ, ȄǾȊȃȇǻǹȐȃǾ ȁ ȆȁȑȃǾ ȇȃȇȄȁȆǾ (ǥȁȠǹȋȇǻȁȣ 1928: 88), ЂȇȉȚǾǻȁȣ 1900: 159 ǽǹȠǾ Ȉȇǽǹȋǹȃ Ȁǹ ǙȄǾȃȊȁȆǹȏ ǽǹ ȊȌ ȆǾȃȁ ȁȆȍȇȉȅǹȋȇȉȁ ǺȁȄȁ ȉȇǽȇȅ ȁȀ Ǩȁȉȇȋǹ ȁ ȇȃȇȄȁȆǾ ȁȄȁ ȊȌ ȅǹȠȊȋȇȉȁ ȇǽ ȃȇȠȁȎ ȊȌ ȆǹȌȐȁȄȁ ȋǹȠȆȁ ȠǾȀȁȃ ǺȁȄȁ ȁȀ ȇǻȇǼ ȅǾȊȋǹ. Ǭ ȈȉȁȄȇǼ ǛȌȃȇǻȇȅ ȇǺǹǻǾȑȋǾȢȌ ȁǽǾ Ȉȇǽǹȋǹȃ ȃȇȠȁ ǽȇȆȇȊȁ ǝȉȡǹȐǹ 1957: 64–65 ǽǹ ȅȌȋǹǻȦȁȠǾ ȁȀ ǥȉȃȇȢȁȣ ǜȉǹǽǹ ǻǾȉȌȠȌ ǽǹ ȠǾ ȀǹȆǹȋ ȈȇȉǾȃȄȇȅ ȁȀ ȊǾǻǾȉȆǾ ǚȌǼǹȉȊȃǾ ȁ ȃȇȠȁ ȀȆǹȠȌ Ȁǹ ǽǻȇȠȁȏȌ ǚȌǼǹȉǹ ȅȌȋǹǻȦȁȠǹ ȃȇȠȁ ȊȌ ȋȌ ȉǹǽȁȄȁ ȈȉǾ 50 ǼȇǽȁȆǹ. ǙȌȋȇȉ ȊǾ ȆǾ ȊȄǹǿǾ Ȋǹ ȇǻȇȅ ȈȉǾȋȈȇȊȋǹǻȃȇȅ ȇ ȈȇȉǾȃȄȌ ȀǹȆǹȋǹ, ǹȄȁ ǽȇȈȌȑȋǹ ȁȀǻǾȊȋǹȆ ǺȌǼǹȉȊȃȁ ȌȋȁȏǹȠ Ȇǹ ȀǹȆǹȋȊȃȌ ȋǾȉȅȁȆȇȄȇǼȁȠȌ; ȇ ȋǹȠȆȇȅ ȠǾȀȁȃȌ, ȁǹȃȇ ȊǾ ȉǹȊȈȁȋȁǻǹȇ, ȆȁȠǾ Ȇǹȑǹȇ ȈȇȋǻȉǽǾ. Ǡǹ ǽǹȡǹ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ Ȍ ȇǻȇȅ ȈȉǹǻȏȌ ȆǾȇȈȎȇǽȆȁ ȊȌ Ȇǹȅ ȁ Ȉȇǽǹȏȁ ȇ ȅȌȋǹǻȦȁȠȊȃȇȅ ȋǹȠȆȇȅ ǼȇǻȇȉȌ Ȍ ǚȌǼǹȉȊȃȇȠ, ȃȇȠȁȅǹ Ȍ ȇǻȇȅ ȋȉǾȆȌȋȃȌ ȆǾ ȉǹȊȈȇȄǹǿǾȅȇ. ǧǻǹȠ ȈȉȁȄȇǼ ȠǾ ȉǾȀȌȄȋǹȋ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ Ȍ ȇȃǻȁȉȌ ȈȉȇȠǾȃȋǹ Ǻȉ. 148004: „ǞȋȁȅȇȄȇȑȃǹ ȁȊȋȉǹǿȁǻǹȢǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ ȁ ȁȀȉǹǽǹ ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȇǼ ȉǾȐȆȁȃǹ ȊȉȈȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ“, ȃȇȠȁ Ȍ ȏǾȄȁȆȁ ȍȁȆǹȆȊȁȉǹ ǥȁȆȁȊȋǹȉȊȋǻȇ Ȁǹ ȆǹȌȃȌ ȁ ȋǾȎȆȇȄȇȑȃȁ ȉǹȀǻȇȠ ǩǾȈȌǺȄȁȃǾ ǪȉǺȁȠǾ. 9.4.2009 16:16:41 ǧ ǹȉǼȇȋȁȀȅȌ ȃȁȊȆȌȋȁ ‘ȊǾȊȋȁ’ 395 1975–1978: , ., ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ǺȓȄǼǹȉȊȃȁȘ ǾȀȁȃ, 1–5; ǝȇȈȓȄȆǾȆȁǾ, 1895– 1908, . ⱘ 1900: ⱘ , . ., ⱑ . ǪǺȇȉȆȁȃȓ Ȁǹ ȆǹȉȇǽȆȁ ȌȅȇȋǻȇȉǾȆȁȘ, ȆǹȌȃǹ ȁ ȃȆȁǿȆȁȆǹ XVI–XVII/1, 842–875. : , ., ǫȇȄȃȇǻȔȂ ȊȄȇǻǹȉȕ Ǜ. ǝǹȄȘ ON-LINE. . II (1880–1882 .). http://vidahl.agava.ru/. 2008: , Ј., ǫȁȅȇȐȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃǹȋȊȃȁ ȉǾȐȆȁȃ, . 1957: , ., . ǜȄǹȊȆȁȃ ǠǾȅǹȡȊȃȇǼ ȅȌȀǾȠǹ Ȍ ǪǹȉǹȠǾǻȌ. ǡȊȋȇȉȁȠǹ ȁ ǾȋȆȇǼȉǹȍȁȠǹ Ȇ.Ȋ. XII, 47–67. Ђ 1900: Ђ , ., ( ). ǣǹȉǹȦȁȣ II/8–9, 156–164. 1935: , ., II. ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ VI. . ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹ1988: , ., ȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ XXXIV, 341–683. 1990: , ., . ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ XXXVI, 423–740. 1979: , . ., – ( 16/1978). ǦǹȌȐȆȁ ȋȉȌǽȇǻǾ 17/5, , „ “, 9–71. 1985: , ., ǝȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȠǹ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȠǾȀȁȃǹ. Ǭǻȇǽ ȁ ȑȋȇȃǹǻȊȃȇ ȆǹȉǾȐȠǾ, . Ј . 2001: Ј , ., Ǩȁȉȇȏȃȇ ȈȏȌǻǹȢǾ ȁ ȈȉǾȋǾȢǾ, . Ј Ј. 1988: Ј , Ј. ., ( ). ǤǾȊȃȇǻǹȐȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ XXVIII, 185–244. 2005: , ., . ǚǹȄȃǹȆȊȃȇ ǾȀȁȃȇȀȆǹȆȁǾ XLIV/1–2, 161–174. 1955: , ., џ –„ “ . ǠǺȇȉȆȁȃ ǭȁȄȇȀȇȍȊȃȇǼ ȍǹȃȌȄȋǾȋǹ III, 253–266. 1992: , ., ǫȃǹȐȃǹ ȄǾȃȊȁȃǹ ǝȉǹǼǹȐǾǻǹ, . 1928: , . ., . ǪȉȈȊȃȁ ǾȋȆȇǼȉǹȍȊȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ XLII. 1884: , . Ђ., ǣȉǹȡǾǻȁȆǹ ǪȉǺȁȠǹ. Ǧȇǻȁ ȃȉǹȠǾǻȁ, . 1895: , . Ђ., . Ј . ǜȇǽȁȑȢȁȏǹ ǦȁȃȇȄǾ ǰȌȈȁȣǹ XV, 71–110. 1955: , Ј., џ . ǜȄǹȊȆȁȃ ǞȋȆȇǼȉǹȍȊȃȇǼ ȅȌȀǾȠǹ Ȍ ǚǾȇǼȉǹǽȌ XVIII, 137–156. 1974: , . ., . ǚȓȄǼǹȉȊȃǹ ǽȁǹȄǾȃȋȇȄȇǼȁȘ VII, 3–175. 1950: , . ., ǨȌȋȇǻǹȢǾ Ȉȇ ȆȇǻȇȠ ǪȉǺȁȠȁ (1878 ȁ 1880), . : ǨȇȡȊȃȇ-ȊȉȈȊȃȁ ȉǾȐȆȁȃ, 1–2, 1999. 2008: , . ., ǤǾȃȊȁȃǹ, ȇǺȇȀȆǹȐǹȗȒǹȘ ȃǹȋǾǼȇȉȁǹȄȕȆȔǾ ȈȉȁȀȆǹȃȁ ȈȁȒȁ, ǻ ȉȌȊȊȃȇȂ ȘȀȔȃȇǻȇȂ ȋȉǹǽȁȏȁȁ: ȖȋȆȇȄȁȆǼǻȁȊȋȁȐǾȊȃȁȂ ǹȊȈǾȃȋ, , 2008. kniha.indb 395 9.4.2009 16:16:41 396 ǥǹȉȁȠǹ ǛȌȐȃȇǻȁȣ Ј: ǩǾȐȆȁȃ Ȇǹ ȅǹȃǾǽȇȆȊȃȁȇȋ ȠǹȀȁȃ, 1986. : ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼǹ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȠǾȀȁȃǹ, 1–6, – 1967–1976. : ǩǾȐȆȁȃ ȊȉȈȊȃȇȎȉǻǹȋȊȃȇǼ ȃȢȁǿǾǻȆȇǼ ȁ ȆǹȉȇǽȆȇǼ ȠǾȀȁȃǹ , 1959–. 2000: , ., . ǪȉȈȊȃȁ ȠǾȀȁȃ V, 309–337. : ǪȄȇǻǹȉȕ ȉȌȊȊȃȁȎ ȆǹȉȇǽȆȔȎ Ǽȇǻȇȉȇǻ 1–, – ( ) 1965–. 1990: , ., . ǪȉȈȊȃȁ ǽȁȠǹȄǾȃȋȇȄȇȑȃȁ ȀǺȇȉȆȁȃ XXXVI, 121–380. 1926: , . ., . ǪǺȇȉȆȁȃȓ Ȁǹ ȆǹȉȇǽȆȁ ȌȅȇȋǻȇȉǾȆȁȘ ȁ ȆǹȉȇǽȇȈȁȊȓ XXXVI, 164–177. 1925–1926: , ., .( ). ЈȌǿȆȇȊȄȇǻǾȆȊȃȁ ȍȁȄȇȄȇǼ V, 222–226. : ǫȄȌȅǹȐǹȄȕȆȔ ȊȄȇȥȆiȃ ǺǾȄǹȉȌȊȃǹȂ ȅȇǻȔ, 1–5, i 1978–1984. Э : ǶȋȁȅȇȄȇǼȁȐǾȊȃȁȂ ȊȄȇǻǹȉȕ ȊȄǹǻȘȆȊȃȁȎ ȘȀȔȃȇǻ, 1–, 1974–. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského, 1–, Praha 1989–. HSSJ: Historický slovník slovenského jazyka, 1–7, Bratislava 1991–2008. Lipljin 2002: Lipljin, T., Rje nik varaždinskoga kajkavskog govora, Varaždin. PSJČ: Příru ní slovník jazyka eského, 1–8, Praha 1935–1957. RJA: Rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika JAZU, 1–23, Zagreb 1880–1976. SJP: Karłowicz, J. – Kryński, A. – Niedźwiedzki, W., S ownik języka polskiego, 1–8, Warszawa 1900–1927, wydanie fotooffsetowe 1952–1953. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, 1–4, Zagreb. Sławski 1952–1982: Sławski, F., S ownik etymologiczny języka polskiego, 1–5, Kraków. Snoj 1997: Snoj, M., Slovenski etimološki slovar, Ljubljana. SSN: Slovník slovenských náre í, 1–, Bratislava 1994–. Ve enaj–Lon arić 1997: Ve enaj, I. – Lon arić, M., Rje nik Gole, Zagreb. On the argot word kisnuti ‘to sit’ The verb kisnuti ‘to sit’ as attested in the Serbian craftsmen’s secret languages has parallels in Bulgarian craftsmen’s argot. This word has hitherto been treated in the SANU Dictionary (ǩǪǙ) as a homonym of kisnuti ‘to become wet, damp; to become sour’. The aim of present paper is to show that the argot word can also be interpreted as a result of semantic development of the standard language word through a dialectal mediation. ǞȋȁȅȇȄȇȑȃȁ ȇǽȊǾȃ ǡȆȊȋȁȋȌȋǹ Ȁǹ ȊȉȈȊȃȁ ȠǾȀȁȃ ǪǙǦǬ ǣȆǾȀ-ǥȁȎǹȁȄȇǻǹ 36, 11000 ǚǾȇǼȉǹǽ, ǩǾȈȌǺȄȁȃǹ ǪȉǺȁja Marija.Vuckovic@sanu.ac.rs kniha.indb 396 9.4.2009 16:16:42 Theorie und Empirie in der diachronen Sprachwissenschaft: Einige Bemerkungen zum Begriff der genetischen Sprachverwandtschaft Bohumil Vykypěl Louis Hjelmslev schrieb in der Festschrift für seinen Lehrer Holger Pedersen folgende sehr lehrreiche Worte: „M. Holger Pedersen a fait remarquer une fois que ce n’est pas la clarté théorique qui a créé les grands progrès dans le domaine concret, mais que ce sont inversement les progrès concrets qui ont donné naissance à la clarté théorique. C’est en effet l’expérience qu’on peut tirer de l’évolution de la linguistique, et il serait téméraire de la contester. Seulement nous osons y ajouter que c’est la clarté théorique, née des découvertes acquises, qui seule rend possible le renouvellement de la méthode, nécessaire à son tour pour les nouveaux progrès concrets. La méthode pour être bonne doit être consciente, c’est-à-dire tirée de considérations théoriques fondées sur les faits empiriques. C’est par la formule cyclique: découvertes empiriques – discussion théorique – méthodes renouvelées – nouvelles découvertes, que se déﬁnit l’évolution, passée et future, de notre science.“ (Hjelmslev 1973: 163) Ohne empirische Daten hat eine Theorie nichts zu erfassen, aber ohne klare Theorie lassen sich empirische Daten nicht erfassen. Im Unterschied zu dem, was die ﬂeißig ihre language samples zusammenstellenden Greenbergianer, die ständig ihre Korpora ausbauenden Korpuslinguisten oder der eine what’s-where-why-Typologie empfehlende Balthasar Bickel (2007) zu glauben scheinen, kommen die Dinge nicht von selbst. Der Sprachwissenschaftler muss sich selbst ständig zeigen ce qu’il fait. So ist dem natürlich auch in der diachronen Sprachwissenschaft. Neuerdings hat beispielsweise Christian Lehmann sehr inspirierend die Frage zu beantworten versucht, wozu man die Indogermanistik noch braucht, und er hat das Problem der Bestimmung der genetischen Verwandtschaft von Sprachen behandelt (vgl. Lehmann 2000, 2005). Das zweite Thema zählt bekanntlich sogar zu den grundlegendsten in der diachronen Linguistik. Es wurde auch in einem sehr bemerkenswerten Buch behandelt, das eine Menge interessanter empirischer Daten sowie wertvoller theoretischer Postulate gebracht hat. Ich meine Language Contact, Creolization, and Genetic Linguistics von Sarah G. Thomason und Terrence Kaufman (Thomason–Kaufman 1988). Progressive Linguisten werden ein vor zwanzig Jahren erschienenes Buch vielleicht für etwas outdated halten, doch ich bin eher konservativ und möchte im Folgenden über das schreiben, was gewissermaßen das Hauptthema des Buches von Thomason und Kaufman darstellt, nämlich die Frage nach der Möglichkeit, jene Sprachen genetisch zu klassiﬁzieren, die einem starken Sprachkontakt ausgesetzt waren (für eine letzte Zusammenfassung der kontaktologischen Forschungen vgl. Aikhenvald 2006). Ich meine, dass die Autoren es dabei manchmal versäumen, eben den theoretischen und den interpretativen Gesichtspunkt konsequenter auseinander zu halten. kniha.indb 397 9.4.2009 16:16:42 398 Bohumil Vykyp l Die historisch-vergleichende Sprachwissenschaft heißt nicht nur so, sondern sie ist auch historisch und vergleichend. Auf ihrem vergleichenden Aspekt beruht die „theoretische“, rein linguistische Seite, die genetische Klassiﬁkation der Sprachen. Die genetische Klassiﬁkation ist eine Klassiﬁkation wie jede andere, daher muss zunächst ein Klassiﬁkationskriterium gewählt werden. Aus der Sicht der Klassiﬁkation selbst ist es folglich gleichgültig, ob dieses Kriterium feste lautliche Korrespondenzen zwischen grammatischen Morphemen der zu vergleichenden Sprachen sind, wie dies die These der historisch-vergleichenden Sprachwissenschaft Meilletscher Prägung von der Unentlehnbarkeit der grammatischen Elemente postuliert, oder ob als Kriterium feste lautliche Korrespondenzen zwischen den Wörtern aus dem sog. Grundwortschatz genommen werden, wie dies die Glottochronologie voraussetzt. Eine andere Sache ist die Interpretation dieser Klassiﬁkationen, was die historische Seite des Problems darstellt. Es geht hier um die Adäquatheit der Klassiﬁkation, d. h. die Frage, inwieweit die erfolgte genetische Klassiﬁkation, die Zuordnung der verglichenen Sprachen zu einer Ursprache, der genetischen Klassiﬁkation der Sprecher dieser Sprachen, der Zuordnung der betreffenden Sprecher zu ihren Vorfahren entspricht; mit anderen Worten es geht um die Frage, inwieweit die Verwandtschaft von Sprachen der Verwandtschaft ihrer Sprecher entspricht. Die Forderung, dass diese zwei Verwandtschaften immer korrespondieren, ist im Falle von historisch belegten Sprachen möglich, aber sie ist kaum streng zu halten im Falle von rekonstruierten Sprachen, wenn man wenig oder nichts über die Verwandtschaftsverhältnisse der Sprecher dieser Sprachen weiß. Alles, was man hier in der Hand hat, ist anscheinend das „formale“ System von Korrespondenzen; alles weitere sind nur Wahrscheinlichkeiten (vgl. Vykyp l 2005: 295ff.). Diese „formale“ Sichtweise ließe sich allerdings auch auf belegte Sprachen übertragen. Beispielsweise die Sprache Ma’a, die kuschitische Lexik und bantuische Grammatik hat (vgl. Thomason– Kaufman 1988: 223–228), könnte man folglich entweder als kuschitisch klassiﬁzieren (wenn man ein Glottochronologe ist) oder als bantuisch (wenn man ein Anhänger von Meillet ist), und dies obwohl sich die Sprecher dieser Sprache weder als Kuschiten noch als Bantus eindeutig betrachten lassen. Ein anderer Fall ist Angloromani (vgl. Thomason–Kaufman 1988: 103). Das Angloromani hat seine Lexik aus dem Romani und eine englische Grammatik. Formal betrachtet wäre also Angloromani entweder eine Romasprache (glottochronologisch gesehen) oder eine germanische Sprache (mit Meillet gesehen). Zudem hätte man in diesem Falle auch das historische Kriterium zur Verfügung, denn die Vorfahren der Sprecher von Angloromani waren Romas. Das würde bedeuten, dass Angloromani als Romasprache zu bewerten ist. Trotzdem betrachten Thomason und Kaufman den Ursprung dieser Sprache als nichtgenetisch im linguistischen Sinne, was indessen weniger verständlich ist als im Falle des Ma’a, dessen Sprecher nicht eindeutig hinsichtlich ihres Ursprungs zu bewerten sind. Thomason und Kaufman verlangen nämlich offensichtlich, dass die zwei Verwandtschaften, jene der untersuchten Sprachen und jene der Sprecher der betreffenden Sprache, immer korrespondieren, und sie behaupten sogar, dass der Begriff der genetischen kniha.indb 398 9.4.2009 16:16:42 Theorie und Empirie in der diachronen Sprachwissenschaft 399 Verwandtschaft von Sprachen nur da passend ist, wo es auch eine klare Kontinuität zwischen den Sprechern der Sprachen gibt (Thomason–Kaufman 1988: 9–12). Hier ist die Position von Thomason und Kaufman offensichtlich noch mehr außersprachlich, als wenn sie nur die Entsprechung zwischen der Verwandtschaft der Sprachen und der Verwandtschaft der Sprecher der Sprachen verlangt hätten: Sie nehmen sogar ein außersprachliches Fakt als Ausgangspunkt für die Bewertung von sprachlichen Fakten. Das Problem der Kontinuität einer Sprache, mit der wir es hier eigentlich zu tun haben, ist zugegebenermaßen eine Aporie. Nicht nur ist wenig klar, wann eine Sprache endet und wann eine neue, mit der alten genetisch verwandte beginnt (wann Latein endet, und Französisch usw. beginnt), sondern es ist auch nicht klar, wann Sprecher ihre Sprache beibehalten und massiv aus einer anderen Sprache entlehnen und wann sie umgekehrt ihre ursprüngliche Sprache verlassen, zu einer neuen übergehen und Spuren der alten Sprache in Form von Interferenzen in der neuen Sprache mit sich bringen. Es ist natürlich möglich, dieses Problem – gemeinsam mit Thomason und Kaufman – mit dem Verweis auf die Kontinuität oder Nichtkontinuität der Sprecher der Sprache zu lösen. Es ist jedoch folglich nicht völlig klar, weshalb eben auch Sprachen für nichtgenetisch verwandt erklärt werden, die zwar beispielsweise Lexik von einer Sprache und Grammatik von einer anderen Sprache haben, aber deren Sprecher Kontinuität mit den Sprechern der einen oder der anderen Sprache aufweisen – wie das beispielsweise beim Angloromani der Fall ist (vgl. auch Thomason–Kaufman 1988: 7, 48). Nebenbei sei angemerkt, dass man eine ähnliche Kritik bei William Croft (2000: 197–198) ﬁndet, nur wird diese aus einer anderen, und zwar empiristischen Perspektive formuliert. Croft wirft Thomason und Kaufman vor, ihre Ansicht sei essentialistisch, indem sie von der Existenz eines mehr oder weniger festen Satzes von Eigenschaften ausgehen, der die Zugehörigkeit einer Sprache zu einer Sprachfamilie bestimmt; wenn sich dieser nicht bestimmen lässt, lässt sich folglich auch die genetische Verwandtschaft nicht bestimmen, und die Beziehung zwischen den betreffenden Sprachen ist als nichtgenetisch zu betrachten. Croft meint jedoch, dass die Unterscheidung zwischen der genetischen und der nichtgenetischen Verwandtschaft kaum haltbar ist, denn einerseits ist der bestimmende Satz von Eigenschaften empirisch schwierig festzustellen, andererseits gibt es doch eine Kontinuität zwischen den als nichtgenetisch betrachteten Sprachen. Man sieht hier also eine beachtenswerte Übereinstimmung des gnoseologisch-strukturalistischen und des (auch von Croft repräsentierten) empiristisch-funktionalistischen Standpunktes und ihre gemeinsame Opposition zu der ontologisch-außersprachlichen Sichtweise von Thomason und Kaufman. Wenn ich mehr Raum hätte, könnte ich zeigen, dass zwischen den neuen (v. a. amerikanischen) Funktionalisten und den europäischen Strukturalisten mehr Gemeinsamkeiten bestehen, als die Funktionalisten anscheinend glauben. In den Fällen von „gemischten Sprachen“ scheint jedoch in der Tat ein anderes Problem zu bestehen, und zwar das Folgende: Schwierig genetisch zu bestimmen sind nicht jene Sprachen, deren (fast) ganze Teilsysteme aus ein und derselben Sprache stammen, sei es auch jedes Teilsystem aus einer anderen Sprache; hier kann man sich bei der genetischen Klassiﬁkation einfach formal entscheiden und entweder für die kniha.indb 399 9.4.2009 16:16:42 400 Bohumil Vykyp l Glottochronologie oder für Meillet stimmen. Probleme bereiten eher solche Fälle, in denen ungefähr gleiche Teile der Grammatik oder des Grundwortschatzes aus verschiedenen Sprachen stammen (wie z. B. im Kormakiti Arabisch; vgl. Thomason–Kaufman 1988: 107). Da scheint die vergleichende Methode tatsächlich zu versagen. Freilich könnte eine andere wichtige Frage gestellt werden, und zwar wozu eine solche „formale“ sprachlich-genetische Klassiﬁkation eigentlich dient; oder mit anderen Worten, wozu die genetische Klassiﬁkation von Sprachen dient, wenn man sie nicht als ein probabilistisches Mittel zur Entdeckung der Vorgeschichte benutzt. Man könnte etwas sophistisch antworten, dass sich die Existenz von festen Korrespondenzen zwischen Ausdruckselementen verschiedener Sprachen einfach als Instrument verstehen lässt, mit dem Sprachen klassiﬁziert werden und das somit hilft, sich in der Sprachverschiedenheit zu orientieren (vgl. auch Vykyp l 2005: 314f.). Nichtsdestoweniger kann wohl an einem Beispiel aus Thomason und Kaufman auch ein mehr „praktischer“ Sinn gezeigt werden. Die Autoren behandeln den interessanten Fall der Sprache Media Lengua in Ecuador (Thomason–Kaufman 1988: 357, Anm. 5). Das ist eine Sprache, die eine quechuanische Grammatik und 90% spanische Lexik hat. Solche Verhältnisse sollten darauf zeigen, dass die Sprache durch einen Übergang der Sprecher vom Quechua zum Spanischen entstanden ist, denn allgemein wird beim Übergang von einer Sprache zu einer anderen – vereinfacht gesagt – die Lexik der neuen Sprache übernommen und die Grammatik der alten Sprache beibehalten. Dennoch ist Media Lengua angeblich durch massive Entlehnung aus dem Spanischen ins Quechua entstanden. Thomason und Kaufman konstatieren folglich, dass die Situation der Media Lengua also im Widerspruch zu ihrem allgemeinen Modell der Form des Sprachkontakts steht. Unter Berücksichtigung der oben erwähnten Schwierigkeit, zwischen Beibehaltung einer Sprache und Übergang zu einer anderen Sprache zu unterscheiden, ist dies jedoch in der Tat eher ein Scheinproblem. Es zeigt allerdings zugleich die Notwendigkeit, die zu beschreibende Sprache zunächst einfach axiomatisch vom genetischen Geschichtspunkt aus zu bestimmen: Sagen wir, dass Media Lengua mit dem Spanischen genetisch verwandt ist, d. h. das Spanische kontinuiert (da wir z. B. auf dem Standpunkt der Glottochronologie stehen), handelt es sich hier um einen Sprachkontakt durch Übergang; sagen wir umgekehrt, dass Media Lengua mit Quechua genetisch verwandt ist, d. h. Quechua kontinuiert (da wir z. B. Meillet lieber haben), handelt es sich hier um einen Sprachkontakt durch Entlehnung.* Literaturverzeichnis Aikhenvald 2006: Aikhenvald, A. Y., Grammars in Contact: A cross-linguistic perspective. In: Aikhenvald, A. Y. – Dixon, R. M. W. (Hrsg.), Grammars in Contact: A cross-linguistic typology, Oxford, 1–66. Bickel 2007: Bickel, B., Typology in the 21st century: Major current developments. Linguistic Typology 11, 239–251. * Der Text wurde im Rahmen des Projekts Nr. 405/07/1092 der Grantová agentura R geschrieben. kniha.indb 400 9.4.2009 16:16:42 Theorie und Empirie in der diachronen Sprachwissenschaft 401 Croft 2000: Croft, W., Explaining Language Change: An evolutionary approach, Harlow. Hjelmslev 1973: Hjelmslev, L., Essais linguistiques II, Copenhague. Lehmann 2000: Lehmann, C., Wozu noch Indogermanistik? Beitrag zur Podiumsdiskussion auf der XI. Fachtagung der Indogermanischen Gesellschaft, 17.–23. 9. 2000 in Halle, Erfurt. (Zum Downladen: http://www.uni-erfurt.de/sprachwissenschaft/ASSidUE/ASSidUE19.pdf) Lehmann 2005: Lehmann, C., On the methodological bases of genetic language comparison. Language Research 41, 379–404. Thomason–Kaufman 1988: Thomason, S. G. – Kaufman, T., Language Contact, Creolization, and Genetic Linguistics, Berkeley – Los Angeles – Oxford. Vykyp l 2005: Vykyp l, B., Glossematikstudien. Unzeitgemäße Betrachtungen zu Louis Hjelmslevs Sprachtheorie, Hamburg. Teorie a empirie v diachronní jazykov d : poznámky k pojmu genetického jazykového p íbuzenství lánek se zabývá problematikou stanovení genetického p íbuzenství jazyků, zejména v situaci silného jazykového kontaktu. Tematizuje se otázka vztahu formální a reálné deﬁnice jazykového genetického p íbuzenství jakož i problém neostrosti všeho deﬁnování v této oblasti. Etymologické oddělení, Ústav pro jazyk eský AV R, v. v. i. Veveří 97, 602 00 Brno, eská republika vykypel@iach.cz kniha.indb 401 9.4.2009 16:16:43 kniha.indb 402 9.4.2009 16:16:43 Co ma wspólnego ołówek z tatarakiem czyli o w drówce słów i znaczeń Jadwiga Waniakowa 0. Wst p Dociekania etymologiczne przekonują nas, e cz sto na pozór zupe nie odleg e znaczeniowo wyrazy i nie ączące si w wiecie pozaj zykowym przedmioty i poj cia mają wspólne pochodzenie, t samą genez . Jest oczywiste, e tylko analiza historycznoj zykowa mo e nas doprowadzić do pierwotnego początku i podstawowego, etymologicznego, znaczenia, od którego – drogą ró nych zmian semantycznych po ączonych z przekszta ceniami morfologicznymi, fonologicznymi i fonetycznymi wywodzą si wspó czesne jednostki leksykalne. Na pierwszy rzut oka o ówek i tatarak (Acorus calamus L.) ączy niewiele. Wspó czesny o ówek jest chyba najpopularniejszym narz dziem do rysowania i pisania, za tatarak – szeroko znaną aromatyczną byliną k ączową z rodziny obrazkowatych (Araceae) rosnącą u brzegów stojących wód (zob. np. Podbielkowski–Sudnik-Wójcikowska 2003: 471)1. Przy g bszej analizie etymologicznej wyrazów oznaczających te elementy otaczającego nas wiata dochodzimy do wniosku, e spora ich grupa w ró nych j zykach ma wspólną etymologi . Spróbujmy prze ledzić histori i ewolucj semantyki tych jednostek leksykalnych. 1. Gr. k£lamoj Punktem wyj cia wszystkich branych tu pod uwag wyrazów, oznaczających zarówno tatarak, jak i o ówek, okazuje si grecki rzeczownik k£lamoj ‘trzcina, tatarak (?)2’, a tak e ‘przedmiot wykonany z trzciny: fujarka, ﬂet, w dka, tubka, ko ek, pióro do pisania3 itd.’. Wed ug Friska (1973–1979 s.v.), jest to „Altes Wort für ‘Rohr, Halm, Stroh’ mit Vertretern auch im Latein (culmus ‘Halm’4), im Germanischen, z.B. ahd. halm5, im Baltischen und Slavischen, z.B. apr. salme ‘Stroh’, lett. salms ‘Strohhalm’, russ. solóma […] Alle Formen außer k£lamoj […] können auf idg. *k’oləmo-, *k’oləm - zurückgeführt werden; es liegt deshalb nahe, k£lamoj für *kÒlamoj […] als sekundär […] zu betrachten“ (zob. jeszcze np. Chantraine 1968–1980: II s.v. i DEG 1 2 3 4 5 kniha.indb 403 Ro lina dorasta do wysoko ci 1m, ma mieczowate zaostrzone li cie; z jej k ącza uzyskuje si olejek stosowany od staro ytno ci w m. in. kosmetyce, perfumerii i lecznictwie; jej li cie s u y y dawniej jako pod ció ka przy pieczeniu chleba; sama ro lina wywodzi si z Azji (ibidem; Genaust 2005: 36, 115; zob. te Kwa niewska–Skulimowski–Tumi owicz 1956: 170–171 oraz Ku nicka–Dziak 1960: 112–113). Za SGP. Pierwotnie zapewne jakiekolwiek ‘narz dzie do pisania’. Związek z ac. culmus potwierdzają zarówno inne greckie s owniki etymologiczne, jak i s owniki acińskie. Pokrewieństwo z niemieckim (a w a ciwie z germańskim) Halm potwierdzają liczne s owniki etymologiczne, w tym np. Kluge–Mitzka 1960 s.v. Halm, Kalmus, Falk–Torp 1960 s.v. halm, kalmus. 9.4.2009 16:16:43 404 Jadwiga Waniakowa s.v.). Innymi s owy, gr. k£lamoj jest bliskie ps. *solma ‘s oma’ (por. Bory 2005 s.v. s oma). Poza tym pokrewne jest stind. kaláma ‘trzcina do pisania, gatunek ry u’ (Genaust 2005: 115). Polisemiczne gr. k£lamoj jest podstawą wielu derywatów przytaczanych przez greckie s owniki, jak równie licznych compositów, zw aszcza w zakresie terminologii botanicznej. Jest po wiadczone np. u Herodota (485 – ok. 425 p.n.e.), Teofrasta (372–287 p.n.e.) i Dioskoryda (I w. n.e.) (Genaust 2005: 115). 2. Wyrazy oznaczające tatarak (Acorus calamus L.) 2.1. ac. calamus ac. calamus ‘trzcina, odyga trzciny, tatarak’, tak e ‘to, co si robi z trzciny: trzcina do pisania, pióro, strza a, w dzisko do owienia ryb, laska, fujarka, piszcza ka’ jest po yczką z greckiego po wiadczoną ju od czasów Plauta (250 – ok. 184 p.n.e.) i Pliniusza (24–79 n.e.) (szerzej: Walde–Hofmann 1938–1954 s.v., Ernout–Meillet 1959 s.v., Genaust 2005: 115). Jak widać, znaczenia wyrazu acińskiego są bardzo bliskie semantyce leksemu greckiego (por. wy ej). Przy procesie zapo yczania nie nastąpi y zatem zbyt wielkie zmiany semantyczne. Warto w tym miejscu przytoczyć nieco dok adniej znaczenia botaniczne ac. calamus podane przez André (1956: 65): 1. ‘tige du roseau (importée de Grèce pour faire des ﬂèches, des ﬂûtes, et des calames […] Par suite, tige droite des graminées, blé et orge […] Par extension, tige d’autres plantes’, 2. ‘roseau, usuel’, 3. ‘greffon (taillé comme le roseau à écrire)’. Autor monograﬁi przytacza tak e acińskie nazwy ro lin b dące zestawieniami z podstawą calamus: calamus agrestis (te calamos agrios), calamus Alexandrīnus, calamus arōmaticus (< gr. k£lamoj ¢rwmatikÒj 6) = calamus odor tus ‘roseau odorant, rhizome de l’Acore (Acorus calamus L.)’ itd. André (1956: 65) zwraca uwag , e Rzymianie nie znali tataraku, który zosta wprowadzony pó niej za sprawą najazdów Mongo ów7, jednak calamus w znaczeniu ‘tatarak’ znajdujemy ju u Pliniusza i Katona (234 – 149 p.n.e) (Genaust 2005: 115). Wed ug André (1956: 16–17), dla tataraku nie u ywano nazwy acorum (czy acorus), zarezerwowanej dla innych ro lin, jak np. kosaciec ó ty (Iris pseudoacorus L.), inaczej jednak Genaust (2005: 36). Naukową nazw Acorus calamus dla tataraku wprowadzi do botaniki dopiero Linneusz (1707–1778). 2.2. Niem. Kalmus i jego odpowiedniki w j zykach germańskich Wyraz niemiecki Kalmus ‘tatarak, Acorus calamus L.’ zosta zapo yczony z aciny. Pierwsze po wiadczenie wczesno-nowo-wysoko-niemieckiego kalmuß pochodzi z roku 1485 (Kluge–Mitzka 1960 s.v.)8. Nastąpi o tutaj zaw enie znaczenia tylko do pó niejszego sensu botanicznego, w przeciwieństwie do semantyki reﬂeksów ac. calamus w niektórych j zykach romańskich, jak np. w . calamo ‘trzcina pospolita (Phragmites australis (Cav.) Trin.), trzcinowe (wtórnie te ptasie) pióro do pisania’(przy czym 6 7 8 kniha.indb 404 Nazwa po wiadczona u Teofrasta (Genaust 2005: 115). Wschodnie (tatarskie, czyli mongolskie) pochodzenie ro liny potwierdzają jej nazwy polskie: dawne tatarskie ziele, tatarski korzeń (por. Symb.: 117–118, Spólnik 1990: 101) i wspó czesna – tatarak. W Kluge–Seebold 1999 brak has a Kalmus. 9.4.2009 16:16:43 Co ma wspólnego o ówek z tatarakiem czyli o w drówce s ów i znaczeń 405 w . calamo aromatico ‘tatarak’) czy te hiszp. cálamo poet. ‘pióro do pisania’9 oraz ‘fujarka’10. Niem. Kalmus przedosta si jako zapo yczenie w niezmienionej formie i znaczeniu do j zyka szwedzkiego, por. szw. kalmus ‘tatarak’ (SEO s.v.), jak równie do duńskiego i norweskiego, por. duń. i norw. kalmus ‘tatarak’ (Falk–Torp 1960 s.v.). Warto tu te przytoczyć niderl. kalmoes i – wzi tą wprost z aciny – oboczną (starszą) nazw tataraku i trzciny w j zyku angielskim, mianowicie ang. calamus (ODEE s.v., OED s.v). J zyk niemiecki oddzia a tak e na j zyki s owiańskie w tym zakresie. W dolnou yckim znajdujemy kalmus ‘tatarak’, za w górno u yckim kolmus, który zosta przej ty z górnosaksońskiej dialektalnej formy kålmus (por. Lajnert 1954: 30 i Schuster-Šewc 1978–1996 s.v. kolmus). S owo kalmus ‘tatarak’, wzi te z niemieckiego, po wiadczone jest ponadto w kaszubszczy nie (por. np. Hinze 1965: 255). Co wi cej, zosta o przej te z niemieckiego do gwar polskich na zachodzie i pó nocy kraju. Kalmus ‘tatarak’ spotykamy w Wielkopolsce (por. Köhler 1993: 62), ląsku Opolskim (te w formie kolmys, zob. Olesch 1958: 78), Warmii i Mazurach (por. bardzo liczne po wiadczenia w kart. SGP11). Na koniec rozwa ań o niemieckich wp ywach w zakresie nazw tataraku w Europie warto wspomnieć tak e o w g. kálmos ‘tatarak’. 3. Wyrazy oznaczające ołówek 3.1. Arab. qalam i tur. kalem ‘pióro, o ówek’ Gr. k£lamoj zosta o przej te przez j zyk arabski w formie qalam – pierwotnie ‘rodzaj pióra wykonanego z suchej trzciny’, wspó cze nie ‘pióro, o ówek’, która z kolei jest ród em osmańsko-tureckiego kalém (por. Frisk 1973–1979 s.v. k£lamoj)12, skąd wspó czesne tur. kalem ‘pióro, obsadka, rylec, o ówek etc.’, poza tym ‘pod u na ko ć, cienki p dzelek’, a nawet ‘kancelaria’. Formy arabskie i tureckie przesz y jako zapoyczenia do wielu j zyków w Europie13. W dalszym ciągu niniejszych rozwa ań bior pod uwag tylko te wyrazy (literackie i dialektalne), które oznaczają ‘o ówek’. Korzystam przy tym z materia ów zebranych na potrzeby Atlasu Linguarum Europae i mojego komentarza do mapy crayon, która uka e si w IX zeszycie atlasu. W j zyku tureckim, prócz formy kalem, która mi dzy innymi oznacza ‘o ówek’, spotykamy te postać k’alem. Baszkirskie kalam (por. te wspó cz. baszk. kələm) i tatarskie qalam pochodzą z j zyka tureckiego. Postać tatarska jest ród em nazw o ówka 9 10 11 12 13 kniha.indb 405 Por. fr. calame (hist.) ‘obsadka’. Jak widać, w oski i hiszpański kontynuują nie tylko form , ale tak e niektóre znaczenia wyrazu acińskiego, nieco je tylko modyﬁkując. Za mo liwo ć sprawdzenia zasi gu wyrazu kalamus ‘tatarak’ w kartotece S ownika gwar polskich dzi kuj kierowniczce Zak adu Dialektologii Polskiej Instytutu J zyka Polskiego PAN w Krakowie, Pani Profesor Joannie Okoniowej. W procesie zapo yczenia dosz o do przej cia a > e. Jest to regularna zmiana samog oskowa, bowiem w j zyku tureckim samog oski wyst pujące po l by y odczuwane jako przednie. Si gającej na wschodzie do Uralu, a wi c obejmującej j zyki tureckie, uralskie i kaukaskie. Na marginesie warto dodać, e arab. qalam dosta o si tak e do j zyka perskiego. 9.4.2009 16:16:44 406 Jadwiga Waniakowa w niektórych j zykach uralskich, mianowicie maryjskiego käläm (grupa ﬁńska) i udmurckiego kaljam (grupa permska)14. Forma kalem ‘o ówek’ obecna w albańskim15, bu garskim16 i macedońskim, jest po yczką z j zyka tureckiego (por. Boretzky 1975–1976: 73, BER II s.v. ȃǹȄèȅ, jak równie Filipova-Bajrova 1969: 97 i GMJ: 127). Na koniec warto przytoczyć postać k”alam ‘o ówek’ spotykaną w wielu j zykach kaukaskich, jak w awarskim, andyjskim, botlijskim, czamalińskim, bagwalińskim, godoberyńskim, tindyńskim, be ytańskim, cezyjskim, agulskim, dargińskim, cachurskim, rutulskim, gunzybskim, karatańskim i ginuskim17, która jest tam arabizmem18. 3.2. Z o enia z cz onem qalam, kalem itd. oznaczające ‘o ówek’ 3.2.1. Tur. kurşun kalem Tureckie dwucz onowe zestawienie kurşun kalem19, gdzie pierwsza cz ć kurşun znaczy ‘o ów’20, u ywane dzisiaj na okre lenie ‘o ówka’, zosta o przej te do j zyka albańskiego w formie kush’un kalem (z uproszczeniem grupy spó g oskowej rš > š). 3.2.2. Ros. ȃǹȉǹȆǽáȑ Ros. karandaš jest starym zapo yczeniem tureckim. Pojawi o si ju w XV wieku w znaczeniu ‘graﬁt’, a od 1671 roku jest po wiadczone w znaczeniu ‘o ówek’ (cf. SRJ VII: 73; zob. te Dal’ 1955–1956 s.v. ȃǹȉǹȆǽǹȑ). Dawniej sądzono, e jest to po yczka z tureckiego, pochodząca od z o enia *karadaš (gdzie kara ‘czarny’, daš ‘kamień, upek’) (cf. Preobraženskij 1959 s.v. ȃǹȉǹȆǽáȑȓ, Vasmer 1964–1973, 2: 192, Vasmer 1953–1958 s.v. ȃǹȉǹȆǽáȑ – z dalszą literaturą, ernych 1994: 379 i np. Lokotsch 1975: 87). Jednak tur. *karadaš nie jest nigdzie po wiadczone. Co wi cej, pojawienie si fonemu /n/ w karandaš jest trudne do wyja nienia. W latach sze ćdziesiątych XX wieku N. Kolesnikov (1962: 169–172) i G. Németh (1966: 105–114, 1967: 211–221) przedstawili – zupe nie niezale nie od siebie – du o bardziej przekonującą etymologi tego s owa. Nie zamierzam tu szczegó owo prezentować toku ich rozumowania i argu14 15 16 17 18 19 20 kniha.indb 406 Wed ug etymologicznego komentarza dotyczącego form uralskich, sporządzonego dla potrzeb Atlasu Linguarum Europae. W albańskim wyst puje jeszcze forma kalam, która mo e pochodzić z tureckiej dialektalnej postaci kalam, lub te być fonetycznym wariantem kalem (w wyniku asymilacji). Za sprawdzenie wszystkich form albańskich w niedost pnych dla mnie s ownikach chc wyrazić wielką wdzi czno ć Dr. uborowi Králikowi, CSc., z Bratys awy. Bu g. kalem zachowa o poza tym pierwotne znaczenie ‘trzcina’ oraz ‘narz dzie do pisania zrobione z trzciny’ (szerzej BER II s.v. ȃǹȄèȅ). Polskie nazwy j zyków kaukaskich za Majewiczem (1989: 56–58). Trzeba zaznaczyć, e w j zykach kaukaskich spotyka si oczywi cie warianty fonetyczne postaci k”alam, jak na przyk ad lakijskie i awarskie k”alan, arczyńskie i czeczeńskie k”alum, adygejskie i lezgińskie k”elem itd. Spotyka si wariant fonetyczny kush’un kilém (z redukcją nieakcentowanej samog oski w pierwszej sylabie drugiego cz onu zestawienia: a > ə > i). Przez d ugie lata wierzono (do czasów chemika Karla Wilhelma Scheelego, XVIII w.), e graﬁt (alotropowa odmiana w gla), który stanowi rysik w o ówku, jest formą o owiu, „rudą o owiu” itd. (istnieje na ten temat obﬁta literatura). Temu mniemaniu zawdzi czają swe pochodzenie w ró nych j zykach wszystkie wyrazy oznaczające ‘o ówek’ związane etymologicznie z ‘o owiem’ bąd z jego rudami, jak np. niem. Bleistift czy s owackie ceruza. 9.4.2009 16:16:44 Co ma wspólnego o ówek z tatarakiem czyli o w drówce s ów i znaczeń 407 mentacji, pragn tylko zarysować g ówne wątki dowodzenia. Obaj autorzy generalnie przyj li jako ród o wyrazu rosyjskiego z o enie tureckie *qalam-taš (*qalam-daš), gdzie pierwszy cz on qalam oznacza ‘trzcin ’, pó niej ogólnie ‘narządzie do pisania’, drugi za – taš (daš) ‘kamień’21 (cf. tak e Šanskij 1963, 2: 64–65, Siatkowski 2004: 56, OLA VIII, m. 36). Wprawdzie z o enia *qalam-taš (*qalam-daš) tak e nie spotyka si w j zykach tureckich, to jednak formy taš-qalam i daš-qalam mają wiele po wiadczeń. Ponadto metatezy (przestawki cz onów) i dalsze zmiany fonetyczne t umaczą si bardzo dobrze na gruncie kontaktów rosyjsko-tureckich. Wydaje si , e formy oznaczające ‘o ówek’ z innych j zyków mających d ugoletni kontakt z rosyjskim – ze wzgl du na ich postać fonetyczną (z r zamiast oczekiwanego l, zw aszcza w j zykach tureckich) – stanowią stosunkowo nowe (bezpo rednie lub po rednie22) zapo yczenia z j zyka rosyjskiego. Jako ilustracj przytaczam tu niektóre, najcz ciej dialektalne, oboczne do innych, rodzimych, co nale y podkre lić, wyrazy oznaczające ‘o ówek’ z kilku rodzin j zykowych: – j zyki indoeuropejskie: s owiańskie: bia oruskie i ukraińskie karandaš, romański mo dawski karandaš, ba tycki otewski karandašs; irańskie: tacki karandaš, osetyński k”randas; – j zyki uralskie: zachodniougroﬁńskie: maryjski, wepski, komi-permiacki, komizyriański, udmurcki karandaš, erza-mordwińskie karandaš, karandas, karantaž, kryntaš, moksza-mordwiński krandaš, ingryjskie karandašši, krandassi, ﬁńskie karantassi, karantaši, karantašu, karelskie karantašša, krandaša, lapoński karndaš, estoński krandas, wotskie krandašši, grandašši, samojedzki nenecki harandas; – j zyki a tajskie: tureckie: tatarski, gagauski, nogajski karandaš, czuwaski kărantaš, karaczajsko-ba karski karyndaš23 (por. jednak wspó cz. tamtejszy karandaš i karynda ), kazachski garyndaš, mongolski ka mucki karndaš (por. jednak karandaš z KRS); – j zyki kaukaskie: dagestański, tabasarański karandaš, abchasko-adygejskie: abazański k”arandaš, kabardyński k”erendaš . 21 22 23 kniha.indb 407 N. P. Kolesnikov (1962: 169–172) przedstawia ród a, histori u ycia i literatur dotyczącą pochodzenia ros. karandaš. Cytuje okre lenia na o ówek z innych j zyków s owiańskich. Zauwa a, e wyraz karandaš ‘o ówek’ obecny jest nie tylko w j zyku rosyjskim, ale tak e w wielu j zykach tureckich (i innych). W związku z tym proponuje nową jego etymologi . Wed ug niego, ros. karandaš mo e być zapo yczeniem leksykalnym pochodzącym od z o enia tureckiego *kalamdaš (gdzie kalam ‘trzcina’ i daš ‘kamień’). W końcu szczegó owo wyja nia wszystkie problemy fonetyczne: * kalamdaš > *kalandaš > karandaš. G. Németh (1966: 105–114) ujmuje zagadnienie etymologii ros. karandaš od strony j zyków tureckich. Na wst pie przedstawia form , znaczenie i rozprzestrzenienie si wyrazu karandaš. Nast pnie krytycznie analizuje wcze niejsze koncepcje dotyczące jego pochodzenia. Wyra a pogląd, e ros. karandaš jest po yczką z tur. *qalam-daš. Dla udowodnienia tej opinii autor nast pnie cytuje liczne podobne w formie (tylko w zmienionym szyku cz onów) z o enia z j zyków tureckich i wyja nia zmiany fonetyczne, które zasz y w wyrazie rosyjskim. Na przyk ad karelskie karantašša jest zapo yczeniem z wepskiego (grupa ﬁńska j zyków uralskich), za komentarzem uralskim na potrzeby Atlasu Linguarum Europae. Samog oska [y] w dwóch ostatnich formach jest realizacją nieakcentowanego zredukowanego /a/, czyli /a/ > [ə] > [y]. 9.4.2009 16:16:44 408 Jadwiga Waniakowa 3.2.3. Tackie g”alemdoli Nie ulega wątpliwo ci, e forma tacka24 jest z o eniem. Pierwsza cz ć g”alemstanowi arabizm, podczas gdy drugi cz on -doli jest prawdopodobnie zapo yczeniem obcego (czyli nie-irańskiego) pochodzenia. 4. Podsumowanie Referat niniejszy pokazuje wyniki przeprowadzonej wcze niej analizy etymologicznej wyrazów oznaczających ‘tatarak’ i ‘o ówek’, dwóch nie ączących si dzisiaj semantycznie desygnatów. Ukazuje ich wspólne ród o, jakim jest grecki rzeczownik k£lamoj, oraz przedstawia zasi g wyst powania postaci od niego pochodnych. Z niniejszych rozwa ań mo na wysnuć nast pujące wnioski: 1) zasi g postaci pochodzących od k£lamoj, pierwotnie ‘trzcina’ jest niebywale rozleg y – obejmuje w zasadzie ca ą Europ ; 2) formy oznaczające ‘tatarak’ rozprzestrzeni y si via acina i j zyk niemiecki ogólnie w rodkowej i pó nocnej Europie; 3) postaci oznaczające dzisiaj ‘narz dzie do pisania’, w szczególno ci ‘o ówek’ rozpowszechni y si dzi ki arabskiemu i tureckiemu i obj y generalnie Europ wschodnią, cz ciowo pó nocną i po udniową, wybiegając zresztą daleko poza jej obszar na wschód i po udnie. Wydaje si zatem, e gr. k£lamoj mo na zaliczyć do zasobu tzw. „wyrazów kulturowych”, choć pierwotnie oznacza o jedynie ‘trzcin ’. Na skromnym jego przyk adzie widzimy, jak wiele mogą zdzia ać zmiany semantyczne w ciągu dziejów i jak istotne w s ownictwie są zapo yczenia. Mo emy ocenić, jak wa ne są w drówki s ów i znaczeń w historii j zyków, czyli w a ciwie jeszcze raz przekonać si , jak fascynującą dziedziną j zykoznawstwa jest etymologia. Bibliograﬁa André 1956: André J., Lexique des termes de botanique en latin, Paris. ARS: Abazinsko-russkij slovar’. Ed. V. B. Tugov, Moskva 1967. BER: Bălgarski etimologi en re nik. Eds. V. Georgiev – I. Duridanov, Soﬁja 1971–. Bodrogligeti 1965: Bodrogligeti, A., Early Turkish terms connected with book and writing. Acta Orientalia Hungarica XVIII, 93–117. Boretzky 1975–1976: Boretzky, N., Der türkische Einﬂuß auf das Albanische. Teil 1: Phonologie und Morphologie der albanischen Turzismen. Teil 2: Wörterbuch der albanischen Turzismen, Wiesbaden. Bory 2005: Bory , W., S ownik etymologiczny języka polskiego, Kraków. Buck 1949: Buck, C. D., A Dictionary of Selected Synonyms in the Principal Indo-European Languages, Chicago. 24 kniha.indb 408 Jak wiadomo, j zyk tacki, u ywany na Kaukazie, nale y do podgrupy po udniowej zachodnich j zyków irańskich, jak perski, tad ycki i dari. 9.4.2009 16:16:45 Co ma wspólnego o ówek z tatarakiem czyli o w drówce s ów i znaczeń 409 Chantraine 1968–1980: Chantraine, P., Dictionnaire étymologique de la langue grecque. Histoire des mots, t. I–IV, Paris. ernych 1994: ernych, P. Ja., Istoriko-etimologi eskij slovar’ sovremennogo russkogo jazyka, wyd. II, t. I–II, Moskva. Dal’ 1955–1956: Dal’, V., Tolkovyj slovar’ velikorusskogo jazyka, t. I–IV, Moskva. DEG: Boisacq, É., Dictionnaire étymologique de la langue grecque, wyd. III, Heidelberg – Paris 1938. Dmitriev 1962: Dmitriev, N. K., Stroj tjurkskich jazykov, Moskva. DW: Grimm, J. – Grimm, W., Deutsches Wörterbuch, t. I–XVI, Leipzig 1854–1960. Egorov 1964: Egorov, V. G., Etimologi eskij slovar’ uvašskogo jazyka, eboksary. Ernout–Meillet 1959: Ernout, A. – Meillet, A., Dictionnaire étymologique de la langue latine. Histoire des mots, wyd. IV, Paris. ESBM: Etymalahi ny sloŭnik belaruskaj movy. Ed. V. U. Martynaŭ, Minsk 1978–. ESUM: Etymolohi nyj slovnyk ukraïns’koï movy. Ed. O. S. Mel’ny uk, Kyïv 1982–. Falk–Torp 1960: Falk, H. – Torp, A., Norwegisch-dänisches etymologisches Wörterbuch, wyd. II, Heidelberg. Fedotov 1965: Fedotov, M. R., Istori eskije svjazi uvašskogo jazyka s jazykami ugro-ﬁnnov Povolž’ja i Permi, eboksary. Filipova-Bajrova 1969: Filipova-Bajrova, M., Grăcki zaemki v săvremennija bălgarski ezik, Soﬁja. Frisk 1973–1979: Frisk, H., Griechisches etymologisches Wörterbuch, t. I–III, wyd. II, Heidelberg. Genaust 2005: Genaust, H., Etymologisches Wörterbuch der botanischen Pﬂanzennamen, Dritte, vollständig überarbeitete und erweiterte Ausgabe, Hamburg. GMJ: Argirovski, M., Grcizmite vo makedonskiot jazik, Skopje 1998. Hinze 1965: Hinze, F., Wörterbuch und Lautlehre der deutschen Lehnwörter im Pomoranischen (Kaschubischen), Berlin. kart. SGP: kartoteka S ownika gwar polskich opr. przez Zak ad Dialektologii Polskiej Instytutu J zyka Polskiego PAN pod red. J. Okoniowej, J. Reichana i B. Grabki. Kluge–Mitzka 1960: Kluge, F., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, bearbeitet von W. Mitzka, wyd. XVIII, Berlin. Kluge–Seebold 1999: Kluge, F., Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, bearbeitet von E. Seebold, wyd. XXIV, Berlin–New York. Kolesnikov 1962: Kolesnikov, N. P., K etimologii slova karandaš. Leksikograﬁ eskij sbornik V, 169–172. Köhler 1993: Köhler, P., Nazewnictwo i u ytkowanie ro lin leczniczych na ziemiach polskich w XIX wieku na podstawie ankiety Józefa Rostaﬁńskiego. In: Ku nicka, B. (ed.), Historia leków naturalnych, t. IV: Z historii i etymologii polskich nazw roślin leczniczych, Warszawa, 61–85. KRS: Muniev, B. D. (ed.), Kalmycko-russkij slovar’, Moskva 1977. Ku nicka–Dziak 1960: Ku nicka, B. – Dziak, A., Zio a lecznicze, Warszawa. kniha.indb 409 9.4.2009 16:16:45 410 Jadwiga Waniakowa Kwa niewska–Skulimowski–Tumi owicz 1956: Kwa niewska, J. – Skulimowski, J. – Tumi owicz, H., Poradnik zbieracza zió , Warszawa. Lajnert 1954: Lajnert, J., Rostlinske mjena serbske němske aćanske radowane po přirodnym systemie, Berlin. Lokotsch 1975: Lokotsch, K., Etymologisches Wörterbuch der europäischen (germanischen, romanischen und slavischen) Wörter orientalischen Ursprungs, wyd. II, Heidelberg. Majewicz 1989: Majewicz, A. F., Języki świata i ich klasyﬁkowanie, Warszawa. Németh 1966: Németh, G., Proischoždenije russkogo slova karandaš. In: Tjurkologi eskij sbornik k 60-letiju A. N. Kononova, Moskva, 105–114. Németh 1967: Németh, G., Das russische Wort karandaš ‚Bleistift’. Acta Linguistica Academiae Scientiarum Hungariae 17, 211–221. ODEE: Onions, C. T. (ed.), The Oxford Dictionary of English Etymology, Oxford 1966. OED: Simpson, J. A. – Weiner, E. S. C., The Oxford English Dictionary, t. I–XX, wyd. II, Oxford 1989. OLA VIII: Obš eslavjanskij lingvisti eskij atlas. Serija leksikoslovoobrazovatel’naja, t. VIII: Professii i obš estvennaja žizn’, red. J. Basara, J. Siatkowski, A. Basara, Warszawa 2003. Olesch 1958: Olesch, R., Der Wortschatz der polnischen Mundart von Sankt Annaberg, erster Teil, Wiesbaden. Podbielkowski–Sudnik-Wójcikowska 2003: Podbielkowski, Z. – Sudnik-Wójcikowska, B., S ownik roślin użytkowych, wyd. VII popr. i uzup., Warszawa. Preobraženskij 1959: Preobraženskij, A. G., Etimologi eskij slovar’ russkogo jazyka, t. I–II, wyd. II (fototypiczne), Moskva. Ramstedt 1935: Ramstedt, G. J., Kalmückisches Wörterbuch, Helsinki. Rudnyćkyj 1962: Rudnyćkyj, J. B., An Etymological Dictionary of the Ukrainian Language, 1–, Winnipeg. SEO: Hellquist E., Svensk etymologisk ordbok, t. I–II, wyd. IV, Lund 1980. Schuster-Šewc 1978–1996: Schuster-Šewc, H., Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache, t. I–V, Bautzen. SGP: S ownik grecko-polski, t. I–II, na podstawie s ownika Zygmunta W clewskiego opr. O. Jurewicz, Warszawa 2000–2001. Siatkowski 2004: Siatkowski, J., Studia nad wp ywami obcymi w Ogólnos owiańskim atlasie językowym, Warszawa. Skok 1971–1974: Skok, P., Etimologijski rje nik hrvatskoga ili srpskoga jezika, t. I–IV, Zagreb. Spólnik 1990: Spólnik, A., Nazwy polskich roślin do XVIII wieku. Prace Komisji J zykoznawstwa PAN w Krakowie, nr 58, Wroc aw etc. SRJ: Barchudarov, S. G. (ed.), Slovar’ russkogo jazyka XI–XVII vv., Moskva 1975–. Symb.: Rostaﬁński, J., Symbola ad historiam naturalem medii aevi, t. I–II, Cracoviae MCM. Šagirov 1977: Šagirov, A. K., Etimologi eskij slovar’ adygskich ( erkesskich) jazykov, t. I–II, Moskva. Šanskij 1963: Šanskij, N. M., Etimologi eskij slovar’ russkogo jazyka, 1–, Moskva. kniha.indb 410 9.4.2009 16:16:45 Co ma wspólnego o ówek z tatarakiem czyli o w drówce s ów i znaczeń 411 Ubrjatova 1961: Ubrjatova, E. J. (ed.), Istori eskoje razvitije leksiki tjurkskich jazykov, Moskva. Vasmer 1953–1958: Vasmer, M., Russisches etymologisches Wörterbuch, t. I–III, Heidelberg. Vasmer 1964–1973: Vasmer, M., Etimologi eskij slovar’ russkogo jazyka, t um. i uzup. O. N. Truba ev, t. I–IV, Moskva. Walde–Hofmann 1938–1954: Walde, A., Lateinisches etymologisches Wörterbuch, wyd. III przez J. B. Hofmanna, t. I–II, Heidelberg. What the pencil and the sweet ﬂag have in common or about the migration of words and meanings The Gr. k£lamoj ‘cane, a thing made of cane: pen, rural pipe, ﬁshing rod etc.’ is a primary basis of some terms for the sweet ﬂag (Acorus calamus L.) in various languages and numerous names of the pencil in many languages. Namely, the Greek word was borrowed by Latin in the form calamus in the same meaning whence originated many Germanic terms for the sweet ﬂag. What is more, the dialectal Pol. kalmus is a loanword from the Germ. Kalmus ‘sweet ﬂag’. On the other hand, the Gr. k£lamoj was borrowed by Arabic in the form qalam whence the Osm. kalém. The forms in other Turkic languages are borrowings from Turkish. Some Albanian, Bulgarian and Macedonian terms for the pencil also present loanwords from the Turk. kalem ‘pen, thin brush, oblong bone’. The terms in many Caucasian languages are arabisms. Moreover, the Russ. ȃǹȉǹȆǽǹȑ ‘pencil’ as well as many other contemporary forms from Altaic, Uralic and other languages, which constitute new borrowings from Russian today, are in fact compounds consisting of kalam ‘cane’ and daš ‘stone’. Uniwersytet Jagielloński, Katedra Językoznawstwa Ogólnego i Indoeuropejskiego Al. Mickiewicza 9/11, Kraków, Polska Instytut Języka Polskiego PAN Al. Mickiewicza 31, Kraków, Polska wisia@poczta.ijp-pan.krakow.pl jwaniakowa@w.krakow.pl kniha.indb 411 9.4.2009 16:16:46 kniha.indb 412 9.4.2009 16:16:46 kniha.indb 413 9.4.2009 16:16:46 Ú astníci konference Etymologické symposion Brno 2008 kniha.indb 414 9.4.2009 16:16:48 kniha.indb 415 9.4.2009 16:16:48 Ú astníci konference Etymologické symposion Brno 2008 p ed hradem Veve í kniha.indb 416 9.4.2009 16:16:50 ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOV NSKÉHO ETYMOLOGICAL DICTIONARY OF THE OLD CHURCH SLAVONIC LANGUAGE Edited by: Eva Havlová, Adolf Erhart and Ilona Janyšková The ﬁrst etymological dictionary of the Old Church Slavonic follows the tradition of the monumental Lexicon linguae Palaeoslovenicae in size, layout and the extent of the vocabulary. It will be published in fascicles, one fascicle every 2 years; the expected number of fascicles is 18. With the comprehensive bibliography, and the completeness of the explanations involved, the dictionary can be used as a dictionary of Proto-Slavonic, or other Slavonic languages. The dictionary is relevant for the study of prehistory, ethnography, and history of the Slavonic culture and civilization. Published: Fasc. 1: Úvod. Bibliograﬁcký aparát. A–blagȓ. Praha, Academia (Publishing House of the Academy of Sciences of the Czech Republic) 1989, 64 pp. Fasc. 2: blagȓ–dělo. Praha, Academia 1990, 64 pp. Fasc. 3: dělo–gospodȕ. Praha, Academia 1992, 64 pp. Fasc. 4: Dopl ky k bibliograﬁckému aparátu I. gostȕ–istonїti. Praha, Academia 1994, 64 pp. Fasc. 5: istopiti sę–klęti. Praha, Academia 1995, 64 pp. Fasc. 6: klęti–kuditi. Praha, Academia 1996, 64 pp. Fasc. 7: kuditi–luna. Praha, Academia 1997, 64 pp. Fasc. 8: Dopl ky k bibliograﬁckému aparátu II. luna–mrȓcati. Praha, Academia 1998, 64 pp. Fasc. 9: mrȓkati–obrěsti. Praha, Academia 1999, 64 pp. Fasc. 10: obrěsti–patěna. Praha, Academia 2000, 64 pp. Fasc. 11: patrachȓ– -pїditi. Praha, Academia 2002, 64 pp. Fasc. 12: Dopl ky k bibliograﬁckému aparátu III. pїpȓ1–rasti. Praha, Academia 2004, 64 pp. Fasc. 13: rasti–sice. Praha, Academia 2006, 64 pp. Fasc. 14: Dopl ky k bibliograﬁckému aparátu IV. sice–srȓdobolja. Praha, Academia 2008, 64 pp. Etymologické odd lení Ústav pro jazyk eský Akademie v d eské republiky, v. v. i. Veve í 97 602 00 Brno eská republika Tel. and Fax: (+420) 549 216 872 E-mail: etim@iach.cz kniha.indb 417 9.4.2009 16:16:50 Studia etymologica Brunensia Eds. Ilona Janyšková a Helena Karlíková Vol. 1: Studia etymologica Brunensia 1. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 1999 (Slovanská etymologie v indoevropském kontextu). Euroslavica, Praha 2000. ISBN: 80-85494-58-2. Vol. 2: Studia etymologica Brunensia 2. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 2002. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003. ISBN: 80-7106-654-0. Vol. 3: Studia etymologica Brunensia 3. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 2005. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006. ISBN: 80-7106-997-3. Vol. 4: Varia Slavica. Sborník příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Večerky. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008. ISBN: 978-80-7106-943-0. Vol. 5: Bohumil Vykypěl: Život a dílo Adolfa Erharta. Kapitola z dějin české vědy. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008. ISBN: 978-80-7106-962-1. Vol. 6: Studia etymologica Brunensia 6. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 2008 (Etymologie – teorie a praxe). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009. ISBN: 978-80-7106-209-7 (NLN), 978-80-86496-45-0 (ÚJ ). kniha.indb 418 9.4.2009 16:16:50 Studia etymologica Brunensia 6 Sborník p ísp vků z mezinárodní v decké konference Etymologické symposion Brno 2008, po ádané etymologickým odd lením Ústavu pro jazyk eský AV R, v. v. i. v Brn ve dnech 26.–28. kv tna 2008 Editorky: Ilona Janyšková a Helena Karlíková Sazba: Vít Bo ek Za ﬁnan ní podpory Grantové agentury eské republiky a v rámci projektu Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky vydalo etymologické odd lení Ústavu pro jazyk eský Akademie v d eské republiky, v. v. i., v NLN, s. r. o. – Nakladatelství Lidové noviny, Dykova 15, 101 00 Praha 10 ISBN: 978-80-7106-209-7 (NLN), 978-80-86496-45-0 (ÚJ ) Vydání první 420 stran Praha 2009 kniha.indb 419 9.4.2009 16:16:50 kniha.indb 420 9.4.2009 16:16:50

RELATED PAPERS

RELATED TOPICS

Log In

2009: SEB 6: Studia etymologica Brunensia 6. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konfe­rence Etymologické symposion Brno 2008. Ed. I. Janyšková & H. Karlíková. Na­kladatelství Lidové noviny, Praha 2009. 420 pp.

2009: SEB 6: Studia etymologica Brunensia 6. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konfe­rence Etymologické symposion Brno 2008. Ed. I. Janyšková & H. Karlíková. Na­kladatelství Lidové noviny, Praha 2009. 420 pp.

Related Papers

RELATED PAPERS

RELATED TOPICS

2009: SEB 6: Studia etymologica Brunensia 6. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 2008. Ed. I. Janyšková & H. Karlíková. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009. 420 pp.

2009: SEB 6: Studia etymologica Brunensia 6. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 2008. Ed. I. Janyšková & H. Karlíková. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009. 420 pp.